Zákon o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů

(1) Předmětem zákona je

(2) Tento zákon se nevztahuje na léčiva,¹) krmiva,²) potraviny,³) kosmetické prostředky,⁴) nerosty,⁵) na dodávku plynu ve veřejném zájmu,^5a) střelivo,⁶) výbušniny,⁷) radionuklidové zářiče a jaderné materiály,⁸) přípravky na ochranu rostlin,⁹) omamné a psychotropní látky,^9a) chemické zbraně a jejich prekurzory,¹⁰) látky poškozující ozonovou vrstvu Země¹¹) a na hnojiva, pomocné půdní látky, pomocné rostlinné přípravky a substráty,^11a) pokud nakládání s nimi je upraveno zvláštními právními předpisy.

(3) Tento zákon se nevztahuje na železniční,¹²) silniční,¹³) vodní vnitrozemskou¹⁴) nebo leteckou¹⁵) přepravu nebezpečných chemických látek a chemických přípravků a na tranzitní přepravu nebezpečných chemických látek a chemických přípravků, které jsou pod celním dohledem,¹⁶) jen pokud s těmito látkami a přípravky není nakládáno podle tohoto zákona.

(4) Na vybraná paliva a maziva a jejich směsi, a to
se nevztahují ustanovení § 10 odst. 2, 3 a 4, § 16 a 18 až 20 tohoto zákona.

(5) Na odpady¹⁷) se vztahuje jen ustanovení § 11 tohoto zákona.

(1) Chemické látky jsou chemické prvky a jejich sloučeniny v přírodním stavu nebo získané výrobním postupem včetně případných přísad a rozpouštědel nezbytných pro uchování jejich stability a jakýchkoliv nečistot přírodního původu nebo vznikajících ve výrobním procesu, s výjimkou rozpouštědel, která mohou být z látky oddělena beze změny jejího složení nebo ovlivnění její stability, (dále jen „látky“).

(2) Chemické přípravky jsou směsi nebo roztoky složené ze dvou nebo více chemických látek (dále jen „přípravky“).

(3) Polymer je látka, jejíž molekuly jsou tvořeny řetězcem jednoho nebo více druhů monomerních jednotek, která obsahuje více než poloviční hmotnostní podíl molekul s nejméně třemi monomerními jednotkami spojenými kovalentní vazbou s další nejméně jednou monomerní jednotkou nebo jiným reaktantem a obsahuje méně než poloviční hmotnostní podíl molekul stejné molekulové hmotnosti. Hmotnost molekul látky se pohybuje v určitém rozmezí, přičemž hmotnostní rozdíly mezi molekulami souvisí především s rozdíly v počtu monomerních jednotek. Monomerní jednotka ve smyslu této definice je zreagovaná forma monomeru v polymerní molekule.

(4) Klasifikace je zhodnocení, zda látky nebo přípravky mají jednu nebo více nebezpečných vlastností a jejich zařazení do jednotlivých skupin nebezpečnosti.

(5) Distributor je právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která látky nebo přípravky prodává, jejich prodej zprostředkovává nebo jiným způsobem je poskytuje dalším osobám, i když svou činností vlastnosti látek nebo přípravků přímo neovlivňuje.

(6) Výrobcem je právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která vyrábí nebo i jen vyvinula látky nebo přípravky, které hodlá uvést na trh pod svým jménem; za výrobce se považuje i právnická osoba mající sídlo v České republice, která je písemně zmocněna zahraničním výrobcem k jeho zastupování na území České republiky.

(7) Dovozcem je právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která uvede na trh látky nebo přípravky z jiného státu nebo uvedení takovýchto látek nebo přípravků na trh zprostředkuje.

(8) Nebezpečné látky a přípravky jsou látky a přípravky, které vykazují jednu nebo více nebezpečných vlastností a pro tyto vlastnosti jsou klasifikovány za podmínek stanovených tímto zákonem jako

(9) Registrace je zapsání látky Ministerstvem zdravotnictví do Registru látek (dále jen „Registr“) na podkladě předloženého souboru písemných informací o látce podle tohoto zákona.

(10) Bezpečnostní list je souhrn identifikačních údajů o výrobci nebo dovozci, o nebezpečné látce nebo přípravku a údajů potřebných pro ochranu zdraví člověka nebo životního prostředí.

(11) Správná laboratorní praxe je mezinárodně dohodnutý systém zabezpečení a kontroly kvality práce laboratoří, který se ověřuje a jeho splnění se potvrzuje vydáním osvědčení.

(12) Oznamování je předložení tímto zákonem stanoveného souboru písemných informací o nebezpečných látkách Ministerstvu životního prostředí (dále jen „ministerstvo“).

(13) Uvedení na trh je zpřístupnění látky nebo přípravku jiné právnické nebo fyzické osobě. Za uvedení na trh látky nebo přípravku se považuje také jejich dovoz na území České republiky, a to i pro vlastní potřebu výrobce nebo dovozce.

(14) Nakládání s látkou nebo přípravkem je každá činnost, jejímž předmětem je látka nebo přípravek, jejich výroba, dovoz, vývoz, distribuce, používání, skladování, balení, označování a vnitropodniková přeprava.

(15) Autorizovanou osobou je fyzická osoba, která je držitelem platného rozhodnutí o udělení autorizace podle tohoto zákona.

