Oddíl 1
§ 1
(1) Výkonem zaměstnání je výkon práce, který vyplývá z obsahu pracovního závazku pracovníka. Výkonem zaměstnání je také jiná činnost, konaná pro podnik, zejména činnost vykonávaná na příkaz podniku, na podnět společenské organizace v závodě, na podnět spolupracovníků, popřípadě i činnost vykonávaná z vlastní iniciativy, pokud k ní pracovník nepotřebuje zvláštního oprávnění nebo ji nekoná proti výslovnému zákazu podniku. Výkonem zaměstnání na pracovní cestě je taková činnost, která je předmětem pracovní cesty nebo která svým druhem a zaměřením souvisí s předmětem a účelem pracovní cesty anebo je konána ve prospěch podniku. Pracovní cestou je cesta konaná na příkaz podniku z místa pravidelného pracoviště pracovníka nebo jeho bydliště do místa, které není jeho pravidelným pracovištěm, a zpět.
(2) V přímé souvislosti s výkonem zaměstnání je příprava k výkonu práce a všechny úkony potřebné k výkonu práce anebo obvyklé během práce (například svačiny), jakož i nutné úkony po skončení práce, například umývání v umývárně, oblékání v šatně, cesta do místa hromadného závodního stravování v prostorách podniku a stravování v něm. Je-li toto místo mimo prostor podniku, platí to obdobně, pokud jde o stravování v rámci pracovníkovy pracovní doby. V přímé souvislosti s výkonem zaměstnání není však cesta z bydliště k místu vstupu do podniku a zpět, v zemědělských závodech cesta z bydliště na určené pracoviště nebo určené shromaždiště.
(3) V přímé souvislosti s výkonem zaměstnání je i výkon činnosti, která napomáhá k plnění politických, hospodářských a sociálních úkolů podniku, například výkon funkce člena orgánu základní organizace Revolučního odborového hnutí. Za těchto podmínek je v přímé souvislosti s výkonem zaměstnání i školení organizované vedením podniku nebo společenskou organizací v podniku, popřípadě nadřízeným orgánem podniku nebo školení pro funkcionáře společenské organizace v podniku, organizované vyšším orgánem této organizace, kterým se sleduje zvyšování politické a odborné připravenosti pracovníků, jakož i cesta na takové školení a zpět.
Oddíl 2
§ 2
Původní výdělek
(1) Při výpočtu náhrady ušlého výdělku podle dalších ustanovení této vyhlášky se vychází z čistého výdělku, kterého poškozený dosahoval před pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „původní výdělek“). Původní výdělek se vypočte tak, že se z hrubého výdělku zúčtovaného za posledních 12 kalendářních měsíců před úrazem zjistí průměrný měsíční hrubý výdělek a odečte se od něho daň ze mzdy podle sazby příslušné pro pracovníka ve mzdovém období, v němž vznikla pracovní neschopnost z důvodů pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (dále jen „pracovní úraz“). K jednorázovým odměnám se přitom nepřihlíží. Pokud je původní výdělek základem pro výpočet náhrady ušlého výdělku po skončení pracovní neschopnosti, nepřihlíží se u pracovníků konajících v době pracovního úrazu práce zařazené podle předpisů o sociálním zabezpečení do I. pracovní kategorie k částce přesahující 2200 Kčs měsíčně, u pracovníků konajících práce zařazené do II. pracovní kategorie k částce přesahující 1800 Kčs měsíčně a u pracovníků konajících práce zařazené do III. pracovní kategorie k částce přesahující 1600 Kčs měsíčně.
(2) Netrval-li pracovní poměr poškozeného v den pracovního úrazu celou uvedenou dobu, vypočte se původní výdělek z hrubého výdělku zúčtovaného v době ode dne vzniku pracovního poměru do konce kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, v němž pracovník byl uznán neschopným práce z důvodů pracovního úrazu. Netrvalo-li zaměstnání ještě celý kalendářní měsíc, bere se za základ výpočtu původního výdělku průměrný hrubý výdělek, jehož dosáhli v době 3 kalendářních měsíců před pracovním úrazem pracovníci vykonávající v podniku stejnou práci nebo práci téhož druhu odpovídající kvalifikaci poškozeného pracovníka před pracovním úrazem.
(3) Došlo-li v době uvedené v předchozích odstavcích k trvalé změně základní mzdy pracovníka, přihlíží se při výpočtu původního výdělku jen k době po této změně; přitom se použije obdobně ustanovení odstavce 2.
(4) U pracovníka, který část doby uvedené v předchozích odstavcích nepracoval proto, že byl na dovolené nebo pro důležité překážky v práci, se při výpočtu původního výdělku nepřihlíží k době, v níž z uvedených důvodů nepracoval, ani k náhradám mzdy, které mu byly za uvedenou dobu vyplaceny.
(5) Jestliže pracovník byl v době pracovního úrazu se souhlasem podniku, v němž má své hlavní zaměstnání, alespoň 6 měsíců ve vedlejším zaměstnání nebo po tuto dobu pracoval v jednotném zemědělském družstvu, zahrnuje se do původního výdělku i průměrný čistý výdělek z takové činnosti.
(6) Utrpěl-li pracovník pracovní úraz ve vedlejší činnosti, zahrnuje se do původního výdělku i průměrný čistý výdělek z hlavního zaměstnání.
§ 3
Výpočet náhrady ušlého výdělku po dobu pracovní neschopnosti
(K § 5 zákona)
Při výpočtu náhrady ušlého výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se vychází z rozdílu mezi původním výdělkem a nemocenským, které mu podle zákona náleží.
§ 4
Umísťování poškozeného pracovníka
(K § 6 zákona)
(1) Povinnost podniku postarat se o umístění poškozeného trvá až do doby, kdy pracovníku byl přiznán invalidní nebo starobní důchod.
(2) Povinnost postarat se o umístění poškozeného má podnik i v případě, kdy poškozenému byl odňat invalidní důchod, který pobíral následkem pracovního úrazu, nebo tento důchod byl pozměněn na částečný invalidní důchod při pracovním úrazu. Tuto povinnost má též k poživateli starobního důchodu, který utrpěl pracovní úraz po přiznání starobního důchodu, nejdéle však do 70 let jeho věku.
§ 5
Výpočet náhrady ušlého výdělku
(1) Náhrada ušlého výdělku po skončení pracovní neschopnosti (§ 7 zákona) činí rozdíl mezi původním výdělkem pracovníka a jeho čistým výdělkem po skončení pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu (dále jen „výdělek po pracovním úrazu“) s připočtením případného částečného invalidního důchodu při pracovním úrazu. Náhrada spolu s výdělkem poškozeného a s případným částečným invalidním důchodem při pracovním úrazu nesmí však činit více, než by činil invalidní důchod pracovníka v nejvyšší výměře podle předpisů o sociálním zabezpečení (zaopatření), určený ke dni pracovního úrazu; toto omezení neplatí, jestliže původní výdělek je alespoň o 10 % vyšší než invalidní důchod v nejvyšší výměře.*) Ke snížení důchodů podle předpisů o sociálním zabezpečení se nepřihlíží.
(2) Byl-li pracovník pro ohrožení nemocí z povolání převeden na jinou práci a nemoc z povolání byla zjištěna teprve po tomto převedení, je rozhodujícím dnem pro stanovení náhrady podle odstavce 1 den tohoto převedení, je-li to pro pracovníka výhodnější.
(3) Ode dne, kdy poškozenému po pracovním úrazu byl přiznán starobní nebo invalidní důchod, náleží mu náhrada ve výši odpovídající průměrně vyplácené náhradě ušlého výdělku po skončení pracovní neschopnosti za posledních 12 kalendářních měsíců před tímto dnem a byla-li vyplácena jen po kratší dobu, za tuto dobu; náhrada však nepřísluší, jestliže průměrný roční výdělek, který je podle předpisů o sociálním zabezpečení (zaopatření) základem pro stanovení výše starobního nebo invalidního důchodu, je stejný nebo vyšší než hrubý výdělek, který byl základem pro výpočet původního výdělku poškozeného pracovníka (§ 2).**)
(4) Nemůže-li podnik sám zjistit průměrný roční výdělek pracovníka podle předpisů o sociálním zabezpečení, požádá o jeho sdělení Státní úřad sociálního zabezpečení.
§ 6
Výdělek po pracovním úrazu
(1) Výdělek poškozeného po pracovním úrazu se stanoví průměrnou částkou zjištěnou z čisté mzdy poškozeného za 3 kalendářní měsíce po skončení pracovní neschopnosti pro úraz; přitom se nepřihlíží k jednorázovým odměnám. Dojde-li později ke změně výdělku poškozeného, stanoví se na návrh podniku nebo poškozeného výdělek po pracovním úrazu znovu, jestliže průměrná částka za poslední 3 kalendářní měsíce se od předchozí liší alespoň o 5 %.
(2) Jestliže podnik, který je povinen náhradu poskytovat, prokáže, že poškozený svou vinou dosahuje v zaměstnání nižší výdělek než jakého dosahují průměrně pracovníci vykonávající v podniku stejnou práci nebo práci téhož druhu, odpovídající kvalifikaci poškozeného pracovníka před pracovním úrazem, vychází se při výpočtu náhrady ušlého výdělku z výdělku, kterého tito pracovníci průměrně dosahují.
(3) Sníží-li se poškozenému jeho výdělek po pracovním úrazu z důvodů, které nesouvisí s jeho zdravotním stavem následkem pracovního úrazu (například při pracovní neschopnosti z jiného důvodu, změně místa z rodinných důvodů, změně mzdových podmínek), nepřihlíží se při výpočtu náhrady ušlého výdělku k tomuto snížení a vychází se z čistého výdělku, kterého poškozený dosahoval v posledních 3 kalendářních měsících před touto změnou.
§ 7
Invalidní důchod
Invalidní důchod podle § 8 zákona vyměří orgán sociálního zabezpečení na základě dokladu o odpovědnosti podniku za pracovní úraz, kterým je prohlášení podniku o uznání této odpovědnosti, dohoda mezi podnikem a poškozeným nebo pravomocné rozhodnutí rozhodčího orgánu nebo soudu.
§ 8
Náhrada ušlého výdělku v některých zvláštních případech
(1) Jestliže původní výdělek pracovníka, který se stal po pracovním úrazu invalidním, je alespoň o 10 % vyšší než invalidní důchod v nejvyšší výměře, náleží pracovníkovi od podniku, který za pracovní úraz odpovídá, náhrada ve výši rozdílu mezi původním výdělkem a invalidním důchodem v nejvyšší výměře; k případnému snížení tohoto důchodu se nepřihlíží.*)
(2) Stal-li se pracovník invalidním nebo částečně invalidním po pracovním úraze, který utrpěl do 5 let po skončení výchovy k povolání v učebním poměru nebo po absolvování všeobecně vzdělávací, odborné nebo vysoké školy, přísluší mu od podniku, který za pracovní úraz odpovídá, náhrada. Náhrada činí rozdíl mezi invalidním důchodem pracovníka v nejvyšší výměře, popřípadě mezi výdělkem poškozeného po pracovním úraze s připočtením případného částečného invalidního důchodu při pracovním úrazu a průměrným čistým výdělkem omezeným podle § 2 odst. 1, kterého v době 3 měsíců před pracovním úrazem dosáhli pracovníci vykonávající v podniku stejnou práci nebo práci téhož druhu, odpovídající kvalifikaci poškozeného pracovníka před pracovním úrazem.
