k vyhlášce č. 49/2003 Sb.
TECHNICKÉ PODMÍNKY ZÁSAHOVÉHO POŽÁRNÍHO AUTOMOBILU
Kabina osádky
Účelová nástavba
Barevná úprava a nápisy
1. Zásahové požární automobily se podle konstrukce účelové nástavby člení na
a) základní zásahové požární automobily a
b) speciální zásahové požární automobily.
2. Zásahové požární automobily se podle konstrukce podvozku a určení k provozu na komunikacích člení na
a) silniční - určené k provozu především po zpevněných komunikacích označované jako automobily s podvozkem kategorie 1,
b) smíšené - určené k provozu částečně i mimo zpevněné komunikace označované jako automobily s podvozkem kategorie 2,
c) terénní - určené k provozu zejména mimo zpevněné komunikace označované jako automobily s podvozkem kategorie 3.
3. Zásahové požární automobily se podle největší technicky přípustné hmotnosti stanovené výrobcem podvozku člení na hmotnostní třídy
a) velmi lehké (UL) nepřevyšující 2000 kg,
b) lehké (L) převyšující 2000 kg, avšak nepřevyšující 7500 kg,
c) střední (M) převyšující 7500 kg, avšak nepřevyšující 14000 kg,
d) těžké (S) převyšující 14000 kg.
4. Provedení zásahových požárních automobilů se podle rozsahu požárního příslušenství člení na
a) základní (Z),
b) speciální
1) redukované (R), specifikované v přílohách č. 2, 3, 4, 5 a 6,
2) rozšířené (V), specifikované v přílohách č. 2, 4, 5 a 6,
3) technické (T), specifikované v příloze č. 3,
4) k hašení lesních požárů (LP), specifikované v příloze č. 3.
5. Není-li v technických podmínkách zásahových požárních automobilů v přílohách č. 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 stanoveno jinak, platí technické podmínky uvedené v této příloze vyhlášky.
6. Elektrická instalace, palivová soustava, brzdová soustava a rozvody zásahového požárního automobilu pro terénní provoz jsou konstruovány tak, aby byly chráněny před mechanickým poškozením.
7. Zásahový požární automobil lehké, střední a těžké hmotnostní třídy je vybaven zvukovým výstražným zařízením o intenzitě nejméně 80 dB signalizujícím zpětnou jízdu.
8. Instruktážní nebo příkazové nápisy na zásahovém požárním automobilu a jeho příslušenství jsou uvedeny v českém jazyce a použité symboly jsou stanoveny podle ČSN ISO 7000(01 8024) Značky pro použití na zařízeních. Rejstřík a přehled.
9. Palivová nádrž nebo karosérie zásahového požárního automobilu střední a těžké hmotnostní třídy je u plnicího hrdla trvale označena příslušným druhem používaného paliva a uzávěr hrdla je trvale připevněn k vozidlu.
10. Zásahový požární automobil těžké hmotnostní třídy je vybaven elektrickým rozvodem o napětí 24 V.
11. Zásahové požární automobily s výjimkou zásahových požárních automobilů uvedených v přílohách č. 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, a 9 jsou vybaveny úložným prostorem s úchytnými prvky, ve kterých je upevněno požární příslušenství uvedené v tabulce.
| Hmotnostní třída | |||||
| Název | UL | L | M | S | Jednotka |
| Práškový přenosný hasicí přístroj 55B 1. | 1 | ks | |||
| Práškový přenosný hasicí přístroj 27A144B 1. | 1 | 1 | 1 | ks | |
| Vyprošťovací nůž (řezák) na bezpečnostní pásy | 1 | 2 | 2 | 2 | ks |
| Ruční vyprošťovací nástroj | 1 | 1 | 1 | 1 | ks |
| Rukavice chirurgické 2. | 8 | 12 | 12 | 12 | pár |
| Lékárnička velikost I 3. | 1 | ks | |||
| Lékárnička velikost II 3. 4. | 1 | 1 | 1 | ks | |
| Lékárnička velikost III 3. 5. 6. | 1 | 1 | 1 | ks | |
| Dýchací přistroj s minimální zásobou 1600 l vzduchu 7. | 1 | 2 | ks | ||
| Ruční svítilna 7. | 1 | 2 | ks | ||
| Brašna s prostředky pro dokumentaci 8. | 1 | 1 | ks | ||
| Brašna s prostředky pro expertízu 8. | 1 | 1 | ks | ||
| Brašna s prostředky pro odběr vzorků 8. | 1 | 1 | ks | ||
Doplňující poznámky:
1. Minimální požadavky na hasicí schopnost podle ČSN EN 3-4 Přenosné hasicí přístroje Část 4: Množství náplně, minimální požadavky na hasicí schopnost, hasicí přístroj v provedení pro umístění v automobilu.
2. V automobilech se 7 a více sedadly nejméně 2 páry na každé sedadlo.
3. Lékárnička podle přílohy č. 14 vyhlášky č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.
4. Požární automobily s počtem nejvýše tří sedadel.
5. Požární automobily s počtem čtyř a více sedadel.
6. Lékárnička velikost III je rozšířena o sadu Kramerových dlah, fixační krční límec, rozvírač úst a popáleninový balíček bez Kendalovy roušky.
7. Základní požární příslušenství velitelského a vyšetřovacího automobilu.
8. Základní požární příslušenství vyšetřovacího automobilu.
12. Objem palivové nádrže zásahového požárního automobilu je stanoven pro dojezd na vzdálenost nejméně 300 km na silnici. Objem palivové nádrže zásahového požárního automobilu s účelovou nástavbou poháněnou od motoru zásahového požárního automobilu je stanoven na provoz po dobu nejméně čtyř hodin za obvyklých provozních podmínek, je-li spotřeba pohonných hmot vyšší než pro dojezd na vzdálenost 300 km. Za obvyklé provozní podmínky se považuje rozsah teploty ovzduší v rozmezí -15oC až +35oC.