(1) Výrobce a dovozce jsou povinni ověřit před uvedením neklasifikované látky nebo přípravku na trh, zda látka nebo přípravek mají jednu nebo více nebezpečných vlastností, a podle výsledku zhodnocení je zařadit do jednotlivých skupin nebezpečnosti podle § 2 odst. 8.

(2) Vláda stanoví nařízením postup hodnocení nebezpečnosti látek a přípravků, způsob jejich klasifikace, včetně kategorizace podle specifických účinků na zdraví člověka, a označování a seznam dosud klasifikovaných nebezpečných látek.

(3) Při klasifikaci přípravků se nezohledňují složky, příměsi, přísady nebo nečistoty, jejichž koncentrace je

(4) Výrobce a dovozce jsou povinni provést novou klasifikaci přípravku známého složení

(5) Výrobce a dovozce přípravku jsou povinni poskytnout jiné právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, která tento přípravek použije jako jednu ze složek nového přípravku, veškeré informace potřebné ke klasifikaci nového přípravku.

(1) Vlastnosti látek a přípravků pro účely registrace podle tohoto zákona mohou být zkoušeny pouze stanovenými metodami. Metody, které jsou založeny na použití pokusných zvířat, mohou být povoleny pouze po ověření, že při současném stavu nelze zajistit poznatky nebo jejich využití jinými metodami nebo postupem, a pouze za dodržení zásad ochrany pokusných zvířat.¹⁹) Metody pro zjišťování nebezpečných vlastností stanoví vyhláškou

(2) Údaje o vlastnostech nebezpečných látek a přípravků může výrobce nebo dovozce předložit též formou protokolů o zkouškách provedených v zahraničí za stejných podmínek, které stanoví vyhlášky vydané podle odstavce 1 a vyhláška vydaná podle § 5 odst. 10.

(3) V případě, že jsou k dispozici spolehlivé údaje o působení chemické látky nebo přípravku na lidský organismus (údaje z databází toxikologických dat, údaje z vyšetření osob zasažených či otrávených touto látkou či přípravkem, výsledky předchozích testů na lidských dobrovolnících, informace získané z expertizních prací, údaje z odborné literatury, informace získané na základě praktických zkušeností apod.), nebo výsledky testů provedených pomocí metod nahrazujících pokusy na zvířatech, mohou být tyto údaje použity pro účely klasifikace látky podléhající povinnosti registrace místo výsledků toxikologických zkoušek vyžadovaných podle tohoto zákona. Při klasifikaci přípravků lze místo výsledků toxikologických zkoušek vyžadovaných podle tohoto zákona použít i konvenční výpočtovou metodu stanovenou v nařízení vlády vydaném podle § 3 odst. 2.

(4) Ministerstvo vede registr, do kterého shromažďuje a ve kterém uchovává veškeré informace o metodách nahrazujících pokusy na zvířatech. Údaje z tohoto registru jsou veřejně přístupné.

(1) Zkoušet nebezpečné vlastnosti látek a přípravků pro účely registrace podle tohoto zákona mohou pouze právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které jsou držiteli osvědčení o dodržování zásad správné laboratorní praxe.

(2) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání podle odstavce 1 jsou povinny prokázat ministerstvu dodržování zásad správné laboratorní praxe.

(3) Ministerstvo vydá právnické osobě a fyzické osobě oprávněné k podnikání osvědčení o dodržení zásad správné laboratorní praxe na základě žádosti a po ověření splnění podmínek podle odstavců 4 a 5 a po úhradě nákladů spojených s ověřením dodržování zásad správné laboratorní praxe.

(4) Žádost o ověření dodržování zásad správné laboratorní praxe musí obsahovat

(5) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání podle odstavce 1 musí prokázat ministerstvu, že mají vypracovaný program zabezpečení systému jakosti podle zásad správné laboratorní praxe, který dodržují.

(6) V případě ověření splnění podmínek dodržování zásad správné laboratorní praxe vydá ministerstvo osvědčení o dodržení těchto zásad do 30 dnů po ukončení ověření.

(7) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, kterým bylo vydáno osvědčení o dodržování zásad správné laboratorní praxe, jsou povinny kontrolním orgánům umožnit vstup na pozemky a do staveb užívaných zkušebním zařízením a poskytnout požadované informace v rámci kontroly dodržování zásad správné laboratorní praxe.

(8) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které jsou držiteli osvědčení o dodržování zásad správné laboratorní praxe, jsou povinny při předkládání výsledků zkoušek potvrdit, že zkoušky byly provedeny ve shodě se zásadami správné laboratorní praxe.

(9) Ministerstvo odejme osvědčení o dodržování zásad správné laboratorní praxe právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, pokud neplní některou z podmínek, pro které bylo osvědčení vydáno.

(10) Ministerstvo stanoví vyhláškou zásady správné laboratorní praxe, postup při ověřování jejich dodržování, postup vydávání a odnímání osvědčení a postup kontroly dodržování zásad správné laboratorní praxe.

(11) Na území České republiky se považuje za rovnocenné osvědčení o dodržení zásad správné laboratorní praxe udělené mimo území České republiky, které bylo vydáno při dodržení stejných požadavků stanovených tímto zákonem a prováděcími předpisy.