§ 9
Pracovníkovi, který pracovní úraz utrpěl v sezónním zaměstnání nebo v zaměstnání sjednaném na dobu přechodné potřeby, náleží po skončení jeho pracovní neschopnosti ode dne, kdy měl jeho pracovní poměr skončit, náhrada ušlého výdělku jen do částky odpovídající invalidnímu důchodu v nejvyšší výměře; toto omezení však neplatí, lze-li podle okolností důvodně předpokládat, že by poškozený byl i dále trvale zaměstnán.
§ 10
(1) Utrpí-li pracující poživatel starobního důchodu pracovní úraz, který nezpůsobí jeho invaliditu, bere se za základ pro stanovení výše náhrady jen jeho výdělek po přiznání starobního důchodu.
§ 11
Výplata náhrady ušlého výdělku
Náhradu ušlého výdělku po pracovním úrazu vyplácí podnik pravidelně jednou měsíčně.
§ 12
Náhrada škody pozůstalým
(K § 10 zákona)
(1) Náklady pohřbu jsou zejména náklady účtované pohřebním ústavem, hřbitovní poplatky, smuteční oznámení, jedna třetina skutečných nákladů na smuteční ošacení, dále výlohy cestovní, náklady na zřízení pomníku nebo desky a úpravy hrobu. Nahrazují se jen náklady přiměřené; náhrada nákladů na zřízení pomníku nebo desky nesmí přesáhnout částku 5000 Kčs.
(2) Podnik hradí náklady tomu, kdo je vynaložil. Náklady na smuteční ošacení a cestovní výlohy se však nahrazují jen nejbližším příslušníkům rodiny a domácnosti zemřelého.
§ 13
Jednorázové odškodnění pozůstalým, kteří mají nárok na důchody pozůstalých (§ 10 odst. 3 zákona), poskytne podnik na základě dokladů o přiznání důchodů pozůstalých.
§ 14
(1) Jestliže pracovník následkem pracovního úrazu zemřel, náleží osobám, pokud nemají nárok na důchody pozůstalých, náhrada toho, co jim ušlo, jestliže byly na výdělek zemřelého odkázány svou výživou a jejich výživu nelze dostatečně zabezpečit; náhrada proto nepřísluší osobám, které si mohou svou výživu zabezpečit samy ze svého pracovního příjmu.
(2) Jestliže výživu pozůstalých mohou zajistit též osoby, které mají vůči nim zákonnou vyživovací povinnost, poskytne se náhrada jen do výše odpovídající částce, kterou by zemřelý byl povinen pozůstalým poskytovat.
(3) Výše náhrady se určí podle počtu oprávněných osob a podle stupně jejich potřebnosti tak, aby náhrada, kterou podnik všem oprávněným poskytne, nečinila celkem více než 1600 Kčs měsíčně.
§ 15
Pro náhradu škody ostatním osobám, které na ni mají podle zákona nárok, platí odchylky uvedené v dalších ustanoveních této vyhlášky.
§ 16
Členové JZD
(1) Při výpočtu náhrady ušlého výdělku člena jednotného zemědělského družstva a osob, které v družstvu trvale pracují a nejsou k družstvu v pracovním poměru ani jeho členy, jako např. rodinní příslušníci člena družstva apod. (dále jen „člen družstva“), vychází se při určování jeho původního výdělku i jeho výdělku po pracovním úrazu z ročního příjmu člena družstva; při výpočtu náhrady po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě se nepřihlíží k částce ročního příjmu přesahující 19 200 Kčs.
(2) Původní výdělek u členů jednotných zemědělských družstev s peněžitým odměňováním se stanoví přiměřeně podle § 2. Základem pro stanovení původního výdělku u členů ostatních JZD je počet pracovních jednotek, které člen družstva odpracoval v kalendářním roce před pracovním úrazem; nepracoval-li z vážných důvodů po část této doby, je základem počet pracovních jednotek, které by byl odpracoval se zřetelem ke svým osobním schopnostem a pracovním možnostem družstva. Odměna za pracovní jednotku se stanoví každý rok ve výši odpovídající výši odměny za pracovní jednotky ostatních členů družstva. Náhrada ušlého výdělku se vyplácí do výroční členské schůze družstva zálohově, vyúčtování se provede současně s vyúčtováním odměn ostatním členům družstva.
(3) Při poskytování náhrady pozůstalým členům družstva se přihlédne nejdříve k pozůstalým dětem a manželce (družce) a potom k ostatním osobám odkázaným svou výživou na zemřelého. Výše náhrady se určí podle počtu oprávněných osob tak, aby náhrada, kterou jednotné zemědělské družstvo poskytne všem oprávněným, nečinila celkem více než 1600 Kčs měsíčně.
§ 17
Učňové
(1) Učňům odpovídá za škodu vzniklou pracovním úrazem, který se jim přihodil při výchově k povolání nebo v přímé souvislosti s ní, podnik, který výchovu učně prováděl v době pracovního úrazu. Vzniklo-li ublížení na zdraví v učňovské škole řízené a spravované národním výborem, odpovídá za škodu tento národní výbor.
(2) Učeň, který je v přípravném období pro pracovní úraz práce neschopným, má nárok na náhradu ušlého výdělku ve výši rozdílu mezi odměnou, která mu náleží podle zvláštních předpisů (včetně hodnoty ubytování a stravování poskytnutého zcela nebo zčásti bezplatně) a nemocenským.
(3) Učeň, který je v období odborného rozvoje pro pracovní úraz práce neschopným a nemůže proto v rámci odborného výcviku konat produktivní práce, má nárok na náhradu ušlého výdělku ve výši rozdílu mezi průměrným čistým měsíčním výdělkem, kterého při výkonu produktivních prací dosahují v podniku ostatní učňové téhož učebního oboru, a mezi nemocenským.
(4) Ode dne, kdy měla skončit výchova k povolání v učebním poměru, provede se nový výpočet náhrady ušlého výdělku uvedeného v odstavcích 2 a 3. Původním výdělkem je průměrný čistý výdělek, kterého dosáhli za dobu 3 kalendářních měsíců přede dnem, kdy měla skončit výchova učně k povolání, pracovníci vykonávající v podniku stejnou práci nebo práci téhož druhu, pro kterou byl učeň vychováván.
(5) Učeň, který následkem pracovního úrazu pobírá invalidní důchod při pracovním úrazu nebo částečný invalidní důchod při pracovním úrazu, má nárok ode dne, kdy by skončila jeho výchova k povolání v učebním poměru, na náhradu od podniku, který za pracovní úraz nebo nemoc z povolání odpovídá. Náhrada se poskytuje do výše původního výdělku stanoveného podle odstavce 4. Přitom se však nepřihlíží k výdělku přesahujícímu částky uvedené v § 2, odst. 1.
§ 18
Studenti vysokých škol, žáci základních devítiletých škol a středních škol
(1) Studentům a žákům odpovídá za škodu vzniklou pracovním úrazem, který se jim přihodil při vyučování, při práci ve školní dílně nebo na školním pozemku nebo v přímé souvislosti s tím, příslušný národní výbor nebo vysoká škola.
(2) Studentům a žákům odpovídá za škodu vzniklou pracovním úrazem, který se přihodil při práci ve výrobě nebo při provozní praxi v podniku nebo v přímé souvislosti s tím, podnik, u něhož byli v době pracovního úrazu činni.
(3) Ode dne, kdy mělo skončit studium nebo školní docházka poškozeného žáka nebo studenta, má poškozený nárok na náhradu ušlého výdělku. Nárok na náhradu má v případě, že se stal následkem pracovního úrazu invalidním nebo částečně invalidním. Původní výdělek je průměrný čistý výdělek, kterého dosahují kvalifikovaní pracovníci v povolání, pro které se student nebo žák připravoval. U žáků základních devítiletých škol a středních všeobecně vzdělávacích škol se přihlédne k výsledkům studia, k duševním a tělesným možnostem žáka před pracovním úrazem; uváží se, v jakém povolání by se žák mohl uplatnit po skončení školní docházky, a vyjde se z čistého výdělku, kterého průměrně dosahují pracovníci tohoto povolání. Původní výdělek, pokud je základem pro výpočet náhrady ušlého výdělku po skončení pracovní neschopnosti žáka nebo studenta nebo při invaliditě, nesmí přesahovat částku 1600 Kčs měsíčně.
§ 19
Učitelé
Učitelům, kteří vykonávají při organizovaném zvyšování své kvalifikace v podnicích výrobní praxi nebo se zúčastní výkonu odborné práce v podniku, odpovídá za škodu vzniklou pracovním úrazem tento podnik.
§ 20
Členové výrobních družstev
Členům výrobních družstev odpovídá za škodu vzniklou pracovním úrazem, který se jim přihodil při plnění členských povinností nebo v přímé souvislosti s tím, družstvo, jehož jsou členy.
§ 21
Příslušníci ozbrojených sil
(1) Příslušníkům československé lidové armády odpovídá za škodu vzniklou pracovním úrazem, který se jim přihodil při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ní, ministerstvo národní obrany, příslušníkům vojsk ministerstva vnitra a bezpečnostních sborů ministerstva vnitra odpovídá ministerstvo vnitra.
(2) Základem výpočtu původního výdělku osob povolaných k službě v ozbrojených silách, jejichž pracovní poměr nebo členský poměr k družstvu trvá nebo výjimečně skončil v ochranné době, je průměrný čistý výdělek, kterého dosáhli pracovníci konající v podniku stejnou práci nebo práci téhož druhu jako poškozený pracovník, a to za dobu 3 kalendářních měsíců přede dnem pracovního úrazu.
(3) Při výpočtu náhrady ušlého výdělku u osob povolaných k službě v ozbrojených silách po skončení učebního poměru, postupuje se obdobně jako u učňů a u osob, které byly povolány k službě v ozbrojených silách po skončení studia, obdobně jako u studentů. Těmto osobám přísluší při invaliditě též náhrada poskytovaná učňům a studentům (§ 17 odst. 5, § 18 odst. 3).
§ 22
Funkcionáři národních výborů a společenských organizací, soudci a členové advokátních poraden
(1) Občanům, plnícím veřejné funkce pro národní výbory, odpovídá za škodu vzniklou pracovním úrazem, který se jim přihodil při výkonu funkce nebo v přímé souvislosti s ním, příslušný národní výbor, funkcionářům společenské organizace, pokud nepůjde o případ § 1 odst. 3, tato organizace, soudcům místních lidových soudů zřízených na pracovišti, příslušný podnik, soudcům ostatních místních lidových soudů místní národní výbor, ostatním soudcům příslušný soud a členům advokátní poradny advokátní poradna, jejíž jsou členy.
(2) U občanů, kteří plní veřejnou funkci a nejsou z tohoto ani z jiného důvodu účastni důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření), je průměrným ročním výdělkem pro stanovení důchodu částka 9600 Kčs.
§ 23
Brigádníci
(1) Brigádníkem je pracovník, který dobrovolně, v rámci organizované akce, vypomáhá při plnění důležitých úkolů v obecném zájmu, aniž přitom jde o jeho obvyklé zaměstnání. Brigádníkem je také pracovník, který dočasně pomáhá v jednotném zemědělském družstvu s jeho vědomím.