13. Zásahový požární automobil je uzpůsoben k průběžnému dobíjení akumulátorových baterií pomocí dobře přístupných, rychle a snadno ovladatelných prvků v prostoru pro řidiče nebo v blízkosti místa nástupu řidiče do automobilu. U zásahových požárních automobilů s vestavěnou výpočetní technikou, kde je nutný připojovací konektor pro kabelový přenos dat z vozidla do počítačové sítě a naopak, je konektor umístěn v blízkosti místa pro napojení průběžného dobíjení. Pokud konektor není umístěn v kabině osádky, je vyhotoven v provedení chránícím před rozstřikující se vodou. Všechna připojovací místa jsou konstruována tak, aby byla přístupná osobám stojícím na zemi a jsou viditelně označena.
14. Zásahový požární automobil se sklopnou kabinou řidiče je konstruován tak, aby umožňoval provádění denní kontroly automobilu bez sklopení kabiny.
15. Zásahový požární automobil v terénním provedení se sklopnou kabinou řidiče je vybaven nejméně dvěma na sobě nezávislými zařízeními pro zajištění kabiny řidiče ve sklopené poloze.
16. Zásahový požární automobil v terénním provedení lehké, střední a těžké hmotnostní třídy má kabinu řidiče a kabinu ostatních členů osádky (dále jen „kabina osádky“) opatřenu ochranným rámem.
17. Zásahový požární automobil lehké, střední a těžké hmotnostní třídy je vpředu a vzadu vybaven tažným zařízením. Toto zařízení je konstruováno tak, aby umožnilo tažení zásahového požárního automobilu po silnici o celkové přípustné hmotnosti podle ČSN EN 1846 Požární automobily.
18. Zásahový požární automobil je vybaven motorem o měrném výkonu nejméně 11 kW.1000 kg-1 (11 W.kg-1) největší technicky přípustné hmotnosti. Rychlý zásahový automobil velmi lehké hmotnostní třídy je vybaven motorem o měrném výkonu nejméně 35 kW.1000 kg-1 největší technicky přípustné hmotnosti. Velitelský automobil velmi lehké hmotnostní třídy a vyšetřovací automobil velmi lehké hmotnostní třídy jsou vybaveny motorem o měrném výkonu nejméně 30 kW.1000 kg-1 největší technicky přípustné hmotnosti. Rychlý zásahový automobil lehké hmotnostní třídy a střední hmotnostní třídy, velitelský automobil lehké hmotnostní třídy a vyšetřovací automobil lehké hmotnostní třídy jsou vybaveny motorem o měrném výkonu nejméně 20 kW.1000 kg-1 největší technicky přípustné hmotnosti. Dynamické požadavky na zásahový požární automobil jsou nejméně
a) zrychlení v sekundách s pevným startem na 100 m u hmotnostní třídy a v provedení
| L | M | S | |
| 1) silničním | 14 | 15 | 16 |
| 2) smíšeném | 15 | 15 | 16 |
| 3) terénním | 15 | 16 | 17 |
b) zrychlení v sekundách na 65 km.h-1 u hmotnostní třídy a v provedení
| L | M | S | |
| 1) silničním | 20 | 27 | 30 |
| 2) smíšeném | 25 | 30 | 35 |
| 3) terénním | 30 | 35 | 40 |
c) maximální dosažitelné rychlosti v km.h-1 u hmotnostní třídy a v provedení
| L | M | S | |
| 1) silničním | 95 | 90 | 85 |
| 2) smíšeném | 90 | 85 | 80 |
| 3) terénním | 85 | 80 | 80 |
19. K pohonu trvale instalovaného zařízení účelové nástavby (např. čerpací jednotka) se používá motor, který je schopen trvalého provozu po dobu nejméně 4 hodin za obvyklých provozních podmínek tohoto zařízení, pokud zásahový požární automobil stojí na místě a nejsou doplňovány provozní kapaliny. Během této doby teplota motoru a pohonu nemá překročit hodnotu stanovenou výrobcem.
20. Trvale instalovaná zařízení účelové nástavby lze současně pohánět jedním pohonem, nepřekračuje-li součet jejich příkonů celkový výkon pohonu stanovený výrobcem.
21. Elektrický proud je odebírán pouze z celé akumulátorové baterie; při použití více akumulátorových baterií je elektrický proud odebírán pouze z celé sestavy baterií. Akumulátorové baterie jsou použity v kapacitě, která spolu s výkonem soustavy dobíjení umožňuje odběr elektrického proudu v těchto nejnižších hodnotách
| a) u lehké hmotnostní třídy | 88 Ah, |
| b) u střední hmotnostní třídy | 115 Ah, |
| c) u těžké hmotnostní třídy | 135 Ah. |
22. Zásahový požární automobil má přípravu pro osazení komunikačními prostředky. Jeho elektroinstalace umožňuje provoz při veškerých režimech automobilu a prostor pro montáž umožňuje dostatečný přístup k instalovaným zařízením a jejich jistícím prvkům.
23. Napájení komunikačních prostředků elektrickou energií, např. radiostanic, audio části zvláštního výstražného světelného zařízení a počítače, je zajištěno pomocí měniče napětí elektrického proudu, pokud je stejnosměrné napětí elektrického proudu rozvodu automobilu vyšší než 13,5 V. Pro napájení radiostanic lze použít samostatný měnič napětí elektrického proudu, přičemž každá radiostanice je za měničem napětí samostatně jištěna pojistkou.