(12) Ministerstvo vede seznam držitelů osvědčení o dodržení zásad správné laboratorní praxe a zveřejňuje jej k 30. červnu a 31. prosinci kalendářního roku ve Věstníku Ministerstva životního prostředí.

(1) Výrobce a dovozce jsou před uvedením látky na trh povinni dát látku zaregistrovat, a to i v případě, kdy látka tvoří přísadu, příměs či nečistotu přípravku nebo je obsažena v přípravku jako jedna z jeho složek. Látka nebezpečná pro životní prostředí podle § 2 odst. 8 písm. o) může být registrována jen v případě, bylo-li provedeno posouzení vlivu na včely, ryby a zvěř.

(2) Povinnosti registrace podle tohoto zákona nepodléhají látky, které jsou

(3) Výrobce nebo dovozce v případě, že množství látky podléhající povinnosti registrace je nižší než 1 000 kg za kalendářní rok od jednoho výrobce nebo dovozce, předkládá v závislosti na množství látky, uváděném na trh, podklady v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva zdravotnictví.

(4) Seznam látek nadále nepovažovaných za polymery (NLP) podle odstavce 2 písm. a) vydá ministerstvo nejpozději do 31. října 2000 a na technickém nosiči dat tyto seznamy poskytne v listopadu roku 2000 všem okresním úřadům, Magistrátu hlavního města Prahy a magistrátům měst Brno, Ostrava a Plzeň.

(5) Seznam podle odstavce 2 písm. b) vydá ministerstvo nejpozději do 31. října 2000 a průběžně jej doplňuje, na technickém nosiči dat tyto seznamy poskytne v listopadu roku 2000 všem okresním úřadům, Magistrátu hlavního města Prahy a magistrátům měst Brno, Ostrava a Plzeň; v následujícím období tak učiní vždy po aktualizaci tohoto seznamu.

(6) Za podmínek stanovených vyhláškou Ministerstva zdravotnictví je možné požádat Ministerstvo zdravotnictví o prodloužení lhůty stanovené v odstavci 2 písm. g); tato lhůta může být prodloužena nejvýše o 1 rok.

(1) Výrobce a dovozce před uvedením látky podléhající povinnosti registrace na trh podávají žádost o registraci Ministerstvu zdravotnictví písemně v českém jazyce. Žádost o registraci musí obsahovat zejména

(2) Další náležitosti obsahu žádosti o registraci a způsob jejího zpracování Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou.

(3) Změny údajů uvedených v žádosti o registraci jsou výrobce a dovozce povinni do 30 dnů ode dne jejich zjištění oznámit Ministerstvu zdravotnictví.

(4) Ministerstvo zdravotnictví vede Registr, ve kterém uchovává veškeré údaje poskytnuté pro registraci. Údaje z tohoto Registru poskytuje Ministerstvo zdravotnictví, s výjimkou údajů obsahujících obchodní tajemství.

(5) Ministerstvo zdravotnictví zveřejňuje nejméně jedenkrát ročně seznam registrovaných látek ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.

(6) Údaje, jejichž zveřejnění by mohlo poškodit výrobce a dovozce, mohou být jimi označeny v rámci registrace za předmět obchodního tajemství a poskytují se na vyžádání pouze správním úřadům.

(7) Povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech označených výrobcem a dovozcem za předmět obchodního tajemství se vztahuje na všechny zaměstnance, kteří provádějí zkoušky vlastností látek.

(8) Předmětem obchodního tajemství nemohou být

(1) Ministerstvo zdravotnictví může nařídit výrobci a dovozci, aby předložili doplňkové údaje o vlastnostech nebezpečné látky podléhající registraci, které jsou potřebné pro posouzení její nebezpečnosti, (dále jen „doplňkové údaje“) včetně případu, kdy je látka obsažena v jiné látce jako příměs, přísada, nečistota nebo je obsažena v přípravku jako jedna z jeho složek.

(2) Ministerstvo zdravotnictví může nařídit výrobci a dovozci, aby předložili doplňkové údaje I. stupně, je-li množství látky uváděné na trh jedním výrobcem a dovozcem rovno nebo větší než 10 t za kalendářní rok a menší než 100 t za kalendářní rok nebo celkové množství takové látky uvedené na trh jedním výrobcem a dovozcem dosáhne 50 t.

(3) Předložení doplňkových údajů I. stupně nebo pouze některého z nich nařídí Ministerstvo zdravotnictví vždy, je-li množství látky podléhající povinnosti registrace uváděné na trh jedním výrobcem a dovozcem rovno 100 t za kalendářní rok, nebo je-li větší než toto množství a menší než 1 000 t za kalendářní rok, nebo celkové množství takové látky uvedené na trh jedním výrobcem a dovozcem dosáhne 500 t.

(4) Předložení doplňkových údajů II. stupně nebo pouze některého z nich nařídí Ministerstvo zdravotnictví vždy, je-li množství látky podléhající povinnosti registrace uváděné na trh jedním výrobcem a dovozcem rovno 1 000 t za kalendářní rok, nebo je-li větší než toto množství, nebo celkové množství takové látky uvedené na trh jedním výrobcem a dovozcem dosáhne 5 000 t.