(2) Brigádníkům odpovídá za škodu vzniklou pracovním úrazem, který se jim přihodil při výkonu brigády nebo v přímé souvislosti s ním, organizace, pro kterou brigádník v době pracovního úrazu pracoval. Dobrovolná výpomoc (brigáda) organizovaná podnikem, závodním výborem základní organizace Revolučního odborového hnutí nebo orgánem jiné společenské organizace v podniku v rámci patronátní činnosti se však považuje za výkon zaměstnání; za škodu v tomto případě odpovídá podnik.
§ 24
Jiní pracovníci, kteří jsou činni pro socialistické organizace
(1) Nárok na náhradu škody podle zákona mají všichni pracovníci, kteří jsou činni pro socialistické organizace v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak není takto označen nebo nemá všechny náležitosti předepsané pro vznik pracovního poměru (například chybí souhlas závodního výboru). Za škodu jim v těchto případech odpovídá socialistická organizace, pro kterou byli v době pracovního úrazu činni.
(2) Nárok na náhradu škody podle zákona mají také příslušníci veřejných nebo závodních dobrovolných jednotek požární ochrany, kteří utrpí úraz při výkonu požární služby, jakož i osoby, které na výzvu místního národního výboru nebo velitele zásahu a podle jeho pokynů popř. s jeho vědomím osobně pomáhají při zásahu nebo při cvičení jednotky požární ochrany a přitom utrpí úraz. Příslušníkům závodních dobrovolných jednotek požární ochrany odpovídá v těchto případech podnik, u něhož je jednotka zřízena, příslušníkům ostatních dobrovolných jednotek požární ochrany příslušný místní národní výbor.
(3) Nárok na náhradu škody podle zákona mají dále i dobrovolní příslušníci civilní obrany, zdravotníci ČsČK, dárci krve, členové Horské služby, účastníci přípravy k obraně Československé socialistické republiky, pomocníci Veřejné bezpečnosti a Pohraniční stráže, dobrovolní spolupracovníci pečovatelské služby sociálního zabezpečení, jestliže utrpěli úraz při plnění úkolů souvisících s výkonem příslušné funkce nebo činnosti. Za škodu jim odpovídá socialistická organizace, pro kterou byli v době pracovního úrazu činni.
Oddíl 3
§ 25
(1) Jednorázové úrazové odškodnění se poskytuje pracovníku při pracovním úrazu jednak za vytrpěnou bolest (dále jen „bolestné“), jednak za ztížení společenského uplatnění.
(2) Lékař posoudí, zda jsou tu z hlediska anatomických nebo funkčních změn v organismu poškozeného předpoklady k poskytnutí jednorázového úrazového odškodnění a ohodnotí jednotlivé jeho složky počtem bodů podle tabulek připojených k této vyhlášce. Není-li uvedeno posuzované zranění nebo jeho následky v tabulkách, použije lékař sazeb na zranění (následky), s nimiž je lze v posuzovaných směrech nejspíše srovnávat.
(3) Jednorázovým úrazovým odškodněním se nehodnotí újmy na výdělku ani na výdělečné schopnosti.
§ 26
(1) Bolestné náleží, jestliže v organismu nastaly objektivně zjistitelné změny, které byly vyvolány úrazem a působí bolest při úrazu, při jeho léčení nebo při odstraňování jeho následků. Bolestné musí být přiměřené povaze zranění nebo u nemocí z povolání povaze poškození (dále jen „zranění“) a průběhu jejich léčení.
(2) Bolestným se nehodnotí:
a) jednoduché duševní reakce na postižení organismu, které vznikají úrazem a jsou přechodného rázu; hodnotí se však útrapy, které mají příčinu v organické poruše nervového ústrojí,
b) změny v organismu, které jsou tak krátkodobé, že je nelze léčit, popřípadě ani objektivně zjistit,
c) bolest budoucí (následná) a bolest vznikající ze změn již trvalých.
§ 27
Došlo-li po skončeném léčení k operaci, která má svou příčinu v původním zranění, náleží za tuto operaci nové bolestné jako za zranění, s kterým lze tuto operaci nejspíše srovnávat. Nejvyšší částky stanovené v § 31 nesmí však být ani z tohoto důvodu překročeny.
§ 28
(1) Ztížení společenského uplatnění se odškodňuje, jestliže v organismu nastaly objektivně zjistitelné trvalé změny (anatomické nebo funkční), které mají nepříznivé důsledky pro běžné životní úkony poškozeného a pro uspokojení jeho obvyklých společenských potřeb. Náhrada za ztížení společenského uplatnění musí být přiměřená povaze trvalých následků, a to v rozsahu, v jakém omezuje možnosti pracovníka uplatnit se v životě a ve společnosti.
§ 29
(1) Ztížení společenského uplatnění ohodnotí lékař základním počtem bodů.
(2) Jestliže následky úrazu, které ztěžují společenské uplatnění poškozeného, je možno napravit nebo zlepšit jednoduchým a běžným lékařským zákrokem, který není nebezpečný ani příliš bolestivý, upozorní lékař poškozeného na vhodnost tohoto lékařského zákroku. Může tak učinit jen, je-li vhodnost lékařského zákroku potvrzena odborným oddělením příslušného lékařského oboru. V tomto případě uvede také lékař v posudku, jakému základnímu počtu bodů by pravděpodobně odpovídal stav poškozeného po provedeném zákroku.
§ 30
(1) Náhrada za ztížení společenského uplatnění se přiměřeně zvýší až do dvojnásobku částky odpovídající základnímu počtu bodů zjištěnému lékařem, a to podle předpokladů, které poškozený měl pro uplatnění v životě a ve společnosti a které jsou pro následky úrazu omezeny nebo ztraceny.
(2) Předpoklady podle odstavce 1 se rozumí zejména újma na možnostech volby povolání nebo dalšího sebevzdělání, újma na uplatnění v životě politickém, kulturním, sportovním a rodinném; přitom se hledí k tomu, zda jde o muže nebo ženu a v jakém věku byl pracovník postižen úrazem.
(3) Při projednávání výše náhrady za ztížení společenského uplatnění je podnik povinen zjistit, zda jsou splněny předpoklady uvedené v odstavci 2 a po projednání se závodním (místním) výborem základní organizace ROH (dále jen „závodní výbor“) určí, jaké zvýšení základního počtu bodů považuje za přiměřené; přitom přihlédne též k případnému upozornění lékaře podle § 29 odst. 2.
§ 31
Jednorázové úrazové odškodnění se hodnotí peněžitou částkou 10 Kčs za jeden bod. Celková výše jednorázového úrazového odškodnění poskytnutého poškozenému z jednoho úrazu nesmí přesáhnout 40 000 Kčs; z toho částka poskytovaná jako bolestné nesmí přesáhnout částku 12 000 Kčs, a to ani v případech uvedených v § 27. V případech zcela výjimečných, hodných mimořádného zřetele, může rozhodčí orgán nebo soud jednorázové úrazové odškodnění přiměřeně zvýšit, a to i nad uvedené nejvyšší výměry odškodnění.
§ 32
(1) O lékařské posouzení výše jednorázového úrazového odškodnění může žádat podnik, poškozený nebo závodní výbor; posudek vydaný k takové žádosti je bezplatný.
(2) Jednorázové úrazové odškodnění posuzují lékaři ústavů národního zdraví (příslušný dílenský nebo obvodní lékař), popřípadě jiných zdravotnických zařízení (ústavů železničního zdravotnictví, zařízení ministerstev vnitra a národní obrany), v nichž byl poškozený léčen; v závažných případech uvedených v tabulkách musí být posudek potvrzen odborným oddělením zdravotnického zařízení.
(3) Je-li poškozený léčen v nemocnici nebo v jiném lůžkovém zařízení ještě v době, kdy došla žádost o posudek, anebo byl-li léčen jen v takovém zařízení, podává posudek lékař nemocnice nebo jiného lůžkového zařízení. Při nemocech z povolání posuzuje jednorázové úrazové odškodnění výhradně lékař oddělení popřípadě kliniky nemocí z povolání příslušného ústavu národního zdraví.
(4) Zdravotnická zařízení, jež se podílela na léčení zraněného, jsou povinna posuzujícímu orgánu dodat potřebnou zdravotnickou dokumentaci a poskytnout potřebná vysvětlení.
§ 33
Posudek se vydává písemně. V posudku se uvede kromě osobních údajů o poškozeném též podrobně, jak se dospělo k závěru hodnocení. Opis posudku se připojí ke zdravotnické dokumentaci.
Oddíl 4
§ 34
Součinnost závodních výborů při provádění zákona vykonávají u členů výrobních družstev komise péče o pracující, u členů jednotných zemědělských družstev komise pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, popřípadě sociální komise.
§ 35
(1) Ustanovení této vyhlášky platí i o nárocích na náhradu škody vzniklých v době od 1. ledna 1957 do 31. ledna 1962, pokud před 1. únorem 1962 nebylo o nich pravomocně rozhodnuto soudem nebo rozhodčím orgánem anebo pokud nedošlo k dohodě.
§ 36
(1) Výdělkem po pracovním úrazu se v případech uvedených v § 31 odst. 2 zákona rozumí průměrný měsíční čistý výdělek pracovníka bez přídavků na děti, vypočtený z výdělku za kalendářní rok 1961. Skončila-li však pracovní neschopnost pro pracovní úraz během roku 1961, vypočte se průměrný měsíční čistý výdělek jen z výdělku pracovníka ode dne skončení pracovní neschopnosti pro úraz do konce roku 1961.
(2) Podle průměrného měsíčního čistého výdělku zjištěného způsobem uvedeným v odstavci 1 budou vypláceny pracovníkovi dávky na úhradu budoucně ucházejícího výdělku až do 31. ledna 1963. V lednu 1963 a v lednu každého dalšího kalendářního roku bude prováděn nový přepočet těchto dávek, a to vždy na základě průměrného měsíčního čistého výdělku vypočteného z výdělku za předcházející kalendářní rok.
§ 37
Zrušují se směrnice Ústřední rady odborů č. 11/1957 Ú. l. pro projednávání pracovních úrazů a nároků na jejich odškodnění a vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 208/1958 Ú. l., o posuzování odůvodněnosti a přiměřenosti bolestného.**)
§ 38
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 1962.
Tabulka č. 1
Příloha k vyhl. č. 7/1962
POSUZOVÁNÍ BOLESTNÉHO
Příloha k vyhl. č. 7/1962
POSUZOVÁNÍ BOLESTNÉHO
A. Zásady
1. Bolestné náleží, jestliže v organismu nastaly objektivně zjistitelné změny, které byly vyvolány úrazem a působí bolest při úrazu, při jeho léčení nebo při odstraňování jeho následků.
2. V rámci bolestného se nehodnotí:
a) újmy, které jsou předmětem jiných složek náhrady škody, např. újma na výdělku se odškodňuje v rámci ušlého výdělku; bolest budoucí (následná) a bolest vznikající ze změn již trvalých se odškodňují jako ztížení společenského uplatnění, pokud mají takový vliv;
b) jednoduché duševní reakce na postižení organismu, které vznikají úrazem a jsou přechodného rázu, např. zármutek nad vlastním úrazem nebo úrazem jiné osoby, strach, úlek, obavy, děsivé sny; hodnotí se však útrapy, které mají příčinu v organické poruše nervového ústrojí;
c) krátkodobé změny v organismu, které nevyžadují léčení, popř. nejsou objektivně zjistitelné.