24. Konstrukce zásahového požárního automobilu, a to včetně automobilu se vzduchovým brzdovým systémem bez napojení na cizí zdroj vzduchu a s prázdnými brzdovými vzduchojemy, umožňuje jízdu do 60 sekund po startu motoru a jízdu do 120 sekund po startu motoru v jízdní soupravě s požárním přívěsem se vzduchovým brzdovým systémem bez napojení na cizí zdroj vzduchu a s prázdnými brzdovými vzduchojemy. Pokud konstrukce zásahového požárního automobilu vyžaduje průběžné doplňování energiemi zaručujícími jeho plnou provozuschopnost i v extrémních podmínkách, jsou přípojné prvky umístěny tak, aby byly dobře přístupné, rychle a snadno ovladatelné v prostoru pro řidiče nebo v blízkosti místa nástupu řidiče do automobilu.
25. Zásahový požární automobil je vpředu osazen světlomety do mlhy.
26. Zásahový požární automobil lehké, střední a těžké hmotnostní třídy je osazen nejméně dvěma požárními světlomety vyzařujícími světlo bílé barvy a určenými k osvětlení místa zásahu. Požární světlomety mohou být nahrazeny osvětlovacím stožárem. Intenzita osvětlení je ve vzdálenosti 20 m od automobilu nejméně 5 lux ve směru osvitu.
27. Kabina osádky a stupačky nebo nástupní schody do kabiny osádky jsou automaticky osvětleny při otevření dveří kabiny osádky. V kabině osádky je umístěn vypínač umožňující osvětlení kabiny i při zavřených dveřích. Intenzita osvětlení ve středu nástupního schodu nebo stupačky je nejméně 5 lux.
28. Zásahový požární automobil je konstruován tak, aby umožnil užití sněhových řetězů nebo jiného obdobného zařízení na nejméně jedné hnací nápravě.
29. Nejmenší geometrické hodnoty měřené při hmotnosti zásahového požárního automobilu vybaveného požárním příslušenstvím podle této vyhlášky, včetně hmotnosti hasiva a osádky, požadované na zásahovém požárním automobilu podle provedení a hmotnostní třídy jsou
a) přední nájezdový úhel „α“ měřený mezi vodorovnou rovinou pod automobilem a tečnou k pneumatice přední nápravy u hmotnostní třídy a v provedení
| L | M | S | |
| 1) silničním | 13° | 13° | 13° |
| 2) smíšeném | 23° | 23° | 23° |
| 3) terénním | 30° | 35° | 35° |
u zásahového požárního automobilu v silničním provedení s hmotností nepřevyšující 3500 kg platí hodnoty stanovené výrobcem. Při krátkodobém umístění přípojného zařízení na cisternovou automobilovou stříkačku může být přední nájezdový úhel 10°,
b) zadní nájezdový úhel „β“ měřený mezi vodorovnou rovinou pod automobilem a tečnou k pneumatice zadní nápravy u hmotnostní třídy a v provedení
| L | M | S | |
| 1) silničním | 12° | 12° | 12° |
| 2) smíšeném | 23° | 23° | 23° |
| 3) terénním | 30° | 35° | 35° |
u zásahového požárního automobilu v silničním provedení může být zadní nájezdový úhel zmenšen o prvky, které jsou připevněny hybně. U požárního automobilu ve smíšeném provedení, na jehož zadní části je zavěšen hadicový naviják, může být zadní nájezdový úhel 12°,
Obr. 1 Přední a zadní nájezdový úhel „α“ a „β“
c) přechodový úhel „γ“ měřený mezi tečnami k pneumatikám vnitřních náprav u hmotnostní třídy a v provedení
| L | M | S | |
| 1) smíšeném | 18° | 18° | 18° |
| 2) terénním | 25° | 30° | 30° |
Obr. 2 Přechodový úhel „γ“
d) světlá výška „d“ v metrech u hmotnostní třídy a v provedení
| L | M | S | |
| 1) silničním | 0,15 | 0,20 | 0,25 |
| 2) smíšeném | 0,20 | 0,30 | 0,30 |
| 3) terénním | 0,25 | 0,40 | 0,40 |
u zásahového požárního automobilu v silničním provedení s hmotností nepřevyšující 3500 kg může být světlá výška menší,
Obr. 3 Světlá výška nad zemí „d“
e) světlá výška nad zemí pod nápravami „h“ v metrech u hmotnostní třídy a v provedení
| L | M | S | |
| 1) silničním | 0,15 | 0,20 | 0,20 |
| 2) smíšeném | 0,18 | 0,25 | 0,28 |
| 3) terénním | 0,20 | 0,30 | 0,30 |
u zásahového požárního automobilu v silničním provedení s hmotností nepřevyšující 3500 kg může být světlá výška menší,
Obr. 4 Světlá výška nad zemí pod nápravami „h“ (hodnota „i“ je vždy 0,3 m)
f) úhel bočního naklonění „δ“ stojícího zásahového požárního automobilu u hmotnostní třídy a v provedení
| L | M | S | |
| 1) silničním | 32° | 32° | 32° |
| 2) smíšeném | 27° | 27° | 27° |
| 3) terénním | 27° | 25° | 25° |
u zásahového požárního kontejnerového automobilu bez kontejneru v silničním provedení je úhel bočního naklonění 35o. U automobilového žebříku a automobilové plošiny se tato hodnota neposuzuje,
Obr. 5 Úhel bočního naklonění „δ“
g) maximální vnější obrysový průměr zatáčení „D“ měřený v metrech při maximálním vytočení kol u hmotnostní třídy a v provedení
| L | M | S | |
| 1) silničním | 14 | 17 | 19 |
| 2) smíšeném | 16 | 17 | 19 |
| 3) terénním | 16 | 17 | 21 |
u zásahového požárního automobilu v silničním provedení s hmotností nepřevyšující 3500 kg může být obrysový průměr zatáčení odlišný od výše uvedených hodnot. U požárního automobilu střední a těžké hmotnostní třídy v provedení pro smíšený a terénní provoz může být vnější obrysový průměr 25 m. U automobilového žebříku je maximální vnější obrysový průměr zatáčení 21 m,
Obr. 6 Obrysový průměr zatáčení „D“
h) stoupavost „ε“ (schopnost zásahového požárního automobilu zastavit a znovu se rozjet při jízdě do svahu) u hmotnostní třídy a v provedení
| L | M | S | |
| 1) silničním | - | 14° | 14° |
| 2) smíšeném | 17° | 17° | 17° |
| 3) terénním | 27° | 27° | 27° |
u zásahového požárního automobilu v silničním provedení s hmotností nepřevyšující 3500 kg může být stoupavost menší.
