Metoda B
Stanovení obsahu dusičnanu amonného
Stanovení obsahu dusičnanu amonného, dusičnanu vápenatého a chloridu sodného vedle sebe
Stanovení dusičnanu amonného a dusičnanu vápenatého vedle sebe
Stanovení obsahu dusičnanu sodného a chloridu amonného vedle sebe
Stanovení obsahu hydrogenuhličitanu sodného
Stanovení obsahu látek rozpustných ve vodě
Stanovení celkového obsahu látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě
Stanovení celkového obsahu látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě (stanovení nerozpustného podílu)
Stanovení obsahu síranu barnatého
Stanovení ocelového prášku
Stanovení obsahu hliníku
Stanovení obsahu látek rozpustných ve vodě
Po přídavku formaldehydu k roztoku vzorku se titruje uvolněná kyselina odměrným roztokem hydroxidu sodného.
Stanovení obsahu dusičnanu amonného a chloridu sodného vedle sebe
Stanovení obsahu pentritu
Stanovení celkových obsahů kapalných esterů kyseliny dusičné, nitrolátek a maziv vedle sebe
Stanovení obsahu dřevěné moučky
Metoda A
Stanovení celkového obsahu kysličníku křemičitého, mastku, síranu barnatého, uhličitanu vápenatého ev. anorganického barviva
Stanovení obsahu látek rozpustných v kyselině chlorovodíkové
Stanovení obsahu nitrocelulózy
Stanovení obsahu dusičnanu amonného a dusičnanu sodného vedle sebe
Amoniak uvolněný hydroxidem sodným se předestiluje do odměrného roztoku kyseliny sírové. Nadbytek kyseliny sírové se titruje odměrným roztokem hydroxidu sodného.
II. ZKOUŠENÍ
Stanovení obsahu látek extrahovatelných organickým rozpouštědlem
Stanovení obsahu změkčovadla, resp. plastického pojidla
Stanovení obsahu stearanu zinečnatého

A. Vzorek se extrahuje za předepsaných podmínek dietyléterem (dále jen éterem).

B. Vzorek se extrahuje za předepsaných podmínek éterem.*)

C. Vzorek se extrahuje promýváním toluenem.

D. Vzorek se extrahuje promýváním benzenem, popř. chloridem uhličitým.

E. Vzorek se extrahuje promýváním petrolejovým éterem.

F. Vzorek se extrahuje promýváním metylenchloridem.

10. Obsah dusičnanu amonného se stanoví buď metodou A nebo B.

11. Stanoví se celkový dusík redukcí Dewardovou slitinou v alkalickém prostředí a destilací uvolněného amoniaku do odměrného roztoku kyseliny sírové. Ve stejném podílu se stanoví amoniakální dusík metodou A podle čl. 10. Z rozdílu se vypočítá obsah obou složek.

12. Stanovení obsahu dusičnanu amonného se provede metodou B (u trhavin typu DAP metodou A) podle čl. 10. Obsah dusičnanu vápenatého se stanoví chelatometricky.

13. Stanovení obsahu dusičnanu amonného se provede metodou A nebo B podle čl. 10. Chlorid sodný se stanoví titrací odměrným roztokem dusičnanu stříbrného.

14. Stanovení obsahu dusičnanu amonného se provede metodou B podle čl. 10, obsah dusičnanu vápenatého se stanoví podle čl. 12, obsah chloridu sodného se stanoví podle čl. 13.

15. Stanoví se celkový a amoniakální dusík postupem podle čl. 11 a vypočítá se obsah obou složek:

c hmotnost vzorku po extrakci organickým rozpouštědlem a vodou podle čl. 9 v g.
16. Obsah látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě v % (z) se vypočítá podle vzorce:
$\mathrm{z}=\frac{100.\mathrm{c}}{\mathrm{a}},$
kde a je navážka vzorku podle čl. 7 v g,
Poznámka: Obsahuje-li trhavina karboxymetylcelulózu, stanoví se obsah látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě dopočtem do 100 %. Obdobně dopočtem do 100 % se stanoví obsah guaru u trhavin plastifikovaných vodu.

17. Hliník se oddělí z nerozpustného podílu rozpuštěním v kyselině chlorovodíkové a jeho obsah se stanoví chelatometricky.

18. Nitrocelulóza se oddělí z nerozpustného podílu rozpuštěním v acetonu a po jeho odpaření se stanoví vážkově.

19. Z nerozpustného podílu se oddělí látky rozpustné v kyselině chlorovodíkové a jejich obsah se stanoví vážkově.

2. Metodami uvedenými v této vyhlášce se stanoví chemické složení, které je výrobcem udáno v materiálovém listu průmyslové trhaviny.

2. U trhavin typu DAP se zbytek vzorku po zkoušce podle čl. 19 vyjádří v % jako obsah dřevěné moučky.
20. Obsah dřevěné moučky se stanoví vážkově.
Poznámky: 1. Obsahuje-li nerozpustný podíl uhličitan vápenatý, použije se ve výpočtu (c. 1,785), kde 1,785 je přepočítávací koeficient CaCO₃/CaO.

Poznámka: Obsahuje-li nerozpustný podíl uhličitan vápenatý, použije se ve výpočtu (c. 1,785), kde 1,785 je přepočítávací koeficient CaCO₃/CaO.
b hmotnost zbytku podle čl. 20 v g.
kde a je navážka vzorku podle čl. 7 v g,
$\mathrm{x}=\frac{100.\mathrm{b}}{\mathrm{a}},$
21. Celkový obsah nerozpustných a nespalitelných anorganických složek se stanoví vážkově a vyjádří se v % (x) složky přítomné ve vzorku podle vzorce:

22. Obsah stearanu zinečnatého se stanoví z původního vzorku chelatometricky

23. Obsah pentritu se stanoví z obsahu dusíku zjištěného ve vzorku po zmýdelnění a redukci.

24. celkový obsah látek rozpustných ve vodě se stanoví vážkově.