3. Bolestné musí být přiměřené povaze zranění nebo u nemocí z povolání povaze poškození (dále jen „zranění“) a průběhu jeho léčení. Tyto okolnosti je třeba pečlivě zjistit ve zdravotnické dokumentaci. Obě tato měřítka mají vyjádřit i rozdílnost bolesti podle osoby poškozeného; proto v rozmezí mezi dolní a horní hranicí sazby stanovené v tabulkách se přihlédne k celkovému stavu organismu v době zranění a v době léčení, k fyzickým útrapám a strastem z omezení pohybu, z bezmocnosti nebo z poruchy nervového ústrojí. Při komplikacích ztěžujících léčení a při jiných okolnostech zvyšujících bolestivost, zvyšuje se bolestné podle podmínek stanovených v odstavci 6 a 9.
4. Podle této tabulky se posuzuje bolestné také u nemocí z povolání a u akutních a subakutních otrav, které nezanechaly trvalé změny. V těchto případech hodnotí bolestné včetně závažnosti a celkového trvání bolesti v souvislosti s klinickým průběhem onemocnění lékař oddělení (ordinariátu, kliniky) nemoci z povolání. Při lehčím a kratším průběhu onemocnění stanoví lékař výši bolestného při dolní hranici rozmezí uvedeného v oddílu B, při těžším a delším průběhu při horní hranici.
5. Nevyskytuje-li se posuzované zranění v oddílu B, použije se sazby na zranění, s níž je lze po stránce bolesti nejspíše srovnat. Bolest do výše 10 bodů se nehodnotí.
6. Bolestné stanovené podle předchozích odstavců se zvyšuje:
a) až o polovinu, jestliže došlo k rané infekci (s výjimkou tetanu),
b) až o polovinu, jestliže jde o dislokovanou zlomeninu, u které bylo provedeno napravení (reposice) v celkovém nebo místním znecitlivění. Toto zvýšení lze uplatnit pouze jednou,
c) o jednu polovinu, jestliže povaha zranění si vyžádala bezprostřední chirurgický výkon. Za chirurgický výkon se nepokládají injekce, punkce kloubů, hrudníku a hlíz,
d) až na dvojnásobek, jestliže průběh (komplikace) léčení si vyžádá pozdější operační výkon.
7. Bolestné stanovené podle odstavců 1-5 se snižuje u zlomenin na polovinu sazby stanovené v tabulce, jde-li o neúplné zlomeniny.
8. Utrpěl-li poškozený jedno zranění uvedené v tabulce, nebo hodnocené podle odstavce 5 zásad, provede se ohodnocení plnou sazbou.
Utrpěl-li poškozený současně více zranění uvedených v tabulce nebo hodnocených podle odstavce 5 zásad, počítá se zranění, ohodnocené nejvyšším počtem bodů, plnou sazbou a součet sazeb za ostatní zranění se přičítá 3/4. Jde-li však o další zranění, které podle tabulky je zahrnuto v pojmu základního zranění, nehodnotí se toto zranění zvláště.
Utrpěl-li poškozený současně více zranění uvedených v tabulce nebo hodnocených podle odstavce 5 zásad, počítá se zranění, ohodnocené nejvyšším počtem bodů, plnou sazbou a součet sazeb za ostatní zranění se přičítá 3/4. Jde-li však o další zranění, které podle tabulky je zahrnuto v pojmu základního zranění, nehodnotí se toto zranění zvláště.
9. Posuzující lékař je oprávněn s ohledem na zvláštní okolnosti, jako jsou opětované transfuse a infuse, nebo na komplikace, jako jsou záněty žil, proleženiny, záněty plic apod., odchýlit se nejvýše o ± 20 % od hodnocení vypočítaného podle předchozích odstavců.
10. Dojde-li až po skončení léčení k operaci, která má příčinu v původním zranění, např. ke korekční operaci, posoudí lékař po stránce bolesti tuto operaci jako zranění, jemuž svou povahou odpovídá tato operace.
11. Posudek, kterým se bolestné hodnotí více než 300 body, nebo se zvyšuje podle ustanovení odstavce 6, lze vydat pouze, byl-li potvrzen odborným oddělením příslušného lékařského oboru. Totéž platí, jde-li o vnitřní zranění, např. krvácení do mozku nebo do míchy, poranění plic, ledvin.
12. Posudek o bolestném se vydává písemně na zavedeném tiskopisu. Jeho opis se přiloží ke zdravotnické dokumentaci postiženého. V posudku je nutno uvést kromě jména a osobních údajů postiženého stručný nález, způsob, jímž lékař dospěl k celkovému počtu bodů - jednotlivé diagnózy pokud možno bez použití latinských názvů a stručné hodnocení nálezu, dále zda zraněný je vyléčen zcela nebo zda má následky.
B. Sazby pro hodnocení
| Hlava | ||
|---|---|---|
| 1. | Zlomenina spodiny lební podle rozsahu a lokalizace | 140-230 |
| 2. | Zlomenina kostí klenby lební (čelní, temenní, týlní, spánková), bez průvodných stavů (otřes mozku, krvácení nitrolební) za každou kost | 50 |
| 3. | Zlomenina očnice | 80 |
| 4. | Zlomenina horní čelisti jednostranná | 80 |
| 5. | Zlomenina Le Fort I. | 120 |
| 6. | Zlomenina Le Fort II. | 160 |
| 7. | Zlomenina Le Fort III. | 200 |
| 8. | Zlomenina nosních kůstek nebo přepážky nosní | 20 |
| 9. | Zlomenina dolní čelisti jednostranná | 80 |
| 10. | Zlomenina dolní čelisti oboustranná | 120 |
| 11. | Vymknutí dolní čelisti | 30 |
| 12. | Vyražení | |
| 1-2 zubů | 20 | |
| 3-5 zubů | 40 | |
| 6-9 zubů | 60 | |
| více než 9 zubů | 80 | |
| 13. | Uvolnění zubů s pevnou nesnímatelnou fixací (viz položka 12) | |
| 14. | Oděrky většího rozsahu spolu s větším pohmožděním a následnými krevními výrony v obličeji nebo ve vlasaté části hlavy | 15- 20 |
| 15. | Otřes mozku I.stupně | 35 |
| II.stupně | 55- 85 | |
| III.stupně | 85-120 | |
| 16. | Pohmoždění mozku podle závažnosti | 55-190 |
| 17. | Krvácení nad tvrdou plenou mozkovou (epidurální) | 85 |
| 18. | Krvácení pod tvrdou plenou mozkovou (subdurální) | 85 |
| 19. | Krvácení pod pavučnicí (subarachnoidální) | 80-120 |
| 20. | Krvácení nitromozkové | 55-190 |
| 21. | Ztráta boltce ušního | 50 |
| 22. | Natržení boltce ušního | 15 |
| 23. | Poranění bubínku | 20 |
| 24. | Poranění bubínku s následným zánětem středoušním | 50 |
| 25. | Tržná rána hlavy | 15- 25 |
| 26. | Skalpace hlavy | 55- 80 |
| 27. | Poranění vedoucí k traumatické poruše lícního nervu | 30 -40 |
| 28. | Poranění vedoucí k traumatické neuralgii trojklanného nervu | 60-180 |
| 29. | Tržná rána obličeje | 15- 25 |
| 30. | Tržná rána jazyka chirurgicky ošetřená | 15- 25 |
| 31. | Poranění víčka | 15- 25 |
| 32. | Popálení víčka II. a III.stupně | 30- 40 |
| 33. | Cizí těleso uvnitř oka | 35- 50 |
| 34. | Cizí těleso v rohovce s následnou infiltrací | 20 |
| 35. | Popálení rohovky | 25- 35 |
| 36. | Rána pronikající do sklivce | 60 |
| 37. | Rána rohovky s proděravěním a výhřezem duhovky | 85-150 |
| 38. | Plazivý poúrazový vřed | 55- 80 |
| 39. | Pohmoždění oka s nitroočním krvácením | 60- 75 |
| 40. | Odchlípení sítnice poúrazové | 80-100 |
| 41. | Poranění oka vyžadující jeho vyjmutí ihned po úraze (včetně operace) | 120 |
| 42. | Poranění obou očí vyžadující vyjmutí ihned po úraze (včetně operace) | 300 |
| 43. | Oslnění elektrickým obloukem (elektrická oftalmie) | 15 |
| Krk a trup | ||
| 44. | Zlomenina jazylky | 30 |
| 45. | Perforace jícnu | 100-150 |
| 46. | Perforující rána hrtanu nebo průdušnice | 85-110 |
| 47. | Kompresivní zlomenina těla jednoho obratle se snížením přední části těla nejvýše o jednu třetinu | 100 |
| 48. | Kompresivní zlomenina těla jednoho obratle se snížením přední části těla více než o jednu třetinu a zlomeniny kominutivní | 150 |
| 49. | Zlomenina těla každého dalšího obratle | 20 |
| 50. | Zlomenina kosti křížové | 50 |
| 51. | Zlomenina kostrče | 30 |
| 52. | Zlomenina trnu, oblouku nebo jednoho příčného výběžku | 35 |
| 53. | Zlomenina více příčných výběžků | 70 |
| 54. | Zlomenina kloubních výběžků | 70 |
| 55. | Vymknutí obratle bez neurologických příznaků | 150 |
| Zlomeniny obratlů nebo jejich částí a luxace a poškození ploténky komplikované poškozením míchy nebo jejich kořenů se sčítají v plné hodnotě za tato poranění. | ||
| 56. | Poškození meziobratlové ploténky prokazatelně úrazové | 50 |
| 57. | Paraparesa a přechodná paraplegie podle rozsahu nebo rychlosti úpravy | 200-400 |
| 58. | Quadruparesa a přechodná quadruplegie podle rozsahu nebo rychlosti úpravy | 250-500 |
| 59. | Trvalá paraplegie | 800 |
| 60. | Trvalá quadruplegie | 1000 |
| 61. | Poranění míšních kořenů podle závažnosti neurologického nálezu | 125-200 |
| 62. | Zlomenina jednoho žebra | 30 |
| 63. | Zlomenina dvou až čtyř žeber | 50 |
| 64. | Zlomenina každého dalšího žebra zvyšuje poslední sazbu o | 15 |
| 65. | Pohmoždění stěny hrudní s příznaky zlomeniny žebra bez pozitivního rtg nálezu | 30 |
| 66. | Zlomenina kosti hrudní | 50 |
| 67. | Úrazový haemothorax | 50 |
| 68. | Úrazový pneumothorax | 50 |
| 69. | Přetlakový pneumothorax nebo podkožní emfysem | 100 |
| 70. | Roztržení osrdečníku | 100 |
| 71. | Bodná nebo střelná rána srdce | 100 |
| 72. | Otřes srdce | 100 |
| 73. | Bodná nebo řezná rána hrudníku neperforující | 15- 25 |
| 74. | Bodná nebo řezná rána hrudníku perforující | 50 |
| 75. | Perforující poranění bránice | 100 |
| Orgány břicha a pánve | ||
| 76. | Řezná, bodná nebo střelná rána stěny břišní nepronikající | 15- 25 |
| 77. | Řezná, bodná nebo střelná rána stěny břišní pronikající do pobřišniční dutiny | 50 |
| 78. | Pohmoždění stěny břišní těžšího stupně (s peritoneálními příznaky) | 25-35 |
| 79. | Proděravění žaludku nebo střeva | 100 |
| 80. | Roztržení sleziny nebo jater | 100 |
| 81. | Proděravění konečníku | 100 |
| Ústrojí urogenitální | ||
| 82. | Zhmoždění ledviny s haematurií (alespoň mikroskopickou) | 35- 50 |
| 83. | Rozdrcení ledviny | 100 |
| 84. | Roztržení močového měchýře nebo močové roury | 100 |
| 85. | Pohmoždění pyje následkem úrazu | 75 |
| 86. | Poranění vedoucí ke ztrátě pyje | 100 |
| 87. | Pohmoždění varlat těžšího stupně | 35-100 |
| 88. | Poranění vedoucí ke ztrátě varlete | 50 |
| 89. | Poranění vedoucí ke ztrátě obou varlat | 100 |
| 90. | Poranění vedoucí k potratu nebo k předčasnému porodu | 75-100 |
| 91. | Poranění vedoucí k intrauterennímu úmrtí plodu | 75-100 |
| 92. | Řezná, bodná nebo tržná rána pochvy nebo zevních rodidel | 15- 25 |
| Končetina horní | ||
| 93. | Zlomenina klíčku | 30 |
| 94. | Zlomenina lopatky | 30 |
| 95. | Zlomenina krčku kosti pažní zaklíněná | 50 |
| 96. | Zlomenina krčku kosti pažní nezaklíněná | 75 |
| 97. | Zlomenina velkého hrbolku kosti pažní | 40 |
| 98. | Diafyzární zlomenina kosti pažní | 100 |
| 99. | Suprakondylická zlomenina kosti pažní | 100 |