Obr. 7 Stoupavost „ε“
30. Zásahový požární automobil střední a těžké hmotnostní třídy určený pro terénní provoz je vybaven přístrojem pro stanovení úhlu naklonění automobilu v bočním a podélném směru. Tento ukazatel má vyznačenu nebezpečnou oblast pro nejnepříznivější podmínky zatížení, a to v rozmezí 80 až 100 % přípustného naklonění, a ta je řidičem jasně viditelná.
31. Hmotnost zásahového požárního automobilu střední a těžké hmotnostní třídy vybaveného požárním příslušenstvím podle této vyhlášky, včetně hmotnosti hasiva a osádky tvořené řidičem a ostatními osobami (při hmotnosti jedné osoby 90 kg) nepřesahuje 90 % největší technicky přípustné hmotnosti uváděné výrobcem podvozku. Hmotnost zásahového požárního automobilu velmi lehké a lehké hmotnostní třídy nepřesahuje 95 % největší technicky přípustné hmotnosti uváděné výrobcem podvozku.
32. V oknech kabiny osádky zásahového požárního automobilu je užito pouze bezpečnostní sklo. Sklo čelního okna je lepené.
33. Na kabině osádky je při použití více anténních prvků komunikačních prostředků s VF výkonem vyšším než 5 W voleno umístění
a) podélné - v podélné ose kabiny za sebou, přičemž poloha antény („A“) je použita vždy, pokud je vozidlo vybaveno pouze radiostanicí pro pásmo 160 MHz,
Obr. 7a Antény komunikačních prostředků umístěny v podélné ose na střeše kabiny osádky se dvěma a více řadami sedel, „A“: anténa pro 160 MHz, „B“: anténa pro 380 MHz
b) příčné - v příčné ose kabiny vedle sebe v případě, že vzduchové sání motoru je z nekovového materiálu,
Obr. 7b Antény komunikačních prostředků umístěny v příčné ose na střeše kabiny osádky s jednou řadou sedadel, „A“: anténa pro 160 MHz, „B“: anténa pro 380 MHz
Obr. 7c Antény komunikačních prostředků umístěny v příčné ose na střeše kabiny osádky s jednou řadou sedadel, „A“: anténa pro 160 MHz, „B“: anténa pro 380 MHz
c) příčné - mimo příčnou osu kabiny vedle sebe v případě, že vzduchové sání motoru je vyrobeno z kovu.
Obr. 7d Antény komunikačních prostředků umístěny mimo příčnou osu na střeše kabiny osádky s jednou řadou sedadel, „A“: anténa pro 160 MHz, „B“: anténa pro 380 MHz
34. U kabiny osádky s jednou řadou sedadel se nepoužívá samostatná prutová anténa pro systém mobilního telefonu. Na kabině s více řadami sedadel je anténa pro pásmo 380 MHz umístěna vlevo a anténa pevné sady mobilního telefonu vpravo od podélné osy. Poloha antény pro pásmo 160 MHz není touto instalací dotčena. Při instalaci anténního systému mobilního telefonu na pevné části kabiny osádky se nepoužívá širokopásmová (kombinovaná) anténa v případě, kdy by tato anténa měla být současně použita pro radiostanici.
35. Vysílací prvky zařízení pro bezdrátový přenos dat ze zásahového požárního automobilu do počítačové sítě a naopak jsou umístěny tak, aby neovlivňovaly anténní systém pro komunikaci prostřednictvím radiostanic.
36. Je-li zásahový požární automobil osazený více kabinami osádky je spojení mezi nimi zajištěno nejméně dvěma na sobě nezávislými zařízeními, z toho je nejméně jedno zvukové.
37. Kabina osádky zásahového požárního automobilu má nejméně dva východy, z toho jeden smí být nouzový o rozměrech nejméně 500 x 700 mm a je na protilehlé straně ke straně dveřní. Kabina osádky v prostoru s druhou a další řadou sedadel lehké, střední a těžké hmotnostní třídy má dveře z levé i pravé strany.
38. Nejmenší rozměr dveřního prostoru kabiny osádky v prostoru s druhou a další řadou sedadel zásahového požárního automobilu lehké, střední a těžké hmotnostní třídy je ohraničen obdélníkem o šířce nejméně 600 mm „a“ a výšce nejméně 700 mm „b“ (obr. 8). Nejmenší úhel otevření dveří kabiny osádky v prostoru s druhou a další řadou sedadel u zásahového požárního automobilu lehké hmotnostní třídy je 75o a u zásahového požárního automobilu střední a těžké hmotnostní třídy je 80o. Dveře zůstanou v otevřené poloze.
