bod 1 · 299/1998 Sb.

VI. 3. 1 Zpracování výsledků
Nejprve se vypočte BSK po každé časové periodě tak, že se odečte spotřeba kyslíku v mg.l^-1 slepého pokusu od spotřeby se zkoušenou látkou. Takto získaný výsledek se dělí koncentrací zkoušené látky a tím se získá specifická BSK v mg kyslíku na mg látky. Pak se vypočítá procentní biologická rozložitelnost jako podíl specifické BSK a specifické TSK (počítané podle přílohy 2. 2) nebo CHSK (stanovené analyticky podle přílohy 2. 3).
$B S K = \frac{m g O_{2} z k . l . - m g O_{2} s l . p . = m g k y s l í k u n a m g l a t k y}{m g z k . l . v l a h v i}$
$% r o z k l a d u = \frac{B S K m g k y s l í k u n a m g z k . l .}{T S K m g k y s l í k u n a m g z k . l .} . 100$
nebo
$% r o z k l a d u = \frac{B S K (m g k y s l í k u n a m g z k . l .)}{C H S K (m g k y s l í k u n a m g z k . l .)} . 100$
kde
zk. l. = zkoušená látka,
sl. p. = slepý pokus.
Je potřeba podotknout, že tyto dvě metody neposkytují nezbytně stejné výsledky. Upřednostnit by se měla metoda s použitím TSK.
Pro zkoušenou látku obsahující dusík se používá vhodná TSK (NH₄ nebo NO₃) podle toho, co se ví nebo očekává o výskytu nitrifikace (viz příloha 5). V případě, že se nitrifikace vyskytuje, ale není úplná, koriguje se spotřeba kyslíku podle analytických koncentrací dusitanů a dusičnanů.