25. Obsah hydrogenuhličitanu sodného se stanoví odměrným roztokem kyseliny chlorovodíkové.

26. Obsah látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě se stanoví vážkově:

27. Obsah síranu barnatého se stanoví vážkově.

28. Obsah ocelového prášku (vyjádřeného jako železo) se po rozpuštění v kyselině sírové stanoví odměrným roztokem manganistanu draselného.

x = 100 - t - z;
y = 100 - t;
x = 100 - t - u;
kde t je obsah pentritu zjištěný podle čl. 23, v %,
z je obsah ocelového prášku zjištěný podle čl. 28, v %.
v je obsah síranu barnatého zjištěný podle čl. 27, v %,
u je obsah hydrogenuhličitanu sodného zjištěný podle čl. 25, v %,
y = 100 - t - v,
29. Obsah změkčovadla (např. polyvinylacetát) v % (x), resp. plastického pojidla v % (y) se stanoví výpočtem podle vzorců:

3. Při zkoušení se používá - pokud není uvedeno jinak - chemikálií čistoty p. a. (u organických rozpouštědel bezvodých) a destilované vody.
Není-li udána změna, váží se na analytických vahách s přesností 0,2 mg.

4. Není-li stanoveno jinak, navážka vzorků u sypkých trhavin je 5 g, u trhavin s obsahem kapalných esterů kyseliny dusičné a s obsahem nitrocelulózy je 10 g. Vzorky před zkouškami musí být upraveny rozmělněním (sypké trhaviny), nebo rozřezáním na kostky o velikosti asi 0,25 cm³ (plastické a poloplastické trhaviny). Jako výsledek zkoušky se uvádí aritmetický průměr ze dvou souběžných stanovení.

5. Metod podle tohoto postupu se používá pro „zkrácené rozbory“ i pro „úplné a rozhodčí rozbory“. Pod pojmem „zkrácené rozbory“ se rozumí analytické postupy určené k rychlé kontrole technologie výroby popř. k rychlému stanovení celkových obsahů složek, které jsou nositeli výbušninářských vlastností. Postupy zkrácených rozborů jsou uvedeny v odstavcích 7, 9, 16, 23, 24 a 25.

6. Přehled jednotlivých zkušebních metod podává tab. 1.

Poznámka: Postupu A se používá rovněž pro trhavinu s obsahem organických nitrolátek a vody do 10% plastifikátoru; u tekutých trhavin tohoto typu s obsahem vody nad 10% se postupuje podle čl 7F.
7. Obsah látek extrahovatelných organickým rozpouštědlem (dále jen extraktu) se stanoví vážkově. Způsob stanovení se volí podle účelu zkoušky a chemického složení trhaviny. Pro úplné rozhodčí rozbory se používá postupů A, B, E a F, pro zkrácené rozbory postupů C a D; postupy A a C jsou určeny pro trhaviny s obsahem kapalných esterů kyseliny dusičné a s obsahem nitrocelulózy, postupy B a D pak pro ostatní trhaviny, tj. bez esterů kyseliny dusičné a nitrocelulózy, s obsahem organických nitrolátek, postupu E se používá pro trhaviny typu DAP obsahující technický dusičnan amonný s podíly ve vodě rozpustných i nerozpustných solí vápenatých a organické palivo.

8. Extrakt ze zkoušky podle čl. 7 se redukuje a vážkově se stanoví zbytek po redukci železem a zbytek po redukci chloridem železnatým.

9. Zbytek vzorku po extrakci organickým rozpouštědlem se extrahuje vodou. Způsob stanovení látek rozpustných ve vodě se volí podle účelu zkoušky a chemického složení trhaviny. Pro úplné a rozhodčí rozbory se používá postupů A, B, E a F, pro zkrácené rozbory pak postupů C, D, popř. E, jimiž se vážkově zjistí celkový obsah látek rozpustných ve vodě.

a) Chemikálie
Hydroxid sodný, roztok 0,5 N
Formaldehyd, roztok 40%
Fenolftalein - indikátor

Hydroxid sodný, roztok 0,25 N a 30%
a) Chemikálie
Kyselina sírová, roztok 0,25 N
Tashiro - indikátor

b) Postup zkoušky. Do titrační baňky na 250 ml se pipetuje 50 ml roztoku podle čl. 9A nebo 9B resp. 9E, přidá se 10 ml roztoku formaldehydu předem zneutralizovaného na fenolftalein, promíchá se a ponechá se v klidu 1 až 2 minuty. Pak se přidá fenolftalein - indikátor a titruje se 0,5 N roztokem hydroxidu sodného do růžového zbarvení, které do 1 minuty nemizí.

Obr. 3 Destilační přístroj na stanovení dusíku
b) Postup zkoušky. Do varné baňky destilačního přístroje na stanovení dusíku (obr. 3) se pipetuje 50 ml roztoku podle čl. 9A nebo 9B, přidá se 150 ml vody a přístroj se sestaví, přičemž do předlohy se předloží 50 ml 0,25 N roztoku kyseliny sírové. Do varné baňky se pak přidá 20 ml 30% roztoku hydroxidu sodného, obsah baňky se uvede k varu, v němž se pokračuje, až předestiluje 80 až 100 ml. Po skončení destilace se k roztoku v předloze přidá Tashiro - indikátor a titruje se 0,25 N roztokem hydroxidu sodného do změny zbarvení indikátoru. Současně se provede slepé stanovení.

b spotřeba 0,5 N roztoku hydroxidu sodného v ml.
$\mathrm{x}=\frac{\mathrm{b}.\mathrm{0,04.1000}}{\mathrm{a}},$
kde a je navážka vzorku podle čl. 7A nebo 7B, resp. 7E v g,
c) Výpočet. Obsah dusičnanu amonného v % (x) se vypočítá podle vzorce:

c spotřeba 0,25 N roztoku hydroxidu sodného na vlastní stanovení v ml.
$\mathrm{y}=\frac{\left(\mathrm{b}-\mathrm{c}\right).\mathrm{0,020.1000}}{\mathrm{a}},$
b spotřeba 0,25 N roztoku hydroxidu sodného na slepé stanovení v ml,
kde a je navážka vzorku podle čl. 7A nebo 7B v g,
c) Výpočet. Obsah dusičnanu amonného v % (y) se vypočítá podle vzorce:

Éter
a) Chemikálie

b) Postup zkoušky. Na papírový filtr se naváží 10 g vzorku, navážka se do filtru zabalí a takto vzniklý smotek se vpraví do skleněné extrakční vložky rychloextraktoru. Do baňky rychloextraktoru, předem vysušené a zvážené, se odměří 150 ml éteru, přístroj se sestaví (obr. 1) a vzorek se extrahuje 16 hodin. Po ukončení extrakce se z baňky oddestiluje téměř veškerý éter, jeho zbytek se odstraní odsáváním vzduchu z baňky, baňka se zbytkem se suší v exsikátoru nad kyselinou sírovou (h = 1,84) a po 24 hodinách se váží do konstantní hmotnosti.

kde a je navážka vzorku v g,
b) Výpočet. Obsah extraktu v % (x) se vypočítá podle vzorce:
$\mathrm{x}=\frac{100\mathrm{}.\mathrm{b}}{\mathrm{a}},$
b hmotnost vzorku po extrakci éteru v g.

a) Chemikálie
Éter

b) Postup zkoušky. Do předem vysušeného a zváženého filtračního kelímku typu S2 s vložkou papírového filtru se naváží 5 g vzorku, navážka se volně zatíží filtrem ze slinutého skla**) vhodné velikosti a kelímek se vloží do rychloextraktoru na kovovou podložku s kruhovými otvory. Do baňky rychloextraktoru, předem vysušené a zvážené, se odměří 150 ml éteru, přístroj se sestaví (obr. 2) a vzorek se extrahuje 16 hodin. Po ukončení extrakce se z baňky oddestiluje téměř veškerý éter, jeho zbytek se odstraní odsáváním vzduchu z baňky, baňka se zbytkem se suší v exsikátoru nad kyselinou sírovou (h = 1,84) a po 24 hodinách se váží do konstantní hmotnosti.
(schéma zapojení aparatury pro extrakci postupem podle čl. 7A)
Obr. 1. Rychloextraktor

kde a je navážka vzorku v g,
c) Výpočet. Obsah extraktu v % (x) se vypočítá podle vzorce:
$\mathrm{x}=\frac{100\mathrm{}.\mathrm{b}}{\mathrm{a}},$
b hmotnost vzorku po extrakci éterem v g.

Toluen
a) Chemikálie

Obr. 2 Rychloextraktor

b) Postup zkoušky. Do předem vysušeného a zváženého kelímku typu S3 se naváží 10 g vzorku a po částech a za občasného promíchávání vzorku skleněnou tyčinkou se promývá celkem 200 ml toluenu s použitím mírného podtlaku.*) Kelímek se zbytkem se suší 3 hodiny při 65 °C a po vychladnutí v exsikátoru se váží.
(schéma sestavení aparatury pro extrakci postupem podle čl. 7B)

$x=\frac{\left(a-b\right).100}{a},$
b hmotnost vzorku po promytí toluenem v g.
kde a je navážka vzorku v g,
c) Výpočet. Obsah extraktoru v % (x) se vypočítá podle vzorce:

a) Chemikálie
Chlorid uhličitý
Benzen

b) Postup zkoušky. Do předem vysušeného a zváženého papírového filtru (bílá nebo černá páska), připraveného k filtraci na nálevce, se naváží 5 g vzorku, filtr s navážkou se umístí do nálevky a po částech se promývá celkem 200 ml benzenu, popř. chloridu uhličitého (jsou-li přítomna parafinická maziva). Filtr se zbytkem se suší 3 hodiny při 65 °C a po vychladnutí v exsikátoru se váží.

c) Výpočet. Obsah extraktu v % (x) se vypočítá podle vzorce:
b hmotnost vzorku po promytí benzenem popř. chloridem uhličitým v g.
kde a je navážka vzorku v g,
$\mathrm{x}=\frac{\left(\mathrm{a}-\mathrm{b}\right).100}{\mathrm{a}},$

Petroléter (dest. rozmezí 30 až 70 °C)
a) Chemikálie

b) Postup zkoušky. Do předem vysušeného a zváženého filtračního kelímku typu S3 se naváží 5 g vzorku, kelímek se vzorkem se umístí do nálevky odsávacího zařízení*), přidá se 15 ml petroléteru a vzorek se promíchá malou skleněnou tyčinkou. Ke konci promývání se petroléter odsaje s použitím mírného podtlaku. Tento postup se opakuje ještě čtyřikrát (tzn. promytí vzorku celkem 75 ml. petroléteru). Zbytek v kelímku se poklepem rozmělní, ponechá se 30 minut volně sušit při teplotě místnosti a pak se váží.

b hmotnost vzorku po promytí petroléterem v g.
c) Výpočet. Obsah extraktu v % (x) se vypočítá podle vzorce:
Poznámka: Ze zbytku vzorku podle čl. 7E se provede stanovení vlhkosti metodou A.
kde a je navážka vzorku v g,
$\mathrm{x}=\frac{\left(\mathrm{a}-\mathrm{b}\right).100}{\mathrm{a}},$

Metylenchlorid
a) Chemikálie

b) Postup zkoušky. Do kádinky na 250 ml se naváží 10 g vzorku, přidá se 20 ml metylenchloridu, důkladně se promíchá a ponechá se v klidu do usazení zbytku. Čirý roztok nad usazeninou se opatrně filtruje do předem vysušené a zvážené baňky rychloextraktoru (viz čl. 7A, resp. 7B). Promývání metylenchloridem se za stejných podmínek opakuje ještě dvakrát. Ze spojených filtrátů se oddestiluje téměř veškerý metylenchlorid, jeho zbytek se odstraní odsáváním vzduchu z baňky, baňka se zbytkem se suší v exsikátoru nad kyselinou sírovou (h = 1,84) a po 24 hodinách se váží do konstantní hmotnosti.

kde a je navážka vzorku v g,
c) Výpočet. Obsah extraktu v % (x) se vypočítá podle vzorce:
$\mathrm{x}=\frac{100\mathrm{}.\mathrm{b}}{\mathrm{a}},$
b hmotnost odparku v g.

