273/2021 Sb. — Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady

ČÁST 1

§ 1

Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie²) a upravuje

a) požadavky na zařízení určená pro nakládání s odpady a jejich provoz,

b) podrobnosti předávání údajů o odpadech v rámci školního sběru,

c) technické podmínky soustřeďování odpadu,

d) podrobnosti pro využívání odpadů k zasypávání,

e) podmínky, při jejichž splnění může být odpad vznikající při úpravě odděleně soustřeďovaných komunálních odpadů předáván k energetickému využití a k odstranění,

f) podrobnosti ukládání odpadů na skládky,

g) podrobnosti přepravy odpadů a přeshraniční přepravy odpadů,

h) požadavky na údaje o odpadu, základní popis odpadu, vedení průběžné evidence a ohlašování,

i) podrobnosti nakládání s komunálními odpady,

j) podrobnosti nakládání s nebezpečnými odpady,

k) podrobnosti vztahující se k vybraným kovovým odpadům,

l) podrobnosti nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby,

m) podrobnosti nakládání s biologicky rozložitelnými odpady,

n) podrobnosti komunitního kompostování,

o) podrobnosti nakládání s kaly,

p) podrobnosti nakládání s polychlorovanými bifenyly,

q) podrobnosti nakládání s odpadní rtutí,

r) podrobnosti nakládání s odpadními oleji,

s) podrobnosti nakládání s léčivy z domácností a

t) podrobnosti ekonomických nástrojů.

§ 2

Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) inertním materiálem materiál, který nemá nebezpečné vlastnosti a u něhož za normálních klimatických podmínek nedochází k žádným významným fyzikálním, chemickým nebo biologickým změnám; inertní materiál nehoří ani jinak chemicky či fyzikálně nereaguje, nepodléhá biologickému rozkladu ani nezpůsobuje rozklad jiných látek, s nimiž přichází do styku, a to způsobem, který ohrožuje nebo poškozuje lidské zdraví nebo životní prostředí nebo který vede k překročení limitů znečišťování stanovených jinými právními předpisy³); směsné odpady nejsou inertním materiálem,

b) zařízením na použití upravených kalů všechny díly půdních bloků podle jiného právního předpisu⁴), na kterých používá upravené kaly jedna osoba užívající zemědělskou půdu, a všechna místa, kde tato osoba dočasně ukládá upravené kaly,

c) anaerobním rozkladem řízený a kontrolovatelný mikrobiální mezofilní nebo termofilní rozklad organických látek bez přístupu vzduchu v zařízení bioplynové stanice jako samostatné technologie za vzniku bioplynu a digestátu,

d) biologickým odpadem rostlinného původu biologický odpad, který neobsahuje biologický odpad živočišného původu, ani s ním nepřišel do kontaktu,

e) biologickým odpadem živočišného původu odpad, který obsahuje vedlejší produkty živočišného původu nebo jinou složku živočišného původu,

f) odpady vzniklými při spalování odpadů jakékoliv kapalné nebo pevné odpady včetně popela, strusky, popílku a zachyceného prachu z odlučovačů a filtrů, reakčních produktů z čištění plynu, kalu z čištění odpadních vod, použitých katalyzátorů a použitého aktivního uhlí, které vznikají při procesu tepelného zpracování odpadů, a

g) strukturou zakládky celkový objem pórů z celkového objemu surovinové skladby zakládky vyjádřený v procentech; definuje rozsah zadržení plynů a kapalin zejména v surovinové skladbě zakládky.

ČÁST 2

§ 3

Požadavky na zařízení určená pro nakládání s odpady a jejich provoz

(1) Obsah provozního řádu a provozního deníku skládek musí odpovídat technické normě TNO 83 8039 Skládkování odpadů – Provozní řád skládek. Požadavky na obsah provozního řádu ostatních zařízení jsou vymezeny v příloze č. 1 k této vyhlášce a požadavky na obsah provozního deníku jsou vymezeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(2) Vlivy zařízení určeného pro nakládání s odpady a jejich dopady na životní prostředí a pracovní prostředí musí být identifikovány a omezeny na nejnižší možnou míru v souladu se stávajícími technickými poznatky. Vlivy podle věty první a odpovídající opatření musí být popsány v provozním řádu.

(3) Zařízení určené pro nakládání s odpady musí být

a) vybaveno zařízením na určování hmotnosti odpadu s pravidelnou kalibrací v intervalu nejvýše do 24 měsíců s výjimkou

1. zařízení k zasypávání podle bodu 6 přílohy č. 4 k zákonu,

2. malých zařízení určených pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady,

3. zařízení přijímajících výhradně kapalné odpady, u kterých je zjišťován objem a hmotnost může být určena výpočtem, a

4. do konce roku 2030 v případě mobilních zařízení může být určování hmotnosti prováděno jiným způsobem, zejména externím zařízením na určování hmotnosti; v takovém případě musí být v provozním řádu, pokud jej zařízení má, nastaven jednoznačný způsob zjištění hmotnosti odpadů od každé předávající osoby,

b) provozováno a vybaveno tak, aby nedocházelo ke znečišťování veřejně přístupných pozemních komunikací a v případě stacionárního zařízení veškerých přístupových cest,

c) s výjimkou zařízení k zasypávání zeminou, kameny a sedimenty zabezpečeno proti nežádoucímu přístupu nepovolaných osob; u zařízení k zasypávání je dostačující, pokud je v dostatečném rozestupu označeno tabulemi se zákazem vstupu nepovolaných osob a pokud to lze, tak i závorou na příjezdové cestě, a

d) s výjimkou zařízení k zasypávání zeminou, kameny a sedimenty vybaveno informační tabulí čitelnou z volně přístupného prostranství před zařízením, na níž jsou uvedeny následující informace:

1. název zařízení,

2. identifikační číslo zařízení,

3. druhy odpadů nebo skupiny a podskupiny odpadů podle Katalogu odpadů, které mohou být přijaty do zařízení,

4. obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo provozovatele zařízení, včetně jmen, příjmení osob, které za právnickou osobu jednají, a jejich telefonní čísla, popřípadě jména a příjmení, obchodní firmu, sídlo a telefonní číslo, je-li provozovatel zařízení podnikající fyzickou osobou,

5. provozní doba zařízení, během níž probíhá příjem odpadů do zařízení nebo výdej odpadů nebo výrobků ze zařízení.

(4) Během provozní doby zařízení, při níž probíhá příjem odpadů do zařízení nebo výdej odpadů nebo výrobků ze zařízení, musí být vždy přítomen pracovník určený provozovatelem zařízení k jeho obsluze.

(5) Mobilní zařízení ke sběru odpadu musí být označeno jedním bílým štítkem nebo samolepkou o šířce 50 cm a výšce minimálně 20 cm s černým nápisem „Mobilní sběr odpadu“; označení může být umístěno na boční straně vozidla.

(6) V případě mobilního zařízení může být informační tabule podle odstavce 3 písm. d) nahrazena listinným dokladem, který je k dispozici u obsluhy zařízení.

ČÁST 3

§ 4

Předání údajů o převzatých odpadech
Údaje o hmotnosti převzatých druhů odpadů a údaje o zařízeních určených pro nakládání s odpady, kterým škola převzaté odpady předala, škola předá na formuláři podle přílohy č. 3 k této vyhlášce.

ČÁST 4

HLAVA 1

§ 5

Technické podmínky soustřeďování odpadu

(1) Odpady musí být soustřeďovány v prostředcích, které

a) jsou odolné proti chemickým vlivům odpadů, pro které jsou určeny,

b) splňují technické požadavky k nakládání s chemickými látkami a směsmi se stejnými vlastnostmi jako mají odpady, pro které jsou určeny,

c) jsou odlišeny tvarem, barvou nebo značením od prostředků nepoužívaných pro nakládání s odpady a od prostředků určených k soustřeďování jiných druhů odpadů,

d) svým provedením zajišťují bezpečnost při jejich obsluze, a pokud nejsou určeny pro jednorázové použití, i při jejich čištění a desinfekci,

e) svým provedením nebo v kombinaci s technickým provedením a vybavením místa, v němž jsou umístěny, zabezpečují ochranu okolí před únikem odpadů a před emisemi nebo zápachem a zároveň chrání odpad před nežádoucím znehodnocením, zneužitím nebo odcizením a

f) jsou umístěny tak, aby byla zajištěna bezpečnost při jejich obsluze, požární bezpečnost, dostupnost a možnost obsluhy mechanizačními a dopravními prostředky.

(2) Prostředky pro soustřeďování komunálního odpadu splňují požadavky podle odstavce 1, pokud odpovídají příslušným technickým normám ČSN EN 840 Pojízdné kontejnery pro odpad a recyklaci a ČSN EN 13071 Stacionární kontejnery na odpad.

(3) Odpady mohou být soustřeďovány mimo soustřeďovací prostředky, pokud plocha, na které jsou soustředěny, zajišťuje v nejvyšší míře splnění požadavků odstavce 1 písm. a) a b) a d) až f). Toto místo je ohraničeno a označeno tak, aby bylo zřejmé, že věci zde umístěné jsou odpadem včetně označení kódu a názvu druhu odpadu.

(4) V případě soustřeďování sedimentů v místě vzniku odpadu se do vzdálenosti 100 m od hrany vodní plochy za místo vzniku odpadu považují pozemky koryta vodního toku, vodní nádrže, vodní plochy, kde byly vytěženy, a pozemky s těmito pozemky bezprostředně sousedící.

HLAVA 2

Díl 1

§ 6

Obecné podmínky zasypávání

(1) K zasypávání nesmí být využívány odpady,

a) které nejsou inertním materiálem nebo

b) které jsou vymezené v bodech A a B přílohy č. 4 k této vyhlášce.

(2) K zasypávání nesmí být využívány odpady v následujících oblastech:

a) v ochranných pásmech vodních zdrojů I. stupně⁵),

b) v ochranných pásmech léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod I. a II. stupně ochrany⁶) s výjimkou zeminy, kamení a sedimentů vzniklých v rámci daného ochranného pásma, nebo

c) ve zvláště chráněných územích⁷) s výjimkou zeminy, kamení a sedimentů vzniklých v rámci daného chráněného území.

(3) U odpadu využívaného k zasypávání nesmí

a) obsah škodlivin v sušině využívaných odpadů překročit nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 5.1 sloupci II přílohy č. 5 k této vyhlášce,

b) v případě využití ve svrchní vrstvě v mocnosti 1 m od konečného povrchu terénu a v ochranných pásmech vodních zdrojů II. stupně nebo v případě využití odpadů pod úrovní hladiny podzemní vody překročit nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 5.1 sloupci I přílohy č. 5 k této vyhlášce,

c) obsah škodlivin ve výluhu využívaných odpadů překročit nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin uvedené v tabulce č. 5.2 přílohy č. 5 k této vyhlášce a

d) výsledky zkoušek akutní toxicity prováděných ekotoxikologickými testy překročit limity stanovené v tabulce č. 5.3 sloupci II přílohy č. 5 k této vyhlášce a ve svrchní vrstvě v mocnosti 1 m od konečného povrchu terénu v tabulce č. 5.3 sloupci I přílohy č. 5 k této vyhlášce.

(4) U sedimentů využívaných k zasypávání rozdílně od odstavce 3 nesmí obsah škodlivin překročit nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 5.4 přílohy č. 5 k této vyhlášce s výjimkou případů, kdy jsou překročeny nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin u nejvýše tří ukazatelů; v takovém případě však nesmí výsledky zkoušek akutní toxicity prováděných ekotoxikologickými testy překročit limity stanovené v tabulce č. 5.3 sloupci II přílohy č. 5 k této vyhlášce a ve svrchní vrstvě v mocnosti 1 m od konečného povrchu terénu limity stanovené v tabulce č. 5.3 sloupci I přílohy č. 5 k této vyhlášce.

(5) Obsah škodlivin podle odstavce 3 písm. a) a c) a odstavce 4 může být překročen, pokud jejich zvýšení odpovídá podmínkám charakteristickým pro dané místo, zejména pozaďovým hodnotám škodlivin, a geologické a hydrogeologické charakteristice místa a jeho okolí. Navýšené limity musí být jednoznačně popsány v provozním řádu a odůvodněny. Dále musí být vymezena opatření, která zajistí ochranu životního prostředí a lidského zdraví. V případě navyšování limitů musí provozovatel zařízení nechat zpracovat hydrogeologický posudek a hodnocení rizika v dané lokalitě v souladu s jiným právním předpisem⁸) jako podklad pro zpracování provozního řádu. Hydrogeologický posudek a hodnocení rizika v dané lokalitě jsou v tomto případě přílohou provozního řádu.

