Zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte a důchodové zabezpečení umělců
Zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte
Důchodové zabezpečení
K § 1. odst. 1 č. 1 písm. g) a § 143 odst. 3 zákona
Společná ustanovení

(1) Spisovatelé, hudební skladatelé, výtvarní umělci, architekti, vědečtí pracovníci, novináři, výkonní umělci a artisté, uznaní příslušnou vrcholnou ideovou organizací (dále jen „umělci“), kteří
jsou účastni zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte a důchodového zabezpečení jako pracovníci s odchylkami uvedenými v tomto díle vyhlášky (povinné zabezpečení).

a) vykonávají svou činnost jako povolání tvořící trvalý a hlavní zdroj příjmů, avšak nikoli v pracovním poměru,

b) nejsou již z jiného důvodu účastni důchodového zabezpečení,

c) nepožívají důchod starobní, invalidní ani osobní,

(2) Umělci, kteří
jsou s odchylkami stanovenými v tomto díle vyhlášky zabezpečeni jako umělci uvedení v odstavci 1, jestliže vykonávají svou činnost jako povolání tvořící trvalý zdroj příjmů, avšak nikoli v pracovním poměru, a přihlásí se k zabezpečení (dobrovolné zabezpečení).

a) jsou již účastni důchodového zabezpečení nebo

b) požívají některý z důchodů uvedených v odstavci 1 písm. c),

(3) Jako výkonní umělci jsou zabezpečeni též

b) estrádní umělci uznaní organizacemi, kterým přísluší řídit a organizovat estrádní činnost podle zákona č. 82/1957 Sb., o estrádách, artistických produkcích a lidové zábavě, a podle předpisů vydaných podle něho**).

a) hudebníci z povolání uznaní organizací, které přísluší řídit a organizovat koncertní a jinou hudební činnost podle zákona č. 81/1957 Sb., o koncertní a jiné hudební činnosti, a podle předpisů vydaných podle něho,

(1) Povinné zabezpečení umělce vzniká dnem, kterým podle vyjádření příslušné vrcholné ideové organizace umělec začal soustavně vykonávat svou činnost, a zaniká dnem, kterým podle vyjádření této organizace uvedená činnost skončila; zaniká také dnem, od něhož umělec již nesplňuje některou z podmínek uvedených v § 59 odst. 1.

(2) Dobrovolné zabezpečení umělce uznaného příslušnou vrcholnou ideovou organizací vzniká dnem, od něhož se umělec k zabezpečení přihlásil, nejdříve však od 1. ledna toho roku, v němž přihláška k zabezpečení došla k orgánu příslušnému provádět zabezpečení podle tohoto dílu vyhlášky, a zaniká dnem, kterým se umělec odhlásil ze zabezpečení, ne však dříve než koncem kalendářního měsíce, v němž odhláška došla.

(3) Jako doba zaměstnání se započítává doba umělecké činnosti nejdříve od 1. října 1948. Jde-li o dobrovolné zabezpečení umělce, započítává se z doby před 1. lednem 1969 jen doba, za kterou byl zaplacen příspěvek podle předpisů platných před tímto dnem (§ 62).

(1) Povinně zabezpečení umělci se zařazují podle výše ročního příjmu plynoucího z jejich činnosti do příjmových stupňů určených těmito pevnými měsíčními částkami:

	roční příjem Kčs	příjmový stupeň (měsíčně) Kčs
-	do 5 400	250
nad 5 400	do 11 400	500
nad 11 400	do 17 400	1 000
nad 17 400	do 23 400	1 500
nad 23 400	do 34 400	2 000
nad 34 400		2 500

(2) Za roční příjem umělce se považuje hrubý příjem z umělecké činnosti podrobený dani za kalendářní rok, snížený o skutečné režijní náklady spojené s výkonem této činnosti, nejvýše však

b) o 50 % při jiné výtvarné činnosti a při umělecké fotografii a

c) o 40 % při ostatní umělecké činnosti.

a) o 60 % při umělecké činnosti v oboru sochařství,

(3) Do příjmových stupňů zařazuje umělce orgán příslušný provádět zabezpečení podle tohoto dílu vyhlášky po slyšení příslušné vrcholné ideové organizace. V prvém roce zabezpečení se umělec zařadí podle pravděpodobné výše hrubého příjmu. Změnu v zařazení do příjmového stupně lze provést při podstatné změně příjmu jen do budoucna od počátku následujícího kalendářního roku.

(4) Dobrovolně zabezpečený umělec se zařazuje do toho z příjmových stupňů uvedených v odstavci 1, který odpovídá příjmu z jeho činnosti podle vyjádření příslušné vrcholné ideové organizace.

c) peněžitá pomoc v mateřství,

(1) Ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte se poskytují tyto dávky

a) lázeňská péče,

b) nemocenské,

f) pohřebné.

d) podpora při narození dítěte,

e) přídavky na děti,

(2) Pokud se dále nestanoví jinak, řídí se poskytování dávek uvedených v předchozím odstavci předpisy o poskytování obdobných dávek platnými pro pracovníky.*)

(1) Umělcům náleží nemocenské, jsou-li pro nemoc nebo úraz uznáni dočasně neschopnými k výkonu své činnosti.

