Oddíl IV
Podmínky o zkouškách obalů

A. Zkoušky konstrukčního typu
Provedení a opakování zkoušek
Příprava obalů a kusů pro zkoušky
Zkouška pádem¹¹)
Zkouška těsnosti (vzduchem)
Hydraulická zkouška vnitřním přetlakem
Zkouška stohováním
Dodatková zkouška u sudů z přírodního dřeva (se zátkou)
Schválení skupinových obalů a balení
Pozn. Skupinové obaly a balení se zkouší podle ustanovení pro používané vnější obaly.
Schvalování záchranných obalů
Zpráva o zkoušce

1550 (1) Konstrukční typ každého obalu musí být přezkoušen a schválen příslušným úřadem nebo jiným jím pověřeným orgánem.

(2) Zkoušky podle odstavce (1) musí být znovu provedeny po každé změně konstrukčního typu, ledaže by zkušebna dala ke změně typu souhlas. V tomto případě není nové schválení typu nutné.
Druh konstrukce obalu se určuje vyložením, velikostí, použitým materiálem a jeho tloušťkou, druhem výroby a sestavou, může však také zahrnovat různé povrchové úpravy. Sem patří také obaly, které se liší od konstrukčního typu jen svojí menší stavební výškou.

(3) Příslušný úřad může kdykoliv požadovat, aby se zkouškami podle tohoto oddílu prokázalo, že obaly ze sériové výroby splňují požadavky zkoušky konstrukčního typu. Jestliže se provedou takové zkoušky na obalech z papíru nebo lepenky, považuje se příprava za okolních podmínek za rovnocennou podmínkám uvedeným v bodě 1551 (3).

(4) Pro účely kontroly musí vést zkušebna dokumentaci o zkouškách použitých materiálů nebo o uložených vzorcích nebo částech materiálů.

(5) Je-li z bezpečnostních důvodů nutný vnitřní povlak, musí tento zachovat své ochranné vlastnosti také po zkouškách.

(6) Příslušný úřad může povolit selektivní zkoušku obalů, která se liší jen nepatrně od již zkoušeného konstrukčního typu: např. obaly, které obsahují vnitřní obaly menší velikosti nebo nižší čisté hmotnosti nebo také obaly, jako sudy, pytle a bedny, u kterých jeden nebo více vnější(-ch) rozměr(-ů) je (jsou) o něco menší.

(7) Za předpokladu, že nebude ovlivněna platnost výsledku zkoušky a se souhlasem příslušného úřadu, lze více zkoušek provést s jedním jediným vzorkem.

1551 (1) Zkoušky se provedou na k přepravě připravených obalech, u skupinových obalů, včetně použitých vnitřních obalů. Vnitřní obaly nebo vnitřní nádoby nebo jednotlivé obaly nebo jednotlivé nádoby musí být u pevných látek plněny nejméně na 95 % svého maximálního objemu, u kapalných látek nejméně na 98 % svého maximálního objemu. U skupinových obalů, jejichž vnitřní obal je určen pro přepravu kapalných nebo pevných látek, jsou potřebné oddělené zkoušky pro pevný i kapalný obsah.
Látky nebo předměty přepravované v obalech, smějí být nahrazeny jinými látkami nebo předměty, pokud tím nedojde ke zkreslení výsledků zkoušky.
Jsou-li pevné látky nahrazeny jinými látkami, musí mít tyto látky stejné fyzikální vlastnosti (hmotnost, velikost zrna atd.) jako ty, které mají být přepravovány. Je přípustné použít přísady, jako sáčky s olověným šrotem, aby bylo dosaženo potřebné celkové hmotnosti kusu, pokud jsou tyto vloženy tak, že nemohou ovlivnit výsledek zkoušky. Jako náhradní náplň za látky s viskozitou vyšší než 2680 mm²/s při 23 °C smějí být použity odpovídající směsi práškovitých pevných látek, jako polyethylen nebo prášek PVC s dřevěnou moučkou, jemným pískem atd.

(2) Použije-li se při zkoušce pádem místo kapalné látky jiná látka, musí tato mít srovnatelnou relativní hustotu a viskozitu jako látka, která má být přepravována. Za podmínek stanovených v bodu 1552 (4) může být pro zkoušku pádem také použita voda.