(5) V odůvodněných případech může Ministerstvo zdravotnictví nařídit výrobci a dovozci předložit doplňkové údaje I. nebo II. stupně o vlastnostech látky podléhající povinnosti registrace, i když množství takové látky uváděné na trh jedním výrobcem a dovozcem nedosahuje hodnot uvedených v odstavcích 2 až 4.

(6) Postup při provádění registrace látek a rozsah doplňkových údajů Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou.

(7) Pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 6 a 7, Ministerstvo zdravotnictví zapíše látku do Registru do 60 dnů ode dne podání žádosti a uvědomí o tom žadatele. Ministerstvo zdravotnictví žádost o registraci zamítne, jestliže nebudou splněny podmínky pro registraci.

(8) Výrobce a dovozce jsou povinni do 15 dnů oznámit Ministerstvu zdravotnictví, že množství nebezpečné látky uvedené na trh dosáhlo hodnot stanovených v odstavcích 2 až 4.

(9) Výrobce a dovozce látky podléhající povinnosti registrace mohou předložit protokoly o zkouškách požadovaných podle tohoto zákona zpracované pro jinou osobu, pokud zároveň předloží písemný souhlas této osoby s využitím těchto údajů.

(1) Na základě údajů oznámených podle § 22 odst. 2 výrobcem a dovozcem stanoví ministerstvo vyhláškou nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona seznam nebezpečných látek, které svým charakterem představují závažné riziko pro zdraví člověka a životní prostředí.

(2) Ministerstvo s Ministerstvem zdravotnictví zabezpečují hodnocení rizika pro zdraví člověka a životní prostředí u látek uvedených v seznamu podle odstavce 1 a u nebezpečných látek registrovaných podle § 6 až 8.

(3) Postup hodnocení rizika nebezpečných látek pro zdraví člověka Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou.

(4) Postup hodnocení rizika nebezpečných látek pro životní prostředí ministerstvo stanoví vyhláškou.

(5) Ministerstvo na základě výsledků hodnocení rizika nebezpečných látek na národní i mezinárodní úrovni stanoví vyhláškou podmínky k jejich uvádění na trh podle § 15 tohoto zákona.

(1) Při nakládání s nebezpečnými látkami a přípravky je každý povinen chránit zdraví člověka a životní prostředí a řídit se výstražnými symboly nebezpečnosti, větami označujícími specifickou rizikovost a pokyny pro bezpečné nakládání.

(2) Právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání smějí nakládat s nebezpečnou látkou nebo přípravkem klasifikovanými podle § 2 odst. 8 písm. a), b), c), d), f), g), i), l) m), n) a o) jen tehdy, pokud nakládání s těmito nebezpečnými látkami nebo přípravky mají zabezpečeno autorizovanou osobou. Jednotlivé činnosti v rámci nakládání s nebezpečnou látkou nebo přípravkem může vykonávat buď autorizovaná osoba nebo fyzická osoba, kterou autorizovaná osoba prokazatelně zaškolila. Následné proškolování musí být prováděno nejméně jednou za rok. O zaškolení a následném proškolování musí být pořízen písemný záznam, který jsou právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání povinny uchovávat 3 roky. Toto ustanovení se nevztahuje na provozování speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, upravené zvláštním zákonem.¹⁸)

(3) Fyzická osoba smí nakládat s nebezpečnými látkami a přípravky klasifikovanými podle § 2 odst. 8 písm. a), f), g), i), l), m) a n) až po dovršení 18 let svého věku, a to za podmínky, že není zcela nebo zčásti zbavena způsobilosti k právním úkonům.

(4) Fyzická osoba starší 15 a mladší 18 let smí nakládat s nebezpečnými látkami a přípravky klasifikovanými podle § 2 odst. 8 písm. f), g), i), l), m) a n) jen v rámci přípravy na povolání pod přímým dohledem autorizované osoby nebo jiné osoby, kterou autorizovaná osoba prokazatelně zaškolila. Následná školení musí být prováděna nejméně jednou za rok a písemný záznam o zaškolení a následných školeních je povinna právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání uchovávat 3 roky.

(5) Fyzická osoba starší 10 a mladší 18 let smí nakládat s nebezpečnými látkami a přípravky klasifikovanými podle § 2 odst. 8 písm. b) a i), jestliže tyto látky a přípravky jsou součástí výrobků, které splňují technické požadavky na hračky.^19a)

(6) Povinnosti uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 se nevztahují na nakládání s látkou nebo přípravkem karcinogenním, mutagenním a toxickým pro reprodukci s nižší nebezpečností pro člověka, vymezenými jako kategorie 3 v nařízení vlády vydaném podle § 3 odst. 2.

(7) Právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání jsou povinny umožnit zaměstnancům kontrolních a dozorových úřadů podle § 26 až 29 vstup na pozemky a do staveb užívaných k nakládání s látkami a přípravky a poskytnout jim informace o druhu a množství látky nebo přípravku, s nimiž je na pozemku nebo ve stavbě nakládáno.

(1) Výrobce, dovozce a distributor smějí uvést na trh nebezpečné látky a přípravky jen tehdy, je-li jejich obal uzpůsoben tak, že nemůže při stanoveném používání dojít k úniku nebezpečné látky nebo přípravku a k ohrožení nebo poškození zdraví člověka nebo životního prostředí.