Obr. 8 Rozměrové požadavky dveří kabiny mužstva, šířka obdélníku „a“ a výška obdélníku „b“.
39. Největší přípustná výška prvního schodu k nástupu do kabiny osádky v prostoru s druhou a další řadou sedadel nebo stupačky na účelovou nástavbu „d“ je u provedení pro
| a) silniční provoz | 550 mm, |
| b) smíšený provoz | 600 mm, |
| c) terénní provoz | 600 mm. |
Hloubka nástupní plochy schodu „a“ je nejméně 150 mm. Pro velikost přesahu nižšího schodu „c“ do 150 mm je výška mezi schody „b“ nejvýše 400 mm. Pro velikost přesahu nižšího schodu „c“ většího než 150 mm je výška mezi schody „b“ nejvýše 450 mm. Šířka nástupní plochy schodu je nejméně 300 mm. Hrany nástupních ploch svírají s vodorovnou rovinou úhel „α“ nejvíce 85° (obr. 9).
Obr. 9 Rozměrové požadavky schodů, hloubka nástupní plochy schodu „a“, výška mezi schody „b“, velikost přesahu nižšího schodu „c“, výška prvního schodu od země „d“ a velikost úhlu svírajícího hrany nástupních ploch s vodorovnou rovinou „α“.
40. Kabina osádky pro čtyři a více osob umožňuje zástavbu topením nezávislým na chodu motoru a jízdě.
41. Při zatížení sedadla, kromě sedadla řidiče, je vzdálenost mezi sedadlem a stropem kabiny „k“ nejméně 1050 mm (obr. 10); pokud je to z důvodu použití zásahového požárního automobilu pro operační řízení potřebné, může být tato vzdálenost nejméně 950 mm.
42. U sedadla určeného osádce v prostoru s druhou a další řadou sedadel platí následující rozměrové požadavky (obr. 8)
| a) šířka činné plochy je nejméně | 435 mm, |
| b) hloubka činné plochy „m“ je nejméně | 400 mm, |
| c) výška činné plochy od podlahy „l“ je | 400 až 500 mm. |
43. V kabině osádky v prostoru s druhou a další řadou sedadel je prostor v úrovni kolen „p“ široký nejméně 300 mm a v úrovni podlahy „r“ nejméně 400 mm. V případě, že je užito dvou řad sedadel proti sobě, je tento prostor v úrovni kolen „n“ široký nejméně 500 mm a v úrovni podlahy „o“ 550 mm (obr. 10). V dosahu osoby sedící na sedadle je umístěno madlo s úchytnou délkou nejméně 100 mm a výškou od podlahy nejméně 500 mm pro držení při jízdě, a to i v ochranných rukavicích pro hasiče.
Obr. 10 Základní rozměrové požadavky prostoru osádky v prostoru s druhou a další řadou sedadel, vzdálenost mezi sedadlem a stropem kabiny „k“, výška sedadla od podlahy „l“, hloubka činné plochy sedadla „m“, prostor před sedadlem v prostoru kolen „n, p“ a prostor před sedadlem v úrovni podlahy „o, r“.
44. Osvětlení ke čtení dokumentace na místě velitele osádky je konstruováno tak, aby neoslňovalo ani neomezovalo řidiče při řízení automobilu.
45. Každý člen osádky uvnitř kabiny má místo k sezení. Sedadlo, s výjimkou sedadla řidiče, je zhotoveno v neklouzavé úpravě a konstruováno tak, aby se snadno udržovalo a bylo odolné vůči opotřebení. Nejmenší šíře sedadla ve výšce lokte
a) bez dýchacího přístroje v opěradle zad je
| 1) | u samostatného sedadla | 550 mm, |
| 2) | u dvou sedadel | 1000 mm, |
| 3) | u tři sedadel | 1400 mm, |
| 4) | u čtyř sedadel | 1800 mm, |
| 5) | u pěti sedadel | 2200 mm, |
b) s dýchacím přístrojem v opěradle je
| 1) | u samostatného sedadla | 550 mm, |
| 2) | u dvou a více sedadel nejmenší šíře každého sedadla | 500 mm. |
Uvedené hodnoty mohou být u zásahových požárních automobilů velmi lehké a lehké hmotnostní třídy sníženy o 10 %.
46. Sedadlo řidiče u zásahového požárního automobilu v terénním provedení odpruženého typu je konstruováno tak, aby umožnilo jeho zablokování v pevné poloze.
47. V zásahovém požárním automobilu jsou nejméně dvě sedadla pro osádku. Při větším počtu sedadel pro osádku jsou tato umístěna tak, aby umožňovala sedět pouze čelem nebo zády ke směru jízdy. Všechna sedadla pro osádku jsou vybavena opěrkami hlavy.
48. Dýchací přístroje uložené v kabině osádky jsou umístěny tak, aby nezasahovaly do prostoru určeného pro osádku (obr. 10), v případě umístění v opěradle sedadla, umožňovaly nasazení vsedě a v průběhu přípravy a po nasazení zůstaly upevněny v držáku. Konstrukce držáku je provedena tak, aby vyjmutí dýchacího přístroje bylo možné provést jednotlivě. Konstrukce zapínání postroje dýchacího přístroje je provedena tak, aby nebyla zaměnitelná se zámkem bezpečnostního pásu.
49. Podlaha a obklad stěn a dveří kabiny osádky v prostoru s druhou a další řadou sedadel jsou do výšky nejméně 100 mm nad podlahou vyrobeny z materiálu, který je neklouzavý a odolný vůči otěru a korozi a umožňuje snadné čištění. Ostatní vnitřní obklady u zásahového požárního automobilu lehké, střední a těžké hmotnostní třídy jsou provedeny pouze z netříštivého a nárazu odolného materiálu se sníženou hořlavostí, který umožňuje snadné čištění.