(3) Obaly z lepenky nebo papíru musí být nejméně po dobu 24 hodin vystaveny prostředí, jehož teplota a relativní vlhkost jsou řízeny. Jsou tři možnosti, z nichž jedna musí být zvolena. Za nejvýhodnější jsou považovány 23 °C ± 2 °C a 50 % ± 2 % relativní vlhkosti vzduchu. Další dvě možnosti jsou 20 °C ± 2 °C a 65 % ± 2 % nebo 27 °C ± 2 °C a 65 % ± 2 % relativní vlhkosti vzduchu.
Pozn. Střední hodnoty musí ležet v rámci těchto mezích hodnot. Výkyvy krátkého trvání a měřených hodnot od individuálního měření až do 5 % pro relativní vlhkost mohou mít za následek odchylky bez toho, že toto má významný vliv na reprodukovatelnost výsledků zkoušky.

(4) Sudy z přírodního dřeva se zátkou musí být po dobu nejméně 24 hodin před zkouškou nepřetržitě naplněny vodou.

(5) Sudy a kanystry z plastu podle bodu 1526 a pokud je to nutné, kombinované obaly (plast) podle bodu 1537, musí být po dobu 6 měsíců skladovány při pokojové teplotě, aby byla prokázána jejich vyhovující chemická snášenlivost s kapalnými látkami. Po tuto dobu musí zůstat zkušební vzorky naplněny zbožím, jehož přeprava je předpokládána.
Během prvních a posledních 24 hodin doby skladování se zkušební vzorky postaví uzávěrem dolů. U obalů s větracími zařízeními se však toto provede vždy jen na dobu 5 minut. Po tomto skladování musí být zkušební vzorky podrobeny zkouškám předepsaným v bodech 1552 až 1556.
U vnitřních nádob kombinovaných obalů (plast) není důkaz vyhovující chemické snášenlivosti nutný, je-li známé, že se pevnostní vlastnosti plastu vlivem plněného zboží podstatně nezmění.
Za podstatné změny pevnostních vlastností se považují:
V případě, že chování plastu bylo prokázáno jinými metodami, může se upustit od dříve uvedené zkoušky snášenlivosti. Takovéto metody musí být nejméně rovnocenné dříve uvedené zkoušce snášenlivosti a musí být uznány příslušným úřadem.
Pozn. Pro sudy a kanystry z plastu a kombinované obaly (plast) z vysokomolekulárního polyethylenu, viz též odstavec (6).

a) zřetelné zkřehnutí;

b) značné snížení napětí v tahu, pokud není spojeno s nejméně úměrným zvýšením průtažnosti.

(6) Pro sudy a kanystry podle bodu 1526, a pokud je to nutné, pro kombinované obaly podle bodu 1537 z vysokomolekulárního polyethylenu, který odpovídá následujícím specifikacím:
– relativní hustota při 23 °C po jednohodinovém zahřívání při 100 °C ≥ 0,940, měřeno podle normy ISO 1183;
– tavný index při 190 °C/21,6 kg závaží ≤ 12 g/10 min, měřeno podle normy ISO 1133,
může chemická snášenlivost vůči kapalným látkám uvedeným v seznamu látek v oddílu II přílohy k tomuto přípojku být prokázána standardními kapalinami (viz oddíl I přílohy k tomuto přípojku) takto:
Dostatečná chemická snášenlivost těchto obalů může být prokázána skladováním příslušné standardní kapaliny po dobu tří týdnů při teplotě 40 °C; je-li jako standardní kapalina uvedena voda, není důkaz chemické snášenlivosti nutný.
Během prvních a posledních 24 hodin skladovací doby se zkušební vzorky postaví uzávěrem dolů. U obalů s větracími zařízeními se však toto provede vždy jen na dobu 5 minut. Po tomto skladování musí být zkušební vzorky podrobeny zkouškám předepsaným v bodech 1552 až 1556.
Jestliže konstrukční typ obalu vyhověl předepsaným zkouškám se standardní kapalinou, mohou být plněná zboží přiřazená této kapalině v oddílu II přílohy k tomuto přípojku, připuštěna k přepravě bez další zkoušky, za těchto předpokladů:
– relativní hustoty plněného zboží nesmějí překračovat ty, které byly použity při zjišťování výšky pádu pro zkoušku pádem a hmotnosti pro tlakovou zkoušku stohováním,
– tenze par plněného zboží při 50 °C, příp. 55 °C, nesmí překračovat ty, které byly použity při zjišťování přetlaku pro zkoušku vnitřního přetlaku.
Pro terc.-butylhydroperoxid číslic 3b), 5b) a 9b) s obsahem peroxidu vyšším než 40%, jakož i pro kyselinu peroxyoctovou číslic 5b), 7b) a 9b) bodu 551 třídy 5.2 nesmí být zkouška snášenlivosti provedena se standardní kapalinou. Pro tyto látky musí zkušební vzorky prokázat dostatečnou chemickou snášenlivost při skladování po dobu 6-ti měsíců při pokojové teplotě se zbožím, které by se mělo přepravovat.

