349/2010 Sb. — Vyhláška o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie

§ 1

Předmět úpravy

(1) Vyhláška stanoví minimální účinnost užití energie

a) při výrobě tepelné energie v

1. kotlích,

2. solárních kolektorech,

b) při dodávce tepelné energie,

c) při výrobě elektřiny v

1. parním bloku,

2. fotovoltaických článcích,

d) v kombinované výrobě elektřiny a tepla v

1. soustrojí s plynovou turbínou,

2. souboru s plynovou a parní turbínou a spalinovým kotlem (dále jen „paroplynový cyklus“),

3. jednotce s pístovým motorem,

4. palivovém článku a

e) v dalších zdrojích elektřiny a tepelné energie.

(2) Konkrétní způsob stanovení účinnosti užití energie v zařízeních pro výrobu elektřiny a tepelné energie je uveden v přílohách č. 1 až 16 k této vyhlášce.

§ 2

Minimální účinnost užití energie při výrobě tepelné energie

(1) Minimální účinnost výroby tepelné energie v kotlích je účinnost výroby tepelné energie v kotli η_vpodle příloh č. 1 a 2 k této vyhlášce a účinnost dodávky tepelné energie z kotelny, respektive ze zdroje tepelné energie η_d podle přílohy č. 4 k této vyhlášce.

(2) Minimální účinnost výroby tepelné energie v solárních kolektorech je účinnost výroby tepelné energie η_k podle přílohy č. 15 k této vyhlášce. Při posuzování minimální účinnosti těchto zařízení při jejich montáži do systémů centrálního zásobování teplem se postupuje podle přílohy č. 15 k této vyhlášce.

(3) Minimální účinnost výroby tepelné energie při provozu kotlů v závislosti na druhu spalovaného paliva a jmenovitém výkonu kotle je uvedena v příloze č. 2 k této vyhlášce, při provozu spalinových kotlů za plynovou turbínou v příloze č. 3 k této vyhlášce. Minimální účinnost dodávky tepelné energie z kotelny je uvedena v příloze č. 5 k této vyhlášce.

(4) Jestliže je v kotelně více kotlů, vztahuje se minimální účinnost výroby tepelné energie η_v na každý kotel, s výjimkou kotle, který by byl v daném roce z vážných provozních důvodů využíván jen v krátkých intervalech, popřípadě s podstatně sníženým výkonem. Tím není dotčeno dodržení minimální účinnosti dodávky tepelné energie η_d uvedené v příloze č. 5 k této vyhlášce.

(5) Není-li v kotelně instalováno měření výroby tepelné energie a spotřeby paliva na všech kotlích, zjišťuje se splnění minimální účinnosti výroby u kotlů, které jsou měřením vybaveny. U ostatních kotlů se splnění minimální účinnosti výroby zjišťuje za část roku, kdy to provozní podmínky umožňují, zejména za dobu, kdy byl kotel v provozu samostatně. Vždy se zjišťuje dodržení minimální účinnosti dodávky z kotelny η_d uvedené v příloze č. 5 k této vyhlášce.

(6) Při rekonstrukci zařízení pro výrobu tepelné energie v kotli nemusí být splněna minimální účinnost výroby tepelné energie podle příloze č. 2 k této vyhlášce nebo příloze č. 3 k této vyhlášce nebo účinnost dodávky tepelné energie podle přílohy č. 5 k této vyhlášce, prokáže-li energetický audit, že její splnění není technicky možné nebo je ekonomicky neefektivní. V takovém případě se realizují technická opatření a úpravy provozního režimu vedoucí ke zlepšení dosud dosahované účinnosti užití energie. Takto stanovená hodnota účinnosti se stává závaznou pro dodržování při provozu zařízení.

§ 3

Minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny

(1) Účinností užití energie při výrobě elektřiny v parním bloku je účinnost výroby elektřiny η_el podle přílohy č. 6 k této vyhlášce.

(2) Minimální účinnost výroby elektřiny při provozu parního bloku je uvedena v příloze č. 7 k této vyhlášce.

(3) Minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7 k této vyhlášce se nevztahuje na parní blok s kondenzačním provozem, který odebírá páru z rozvodu o nižším tlaku a slouží zpravidla k regulaci kolísavého odběru páry průmyslového závodu.

(4) Je-li ve výrobně elektřiny více bloků, vztahuje se minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7 k této vyhlášce na průměrnou hodnotu celé výrobny.

(5) Minimální účinnost výroby elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách (článcích) podle přílohy č. 14 k této vyhlášce se nevztahuje na zařízení o výkonu nižším než 30 kW.

(6) Při rekonstrukci zařízení pro výrobu elektřiny v parním kondenzačním bloku nemusí být splněna minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7 k této vyhlášce, prokáže-li energetický audit, že pro její splnění nelze zajistit dostatečný odběr tepelné energie nebo zavedení kombinované výroby tepla a elektřiny je technicky nevhodné nebo ekonomicky neefektivní. V takovém případě se realizují technická opatření a úpravy provozního režimu vedoucí ke zlepšení dosud dosahované účinnosti užití energie.

(7) Tyto účinnosti se nevztahují na výrobu elektřiny a tepelné energie v jaderném zařízení a na soustrojí poskytující pouze podpůrné služby, nebo na náhradní a nouzové zdroje energií, které jsou používány při řešení mimořádných událostí k zabezpečování nouzových dodávek energií.

