V.1.6.4.2.2 Kalibrování aparatury
Validace aparatury spočívá v ověření nuly a v nastavení přístroje tak, aby jeho údaje umožňovaly spolehlivé stanovení v mN·m^-1.
Poloha:
Přístroj musí být nastaven do vodorovné polohy, např. pomocí libely položené na základovou desku tenziometru a nastavením stavěcích šroubů základnové desky.
Nastavení nuly:
Po upevnění prstence na aparatuře a před ponořením do kapaliny je třeba nastavit nulu ukazatele tenziometru a zkontrolovat rovnoběžnost prstence s hladinou kapaliny. K tomu je možné použít hladiny kapaliny jako zrcadla.
Kalibrace:
Vlastní kalibraci před měřením je možné provést dvěma postupy:

a) Použitím závaží: při tomto postupu se použijí jezdce o známé hmotnosti od 0,1 g do 1,0 g, které se umístí na prstenec. Kalibrační faktor ф_a, kterým je třeba násobit všechny hodnoty odečtené na přístroji, je možné určit podle rovnice (1):
${\Phi }_a=\frac{{\sigma }_r}{{\sigma }_a}$
kde:
${\sigma }_r=\frac{mg}{2b}(mN.m^{–1})$
m = hmotnost jezdce (g),
g = tíhové zrychlení (981 cm·s^–2 na úrovni hladiny moře),
b = střední obvod prstence (cm),
σ_a = odečtená hodnota na tenziometru po umístění jezdců na prstenec (mN·m^–1).

b) Použitím vody: při tomto postupu se použije čistá voda, jejíž povrchové napětí má při 23 °C hodnotu 72,3 mN·m^–1. Tento postup lze provést rychleji než kalibraci se závažími, ale existuje vždy nebezpečí, že povrchové napětí vody je zkresleno stopovým znečištěním povrchově aktivními látkami.
Kalibrační faktor ${\Phi }_b$, kterým je třeba násobit všechny hodnoty odečtené na přístroji, je možné určit podle rovnice (2):
${\Phi }_b=\frac{{\sigma }_0}{{\sigma }_g}$
kde:
σ₀ ⁼ hodnota povrchového napětí vody uvedená v literatuře (mN·m^–1),
σ_g = naměřená hodnota povrchového napětí vody (mN·m^–1),
obě při stejné teplotě.