Hydroxid sodný, roztok 0,25 N a 30%
Dewardova slitina
Kyselina sírová, roztok 0,25 N
Tashiro - indikátor
a) Chemikálie

b) Postup zkoušky.

z = (x - 2y).6,071
u = y.5,7174
c) Výpočet. Obsah dusičnanu amonného v % (u) a obsah dusičnanu sodného v % (z) se vypočítávají podle vzorců:
kde x a y jsou hodnoty obsahu celkového a amoniakálního dusíku zjištěné podle čl. 11b) v %,
5,7174 přepočítávací faktor pro dusičnan amonný,
6,071 přepočítávací faktor pro dusičnan sodný.

Chelaton 3, roztok 0,02 M
Eriochromčerň - indikátor (1+100 s chloridem sodným)
Tlumivý roztok podle Schwarzenbacha
a) Chemikálie.
Síran hořečnatý, roztok 0,02 M

b) Postup zkoušky. Do titrační baňky na 250 ml se pipetuje 25 ml roztoku podle čl. 9A nebo 9E, přidá se 10 ml tlumivého roztoku, 1 ml 0,02 M roztoku síranu hořečnatého, tolik eriochromčerně - indikátoru, aby se roztok zbarvil červeně a titruje se 0,02 M roztokem Chelatonu 3 do změny zbarvení roztoku z červeného v modré. Současně se provede slepé stanovení.

$\mathrm{x}=\frac{\left(\mathrm{b}-\mathrm{c}\right).\mathrm{0,003282.2000}}{\mathrm{a}},$
c spotřeba 0,02 M roztoku Chelatonu 3 na slepé stanovení v ml.
b spotřeba 0,02 M roztoku Chelatonu 3 na vlastní stanovení v ml,
c) Výpočet. Obsah dusičnanu vápenatého v % (x) se vypočítá podle vzorce:
kde a je navážka vzorku podle čl. 7A nebo 7E v g,

a) Chemikálie.
Dusičnan stříbrný, roztok 0,1 N
Fluorescein - indikátor

b) Postup zkoušky. Do titrační baňky na 100 ml se pipetuje 25 ml roztoku podle čl. 9A nebo 9B, přidá se 25 ml vody, 5 kapek fluoresceinu - indikátoru a titruje se 0,1 N roztokem dusičnanu stříbrného, až se vznikající sraženina růžově zbarví.

b spotřeba 0,1 N roztoku dusičnanu stříbrného v ml.
$\mathrm{x}=\frac{\mathrm{b}.\mathrm{0,0058454}\mathrm{}.2000}{\mathrm{a}},$
kde a je navážka vzorku podle čl. 7A nebo 7B v g,
c) Výpočet. Obsah chloridu sodného v % (x) se vypočítá podle vzorce:

3,819 je přepočítávací faktor pro chlorid amonný.
a) Výpočet. Obsah dusičnanu sodného v % (u) a obsah chloridu amonného v % (v) se vypočítají podle vzorců:
u = (x - y).6,071
v = y.3,819,
kde x a y jsou hodnoty obsahu celkového a amoniakálního dusíku zjištěné podle čl. 11b) v %,
6,071 je přepočítávací faktor pro dusičnan sodný,

Chelaton 3, roztok 0,1 M
Síran zinečnatý, roztok 0,1 M
Eriochromčerň - indikátor (1 + 100 s chloridem sodným)
Pyridin
a) Chemikálie
Kyselina chlorovodíková, roztok 2,5 N

b) Postup zkoušky. Z filtru po zkoušce podle čl. 9A se zbytek kvantitativně převede do kádinky na 400 ml, přidá se 25 ml 2,5 N roztoku kyseliny chlorovodíkové, kádinka se přikryje hodinovým sklem a zbytek se rozpouští za chlazení vodou. Po rozpuštění se sklo a stěny kádinky opláchnou horku vodou a obsah kádinky se zahřívá k varu, aby se rozpustily poslední zbytky hliníku. Roztok se pak kvantitativně filtruje původním filtrem do odměrné baňky na 250 ml s použitím asi 150 ml horké vody (80 °C). Filtr se zbytkem se suší při 100 °C do konstantní hmotnosti a po vychladnutí se váží.
Filtrát v odměrné baňce se při 20 °C doplní vodou po značku a důkladně se promíchá. Z tohoto roztoku se pipetuje 10 ml do kádinky na 250 ml, přidá se 20 ml 0,1 M roztoku Chelatonu 3 (pipetou), voda do 100 ml, za míchání 20 ml pyridinu, 0,2 g eriochromčerni - indikátoru a titruje se 0,1 M roztokem síranu zinečnatého do změny zbarvení roztoku z modrého v purpurové. Současně se provede slepé stanovení.
Poznámky: 1. Obsahuje-li trhavina karboxymetylcelulózu, stanoví se hliník takto: Suchý zbytek vzorku ze zkoušky podle čl. 7A se na filtru rozmělní a v dávkách po 20 ml se promývá celkem 100 ml horkého benzenu. Promytý zbytek vzorku se kvantitativně převede do kádinky na 400 ml, přidá se 25 ml 2,5 N roztoku kyseliny chlorovodíkové, kádinka se přikryje hodinovým sklíčkem a hliník se rozpouští jak uvedeno v čl. 17b). Roztok se pak kvantitativně převede do odměrné baňky na 250 ml, při 20 °C se doplní vodou po značku a důkladně se promíchá. Dále se postupuje jak udáno výše.
2. U sypkých trhavin obsahujících hliník se postupuje takto: Z filtračního kelímku po zkoušce podle čl. 9B se opatrně vyjme papírový filtr se zbytkem vzorku, vloží se do kádinky na 400 ml, přidá se 25 ml 2,5 N roztoku kyseliny chlorovodíkové, rozpouští se jak uvedeno v čl. 17b), roztok se kvantitativně filtruje do odměrné baňky na 250 ml, filtrát se doplní při 20 °C vodou po značku a důkladně se promíchá. Dále se postupuje jak udáno výše.