(7) Byly-li sudy a kanystry podle bodu 1526 a pokud je to nutné, kombinované obaly podle bodu 1537 z vysokomolekulárního polyethylenu, s úspěchem podrobeny zkoušce podle odstavce (6) tohoto bodu, mohou být povoleny dodatkově jiné látky než ty, které jsou uvedeny v oddílu II přílohy. Toto povolení se provádí na základě laboratorních pokusů¹⁰), u kterých se má prokázat, že účinek tohoto plněného zboží na zkušební tělesa je menší než účinek standardních kapalin. Škodlivé mechanismy (vlivy), které mají být přitom vzaty v úvahu, jsou: změkčení nabobtnáním, vznik trhlinek způsobený vnitřním pnutím a reakce odbourávání molekul. Přitom platí pro relativní hustoty a tenze par stejné předpoklady, které jsou stanoveny v odstavci (6) tohoto bodu.

1552 (1) Počet zkušebních vzorků (podle konstrukčního typu a výrobce) a provedení pádu. U jiných pokusů než pádem naplocho se musí těžiště nacházet kolmo nad místem dopadu.

Obal	Počet zkušebních vzorků	Provedení pádu
a) Sudy z oceli	šest (tři pro každou zkoušku pádem)	1. zkouška pádem (s použitím tří zkušebních vzorků): Obal musí narazit diagonálně k nárazové desce na lem dna nebo, nemá-li je, na kruhový svar nebo na hranu dna. 2. zkouška pádem (na třech jiných zkušebních vzorcích): Obal musí narazit na nejslabší místo, které nebylo při první zkoušce pádem zkoušeno, např. uzávěr nebo u některých sudů válcovitého tvaru na podélný svar pláště sudu.
Sudy z hliníku
Kanystry z oceli
Kanystry z hliníku
Sudy z překližky
Sudy z přírodního dřeva
Sudy z lepenky
Sudy a kanystry z plastu
Kombinované obaly (plast) tvaru sudu
Kombinované obaly (sklo, porcelán nebo kamenina) podle bodu 1510 (1) tvaru sudu
Obaly z jemného plechu
b) Bedny z přírodního dřeva	pět (jeden vzorek pro každý pád)	1.zkouška pádem: naplocho na dno 2.zkouška pádem: naplocho na horní část 3.zkouška pádem: naplocho na podélnou stranu 4.zkouška pádem: naplocho na příčnou stranu 5.zkouška pádem: na roh
Bedny z překližky
Bedny z dřevovláknitých materiálů
Bedny z lepenky
Bedny z plastu
Bedny z oceli nebo hliníku
Kombinované obaly (plast) ve tvaru bedny
Kombinované obaly (sklo, porcelán nebo kamenina) podle bodu 1510(1) ve tvaru bedny
c) Pytle z textilní tkaniny	tři (dvě zkoušky pádem u každého pytle)	1. zkouška pádem: naplocho na jednu stranu pytle 2. zkouška pádem: na dno pytle
Pytle z papíru
d) Pytle z plastové tkaniny	tři (tři zkoušky pádem u každého pytle)	1.zkouška pádem: naplocho na širší stranu pytle 2.zkouška pádem: naplocho na užší stranu pytle 3. zkouška pádem: na dno pytle
Pytle z plastové fólie
e) Kombinované obaly (sklo, porcelán nebo kamenina) podle bodu 1510 (2) a ve tvaru sudu nebo bedny	tři (jeden vzorek pro každou zkoušku pádem)	Diagonálně k nárazové desce na líc dna, nemá-li je, na kruhový svar nebo hranu dna.

Je-li při uvedeném pádovém pokusu možných více směrování, jak jedno, pak je potřeba zvolit takové směrování, kdy je největší nebezpečí možnosti zlomení.

