VI. 3 VÝSLEDKY A ZPRÁVA

VI. 3. 1 Zpracování výsledků
Nejprve se vypočte BSK po každé časové periodě tak, že se odečte spotřeba kyslíku v mg.l-1 slepého pokusu od spotřeby se zkoušenou látkou. Takto získaný výsledek se dělí koncentrací zkoušené látky a tím se získá specifická BSK v mg kyslíku na mg látky. Pak se vypočítá procentní biologická rozložitelnost jako podíl specifické BSK a specifické TSK (počítané podle přílohy 2. 2) nebo CHSK (stanovené analyticky podle přílohy 2. 3).
BSK= mg O2 zk.l.-mg O2 sl. p.=mg kyslíku na mg latky mg zk.l. v lahvi
% rozkladu= BSK mg kyslíku na mgzk.l. TSK mg kyslíku na mg zk.l. . 100
nebo
% rozkladu= BSK (mg kyslíku na mg zk.l.)CHSK (mg kyslíku na mg zk.l.) . 100
kde
zk. l. = zkoušená látka,
sl. p. = slepý pokus.
Je potřeba podotknout, že tyto dvě metody neposkytují nezbytně stejné výsledky. Upřednostnit by se měla metoda s použitím TSK.
Pro zkoušenou látku obsahující dusík se používá vhodná TSK (NH4 nebo NO3) podle toho, co se ví nebo očekává o výskytu nitrifikace (viz příloha 5). V případě, že se nitrifikace vyskytuje, ale není úplná, koriguje se spotřeba kyslíku podle analytických koncentrací dusitanů a dusičnanů.

VI. 3. 2 Platnost výsledků
Spotřeba kyslíku ve slepých pokusech nesmí být vyšší než 1,5 mg.l-1 po 28 dnech. Vyšší hodnoty vyžadují prozkoumání použité experimentální techniky. Zbytková koncentrace kyslíku v lahvičkách nesmí být nižší než 0,5 mg.l-1 v jakémkoliv časovém úseku zkoušky. Tyto kyslíkové hladiny jsou platné jen v případě, že metoda, jíž se stanovuje kyslík, je schopná tyto koncentrace přesně měřit.
Viz také část I.5.2.

VI. 3. 3 Závěrečná zpráva
Viz I.8.