50. Požární příslušenství přepravované v kabině osádky je uloženo v úchytu konstruovaném tak, aby spolehlivě zajistil toto příslušenství proti vypadnutí při jízdě nebo při náhlé změně polohy.
51. Úchyty pro požární příslušenství v kabině osádky jsou konstruovány tak, aby byly schopné snést přetížení 10 G ve směru jízdy. Pokud je kabina osádky konstruována pro umístění dýchacích přístrojů, je držák dýchacího přístroje konstruován tak, aby dýchací přístroj zůstal upevněn v držáku i při zpomalení s přetížením 10 G.
52. Součástí zásahového požárního automobilu je zvláštní výstražné světelné zařízení modré barvy doplněné zvukovým výstražným zařízením (dále jen „zvláštní výstražné zařízení“). U zásahového požárního automobilu lehké, střední a těžké hmotnostní třídy je světelná část zvláštního výstražného zařízení umístěna i na zádi karosérie.
53. Dveře a uzávěry úložného prostoru účelové nástavby jsou vybaveny zámky se shodným klíčem.
54. Dveře a uzávěry úložného prostoru účelové nástavby, výsuvné nebo vyklápěcí stupačky, zásuvky a úložné desky, které při otevření přesahují karosérii o více než 250 mm, jsou označené světelným zdrojem nebo reflexním prvkem.
55. Úpravy a doplňky podvozku zásahových požárních automobilů v souvislosti s montáží účelové nástavby jsou provedeny tak, aby odpovídaly podmínkám stanoveným výrobcem podvozku.
56. Elektrické zásuvky zásahového požárního automobilu jsou zřetelně označeny hodnotou elektrického napětí.
57. Zařízení napájená z vnějšího zdroje elektrickým proudem o napětí vyšším než 48 V, která jsou součástí zásahového požárního automobilu, jsou konstruována tak, aby byla snadno a rychle odpojitelná od přívodního kabelu. Napojení na vnější zdroj elektrického proudu je signalizováno v prostoru řidiče.
58. Kontrolní přístroje, ovládací prvky a signalizační zařízení jednotlivých částí účelové nástavby jsou seskupeny do obslužných míst co nejblíže místu obsluhy a označeny standardními piktogramy nebo nápisem. Konstrukce osvětlení je provedena tak, aby byly za všech podmínek a za každého počasí viditelné ze vzdálenosti nejméně 1 m.
59. Je-li možné motor zásahového požárního automobilu nastartovat odjinud než z místa řidiče, je zásahový požární automobil vybaven zařízením, které zabrání jeho uvedení do pohybu při startu motoru z uvedeného místa.
60. Obslužné místo, které je výše než 600 mm nad úrovní země, je konstruováno tak, aby byl vyloučen pád obsluhy z tohoto místa.
61. Přístroje a ovládací prvky v nechráněných nebo ve zranitelných polohách jsou konstruovány tak, aby bylo zabráněno jejich poškození nebo použití jinak než úmyslným manuálním zásahem.
62. Zapnutí pomocného pohonu účelové nástavby je signalizováno v zorném poli řidiče.
63. U zásahového požárního automobilu vybaveného obslužným místem mimo prostor kabiny osádky je potrubí výfukového systému motoru vyvedeno tak, aby výfukové plyny za provozu zařízení neohrožovaly zdraví ani neobtěžovaly osoby v prostoru obslužného místa. Konstrukce výfukového systému dostupného osobě na obslužném místě je provedena tak, aby povrchová teplota nepřekročila 63° C. Výfukový systém je konstruován tak, aby nedocházelo k odletu jisker. Výfukový systém zásahových požárních automobilů těžké hmotnostní třídy je ve spodní části automobilu chráněn před kontaktem s porostem.
64. Zakončení výfukového potrubí zásahového požárního automobilu střední a těžké hmotnostní třídy je konstruováno tak, aby bylo možné používat odvod výfukových plynů z parkovacích stání v budovách.
65. Požární příslušenství vložené do zásahového požárního automobilu opatřené spalovacím motorem, které lze používat bez vyjmutí, má nezávisle na lidské obsluze vyvedeny výfukové plyny mimo prostor karosérie a mimo prostor obsluhy.
66. Karosérie účelové nástavby zásahového požárního automobilu je konstruována tak, aby umožnila snadný a bezpečný přístup k veškerému příslušenství. Umístění požárního příslušenství včetně povinné výbavy automobilu je provedeno tak, aby každou položku bylo možné vyjmout samostatně, bez vyjmutí jiné, pokud toto příslušenství není uloženo v přepravních nádobách.
67. Účelová nástavba je konstruována tak, aby umožnila bezpečný přístup k místům určeným ke kontrole a doplňování provozních kapalin a náplní.
68. Prostor pro uložení požárního příslušenství je proveden tak, aby do něj v uzavřeném stavu nevnikala voda.
69. Zásahový požární automobil podle § 1 písm. a) bodů 3 až 8 je vybaven nejméně jedním zařízením pro prvotní zásah, které umožňuje do 30 sekund provést účinný zásah ve vzdálenosti nejméně 20 m. Toto zařízení je tvořeno
a) hadicí o světlosti 52 mm a délce 20 m uloženou v lůžku nebo na navijáku, která trvale spojuje výtlačné hrdlo požárního čerpadla opatřené přechodem ze světlosti 75 mm na světlost 52 mm s proudnicí pro hašení vodou i pěnou,
b) průtokovým navijákem s hadicí a připojenou proudnicí, který umožňuje stříkání i s částečně odvinutou hadicí,
c) lafetovou proudnicí s ovládáním uzávěru vtoku z místa obsluhy a s proudnicí umožňující stříkání vodou nebo pěnou,
d) hadicí s proudnicí, která je pevně spojena s tlakovým zdrojem plynného nebo práškového hasiva.