c spotřeba 0,1 M roztoku síranu zinečnatého na vlastní stanovení v ml.
c) Výpočet. Obsah hliníku v % (x) se vypočítá podle vzorce:
$\mathrm{x}=\frac{\left(\mathrm{b}-\mathrm{c}\right).\mathrm{0,002698}\mathrm{}.\mathrm{}2500}{\mathrm{a}},$
kde a je navážka vzorku podle čl. 7A nebo 7B v g,
b spotřeba 0,1 M roztoku síranu zinečnatého na slepé stanovení v ml,

a) Chemikálie
Aceton

b) Postup zkoušky. Z filtru po zkoušce podle čl. 17 (popř. podle čl. 9A, není-li přítomen hliník) se zbytek kvantitativně převede do kádinky na 250 ml, přidá se 100 ml acetonu a udržuje se ve varu na vodní lázni do rozpuštění klků nitrocelulózy.
Spojené acetonové filtráty se kvantitativně po částech odpaří na vodní lázni v předem vyžíhané a zvážené křemenné misce. Před ukončením úplného odpaření acetonu se do misky přidá 1 ml vody (vysrážení nitrocelulózy) a odpaří se k suchu. Miska s odparkem se suší při 80 °C do konstantní hmotnosti a po vychladnutí v exsikátoru se váží. Odparek se pak opatrně spálí, vyžíhá a po vychladnutí v exsikátoru se opět váží.
Kádinka zakrytá hodinovým sklem se pak ponechá v klidu po dobu 12 hodin, čirý roztok se filtruje původním filtrem do druhé kádinky na 250 ml, zbytek v kádince se dekantuje dvakrát 25 ml acetonu a opět se filtruje původním filtrem. Nerozpustný zbytek v kádince se malým množstvím acetonu kvantitativně převede na filtr, který se pak suší při teplotě 100 ° do konstantní hmotnosti a po vychladnutí v exsikátoru se váží.

Poznámka: U trhavin, které obsahují nitrocelulózu, karboxymetylcelulózu, kysličník křemičitý a stearan zinečnatý vedle sebe, se stanovení podle čl. 18 neprovádí.
$\mathrm{x}=\frac{\left(\mathrm{b}-\mathrm{c}\right).100}{\mathrm{a}},$
c) Výpočet. Obsah nitrocelulózy v % (x) se vypočítá podle vzorce:
kde a je navážka vzorku podle čl. 7A v g,
c je hmotnost zbytku po žíhání v g.
b je hmotnost odparku v g,

a) Chemikálie
Kyselina chlorovodíková, roztok 5 N

b) Postup zkoušky. Do kelímku se zbytkem ze zkoušky podle odstavce 9E umístěného v nálevce odsávacího zařízení*) se po částech přidá 10 ml 5 N roztoku kyseliny chlorovodíkové. Kelímek se přikryje hodinovým sklem a když ustane vývin plynu (CO₂), filtruje se kvantitativně s použitím mírného podtlaku. Zbytek v kelímku se obdobně promývá celkem 200 ml horké vody (80 °C) a pak suší 3 hodiny při 100 °C a po vychladnutí v exsikátoru se váží.

$\mathrm{x}=\frac{\left(\mathrm{b}-\mathrm{c}\right).100}{\mathrm{a}},$
c) Výpočet. Obsah látek rozpustných v kyselině chlorovodíkové v % (x) se vypočítá podle vzorce:
c hmotnost zbytku po promývání kyselinou chlorovodíkovou a vodou v g.
b hmotnost zbytku po zkoušce podle čl. 9E v g,
kde a je navážka vzorku podle čl. 7E v g,

a) Postup zkoušky. Filtr se zbytkem po zkoušce podle čl. 18 (z nerozpustného podílu odstraněn hliník a nitrocelulóza) nebo po zkoušce podle čl. 17 (z nerozpustného podílu odstraněn hliník; nerozpustný zbytek obsahuje nitrocelulózu), popř. vložka papírového filtru se zbytkem po zkoušce podle čl. 9B (nerozpustný podíl neobsahuje ani hliník ani nitrocelulózu) se vloží do předem vyžíhané a zvážené křemenné misky. Obsah misky se opatrně spálí, vyžíhá do konstantní hmotnosti a po vychladnutí v exsikátoru se váží.

$\mathrm{x}=\frac{\left(\mathrm{b}-\mathrm{c}\right).100}{\mathrm{a}},$
kde a je navážka vzorku podle čl. 7 v g,
b) Výpočet. Obsah dřevěné moučky v % (x) se vypočítá podle vzorce:
b hmotnost zbytku podle čl. 18, resp. 17 nebo 9B v g,
c hmotnost zbytku po žíhání v g.

a) Chemikálie
Eriochromčerň - indikátor (1 + 100 s chloridem sodným)
Benzen
Tlumivý roztok podle Schwarzenbacha
Kyselina dusičná 65 %
Chelaton 3, roztok 0,02 M

b) Postup zkoušky. Do papírového filtru (modrá páska) připraveného k filtraci na nálevce se naváží 5 g vzorku, filtr s navážkou se umístí do nálevky a v dávkách po 20 ml se promývá celkem 100 ml horkého benzenu. Filtráty se jímají do kádinky na 250 ml, pak se kvantitativně převedou do dělicí nálevky, přidá se 5 ml kyseliny dusičné a 10 minut se intenzivně protřepává. Po rozdělení vrstev se spodní vrstva vypustí do kádinky na 250 ml. Obsah dělicí nálevky se stejným způsobem dvakrát vytřepe 50 ml vody a vodná vrstva se vypustí do kádinky s prvním výtřepkem. Spojené výtřepky se odpaří na vodní lázni k suchu. Odparek se rozpustí ve 100 ml vody, přidá se 5 ml tlumivého roztoku, eriochromčerň - indikátor do vínového zbarvení a titruje se z mikrobyrety 0,02 M roztokem Chelatonu 3 do modrého zbarvení roztoku.

c) Výpočet. Obsah stearanu zinečnatého v % (x) se vypočítá podle vzorce:
kde a je navážka vzorku v g,
$\mathrm{x}=\frac{\mathrm{b}.\mathrm{0,012646.100}}{\mathrm{a}},$
b je spotřeba 0,02 M roztoku Chelatonu 3 v ml.