(2) Zvláštní příprava zkušebních vzorků pro zkoušku pádem
U dále uvedených obalů je třeba vzorek a jeho obsah temperovat na teplotu -18 °C nebo nižší:
Jsou-li zkušební vzorky temperovány tímto způsobem, může být od kondicionování (přizpůsobení zkušebního vzorku dané teplotě a vlhkosti, tj. podmínkám, při nichž se provádí zkouška) podle bodu 1551 (3) upuštěno. Zkušební kapaliny musí zůstat kapalné, pokud je to nutné, přidáním prostředků proti zmrznutí.

a) sudy z plastu (viz bod 1526),

b) kanystry z plastu (viz bod 1526),

c) bedny z plastu, vyjma beden z pěnových hmot (viz bod 1531),

d) kombinované obaly (plast) (viz bod 1537) a

e) skupinové obaly s vnitřními obaly z plastu, vyjma pytle a sáčky z plastu pro pevné látky nebo předměty (viz bod 1538).

(3) Nárazová deska
Nárazová deska musí mít pevný, nepružící, plochý a vodorovný povrch.

(4) Výška pádu
Pro pevné látky:

Skupina obalů I	Skupina obalů II	Skupina obalů III
1,8 m	1,2 m	0,8 m

Pro kapalné látky:
– jestliže se zkouška provádí s vodou:
– jestliže se zkouška provádí s látkou určenou k přepravě nebo kapalnou látkou, která má nejméně stejnou relativní hustotu:

Skupina obalů I	Skupina obalů II	Skupina obalů III
1,8 m	1,2 m	0,8 m

a) pro látky, které mají být přepravovány, jejichž relativní hustota nepřesahuje 1,2:

Skupina obalů I	Skupina obalů II	Skupina obalů III
1,8 m	1,2 m	0,8 m

b) pro látky, které mají být přepravovány, jejichž relativní hustota přesahuje 1,2, se výška pádu vypočte na základě relativní hustoty látky určené k přepravě, zaokrouhlené na první desetinné místo takto:

Skupina obalů I	Skupina obalů II	Skupina obalů III
relativní hustota x 1,5 (m)	relativní hustota x 1,0 (m)	relativní hustota x 0,67 (m)

c) pro obaly z jemného plechu určené pro přepravu látek s viskozitou při 23 °C vyšší než 200 mm²/s (toto odpovídá výtokové době 30 sekund z normalizovaného kelímku s výtokovou tryskou o vnitřním průměru 6 mm podle normy ISO 2431-1984), jakož i pro látky třídy 3, číslice 5c),
i) jejichž relativní hustota nepřesahuje 1,2:

Skupina obalů II	Skupina obalů III
0,6 m	0,4 m

ii) pro látky určené k přepravě, jejichž relativní hustota přesahuje 1,2, se výška pádu vypočte na základě relativní hustoty látky určené k přepravě, zaokrouhlené na první desetinné místo takto:

Skupina obalů II	Skupina obalů III
relativní hustota x 0,5 (m)	relativní hustota x 0,33 (m)

(5) Kritéria pro vyhovění zkoušce

a) Každá nádoba s kapalným obsahem musí zůstat po vyrovnání vnitřního a vnějšího tlaku těsná; pro vnitřní obaly skupinových obalů a kombinovaných obalů (sklo, porcelán, kamenina) však toto vyrovnání tlaku není nutné.

b) Byly-li sudy s odnímatelným víkem určené pro pevné látky podrobeny zkoušce pádem horní částí na nárazovou desku, vyhověl zkušební vzorek zkoušce pádem, jestliže vnitřní obal (např. pytel z plastu) obsah úplně zadržel i když uzávěr sudu na horní části už není prachotěsný.

c) Vnější vrstva pytlů nesmí vykazovat žádné poškození, které by mohlo ovlivnit bezpečnost přepravy.

d) Vnější obaly kombinovaných a skupinových obalů nesmějí vykazovat žádná poškození, která by mohla ovlivnit bezpečnost přepravy. Z vnitřních obalů nesmí žádné zboží unikat navenek.

e) Nepatrné unikání plněného zboží z uzávěru (uzávěrů) při nárazu se nepovažuje za selhání obalu, za předpokladu, že potom neuniká žádné další zboží.

f) U obalů pro zboží třídy 1 není dovolena žádná trhlina, která by mohla umožnit unikání uvolněných výbušných látek nebo předmětů s výbušnými látkami z vnějšího obalu.

1553 (1) Zkouška těsnosti musí být provedena u všech druhů obalů určených pro plnění kapalnými látkami; není však nutná u
– vnitřních obalů skupinových obalů;
– vnitřních nádob kombinovaných obalů (sklo, porcelán nebo kamenina) podle bodu 1510 (2);
– obalů s odnímatelným víkem, které jsou určeny k plnění látkami, jejichž viskozita při 23 °C je větší než 200 mm²/s;
– obalů z jemného plechu s odnímatelným víkem, které jsou určeny pro látky třídy 3, číslice 5c).