§ 4

Minimální účinnost užití energie při kombinované výrobě elektřiny a tepelné energie
Veškerá zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla musí splňovat parametry vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla stanovené vyhláškou č. 344/2009 Sb., o podrobnostech způsobu určení elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla založené na poptávce po užitečném teple a určení elektřiny z druhotných energetických zdrojů.

§ 5

Změny hodnot minimálních účinností

(1) Účinnosti pro nové a rekonstruované energetické zdroje musí odpovídat evropským kritériím nejlepší dostupné technologie. Změny referenčních závazných hodnot účinností pro vybraná energetická zařízení pro následující rok mohou být provedeny vždy nejpozději do 31. března roku předcházejícího, a to počínaje rokem 2011.

(2) Přepočty jednotlivých projektovaných účinností v závislosti na rozsahu rekonstrukce, typu zaměněného zařízení či jeho části jsou stanovena v přílohách k této vyhlášce.

(3) Pro zařízení, která současně splňují účinnosti dané touto vyhláškou a platné emisní limity podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, se nevztahují postupy stanovené vyhláškou č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích.

§ 6

Stanovení minimální účinnosti užití energie

(1) Stanovené hodnoty minimálních účinností jsou závazné pro projektovou přípravu, povolovací řízení, realizaci projektu a povolení k trvalému provozu.

(2) Nelze-li projektovanou minimální účinnost stanovit způsoby uvedenými v této vyhlášce, může vlastník zařízení nebo jeho provozovatel postupovat způsobem, který předloží k rozhodnutí a odsouhlasení ministerstvu.

§ 7

Přechodná ustanovení

(1) Tato vyhláška se vztahuje na nově zřizovaná zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie a na zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie, u nichž se provádí změna dokončených staveb (dále jen „rekonstrukce zařízení“).

(2) Tato vyhláška se nevztahuje na

a) zařízení pro výrobu tepelné energie s celkovým tepelným výkonem do 400 kW, jednotek s pístovými motory do celkového elektrického výkonu výrobny 90 kW a kotlů využívajících tepelnou energii odpadních spalin z technologických procesů, a to i v případě, že jsou vybaveny přitápěním,

b) zařízení, k nimž bylo do nabytí účinnosti této vyhlášky vydáno stavební povolení podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a k nimž byla s příslušným provozovatelem přenosové soustavy nebo distribuční soustavy uzavřena smlouva o připojení nebo smlouva o smlouvě budoucí o připojení do doby nabytí účinnosti této vyhlášky.

§ 8

Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:

1. Vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.

2. Vyhláška č. 478/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.

§ 9

Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

k vyhlášce č. 349/2010 Sb.
Stanovení účinnosti výroby tepelné energie v kotlích

(1) Účinnost výroby tepelné energie η_v se stanoví jako poměr tepelné energie vyrobené v kotli Q_v a energie paliva spáleného v kotli za stejnou dobu Q_pa_l (GJ), vyjádřený v %:

η_{v} = \frac{Q_{v} x 100}{Q_{pal}} = \frac{Q_{v} x 100}{M_{pal} x Q_{i}^{r}} (%)

(2) Tepelná energie vyrobená v kotli Q_v se stanoví podle druhu teplonosné látky

a) pro teplovodní a horkovodní kotle

Q_{v} = \frac{M_{v} x (i_{vy} - i_{vs})}{1000} (GJ)

b) pro parní kotle s výrobou přehřáté páry

Q_{v} = \frac{M_{p} x (i_{p} - i_{nv})}{1000} (GJ)

c) pro parní kotle s výrobou syté páry

Q_{v} = \frac{M_{nv} x (i_{p} - i_{nv})}{1000} (GJ)

(3) Není-li možno použít postup podle odstavce 2, protože nejsou pro kotle o jmenovitém výkonu do 2,5 MW či při součtovém výkonu kotelny do 4 MW s automatickými hořáky na plynné nebo kapalné palivo k dispozici spolehlivá, technicky vhodná měřidla nebo by jejich pořízení bylo ekonomicky neefektivní, nebo není instalováno měření výroby tepelné energie na kotlích ani měření dodávky na výstupu z kotelny vzhledem k tomu, že vlastník je jediným konečným spotřebitelem tepelné energie či z jiných závažných důvodů, stanoví se účinnost výroby tepelné energieη _v s využitím měření provedeného v příslušném roce např. servisním technikem:

η_{v} = 100 - Z_{k} - 4 %

(4) Postup podle odstavce 3 lze použít též u teplovodních kotlů do výkonu 400 kW, pokud prokazatelně splňují požadavky na účinnost podle zvláštního právního předpisu (Nařízení vlády č. 180/1999 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na účinnost teplovodních kotlů spalujících kapalná nebo plynná paliva).

(5) U kotlů výkonového rozsahu podle odstavce 3, spalujících tuhá paliva nebo vybavených hořáky na plynné či kapalné palivo bez plně automatické regulace, které nejsou vybaveny měřením z důvodů uvedených v odstavce 3, může Státní energetická inspekce ve zdůvodněných případech požadovat, aby splnění minimální účinnosti výroby nebo dodávky tepelné energie bylo prokázáno topnou zkouškou.