| 100. | Transkondylická zlomenina kosti pažní | 100 |
| 101. | Nitrokloubní zlomenina distální epifyzy pažní kosti | 120 |
| 102. | Odlomení epikondylu pažní kosti | 30 |
| 103. | Zlomenina hlavičky kosti vřetenní | 40 |
| 104. | Zlomenina olekranu nebo proc. coronoides | 40 |
| 105. | Diafyzární zlomenina kosti vřetenní | 75 |
| 106. | Diafyzární zlomenina kosti loketní | 75 |
| 107. | Diafyzární zlomenina obou kostí předloktí | 100 |
| 108. | Monteggiova zlomenina předloktí | 100 |
| 109. | Collesova zlomenina předloktí (nebo Smithova) | 50 |
| 110. | Zlomenina bodcového výběžku kosti vřetenní | 50 |
| 111. | Zlomenina kosti člunkové zápěstí | 75-100 |
| 112. | Zlomenina jedné záprstní kůstky dlouhých prstů | 30 |
| 113. | Zlomenina několika záprstních kůstek | 40 |
| 114. | Bennettova zlomenina | 50 |
| 115. | Zlomenina jednoho článku jednoho prstu | 25 |
| 116. | Zlomenina více článků jednoho prstu | 30 |
| 117. | Vymknutí ramena i s napravením | 60 |
| 118. | Vymknutí klíčku včetně napravení | 40 |
| 119. | Vymknutí lokte včetně napravení | 60 |
| 120. | Perilunární vymknutí ruky včetně napravení | 60 |
| 121. | Vymknutí kosti poloměsíčité včetně napravení | 60 |
| 122. | Vymknutí článků prstových včetně napravení | 25 |
| 123. | Pohmoždění ramenního kloubu těžšího stupně s nutnou fixací | 20 |
| 124. | Pohmoždění loketního kloubu těžšího stupně s nutnou fixací | 10 |
| 125. | Podvrtnutí zápěstí s nutnou pevnou fixací | 10 |
| 126. | Rozsáhlejší pohmoždění horní končetiny s většími krevními výrony | 15 |
| 127. | Přetržení svalu nadhřebenového částečné | 40 |
| 128. | Přetržení svalu nadhřebenového úplné | 60 |
| 129. | Přetržení dlouhé hlavy dvojhlavého svalu | 40 |
| 130. | Povrchní rána horní končetiny chirurgicky ošetřená | 15 |
| 131. | Hluboká rána horní končetiny s větším krvácením chirurgicky ošetřená | 25 |
| 132. | Úplné přerušení šlachy natahovače nebo ohýbače | |
| a) na prstu | 30 | |
| b) obou ohýbačů na prstu | 40 | |
| c) jedné nebo více šlach v zápěstí nebo na ruce | 30 | |
| d) více šlach v zápěstí nebo na ruce | 60 | |
| 133. | Částečné přerušení hodnotí se jednou polovinou položky | 132 |
| 134. | Poranění velké cévy horní končetiny | 15 |
| 135. | Poranění vedoucí k úplnému ochrnutí nervu | |
| a) trvale | 70 | |
| b) přechodně | 50 | |
| 136. | Poranění vedoucí k částečnému ochrnutí nervu horní končetiny | |
| a) trvale | 35 | |
| b) přechodně | 25 | |
| 137. | Poranění vedoucí k ochrnutí pleteně pažní | 200 |
| 138. | Poranění vedoucí ke ztrátě paže, předloktí nebo ruky | 200 |
| 139. | Poranění vedoucí ke ztrátě jednoho prstu ruky | 30 |
| 140. | Poranění vedoucí ke ztrátě dvou prstů ruky | 40 |
| 141. | Poranění vedoucí ke ztrátě jednoho článku prstu | 20 |
| 142. | Poranění vedoucí ke ztrátě více prstů ruky | 60 |
| Dolní končetina | ||
| 143. | Zlomenina kosti stydké, sedací nebo kyčelní | 50 |
| 144. | Zlomenina pánve s porušením prstence pánevního | 120 |
| 145. | Zlomenina krčku kosti stehenní | |
| a) zaklíněná | 100 | |
| b) nezaklíněná | 150 | |
| c) pertrochanterická | 125 | |
| 146. | Zlomenina kosti stehenní diafyzární | 125 |
| 147. | Izolovaná zlomenina velkého nebo malého trochanteru | 50 |
| 148. | Nitrokloubní zlomenina dolního konce kosti stehenní | 100 |
| 149. | Zlomenina čéšky | 75 |
| 150. | Nitrokloubní zlomeniny horního konce kosti holenní | 100 |
| 151. | Diafyzární zlomenina kosti holenní | 100 |
| 152. | Diafyzární zlomenina kosti lýtkové bez poranění hlez. kloubu | 30 |
| 153. | Diafyzární zlomenina obou kostí bérce | 100 |
| 154. | Zlomenina bérce nad kotníky | 100 |
| 155. | Nitrokloubní zlomenina dolního konce kosti holenní kompresivní | 125 |
| 156. | Zlomenina jednoho kotníku | 40 |
| 157. | Zlomenina obou kotníků | 60 |
| 158. | Zlomenina trimalleolární | 100 |
| 159. | Poranění hlezenného kloubu s diastazou tibiofibulární | 80-100 |
| 160. | Zlomeniny kosti patní | |
| a) výběžků | 30 | |
| b) těla bez postižení kloubů | 50 | |
| c) těla nitrokloubní | 100 | |
| 161. | Zlomenina kosti hlezenné | 75 |
| 162. | Zlomenina jiné kosti tarsální | 50 |
| 163. | Zlomenina base 5. kůstky záprstní | 40 |
| 164. | Zlomenina jedné záprstní kosti | 40 |
| 165. | Zlomenina více záprstních kostí | 75 |
| 166. | Zlomenina jednoho článku prstu | |
| a) palce | 20 | |
| b) ostatních prstů | 15 | |
| 167. | Zlomenina více článků | |
| a) palce | 40 | |
| b) ostatních prstů | 25 | |
| 168. | Vymknutí kyčelního kloubu včetně napravení | 100 |
| 169. | Vymknutí čéšky včetně napravení | 25 |
| 170. | Vymknutí kolena včetně napravení (přetržení vazů nelze připočítávat) | 100 |
| 171. | Vymknutí v hlezenném kloubu (včetně napravení) | 100 |
| 172. | Vymknutí v jiných kloubech nohy (Chopart, Lisfranc, sub talo) včetně napravení | 60 |
| 173. | Vymknutí prstu nohy | 25 |
| 174. | Podvrtnutí kolenního kloubu s nutnou fixací | 30 |
| 175. | Podvrtnutí hlezenného kloubu bez prokazatelného porušení vazu | 15- 20 |
| 176. | Natržení postranních vazů kolenního kloubu | 30 |
| 177. | Přetržení postranního vazu vnitřního nebo zevního | 40 |
| 178. | Přetržení zkříženého vazu | 60 |
| 179. | Poškození menisku | 30 |
| 180. | Natržení Achillovy šlachy | 20 |
| 181. | Přetržení Achillovy šlachy nebo úponu jiného většího svalu dolní končetiny případně vytržení kostního úponu | 50 |
| 182. | Přerušení šlachy ohýbače nebo natahovače | |
| a) palce | 35 | |
| b) jiného prstu | 15 | |
| c) všech ostatních | 35 | |
| 184. | Hluboká rána dolních končetin | 25 |
| 185. | Poranění velké cévy dolní končetiny | 15 |
| 186. | Poranění vedoucí k úplnému ochrnutí nervu | |
| a) trvale | 70 | |
| b) přechodně | 50 | |
| 187. | Poranění vedoucí k částečnému přerušení nervu | |
| a) trvale | 35 | |
| b) přechodně | 25 | |
| 188. | Poranění vedoucí ke ztrátě dolní končetiny v kterékoliv výši | 200 |
| 189. | Poranění vedoucí ke ztrátě | |
| palce nohy | 40 | |
| jiného prstu | 20 | |
| všech prstů kromě palce | 40 | |
| Ostatní poranění | ||
| 190. | Cizí tělesa v podkožním vazivu chirurgicky odstraněná | 15 |
| 191. | Mnohočetná cizí tělesa v podkoží neodstraňovaná chirurgicky (broky) | 15 |
| 192. | Mnohočetné oděrky | 15 |
| 193. | Úrazový šok bez přihlédnutí k jiným poraněním | |
| I.stupeň | 25 | |
| II.stupeň | 50 | |
| III.stupeň | 85 | |
| 194. | Ranný tetanus | 85-300 |
| 195. | Celkové projevy úrazů elektrickým proudem | 35-120 |
| 196. | Místní projevy úrazu elektrickým proudem (viz položka 197-200). | |
| Popáleniny, poleptání a omrzliny | ||
| (Tvorba keloidních jizev s následnými kontrakturami se nepokládá pro účely této tabulky za typický průběh hojení.) | ||
| 197. | I.stupeň | |
| a) postihující více než 10% povrchu těla a méně než 1/3 | 30 | |
| b) postihující více než 1/3, avšak méně než polovinu | 50 | |
| c) postihující více než polovinu povrchu těla | 85 | |
| 198. | II.stupeň | |
| a) postihující povrch těla do 10 cm2 | 15 | |
| b) postihující méně než 10% povrchu těla, avšak více než 10 cm2 | 25- 50 | |
| c) postihující více než 10% povrchu těla, ale méně než 1/3 | 50-120 | |
| d) postihující více než 1/3 povrchu těla, ale méně než polovinu | 120-220 | |
| e) postihující více než polovinu povrchu těla | 220-370 | |
| 199. | III.stupeň | |
| a) postihující povrch těla do 10 cm2 | 15- 50 | |
| b) postihující více než 10 cm2, ale méně než 10% | 50-100 | |
| c) postihující více než 10%, ale méně než 1/3 | 100-250 | |
| d) postihující více než 1/3, ale méně než 1/2 | 250-450 | |
| e) postihující více než polovinu povrchu těla | 450-750 | |
| 200. | IV.stupeň popálení, poleptání nebo omrzliny | 80-300 |
| 201. | IV.stupeň popálení, poleptání nebo omrzliny ve velkém rozsahu | 300-750 |
| 202. | Poleptání (kyselinou fluorovodíkovou) | 50-300 |
| Akutní (subakutní) otravy a jiná poškození | ||
| 203. | Otrava olovem a jeho sloučeninami | 30-120 |
| 204. | Otrava fosforem a jeho sloučeninami | 30- 80 |
| 205. | Otrava fosfor. insekticidy | 30-100 |
| 206. | Otrava rtutí a jejími sloučeninami | 30-100 |
| 207. | Otrava arsénem a jeho sloučeninami | 30- 80 |
| 208. | Otrava mangánem a jeho sloučeninami | 30-100 |
| 209. | Otrava sirouhlíkem | 30-100 |
| 210. | Otrava sirovodíkem | 30- 80 |
| 211. | Otrava kysličníkem uhelnatým | 30- 80 |
| 212. | Otrava kyanovodíkem a jeho sloučeninami | 30-160 |
| 213. | Otrava benzenem, toluenem a xylenem | 20- 50 |
| 214. | Otrava anilinem | 20- 80 |
| 215. | Otrava nitrobenzenem | 30- 80 |
| 216. | Otrava dinitrobenzenem | 30-120 |
| 217. | Otrava nitrochlorbenzenem nebo dinitrochlorbenzenem | 30- 80 |
| 218. | Otrava toluidinem | 30- 80 |
| 219. | Otrava dinitrokresolem | 30- 80 |
| 220. | Otrava odstřelovými plyny | 30-100 |
| 221. | Otrava trinitrotoluenem | 30-100 |
| 222. | Otrava chloranilinem | 30- 80 |
| 223. | Otrava dinitrofenolem | 30- 80 |
| 224. | Otrava trichlorethylenem | 20- 50 |
| 225. | Otrava methylchloridem | 40-100 |
| 226. | Otrava methylbromidem | 40-100 |
| 227. | Otrava dichlorethanem | 30- 80 |
| 228. | Otrava tetrachlormetanem | 20- 50 |
| 229. | Otrava vinylchloridem | 20- 50 |
| 230. | Otrava chlorovanými insekticidy | 30- 80 |
| 231. | Otrava dinitroglykolem nebo dinitrodiglykolem | 20-100 |
| 232. | Otrava fosgenem nebo difosgenem | 30-100 |
| 233. | Otrava yperitem nebo lewisitem | 40-120 |
| 234. | Otrava chlorem | 30-100 |
| 235. | Otrava nitrosními plyny | 30-100 |
| 236. | Otrava kysličníkem siřičitým nebo sírovým | 30-100 |
| 237. | Otrava formaldehydem | 30- 80 |
| 238. | Ostatní akutní a subakutní otravy | 20-100 |
| 239. | Akutní postiradiační syndrom | 40-200 |
| 240. | Akutní vřed po ionisujícím záření | 40-150 |
| 241. | Akutní kožní zánět (primárně toxický, alergotoxický) | 30-100 |
| 242. | Trichofycie (akutní a subakutní formy) | 20- 50 |
| 243. | Antrax | 60-150 |
| 244. | Akutní formy infekčních nemocí z povolání | 30-100 |
| 245. | Akutní forma kesonové nemoci | 50-100 |
Tabulka č. 2
Příloha k vyhl. č. 7/1962
POSUZOVÁNÍ ZTÍŽENÍ SPOLEČENSKÉHO UPLATNĚNÍ PO ÚRAZECH.