(2) Počet zkušebních vzorků:
Tři zkušební vzorky od každého konstrukčního typu a výrobce.

(3) Zvláštní příprava zkušebních vzorků pro zkoušku:
K napuštění tlakového vzduchu se zkušební vzorky navrtají na neutrálním místě tak, aby mohla být vyzkoušena také těsnost uzávěru. Uzávěry obalů s větracím zařízením musí být nahrazeny uzávěry bez větracího zařízení.

(4) Způsob provádění zkoušky:
Zkušební vzorky, včetně jejich uzávěrů, zatímco jsou vystaveny vnitřnímu přetlaku, se musí na 5 minut ponořit pod vodu; ponorná zkouška nesmí ovlivnit výsledek zkoušky.

(5) Použitý tlak vzduchu:

Skupina obalů I	Skupina obalů II	Skupina obalů III
nejméně 30 kPa	nejméně 20 kPa	nejméně 20 kPa

Jiné postupy zkoušky se mohou použít, jsou-li přinejmenším stejně účinné.

(6) Kritérium pro vyhovění zkoušce:
Žádný zkušební vzorek se nesmí stát netěsným.

1554 (1) Hydraulická tlaková zkouška musí být provedena u všech druhů obalů z oceli, hliníku, plastu a kombinovaných obalů, určených k plnění kapalnými látkami. Nevyžaduje se však u
– vnitřních obalů skupinových obalů;
– vnitřních nádob kombinovaných obalů (sklo, porcelán nebo kamenina) podle bodu 1510 (2);
– obalů s odnímatelným víkem, které jsou určeny k plnění látkami, jejichž viskozita při 23 °C je větší než 200 mm²/s;
– obalů z jemného plechu s odnímatelným víkem, které jsou určeny pro látky třídy 3, číslice 5c).

(2) Počet zkušebních vzorků:
Tři zkušební vzorky od každého konstrukčního typu a výrobce.

(3) Zvláštní příprava obalů pro zkoušku:
K napuštění tlaku se zkušební vzorky navrtají na neutrálním místě tak, aby mohla být vyzkoušena také těsnost uzávěru. Uzávěry obalů s větracím zařízením musí být nahrazeny uzávěry bez větracího zařízení.

(4) Způsob provádění zkoušky a použitý přetlak:
Obaly se vystaví po dobu 5 minut (obaly z plastu 30 minut) hydraulickému přetlaku, který není menší než:
Způsob vyztužení obalů nesmí zkreslit výsledky zkoušky. Přetlak se zvyšuje postupně a bez rázů. Zkušební přetlak musí být během zkušební doby neměnný.
Nejnižší zkušební přetlak pro obaly skupiny I činí 250 kPa.

a) celkový změřený přetlak v obalu (tj. tenze par plněného zboží a parciální tlak vzduchu nebo jiných inertních plynů, sníženo o 100 kPa) při 55 °C, znásobený koeficientem bezpečnosti 1,5; pro určení tohoto celkového přetlaku se stanoví za základ maximální stupeň plnění podle bodu 1500 (4) a teplota plnění 15 °C, nebo

b) 1,75-násobek tenze par plněného zboží při 50 °C zmenšený o 100 kPa, nejméně však přetlak 100 kPa, nebo

c) 1,5-násobek tenze par plněného zboží při 55 °C zmenšený o 100 kPa, nejméně však přetlak 100 kPa.

(5) Kritérium pro vyhovění zkoušce:
Žádný obal se nesmí stát netěsným.

1555 (1) Zkouška stohováním musí být provedena u všech typů obalů, s výjimkou pytlů a nestohovatelných kombinovaných obalů (sklo, porcelán nebo kamenina), podle bodů 1510 (2).

(2) Počet zkušebních vzorků:
Tři zkušební vzorky od každého konstrukčního typu a výrobce.

