(1) Zaměstnancem státu v Úřadu (dále jen „zaměstnanec Úřadu“) se může stát jen bezúhonná fyzická osoba, která je státním občanem České republiky, občanem jiného členského státu Evropské unie nebo občanem státu, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a je plně svéprávná. Podmínku bezúhonnosti nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin a odsouzení nebylo zahlazeno.
(2) Kvalifikačním předpokladem zaměstnance Úřadu, který má vykonávat činnosti uvedené v ustanoveních § 3, 4, 6, 7, 9, 11, 13, 13a, 13b a 13d anebo zajišťovat obdobné činnosti v rámci plnění dalších úkolů Úřadu (§ 18, 19), je vždy vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice a nejméně tříletá doba praxe v oboru předpokládaného druhu práce po ukončení předepsaného vzdělání.
(3) Pracovněprávní vztahy zaměstnanců Úřadu se řídí zákoníkem práce.
(4) Zaměstnancům Úřadu uvedeným v odstavci 2 náleží plat jako státnímu zástupci krajského státního zastupitelství do ukončení pátého roku praxe a generálnímu řediteli Úřadu náleží plat jako náměstkovi nejvyššího státního zástupce podle zvláštního zákona.13)
(5) Platové poměry ostatních zaměstnanců Úřadu se řídí právními předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců v orgánech státní správy.14)
(6) Uchazeč o zaměstnání v Úřadu, který není státním občanem České republiky, musí zkouškou u osoby, která jako plnoprávný člen Asociace jazykových zkušebních institucí v Evropě uskutečňuje touto asociací certifikovanou zkoušku z českého jazyka jako cizího jazyka, prokázat znalost českého jazyka; to neplatí, doloží-li, že absolvoval alespoň po dobu 3 školních roků základní, střední nebo vysokou školu, na kterých byl vyučovacím jazykem český jazyk. Uchazeč o zaměstnání v Úřadu, který není státním občanem České republiky, má nárok na náhradu nákladů, které uhradil za jednu účast na zkoušce z českého jazyka, Úřadem. Na obsah a rozsah zkoušky se vztahuje vyhláška o zkoušce z českého jazyka pro žadatele o přijetí do služebního poměru, kteří nejsou státními občany České republiky; pro tyto účely se uchazeč o pracovní místo vedoucího zaměstnance považuje za žadatele o přijetí na služební místo představeného a ostatní uchazeči se považují za ostatní žadatele.