(6) Účinnost výroby tepelné energie ve spalinovém kotli za plynovou turbinou η_v se stanoví jako poměr rozdílu průměrných ročních teplot spalin na vstupu do kotle a na výstupu z něho a průměrné roční teploty na vstupu, s odečtením ztráty tepla z kotle do okolí:

η_{v} = (\frac{t_{s} - t_{k}}{t_{s}} - \frac{Z_{ss}}{100}) x 100 (%)

kde

M_nv	(t)	množství napájecí vody na vstupu do kotle
M_p	(t)	množství páry na výstupu z kotle
M_pal	(t, tis. m³)	množství spáleného paliva
M_v	(t)	množství oběhové vody proteklé kotlem
Q^r_i	(MJ/kg, MJ/m³)	výhřevnost paliva
Q_pal	(GJ)	energie paliva spáleného v kotli, resp. v kotelně
Q_v	(GJ)	teplo vyrobené v kotli
Z_k	(%)	Ztráta citelným teplem spalin (komínová) zjištěná na základě měření teploty a analýzy spalin za kotlem (při větším počtu měření průměrná hodnota v příslušném roce)
Z_ss	(%)	Ztráta sdílením tepla z kotle do okolí (pokud není známa z dokumentace, dosadí se Z_ss = 1 %)
i_nv	(kJ/kg)	průměrná roční entalpie napájecí vody na vstupu do kotle
i_p	(kJ/kg)	průměrná roční entalpie páry na výstupu z kotle
i_vs	(kJ/kg)	průměrná roční entalpie horké nebo teplé vody na vstupu do kotle
i_vy	(kJ/kg)	průměrná roční entalpie horké nebo teplé vody na výstupu z kotle
t_k	(st. C)	průměrná roční teplota spalin na výstupu z kotle do komína
t_s	(st. C)	průměrná roční teplota spalin z turbiny na vstupu do kotle
η_v	(%)	účinnost výroby tepla v kotli

k vyhlášce č. 349/2010 Sb.
Minimální účinnost výroby tepelné energie pro palivové kotle
Minimální účinnost podle této přílohy nemusí splňovat parní kotle, které se podílejí na výrobě elektřiny ve výrobně, jejíž účinnost výroby elektřiny splňuje kritéria podle této vyhlášky.

1. Nové zdroje
η_k ≥ η_ref
η_k = η_k* / k₀. k₁_. k₂
kde

η_ref	referenční účinnost 93%, tento údaj může změnit ERÚ podle vývoje technologie
η_k*	hrubá účinnost kotle stanovená projektem nebo garančním měřením
k₀	koeficient druhu paliva, určený podle tabulky

druh	palivo	k₀
pevné	černé uhlí/koks	0,98
	hnědé uhlí/lignit	0,96
	rašelina / rašelinové brikety	0,96
	dřevěná paliva	0,96
	zemědělská biomasa	0,89
	biologicky rozložitelný (komunální) odpad	0,89
	neobnovitelný (komunální a průmyslový) odpad	0,89
	ropná břidlice	0,96
kapalné	olej (plynový olej + zbytkový topný olej), LPG	0,99
	Biopaliva	0,99
	biologicky rozložitelný odpad	0,89
	neobnovitelný odpad	0,89
plynné	zemní plyn	1,00
	plyn z rafinace / vodík	0,99
	Bioplyn	0,78
	koksárenský plyn, vysokopecní plyn + jiné odpadní plyny	0,89

Hodnoty v tabulce platí pro standardní podmínky: teplota 15°C; tlak 1,013 bar; vlhkost vzduchu 60%.
k₁ koeficient výhřevnosti paliva
k₁ = η_kskut / η_kstand
kde

η_kskut	účinnost kotle při spalování skutečného paliva, stanovená projektem
η_kstand	účinnost kotle při spalování standardního paliva
	standard černé uhlí: výhřevnost 26 630 kJ/kg; obsah vody 7%; obsah popela 16%
	standard hnědé uhlí: výhřevnost 13 600 kJ/kg; obsah vody 26,5%; obsah popela 21,5%

k₂ koeficient tepelného výkonu kotle

výkon MWt	ZP, LTO	černé a hnědé uhlí
≤ 0,5	0,91	0,77
0,51 ≤ 3	0,92	0,80
3,1 ≤ 6	0,94	0,85
6,1 ≤ 20	0,97	0,88
20,1 ≤ 50	0,99	0,94
> 50	1,00	1,00

2. Rekonstruované zdroje
η_k ≥ η_ref
η_k = η_k*/ k₀. k₁_. k₂_. k₃
kde

η_ref	referenční účinnost dle článku 1
η_k*	účinnost kotle dle článku 1
k_0-2	koeficienty dle článku 1
k₃	koeficient zohledňující stáří kotle

stáří kotle	k₃
0 ≥ 10 let	1
11 ≥ 20 let	0,98
> 20 let	0,95

k vyhlášce č. 349/2010 Sb.
Minimální účinnost výroby tepelné energie η pro spalinové kotle za plynovou turbínou

teplota spalin na vstupu do kotle t_s	účinnost výroby tepelné energie η_et*)	měrná spotřeba energie v palivu S^et_pal
°C	%	GJ/GJ
do 400	74	1,35
401 – 450	76	1,32
451 – 500	78	1,28
501 – 550	80	1,25
nad 550	81	1,25

*) Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1 této vyhlášky.

k vyhlášce č. 349/2010 Sb.
Stanovení účinnosti η dodávky tepelné energie z kotelny, popř. ze zdroje tepelné energie

(1) Účinnost dodávky tepelné energie η_d se stanoví jako poměr tepelné energie dodané z kotelny, popř. ze zdroje tepla Q_d (GJ) a energie paliva spáleného ve všech kotlích za stejnou dobu Q_pal (GJ), vyjádřený v %:

η_{d} = \frac{Q_{d} \times 100}{Q_{pal}} = \frac{Q_{d} \times 100}{M_{pal} \times Q_{ri}} (%)

(2) Tepelná energie dodaná z kotelny, popř. ze zdroje tepla Q_d se stanoví podle druhu teplonosné látky

a) tepelná energie dodávaná v teplé nebo horké vodě

Q_{d} = \frac{M_{vd} x (i_{dv} - i_{dz})}{1000} (GJ)

b) tepelná energie dodávaná v páře

Q_{d} = \frac{M_{pd} x (i_{pd} - i_{k})}{1000} (GJ)

c) tepelná energie dodávaná v páře při zahrnutí ztráty kondenzátu v rozvodu tepla a u odběratele (mimo zdroj tepla)

Q_{d} = \frac{M_{pd} \times i_{pd} - M_{k} \times i_{k}}{1000} (GJ)

d) tepelná energie dodávaná v páře několika výstupy s různými parametry je součtem ze součinů měřeného množství a jemu odpovídající entalpie pro jednotlivé parametry páry a vratného kondenzátu

Q_{d} = \frac{\sum_{i = 1}^{n} M_{pdi} \times {(i_{pd} - i_{k})}_{i}}{1000} resp . Q_{d} = \frac{\sum_{i = 1}^{n} M_{pdi} \times i_{pdi} - \sum_{i = 1}^{n} M_{ki} \times i_{ki}}{1000} (GJ)

kde

M_ki	(t)	množství vratného kondenzátu na vstupu do kotelny, resp. do zdroje tepelné energie
M_nv	(t)	množství napájecí vody na vstupu do kotle
M_pal	(t, tis. m³)	množství spáleného paliva
M_pdi	(t, tis. m³)	množství páry měřené na výstupu z kotelny, resp. na výstupu ze zdroje tepelné energie
M_pd_i	(t)	množství páry jednotlivých parametrů na výstupu z kotelny
M_vd	(t)	množství oběhové vody měřené na výstupu z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie
Q_d	(GJ)	teplo dodané z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie
Q_ri	(MJ/kg, MJ/m³)	výhřevnost paliva
Q_pal	(GJ)	energie paliva spáleného v kotli, resp. v kotelně
i_dv	(kJ/kg)	průměrná roční entalpie oběhové vody na výstupu z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie
i_dz	(kJ/kg)	průměrná roční entalpie oběhové vody na vstupu do kotelny, resp. do zdroje tepelné energie
i_k	(kJ/kg)	průměrná roční entalpie vratného kondenzátu
i_ki	(kJ/kg)	roční entalpie vratného kondenzátu jednotlivých parametrů na vstupu do kotelny, resp. do zdroje tepelné energie
i_pdi	(kJ/kg)	průměrná roční entalpie páry v místě měření průtoku
i_pdi	(kJ/kg)	roční entalpie páry jednotlivých parametrů na výstupu z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie
η_d	(%)	účinnost dodávky tepelné energie z kotelny, resp. ze zdroje

k vyhlášce č. 349/2010 Sb.
Minimální účinnost η dodávky tepla z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie
Minimální účinnost dodávky tepla z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie η_d může být oproti účinnosti výroby tepelné energie η_v podle tabulek v přílohách 2 a 3 nižší až o 2 % u teplovodních kotlů a horkovodních kotlů a až o 4 % nižší u parních kotlů. Snížení kompenzuje vlastní spotřebu a ztráty vznikající při provozu kotlů a jejich příslušenství, s výjimkou stáčení mazutu, ohřevu zásobních nádrží, rozmrazování uhlí v tunelu nebo trvalého provozu parních turbonapáječek.

k vyhlášce č. 349/2010 Sb.
Stanovení účinnosti η výroby elektřiny v parním bloku

(1) Účinnost výroby elektřiny v parním bloku se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru E_sv (MWh) k energii paliva připadajícího na její výrobu Q_pal (GJ) za stejnou dobu:

η_{el} = \frac{3, 6 {xE}_{sv} x 100}{Q_{pal}} (%)

(2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v parním bloku

S_{pal}^{ev} = \frac{Q_{pal}}{E_{sv}} = \frac{3, 6 x 100}{η_{el}} (GJ / MWh)

kde

E_sv	(MWh)	výroba elektřiny měřená na svorkách generátoru
Q_pal	(GJ)	energie paliva spotřebovaného v kotlích ke krytí výroby elektřiny
S^ev_pal	(GJ/MWh)	měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v parním bloku
η_el	(%)	účinnost výroby elektřiny v parním bloku

k vyhlášce č. 349/2010 Sb.
Minimální účinnost výroby elektřiny v parním bloku
Stanovení referenční hrubé účinnosti pro dané zařízení, odvozené z BAT η_ref:

η_{ref} = η_{BAT} / k_{vlst} %

kde

η_ref	referenční hrubá účinnost	(%)
η_BAT	čistá účinnost stanovená BAT pro nová zařízení	(%)

palivo	Technologie	η_BAT*) čistá účinnost stanovená BAT pro nová zařízení (%)
černé a hnědé uhlí	kogenerace	1) vyhl. 344/2009 Sb.
černé uhlí	práškové palivo (výtavný a granulační kotel)	η _min ≥ 43
	fluidní kotel	η _min ≥ 41
	tlakový fluid	η _min ≥ 42
hnědé uhlí**)	práškové palivo (granulační kotel)	η _min ≥ 42
	fluidní kotel	η _min ≥ 40
	tlakový fluid	η _min ≥ 42
biomasa	spalování na roštu	η _min ≥ 20
	pohazovací rošt	η _min ≥ 23
	fluidní spalování	η _min ≥ 28
Zemní plyn	plynový kotel	η _min ≥ 44
Koksárenský, vysokopecní plyn	plynový kotel, stávající zdroj	η _min ≥ 38
Koksárenský, vysokopecní plyn	plynový kotel, nový zdroj	η _min ≥ 40
Těžký topný olej	olejový kotel	η _min ≥ 43

*) Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1 této vyhlášky.
**) Srovnávací normál je uvažován blok

Technologie		granulační
Výkon		do 700 MW
Palivo
	obsah vody v původním vzorku	W_tr =0,265
	obsah popele v sušině	A_d = 0,215
Pohon napájecího čerpadla		elektromotor
Chlazení		chladící věž s přirozeným tahem
Teplota okolí		+10°C

k_vlst	koeficient vlastní spotřeby
k_vlst = k_vlstzak.α.β.γ. δ
k_vlstzak	koeficient vlastní spotřeby základní

palivo	hnědé uhlí	černé uhlí	zemní plyn	mazut
k_vlstzakkoeficient vlastní spotřeby základní	0,924	0,95	0,98	0,97

V rámci vlastní spotřeby jsou zahrnuty rozhodující pouze pohony související s přeměnou energie spalováním, vlastním oběhem a ztráty při transformaci elektřiny:
• příprava paliva vč. mlýnů
• vzduchové a spalinové ventilátory
• oběh
• kondenzátní, napájecí a chladící čerpadla
• ztráta vývodových transformátorů
• elektrostatické odlučovače.
α součinitel velikosti zdroje

Jmenovitý výkon TG (MW)		α
Nad 700		0,9848
Do 700		1
Do 300		1,01
Do 200		1,019
Do 100		1,035

Při velikosti zdroje mezi uvedenými hodnotami se součinitel α stanoví lineární aproximací.
β součinitel typu pohonu napájecích čerpadel

Součinitel typu pohonu napájecích čerpadel	elektromotor	parní turbinka s využitím odběrové nebo admisní páry bloku (turbonapáječka)
β	= 1

P_SV	svorkový výkon generátoru	(kW)
P_TBN	příkon turbonapáječky	(kW)

γ součinitel typu paliva (hnědé uhlí ČR)

γ		Voda W_t_r
γ		0,2	0,25	0,3	0,35
popel A_d	0,15	0,9893	0,9988	0,9991	0,9995
	0,2	0,9893	0,9989	0,9993	0,9997
	0,25	0,9894	0,9991	0,9995	0,9999
	0,3	0,9894	0,9994	0,9998	1,0003
	0,35	0,9895	0,9997	1,0001	1,0006
	0,4	0,9895	1,0000	1,0005	1,0011
	0,45	0,9896	1,0004	1,0010	1,0016

δ součinitel typu chladící věže

Součinitel typu chladící věže	přirozený tah	ventilátor
δ	= 1

P_VEN

Příkon ventilátorů

(kW)

Stanovení hrubé srovnávací účinnosti zdroje η_tepcel
porovnávacím referenčním zdrojem je blok 700 MW na referenční hnědé uhlí, pro který jsou opravné koeficienty rovny 1

1. Pro nové zdroje

η_{tepcel} = η_{tepcel} * . k_{0} . k_{1} . k_{2} %

η_tepcel*	celková hrubá účinnost zdroje na výrobu elektrické energie stanovená projektem	(%)
η_tepcel	srovnávací účinnost zdroje	(%)

k₀koeficient kvality paliva (hnědé uhlí ČR)

k₀		Voda W_tr
k₀		0,2	0,25	0,3	0,35
popel A_d	0,15	0,9762	0,9769	0,9797	0,9797
	0,2	0,9793	0,9801	0,9826	0,9826
	0,25	0,9825	0,9840	0,9862	0,9862
	0,3	0,9857	0,9886	0,9904	0,9904
	0,35	0,9906	0,9939	0,9954	0,9954
	0,4	0,9955	1,0000	1,0011	1,0011
	0,45	1,0010	1,0068	1,0075	1,0075

k₁ koeficient pro chladící systém

Typ chlazení	k₁
Chladící věž s přirozeným tahem	1,000
Průtočné chlazení	0,974
Suchá kondenzace	1,036
Suché chlazení	1,051

k₂ koeficient velikosti zdroje

Jmenovitý výkon TG (MW)	k₂
Nad 700	0,98
Do 700	1
Do 300	1,034
Do 200	1,059
Do 100	1,097

Při velikosti zdroje mezi uvedenými hodnotami se součinitel k₂ stanoví lineární aproximací.

