Účastníci přípravy k obraně Československé socialistické republiky

Zabezpečení členů rodin občanů konajících službu v ozbrojených silách
K § 43 až 49 a § 143 odst. 3 zákona

(1) Za účast na přípravě k obraně Československé socialistické republiky se považuje účast na akci, která je předem organizována a označena jako příprava k této obraně a je též tak prováděna.

(2) Kdo utrpěl úraz (nemoc z povolání) při přípravě nebo v přímé souvislosti s ní, je povinen ohlásit to bez prodlení složce, která organizovala přípravu; to platí obdobně pro pozůstalé po něm.

(3) Složka, která organizuje přípravu, je povinna spolupůsobit při zjišťování skutečností, které jsou rozhodné pro posouzení nároků podle tohoto oddílu, a vydávat o těchto skutečnostech potvrzení. Je také povinna ohlásit úraz (nemoc z povolání) nejpozději do osmi dnů po provedeném šetření okresnímu národnímu výboru.

e) mimořádná služba (§ 46 odst. 1 branného zákona),

d) vojenské cvičení (§ 39 branného zákona),

c) další služba (§ 37 branného zákona),

b) náhradní služba (§ 28 branného zákona),

a) základní služba (§ 27 branného zákona č. 92/1949 Sb., ve znění zákona č. 19/1958 Sb.),

g) osobní úkony pro potřebu ozbrojených sil (§ 45 branného zákona).

f) zvláštní služba (§ 46 odst. 2 branného zákona), s výjimkou zvláštní služby příslušníků Veřejné bezpečnosti a Státní bezpečnosti,

(1) Službou v ozbrojených silách se rozumí

(2) Vykonává-li voják po skončení jednoho druhu služby bezprostředně tentýž nebo jiný druh služby v ozbrojených silách, posuzuje se navazující služba z hlediska nároku na zaopatřovací příspěvek jako pokračování předcházející služby.

(3) Zaopatřovací příspěvek se poskytuje těm členům rodiny vojáka, kteří mají trvalý pobyt na území Československé socialistické republiky.

(4) Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky; poté až do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání předepsaným výcvikem anebo studiem, nebo je invalidní [§ 33 odst. 3 písm. b) a c) zákona]. Za nezaopatřené se nepovažuje dítě, které má bezplatné plné ústavní nebo internátní zaopatření z prostředků rozpočtových, hospodářských nebo jiných organizací.

(5) Za dítě vojáka se považuje i dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů, jestliže s ním žilo do dne jeho nástupu služby v ozbrojených silách ve společné domácnosti a voják o ně pečoval, protože otec dítěte zemřel nebo je nezvěstný.

(6) Podmínka společné domácnosti je splněna, i když manželka, dítě vojáka nebo dítě, které voják převzal do péče nahrazující péči rodičů, žijí odděleně ze závažných důvodů, zejména z důvodů bytových, zdravotních, hospodářských nebo vzdělávacích. Za vážný důvod, pro který manželka nebo družka nemůže být výdělečně činnou, se považuje např. těhotenství počínajíc čtvrtým měsícem, studium, péče o zdravé dítě předškolního věku starší tří let, jestliže nelze péči o ně zajistit jinak, apod.

(8) Zaopatřovací příspěvek lze v případech hodných zřetele poskytovat též zletilé příbuzné manželky vojáka za podmínek stanovených v § 44 odst. 1 písm. e) zákona.

(7) Péči o dítě ve věku do tří let se klade na roveň péče o invalidní dítě starší tří let až do skončení 18. roku jeho věku, které potřebuje stálé péče a nemůže být umístěno v ústavu sociální péče.

(2) Zaopatřovací příspěvek pro občany uvedené v předchozím odstavci činí 300 Kčs měsíčně na osobu, nemůže však činit více, než činí průměrná částka, kterou jim voják pravidelně poskytoval v posledních třech kalendářních měsících před nástupem služby v ozbrojených silách.

(1) Zaopatřovací příspěvek může být poskytován též rodičům, prarodičům, občanům, kteří pečovali o vojáka jako rodiče, tchánovi a tchyni vojáka, kteří jsou starší 65 let nebo plně invalidní a jsou sociálně potřební, pokud jim voják poskytoval prostředky k výživě aspoň po dobu tří měsíců přede dnem nástupu služby v ozbrojených silách.