(6) V případě využívání odpadů k zasypávání v jednom místě použití v množství větším než 1 000 t musí být pro toto místo použití zpracováno hodnocení rizika v dané lokalitě v souladu s jiným právním předpisem⁸). Součástí hodnocení rizika musí být rovněž specifikace nejbližších ochranných pásem vodních zdrojů a dále informace, zda bude docházet k využití odpadů pod úrovní hladiny podzemní vody. Hodnocení rizika v dané lokalitě je v tomto případě přílohou provozního řádu.

§ 7

Podmínky využití strusky ze spalování ostatních odpadů k zasypávání

(1) Odlišně od § 6 může být vyzrálá struska ze spalování ostatního odpadu zahrnutá pod katalogové číslo 19 01 12 využita k aplikacím vymezeným v bodě 3 přílohy č. 6 k této vyhlášce, pokud

a) má platné osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu a je v souladu s podmínkami vydaného osvědčení alespoň čtyřikrát ročně ověřována nepřítomnost nebezpečné vlastnosti Ekotoxicita HP14,

b) prošla procesem, jehož součástí je vytřídění železných a neželezných kovů, a procesem zrání, kdy se stabilizuje minerální frakce odpadu, a to absorpcí atmosférického CO₂, odváděním přebytečné vody a oxidací, součástí tohoto procesu je skladování na volném prostranství nebo v zakrytých budovách, na vodohospodářsky zabezpečené ploše alespoň po dobu 28 dnů,

c) obsah škodlivin ve výluhu nepřekračuje nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 6.1 přílohy č. 6 k této vyhlášce; splnění této podmínky se ověřuje pro každých 5 000 t strusky,

d) obsah škodlivin v sušině vyzrálé strusky nepřekračuje nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 6.2 přílohy č. 6 k této vyhlášce, splnění této podmínky se ověřuje alespoň čtyřikrát ročně,

e) splňuje technické požadavky vymezené v bodě 2 přílohy č. 6 k této vyhlášce,

f) bude použita ke stavebním účelům uvedeným v tabulce v bodě 3 přílohy č. 6 k této vyhlášce za podmínek uvedených v tomto bodě,

g) technická vrstva obsahující vyzrálou strusku je alespoň 1 m nad maximální výškou hladiny podzemní vody,

h) vzdálenost místa využití od studny nebo jímacího vrtu určeného k zásobování vodou domácností je nejméně 30 m,

i) nebude použita v ochranných pásmech vodních zdrojů I. a II. stupně⁵), v ochranných pásmech léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod I. a II. stupně⁶), ve zvláště chráněných územích, v územích soustavy Natura 2000 nebo v záplavových územích,

j) minimální množství strusky využité v jedné aplikaci je 250 m³.

(2) Zvláštní požadavky na vzorkování pro účely ověření vhodnosti strusky pro zasypávání jsou vymezeny v bodě 4 přílohy č. 6 k této vyhlášce.

(3) Obsah škodlivin podle odstavce 1 písm. d) může být překročen, pokud je pro místo aplikace zpracováno hodnocení rizika v dané lokalitě v souladu s jiným právním předpisem⁸). Navýšené limity musí být jednoznačně popsány v provozním řádu a odůvodněny. Dále musí být vymezena opatření, která zajistí ochranu životního prostředí a lidského zdraví. Hodnocení rizika v dané lokalitě je v tomto případě přílohou provozního řádu.

Díl 2

§ 8

Podmínky pro energetické využití odpadů

(1) Odpad vznikající při úpravě odděleně soustřeďovaných recyklovatelných komunálních odpadů v zařízení na mechanickou úpravu odpadu může být předán k energetickému využití v zařízení na energetické využití odpadu, pokud množství takto předaného odpadu tvoří v kalendářním roce nejvýše podíl pro daný materiál stanovený v tabulce č. 7.1 přílohy č. 7 k této vyhlášce z celkového množství odděleně soustřeďovaného recyklovatelného odpadu tohoto materiálu vstupujícího do procesu úpravy.

(2) Údaj o tom, jaký podíl z upravovaného odpadu tvoří předávaný odpad a zda odpad splňuje podmínku podle odstavce 1, je součástí údajů o odpadu předávaných provozovatelem zařízení na úpravu odpadu. Pokud odpad prochází více zařízeními na úpravu, musí provozovatel zařízení zohlednit, jaký podíl z původně odděleně soustřeďovaného recyklovatelného komunálního odpadu vstupujícího do procesu úpravy představoval vstupující odpad.

HLAVA 3

Díl 1

§ 9

(1) Odpad vznikající při úpravě odděleně soustřeďovaných recyklovatelných komunálních odpadů v zařízení na mechanickou úpravu odpadu může být odstraněn, pouze pokud množství takto předaného odpadu tvoří v kalendářním roce nejvýše podíl pro daný materiál stanovený v tabulce č. 7.2 přílohy č. 7 k této vyhlášce z celkového množství odděleně soustřeďovaného recyklovatelného odpadu tohoto materiálu vstupujícího do procesu úpravy.

Díl 2

§ 10

Technické požadavky na skládky

(1) Technické požadavky na skládky odpadů včetně podmínek pro jejich umístění, technické zabezpečení jejich provozu, těsnění, a podmínek pro jejich uzavření a rekultivaci a požadavky na jejich monitorování musí splňovat požadavky technických norem ČSN 83 8030 Skládkování odpadů – Základní podmínky pro navrhování a výstavbu skládek, ČSN 83 8032 Skládkování odpadů – Těsnění, ČSN 83 8033 Skládkování odpadů – Nakládání s průsakovými vodami ze skládek, ČSN 83 8034 Skládkování odpadů – odplynění skládek, ČSN 83 8035 Skládkování odpadů – Uzavírání a rekultivace skládek a ČSN 83 8036 Skládkování odpadů – Monitorování skládek.

(2) Skládky se dělí podle technického zabezpečení na následující skupiny:

a) skupina S-inertní odpad je určená výhradně pro odpady, které jsou inertním materiálem; pro účely evidence a ohlašování odpadů a zařízení se skládky této skupiny označují S-IO,

b) skupina S-ostatní odpad je určená pro odpady kategorie ostatní odpad; pro účely evidence a ohlašování odpadů a zařízení se skládky této skupiny označují S-OO; tato skupina se dále dělí na následující podskupiny:

1. S-OO1 zahrnující skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad s nízkým obsahem organických biologicky rozložitelných látek, odpadů obsahujících azbest a odpadů na bázi sádry,

2. S-OO3 zahrnující skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad včetně odpadů s podstatným obsahem organických biologicky rozložitelných látek, odpadů, které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu, a odpadů obsahujících azbest; na tyto skládky nebo sektory nesmějí být ukládány odpady na bázi sádry,

c) skupina S-nebezpečný odpad je určená pro nebezpečné odpady; pro účely evidence a ohlašování odpadů a zařízení se skládky této skupiny označují S-NO.

(3) Každá skládka může mít zřízeny sektory odpovídající různým skupinám skládek, pokud technické provedení jednotlivých sektorů zabrání kontaktu, vzájemnému ovlivnění nebo smíchání odpadů uložených v jednotlivých sektorech skládky, a to po celou dobu uložení odpadů.

(4) Konstrukčními prvky v rámci první fáze provozu skládky jsou tyto prvky:

a) potrubí systému pro odvod skládkového plynu,

b) potrubí systému odvodnění skládky,

c) podkladní vrstvy a obsypy pro odplyňovací potrubí,

d) drenážní pera průsakových vod.

(5) V případě skládek Třídy III podle normy ČSN 83 8034 Skládkování odpadů – Odplynění skládek musí být skládkový plyn, pokud je to technicky možné, energeticky využíván.

§ 11

(1) Před uložením odpadů na skládku musí být zvolen takový způsob úpravy, případně kombinace způsobů úpravy, který zajistí nejnižší možný dopad uložených odpadů na životní prostředí a lidské zdraví. Za účelem splnění tohoto požadavku musí být úprava odpadů v souladu s nejlepšími dostupnými technikami. V případě nebezpečných odpadů musí být odstraněny jejich nebezpečné vlastnosti, je-li to technicky možné. Výjimkou jsou případy, kdy celkové nepříznivé dopady odstranění nebezpečných vlastností daného odpadu na životní prostředí převyšují příznivé dopady jejich odstranění. Upuštění od odstranění nebezpečných vlastností musí být odůvodněno v základním popisu odpadu.

(2) Přípustné způsoby a postupy úpravy před uložením na skládku jsou uvedeny v příloze č. 8 k této vyhlášce.

(3) V případě odpadů katalogových čísel 20 03 01, 20 03 02, 20 03 03 se za úpravu odpadů před jejich uložením na skládku považuje případ, kdy původce odpadu zajistil při jejich soustřeďování vytřídění všech ostatních složek komunálních odpadů, které produkuje. Pokud je původcem těchto odpadů obec, považuje se požadavek podle věty druhé za splněný, pokud obec zajišťuje místa pro oddělené soustřeďování v souladu s požadavky této vyhlášky. V případě odpadu katalogového čísla 20 03 07 se za úpravu odpadu před uložením na skládku považuje případ, kdy původce odpadu zajistil při jeho soustřeďování vytřídění alespoň kovů, plastů a dřeva velkých rozměrů.

(4) Na skládky odpadů se odpady ukládají tak, aby nemohlo dojít k nežádoucí vzájemné reakci za vzniku škodlivých látek, k narušení těsnosti, k nežádoucím deformacím nebo k narušení stability a konstrukce skládky.

(5) Odpady se na skládky ukládají s ohledem na jejich vzájemnou mísitelnost podle přílohy č. 9 k této vyhlášce.

§ 12

(1) Na skládku skupiny S-inertní odpad S-IO je možné ukládat pouze odpady, které jsou inertním materiálem, za splnění následujících podmínek:

a) obsah škodlivin ve vodném výluhu nesmí překročit nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 10.1 pro výluhovou třídu číslo I přílohy č. 10 k této vyhlášce,

b) obsah organických škodlivin v sušině odpadu nesmí překročit nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 10.2 přílohy č. 10 k této vyhlášce; v případě odpadu stabilizovaného způsobem D9 se obsah organických škodlivin v sušině nesleduje,

c) nedochází k úniku průsakových vod do povrchových nebo podzemních vod⁵) a

d) nejedná se o odpad na bázi sádry.

(2) Na skládku skupiny S-ostatní odpad S-OO1 je možné ukládat pouze ostatní odpad za splnění následujících podmínek:

a) obsah škodlivin ve vodném výluhu nesmí překročit v žádném z ukazatelů nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 10.1 pro výluhovou třídu číslo IIa přílohy č. 10 k této vyhlášce a

b) celkový obsah organického uhlíku v sušině odpadu (dále jen „celkový organický uhlík“) nesmí překročit 5 %; při překročení této hodnoty lze odpad uložit, pokud hodnota rozpuštěného organického uhlíku nepřekročí hodnotu 80 mg/l; v případě stabilizovaného odpadu upraveného způsobem nakládání uvedeným pod kódem D9 se celkový organický uhlík nesleduje.

(3) Na skládku skupiny S-ostatní odpad S-OO3 je možné ukládat pouze ostatní odpad za splnění následujících podmínek:

a) nejedná se o odpad na bázi sádry,

b) odpady, které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu, je možné ukládat bez zkoušek,

c) obsah škodlivin ve vodném výluhu nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 10.1 pro výluhovou třídu číslo IIa přílohy č. 10 k této vyhlášce; v případě výstupu ze zařízení pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů 4. skupiny se rozpuštěný organický uhlík nesleduje,

d) v případě výstupu z úpravy směsných komunálních odpadů se obsah škodlivin ve vodném výluhu nesleduje,

e) pokud je překročena nejvýše přípustná hodnota rozpuštěného organického uhlíku uvedená v tabulce č. 10.1 pro výluhovou třídu číslo IIa přílohy č. 10 k této vyhlášce, lze odpad uložit na skládku za podmínky, že nebude obsahovat vyšší koncentrace organických škodlivin, než je uvedeno v tabulce č. 10.3 přílohy č. 10 k této vyhlášce.

(4) Na skládku skupiny S-nebezpečný odpad S-NO je možné ukládat odpady pouze za splnění následujících podmínek:

a) obsah škodlivin ve vodném výluhu nesmí překročit v žádném z ukazatelů nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 10.1 pro výluhovou třídu číslo III přílohy č. 10 k této vyhlášce,

b) nesmějí být přijímány odpady, které vykazují ztrátu žíháním vyšší než 10 % sušiny nebo celkový organický uhlík vyšší než 6 %; při překročení této hodnoty celkového organického uhlíku lze odpad považovat za vyhovující kritériím pro příjem v případě, že hodnota rozpuštěného organického uhlíku nepřekročí 100 mg/l; v případě stabilizovaného odpadu upraveného způsobem nakládání uvedeným pod kódem D9 se celkový organický uhlík nesleduje.