2. Pro rekonstruované zdroje

η_{tepcel} = η_{tepcel} * . k_{0} . k_{1} . k_{2} . k_{3} %

η_tepcel*	celková tepelná hrubá účinnost zdroje na výrobu elektrické energie stanovená projektem	(%)
k₀	koeficient kvality paliva
k₁	koeficient pro chladící systém
k₂	koeficient velikosti zdroje
k₃	koeficient stáří zdroje

k₃=1/ (a.b.c)

a	koeficient stáří kotelního zařízení nedotčeného rekonstrukcí
b	koeficient stáří turbinového zařízení nedotčeného rekonstrukcí
c	koeficient stáří chladícího okruhu a pomocných zařízení nedotčeného rekonstrukcí

Stanovení koeficientů a, b,c

Stáří zařízení	Kotel	Turbogenerátor	Chladící okruhy a pomocná zařízení
roky	a	b	c
0	1	1	1
10	0,99	0,97	0,98
20 a více	0,96	0,94	0,95

Při stáří zdroje mezi uvedenými hodnotami se součinitelé a, b, c stanoví lineární aproximací.
Porovnání srovnávací účinnosti zdroje η_tepcel s referenční účinností pro dané zařízení, odvozenou z BAT η_ref

η_{tepcel} \geq η_{ref} %

k vyhlášce č. 349/2010 Sb.
Stanovení účinnosti výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbínou

(1) Účinnost výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbínou se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru k celkové energii paliva spáleného v plynové turbíně, vyjádřený v %:

η_{et} = \frac{3, 6 {xE}_{sv}^{o}}{Q_{pal}^{o}} x 100 %

(2) Měrná spotřeba energie v palivu k výrobě elektřiny v soustrojí s plynovou turbínou

S_{pal}^{et} = \frac{Q_{pal}^{o}}{E_{sv}^{o}} = \frac{3, 6 x 100}{η_{et}} GJ / MWh

kde

E^o_sv	(MWh)	elektrická energie vyrobená v soustrojí s plynovou turbínou při provozu do obchozu (bez využití odpadního tepla)
Q^o_pal	(GJ)	energie paliva spáleného v soustrojí s plynovou turbínou při provozu do obchozu (bez využití tepla)
S^et_pal	(GJ/MWh)	měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny na svorkách generátoru
η_et	(%)	účinnost výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbínou

k vyhlášce č. 349/2010 Sb.
Stanovení účinnosti výroby elektřiny v paroplynovém cyklu

(1) Účinnost výroby elektřiny v paroplynovém cyklu se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektřiny měřené na svorkách generátorů dodané z výrobny k celkové energii paliva spáleného v plynové turbině a ve spalinovém kotli vyjádřený v %:

η_{et} = \frac{3, 6 x (E_{sv}^{s} + E_{sv})}{(Q_{pal}^{s} + Q_{pal}^{SK})} x 100 (%)

(2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v paroplynovém cyklu

S_{pal}^{et} = \frac{Q_{pal}^{s} + Q_{pal}^{SK}}{(E_{sv}^{s} + E_{sv})} = \frac{3, 6 x 100}{η_{et}} (GJ / MWh)

kde

E_sv	(MWh)	elektřina vyrobená v parním soustrojí
E^s_sv	(MWh)	elektrická energie vyrobená v soustrojí s plynovou turbínou při provozu se spalinovým kotlem
Q^s_pal	(GJ)	energie paliva spáleného v plynové turbině při provozu se spalinovým kotlem
S^et_pal	(GJ/MWh)	měrná spotřeba energie v palivu vztažená na výrobu elektřiny na svorkách všech generátorů
η_et	(%)	účinnost výroby energie v paroplynovém cyklu vztažená na výrobu elektřiny na svorkách všech generátorů
$Q_{pal}^{SK}$	(GJ)	energie paliva spáleného ve spalinovém kotli

k vyhlášce č. 349/2010 Sb.
Minimální účinnost výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbinou a v paroplynovém cyklu
Stanovení referenční účinnosti pro dané zařízení, odvozené z nejlepší dostupně techniky η_ref

η_{ref} = η_{BAT} / k_{vlst} %

kde

η_ref	referenční hrubá účinnost	(%)
η_BAT	čistá účinnost stanovená BAT	(%)
k_vlst	koeficient vlastní spotřeby

	Nová zařízení	Stávající zařízení**
	η_BAT_(%)
Plynová turbina *⁾	≥36	≥32
Paroplynový cyklus k výrobě elektřiny	≥54	≥50

*) Platí pro špičkový provoz
**) Výchozí údaj při rekonstrukci zařízení
k_vlst= k_vlstzak.β.γ. δ

k_vlstzak

koeficient vlastní spotřeby základní = 0,98

Do vlastní spotřeby není zahrnut kompresor plynu.
β součinitel typu pohonu napájecích čerpadel

Součinitel typu pohonu napájecích čerpadel	elektromotor	parní turbinka s využitím odběrové nebo admisní páry bloku (turbonapáječka)
β	= 1

P_SV	svorkový výkon generátoru	(kW)
P_TBN	příkon turbonapáječky	(kW)

γ součinitel paliva

Palivo	Zemní plyn	Lehký topný olej
γ	= 1	1,01

δ součinitel typu chladící věže

Součinitel typu chladící věže	přirozený tah	ventilátor
δ	= 1

P_VEN

Příkon ventilátorů

(kW)

Stanovení srovnávací účinnosti zdroje η_tepcel

η_tepcel_*	celková hrubá účinnost zdroje na výrobu elektrické energie stanovená projektem	(%)
η_tepcel	srovnávací účinnost zdroje	(%)

η_tepcel= η_tepcel*.k₀.k₁.k₂
kde
k₀ koeficient kvality paliva

Palivo	Zemní plyn	Lehký topný olej
k₀	= 1	1,01

k₁ koeficient pro chladící systém

Typ chlazení	k₁
Chladící věž s přirozeným tahem	1,000
Průtočné chlazení	0,9866
Suchá kondenzace	1,0170
Suché chlazení	1,0249

k₂ koeficient velikosti paroplynového zdroje

Instalovaný výkon paroplynového zdroje P^e^l_PPC((MW)	≤ 200	200≤ 300	300 ≤ 500	> 500
k₂	1,1	1,04	1,01	1