Příloha k vyhl. č. 7/1962
POSUZOVÁNÍ ZTÍŽENÍ SPOLEČENSKÉHO UPLATNĚNÍ PO ÚRAZECH.
A. Zásady
1. Lékař posuzuje jen anatomický nebo funkční podklad toho, že se postižený v životě a ve společnosti nemůže uplatňovat tak, jako před úrazem. Hodnocení se provádí body podle oddílu B této tabulky. Pokud jde o stav, který není v tabulce uveden jmenovitě, stanoví se počet bodů podle rozsahu a povahy zjištěných následků úrazů v poměru ke stavům obdobným, které jsou v tabulce uvedeny.
2. Jestliže došlo současně k několika škodám, které mají za následek ztížení společenského uplatnění v několika směrech, počítá posuzující orgán nejzávažnější ze škod plnou hodnotou a ostatní jednou polovinou počtu bodů v tabulce uvedených.
3. V rámci odškodnění za ztížení společenského uplatnění se nehodnotí:
a) poškození přechodného rázu, která vedou jen k dočasnému ztížení společenského uplatnění;
d) menší jizvy, drobné kosmetické defekty a chorobné změny lehčího rázu, které nemohou vésti k výraznějšímu omezení společenského uplatnění.
4. Posudek o ztížení společenského uplatnění se vydává písemně na předepsaném tiskopisu; jeho opis se přiloží ke zdravotnické dokumentaci zraněného. V posudku je nutno uvést kromě jména a osobních údajů zraněného, jakým způsobem dospěl lékař k celkovému počtu bodů (jednotlivé diagnózy a jejich hodnocení); v závažnějších případech, kde základní počet bodů převyšuje 300, se posudek vydá jen po potvrzení příslušným odborným oddělením. Stejně je tomu v těch případech, kde posuzující lékař pokládá příčinu, vedoucí ke ztížení společenského uplatnění za odstranitelnou a uvádí počet bodů, kterému by pravděpodobně odpovídal stav poškozeného po provedeném zákroku.
B. Sazby pro hodnocení.
| I. Hlava | |||||||||||
| 1. | Úplná skalpace měkkých pokrývek lebních - u muže | 120 | |||||||||
| u ženy | 360 | ||||||||||
| 2. | Částečná skalpace podle rozsahu - u muže | 40-100 | |||||||||
| u ženy | 120-300 | ||||||||||
| 3. | Kostní defekt v klenbě lební | ||||||||||
| do 10 cm2 | 150-230 | ||||||||||
| přes 10 cm2 do | 370 | ||||||||||
| 4. | Stavy po úrazech mozku: | ||||||||||
| a) postkomoční syndrom | do 120 | ||||||||||
| b) prokázaně poúrazová epilepsie Jacksonského typu | do 750 | ||||||||||
| typu grand mal | 750-1200 | ||||||||||
| 5. | Poruchy mozkových nervů: | ||||||||||
| a) anesmie po zlomenině přední jámy | do 120 | ||||||||||
| b) poruchy nervu zrakového viz zrak | |||||||||||
| c) porucha okohybných nervů s diplopií | do 480 | ||||||||||
| d) poúrazová neuralgie trojklanného nervu | do 480 | ||||||||||
| e) porucha lícního nervu | 230-480 | ||||||||||
| 6. | Poškození obličeje | ||||||||||
| a) znetvoření obličeje, budící ošklivost nebo soucit | 300 | ||||||||||
| b) poškození menšího stupně např. jizvy podle rozsahu a umístění | 0-200 | ||||||||||
| 7. | Ztráta nosu: | ||||||||||
| částečná | 230 | ||||||||||
| úplná | 300 | ||||||||||
| úplná se zúžením průduchů | 450 | ||||||||||
| 8. | Ztráta boltce ušního: | ||||||||||
| jednoho | 230 | ||||||||||
| obou | 300 | ||||||||||
| 9. | Zúžení otvoru ústního | 230 | |||||||||
| 10. | Defekt rtu se slinotokem | 300 | |||||||||
| 11. | Slinná píštěl | 300 | |||||||||
| 12. | Ztráta zubů: | ||||||||||
| všech | 360 | ||||||||||
| poloviny | 180 | ||||||||||
| čtyř a více | 90 | ||||||||||
| méně než čtyř při možnosti pevné protézy | 0 | ||||||||||
| není-li možná pevná náhrada | 20- 90 | ||||||||||
| 13. | Omezené otvírání úst z poruch temporomandibulárního kloubu nebo dolní čelisti: | ||||||||||
| otvírání úst na 3 cm | 150 | ||||||||||
| méně než 2 cm | 450 | ||||||||||
| 14. | Těžké funkční poruchy jazyka (ztráta tkáně nebo jizvy) | 300 | |||||||||
| 15. | Ztráta jazyka | 500 | |||||||||
| 16. | Porucha řeči centrálního původu | 50-200 | |||||||||
| II. Smyslové orgány | |||||||||||
| 17. | Oslepnutí nebo ztráta jednoho oka při normálním visu druhého oka po snesitelné korekci | 600 | |||||||||
| 18. | Oslepnutí nebo ztráta druhého oka | 1200 | |||||||||
| 19. | Ztráta obou očí nebo dovršení slepoty (visus 1/60 a méně na lepším oku) | 1800 | |||||||||
| 20. | Oslabení visu podle stupně: | ||||||||||
| 6/10 | 6/12 | 6/15 | 6/20 | 6/30 | 6/40 | 6/60 | 3/60 | 1/60 | 0 | ||
| % 0 | 120 | 120 | 120 | 240 | 240 | 360 | 480 | 480 | 600 | 600 | |
| 6/10 | 120 | 120 | 120 | 240 | 360 | 360 | 480 | 480 | 600 | 600 | 600 |
| 6/12 | 120 | 120 | 240 | 360 | 360 | 480 | 480 | 600 | 600 | 680 | 680 |
| 6/15 | 120 | 240 | 360 | 360 | 480 | 600 | 600 | 680 | 680 | 760 | 760 |
| 6/20 | 240 | 360 | 360 | 480 | 600 | 680 | 760 | 840 | 920 | 920 | 1000 |
| 6/30 | 240 | 360 | 480 | 600 | 680 | 840 | 920 | 1000 | 1080 | 1160 | 1240 |
| 6/40 | 360 | 480 | 480 | 600 | 760 | 920 | 1080 | 1240 | 1320 | 1400 | 1480 |
| 6/60 | 480 | 520 | 600 | 680 | 840 | 1000 | 1240 | 1400 | 1480 | 1560 | 1640 |
| 3/60 | 480 | 600 | 600 | 680 | 920 | 1080 | 1320 | 1480 | 1640 | 1640 | 1720 |
| 1/60 | 600 | 600 | 680 | 760 | 920 | 1160 | 1400 | 1560 | 1640 | 1800 | 1800 |
| 0 | 600 | 600 | 680 | 760 | 1000 | 1240 | 1480 | 1640 | 1720 | 1800 | 1800 |
| 21. | Ztráta čočky jednoho oka (bez ohledu na visus se snesitelnou optimální korekcí, který se hodnotí zvlášť podle čís. 20) | 480 | |||||||||
| 22. | Ztráta čočky druhého oka nebo ztráta čoček obou očí (bez ohledu na visus při optimální snesitelné korekci, který se hodnotí zvlášť podle čís. 20) | 300 | |||||||||
| 23. | Obrna okohybných svalů do | 480 | |||||||||
| 24. | Omezení zorného pole podle stupně | 0-1800 | |||||||||
| 25. | Porušení průchodnosti slzných cest nebo chybné postavení brv apod.: | ||||||||||
| jednostranně | 80 | ||||||||||
| oboustranně | 150 | ||||||||||
| 26. | Ztráta sluchu jednoho ucha | 230 | |||||||||
| 27. | Ztráta sluchu druhého ucha | 450 | |||||||||
| 28. | Ztráta sluchu obou uší | 680 | |||||||||
| 29. | Silná nedoslýchavost, šepot 2-4 m | ||||||||||
| jednostranná | 120 | ||||||||||
| oboustranná | 240 | ||||||||||
| 30. | Silná nedoslýchavost, šepot pod 2 m | ||||||||||
| jednostranná | 150 | ||||||||||
| oboustranná | 450 | ||||||||||
| 31. | Chronický středoušní zánět prokázaně poúrazový | ||||||||||
| jednostranný | 120 | ||||||||||
| oboustranný | 240 | ||||||||||
| 32. | Porucha labyrintu | ||||||||||
| jednostranná | 230 | ||||||||||
| oboustranná | 600 | ||||||||||
| III. Krk | |||||||||||
| 33. | Omezení pohyblivosti hlavy a krku | ||||||||||
| lehkého stupně | 225 | ||||||||||
| těžkého stupně | 450 | ||||||||||
| 34. | Ztráta hlasu: | ||||||||||
| úplná | 400 | ||||||||||
| částečná | 150 | ||||||||||
| 35. | Trvalá tracheální kanyla po tracheotomii | 750 | |||||||||
| 36. | Zúžení hrtanu | 600 | |||||||||
| 37. | Větší jizvy (podle lokalizace a rozsahu) | 150-225 | |||||||||
| Pokud takovéto jizvy omezují pohyblivost hlavy a krku, hodnotí se ještě výpad funkce podle č.33. | |||||||||||
| IV. Hrudník | |||||||||||
| 38. | Omezení pohyblivosti hrudníku a deformity po zlomenině více žeber nebo kosti hrudní: | ||||||||||
| lehkého stupně do | 225 | ||||||||||
| těžkého stupně do | 450 | ||||||||||
| 39. | Zmenšení rozpínavosti plic následkem srůstů: | ||||||||||
| lehký stupeň do | 300 | ||||||||||
| těžký stupeň do | 600 | ||||||||||
| 40. | Plicní hlíza, zánět kolem cizího tělesa nebo zbytková dutina po empyemu | 600 | |||||||||
| 41. | Traumatický infarkt myokardu - viz č. 42 | ||||||||||
| 42. | Poruchy srdečně-cévní podle stupně | 150-1800 | |||||||||
| 43. | Větší jizvy (zejména po spáleninách) postihující krajinu zad a prsů | ||||||||||
| u mužů do | 150 | ||||||||||
| u žen do | 225 | ||||||||||
| V. Břicho | |||||||||||
| 44. | Poškození stěny břišní s poruchou břišního lisu | 300 | |||||||||