(5) Odpad je možné ukládat na příslušnou skupinu skládek i v případě až trojnásobného překročení nejvýše přípustných hodnot ukazatelů stanovených v tabulce č. 10.1 přílohy č. 10 k této vyhlášce s výjimkou pH, a to za následujících podmínek:

a) všechny ostatní požadavky pro uložení na skládku jsou splněny,

b) překročení nepředstavuje zvýšené riziko ohrožení životního prostředí podle jiných právních předpisů³),

c) jedná se o konkrétní odpady od konkrétních původců uvedené v provozním řádu skládky,

d) v případě odpadů, které jsou inertním materiálem, nesmějí být zvýšeny nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů rozpuštěného organického uhlíku, suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů, polychlorované bifenyly, celkový organický uhlík a uhlovodíků řady C10 – C40,

e) na skládkách nebezpečných odpadů S-NO nelze zvýšit ukazatel rozpuštěného organického uhlíku.

(6) Odpady kategorie ostatní odpad bez obsahu biologicky rozložitelných látek s nižší třídou vyluhovatelnosti mohou být ukládány na skládky odpovídající vyšší třídě vyluhovatelnosti.

§ 13

(1) Popílky ze spaloven nebezpečných odpadů lze ukládat pouze v odděleném sektoru skládky po jejich předchozí úpravě způsobem nebo postupem podle § 11 odst. 1 a 2.

(2) Všechny údaje o odpadu nutné pro posouzení, zda může být uložen na skládku, musí být uváděny v základním popisu odpadu.

(3) Přílohou průběžné evidence je záznam o umístění každého druhu nebezpečného odpadu. Způsob záznamu a měřítko rastrové mapy, podle které se záznam provádí, se stanoví v provozním řádu.

(4) Odpady azbestu mohou být uloženy na skládku, pouze pokud

a) jsou zabaleny v utěsněných obalech nebo uloženy v utěsněných nádobách či kontejnerech a

b) plocha pro ukládání odpadů bude neprodleně po uložení odpadu překryta technologickým materiálem; k hutnění plochy může dojít až po překrytí.

§ 14

Odpady, které je zakázáno ukládat na skládku, a výjimky ze zákazu ukládání odpadů na skládku

(1) Odpady, které je zakázáno ukládat na skládku, protože mohou mít při uložení na skládku negativní dopad na životní prostředí nebo zdraví lidí, jsou vymezeny v bodě A přílohy č. 4 k této vyhlášce.

(2) Nebezpečné odpady, které je zakázáno ukládat na skládku, protože je technicky možné je zpracovat ve spalovnách nebezpečného odpadu nebo v zařízeních pro materiálové nebo energetické využití odpadu provozovaných na území České republiky, jsou vymezeny v bodě C přílohy č. 4 k této vyhlášce. Výjimku představují odpady, které spadají do druhu odpadu vymezeného v bodě C přílohy č. 4 k této vyhlášce, ale s ohledem na jejich vlastnosti je není možné přijmout do zařízení podle věty první. V případě uložení odpadů na skládku na základě této výjimky musí být důvod, proč není možné přijmout odpad do zařízení podle věty první, popsán v základním popisu odpadu.

(3) Biologicky rozložitelné odpady a výstupy z jejich úpravy nebo zpracování, které je možné ukládat na skládku, jsou vymezeny v bodě D přílohy č. 4 k této vyhlášce.

§ 15

Odpady, které je zakázáno ukládat na skládku od roku 2030, a výjimky ze zákazu ukládání odpadů na skládku

(1) Odpady, které je zakázáno ukládat od roku 2030 na skládku, protože je možné je za stávajícího stavu vědeckého a technického pokroku účelně recyklovat, jsou vymezeny v tabulce v bodě E přílohy č. 4 k této vyhlášce. Výjimku představují odpady, jejichž zpracování jiným způsobem není s ohledem na jejich vlastnosti v souladu s právními předpisy. V případě uložení odpadů na skládku na základě této výjimky musí být důvod pro uložení odpadu na skládku popsán v základním popisu odpadu.

(2) Pokud odpad splňuje výjimku ze zákazu ukládání odpadu na skládku podle § 40 odst. 3 zákona, uvádí se důvod pro uplatnění výjimky v průběžné evidenci odpadů původce odpadů, v základním popisu odpadu a v průběžné evidenci odpadů skládky odpadů.

§ 16

Technické zabezpečení skládky, uzavírání a rekultivace skládky

(1) Odpady použité jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky musí odpovídat požadavkům na odpady, které mohou být uloženy na příslušnou skupinu skládek. Použití odpadů jako technologického materiálu na technické zabezpečení skládky nebo při uzavírání a rekultivaci skládky musí být popsáno v provozním řádu skládky. Zejména musí být vymezeny druh a kategorie používaných odpadů, jejich vlastnosti, způsob jejich použití a jejich potřebné množství.

(2) Odpady, které nesmí být použity jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky nebo při uzavírání a rekultivaci skládky, jsou vymezeny v bodě A přílohy č. 4 k této vyhlášce.

(3) Jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky k vytváření odplyňovací vrstvy a k vytváření vyrovnávací vrstvy pod uzavírací těsnicí vrstvou skládky mohou být použity pouze odpady vymezené v příloze č. 11 k této vyhlášce, které splňují podmínky pro uložení na příslušnou skládku odpadů a odpovídají požadavkům projektové dokumentace této skládky odpadů.

(4) K vytváření uzavírací těsnicí vrstvy skládky mohou být použity pouze odpady vymezené v příloze č. 11 k této vyhlášce, které odpovídají požadavkům projektové dokumentace této skládky odpadů a v žádném z ukazatelů nepřekročí limitní hodnoty výluhové třídy číslo IIb podle přílohy č. 10 k této vyhlášce.

(5) K vytváření ochranné a svrchní rekultivační vrstvy skládky mohou být použity pouze odpady vymezené v příloze č. 11 k této vyhlášce, které odpovídají požadavkům projektové dokumentace této skládky odpadů a splňují podmínky využívání odpadů k zasypávání podle § 6.

ČÁST 5

§ 17

Označení motorových vozidel přepravujících odpad

(1) Motorová vozidla a jízdní soupravy přepravující odpad po veřejně přístupných pozemních komunikacích musí být označeny dvěma pravoúhlými reflexními bílými výstražnými tabulkami o šířce 40 cm a výšce minimálně 30 cm s černým nápisem „A“ o výšce písmene 20 cm a tloušťce 2 cm. U jízdních souprav musí být zadní tabulka připevněna na zadní straně přípojného vozidla.

(2) Výstražné tabulky musí být k vozidlu připevněny tak, aby při provozu vozidla nemohlo dojít k jejich samovolnému uvolnění, přičemž nesmí zakrývat ostatní povinné značení vozidla, osvětlení a tabulky registrační značky.

(3) Povinnost označit vozidlo podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na vozidla M1 a N1⁹).

§ 18

Přeprava odpadů z České republiky podléhající postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu

(1) Při přepravě odpadů z České republiky do jiné země Evropské unie nebo vývozu z České republiky do třetích zemí, který podléhá postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu, se z části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů¹⁰) vyžaduje dokumentace a informace podle bodů 1, 4, 6, 7 až 12.

(2) Při přepravě odpadů z České republiky do jiné země Evropské unie nebo vývozu z České republiky do třetích zemí se v souladu s bodem 14 části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů¹⁰) dále vyžaduje

a) kopie výpisu z obchodního rejstříku oznamovatele odpovídající stavu, kdy byla podepsána smlouva podle čl. 5 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů¹⁰),

b) doklad prokazující vlastnické právo k odpadu, kterým je

1. prohlášení oznamovatele, že předmětný odpad vzniká při jeho činnosti, nebo

2. pokud odpad nevzniká při činnosti oznamovatele, smlouva, na základě které oznamovatel nabyl nebo nabude vlastnické právo k odpadu,

c) adresa a identifikační číslo provozovny nebo identifikační číslo zařízení a povolení provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady, ze kterého bude odpad přepravován, včetně provozního řádu, na základě kterého je toto zařízení provozováno, pokud jej zákon vyžaduje,

d) identifikační číslo zařízení a povolení provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady, do kterého bude odpad vrácen v případech podle čl. 22 a 24 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů¹⁰), včetně provozního řádu, na základě kterého je toto zařízení provozováno, pokud jej zákon vyžaduje,

e) pokud není oznamovatel provozovatelem zařízení podle písmene d) kopie smlouvy mezi oznamovatelem a provozovatelem tohoto zařízení, na základě které bude v případech podle čl. 22 a 24 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů¹⁰) odpad vrácen do tohoto zařízení; ve smlouvě musí být upraveno zajištění kapacitní rezervy v tomto zařízení odpovídající nejméně množství přepravovaného odpadu, které pokrývá finanční záruka podle čl. 6 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů¹⁰), pro případy podle čl. 22 a 24 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů¹⁰), a

f) údaje a dokumenty potřebné k výpočtu finanční záruky podle čl. 6 odst. 1 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů¹⁰), alespoň vzdálenost mezi zahraničním zařízením pro využití nebo odstranění odpadu podle bloku 10 formuláře oznámení a zařízením pro zpětný návrat odpadu, tedy hodnota „L“ podle bodu 2.3. přílohy č. 8 k zákonu, a navrhovaný součet hmotností živých zásilek pro kalkulaci finanční záruky tedy hodnota „M“ podle bodu 2.5.b) přílohy č. 8 k zákonu.

(3) Údaje a kopie smlouvy podle odstavce 2 písm. d) a e) se nevyžadují, pokud bude v případech podle čl. 22 a 24 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů¹⁰) odpad vrácen do provozovny nebo zařízení určeného pro nakládání s odpady, ze kterého bude přepravován.

§ 19

Přeprava odpadů do České republiky podléhající postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu

(1) Při přepravě odpadů do České republiky se z části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů¹⁰) vyžaduje dokumentace a informace podle bodů 1, 2, 4, 6, 7 až 12.

(2) V souladu s bodem 14 části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů¹⁰) se dále vyžaduje

a) kopie výpisu z obchodního rejstříku příjemce odpovídající stavu ke dni, kdy byla podepsána smlouva podle čl. 5 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů¹⁰),

b) identifikační číslo zařízení a povolení provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady, ve kterém budou odpady využity, včetně provozního řádu, na základě kterého je toto zařízení provozováno, pokud jej zákon vyžaduje,

c) údaje o způsobu zajištění finanční záruky podle čl. 6 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů¹⁰),

d) údaj o aktuální roční projektované kapacitě zařízení uvedeného pod písmenem b) s ohledem na druh odpadu, který má být přepravován do České republiky, a

e) v případě přepravy odpadů do České republiky k energetickému využití povolení příslušného orgánu ochrany ovzduší k tepelnému zpracování odpadu podle jiného právního předpisu¹¹) vztahující se k zařízení podle písmene b) a zpráva o výsledku a průběhu spalovací zkoušky v tomto zařízení.

§ 20

Přeprava odpadů podléhající postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu k předběžnému využití s následným jiným než předběžným využitím v České republice

(1) Při přepravě odpadů k předběžnému využití s následným jiným než předběžným využitím v České republice se z části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů¹⁰) vyžaduje dokumentace a informace podle bodů 1, 2, 4, 6, 7 až 12.

(2) Dokumentace a informace podle bodu 9 části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů¹⁰) se vyžaduje pro zařízení k předběžnému využití i pro zařízení k jinému než předběžnému využití v České republice.

(3) V souladu s bodem 14 části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů¹⁰) se dále vyžaduje

a) kopie výpisu z obchodního rejstříku příjemce a provozovatele každého následného zařízení pro předběžné využití a jiné než předběžné využití odpovídající stavu ke dni, kdy byla podepsána smlouva podle čl. 5 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů¹⁰),

b) identifikační číslo zařízení a povolení provozu zařízení určeného k nakládání s odpady, které odpad přijme, a každého dalšího zařízení, které bude s odpady nakládat, a to včetně provozního řádu, na základě kterého je toto zařízení provozováno, pokud jej zákon vyžaduje,

c) zpráva o výsledku a průběhu spalovací zkoušky v případě, že následným zařízením pro jiné než předběžné využití je zařízení na energetické využití odpadu,

d) povolení příslušného orgánu ochrany ovzduší k tepelnému zpracování odpadu podle jiného právního předpisu¹¹) v případě, že následným zařízením pro jiné než předběžné využití je zařízení na energetické využití odpadu,

e) údaje o způsobu zajištění finanční záruky podle čl. 6 a případné dodatečné finanční záruky podle čl. 6 odst. 6 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů¹⁰) a

f) informace o aktuální roční projektované kapacitě zařízení uvedených pod písmenem b) s ohledem na druh odpadu, který má být přepravován do České republiky.