(2) Výrobce, dovozce a distributor jsou povinni používat obaly na nebezpečné látky a přípravky, které musí vyhovovat následujícím požadavkům, a to zejména

(1) Výrobce, dovozce a distributor smějí uvést na trh nebezpečné látky a přípravky pouze tehdy, jestliže jsou označeny podle svých nebezpečných vlastností podle tohoto zákona.

(2) Označení obalů nebezpečných látek a přípravků uváděných na trh musí být provedeno výrazně a čitelně v českém jazyce a musí obsahovat tyto údaje:

(3) Na označení obalů nebezpečných látek a přípravků uváděných na trh se nesmí uvádět údaje, které neodpovídají jejich vlastnostem, například „netoxický“, „neškodný“, „neznečišťující“, „ekologický“, „eko“.

(4) Pokud jsou nebezpečná látka a přípravek uloženy pro účely přepravy ve více obalech, označení vnějšího obalu se považuje ve smyslu tohoto zákona za vyhovující, pokud je provedeno podle zvláštních předpisů.¹²)^až15)

(5) Výrobce, dovozce a distributor jsou povinni nebezpečné látky a přípravky určené pro prodej v maloobchodě opatřit návodem pro použití, popřípadě podrobnějšími pokyny pro předlékařskou první pomoc, neuvedenými na obalu.

(6) Povinnost označení obalů v českém jazyce nevylučuje možnost souběžného označení i v jiných jazycích.

(7) Výrobce, dovozce a distributor na obalech nebezpečných látek a přípravků klasifikovaných podle § 2 odst. 8 písm. b), d), e) a j) a obsahujících nejvýše 125 ml látky nebo přípravku nemusejí uvádět údaje podle odstavce 2 písm. e) a f). Stejně tak nemusejí uvádět tyto údaje na obalech obsahujících nejvýše 125 ml látky nebo přípravku klasifikovaných podle § 2 odst. 8 písm. h), jestliže nejsou určeny pro prodej v maloobchodě.

(1) Nebezpečné látky a přípravky klasifikované, balené a označené podle tohoto zákona výrobcem, dovozcem nebo distributorem mohou být jinou právnickou osobou a fyzickou osobou oprávněnou k podnikání dále uvedeny na trh buď pouze v původním obalu a s původním označením od výrobce a dovozce, nebo nově zabalené a označené distributorem v souladu s tímto zákonem.

(2) Výrobce, dovozce a distributor při veřejné propagaci nebo nabízení nebezpečné látky jsou povinni informovat o jejích nebezpečných vlastnostech v souladu s tímto zákonem. Při veřejné propagaci nebo nabízení nebezpečného přípravku, které umožňují nákup přípravku, aniž by měl kupující možnost vidět označení přípravku před uzavřením kontraktu, musí výrobce, dovozce nebo distributor informovat o jeho nebezpečných vlastnostech.

(3) Požadavky na způsob provedení a označení obalů nebezpečných látek a přípravků Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví vyhláškou.

(1) Výrobce a dovozce nebezpečné látky a přípravku uváděných na trh jsou povinni zpracovat bezpečnostní list. Výrobce, dovozce a distributor jsou povinni poskytnout bezplatně bezpečnostní list jiné právnické osobě a fyzické osobě oprávněné k podnikání nejpozději při prvním předání nebezpečné látky a přípravku. Jsou povinni před prvním uvedením nebezpečné látky a přípravku na trh jej poskytnout Ministerstvu zdravotnictví a na vyžádání příslušnému správnímu úřadu.

(2) Výrobce a dovozce jsou povinni neprodleně poskytnout příjemci bezpečnostního listu nové závažné informace o nebezpečné látce a přípravku.

(3) Bezpečnostní list obsahuje identifikační údaje o výrobci a dovozci, o nebezpečné látce nebo přípravku, o zkoušení nebezpečné látky nebo přípravku na zvířatech a údaje potřebné pro ochranu zdraví člověka a životního prostředí. Obsah a formu bezpečnostního listu Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví vyhláškou.

(1) Výrobce, dovozce a distributor nesmějí uvádět na trh nebezpečné látky a přípravky uvedené v příloze č. 2 tohoto zákona. Pro vědecké, výzkumné a zkušební účely se tyto nebezpečné látky a přípravky smějí uvádět na trh v množství nepřesahujícím 0,1 kg od jednoho výrobce nebo dovozce za kalendářní rok.

(2) Výrobce, dovozce a distributor smějí nebezpečné látky a přípravky uvedené ve vyhlášce ministerstva,^19b) s výjimkou těch, které jsou uvedeny v příloze č. 2 tohoto zákona,

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou seznam látek a přípravků, jejichž výroba, uvádění na trh a používání jsou podle odstavce 2 omezeny.

(1) Nikdo nesmí prodávat, darovat ani jiným způsobem poskytovat nebezpečnou látku nebo přípravek, které jsou klasifikovány podle § 2 odst. 8 písm. f), l), m) a n), spotřebitelům²⁰) ani jiným fyzickým a právnickým osobám, nejsou-li tyto osoby oprávněny k nakládání s těmito látkami a přípravky.