| 45. | Kýla v jizvě, prokazatelně poúrazová | 300 | |||||||||
| (kýly tříselná, pupeční, stehenní a epigastrická se nepokládají za následek úrazu) | |||||||||||
| 46. | Poruchy funkce jícnu nebo břišních orgánů s prokázanou poruchou pasáže podle stupně výživy | 300-900 | |||||||||
| 47. | Časté subileozní stavy | 380 | |||||||||
| 48. | Zevní píštěl tenkého střeva: | 1500 | |||||||||
| 49. | Trvalá píštěl tlustého střeva: | ||||||||||
| coecum | 1050 | ||||||||||
| transversum | 900 | ||||||||||
| sigma | 750 | ||||||||||
| 50. | Stav po resekci tenkého střeva většího rozsahu s poruchou výživy | 750-1000 | |||||||||
| 51. | Nedomykavost svěračů řitních: | ||||||||||
| úplná | 600 | ||||||||||
| částečná | 150 | ||||||||||
| 52. | Výhřez konečníku | 300 | |||||||||
| 53. | Perianální píštěl poúrazová | 300 | |||||||||
| 54. | Ztráta sleziny | 300 | |||||||||
| VI. Ústrojí urogenitální | |||||||||||
| 55. | Zúžení močové roury bez komplikací | 225 | |||||||||
| 56. | Zúžení močové roury se zánětem měchýře a residuem | 450 | |||||||||
| 57. | Inkontinence měchýře | ||||||||||
| lehčího stupně | 300 | ||||||||||
| těžšího stupně | 600 | ||||||||||
| 58. | Píštěl močové roury | 600 | |||||||||
| 59. | Píštěl močového měchýře | 750 | |||||||||
| 60. | Ztráta jedné ledviny | 450 | |||||||||
| 61. | Ztráta pyje: | ||||||||||
| do 45 let | 1000 | ||||||||||
| přes 45 let | 600 | ||||||||||
| 62. | Ztráta jednoho varlete: | ||||||||||
| do 45 let | 150 | ||||||||||
| přes 45 let | 80 | ||||||||||
| 63. | Ztráta obou varlat: | ||||||||||
| do 45 let | 1000 | ||||||||||
| přes 45 let do | 500 | ||||||||||
| 64. | Píštěl rektovaginální nebo vezikovaginální po úrazu | ||||||||||
| do 45 let | 1000 | ||||||||||
| přes 45 let | 600 | ||||||||||
| VII. Páteř a mícha | |||||||||||
| 65. | Omezení pohyblivosti páteře: | ||||||||||
| lehkého stupně | 300 | ||||||||||
| těžkého stupně | 750 | ||||||||||
| 66. | Stavy po poranění páteře s poruchami cítivosti a změnami v intenzitě reflexů (hlavně syndrom lumboischiadický a cervikokraniální a - brachiální | ||||||||||
| lehkého stupně | 300 | ||||||||||
| těžkého stupně | 900 | ||||||||||
| 67. | Stavy po poranění páteře s porušením míchy | ||||||||||
| quadruplegie | 2000 | ||||||||||
| paraplegie | 1900 | ||||||||||
| VIII. Pánev | |||||||||||
| 68. | Poúrazová kokcygodynie do | 300 | |||||||||
| 69. | Stavy po zlomenině jednotlivých kostí pánevních s trvalou deformitou a poruchou statiky | 530 | |||||||||
| 70. | Porušení souvislosti prstence pánevního ve sponě stydké nebo v kloubech sakroiliakálních | 600 | |||||||||
| 71. | Poúrazové deformace pánve znemožňující spontánní porod: | ||||||||||
| u žen do 45 let | 1350 | ||||||||||
| u žen přes 45 let | 450 | ||||||||||
| IX. Horní končetina | vpravo vlevo | ||||||||||
| 72. | Ztráta obou horních končetin | 1950 | |||||||||
| 73. | Ztráta jedné horní končetiny: | ||||||||||
| exartikulace | 1050-900 | ||||||||||
| vysoká amputace | 900-750 | ||||||||||
| 74. | Amputace nad loktem | 830-680 | |||||||||
| 75. | Amputace předloktí při zachovalém loketním kloubu | 750-600 | |||||||||
| 76. | Ztráta ruky v zápěstí (stejně i ztráta všech prstů ruky) | 750-600 | |||||||||
| 77. | Zastaralá nereponovaná luxace ramena | 450-380 | |||||||||
| 78. | Habituální luxace ramena | 380-300 | |||||||||
| 79. | Úplná ztuhlost ramena v addukci | 450-380 | |||||||||
| 80. | Úplná ztuhlost ramena v abdukci | 530-450 | |||||||||
| 81. | Pohyb ramena mezi addukcí a horizontálou | 230-180 | |||||||||
| 82. | Pohyb mezi addukcí a 30° nad horizontálou | 150-120 | |||||||||
| 83. | Pohyb mezi addukcí a 60° nad horizontálou | 80- 60 | |||||||||
| 84. | Viklavost ramena těžkého stupně (po odstranění hlavice atd.) | 750-600 | |||||||||
| 85. | Pakloub diafyzy kosti pažní | 750-600 | |||||||||
| 86. | Úplná ztuhlost lokte v natažení 180° nebo v tupém úhlu | ||||||||||
| 87. | Úplná ztuhlost lokte v pravém úhlu | 300-240 | |||||||||
| 88. | Úplná ztuhlost lokte v ostrém úhlu | 450-380 | |||||||||
| 89. | Omezená pohyblivost lokte: | ||||||||||
| pohyb od 150° - 60° | 150-120 | ||||||||||
| pohyb od 120° - 80° | 230-180 | ||||||||||
| 90. | Viklavý kloub loketní těžkého stupně | 600-500 | |||||||||
| 91. | Poúrazový cubitus valgus s drážděním n. ulnaris | 300-240 | |||||||||
| 92. | Pakloub okovce | 180-120 | |||||||||
| 93. | Pakloub obou kostí předloktí | 600-500 | |||||||||
| 94. | Pakloub diafyzy kosti loketní | 300-240 | |||||||||
| 95. | Pakloub diafyzy kosti vřetenní | 450-380 | |||||||||
| 96. | Ztuhlost předloktí ve středním postavení mezi pronací a supinací | 380-300 | |||||||||
| 97. | Ztuhlost předloktí v supinaci (plné) 600-500 | ||||||||||
| 98. | Ztuhlost předloktí v úplné pronaci | 450-380 | |||||||||
| 99. | Omezení pronace a supinace předloktí | ||||||||||
| lehkého stupně | 150-120 | ||||||||||
| těžkého stupně | 300-240 | ||||||||||
| 100. | Ztuhlost zápěstí v středním postavení | 300-240 | |||||||||
| 101. | Ztuhlost zápěstí | ||||||||||
| v dors. flexi do 30° | 230-150 | ||||||||||
| v dors. flexi úplné | 450-380 | ||||||||||
| ve volární flexi | 450-380 | ||||||||||
| 102. | Omezení pohyblivosti zápěstí | ||||||||||
| lehkého stupně | 150-120 | ||||||||||
| těžkého stupně | 240-180 | ||||||||||
| 103. | Viklavý zápěstní kloub | 380-300 | |||||||||
| 104. | Ztráta palce ruky: oba články | 270-230 | |||||||||
| oba články se záprstní kostí | 380-300 | ||||||||||
| koncový článek | 140-110 | ||||||||||
| úplná ztuhlost základního nebo mezičlánkového kloubu | 90- 70 | ||||||||||
| karpemetakarpálního kloubu | 150-120 | ||||||||||
| 105. | Ztuhlost všech kloubů, znemožňující utvoření | ||||||||||
| špetky | 270-230 | ||||||||||
| 106. | Úrazy ukazováku: | ||||||||||
| ztráta celého prstu (event. i se záprstní kostí) | 180-150 | ||||||||||
| ztráta každého článku | 60- 50 | ||||||||||
| ztuhlost každého z kloubů | 60- 50 | ||||||||||
| 107. | Úrazy třetího až pátého prstu: | ||||||||||
| ztráta každého z těchto prstů včetně příslušné záprstní kosti | 140-110 | ||||||||||
| ztráta dvou nebo tří článků | 100- 80 | ||||||||||
| ztráta konečného článku | 50- 40 | ||||||||||
| úplná ztuhlost všech tří kloubů | 90- 70 | ||||||||||
| omezení funkce: hrot na 4 cm od dlaně | 60- 50 | ||||||||||
| hrot na 2 cm od dlaně | 30- 20 | ||||||||||
| 108. | Ztuhlost všech kloubů prstu, bránící funkci ostatních prstů | 140-110 | |||||||||
| 109. | Obrna pleteně pažní úplná | 900-750 | |||||||||
| horní typ | 600-480 | ||||||||||
| dolní typ | 750-600 | ||||||||||
| 110. | Obrna nervu axilárního | 450-380 | |||||||||
| 111. | Obrna nervu vřetenního úplná | 450-380 | |||||||||
| 112. | Obrna nervu středního úplná | 450-380 | |||||||||
| 113. | Obrna nervu loketního úplná | 600-450 | |||||||||
| 114. | Obrna nervu středního a loketního | 750-600 | |||||||||
| 115. | Obrna nervu vřetenního a loketního | 750-600 | |||||||||
| 116. | Úplná obrna všech tří nervů | 900-750 | |||||||||
| 117. | Větší jizvy (podle lokalizace a rozsahu); náhrada za omezení funkce kloubu se přičítá podle odst. 2 zásad | 20-160 | |||||||||
| X. Dolní končetina | |||||||||||
| 118. | Ztráta obou dolních končetin | 1950 | |||||||||
| 119. | Ztráta jedné horní a jedné dolní končetiny | 1950 | |||||||||
| 120. | Ztráta jedné dolní končetiny: | ||||||||||
| exartikulace | 900 | ||||||||||
| amputace ve stehně | 750 | ||||||||||
| 121. | Ztráta bérce pod kolenem | 680 | |||||||||
| 122. | Ztráta nohy v hlezenném kloubu nebo pod ním | 600 | |||||||||
| 123. | Ztráta chodidla v Chopartově kloubu | 500 | |||||||||
| 124. | Ztráta chodidla v Lisfrancově kloubu | 450 | |||||||||
