(4) Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky; poté až do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání předepsaným výcvikem anebo studiem, nebo je invalidní [§ 33 odst. 3 písm. b) a c) zákona]. Za nezaopatřené se nepovažuje dítě, které má bezplatné plné ústavní nebo internátní zaopatření z prostředků rozpočtových, hospodářských nebo jiných organizací.