(3) Způsob provedení zkoušky:
Každý zkušební vzorek musí být vystaven síle, která působí na plochu horní strany zkoušeného vzorku a odpovídá celkové hmotnosti stejných kusů, které by na něj mohly být v průběhu přepravy stohovány.
Doba trvání zkoušky činí 24 hodin, vyjma sudů a kanystrů z plastu podle bodu 1526 a kombinovaných obalů z plastu 6HH1 a 6HH2 podle bodu 1537 pro kapalné látky, které musí být vystaveny zkoušce stohováním po dobu 28 dní při minimální teplotě 40 °C.
Minimální výška stohu, včetně zkušebního vzorku, musí být nejméně 3 m.
Při zkoušce podle bodu 1551 (5) se doporučuje použít originální náplň. Při zkoušce podle bodu 1551 (6) je třeba provést zkoušku stohování se standardní kapalinou.
Jestliže zkušební vzorek obsahuje bezpečnou kapalnou látku, jejíž relativní hustota se odlišuje od hustoty přepravované kapalné látky, pak je potřebné propočítat sílu v závislosti od posledně jmenované kapalné látky.

(4) Kritéria pro vyhovění zkoušce:
Žádný zkušební vzorek se nesmí stát netěsným. U kombinovaných a skupinových obalů nesmí z vnitřních nádob nebo vnitřních obalů unikat navenek žádné plněné zboží.
Žádný zkušební vzorek nesmí vykazovat poškození (změnu funkce), která by mohla ovlivnit bezpečnost přepravy nebo vykazovat deformace snižující jeho odolnost nebo způsobit nestabilitu stohu.
V případech, při nichž se stabilita zkouší zkouškou stohováním (např. při zkoušce stohováním s vedenou hmotností u sudů a kanystrů), je dostatečná stabilita stohu prokázána tehdy, jestliže po zkoušce stohováním - u obalů z plastu, po ochlazení na pokojovou teplotu - se nezmění po dobu jedné hodiny poloha dvou naplněných obalů stejného typu umístěných na zkušební vzorek.
Dodatková zkouška propustnosti u sudů a kanystrů z plastu podle bodu 1526, jakož i u kombinovaných obalů (plast) - s výjimkou obalů 6HA1 - podle bodu 1537 k přepravě kapalných látek s bodem vzplanutí ≤ 61 °C.

1556 (1) U obalů z polyethylenu se tato zkouška provede jen tehdy, mají-li být schváleny pro benzen, toluen, xylen, jakož i pro směsi a přípravky obsahující tyto látky.

(2) Počet zkušebních vzorků:
Tři zkušební vzorky od každého konstrukčního typu a výrobce.

(3) Zvláštní příprava zkušebních vzorků pro zkoušku:
Zkušební vzorky se předem uskladní, buď podle bodu 1551 (5) s originálně plněným zbožím, nebo u obalů z vysokomolekulárního polyethylenu podle bodu 1551 (6) se standardní kapalinou směsí uhlovodíků (White Spirit).

(4) Způsob provádění zkoušky:
Zkušební vzorky naplněné látkou, pro kterou mají být obaly schváleny se před a po 28ti denním dalším skladování při 23 °C a 50 % relativní vlhkosti vzduchu zváží. U obalů z vysokomolekulárního polyethylenu smí být zkouška provedena místo s benzenem, toluenem, xylenem, se standardní kapalinou směsí uhlovodíků (White Spirit).

(5) Kritérium pro vyhovění zkoušce:
$Propustnostnesmíbýtvětšínež\frac{g}{l.h}$

1557 (1) Počet zkušebních vzorků:
Jeden zkušební vzorek od každého konstrukčního typu a výrobce.

(2) Způsob provádění zkoušky:
Všechny obruče umístěné nad břichem prázdného sudu, který musí být sestaven nejméně 2 dny předem, se odejmou.

(3) Kritérium pro vyhovění zkoušce:
Příčný průměr horní části sudu se nesmí zvětšit o více než 10 %.

1558 (1) Při zkoušce konstrukčního typu skupinového obalu pro skupinové balení mohou být současně schváleny typy:

(2) Je-li schválen skupinový obal pro různé typy vnitřních obalů, smějí být různé vnitřní obaly rovněž spolu spojeny do jediného vnějšího obalu, jestliže odesilatel zaručí, že tento kus splňuje požadavky zkoušky.

(3) Pokud se pevnostní vlastnosti vnitřních obalů z plastu ve skupinovém balení působením v nich naplněného zboží podstatně nezmění, pak není důkaz dostatečné chemické snášenlivosti nutný. Za podstatnou změnu pevnostních vlastností se považuje:

a) zřetelné zkřehnutí;

b) podstatné snížení napětí v tahu, pokud není spojeno s nejméně úměrným zvýšením průtažnosti.