(2) Právnické osoby a fyzické osoby nesmějí prodávat nebo darovat také nebezpečné látky a přípravky klasifikované podle § 2 odst. 8 písm. a), g) a i)

(3) V případě pochybností o splnění podmínek uvedených v odstavci 2 jsou právnické osoby a fyzické osoby oprávněny požadovat k nahlédnutí osobní průkaz totožnosti.

(4) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání nesmějí prodávat nebezpečné látky a přípravky klasifikované podle § 2 odst. 8 písm. a), g) a i) ve stáncích, pojízdných prodejnách, v prodejních automatech a do přinesených nádob.

(5) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání jsou povinny při prodeji nebezpečných látek a přípravků klasifikovaných podle § 2 odst. 8 písm. a), g) a i) zajistit oddělené uložení těchto látek a přípravků od ostatního zboží. Tyto látky a přípravky musí být uchovávány pouze v originálních, uzavřených a neporušených obalech. Při samoobslužném prodeji nesmějí být vystaveny na místech volně přístupných kupujícím a musí být vydávány jen prodavačem.

(6) Zákazy uvedené v odstavci 1 se nevztahují na nakládání s látkou nebo přípravkem karcinogenním, mutagenním a toxickým pro reprodukci s nižší nebezpečností pro člověka, vymezenými jako kategorie 3 v nařízení vlády vydaném podle § 3 odst. 2.

(1) Právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání jsou povinny nebezpečné látky a přípravky klasifikované podle § 2 odst. 8 písm. a), f), g), i), l), m) a n)

(2) Povinnosti uvedené v odstavci 1 se nevztahují na nakládání s nebezpečnou látkou nebo přípravkem karcinogenním, mutagenním a toxickým pro reprodukci s nižší nebezpečností pro člověka, vymezenými jako kategorie 3 v nařízení vlády vydaném podle § 3 odst. 2.

(1) Autorizací podle tohoto zákona se rozumí vydání rozhodnutí o udělení autorizace fyzické osobě, které tuto osobu opravňuje k provádění školení o nakládání s nebezpečnou látkou nebo přípravkem podle tohoto zákona s výjimkou provozování kursů k získání znalostí pro výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace. Za podmínky uvedené v § 20 odst. 2 se oprávnění vztahuje též k odbornému dohledu nad nakládáním s nebezpečnou látkou nebo přípravkem a k navrhování opatření k nápravě zjištěných nedostatků při tomto nakládání. Tato oprávnění mohou být vykonávána pouze pro nakládání s nebezpečnými látkami a přípravky těch vlastností, které jsou uvedeny v rozhodnutí o udělení autorizace.

(2) Žádost o vydání rozhodnutí o udělení autorizace podávají fyzické osoby písemně ministerstvu.

(3) Žádost podle odstavce 2 obsahuje

(4) K žádosti podle odstavce 2 žadatel připojí

(1) Na základě žádosti podle § 18 odst. 2 až 4 vydá ministerstvo rozhodnutí o udělení autorizace fyzické osobě, která splňuje podmínky odborné způsobilosti, zdravotní způsobilosti, bezúhonnosti a která má trvalý pobyt na území České republiky.

(2) Odborná způsobilost podle § 18 odst. 4 písm. a) pro udělení autorizace, týkající se nakládání s nebezpečnou látkou a přípravkem klasifikovanými podle § 2 odst. 8, se prokazuje

(3) Odbornou způsobilost podle § 18 odst. 4 písm. a) pro udělení autorizace, týkající se nakládání s nebezpečnou látkou a přípravkem klasifikovanými podle § 2 odst. 8 písm. a), b), c), d), lze prokázat též dokladem o odborné způsobilosti podle zvláštních předpisů^20a) ne starším než 5 let a dokladem osvědčujícím minimálně 5 let praxe v příslušném oboru.

(4) Zdravotní způsobilost podle § 18 odst. 4 písm. b) se prokazuje lékařským posudkem ne starším než 3 měsíce, jímž praktický lékař potvrdí zdravotní způsobilost fyzické osoby k výkonu činností podle § 18 odst. 1; bezúhonnost podle § 18 odst. 4 písm. c) se prokazuje předložením výpisu z evidence Rejstříku trestů ne staršího než 3 měsíce, kterým se prokáže, že fyzická osoba nebyla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou bližší podmínky odborné způsobilosti, postup při jejich ověřování, prokazování zdravotní způsobilosti a postup při udělování a odnímání autorizace.

(6) Rozhodnutí o udělení autorizace se vydává na dobu 5 let. Platnost rozhodnutí o udělení autorizace může ministerstvo prodloužit vždy o dalších 5 let, pokud obdrží žádost o toto prodloužení nejpozději do 3 měsíců před skončením platnosti rozhodnutí. Ministerstvo rozhodne o prodloužení platnosti rozhodnutí o udělení autorizace nejpozději do 90 dnů ode dne, kdy žádost obdrželo, a to na základě ověření splnění podmínek stanovených pro vydání rozhodnutí o udělení autorizace. Pokud zjistí, že některá z podmínek splněna není, žádost o prodloužení rozhodnutí o udělení autorizace zamítne.

(7) Oprávnění vyplývající z rozhodnutí o udělení autorizace nepřecházejí na jinou fyzickou osobu.