§ 21

Dovoz odpadů podléhající postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu ze třetí země
Při přepravě odpadů do České republiky ze třetí země se z části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů¹⁰) vyžaduje dokumentace a informace podle § 19 nebo 20 podle toho, zda je přeprava prováděna k předběžnému využití s následným jiným než předběžným využitím nebo nikoliv, a dále údaje a dokumenty potřebné k výpočtu finanční záruky podle čl. 6 odst. 1 a odst. 4 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů¹⁰), alespoň vzdálenost mezi zařízením v České republice a zařízením v zemi odeslání, do kterého by se odpad vracel v případech podle čl. 22 a 24 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů¹⁰), a navrhovaný součet hmotností živých zásilek pro kalkulaci finanční záruky, tedy hodnota „M“ podle bodu 2.5.b) přílohy č. 8 k zákonu.

§ 22

Tranzitní přeprava odpadů podléhající postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu přes území České republiky
Při tranzitní přepravě odpadů přes území České republiky se vyžaduje dokumentace podle bodů 6, 7 až 12 části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů¹⁰).

§ 23

Společná ustanovení
Z dokumentace a informací vyžadovaných při přepravách odpadů podle § 17 až 22 se nevyžaduje

a) chemická analýza podle bodu 7 části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů¹⁰), vyplývá-li složení odpadů z informací a dokumentace podle bodu 16 části 1 nebo bodu 8 části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů¹⁰),

b) popis procesu vzniku odpadů podle bodu 8 části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů¹⁰), vyplývá-li z informací a dokumentace podle bodu 16 části 1 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů¹⁰),

c) informace podle bodů 10 a 11 části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů¹⁰), je-li příslušným orgánem místa odeslání členského státu Evropské unie poskytnuta informace podle bodu 24 části 1 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů¹⁰), která informace podle bodů 10 a 11 části 3 přílohy II nahradí.

ČÁST 6

§ 24

(1) Rozsah údajů, které je povinna předat osoba předávající odpad do zařízení nebo obchodníkovi s odpady, je stanoven v bodě 1 přílohy č. 12 k této vyhlášce.

(2) Náležitosti obsahu základního popisu odpadu jsou stanoveny v bodě 2 přílohy č. 12 k této vyhlášce.

(3) Jako kritické ukazatele sledované při opakovaných dodávkách odpadu se stanovují vlastnosti odpadu, u kterých může s ohledem na suroviny nebo technologii procesu vzniku odpadu docházet ke změnám a které mohou ovlivnit přijetí odpadu do zařízení. Jedná se zejména o obsah biologických činitelů, obsah škodlivin v sušině nebo ve výluhu odpadu, biologickou stabilitu, výhřevnost nebo ekotoxicitu.

(4) Kritické ukazatele se ověřují alespoň v četnosti uvedené v bodě 3 přílohy č. 12 k této vyhlášce.

(5) Při každé změně surovin nebo technologie procesu, ve kterém odpad vzniká, a při dalších změnách, které mohou ovlivnit vlastnosti odpadu rozhodné pro přijetí odpadu do zařízení, je nezbytné předat nové údaje o odpadu podle bodu 1 písm. b) a c) přílohy č. 12 k této vyhlášce nebo v případě základního popisu údaje podle bodu 2 přílohy č. 12 k této vyhlášce. Výjimku představují změny, které ovlivňují pouze vlastnosti odpadu, které jsou sledovány jako kritické ukazatele, v takovém případě postačuje ověření kritických ukazatelů.

§ 25

(1) Provozovatel zařízení určeného pro nakládání s odpady nebo obchodník s odpady je povinen při převzetí odpadu při jednorázové nebo první z řady opakovaných dodávek písemně zaznamenat údaje o odpadu a předávající osobě v rozsahu údajů podle bodu 1 přílohy č. 12 k této vyhlášce a v případě skládky odpadů nebo zařízení k zasypávání rovněž údaje podle bodu 2 přílohy č. 12 k této vyhlášce.

(2) Provozovatel zařízení určeného pro nakládání s odpady nebo obchodník s odpady je povinen při každém převzetí odpadu písemně zaznamenat alespoň údaj, který umožňuje identifikovat osobu předávající odpad včetně identifikačního čísla provozovny nebo identifikačního čísla zařízení, ze kterých je odpad předáván, nebo identifikačního čísla obchodníka s odpady a dále druh, kategorii a množství přijatého odpadu, a další údaje o odpadu předané předávající osobou.

(3) Provozovatel zařízení určeného pro nakládání s odpady, který přebírá odpad od nepodnikající fyzické osoby, je povinen zaznamenat údaje o obci, na jejímž území předávaný odpad vznikl, a to alespoň název obce a identifikační číslo základní územní jednotky.

§ 26

Vedení průběžné evidence

(1) Průběžná evidence se vede v rozsahu listu 2 přílohy č. 13 k této vyhlášce a dále vždy obsahuje

a) datum a číslo zápisu do evidence,

b) jméno a příjmení osoby odpovědné za vedení evidence.

(2) V rámci vedení průběžné evidence odpadů se provede záznam

a) při každém naplnění prostředku pro soustřeďování odpadu,

b) při každém předání nebo převzetí odpadu,

c) odlišně od písmen a) a b) jednou měsíčně v případě periodického svozu komunálního odpadu,

d) při každém provedení úpravy, využití nebo odstranění odpadu,

e) při přeshraniční přepravě, dovozu nebo vývozu,

f) vždy na konci kalendářního roku k zaznamenání zůstatku odpadů k 31. prosinci.

(3) Při vedení evidence a ohlašování se pro označení provozovny původce odpadů využívá identifikační číslo provozovny přidělené živnostenským úřadem. Pokud provozovna nemá přiděleno identifikační číslo provozovny, používá se k identifikaci interní číslo provozovny, které si ohlašovatel zvolí sám.

(4) Interní číslo provozovny

a) může mít nejvýše 12 znaků, nesmí obsahovat mezeru a mezerou nesmí začínat ani končit,

b) může obsahovat číslice i písmena,

c) nesmí začínat písmeny CZ nebo CS nebo CO,

d) nesmí být rovno nule nebo několika nulám,

e) nesmí obsahovat diakritická znaménka,

f) může mít za základ IČO subjektu, které musí být doplněno číselnou řadu 1, 2, 3, 4, 5 až na maximální počet 12 znaků,

g) lze změnit pouze ve výjimečných případech; nové číslo se musí vztahovat k celému kalendářnímu roku; interní číslo provozovny je možné změnit nejpozději před prvním předáním odpadů v daném kalendářním roce.

(5) Při vedení evidence a ohlašování se pro označení obchodníka s odpady využívá identifikační číslo obchodníka s odpady přidělené krajským úřadem.

(6) Evidence musí být vedena tak, aby bylo možné ohlašovat podle § 27.

§ 27

(1) Původce odpadu, provozovatel zařízení určeného pro nakládání s odpady a obchodník s odpady zasílají hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za uplynulý kalendářní rok (dále jen „roční hlášení“) podle listů 1 a 2 přílohy č. 13 k této vyhlášce. Původce odpadu podává samostatné hlášení za každou svou provozovnu včetně svého skladu odpadu podle přílohy č. 4 bodu 12 zákona.

(2) Provozovatel čistírny odpadních vod a provozovatel zařízení na úpravu kalů zasílá jako součást ročního hlášení údaje o složení kalů předávaných k jejich využití na zemědělské půdě podle listu 3 přílohy č. 13 k této vyhlášce.

(3) Hlášení údajů o volné kapacitě skládky v první fázi provozu, o stavu vytvořené finanční rezervy a o poplatcích za ukládání odpadu na skládku je součástí ročního hlášení a zasílá se podle listu 4 přílohy č. 13 k této vyhlášce.

(4) Hlášení o obecním systému je součástí ročního hlášení obce a zasílá se podle listu 5 přílohy č. 13 k této vyhlášce.

(5) Hlášení údajů o obsahu perzistentních organických látek podle přílohy IV přímo použitelného předpisu Evropské unie o perzistentních organických znečišťujících látkách¹²) se zasílá podle listu 6 přílohy č. 13 k této vyhlášce jako součást ročního hlášení. Za odpad perzistentních organických látek podle § 94 odst. 4 a § 95 odst. 3 zákona se považují veškeré odpady s obsahem perzistentních organických látek podle přílohy IV přímo použitelného předpisu Evropské unie o perzistentních organických znečišťujících látkách¹²).

(6) Provozovatel zařízení určeného pro nakládání s odpady ohlašuje údaje o přijatých polychlorovaných bifenylech jako součást ročního hlášení podle listu 7 přílohy č. 13 k této vyhlášce.

(7) Provozovatel zařízení k mechanické úpravě, třídění a dotřídění odpadů, které přijímá komunální odpady, odpady z obalů nebo odpady vzniklé jejich úpravou, při hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence zasílá jako součást ročního hlášení podrobné údaje z evidence odpadů na vstupu a výstupu z technologie úpravy odpadu v rozsahu podle listu 8 přílohy č. 13 k této vyhlášce.

§ 28

(1) Provozovatel zařízení ohlašuje údaje o zařízení určeném pro nakládání s odpady a údaje o zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení provozu zařízení podle přílohy č. 15 k této vyhlášce.

(2) Obchodník s odpady, zprostředkovatel nebo dopravce ohlašují údaje o činnosti a údaje o zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení činnosti podle přílohy č. 16 k této vyhlášce.

(3) Provozovatel mobilního zařízení k úpravě nebo využití odpadu oznámí zahájení provozu zařízení v novém místě příslušnému krajskému úřadu, krajské hygienické stanici a obecnímu úřadu obce, na jejímž území bude zařízení provozováno, prostřednictvím datové schránky. Oznámení musí být podáno před zahájením provozu. V oznámení zahájení provozu, uvede datum předpokládaného skutečného zahájení úpravy nebo využívání odpadů a parcelní číslo pozemku, na kterém bude umístěno. Provozovatel zařízení musí podat nové oznámení i v případě přesunu zařízení v rámci území jedné obce.

§ 29

Kontrola a zpracování hlášení

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajský úřad kontrolují úplnost a správnost podaných řádných a opravných hlášení, provádí vyhodnocení kontrol stanovených ministerstvem a vyzývají ohlašovatele k provedení doplnění nebo oprav nesprávných údajů.

(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností kontroluje v hlášení

a) údaje o ohlašovateli,

b) zařazení odpadu do druhu nebo podruhu a kategorie v souladu s Katalogem odpadů,

c) údaje o množství odpadu,

d) přiřazení evidenčních kódů způsobu nakládání s odpadem,

e) údaje o zapojení ohlašovatele do obecního systému,

f) údaje o původcích odpadu, zařízeních pro nakládání s odpady a obchodnících s odpady,

g) údaje o identifikačních číslech provozovny, zařízení a obchodníka s odpady,

h) uvedení čísla osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu,

i) údaje o předávání a převzetí odpadu a s tím souvisejících partnerských subjektech,

j) údaje o obecním systému obce,

k) údaje o složení kalu,

l) údaje o obsahu perzistentních organických látek,

m) údaje o převzatých zařízeních obsahujících PCB a odpadech PCB a

n) údaje o vstupech a výstupech ze zařízení k mechanické úpravě, třídění a dotřídění.

(3) Krajský úřad kontroluje v hlášení

a) vyplnění údajů o zařízení pro nakládání s odpady, o obchodníkovi s odpady, o zprostředkovateli s odpady a o dopravci odpadů,

b) uvedení identifikačního čísla zařízení a obchodníka,

c) vyplnění data zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení provozu nebo činnosti,

d) u zařízení s výjimkou z povolení podle zákona, uvedení souřadnic umístění zařízení, vyplnění údajů o technologii a kapacitách, uvedení názvu, katalogových čísel a kategorie zpracovávaných druhů odpadů a evidenčních kódů způsobu nakládání s odpady.

(4) Zpracované údaje z hlášení se zasílají ministerstvu v datovém standardu prostřednictvím k tomu zřízených informačních systémů nebo s využitím dálkového přístupu do Informačního systému odpadového hospodářství.

§ 30

Zasílání informací ministerstvu

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zasílá ministerstvu v datovém standardu informace o jím vydaných rozhodnutích podle zákona v rozsahu stanoveném v příloze č. 17 k této vyhlášce prostřednictvím Informačního systému odpadového hospodářství nebo s využitím dálkového přístupu do Informačního systému odpadového hospodářství.