Peroxid vodíku, roztok 6 %
Aceton
Dewardova slitina
a) Chemikálie
Tashiro - indikátor
Kyselina sírová, roztok 0,5 N
Hydroxid sodný, roztok 5 N, 0,25 N a 30 %

b) Postup zkoušky. Do varné baňky destilačního přístroje na stanovení dusíku se naváží 0,7 g vzorku, přidá se 60 až 70 ml acetonu, obsah baňky se několikrát po sobě uvede do varu, po vychladnutí se přidá směs 50 ml roztoku peroxidu vodíku a 5 ml 5 N roztoku hydroxidu sodného, pentrit se zmýdelní mírným povařením za občasného promíchání a obsah baňky se ponechá do druhého dne v klidu. Do baňky se potom přidá 150 ml vody, 4 g Dewardovy slitiny a baňka se spojí přestupníkem a chladičem s předlohou, v níž je předloženo 25 ml 0,5 N roztoku kyseliny sírové. Do baňky se přidá 40 ml 30% roztoku hydroxidu sodného a za chladu se ponechá proběhnout redukce (asi 20 minut). Po ukončení vývinu vodíku se vzniklý čpavek vytěsní varem do předlohy, přičemž se oddestiluje asi 2/3 objemu varné baňky. Nadbytek 0,5 N roztoku kyseliny sírové se po přídavku Tashiro - indikátoru titruje 0,25 N roztokem hydroxidu sodného. Současně se provede slepé stanovení bez vzorku. Při výpočtu se počítá s obsahem dusíku u čistého pentritu 17,52%.

c) Výpočet. Obsah pentritu v % (t) se vypočítá podle vzorce:
c spotřeba 0,25 N roztoku hydroxidu sodného na vlastní stanovení v ml.
b spotřeba 0,25 N roztoku hydroxidu sodného na slepé stanovení v ml,
kde a je navážka vzorku v g,
$\mathrm{t}=\frac{\left(\mathrm{b}-\mathrm{c}\right).\mathrm{35,02}}{\mathrm{17,52}.\mathrm{a}},$

a) Postup zkoušky. Do kádinky na 250 ml se naváží 5 g vzorku, přidá se 100 ml horké vody (80 °C) a vzorek se rozmělní skleněnou tyčinkou. Po ochlazení se kvantitativně filtruje předem vysušeným a zváženým filtrem (černá páska). Filtrát se jímá do kuželové baňky na 250 ml. Filtr se zbytkem se pak suší 1 hodinu při 100 °C a po vychladnutí v exsikátoru se váží.

$\mathrm{x}=\frac{\left(\mathrm{a}-\mathrm{b}\right).100}{\mathrm{a}},$
kde a je navážka vzorku v g,
b hmotnost zbytku v g.
b) Výpočet. Obsah látek rozpustných ve vodě v % (x) se vypočítá podle vzorce:

Metyloranž - indikátor
Kyselina chlorovodíková, roztok 1 N
a) Chemikálie

b) Postup zkoušky. Filtrát po zkoušce podle čl. 24 se uvede do varu, v němž se udržuje 2 až 3 minuty. Po ochlazení se přidá 5 kapek metyloranže - indikátoru a titruje se 1 N roztokem kyseliny chlorovodíkové do trvale oranžověčerveného zbarvení.

c) Výpočet. Obsah hydrogenuhličitanu sodného v % (u) se vypočítá podle vzorce:
b spotřeba 1 N roztoku kyseliny chlorovodíkové v ml.
kde a je navážka vzorku podle čl. 24 v g,
$\mathrm{u}=\frac{\mathrm{b}.\mathrm{0,08401.100}}{\mathrm{a}},$

a) Chemikálie
Aceton

b) Postup zkoušky. Do předem vysušeného a zváženého filtračního kelímku typu S2 s vložkou středně hustého papírového filtru se naváží 5 g vzorku a extrahuje se na rychloextraktoru (viz obr. 2) 100 až 150 ml acetonu po dobu 8 hodin. Kelímek se zbytkem se pak umístí do nálevky a po částech se promývá celkem 250 ml horké vody (80 °C). Kelímek se zbytkem po extrakci acetonem a vodou se suší při teplotě 100 °C do konstantní hmotnosti a po vychladnutí v exsikátoru se váží.

kde a je navážka vzorku v g,
c) Výpočet. Obsah látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě v % (x) se vypočítá podle vzorce:
$\mathrm{x}=\frac{\left(\mathrm{a}-\mathrm{b}\right).100}{\mathrm{a}},$
b je hmotnost zbytku v g.

a) Postup zkoušky. Neobsahuje-li vzorek jinou anorganickou složku nerozpustnou v acetonu a ve vodě (např. ocelový prášek), provede se stanovení síranu barnatého takto: Vložka papírového filtru se zbytkem po zkoušce podle čl. 26 se opatrně vpraví do předem vyžíhané a zvážené křemenné misky, spálí se a vyžíhá 1 hodinu při teplotě 900 °C. Po vychladnutí v exsikátoru se váží.

b hmotnost zbytku po žíhání v g.
kde a je navážka vzorku podle čl. 26 v g,
$\mathrm{v}=\frac{100.\mathrm{b}}{\mathrm{a}},$
b) Výpočet. Obsah síranu barnatého v % (v) se vypočítá podle vzorce:

Zimmermann-Reinhardtův roztok
Kyselina sírová, h = 1,17
Manganistan draselný, roztok 0,1 N
Zinek práškový
a) Chemikálie

b) Postup zkoušky. Vložka papírového filtru se zbytkem po zkoušce podle čl. 26 se opatrně vpraví do kádinky na 500 ml, přidá se 100 ml kyseliny sírové a mírně se zahřeje k rozpuštění. Vzniklý roztok se kvantitativně filtruje do odměrné baňky na 500 ml, při 20 °C se doplní vodou po značku a důkladně se promíchá. Z tohoto roztoku se pipetuje 25 ml do kuželové baňky na 250 ml, přidá se 1 g zinku, baňka se uzavře Bunzenovým ventilem a její obsah se za občasného míchání ponechá stát do rozpuštění zinku a odbarvení roztoku. Pak se přidá 6 až 8 ml roztoku Zimmermann-Reinhardtova a ihned se titruje 0,1 N roztokem manganistanu draselného do růžového zbarvení, které do 15 s nemizí.

c) Výpočet. Obsah ocelového prášku (vyjádřeného jako železo) v % (z) se vypočítá podle vzorce:
$\mathrm{z}=\frac{\mathrm{b}.\mathrm{0,005585.2000}}{\mathrm{a}},$
b spotřeba 0,1 N roztoku manganistanu draselného v ml.
kde a je navážka vzorku podle čl. 26 v g.,

Éter
Příprava: Do baňky na 750 ml se naváží 90 g kusového železa (hřebíky) předem promytého éterem, přidá se 460 ml kyseliny chlorovodíkové (h = 1,125) a udržuje se ve varu pod zpětným chladičem do rozpuštění. Po vychladnutí se roztok zfiltruje do hnědé zásobní láhve.
Chlorid železnatý, roztok
Chlorid sodný, nasycený vodný roztok
a) Chemikálie
Chloroform
Etylalkohol
Síran sodný bezvodý
Železo práškové
Kyselina chlorovodíková, roztok 25% (h = 1,125)

b) Postup zkoušky.

c) Výpočet. Celkový obsah kapalných esterů kyseliny dusičné v % (u), nitrolátek v % (v) a maziv v % (y) se vypočítá podle vzorce:
kde a je navážka vzorku podle čl. 7 v g,
b hmotnost zbytku po redukci roztokem chloridu železnatého podle čl. 8ba) v g,
$\mathrm{y}=\frac{100\mathrm{}.\mathrm{c}}{\mathrm{a}},$
c hmotnost zbytku po redukci železem podle čl. 8bb) v g,
$\mathrm{v}=\mathrm{x}-\mathrm{u}-\frac{100\mathrm{}.\mathrm{c}}{\mathrm{a}},$
x obsah extraktu, zjištěný podle čl. 7, v %.
$\mathrm{u}=\mathrm{x}-\frac{100\mathrm{}.\mathrm{b}}{\mathrm{a}},$

Obsahuje-li trhavina karboxymetylcelulózu, upravuje se postup takto: Suchý zbytek vzorku ze zkoušky podle čl. 7A se převede do kádinky na 400 ml, rozdrtí se skleněnou tyčinkou, přidá se 250 ml horké vody a za míchání se zbytek rozpouští. Zakalený roztok se kvantitativně převede do odměrné baňky na 500 ml, při 20 °C se doplní vodou po značku a důkladně se promíchá. Tento roztok se uchová pro zkoušky podle čl. 10 až 15.
A. Suchý zbytek vzorku ze zkoušky podle čl. 7A se převede do třecí misky, rozdrtí se a vpraví se do kádinky na 400 ml. Třecí miska se několikrát promyje horkou vodou (80 °C), přičemž se jednotlivé podíly, jakož i voda, kterou se promývá papírový filtr z extrakce vzorku, převedou do kádinky s rozdrceným zbytkem. Obsah kádinky se doplní horkou vodou asi do 250 ml, důkladně se promíchá a kvantitativně se filtruje předem vysušeným a zváženým papírovým filtrem (bílá páska) do odměrné baňky na 500 ml. Filtr se zbytkem se suší při 100 °C do konstantní hmotnosti a po vychladnutí v exsikátoru se váží. Filtrát v odměrné baňce se při 20 °C doplní vodou po značku a důkladně se promíchá. Tento roztok se uchová pro zkoušky podle čl. 10 až 15.

B. Kelímek se suchým zbytkem vzorku ze zkoušky podle čl. 7B se umístí do nálevky a po částech se promývá celkem 250 ml horké vody (80 °C), přičemž filtrát se jímá do odměrné baňky na 500 ml. Během promývání se z kelímku vyjme filtr ze slinutého skla, jímž byl původní vzorek zatížen, a promyje se horkou vodou do kelímku. Kelímek se zbytkem po promytí vodou se suší při 100 °C do konstantní hmotnosti a po vychladnutí v exsikátoru se váží. Filtrát v odměrné baňce se při 20 °C doplní vodou po značku a důkladně se promíchá. Tento roztok se uchová pro zkoušky podle čl. 10 až 15.

C. Kelímek se zbytkem vzorku ze zkoušky podle čl. 7C se po částech a za rozmělňování a promíchávání zbytku skleněnou tyčinkou promývá celkem 250 ml horké vody (80 °C) s použitím mírného podtlaku. Kelímek se zbytkem po promývání vodou se suší 3 hodiny při 100 °C a po vychladnutí v exsikátoru se váží.

D. Filtr se zbytkem vzorku ze zkoušky podle čl. 7D se umístí do nálevky a po částech se promývá celkem 250 ml horké vody (80 °C). Filtr se zbytkem po promývání vodou se suší 3 hodiny při 100 °C a po vychladnutí v exsikátoru se váží.

E. Kelímek se zbytkem vzorku ze zkoušky podle čl. 7E (po stanovení vlhkosti) se po částech a za rozmělňování a promíchávání zbytku skleněnou tyčinkou promývá celkem 200 ml horké vody (80 °C) s použitím mírného podtlaku, přičemž se filtrát jímá do odměrné baňky na 500 ml. Kelímek se zbytkem po promytí vodou se suší 3 hodiny při 100 °C a po vychladnutí v exsikátoru se váží. Filtrát v odměrné baňce se při 20 °C doplní vodou po značku a důkladně se promíchá. Tento roztok se uchová pro zkoušky podle čl. 10 až 15.