(2) Výkonným umělcům a artistům se poskytuje nemocenské od prvního dne pracovní neschopnosti. Spisovatelům, hudebním skladatelům, výtvarným umělcům, architektům, vědeckým pracovníkům a novinářům se poskytuje nemocenské od prvního dne pracovní neschopnosti, jestliže v důsledku pracovní neschopnosti nemohli přijmout nebo dokončit objednanou uměleckou práci; v ostatních případech jim náleží nemocenské od osmého dne pracovní neschopnosti.

v příjmovém stupni Kčs měsíčně	za kalendářní den Kčs
250	7
500	13
1 000	26
1 500	40
2 000	52
2 500	64

(3) Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny a činí

(4) Za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti se snižuje výše nemocenského stanovená v předchozím odstavci o 20 %.

(5) Nemocenské může být při pracovní neschopnosti pro aktivní tuberkulózu zvýšeno až o 15 %, jestliže pracovní neschopnost z tohoto důvodu trvá déle než měsíc; zvýšení může být přiznáno nejdříve od počátku druhého měsíce trvání této pracovní neschopnosti. Po dobu ústavního ošetřování může být zvýšené nemocenské vypláceno jen tehdy, má-li umělec nezaopatřené dítě; při rozhodování o přiznání zvýšeného nemocenského se hledí k sociálním poměrům umělcovy rodiny.

(6) Poskytuje-li se nemocenské podle tohoto dílu vyhlášky za tutéž dobu vedle nemocenského poskytovaného podle jiných předpisů, stanoví se nemocenské podle tohoto dílu vyhlášky nejvýše částkou, která spolu s nemocenským poskytovaným podle jiných předpisů nepřevýší za den částku 90 Kčs, popřípadě při zvýšení pro aktivní tuberkulózu částku 100 Kčs.

Kčs měsíčně	Kčs denně
250	7
500	13
1000	26
1500	40
2000	52
2500	64

(1) Peněžitá pomoc v mateřství umělkyně se poskytuje za kalendářní dny a činí v příjmovém stupni

(2) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje i umělkyni, které náleží obdobná dávka z nemocenského pojištění (nemocenské péče) podle jiných předpisů; ustanovení § 65 odst. 6 platí obdobně.

(1) Pro výpočet průměrného měsíčního výdělku se považuje za hrubý výdělek příjmový stupeň, do něhož byl umělec zařazen.

b) v době od 1. ledna 1957 do 30. dubna 1960 vyměřovací základy (příjmové stupně), podle nichž umělec platil pojistné.

a) v době od 1. října 1948 do 31. prosince 1956 vyměřovací základy, do nichž byl umělec v té době zařazen,

(2) Za hrubý výdělek za dobu před 1. květnem 1960 se považují

(1) Netrvalo-li zabezpečení podle tohoto dílu vyhlášky bezprostředně přede dnem vzniku nároku na starobní důchod nepřetržitě aspoň 10 let, nepřihlíží se při stanovení průměrného měsíčního výdělku k příjmu dosaženému činností umělce v době, kdy byl zabezpečen dobrovolně. Jestliže umělec dovrší dobu 10 let nepřetržitého zabezpečení podle tohoto dílu vyhlášky teprve po vzniku nároku na starobní důchod, přizná se mu ode dne dovršení této doby zabezpečení, je-li to pro něj výhodnější, starobní důchod nově vypočtený ke dni vzniku nároku na důchod z průměrného měsíčního výdělku, při jehož stanovení se přihlédne i k příjmu dosaženému umělcem v době, kdy byl zabezpečen dobrovolně.

(2) Umělci, který vykonává svou činnost po vzniku nároku na starobní důchod a má z ní po srážce skutečných režijních nákladů (§ 61 odst. 2) příjem vyšší než 6 000 Kčs ročně, se starobní důchod neposkytuje. Pro umělce starší 65 let a umělkyně starší 60 let, jejichž příjem přesahuje uvedenou částku, platí o výplatě starobního důchodu a o zvyšování nároku na tento důchod předpisy platné pro pracovníky. Za dobu, po kterou se starobní důchod neposkytuje, zvyšuje se nárok na tento důchod za každý rok činnosti, pro niž je umělec zabezpečen a která je vykonávána po vzniku nároku na starobní důchod, podle předpisů platných pro pracovníky.

(2) Přihlášky k zabezpečení a odhlášky z něho se podávají okresnímu národnímu výboru prostřednictvím vrcholných ideových organizací. Pokud jde o vědecké pracovníky, podávají se přihlášky a odhlášky přímo okresnímu národnímu výboru, který také sám zjišťuje výši příjmu vědeckých pracovníků a jejich hospodářské postavení v době nemoci.

(1) Vrcholné ideové organizace umělců spolupůsobí při provádění zabezpečení umělců a při přípravě podkladů potřebných pro rozhodování o dávkách, zejména

a) podávají vyjádření o tom, které kulturní pracovníky lze uznat za umělce,

b) sledují činnost umělců a určují počátek a konec této činnosti pro vznik a zánik zabezpečení,

c) podávají vyjádření o výši příjmů umělců a o jejich hospodářském postavení v době pracovní neschopnosti.

c) ve věcech hudebníků z povolání a estrádních umělců organizace uvedené v § 59 odst. 3,

a) ve věcech vědeckých pracovníků ústřední výbor Odborového svazu pracovníků školství a vědy podle zásad dohodnutých s Československou akademií věd,

b) ve věcech artistů organizace, kterým přísluší organizovat a provozovat artistickou činnost podle zákona č. 82/1957 Sb. a předpisů vydaných podle něho,

(3) Působnost, která podle této vyhlášky náleží příslušné vrcholné ideové organizaci umělců, vykonává

d) ve věcech spisovatelů a překladatelů literárních děl, kteří nejsou členy Svazu československých spisovatelů, ministerstvo kultury a informací nebo orgán jím pověřený.