| 125. | Ztráta všech prstů nohy | 270 | |||||||||
| 126. | Pakloub krčku stehenní kosti | 530 | |||||||||
| 127. | Pakloub diafysy stehenní kosti | 700 | |||||||||
| 128. | Ztuhnutí kyčelního kloubu | ||||||||||
| v příznivém postavení | 300 | ||||||||||
| v nepříznivém postavení | 600 | ||||||||||
| 129. | Omezení pohyblivosti kyčelního kloubu | ||||||||||
| lehkého stupně | 200 | ||||||||||
| těžkého stupně | 300 | ||||||||||
| 130. | Viklavost kolena lehkého stupně | 300 | |||||||||
| do těžkého stupně s nutností ortopedického podpůrného aparátu | 450 | ||||||||||
| 131. | Úplná ztuhlost kolena v natažení | 450 | |||||||||
| v úhlu asi 170° | 300 | ||||||||||
| v úhlu pod 150° | 750 | ||||||||||
| 132. | Omezení pohyblivosti kolena: | ||||||||||
| nataž. 170°- ohnutí 120 ° | 240 | ||||||||||
| 180°- 90 ° | 120 | ||||||||||
| 133. | Poškození poloměsičité chrupavky s blokádami | 230-300 | |||||||||
| 134. | Pakloub bérce (kosti holenní nebo obou) | 680 | |||||||||
| 135. | Zkrácení jedné dolní končetiny | ||||||||||
| nad 2 cm | 300 | ||||||||||
| nad 6 cm | 600 | ||||||||||
| 136. | Stejné zkrácení obou d.k. | - | |||||||||
| 137. | Zlomenina bérce, zhojená s osovou úchylkou | ||||||||||
| do 15° | 230 | ||||||||||
| nad 15° | 380 | ||||||||||
| 138. | Ztuhlost hlezenného kloubu v pravém úhlu k bérci | 380 | |||||||||
| 139. | Ztuhlost hlezenného kloubu v plantární flexi | ||||||||||
| do 10° | 300 | ||||||||||
| do 30° | 450 | ||||||||||
| 140. | Omezení pohyblivosti hlezenného kloubu | ||||||||||
| lehkého stupně | 120 | ||||||||||
| těžkého stupně | 240 | ||||||||||
| 141. | Plochá noha vbočená (po zlomenině kosti patní, kostí nártních nebo obou kotníků) | 350 | |||||||||
| 142. | Úrazy palce nohy: | ||||||||||
| ztráta celého prstu | 150 | ||||||||||
| ztráta konečného článku | 50 | ||||||||||
| úplná ztuhlost obou kloubů | 150 | ||||||||||
| úplná ztuhlost jednoho z kloubů | 70 | ||||||||||
| 143. | Ztráta jiného prstu nohy: za každý | 20 | |||||||||
| 144. | Porucha funkce každého z těchto prstů | 10 | |||||||||
| 145. | Obrna sedacího nervu úplná | 750 | |||||||||
| 146. | Obrna lýtkového nervu úplná | 350 | |||||||||
| 147. | Obrna holenního nervu | 500 | |||||||||
| 148. | Větší jizvy (podle lokalizace a rozsahu); náhrada za omezení funkce kloubu se přičítá podle odst. 2 zásad | 20-160 | |||||||||
Tabulka č. 3
Příloha k vyhl. č. 7/1962
POSUZOVÁNÍ ZTÍŽENÍ SPOLEČENSKÉHO UPLATNĚNÍ PŘI NEMOCECH Z POVOLÁNÍ
Příloha k vyhl. č. 7/1962
POSUZOVÁNÍ ZTÍŽENÍ SPOLEČENSKÉHO UPLATNĚNÍ PŘI NEMOCECH Z POVOLÁNÍ
A. Zásady
1. Jednorázové odškodnění za ztížení společenského uplatnění při nemocech z povolání zahrnuje jak odškodné za ztížení společenského uplatnění, tak i za bolest, která postiženému vznikla nebo v budoucnu vznikne.
2. Jestliže nemoc z povolání nezanechala u pracovníka trvalé změny, nepřísluší odškodnění za ztížení společenského uplatnění. Přechodné, objektivně zjistitelné změny vyvolané nemocemi z povolání a působící bolest se hodnotí v rámci bolestného (příloha 1 k vyhlášce).
3. Lékař na základě závažnosti zjištěné nemoci z povolání a s přihlédnutím k jejímu vývoji ohodnotí ji základním počtem bodů podle oddílu B.
4. Jestliže poškozený onemocněl několika nemocemi z povolání, ohodnotí se nemoc z povolání, při níž je v oddílu B stanoven nejvyšší počet bodů, plným počtem bodů; ostatní nemoce z povolání u poškozeného se hodnotí polovicí bodů uvedených v oddílu B.
5. Posuzující lékař je oprávněn s ohledem na zvláštní okolnosti, zejména na komplikace, odchýlit se nejvýše o ± 20 % od hodnocení vypočítaného podle sazeb a zásad tabulky.
6. Posudek o jednorázovém úrazovém odškodnění při nemoci z povolání vydává písemně lékař oddělení (ordinariátu, kliniky) nemocí z povolání na zavedeném tiskopisu; jeho opis se přiloží ke zdravotnické dokumentaci. V posudku vedle jména a osobních údajů se stručně uvede, jakým způsobem lékař stanovil počet bodů. V posudku se vyjadřuje lékař pouze ke zjištěnému zdravotnímu stavu, vzhledem k nemoci z povolání.
B. Sazby pro hodnocení
| 1. | Chronická otrava olovem, stav po otravě olovem | 150-600 |
| 2. | Chronická otrava fosforem | 150-900 |
| 3. | a) Stav po poškození fluorem (poleptání) | 60-600 |
| b) Fluorosa | 300-750 | |
| 4. | Chronická otrava rtutí, stav po otravě rtutí | 150-900 |
| 5. | Chronická otrava arsenem, stav po otravě arsenem | 150-900 |
| 6. | Chronická otrava manganem | 150-750 |
| 7. | Chronická otrava sirouhlíkem, stav po otravě sirouhlíkem | 150-900 |
| 8. | Otrava sirovodíkem | 150-600 |
| 9. | Chronická otrava kysličníkem uhelnatým, stav po otravě CO | 150-750 |
| 10. | Otrava kyanovodíkem a jeho sloučeninami | 60-450 |
| 11. | a) Chronická otrava benzenem, stav po otravě benzenem | 150-1200 |
| b) Chronická otrava toluenem, stav po otravě toluenem | 60-450 | |
| c) Chronická otrava xylenem, stav po otravě xylenem | 60-450 | |
| 12. | a) Chronická otrava anilinem | 150-750 |
| b) Papilom a rakovina močového měchýře při výrobě benzidinu | 750-2000 | |
| c) Otrava odstřelovými plyny | 150-600 | |
| d) Otrava trinitrotoluenem | 150-750 | |
| 13. | a) Chronická otrava trichlorethylenem | 150-750 |
| b) Chronická otrava methylchloridem, stav po otravě | 150-1200 | |
| c) Chronická otrava methylbromidem, stav po otravě | 150-1200 | |
| d) Chronická otrava dichlorethanem, stav po otravě | 150-900 | |
| e) Chronická otrava tetrachlormethanem, stav po otravě | 150-900 | |
| f) Chronická otrava vinylchloridem | 150-600 | |
| 14. | Chronická otrava dinitroglykolem nebo dinitrodiglykolem | 150-900 |
| 15. | a) Otrava fosgenem nebo difosgenem, stav po otravě | 150-450 |
| b) Otrava yperitem, lewisitem | 150-750 | |
| 16. | a) Rentgenová dermatitis | 60-450 |
| b) Poškození krvetvorby ionisujícím zářením | 150-1200 | |
| c) Rakovina kůže z ionisujícího záření | 450-1200 | |
| d) Zákal čočky z ionisujícího záření | 200-480 | |
| 17. | Poškození elektromagnetickým zářením | 150-750 |
| 18. | Kožní rakovina profesionálního původu | 450-1200 |
| 19. | Profesionální dermatosy | 60-750 |
| 20. | Rakovina plic z radioaktivních látek | 200 |
| 21. | a) Tuberkulóza plic | 450-1500 |
| b) Tubercula anatomicum | 60-300 | |
| c) Ostatní mimoplicní formy tbc | 300-1200 | |
| d) Hepatitis epidemica prof., stav po hepatitidě | 300-1200 | |
| e) Tyfus abd, stav po tyfu (bacilonosičství) | 150-900 | |
| f) Stavy po ostatních přenosných a parasitár. nemocech | 150-1200 | |
| 22. | Tropické přenosné nemoci | 150-200 |
| 23. | a) M. Bang, stav po brucelose | 150-1200 |
| b) Stav po ornitose | 150-900 | |
| c) M. Weil, stav po M. Weil | 300- 900 | |
| d) Tetanus | 85-300 | |
| e) Stav po klíšťové encefalitidě | 300-1200 | |
| f) Infekční hrboly dojičů | 60-200 | |
| g) Trichofycie | 60-300 | |
| 24. | Kesonová nemoc (trvalé postižení) | 300-1200 |
| 25. | a) Vasoneuroza | 50-300 |
| b) Poškození šlach, svalů a kloubů otřesy | 150-600 | |
| 26. | Aluminosa | 150-450 |
| 27. | Beryliosa plic | 600-1800 |
| 28. | a) Silikosa | 600-2000 |
| b) Silikotuberkulóza | 1200-2000 | |
| 29. | a) Asbestosa | 600-2000 |
| b) Asbestosa s rakovinou plic | 2000 | |
| 30. | Poškození dýchacích cest Thomasovou moučkou | 150-450 |
| 31. | a) Perforace nosní přepážky účinkem chrómu | 50-200 |
| b) Dermatosa z chrómu | 150-750 | |
| c) Rakovina plic z chrómu | 2000 | |
| 32. | Těžká nedoslýchavost z hluku | 300-700 |
| 33. | Šedý zákal | 300-900 |
| 34. | Nystagmus horníků v těžkých a složitých tvarech | 90-230 |
| 35. | Otlak loketního nervu | 300-750 |
| 36. | Rozedma plic foukačů skla | 150-500 |
| 37. | Profesionální nedomykavost hlasivek a uzlíky na hlasivkách | 150-450 |