(4) Jestliže byl úspěšně zkoušen vnější obal skupinového balení s různými typy vnitřních obalů, mohou se tyto různé typy vnitřních obalů skládat do tohoto vnějšího obalu. Kromě toho jsou dovoleny následující změny u vnitřních obalů, pokud si udrží rovnocennou úroveň výkonnosti, aniž by se musel kus podrobit jiným zkouškám:

a) vnitřní obaly se stejnými nebo menšími rozměry se smějí použít za předpokladu, že:

(i) vnitřní obaly odpovídají tvaru zkoušených vnitřních obalů (např.: tvar - kruhový, čtverhranný atd.);

(ii) pro vnitřní obaly použitý materiál (sklo, plast, kov, atd.) vykazuje vůči nárazovým a stohovacím silám stejnou nebo větší odolnost, jak původně zkoušený vnitřní obal;

(iii) vnitřní obaly mají stejné nebo menší otvory a uzávěr má obdobný tvar (např. šroubovací zátka, nalisovaný uzávěr apod.);

(iv) doplňkový fixační materiál je použit v dostatečném množství, aby vyplnil prázdné meziprostory a aby zabránil nekontrolovanému pohybu vnitřních obalů;

(v) vnitřní obaly mají ve vnějším obalu stejné uspořádání, jako ve zkoušeném kuse.

b) Nižší počet zkoušených vnitřních obalů nebo jiných, v odstavci a) popsaných druhů vnitřních obalů, smí být použit, za předpokladu, že se provede dostatečné vyložení meziprostoru(-ů) fixačním materiálem, k zamezení nekontrolovanému pohybu vnitřních obalů.

(5) Předměty nebo vnitřní obaly každého typu pro pevné nebo kapalné látky se smí spolu sdružit a přepravovat, bez toho, že byly podrobeny zkouškám ve vnějším obalu, jestliže splňují následující podmínky:

a) Vnější obal musí být úspěšně odzkoušen podle bodu 1552 s křehkými vnitřními obaly (např. ze skla), které obsahují kapalné látky, při pádové výšce, odpovídající skupině obalů I.

b) Celková brutto hmotnost všech vnitřních obalů nesmí překročit polovinu brutto hmotnosti vnitřních obalů, které se používají pro pádovou zkoušku zmíněnou pod a).

c) Tloušťka fixačního materiálu mezi vnitřními obaly a mezi vnitřními obaly a vnější stranou obalu nesmí být snížena na hodnotu, která leží pod příslušnou tloušťkou v původně zkoušeném obale; jestliže při původní zkoušce byl použit jediný vnitřní obal, nesmí být tloušťka fixace mezi vnitřními obaly menší než tloušťka fixace mezi vnější stranou obalu a vnitřním obalem při původní zkoušce. Při použití menšího počtu nebo menších vnitřních obalů (při porovnání s vnitřními obaly použitými při pádové zkoušce) musí být přidáno dostatečné množství fixačního materiálu, aby se vyplnily meziprostory.

d) Vnější obal musí odolat v nenaplněném stavu zkoušce stohováním popsané v bodě 1555. Celková hmotnost stejných kusů vyplývá z celkové hmotnosti vnitřních obalů, které se používají pro zkoušku pádem zmíněnou v odstavci a).

e) Vnitřní obaly, které obsahují kapalné látky, musí být v dostatečném množství úplně obklopeny látkou schopnou absorpce, která zachytí veškeré kapaliny obsažené ve vnitřních obalech.

f) Pokud vnější obal, který je uvažován pro přepravu vnitřních obalů pro kapalné látky, není vodotěsný nebo pokud vnější obal k přepravě vnitřních obalů s pevnou látkou, není prachotěsný, je potřebné použít prostředek ve formě těsného potahu vložkového pytle z plastu nebo jiný, stejně účinný prostředek, který v případě uvolnění obsahu tento kapalný nebo pevný obsah zachytí. U obalů, které obsahují kapalné látky, musí být v odstavci e) popsaná absorpční látka umístěna uvnitř prostředku použitého pro zachycení obsahu.

g) Obaly musí být opatřeny označeními podle podmínek uvedených v bodě 1512, z nichž je zřejmé, že obaly byly podrobeny funkčním zkouškám pro skupinové obaly pro skupinu obalů I. V kilogramech uvedená brutto hmotnost musí odpovídat součtu hmotnosti vnějšího obalu a poloviny hmotnosti vnitřního(-ch) obalu(-ů), použitého (-ých) v pádové zkoušce dle odstavce a). Označení musí obsahovat písmeno “V“ pro zvláštní obal dle bodu 1512 (5).

a) s vnitřními obaly menšího objemu,

b) s menšími čistými hmotnostmi než je zkoušený konstrukční typ.