70. Veškeré elektricky ovládané armatury účelové nástavby pro rozvod hasiva jsou vybaveny nouzovým ručním ovládáním, přístupným bez demontáže krycích prvků nebo jiných součástí.
71. Akumulátorové baterie jsou instalovány tak, aby se zabránilo náhodnému styku osádky s výpary nebo kapalinou. U zásahového požárního automobilu pro smíšený a terénní provoz nejsou akumulátorové baterie umístěny v kabině osádky.
72. Jestliže je přístup k příslušenství zajištěn stupačkami nebo schody, nepřekračuje jejich výška od země hodnotu 600 mm. Tato výška se snižuje u automobilu pro silniční provoz na nejvíce 550 mm.
73. Je-li výstup na střechu účelové nástavby zásahového požárního automobilu zajištěn žebříkem, jsou jeho příčle provedeny v neklouzavé úpravě a v těchto rozměrech
| a) největší výška první příčle od země | 600 mm, |
| b) největší výška mezi příčlemi | 300 mm, |
| c) největší výška mezi horní příčlí a střechou | 350 mm, |
| d) nejmenší vzdálenost mezi příčlí a karosérií | 150 mm, |
| e) nejmenší šířka příčle | 250 mm. |
Karosérie v tomto prostoru je opatřena ochranou proti poškození. Sklopení stupačky nebo sklopného žebříku se v případě změny nájezdového úhlu, šířky nebo délky zásahového požárního automobilu, signalizuje v zorném poli řidiče.
74. Části účelové nástavby nebo karosérie, které jsou určeny pro chůzi, jsou zhotoveny z nekorodujícího materiálu s neklouzavou úpravou. Jsou provedeny tak, aby umožnily činnost dvěma osobám, kdy každá má hmotnost do 90 kg. Je-li nosnost omezena pouze na jednu osobu, je informace o omezení umístěna v prostoru výstupu na účelovou nástavbu. V případě, kdy neplatí omezení v počtu osob, je v prostoru výstupu na účelovou nástavbu umístěna informace o povoleném počtu osob. Pro potřeby chůze lze účelovou nástavbu opatřit snadno odklopitelným roštem o šířce nejméně 300 mm.
75. Všechny úložné prostory mimo kabinu osádky se konstruují tak, aby umožňovaly automatické osvětlení v případě jejich otevření a manuální vypnutí.
76. Osvětlení prostoru nastupování a vystupování je u zásahového požárního automobilu provedeno tak, aby ve vzdálenosti 1 m od automobilu byla intenzita světla v úrovni země nejméně 5 luxů. Obdobné platí i pro místo určené pro vyjímání a vkládání požárního příslušenství do zásahového požárního automobilu.
77. Střecha a rošt jsou konstruovány tak, aby neměly boční sklon. Plocha účelové nástavby, která je určena pro chůzi, je vybavena zarážkou proti sklouznutí o výšce nejméně 80 mm.
78. Pokud je klika nebo rukojeť krytu úložného prostoru v otevřené či zavřené poloze u zásahového požárního automobilu stojícího na rovné ploše umístěna výše než 2000 mm od země, se zajišťuje k ní pomocný přístup.
79. Pomocný přístup je součástí zásahového požárního automobilu v případě, že požární příslušenství nelze bezpečně vyjmout jestliže člen osádky stojí na zemi. Úložné prostory účelové nástavby jsou konstruovány tak, aby bylo možné nejtěžší požární příslušenství (s výjimkou požárních žebříků) převážet ve spodní části účelové nástavby. Doporučená výška pro uložení požárního příslušenství ve vztahu k jeho hmotnosti je uvedena v tabulce.
| Hmotnost požárního příslušenství (kg) | Výška pro uložení požárního příslušenství do účelové nástavby od země (mm) |
| 15 | není omezená |
| 20 | méně než 1850 |
| 25 | méně než 1550 |
| 30 | méně než 1350 |
| 35 | méně než 1250 |
| 40 | méně než 1150 |
| 45 | méně než 1100 |
80. Stupně a plošiny podle bodu 79 této přílohy jsou konstruovány tak, aby umožňovaly bezpečné vyjmutí požárního příslušenství. Za tím účelem jsou doplněny o madla.
81. Madlo nebo rukojeť na všech vstupech do zásahového požárního automobilu a na účelovou nástavbu, na uzávěru, zásuvce nebo na úložné ploše je konstruováno tak, aby jej bylo možné používat v ochranných rukavicích pro hasiče. Stejně je konstruován každý ovládací prvek a zajišťovací mechanizmus pro uložení požárního příslušenství.
82. Pokud zvláštní výstražné zařízení nebo rozměrné požární příslušenství uložené nad kabinou osádky nebo nad účelovou nástavbou zásahového požárního automobilu lehké, střední a těžké hmotnostní třídy s podvozkem kategorie 2 a 3 o celkové výšce větší než 2000 mm, převyšuje kabinu nebo účelovou nástavbu o více než 200 mm, je opatřeno ochranou proti zachycení větví.