(2) Krajský úřad zasílá ministerstvu informace v datovém standardu o jím vydaných rozhodnutích podle zákona a ohlášené údaje o zařízeních v rozsahu podle přílohy č. 17 k této vyhlášce prostřednictvím Informačního systému odpadového hospodářství nebo s využitím dálkového přístupu do Informačního systému odpadového hospodářství.

§ 31

Přidělování identifikačních čísel zařízení a identifikačních čísel obchodníka s odpady

(1) Formát identifikačního čísla zařízení je CZXYYYYY, kde X je označení kraje a YYYYY je pořadové číslo evidovaného zařízení v rámci příslušného kraje. Označení kraje je následující: A – Hlavní město Praha, S – Středočeský, U – Ústecký, L – Liberecký, K – Karlovarský, H – Královéhradecký, E – Pardubický, P – Plzeňský, C – Jihočeský, J – Vysočina, B – Jihomoravský, M – Olomoucký, T – Moravskoslezský, Z – Zlínský.

(2) Zařízení provozované na základě výjimky podle § 21 odst. 3 a uvedené v bodě 12 v příloze č. 4 k zákonu má formát identifikačního čísla zařízení CSXYYYYY, kde X je označení kraje a YYYYY je pořadové číslo evidovaného zařízení v rámci příslušného kraje. Označení kraje se použije podle pravidel v odstavci 1.

(3) Formát identifikačního čísla obchodníka s odpady je COXYYYYY, kde X je označení kraje a YYYYY je pořadové číslo evidovaného obchodníka s odpady v rámci příslušného kraje. Označení kraje se použije podle pravidel v odstavci 1.

(4) Identifikační číslo zařízení je vytvořeno ve formátu podle odstavců 1 a 2 a jeho přidělení se písemně sdělí provozovateli zařízení.

(5) Identifikační číslo obchodníka s odpady vytvoří krajský úřad při vydání povolení k obchodování s odpady ve formátu podle odstavce 3 a jeho přidělení písemně sdělí obchodníkovi s odpady společně s doručením povolení k obchodování s odpady.

(6) Jednou přidělené identifikační číslo zařízení nebo obchodníka s odpady nelze měnit, odstranit ani přidělit jinému zařízení nebo obchodníkovi s odpady. Pokud dojde k převodu nebo přechodu užívacího práva k zařízení nebo ke změně právního základu, na základě kterého může být zařízení provozováno, identifikační číslo zařízení se nemění. Pokud dojde k přechodu práv a povinností z povolení k obchodování s odpady, identifikační číslo obchodníka se nemění.

(7) Samostatné identifikační číslo zařízení se přidělí skládce v první fázi provozu skládky a skládce v druhé fázi provozu skládky a dále zařízením

a) k využití nebo skladování odpadu vymezených v § 21 odst. 3 zákona a uvedených v příloze č. 4 k zákonu,

b) vymezeným v § 21 odst. 3 zákona, pokud se jedná o malá zařízení,

c) třídicím a dotřiďovacím linkám – na mechanickou úpravu třídění a dotřídění odpadu,

d) k mechanicko-biologické úpravě,

e) pro sběr nebo zpracování vozidel s ukončenou životností; včetně demontáže,

f) pro sběr a drcení vozidel s ukončenou životností – šrédr,

g) pro sběr nebo zpracování – demontáž elektrozařízení s ukončenou životností,

h) pro sběr a drcení elektrozařízení – šrédr,

i) pro sběr nebo zpracování vozidel z různých druhů dopravy, kromě silniční; včetně demontáže,

j) pro trvalé uložení odpadní rtuti,

k) ke konverzi a případně solidifikaci odpadní rtuti,

l) k úpravě kalů z čistíren odpadních vod před použitím na zemědělské půdě,

m) ke skladování kalů z čistíren odpadních vod před použitím na zemědělské půdě.

§ 32

Ohlašování Ministerstvem obrany nebo jím zřízenou organizací pro správu a provoz objektů důležitých pro obranu státu

(1) V případě ročního hlášení Ministerstva obrany nebo jím zřízené organizace pro správu a provoz objektů jsou údaje předány ministerstvu v datovém standardu stanoveném ministerstvem v rozsahu přílohy č. 13 k této vyhlášce.

(2) Ministerstvo obrany nebo jím zřízené organizace pro správu a provoz objektů předává údaje o provozu zařízení určených pro nakládání s odpady krajskému úřadu v rozsahu přílohy č. 15 k této vyhlášce.

ČÁST 7

HLAVA 1

§ 33

Rozsah zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů a způsob výpočtu plnění cílů

(1) Oddělené soustřeďování složek komunálních odpadů může obec zajistit prostřednictvím

a) sběrných dvorů,

b) zařízení určených pro nakládání s odpady,

c) velkoobjemových kontejnerů,

d) sběrných nádob,

e) pytlového způsobu sběru, nebo

f) kombinací způsobů podle písmen a) až e).

(2) Podíl odděleně soustřeďovaných recyklovatelných složek komunálního odpadu pro účely vyhodnocení, zda byly splněny cíle stanovené v zákoně, se vypočte způsobem popsaným v příloze č. 18 k této vyhlášce.

§ 34

Biologický odpad

(1) Obec zajistí celoročně místa pro oddělené soustřeďování alespoň biologického odpadu rostlinného původu.

(2) Zajištění místa pro oddělené soustřeďování biologického odpadu je splněno také v případě, že obec má na svém území zavedený systém komunitního kompostování, do kterého je umožněno odevzdávat veškeré rostlinné zbytky vznikající na území obce.

§ 35

Papír, plasty, sklo, kovy a jedlé oleje a tuky
Obec zajistí celoročně místa pro oddělené soustřeďování odpadů papíru, plastů, skla, kovů a jedlých olejů a tuků.

§ 36

Obec zajistí od 1. ledna 2025 celoročně místa pro oddělené soustřeďování odpadů textilu.

§ 37

Nebezpečné komunální odpady

(1) Obec zajistí místa pro oddělené soustřeďování nebezpečných komunálních odpadů určením místa k soustřeďování nebezpečných komunálních odpadů alespoň ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně.

(2) Soustřeďování nebezpečných komunálních odpadů musí být obcí prováděno pouze na shromažďovacích místech s obsluhou nebo v zařízení určeném pro nakládání s odpady, ve kterých obsluha nebezpečné odpady převezme a uloží do určených prostředků.

(3) Při soustřeďování nebezpečných komunálních odpadů je možné využívat označení a identifikační list nebezpečného odpadu zpracovaný obecně pro příslušný druh odpadu.

§ 38

Oznámení o převzatých komunálních odpadech
Provozovatel zařízení oznamuje písemně údaje o druhu a množství převzatých komunálních odpadů od fyzických osob obci, na jejímž území odpad vznikl, na formuláři podle přílohy č. 19 k této vyhlášce.

HLAVA 2

§ 39

Označování nebezpečného odpadu a identifikační list nebezpečného odpadu

(1) Způsob a rozsah označování nebezpečných odpadů je stanoven v příloze č. 20 k této vyhlášce.

(2) Obsah identifikačního listu nebezpečného odpadu je stanoven v příloze č. 21 k této vyhlášce.

§ 40

Ohlašování přepravy nebezpečných odpadů

(1) Ohlašovací list pro ohlášení přepravy nebezpečných odpadů od jednoho odesílatele k jednomu příjemci z jednoho nebo více míst nakládky do jednoho místa vykládky je uveden v příloze č. 22 k této vyhlášce.

(2) V případě, že se přeprava nebezpečných odpadů uskuteční vícekrát v jeden den z jednoho místa nakládky do jednoho místa vykládky, může být ohlášena podle přílohy č. 22 k této vyhlášce na jednom ohlašovacím listu s uvedením, že se jedná o kyvadlovou přepravu.

(3) Doklad přiložený v písemné podobě k zásilce nebezpečného odpadu obsahuje informace v rozsahu ohlašovacího listu uvedeného v příloze č. 22 k této vyhlášce.

HLAVA 3

§ 41

Vybrané kovové odpady

(1) Kovové odpady, u nichž je provozovatel zařízení při jejich převzetí povinen zaznamenat údaje o fyzické osobě, která fyzicky předala odpad do zařízení, a kovové odpady, za které může provozovatel zařízení poskytovat úplatu pouze způsobem uvedeným v § 19 odst. 3 zákona, jsou vymezeny v bodě 1 přílohy č. 23 k této vyhlášce.

(2) Kovové odpady, za které nesmí provozovatel zařízení poskytovat úplatu v případě převzetí od nepodnikajících fyzických osob, jsou vymezeny v bodě 2 přílohy č. 23 k této vyhlášce.

(3) Přílohou průběžné evidence odpadů vymezených v bodech 1 a 2 přílohy č. 23 k této vyhlášce je evidence údajů o fyzické osobě, která fyzicky předala odpad do zařízení, a rovněž údaj o výši platby za převzatý kovový odpad. Provozovatel zařízení, které přijímá kovové odpady podle odstavce 1, s výjimkou provozovatele zařízení ke sběru a zpracování vozidel s ukončenou životností, vede tuto evidenci podle přílohy č. 14 k této vyhlášce. Hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za uplynulý kalendářní rok se i v tomto případě zasílá podle listů 1 a 2 přílohy č. 13 k této vyhlášce.

(4) Mobilní zařízení ke zpracování vozidel z kolejové, letecké a lodní dopravy může přijímat odpady z těchto dopravních prostředků i v případě, že se jedná o odpad katalogových čísel 16 01 04*, 16 01 06, 16 01 17, 16 01 18, 16 08 01.

(5) Provozovatel zařízení s výjimkou provozovatele zařízení, které přebírá výhradně výrobky s ukončenou životností a jejich součásti, do nějž jsou přebírány kovové odpady podle odstavců 1 a 2,

a) sleduje prostor zařízení kamerovým systémem tak, že kamery zabírají prostor vstupu do zařízení, místo, kde je umístěna váha, která je používána při přejímce odpadu do zařízení, a místo, kde jsou v zařízení soustřeďovány převzaté odpady,

b) je povinen proškolit zaměstnance v souladu s § 19 odst. 4 zákona.

(6) Kamerový systém podle odstavce 5 musí splňovat následující technické požadavky:

a) rozlišení všech kamer musí být alespoň 2 Mpix,

b) frekvence snímání všech kamer musí být alespoň 10 FPS,

c) musí být zajištěn záložním zdrojem elektrické energie, který umožňuje provoz kamerového systému alespoň po dobu 3 hodin.

(7) Kamerový záznam musí být po celou dobu uchování uchováván v nasnímané kvalitě.

HLAVA 4

§ 42

Nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby

(1) Při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby se odděleně soustřeďují

a) vybourané stavební materiály a výrobky, které je možné opětovně použít nebo stavební a demoliční odpady, které je možné recyklovat; tato povinnost se vztahuje alespoň na materiály nebo odpady vymezené v bodě 1 přílohy č. 24 k této vyhlášce,

b) vybourané stavební materiály, které mohou být dále využity v režimu vedlejšího produktu; tato povinnost se vztahuje alespoň na materiály nebo odpady vymezené v bodě 2 přílohy č. 24 k této vyhlášce,

c) stavební a demoliční odpady, které obsahují nebezpečné složky; tato povinnost se vztahuje alespoň na odpady vymezené v bodě 3 přílohy č. 24 k této vyhlášce.

(2) Při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby se musí se stavebními a demoličními odpady obsahujícími nebezpečné látky nakládat takovým způsobem, aby nedošlo ke znečištění ostatních vybouraných stavebních materiálů, vedlejších produktů nebo stavebních a demoličních odpadů určených k recyklaci nebo opětovnému použití.

(3) Vybourané stavební a demoliční odpady obsahující azbest musí být neprodleně po vzniku zabaleny do neprodyšných obalů nebo uloženy do utěsněných nádob či kontejnerů a označeny a předány do zařízení pro nakládání s odpady, které je určeno k jejich sběru nebo odstranění.

HLAVA 5

§ 43

Biologicky rozložitelné odpady a vstupní suroviny

(1) Seznam biologicky rozložitelných odpadů určených podle § 63 odst. 1 zákona ke zpracování v zařízení určeném k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady je uveden v tabulce č. 25.1 přílohy č. 25 k této vyhlášce. Seznam biologicky rozložitelných odpadů pro účel sledování cílů vztahujících se k biologicky rozložitelným odpadům je uveden v tabulce č. 25.6 přílohy č. 25 k této vyhlášce.