(8) Ministerstvo odejme autorizaci fyzické osobě, která závažným způsobem poruší tento zákon, opakovaně neplní povinnosti vyplývající z rozhodnutí ministerstva, nebo dojde-li ke změně podmínek, za kterých bylo rozhodnutí o udělení autorizace vydáno.

(9) Rozhodnutí o udělení autorizace zaniká

(1) Autorizovaná osoba v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o udělené autorizaci je oprávněna provádět školení fyzických osob o nakládání s nebezpečnými látkami a přípravky podle tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení, provádět zaškolení a následná proškolování fyzických osob provádějících jednotlivé činnosti v rámci nakládání s látkami a přípravky.

(2) Autorizovaná osoba v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o udělené autorizaci je na podkladě smlouvy podle zákoníku práce, občanského zákoníku nebo obchodního zákoníku uzavřené mezi ní a právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání též oprávněna poskytovat odborné informace právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, pro které zajišťuje nakládání s nebezpečnými látkami nebo přípravky, a poskytovat zaměstnancům kontrolních a dozorových orgánů na jejich vyžádání informace o své činnosti.

(3) Tímto ustanovením není dotčena odpovědnost právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání za nakládání s nebezpečnou látkou nebo přípravkem podle tohoto zákona.

(1) Dovoz a vývoz vybraných nebezpečných látek a přípravků je možný pouze se souhlasem ministerstva. Seznam těchto látek a přípravků ministerstvo stanoví vyhláškou.

(2) Dovozce a vývozce, kteří dovážejí nebo vyvážejí vybrané nebezpečné látky a přípravky stanovené vyhláškou ministerstva vydanou podle odstavce 1, jsou povinni požádat ministerstvo o souhlas s jejich dovozem nebo vývozem nejpozději 60 dnů před termínem, kdy hodlají dovoz nebo vývoz uskutečnit. Obsah žádosti o souhlas ministerstva s vývozem a dovozem nebezpečné látky nebo přípravku podle odstavce 1 ministerstvo stanoví vyhláškou.

(3) Povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 se nevztahují na vybrané nebezpečné látky a přípravky, které mají být dovezeny nebo vyvezeny v množství nepřevyšujícím 1 kg za kalendářní rok pro jednu právnickou osobu a fyzickou osobu oprávněnou k podnikání za účelem vědeckého výzkumu a vývoje.

(4) Ministerstvo vede evidenci žádostí o dovoz a vývoz vybraných nebezpečných látek a přípravků, udělených souhlasů a zabezpečuje mezinárodní výměnu informací o těchto látkách.

(5) Balení a označení dovážených a vyvážených vybraných nebezpečných látek a přípravků musí splňovat podmínky uvedené v § 11 až 13; vývozce je povinen vybrané nebezpečné látky a přípravky označit v jazyku země určení nebo oblasti předpokládaného užívání.

(6) Dovozce a vývozce jsou povinni předložit celním orgánům ke kontrole průvodní doklady týkající se vybraných nebezpečných látek a přípravků.

(7) Souhlas k dovozu a vývozu vybraných nebezpečných látek a přípravků udělený podle tohoto zákona nenahrazuje povolení k dovozu nebo vývozu vydané podle zvláštních předpisů.²¹)

(1) Výrobce, dovozce a distributor nebezpečné látky nebo přípravku jsou povinni vést evidenci o druhu, množství a vlastnostech látky nebo přípravku. Evidence se vede za každou provozovnu^21a) odděleně. Způsob a podrobnosti vedení evidence a oznamování ministerstvo stanoví vyhláškou.

(2) Výrobce, který vyrobí a uvede na trh, a dovozce, který doveze nebezpečnou látku samotnou nebo obsaženou v přípravku v množství vyšším než 10 t za kalendářní rok, jsou povinni písemně oznámit ministerstvu údaje o druhu a množství nebezpečné látky a u nebezpečné látky vyrobené nebo dovezené v množství vyšším než 1 000 t za kalendářní rok též údaje o jejích vlastnostech, a to vždy k 15. únoru následujícího roku.

(3) Údaje, jejichž rozšiřování by mohlo způsobit výrobní nebo obchodní poškození výrobce nebo dovozce, mohou být v rámci oznamovacích povinností označeny výrobcem nebo dovozcem za předmět obchodního tajemství a mohou být ministerstvem poskytovány na vyžádání pouze dotčeným správním úřadům. Za předmět obchodního tajemství nelze označit údaje uvedené v § 7 odst. 8.

(4) Právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, které nakládají s nebezpečnými látkami a přípravky klasifikovanými podle § 2 odst. 8 písm. f), jsou povinny vést evidenci těchto nebezpečných látek a přípravků. Evidence se vede pro každou nebezpečnou látku a přípravek odděleně a evidenční záznamy musí obsahovat údaje o přijatém a vydaném množství nebezpečných látek a přípravků, stavu zásob a název (jméno) osoby, které látka nebo přípravek byly vydány. Evidenční záznamy se uchovávají nejméně 5 let po dosažení nulového stavu zásob nebezpečné látky nebo přípravku.