1559 Mimo následujících podmínek musí být záchranné obaly [viz bod 1510 (1)] zkoušeny a označovány podle podmínek, které platí pro obaly skupiny obalů II pro přepravu pevných látek nebo pro vnitřní nádoby:

(1) Pro vykonání zkoušek se jako zkušební látka použije voda; obaly musí být naplněny nejméně na 98 % jejich maximálního objemu. Aby bylo dosaženo požadované celkové hmotnosti kusu, smí být přidány, např. pytle s olověným šrotem, pokud tyto jsou vloženy tak, že neovlivní výsledky zkoušek. Alternativně smí být při provádění zkoušky pádem v souladu s bodem 1552 (4) b) měněna výška pádu.

(2) Obaly musí kromě toho úspěšně vykonat zkoušku těsnosti při 30 kPa; výsledky této zkoušky je třeba poznamenat v bodě 1560 zprávy o zkoušce.

(3) Obaly je třeba označit písmenem „T“, jak je uvedeno v bodě 1512 (5).

1560 O zkoušce je nutno vyhotovit zprávu o zkoušce, která obsahuje nejméně následující údaje a která musí být k dispozici uživatelům obalu:
Zpráva o zkoušce musí obsahovat prohlášení, že pro kus připravený k přepravě byl zkoušen v souladu s příslušnými podmínkami přípojku V a že tato zkušební zpráva, při použití jiných metod balení, může být neplatná. Jedno vyhotovení zprávy o zkoušce se dá k dispozici příslušnému úřadu.

1. zkušebna;

2. objednavatel;

3. výrobce obalu;

4. popis obalu (např. charakteristické vlastnosti jako materiál, vnitřní vyložení, rozměry, tloušťka stěn, hmotnost, uzávěry, zabarvení u plastů);

5. konstrukční výkres obalu a uzávěrů (případně fotografie);

6. výrobní postup;

7. maximální objem;

8. charakteristické znaky zkoušeného obsahu, např. viskozita a relativní hustota u kapalných látek a velikost částic u pevných látek;

9. výška pádu;

10. zkušební přetlak při zkoušce těsnosti podle bodu 1553;

11. zkušební přetlak při hydraulické zkoušce vnitřním přetlakem podle bodu 1554;

12. výška stohu;

13. výsledky zkoušek;

14. pouze jednou propůjčené identifikační číslo zprávy o zkoušce;

15. datum zprávy o zkoušce;

16. zpráva o zkoušce musí být podepsána jménem a funkcí podepisujícího.

B. Zkouška těsnosti všech nových, znovuzpracovaných nebo rekondiciovaných obalů, které se používají pro kapalné látky

1561 (1) Provedení zkoušky
Každý jednotlivý obal, který bude použit pro kapalné látky, musí
– před prvním použitím k přepravě,
– po znovuzpracování nebo rekondiciování před opětovným použitím k přepravě
obstát při náležité zkoušce těsnosti.
Pro tuto zkoušku nemusí být obaly vybaveny svými vlastními uzávěry.
Vnitřní nádoba kombinovaného obalu může být zkoušena bez vnějšího obalu za předpokladu, že se tím neovlivní výsledky zkoušky.
Tato zkouška se nevyžaduje u
– vnitřních obalů skupinových obalů;
– vnitřních nádob kombinovaných obalů (sklo, porcelán nebo kamenina) podle bodu 1510 (2);
– obalů s odnímatelným víkem určených k plnění látek, jejichž viskozita při 23 °C je větší než 200 mm²/s;
– obalů z jemného plechu podle bodu 1510 (2).

(2) Způsob provádění zkoušky:
Do každého obalu se zavede plnicím otvorem stlačený vzduch. Obaly se musí ponořit pod vodu; způsob, jakým jsou drženy pod vodou, nesmí ovlivnit výsledek zkoušky. Podle potřeby se mohou obaly na spojích nebo jiných místech, které(-á) by mohly(-a) být netěsné(-á), pokrýt mýdlovou pěnou, těžkým olejem nebo jinou vhodnou kapalinou. Může se také použít jiných vhodných, nejméně stejně účinných postupů.
Obaly nemusí být vybaveny svými vlastními uzávěry.

(3) Použitý tlak vzduchu:

Skupina obalů I	Skupina obalů II	Skupina obalů III
nejméně 30 kPa	nejméně 20 kPa	nejméně 20 kPa

(4) Kritérium pro vyhovění zkoušce:
Žádný obal se nesmí stát netěsným.

1562 -1599