F. Tento postup platí pro stanovení látek rozpustných ve vodě u trhavin s obsahem nitrolátek a vody jako plastifikátoru. Suchý zbytek vzorku ze zkoušky podle čl. 7A nebo 7F. se převede kvantitativně pomocí 250 ml horké vody (80°C) do odměrné baňky na 500 ml, při 20°C se doplní vodou po značku, důkladně se promíchá a tento roztok se použije pro zkoušky podle čl. 10 až 15.

kde a je navážka vzorku podle čl. 7A v g,
ba) Stanovení celkového dusíku. Do varné baňky destilačního přístroje na stanovení dusíku se pipetuje 25 ml roztoku podle čl. 9A, přidá se 200 ml vody, 2,5 g Dewardovy slitiny, přístroj se sestaví, přičemž do předlohy se předloží 50 ml 0,25 N roztoku kyseliny sírové. Do varné baňky se pak přidá 20 ml 30% roztoku hydroxidu sodného. Jakmile ustane vývoj vodíku, uvede se obsah baňky k varu, v němž se pokračuje, až předestiluje 80 až 100 ml. Po skončení destilace se k roztoku v předloze přidá Tashiro - indikátor a titruje se 0,25 N roztokem hydroxidu sodného do změny zbarvení indikátoru. Současně se provede slepé stanovení.
Obsah celkového dusíku v % (x) se vypočítá podle vzorce:
$x=\frac{\left(b-c\right).\mathrm{0,0035.2000}}{a},$
b spotřeba 0,25 N roztoku hydroxidu sodného na slepé stanovení v ml,
c spotřeba 0,25 N roztoku hydroxidu sodného na vlastní stanovení v ml.

kde a je navážka vzorku podle čl. 7A v g,
Obsah amoniakálního dusíku v % (y) se vypočítá podle vzorce:
$\mathrm{y}=\frac{\mathrm{b}.\mathrm{0,007.1000}}{\mathrm{a}},$
bb) Stanovení amoniakálního dusíku. Provede se s 50 ml roztoku podle čl. 9A metodou A podle čl. 10.
b spotřeba 0, 5 N roztoku hydroxidu sodného v ml.

ba) Redukce roztokem chloridu železnatého. K extraktu podle čl. 7 se přidá 40 ml kyseliny chlorovodíkové, 50 ml roztoku chloridu železnatého, baňka se uzavře a roztok se odstaví na 72 hodiny, přičemž se občas promíchá. Pak se roztok vpraví do dělící nálevky na 1000 ml, v níž je předloženo 200 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Baňka, v níž bylo redukováno, se vypláchne 10 ml etylalkoholu, pak 50 ml chloroformu, které se přidají k obsahu dělící nálevky. Směs se intenzivně protřepává 3 minuty, po oddělení fází se chloroformová vrstva oddělí. Vytřepávání včetně vypláchnutí baňky chloroformem se opakuje ještě dvakrát. Spojené chloroformové výtřepky se převedou do další dělící nálevky s 200 ml nasyceného roztoku chloridu sodného, jímž se chloroformové výtřepky promývají. Promývání dalšími podíly nasyceného roztoku chloridu sodného se opakuje, až se již vodná vrstva nebarví žlutě. Chloroformové výtřepky se pak vysuší bezvodým síranem sodným (6 hodin), kvantitativně zfiltrují filtračním papírem (bílá páska) do suché a předem zvážené baňky na 250 ml a chloroform se oddestiluje. Poslední stopy chloroformu se z baňky odsají pomocí vývěvy. Zbytek v baňce se suší v exsikátoru nad kyselinou sírovou (h = 1,84) a pak se váží do konstantní hmotnosti.

bb) Redukce železem. K extraktu podle čl. 7 se přidá 10 ml etylalkoholu, po rozpuštění 40 ml kyseliny chlorovodíkové, po částech 4 až 5 g práškového železa a odstaví se na 2 hodiny, přičemž se obsah baňky občas promíchá (tmavé zbarvení roztoku se změní v zelené). Roztok se pak vpraví do dělící nálevky na 1000 ml, v níž je předloženo 200 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Baňka, v níž bylo redukováno, se vypláchne 10 ml etylalkoholu, pak 50 ml chloroformu (popř. éteru), které se přidají k obsahu dělící nálevky. Roztok v dělící nálevce se vytřepává a dále zpracuje obdobným způsobem jako v čl. 8ba).

c hmotnost vzorku po promytí toluenem a vodou v g.
a) Výpočet. Celkový obsah látek rozpustných ve vodě v % (y) se vypočítá podle vzorce:
$\mathrm{y}=\frac{\left(\mathrm{b}-\mathrm{c}\right).100}{\mathrm{a}},$
kde a je navážka vzorku podle čl. 7C v g,
b hmotnost vzorku po promytí toluenem podle čl. 7C v g,

kde a je navážka vzorku podle čl. 7D v g,
c hmotnost vzorku po promytí benzenem popř. chloridem uhličitým a po promytí vodou v g.
b hmotnost vzorku po promytí benzenem, popř. chloridem uhličitým podle čl. 7D v g,
$\mathrm{y}=\frac{\left(\mathrm{b}-\mathrm{c}\right).100}{\mathrm{a}},$
a) Výpočet. Celkový obsah látek rozpustných ve vodě v % (y) se vypočítá podle vzorce:

a) Výpočet. Celkový obsah látek rozpustných ve vodě v % (y) se vypočítá podle vzorce:
c hmotnost vzorku po promytí petroléterem, po stanovení vlhkosti a po promytí vodou v g.
b hmotnost vzorku po promytí petroléterem a po stanovení vlhkosti podle čl. 7E v g,
kde a je navážka vzorku podle čl. 7E v g,
$\mathrm{y}=\frac{\left(\mathrm{b}-\mathrm{c}\right).100}{\mathrm{a}},$