(2) V zařízení určeném pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, s výjimkou malého zařízení a vermikompostárny, mohou být zpracovávány pouze biologicky rozložitelné odpady uvedené v tabulce č. 25.1 přílohy č. 25 k této vyhlášce, neodpadní suroviny odpovídající složením těmto odpadům, zemina, sedimenty, písky, včetně případů, kdy jsou tyto suroviny odpadem, odpad 19 08 02 Odpady z lapáků písku a dále látky, které prokazatelně zlepšují kvalitu procesu zpracování nebo výsledného výstupu a jejich použití je v souladu s jinými právními předpisy¹³). Odpad 19 08 02 Odpady z lapáků písku může být přijat pouze k založení do zakládky.

(3) V malém zařízení mohou být zpracovávány pouze biologicky rozložitelné odpady uvedené v tabulce č. 25.2 přílohy č. 25 k této vyhlášce, neodpadní suroviny odpovídající složením těmto odpadům, zemina, včetně odpadní zeminy, a látky, které prokazatelně zlepšují kvalitu procesu zpracování nebo výsledného výstupu, a toto je v souladu s jinými právními předpisy¹³).

(4) Ve vermikompostárně mohou být zpracovávány pouze biologicky rozložitelné odpady uvedené v tabulce č. 25.3 přílohy č. 25 k této vyhlášce, neodpadní suroviny odpovídající složením těmto odpadům, zemina, včetně odpadní zeminy, a látky, které prokazatelně zlepšují kvalitu procesu zpracování nebo výsledného výstupu, a toto je v souladu s jinými právními předpisy¹³).

(5) Obsah rizikových látek a prvků v jednotlivých zpracovávaných odpadech a surovinách nesmí ohrozit kvalitu výstupu ze zařízení.

(6) Odpady vymezené v tabulce č. 25.4 přílohy č. 25 k této vyhlášce mohou být zpracovávány pouze se souhlasem krajské veterinární správy.

§ 44

Zařízení určená k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady

(1) Zařízení určená k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady se podle používané technologie dělí na

a) kompostárny s aerobním procesem zpracování biologicky rozložitelných odpadů,

b) vermikompostárny s aerobním procesem zpracování biologicky rozložitelných odpadů pomocí žížal,

c) bioplynové stanice s anaerobním procesem zpracování biologicky rozložitelných odpadů,

d) další zařízení využívající technologie vyvinuté na základě postupujícího rozvoje vědy a techniky a

e) zařízení sloužící k biologické stabilizaci nerecyklovatelných biologicky rozložitelných odpadů před jejich uložením na skládku nebo jejich odstraněním.

(2) Zařízení podle odstavce 1 písm. e) může přijímat odpady vymezené v tabulce 25.1 přílohy č. 25 k této vyhlášce, pouze pokud jsou znečištěné tak, že jejich zpracováním v ostatních zařízeních není možné získat výstup skupiny 1 nebo 2, a dále odpady, které v této tabulce nejsou vymezené. Odděleně soustřeďovaný recyklovatelný komunální biologický odpad může být do zařízení předáván pouze po dotřídění a předávaný podíl musí tvořit pouze podíl odpovídající § 8 a 9 ve vztahu k dalšímu způsobu nakládání s výstupem z tohoto zařízení.

(3) Na zařízení podle odstavce 1 písm. d) a e) se, pokud to odpovídá povaze zařízení, použijí technické požadavky na vybavení a provoz a technologické požadavky na zpracování biologicky rozložitelných odpadů vztahující se na kompostárny nebo vermikompostárny přiměřeně používané technologii a požadavkům na výstup ze zařízení. Tato zařízení nemohou být malým zařízením.

(4) Obsah provozního řádu zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady je uveden v příloze č. 26 k této vyhlášce.

§ 45

Technické požadavky na vybavení a provoz zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady

(1) Kompostárna musí být vybavena

a) zařízením ke sledování teploty zakládky,

b) metodikou ke sledování vlhkosti zakládky a zpracovávaných biologicky rozložitelných odpadů,

c) zařízením pro zvlhčování zakládky,

d) zařízením pro zajištění aerobního prostředí v zakládce,

e) v případě kompostování v halách s aktivním provzdušňováním zařízením na měření koncentrace kyslíku,

f) v místech soustřeďování odpadu s výjimkou míst, kde jsou soustřeďovány zemina, písek a dřevo, u nichž nemůže dojít k vyluhování, a v místě zakládky podle § 46 odst. 4 vodohospodářsky zabezpečenou plochou, pokud nejde o malé zařízení,

(2) Malé zařízení nemusí být vybaveno vodohospodářsky zabezpečenou plochou, při splnění následujících podmínek:

a) nedojde k ohrožení podzemních nebo povrchových vod,

b) malé zařízení nesmí být ve svahu se sklonem nad 3°,

c) vzdálenost od povrchových vod musí být minimálně 50 m,

d) musí být mimo aktivní zónu záplavového území.

d) vzdálenost od zdrojů pitné vody, zdrojů léčivých vod a přírodních minerálních vod musí být minimálně 100 m,

(3) Vermikompostárna musí být vybavena

a) násadou epigeických žížal pro zajištění průběhu procesu vermikompostování,

b) zařízením ke sledování teploty,

c) zařízením pro zvlhčování zakládky,

d) v místech soustřeďování odpadu a zakládky vodohospodářsky zabezpečenou plochou,

e) zařízením pro nakládání a v případě předkompostování zařízením pro zajištění aerobního prostředí.

§ 46

(1) V kompostárně musí probíhat kontrolovaný a řízený proces aerobní mikrobiální biochemické přeměny biologicky rozložitelných surovin na kompost. Před zahájením zpracování odpadů musí být ve zpracovávaných odpadech co nejvíce snížen obsah nevhodných příměsí, zejména plastů. Na začátku kompostovacího procesu musí být odpady založeny do zakládky podle odpovídající receptury a musí být provedena jejich homogenizace. Den provedené homogenizace je považován za počátek kompostovacího procesu a musí být zaznamenán do provozního deníku kompostárny. Struktura zakládky biologicky rozložitelných odpadů musí být upravena tak, aby mohl optimálně proběhnout kompostovací proces. Během kompostovacího procesu musí být zajištěna vlhkost zakládky v rozmezí 40 % – 65 % a struktura zakládky v rozmezí 30 % – 40 %. O termofilní fázi kompostovacího procesu podle zvoleného teplotního režimu podle tabulky č. 27.1 přílohy č. 27 k této vyhlášce musí být proveden záznam v provozním deníku kompostárny, a to alespoň teplota a čas záznamu.

(2) Kompostárna musí mít zpracovány receptury pro optimální surovinové složení zakládky kompostu, včetně popisu přípravy surovin a vlhkosti zakládky, podle kterých postupuje. Zakládku musí tvořit homogenizovaná směs biologicky rozložitelných odpadů nebo rostlinných zbytků, případně dalších složek, optimalizovaná z hlediska poměru uhlíku a dusíku. Zakládka musí být založena v jednom termínu do jedné či více hromad a následně řízená tak, aby byl zajištěn aerobní proces.

(3) Biologicky rozložitelné odpady o sušině nižší než 40 % musí být založeny neprodleně po přijetí do zakládky tak, aby nedocházelo k anaerobnímu procesu a znehodnocení suroviny. Za tímto účelem musí mít kompostárna připravenu rezervu suroviny o vyšší sušině.

(4) Minimální doba procesu po provedené homogenizaci a založení do zakládky je 60 dnů a nesmí být kratší, než dojde k trvalému poklesu teplot pod 40 °C. Při kompostování v uzavřených prostorách je možná i doba kratší, je-li výrobcem zařízení stanovena minimální doba zpracování jinak. V takovém případě musí být proces a doba zpracování popsány v provozním řádu.

(5) Během kompostovacího procesu musí být kromě počáteční homogenizace provedena alespoň dvě další překopání zakládky.

(6) Kal z čistíren odpadních vod nesmí tvořit více než 40 % z celkové hmotnosti odpadů a dalších surovin v zakládce.

§ 47

(1) Vlhkost a teplota suroviny v zakládce musí být sledovány každý pracovní den a po dobu zvoleného teplotního režimu podle tabulky č. 27.1 přílohy č. 27 k této vyhlášce každý den. Po splnění těchto teplot bude teplota měřena dvakrát týdně do poklesu teplot pod 40 °C.

(2) V případě, že teplota zakládky nedosáhne do konce druhého týdne od jejího založení výše podle zvoleného teplotního režimu podle tabulky č. 27.1 přílohy č. 27 k této vyhlášce nebo dojde u dvou měření za sebou k překročení teploty zakládky nad 70 °C, mimo hygienizační režim č. 1, tabulky č. 27.1 přílohy č. 27 k této vyhlášce nebo pokud teplota po 4 týdnech od založení zakládky neklesne pod 60 °C, musí být neprodleně provedena kontrola základních parametrů zakládky, jako je vlhkost, struktura zakládky a poměr C:N, a musí být provedena technologická opatření vedoucí k nápravě a správnému dokončení kompostovacího procesu. O těchto událostech a výsledcích, vyhodnocení příčin tohoto stavu a provedených nápravných opatřeních musí být proveden záznam v provozním deníku.

(3) Při zpracování biologicky rozložitelných odpadů v kompostárně musí být po dobu stanovenou v tabulce č. 27.1 přílohy č. 27 k této vyhlášce dosaženy teploty stanovené v této tabulce.

(4) Teplota kompostových zakládek vyšších než 2 m se měří ve středu zakládky v minimální hloubce 1 m od povrchu zakládky. Teplota nižších kompostových zakládek se měří ve středu zakládky v minimální hloubce 0,5 m od povrchu zakládky.

(5) Při procesu kompostování je pro expedici kompostu přípustná teplota nižší než 40 °C.

(6) Pokud je kompostárna vybavena zařízením na měření koncentrace kyslíku, sleduje se koncentrace kyslíku kontinuálně.

§ 48

Technologické požadavky na zpracování biologicky rozložitelných odpadů při vermikompostování

(1) Technologické požadavky na proces vermikompostování jsou následující:

a) teplota vermikompostových zakládek vyšších než 2 m se měří ve středu zakládky v minimální hloubce 1 m od povrchu zakládky; teplota nižších vermikompostových zakládek se měří ve středu zakládky v minimální hloubce 0,5 m od povrchu zakládky,

b) nejvyšší teplota během vermikompostování může být 35 °C,

c) v zakládce je přítomen dostatečný počet žížal pro průběh procesu,

d) v průběhu procesu je vlhkost zakládky v rozmezí od 40 % do 80 %,

e) vlhkost a teplota surovin v zakládce se měří třikrát týdně v pracovní den; zjištěné hodnoty musí být evidovány včetně údajů o době měření,

f) součástí procesu vermikompostování může být fáze předkompostování, při které nejsou využívány žížaly.

(2) Pokud je do vermikompostárny přijímán odpad katalogového čísla 02 01 06 nebo neodpadní suroviny stejného původu, musí být provedeno jejich zpracování předkompostováním podle technické normy ČSN 46 5736 – Vermikomposty nebo musí být technologie vermikompostárny ověřena z hlediska účinnosti hygienizace a prováděno pravidelné ověřování limitních hodnot indikátorových organismů podle přílohy č. 28 k této vyhlášce v četnosti podle přílohy č. 31 k této vyhlášce.

§ 49

Technologické požadavky na zpracování biologicky rozložitelných odpadů při anaerobní digesci

(1) Při zpracování biologicky rozložitelných odpadů v bioplynové stanici musí být po dobu stanovenou v tabulce č. 27.2 přílohy č. 27 k této vyhlášce dosaženy teploty stanovené v této příloze.

(2) Požadavky odstavce 1 nemusí být splněny, pokud

a) je v technologii zařazena předúprava nebo následná úprava, v rámci kterých je biologicky rozložitelný odpad zahřátý na teplotu 70 °C po dobu alespoň 1 hodiny, nebo

b) výstup z technologie je dále zpracováván v jiné technologii provozované v souladu s touto vyhláškou.

(3) Doba zdržení biologicky rozložitelných odpadů v procesu anaerobní digesce musí být alespoň 30 dnů. Tato doba zdržení může být zkrácena, nejméně však na 20 dnů, pokud provozovatel zařízení zajistí, že produkovaný digestát je dostatečně stabilní a není zdrojem obtěžujícího zápachu. Požadavek na stabilitu je splněn vždy, když digestát trvale splňuje hodnoty stability stanovené modifikovanou metodou podle technické normy ČSN ISO 11734 Jakost vod – Hodnocení úplné anaerobní biologické rozložitelnosti organických látek kalem z anaerobní stabilizace – Metoda stanovení produkce bioplynu.

(4) Požadavky odstavců 1 a 2 nemusí být splněny, pokud provozovatel zařízení, které zpracovává vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, plní povinnosti vyplývající z přímo použitelného předpisu o vedlejších produktech živočišného původu²⁷), přímo použitelného předpisu o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty²⁹) a z povolení krajské veterinární správy podle veterinárního zákona³¹).