83. Prostor s uloženým příslušenstvím je od prostoru osádky oddělen pevnou přepážkou.
84. Uzávěr úložného prostoru je v otevřené poloze zajištěn proti samovolnému zavření.
85. Kabina osádky v prostoru řidiče je osazena vizuálními ukazateli, které jsou označeny standardními piktogramy a signalizují následující stav
a) neuzavřené dveře, vysunutý osvětlovací stožár, vysunutou lafetovou proudnici, odklopenou stupačku, sklopený žebřík nebo schůdek,
b) zapnutí uzávěrky diferenciálu,
c) zapnutí pohonu účelové nástavby.
86. Uzávěr úložného prostoru je upraven tak, aby se zabránilo náhodnému otevření za jízdy a otevření při nouzovém brždění. Úložný prostor s hořlavou kapalinou nebo plynem je upraven tak, aby bylo možné jeho trvalé odvětrávání.
87. Zásuvka nebo úložná deska uvnitř úložného prostoru je konstruována tak, aby v zasunuté poloze byla samočinně zajistitelná a v plně vysunuté poloze bezpečně zajištěna.
88. Tlaková nádoba, zařízení tlakovou nádobou vybavené nebo hasicí přístroj jsou v zásahovém požárním automobilu uloženy v úchytech v poloze svislé nebo v poloze vodorovné. Při vodorovné poloze úchytu jsou uloženy příčně.
89. Na vnitřní straně uzávěru úložného prostoru je umístěn čitelný a trvalý seznam požárního příslušenství. Při osazení skříně roletami je seznam umístěn ve skříních u uzávěrů. U skříně s více otvory je seznam umístěn u každého otvoru.
90. Zásahový požární automobil je proveden jednotně v jasně červené barvě. Zvýrazňující prvky tvoří bílý vodorovný pruh o výšce nejméně 200 mm umístěný po bocích, případně po obvodu karosérie. U zásahového požárního automobilu lehké, střední a těžké hmotnostní třídy jsou přední nárazník a přední blatníky provedeny v barvě bílé (vzor č. 1 této přílohy). Zvýrazňující prvky s výjimkou předních blatníků jsou v celé své délce polepeny jedním nebo dvěma bílými reflexními pruhy pro obrysové zvýraznění podle zvláštního právního předpisu2). Na bocích a zadní straně v červené ploše karosérie je pro obrysové zvýraznění tvaru karosérie použit červený reflexní pruh umístěný ve vzdálenosti nejvíce 30 mm od hrany karosérie. Zvýrazňující pruhy jsou ukončeny nejméně 200 mm od nejbližšího kraje činné plochy světelného zdroje nebo zařízení.
91. Je-li na střeše zásahového požárního automobilu uveden nápis vyjadřující volací znak radiostanice umístěné v automobilu, je tento sestaven z písmen o výšce 280 mm a umístěn v bílém obdélníku. Velikost bílého obdélníku je o 1/7 výšky písmena větší na každou stranu oproti rozměru nápisu. V případě, že velikost nápisu překročí rozměr volné plochy na střeše automobilu, je nápis s volacím znakem umístěn do dvou řádků. Mezera mezi řádky je 100 mm. V odůvodněných případech je možné snížit výšku písmen na 210 mm.
92. Vnitřní úložný prostor účelové nástavby je proveden v barvě světlého odstínu.
93. Nápis s uvedením sponzora je umístěn na pravé straně karosérie v její zadní části tak, aby horní hrana nápisu byla cca 50 mm pod podélným zvýrazňujícím pruhem nebo pod úrovní prostoru pro okna u osobních automobilů. Nápis je uveden na nálepce o ploše nejvíce 0,08 m2.
94. Karosérie účelové nástavby požárního automobilu ve skříňovém provedení je označena symbolem charakterizujícím jeho hlavní vybavení podle vzoru č. 2 této přílohy. Velikost strany symbolu je 250 mm. Symbol je umístěn vpravo nahoře na přední a zadní straně karosérie. Na karosérii je možné umístit nejvíce dva symboly vedle sebe ve vzdálenosti 20 mm. Symbol může být nahrazen textem s výškou písmen nebo číslic 100 mm, z něhož lze dovodit
a) druh zásahového požárního automobilu,
b) hodnotu hlavního výkonového, popřípadě rozměrového parametru účelové nástavby nebo údaj o množství zásoby hasiva,
c) hmotnostní třídu,
d) kategorii zásahového požárního automobilu a
e) označení provedení požárního automobilu podle rozsahu požárního příslušenství u cisternových automobilových stříkaček, dopravních automobilů a rychlých zásahových automobilů a podle dostupné výšky u automobilových žebříků a automobilových plošin.
95. Zásahový požární automobil se označuje textem podle bodu 94 této přílohy umístěným na boku ve střední části bílého zvýrazňujícího pruhu, výška písmen činí nejméně 100 mm a nejvíce polovinu výšky pruhu.
96. Nápis použitý na zásahovém požárním automobilu je proveden kolmým písmem písmeny velké abecedy. Přitom šíře písmena je 4/7 výšky písmena a tloušťka čáry 1/7 výšky písmena. Mezera mezi písmeny je 1/7, mezera mezi slovy 4/7 a mezera mezi řádky 8/7 výšky písmena.
97. Nápis na bílé ploše je proveden v barvě černé a nápis na červené ploše je proveden v barvě bílé; to se nevztahuje na nápis tvořící součást znaku jednotky požární ochrany.
98. Karosérii zásahového požárního automobilu lze opatřit symbolem obsahujícím telefonní sluchátko a telefonní číslo tísňového volání o velikosti nejvíce 250 x 250 mm podle vzoru č. 3 této přílohy.
Vzor č. 1
Barevné provedení zásahových požárních automobilů
Vzor č. 2
Symboly vybavení požární techniky
Vzor č. 3
Symbol obsahující telefonní sluchátko a telefonní číslo tísňového volání