(5) Právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, které provádějí speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci nebezpečnými látkami klasifikovanými podle § 2 odst. 8 písm. f), g), l), m), n) a o), jsou povinny písemně oznámit tuto skutečnost nejpozději 48 hodin před započetím této činnosti krajské hygienické stanici a obecnímu úřadu příslušnému podle místa provádění činnosti. V tomto oznámení musí být uvedeno přesné označení místa, kde bude dezinfekce, dezinsekce a deratizace prováděna, druh a přibližné množství použitého přípravku, způsob provedení (např. letecký postřik, pozemní postřik), den zahájení prací a předpokládaná doba trvání prací, název a sídlo provádějící firmy a jméno a spojení na odpovědného pracovníka. Do lhůty 48 hodin se nezapočítávají státní svátky, dny pracovního klidu a pracovního volna. Pro použití nebezpečných látek, které mohou poškozovat včely, ryby a zvěř, se použijí ustanovení zákona o rostlinolékařské péči⁹) a příslušného prováděcího předpisu.

(6) Krajská hygienická stanice může nejpozději do 24 hodin před zahájením činnosti oznámené podle odstavce 5 stanovit zvláštní podmínky pro její provádění.

(7) Povinnosti uvedené v odstavci 5 se nevztahují na nakládání s látkou nebo přípravkem karcinogenním, mutagenním a toxickým pro reprodukci s nižší nebezpečností pro člověka, vymezenými jako kategorie 3 v nařízení vlády vydaném podle § 3 odst. 2.

(1) Inspekce

(2) Úkoly inspekce plní inspektoři. Inspektoři se při dozorové činnosti prokazují průkazy inspekce.

(1) Krajský úřad na úseku ochrany životního prostředí

(2) Vyjádření podle odstavce 1 písm. c) a d) není rozhodnutím podle správního řádu.

(3) Působnost krajského úřadu uvedenou v odstavci 1 písm. e) v ozbrojených silách a bezpečnostních sborech a službách vykonávají Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra svými orgány.^21b)

(1) Krajská hygienická stanice

(2) Kontrolní činností podle odstavce 1 písm. a) může krajská hygienická stanice pověřit zaměstnance zdravotního ústavu.

(3) Úkoly krajské hygienické stanice podle odstavce 1 v ozbrojených silách, bezpečnostních sborech a službách vykonávají Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra svými orgány.^21b)

(1) Celní orgány kontrolují zboží, které je při přechodu státní hranice deklarováno jako nebezpečná látka nebo přípravek, k jehož dovozu nebo vývozu je potřebný souhlas ministerstva.

(2) V případě porušení tohoto zákona nebo v případě pochybností celní orgány zboží zadrží. O porušení zákona informují inspekci a v případě pochybností požádají inspekci o odbornou pomoc.

(3) Celní orgány vedou evidenci všech zásilek nebezpečných látek a přípravků propuštěných přes hranice. Do této evidence umožní pracovníkům ministerstva a inspekce nahlížet, pořizovat si z ní výpisy, opisy, popřípadě kopie, včetně umožnění digitálního přenosu dat.

(1) Krajský úřad, krajská hygienická stanice nebo inspekce uloží pokutu do výše 200 000 Kč fyzické osobě, která nemá oprávnění k podnikání, jestliže

(2) Krajský úřad nebo inspekce uloží pokutu do výše 500 000 Kč dovozci nebo výrobci, který

(3) Krajský úřad nebo inspekce podle závažnosti porušení povinnosti uloží pokutu do výše 1 000 000 Kč právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, která

(4) Krajská hygienická stanice uloží pokutu do výše 1 000 000 Kč výrobci nebo dovozci, který uvedl na trh neregistrovanou látku, na kterou se vztahuje povinnost registrace podle § 6 až 8.

(5) Krajský úřad nebo inspekce podle závažnosti porušení povinnosti uloží pokutu do výše 5 000 000 Kč výrobci nebo dovozci, který

(6) Pokutu do výše dvojnásobku částek uvedených v odstavcích 1 až 5 může uložit příslušný správní úřad právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání za opětovné porušení téže povinnosti.

(7) Za opětovné porušení téže povinnosti se považuje takové porušení povinnosti, k němuž došlo do 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla za porušení téže povinnosti pokuta již uložena.

(8) Pokutu ukládá ten správní úřad, který jako první zahájil řízení. V případě, že bylo zahájeno řízení ve stejný den více správními úřady, dokončí řízení o uložení pokuty inspekce. V tomto případě ostatní správní úřady řízení zastaví. Pokuty uložené krajským úřadem vybírá a vymáhá krajský úřad. Pokuty uložené inspekcí a krajskou hygienickou stanicí vybírá a vymáhá příslušný finanční úřad. Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.²⁴)

(9) O odvolání proti rozhodnutí o uložení pokuty inspekcí s výjimkou pokut uložených podle odstavce 4, rozhoduje ministerstvo. O odvolání proti rozhodnutí krajské hygienické stanice o uložení pokuty podle odstavců 1 a 4 rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví.

(10) Pokuty uložené inspekcí a krajskou hygienickou stanicí jsou příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky.²⁵)

(11) Pokuty uložené krajským úřadem jsou příjmem kraje, pokud rozhodoval v prvním stupni.

(12) Řízení o uložení pokuty lze zahájit jen do 2 let ode dne, kdy se správní úřad oprávněný k uložení pokuty dověděl o tom, že právnická osoba nebo fyzická osoba nesplnily stanovenou povinnost, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy k nesplnění povinnosti došlo.