§ 50

Požadavky na ověření technologie biologického zpracování biologicky rozložitelných odpadů z hlediska účinnosti hygienizace

(1) V zařízení, které zpracovává odpady vymezené v tabulce č. 25.5 přílohy č. 25 k této vyhlášce, musí být provedeno ověření technologie biologického zpracování biologicky rozložitelných odpadů z hlediska účinnosti hygienizace v těchto případech:

a) při zahájení provozu zařízení,

b) po každé změně technologie, která může ovlivnit přežívání patogenních nebo podmíněně patogenních činitelů, nebo

c) při změně skladby přijímaných biologicky rozložitelných odpadů.

(2) Ověření technologie z hlediska účinnosti hygienizace se provádí

a) testem přímého hodnocení procesu, při kterém se využívají vnesené indikátorové mikroorganismy Salmonella senftenberg W 775 – H₂S negativní nebo Escherichia coli, nebo

b) metodou vstup – výstup, která se provádí odebráním 10 vzorků na vstupu během 30 dnů a 10 vzorků na výstupu, přičemž minimální doba mezi jednotlivými odběry vzorků na vstupu je 48 hodin; vzorek na výstupu musí být vždy odebrán ze stejného materiálu jako pořadím odpovídající vzorek odebraný na vstupu; doba mezi odběrem vstupního a odpovídajícího výstupního vzorku musí odpovídat době, po kterou je materiál podroben technologickému procesu úpravy.

(3) Technologii biologického zpracování biologicky rozložitelných odpadů z hlediska účinnosti hygienizace je možno považovat za ověřenou, jestliže při dodržení technologických parametrů stanovených provozním řádem:

a) výstup ze zařízení odpovídá stanoveným kritériím uvedeným v příloze č. 28 k této vyhlášce a

b) geometrický průměr počtu kolonií tvořících jednotku (KTJ) u vneseného organismu nebo u metody vstup – výstup se během procesu sníží minimálně o 5 řádů; v případě, že geometrický průměr počtu kolonií sledovaného organismu v nálezech 10 vzorků u biologicky rozložitelného odpadu u metody vstup – výstup (na základě analýz vzorků odebraných před zpracováním) bude méně než 10⁵ KTJ na gram biologicky rozložitelného odpadu pro Escherichia coli nebo enterokoky, musí geometrický průměr počtů kolonií ve vzorku výstupu po zpracování vykazovat méně než 50 KTJ na gram pro Escherichia coli nebo enterokoky.

(4) Zařízení, které zpracovává vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, se považuje za ověřené z hlediska účinnosti hygienizace, pokud splňuje požadavky vyplývající z přímo použitelného předpisu o vedlejších produktech živočišného původu²⁷), přímo použitelného předpisu o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty²⁹) a z povolení krajské veterinární správy podle veterinárního zákona.

§ 51

Výstupy ze zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady

(1) Výstupy ze zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady jsou bioplyn, digestát, kompost, vermikompost, výstupy ze zařízení podle § 44 odst. 1 písm. d) a dále biologicky stabilizovaný odpad nebo biologicky nerozložitelný odpad, které jsou určené k dalšímu zpracování.

(2) Výstupy ze zařízení určeného pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady nesmí již dále podléhat rozkladu, nesmí zapáchat a nesmí obsahovat organické fytotoxiny.

(3) Výstupy ze zařízení podle § 44 odst. 1 písm. d) musí splnit požadavky stanovené touto vyhláškou pro výstup.

(4) Výstupy ze zařízení určeného pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady zařadí provozovatel zařízení do skupin, případně tříd podle přílohy č. 29 k této vyhlášce s ohledem na obsah rizikových látek a prvků a další kvalitativní kritéria stanovená v příloze č. 30 k této vyhlášce.

(5) Výstup ze zařízení určeného pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady může být použit pouze v souladu se způsobem použití vymezeným pro jednotlivé skupiny výstupů, které jsou vymezeny v příloze č. 29 k této vyhlášce.

(6) Na výstupy z malého zařízení se nevztahují odstavce 4 a 5, pokud nejsou uváděny na trh nebo do oběhu a budou používány mimo zemědělskou a lesní půdu k zakládání nebo pro údržbu zeleně v obcích, z jejichž katastrálního území biologicky rozložitelný odpad zpracovaný v malém zařízení pochází. Ověření limitních hodnot podle § 52 odst. 1 se v tomto případě nevyžaduje.

(7) S výjimkou zařízení podle § 44 odst. 1 písm. e) může hmotnost výstupu skupiny 4 představovat nejvýše 20 % z celkové hmotnosti výstupů ze zařízení určeného pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady v kalendářním roce. Pokud vznikne výstup skupiny 4, musí provozovatel zařízení ověřit nastavení technologie a procesního modelu a, pokud to je možné, provést dodatečnou úpravu vzniklého výstupu.

§ 52

Limitní hodnoty koncentrací rizikových látek a limitní hodnoty pro indikátorové organismy ve výstupech ze zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady

(1) Limitní hodnoty vybraných rizikových látek a prvků podle jednotlivých skupin výstupů ze zařízení určeného pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady jsou stanoveny v tabulce č. 30.1 přílohy č. 30 k této vyhlášce.

(2) Limitní hodnoty pro indikátorové organismy ve výstupu ze zařízení určeného pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a metody jejich stanovení jsou uvedeny v příloze č. 28 k této vyhlášce. Limitní hodnoty se ověřují u odpadů vymezených v tabulce č. 25.5 přílohy č. 25 k této vyhlášce.

(3) Požadavky na jakost jednotlivých skupin výstupů jsou stanoveny v tabulce č. 30.2 v příloze č. 30 k této vyhlášce.

(4) Plnění požadavků podle odstavců 1 a 2 se ověřuje v četnosti podle tabulky v příloze č. 31 k této vyhlášce, pokud nebyla povolením vydaným podle § 21 odst. 2 zákona stanovena četnost vyšší.

(5) Podrobnosti vzorkování výstupů ze zařízení pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů jsou uvedeny v příloze č. 31 k této vyhlášce.

§ 53

Kritéria, při jejichž splnění přestávají být výstupy ze zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady odpadem

(1) Bioplyn vystupující ze zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady přestává být odpadem v okamžiku, kdy splní požadavky na paliva podle jiných právních předpisů¹⁴).

(2) Výstupy ze zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady přestávají být odpadem, pokud splní požadavky na výstupy skupin 1 a 2 stanovené touto vyhláškou, v okamžiku, kdy splní všechny požadavky stanovené touto vyhláškou a v případě výstupů skupiny 1 rovněž požadavky zákona o hnojivech.

(3) Náležitosti průvodní dokumentace pro výstupy, které přestávají být odpadem, jsou stanoveny v příloze č. 32 k této vyhlášce.

HLAVA 6

§ 54

Technologické požadavky na zpracování rostlinných zbytků v komunitní kompostárně a technické požadavky na její vybavení

(1) Při zpracování rostlinných zbytků v komunitní kompostárně musí být dodrženy technologické požadavky pro provoz kompostárny zpracovávající biologicky rozložitelné odpady. V případě komunitní kompostárny, která svou kapacitou odpovídá malému zařízení, postačuje, pokud jsou splněny požadavky na technologický postup kompostování v malém zařízení.

(2) Komunitní kompostárna musí být technicky vybavena jako kompostárna zpracovávající biologicky rozložitelné odpady. V případě komunitní kompostárny, která svou kapacitou odpovídá malému zařízení, postačuje, pokud její technické vybavení odpovídá požadavkům na malé zařízení.

(3) Komunitní kompostárna musí mít zpracovaný procesní model v rozsahu písmene e) přílohy č. 26 k této vyhlášce v podobě dokumentace a postupovat podle tohoto procesního modelu.

§ 55

Provozní deník komunitní kompostárny
Obsah provozního deníku komunitní kompostárny je vymezen v příloze č. 33 k této vyhlášce.

§ 56

Evidence a ohlašování množství zpracovaných rostlinných zbytků

(1) Průběžná evidence množství zpracovaných rostlinných zbytků se vede při každém převzetí rostlinných zbytků podle přílohy č. 34 k této vyhlášce.

(2) Hlášení údajů o množství zpracovaných rostlinných zbytků se podává podle přílohy č. 35 k této vyhlášce.

(3) Hlášení údajů o komunitních kompostárnách provozovaných na území obce je součástí ročního hlášení a zasílá se podle listu 5 přílohy č. 13 k této vyhlášce.

(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností provádí kontrolu hlášení uvedených v odstavcích 2 a 3. Kontroluje úplnost a správnost podaných řádných a opravných hlášení a vyzývá ohlašovatele k provedení doplnění nebo oprav nesprávných údajů. Zpracované údaje z hlášení zasílá ministerstvu v datovém standardu prostřednictvím k tomu zřízených informačních systémů nebo s využitím dálkového přístupu do Informačního systému odpadového hospodářství.

(5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností v hlášení kontroluje

a) údaje o provozovateli komunitní kompostárny,

b) údaje o komunitní kompostárně,

c) údaje o množství rostlinných zbytků,

d) údaje o obci, ze které rostlinné zbytky pocházejí.

HLAVA 7

§ 57

Požadavky na ověření technologie úpravy kalů z hlediska účinnosti hygienizace

(1) Ověření technologie úpravy kalů z hlediska účinnosti hygienizace se provádí v těchto případech:

a) při zahájení provozu technologie a

b) po každé změně technologie, která může ovlivnit přežívání patogenních nebo podmíněně patogenních činitelů.

(2) Ověření technologie úpravy kalů z hlediska účinnosti hygienizace se provádí

a) testem přímého hodnocení procesu, při kterém se využívají vnesené indikátorové mikroorganismy Salmonella senftenberg W 775 – H₂S negativní nebo Escherichia coli, nebo

(3) Technologie úpravy kalů splňuje požadavky na ověření z hlediska účinnosti hygienizace, jestliže při dodržení technologických parametrů stanovených provozním řádem

a) výstup z technologie splňuje mikrobiologická kritéria stanovená pro kal kategorie I v tabulce č. 38.1 v příloze č. 38 k této vyhlášce,

b) geometrický průměr počtu kolonií tvořících jednotku (KTJ) u vneseného organismu nebo u metody vstup – výstup se během procesu sníží minimálně o 5 řádů; v případě, že na základě analýz vzorků odebraných před zpracováním je geometrický průměr počtu kolonií sledovaného organismu v nálezech 10 vzorků kalu u metody vstup – výstup méně než 10⁵ KTJ na gram kalu pro Escherichia coli nebo enterokoky, musí geometrický průměr počtů kolonií ve vzorku výstupu po zpracování vykazovat méně než 50 KTJ na gram pro Escherichia coli nebo enterokoky.

(4) Technologie úpravy kalů, které produkují kaly splňující mikrobiologická kritéria stanovená pro kal kategorie I nebo II v tabulce č. 38.1 v příloze č. 38 k této vyhlášce, se považují za ověřené.

§ 58

Podmínky soustřeďování a označování kalů

(1) Kaly lze soustřeďovat za splnění následujících podmínek:

a) shromažďování, skladování nebo dočasné uložení upravených kalů před jejich použitím na zemědělské půdě je v souladu s programem použití kalů,

b) kaly nesmí obsahovat méně než 4 % sušiny, pokud jsou shromažďovány, skladovány nebo dočasně uloženy ve speciálních nádobách, kontejnerech, obalech, jímkách a nádržích,

c) při soustřeďování kalů jiným způsobem než podle písmene b) nesmí upravené kaly obsahovat méně než 18 % sušiny,

d) musí být zabráněno přítoku povrchových nebo srážkových vod a úniku kalů a výluhů z nich na vodohospodářsky nezabezpečené plochy nebo do půdy,

e) upravené kaly musí být před použitím na zemědělské půdě soustřeďovány odděleně a označeny podle čistírny odpadních vod nebo zařízení na úpravu kalů, kde byly upraveny, a programu použití kalů, který se na ně vztahuje,

f) pokud jsou jednotlivé kaly soustřeďovány jiným způsobem než podle písmene b), musí být dodržena maximální výška uložených nebo skladovaných upravených kalů 3 m, a pokud v takovém případě není oddělení jednotlivých upravených kalů řešeno jiným technickým způsobem, musí být od sebe jednotlivé kaly vzdáleny minimálně 1 m.

(2) Místo soustřeďování kalů musí splňovat následující podmínky:

a) v případech, kdy se zachází s kaly ve větším rozsahu¹⁵) nebo kdy je zacházení s nimi spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, je schváleno havarijním plánem podle vodního zákona ¹⁶); obsah programu použití kalů a havarijního plánu si musí odpovídat,

b) je zabezpečeno proti vstupu nepovolaných osob a

c) jeho minimální vzdálenost od obytné zástavby nesmí být menší než 300 m, s výjimkou obytné zástavby, která je součástí areálu, kde je kal uložen nebo skladován.