Při velikosti zdroje mezi uvedenými hodnotami se součinitel k₂ stanoví lineární aproximací.
Porovnání srovnávací účinnosti zdroje η_tepcels referenční účinností pro dané zařízení, odvozenou z BAT η_ref

η_{tepcel} \geq η_{ref} %

k vyhlášce č. 349/2010 Sb.
Stanovení účinnosti výroby elektřiny v jednotce s pístovým motorem

(1) Účinnost výroby elektřiny v soustrojí s pístovým motorem η_kj se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektrické energie měřené na svorkách generátoru E_kj (MWh) dodané z jednotky Q_kj(GJ) k energii paliva spáleného v této jednotce Q^kj_pa_l (GJ), vyjádřený v %:

η_{kj} = \frac{3, 6 {xE}_{kj}}{Q_{pal}^{kj}} x 100 (%)

(2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické energie

S_{pal}^{ev} = \frac{Q_{pal}^{kj}}{E_{kj}} = \frac{3, 6 x 100}{η_{kj}} (GJ / MWh)

kde

E_kj	(MWh)	elektřina vyrobená v jednotce, měřená na svorkách generátoru
Q^kj_pal	(GJ)	energie paliva spáleného v jednotce
S^ev_pal	(GJ/MWh)	měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v jednotce
η_kj	(%)	účinnost výroby elektřiny v jednotce

k vyhlášce č. 349/2010 Sb.
Minimální účinnost výroby elektřiny v jednotce s pístovým motorem

jmenovitý elektrický výkon jednotky P^el_kj	účinnost výroby elektřiny η_kj*)	měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny S^ev_pal
kW	%	GJ/MWh
≤ 30	26	13,85
30≤ 100	30	12,0
100≤ 500	32	11,25
> 500	38	9,47

*) Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1 této vyhlášky.
Minimální účinnost výroby elektřiny v jednotce se Stirlingovým motorem

jmenovitý elektrický výkon jednotky	účinnost výroby elektřiny η_kj*)	měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny S^ev_pal
kW	%	GJ/MWh
do 30	15	24,00
nad 30 kW	20	18,00

k vyhlášce č. 349/2010 Sb.
Účinnost výroby energie v palivovém článku E_pc se stanoví

(1) Účinnost výroby energie v palivovém článku η_pc se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektřiny měřené na svorkách palivového článku E_pc (MWh) k energii paliva (nosiče energie) spáleného v této jednotce, vyjádřený v %:

η_{pc} = \frac{3, 6 {xE}_{pc}}{Q_{pal}^{pc}} x 100 (%)

(2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v palivovém článku

S_{pal}^{ev} = \frac{Q_{pal}^{pc}}{E_{pc}} = \frac{3, 6 x 100}{η_{pc}} (GJ / MWh)

kde

E_pc	(MWh)	elektřina vyrobená v palivovém článku, měřená na jeho svorkách
Q^pc_pal	(GJ)	energie paliva (nosiče energie) spáleného v palivovém článku
S^ev_pal	(GJ/MWh)	měrná energie paliva (nosiče energie) v palivovém článku na výrobu elektřiny
η_pc	(%)	účinnost výroby elektřiny v palivovém článku

k vyhlášce č. 349/2010 Sb.
Stanovení účinnosti výroby elektrické energie fotovoltaického článku

(1) Účinnost výroby energie fotovoltaického článku se testuje za pomocí testeru se solárním simulátorem dle technických norem *) za standardních testovacích podmínek - intenzita 1000 W/m², spektrum záření AM 1,5 a teplota 25°C. Ze změřené voltampérové charakteristiky je stanoven maximální výkon solárního článku a to jako bod na změřené charakteristice s nejvyšší hodnotou součinu proudu a napětí.
Účinnost daného článku vyjádřená v procentech je potom dána vztahem:

η = \frac{\overset{Pmpp}{Ac}}{E} x 100

kde

η	Účinnost daného článku v %
Pmpp	Maximální výkon v jednotce Wp (watt - peak).
Ac	plocha článku (m²)
E	intenzita záření při testování 1000 W/m²

(2) Minimální referenční závazná hodnota účinnosti fotovoltaického článku je:

Typ fotovoltaického článku	Minimální účinnost článku v %
Polykrystalický *⁾	16
Monokrystalický	18

*) pro instalaci těchto druhů fotovotaických panelů, které použijí tento druh článků, musí být zpracován posudek od energetického auditora (technicky nebo ekonomicky vylučující montáž více účinného zařízení).
Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1 této vyhlášky.

k vyhlášce č. 349/2010 Sb.
Minimální účinnost η solárního kolektoru

(1) Minimální účinnost solárního kolektoru
Závislost účinnosti kapalinového kolektoru na definovaných okrajových podmínkách, se stanovuje zkouškou podle zvláštního předpisu *) a výstupem zkoušky je křivka účinnosti (při kolmém úhlu dopadu slunečního záření) ve tvaru

η_{k} = η_{0} - a_{1} \frac{(t_{m} - t_{e})}{G} - a_{2} \frac{{t_{m} - t_{e}}^{2}}{G}

η₀	účinnost solárního kolektoru při nulovém teplotním spádu mezi střední teplotou teplonosné kapaliny t_m a okolím t_e (nulové tepelné ztráty), zjednodušeně označována jako optická účinnost;
a₁	lineární součinitel tepelné ztráty kolektoru, v W/(m²·K);
a₂	kvadratický součinitel tepelné ztráty kolektoru (vyjadřuje zvýšení tepelných ztrát vlivem sálání, závislé na rozdílu 4. mocnin teplot), ve W/(m²·K²).