(3) Zaopatřovací příspěvek se krátí o částku, o kterou úhrn zaopatřovacího příspěvku a čistého příjmu občanů uvedených v odstavci 1 převyšuje částku 300 Kčs měsíčně; jde-li o manželskou dvojici nebo o druha s družkou, krátí se úhrn jejich zaopatřovacích příspěvků o částku, o kterou tento úhrn spolu s čistým příjmem manželské dvojice (druha a družky) převyšuje částku 600 Kčs měsíčně.

(2) Měl-li voják v rozhodné době několik druhů příjmů z pracovní činnosti, např. z pracovního poměru a z činnosti v jednotném zemědělském družstvu, zjišťuje se průměr čistých výdělků ze součtu všech příjmů (§ 13 odst. 6 až 9).

(1) Průměr čistých výdělků vojáka se pro účely zaopatřovacího příspěvku zjišťuje z příjmů, které jsou započitatelné pro stanovení průměrného měsíčního výdělku (§ 13) po srážce daně ze mzdy, popřípadě z příjmů, které jsou započitatelné pro zařazení umělce do příjmového stupně (§ 61) po srážce daně z literární a umělecké činnosti.

(3) U vojáků, kteří v posledních 12 kalendářních měsících před nastoupením služby v ozbrojených silách byli učni nebo studenty, se v těchto kalendářních měsících považuje za příjem z pracovní činnosti částka 800 Kčs měsíčně, pokud odměna učně nebo skutečný výdělek studenta dosažený při výrobní práci není vyšší.

(4) Z doby rozhodné pro výpočet průměru čistých výdělků vojáka se vylučuje doba služby v ozbrojených silách, doba pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz a doba účasti na odborném a politickém školení; vylučují-li se tyto doby, nezapočítávají se ani příjmy v nich dosažené.

(1) Podle dalších ustanovení se poskytuje umělcům (§ 59 odst. 1 a 3) zaopatřovací příspěvek v době výkonu vojenského cvičení nebo jiné obdobné služby v ozbrojených silách s výjimkou vojenské základní a náhradní služby, jestliže jejich důchodové zabezpečení trvalo bezprostředně před nástupem vojenského cvičení aspoň tři měsíce; splnění této podmínky se nevyžaduje, jestliže nemohla být splněna z důvodu obecného zájmu nebo z jiných vážných důvodů.

b) k jiným osobám, jestliže nemají vlastní příjem přesahující částku 200 Kčs měsíčně a žijí s umělcem ve společné domácnosti, nebo s ním sice ve společné domácnosti nežijí, avšak umělec jim pravidelně přispíval na výživu před nástupem služby v ozbrojených silách aspoň částkou 100 Kčs měsíčně.

(2) Do doby tříměsíčního trvání důchodového zabezpečení umělce před nastoupením vojenského cvičení se započítává též doba studia na odborné škole nebo doba trvání pracovního poměru umělce, jestliže bezprostředně předcházely umělecké činnosti.

(3) Zaopatřovací příspěvek činí za každý měsíc vojenského cvičení

(4) Zaopatřovací příspěvek umělce se snižuje o částky, které umělec přijme v době vojenského cvičení za svou uměleckou činnost.

(5) Při vyměřování zaopatřovacího příspěvku podle odstavce 3 se hledí k těmto osobám:

(6) V době, za kterou umělci náleží zaopatřovací příspěvek podle těchto ustanovení, nenáleží členům jeho rodiny zaopatřovací příspěvek podle jiných předpisů*).

a) 400 Kčs, není-li tu žádná z osob uvedených v odstavci 5,

b) 520 Kčs, je-li tu jedna z uvedených osob,

c) 720 Kčs, jsou-li tu dvě z uvedených osob,

d) 760 Kčs, jsou-li tu tři nebo více takových osob.

a) k manželce, nezletilým dětem a vnukům, žijí-li s umělcem trvale ve společné domácnosti;

(2) O poskytnutí zaopatřovacího příspěvku rozhoduje okresní národní výbor**), v jehož obvodu měl voják naposledy trvalý pobyt před nástupem vojenské služby. Tento národní výbor vyrozumí o přiznání zaopatřovacího příspěvku také vojenský útvar, jehož je voják příslušníkem.

(1) Nárok na zaopatřovací příspěvek se uplatňuje u místního (městského) národního výboru, v jehož obvodu má člen rodiny vojáka trvalý pobyt, popřípadě v jehož obvodu měl umělec trvalý pobyt naposledy před nástupem služby v ozbrojených silách. Místní (městský) národní výbor ověří skutečnosti uvedené v přihlášce o zaopatřovací příspěvek a postoupí ji okresnímu národnímu výboru.