Tři konstanty křivky účinnosti η ₀, a₁, a₂ vztažené k ploše apertury zcela charakterizují účinnost kolektoru v celém rozsahu provozních podmínek.

(2) Výkon kolektoru
Z plochy apertury se stanoví jako

Q_{k} = 0, 7 * G * A_{k} kW

A_k	plocha apertury v m² (plocha, kterou kolektor přijímá nekoncentrované sluneční záření)
G	sluneční ozáření, ve 1000W/m².

(3) Účinnost kolektoru pro výkony nad 200 kWt
Z křivky účinnosti je možné stanovit pro referenční podmínky:
• sluneční ozáření G = 1000 W/m²- je to tady podruhé
• zvolený rozdíl teplot mezi střední teplotou teplonosné kapaliny v kolektoru t_ma venkovním prostředím t_e
podle typu kolektoru minimální účinnost kolektoru η_r pro instalace větších výkonů.
Hodnoty η ₀, a₁, a₂ jsou stanoveny zkouškou tepelného výkonu kolektoru dle zvláštního předpisu *)

Typ solárního kolektoru	Rozdíl teplot t_m - t_e [°C]	Minimální účinnost η _r *)
Nezasklený kolektor (absorbér)	10	0,70
Plochý zasklený kolektor	30	0,60
Trubkový vakuový kolektor	50	0,55

*) Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1 této vyhlášky.

(4) Základní podmínkou splnění minimální účinnosti solárních kolektorů při jejich vkládání do systémů centrálního zásobování teplem (dále „systému“) je nezhoršování energetické bilance systému a nesníží celkovou účinnost systému. K posouzení sporných případů je nutno provést energetický audit.

k vyhlášce č. 349/2010 Sb.
Základní postupy stanovení minimální účinnosti

1. stanovení účinnosti výroby elektřiny v parním turbosoustrojí v případě s odběrem tepla

η_{el} = \frac{3, 6 {xE}_{sv} x 100}{Q_{pal}^{c}} = \frac{3, 6 {xE}_{sv} x 100}{Q_{el}} x \frac{Q_{el} + Q_{tep}}{Q_{pal}} (%)

S_{pal}^{ev} = \frac{Q_{pal}^{e}}{E_{sv}} = \frac{Q_{pal}}{E_{sv}} x \frac{Q_{el}}{Q_{el} + Q_{tep}} = \frac{3, 6 x 100}{η_{el}} (GJ / MWh)

2. Stanovení účinnosti výroby energie v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem

η_{et} = \frac{3, 6 x E_{sv}^{s} + E_{sv}^{o} + Q_{tep} + Q_{v}^{ov}}{Q_{pal}^{s} + Q_{pal}^{o} + Q_{pal}^{d}} %

S_{pal}^{et} = \frac{Q_{pal}^{s} + Q_{pal}^{o} + Q_{pal}^{d}}{3, 6 x E_{sv}^{s} + E_{sv}^{o} + Q_{tep} + Q_{v}^{ov}} GJ / GJ

3. Stanovení účinnosti výroby energie v paroplynovém cyklu

η_{et} = \frac{3, 6 x E_{sv}^{s} + E_{sv}^{o} + E_{sv} + Q_{tep} + Q_{v}^{ov}}{Q_{pal}^{s} + Q_{pal}^{o} + Q_{pal}^{d} + Q_{pal}^{k}} %

S_{pal}^{et} = \frac{Q_{pal}^{s} + Q_{pal}^{o} + Q_{pal}^{d} + Q_{pal}^{k}}{3, 6 x E_{sv}^{s} + E_{sv}^{o} + E_{sv} + Q_{tep} + Q_{v}^{ov}} GJ / GJ

4. Stanovení účinnosti výroby energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem

η_{kj} = \frac{3, 6 {xE}_{kj} + Q_{kj}}{Q_{pal}^{kj}} x 100 %

S_{pal}^{ev} = \frac{3, 6 {xQ}_{pal}^{kj}}{3, 6 {xE}_{kj} + Q_{kj}} GJ / MWh

5. Stanovení účinnosti výroby energie ve výrobně (kotelně) s kogeneračními jednotkami

η_{kj} = \frac{3, 6 {xE}_{kj} + Q_{vyt}}{Q_{pal}^{kj} + Q_{pal}^{ko}} x 100 %

S_{pal}^{et} = \frac{Q_{pal}^{kj} + Q_{pal}^{ko}}{3, 6 {xE}_{kj} + Q_{vyt}} GJ / GJ

6. Stanovení účinnosti výroby energie (elektrické a tepelné) v palivovém článku

η_{pc} = \frac{3, 6 {xE}_{pc} + Q_{pc}}{Q_{pal}^{pc}} x 100 %

S_{pal}^{ev} = \frac{3, 6 {xQ}_{pal}^{pc}}{3, 6 {xE}_{pc} + Q_{pc}} GJ / MWh

Definice jednotlivých položek je obsažena v přílohách č. 1 až 13 této vyhlášky.