(3) Způsob označení kalu podle § 67 odst. 2 zákona je vymezen v příloze č. 36 k této vyhlášce.

§ 59

Technické podmínky použití upravených kalů na zemědělské půdě

(1) Upravené kaly lze na zemědělské půdě používat pouze za splnění těchto podmínek:

a) upravené kaly musí být použity nebo umístěny na půdní blok, kde budou použity, do 8 měsíců ode dne jejich výstupu z technologie úpravy,

b) pokud je překročena lhůta podle písmene a), musí být před použitím upravených kalů ověřeno splnění mikrobiologických kritérií pro jejich použití; časový odstup od odběru vzorku pro provedení analýz do jejich použití nebo alespoň umístění na půdní blok, kde budou použity, nesmí být delší než 30 dní,

c) upravené kaly mohou být v množství podle písmene f) umístěny v rámci půdního bloku, kde budou použity, nejvýše 30 dnů před jejich použitím,

d) nejpozději do 48 hodin od rozprostření upravených kalů na půdní blok musí být upravené kaly zapraveny do půdy,

e) potřeba dodání živin do půdy na dílu půdního bloku určeného k použití upravených kalů musí být doložena výsledky rozborů agrochemických vlastností půd uvedenými v evidenčním listu využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 37 k této vyhlášce, použití výsledků rozborů je možné 2 roky od jejich provedení,

f) na 1 ha může být použito nejvýše 5 t sušiny kalů; upravené kaly musí být na jednom dílu půdního bloku použity v jedné agrotechnické operaci a v jednom souvislém časovém období za příznivých fyzikálních a vlhkostních podmínek; pokud použité kaly obsahují méně než polovinu limitního množství každé ze sledovaných rizikových látek a prvků, může množství kalů dosáhnout 10 t sušiny kalů na 1 ha,

g) po dobu 3 let následujících po použití upravených kalů nesmí být na dotčených dílech půdního bloku použity žádné další kaly; to platí pro celý díl půdního bloku, i když bylo použití upravených kalů provedeno jen na jeho části,

h) dávka dusíku dodaného v kalech nepřekročí limit dusíku stanovený pro hnojenou plodinu podle nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu ¹⁷); množství a doba užití kalů se řídí též požadavkem rostlin na živiny s přihlédnutím k přístupným živinám a organické složce v půdě, jakož i ke stanovištním podmínkám,

i) při přímém použití upravených kalů musí být minimální obsah sušiny kalu 4 %,

j) kaly mohou být míseny, pouze pokud je to vhodné s ohledem na nutriční potřeby rostlin nebo s ohledem na zlepšování kvality půdy, a to pouze se zeminou, pískem, hnojivy nebo pomocnými půdními látkami podle zákona o hnojivech nebo exkrementy, slámou nebo jinými přírodními látkami ze zemědělské výroby nebo lesnictví, které nevykazují žádnou z nebezpečných vlastností a běžně se využívají v zemědělství v souladu se zákonem o hnojivech.

(2) Při umístění upravených kalů podle odstavce 1 písm. c) musí být od okamžiku umístění upravených kalů do jejich použití splněny následující podmínky:

a) upravené kaly obsahují minimálně 18 % sušiny,

b) umístění upravených kalů je v souladu s programem použití kalů,

c) minimální vzdálenost umístěných upravených kalů od povrchových vod nesmí být menší než 50 m při zohlednění místní hydrologické situace,

d) minimální vzdálenost umístěných upravených kalů od zdrojů pitné vody nesmí být menší než 100 m při zohlednění místní hydrologické situace,

e) minimální vzdálenost umístěných kalů od obytné zástavby nesmí být menší než 300 m,

f) umístění upravených kalů je možné pouze na pozemcích, které nejsou meliorovány, nejedná se o trvale zamokřené půdy vymezené hlavními půdními jednotkami 65 až 76 nebo lehké písčité – silně propustné půdy¹⁵),

g) v případech, kdy se zachází s upravenými kaly ve větším rozsahu¹⁵) nebo kdy je zacházení s nimi spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, je vypracován a schválen havarijní plán podle vodního zákona ¹⁸); obsah programu použití kalů a havarijního plánu si musí odpovídat,

h) úložiště kalů musí být zabezpečeno proti úniku tekutého podílu z úložiště,

i) sklon svahu, na kterém jsou upravené kaly uloženy, dosahuje maximálně 5° a

j) jednotlivé upravené kaly musí být odděleny a označeny podle čistírny odpadních vod nebo zařízení na úpravu kalů, kde byly upraveny, a programu použití kalů, který se na ně vztahuje.

§ 60

Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků, které mohou být do zemědělské půdy přidány v průběhu 10 let

(1) Celkový povolený vnos rizikových látek do zemědělské půdy použitím upravených kalů v průběhu 10 let je určen povolenou dávkou kalů uvedenou v § 59 odst. 1 písm. f) a mezními hodnotami koncentrací rizikových látek a prvků uvedených v příloze č. 38 k této vyhlášce.

(2) Kaly není možné používat na zemědělské půdě, kde bylo zjištěno překročení preventivních hodnot podle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 153/2016 Sb., o stanovení podrobností ochrany kvality zemědělské půdy a o změně vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.

§ 61

Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků v upravených kalech a mikrobiologická kritéria pro použití upravených kalů na zemědělské půdě

(1) Kaly, které splňují mikrobiologická kritéria stanovená pro kal kategorie I nebo II v tabulce č. 38.1 v příloze č. 38 k této vyhlášce, se považují za upravené.

(2) Na zemědělskou půdu mohou být použity pouze kaly, které

a) splňují mikrobiologická kritéria stanovená pro kal kategorie I nebo II v tabulce č. 38.1 v příloze č. 38 k této vyhlášce a

b) nepřekračují mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků stanovené v tabulce č. 38.2 v příloze č. 38 k této vyhlášce.

(3) Pokud kal splňuje mezní hodnoty koncentrací podle odstavce 2 písm. b) a současně pouze mikrobiologická kritéria stanovená pro kal kategorie II v tabulce č. 38.1 v příloze č. 38 k této vyhlášce, musí být při použití na zemědělské půdě splněny následující dodatečné podmínky:

a) nejedná se o použití kalu z čistíren odpadních vod zpracovávajících vedlejší živočišné produkty spadající do působnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie o vedlejších produktech živočišného původu²⁷),

b) od použití kalu do sklizně musí uběhnout alespoň jedno zimní období s výjimkou pěstování plodin, které budou využity výhradně k technickým účelům, a

c) na dílu půdního bloku, kde je použit kal, nebude 3 roky od použití kalu pěstována polní zelenina, brambory a intenzivně plodící ovocná výsadba.

§ 62

(1) Odběry a analýzy vzorků půdy (dále jen „monitoring půdy“) na dílech půdního bloku určených k použití upravených kalů a odběry a analýzy vzorků kalů (dále jen „monitoring kalů“) zajišťuje osoba, která provedla úpravu kalů. Návrh monitoringu půdy a monitoringu kalů na dílech půdního bloku určených k použití upravených kalů je součástí programu použití kalů.

(2) Monitoring půdy se provádí vždy ke každému programu použití kalů podle § 63 prostřednictvím osob pověřených Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským, v souladu s vyhláškou o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků¹⁹) a v rozsahu uvedeném v příloze č. 37 k této vyhlášce. Pokud dochází k použití upravených kalů z různých čistíren odpadních vod nebo z různých technologií úpravy kalů na stejný díl půdního bloku, je možné provést pouze jeden monitoring půdy. Výsledky monitoringu půdy jsou platné po dobu 2 let ode dne odběru vzorků půdy.

(3) Při monitoringu kalů se provádí odběry a chemické a mikrobiologické analýzy kalů v rozsahu a četnosti uvedených v přílohách č. 28, 38 a 39 k této vyhlášce.

(4) Odběry a analýzy vzorků kalů pro ověření splnění podmínek podle § 58 odst. 1 písm. b) zajišťuje osoba, která provádí dočasné uložení nebo skladování upravených kalů. Pro odběry a analýzy vzorků kalů platí obdobně požadavky podle § 63.

(5) Výsledky monitoringu kalů a monitoringu půdy se uvádí na evidenčním listu využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 37 k této vyhlášce. Protokoly o provedeném monitoringu půdy a monitoringu kalů a výsledky odběru a analýzy upravených kalů pro ověření splnění podmínek podle § 58 odst. 1 písm. b) uchovává osoba, která jednotlivé odběry a analýzy zajišťuje podle odstavce 1 nebo 4, po dobu 10 let.

§ 63

Pro monitoring kalů platí dále tyto požadavky:

a) stanovení polychlorovaných bifenylů v kalech se provádí jednou ročně,

b) odběry vzorků kalů se provádí podle ČSN EN ISO 5667-13 – Jakost vod – Odběr vzorků – Část 13: Návod pro odběr vzorků kalů a podle programu vzorkování zpracovaného podle této normy,

c) při stanovení mikrobiologických kritérií pro jednu analýzu musí být odebráno vždy 5 vzorků během jednoho dne, každý z těchto vzorků musí být stanoven samostatně, tak, aby byl monitorován celý profil posuzovaného množství kalu, množství jednoho odebraného vzorku kalu musí být minimálně 0,5 kg; vzorky kalů pro mikrobiologická stanovení musí být odebrány, uchovávány a přepravovány tak, aby nedošlo k jejich smísení, sekundární kontaminaci nebo pomnožení mikroorganismů,

d) vzorkovnice se plní nejvýše do 80 % jejich kapacit a v případě biologicky aktivního kalu nejvýše do 50 % jejich kapacit,

e) vzorkovnice se uzavírá volně,

f) během přepravy se vzorky uchovávají při teplotě 1 až 8 °C,

g) analýza vzorku se provádí do 72 hodin od jeho odběru a v případě biologicky aktivního kalu do 24 hodin od jeho odběru.

§ 64

Program použití kalů

(1) Program použití kalů musí být zpracován pro upravený kal z konkrétní čistírny odpadních vod nebo z konkrétní technologie úpravy kalů a musí být zřejmé, na jakých dílech půdního bloku se bude tento upravený kal aplikovat. Při jakékoliv změně skutečností podle odstavce 2 musí být program použití kalů upraven.

(2) Program použití kalů obsahuje

a) vyhodnocení kalů z hlediska jejich použití na zemědělské půdě v souladu s přílohami č. 28, 37 a 38 k této vyhlášce,

b) popis technologie úpravy kalů včetně údajů o ověření účinnosti technologie úpravy z hlediska hygienizace,

c) celkové množství upravených kalů, na které se program použití kalů vztahuje,

d) výčet dílů půdního bloku určených k použití upravených kalů včetně ukazatelů pro jejich hodnocení podle listu 2 přílohy č. 37 k této vyhlášce,

e) popis způsobu zabezpečení podmínek podle § 58 odst. 2, dočasného uložení a skladování upravených kalů před jejich použitím včetně popisu způsobu doložení délky doby podle § 58 odst. 1 písm. c), dočasného uložení či skladování včetně data prvního a posledního dne této doby a způsobu označení jednotlivých uložených upravených kalů,

f) hydrologická situace v zájmovém území použití upravených kalů,

g) zařazení použití upravených kalů do osevního postupu,

h) návrh monitoringu kalů a monitoringu půdy,

i) plán odběru vzorků,

j) opatření na ochranu zdraví při práci s kaly a

k) evidenční listy využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 37 k této vyhlášce.

HLAVA 8

§ 65

Metody pro stanovení celkové koncentrace polychlorovaných bifenylů v látkách, které je obsahují

(1) Požadavky na metody pro stanovení koncentrace polychlorovaných bifenylů jsou splněny, pokud jsou použity metody uvedené v příloze č. 40 k této vyhlášce.

(2) Odběry vzorků pro účely vedení evidence zařízení provádějí pouze osoby, které kromě obecných požadavků na vzorkování musí splňovat odbornou způsobilost podle jiných právních předpisů²⁰).

§ 66

Podmínky pro dekontaminaci zařízení

(1) Dekontaminací zařízení obsahujícího polychlorované bifenyly se rozumí postup, kterým se provede trvalé snížení koncentrace polychlorovaných bifenylů v zařízení pod 50 mg/kg nebo náhrada polychlorovaných bifenylů jinými vhodnými látkami neobsahujícími polychlorované bifenyly.

(2) Náhradní kapaliny nebo provozní náplně, které neobsahují polychlorované bifenyly, musí představovat znatelně nižší rizika.

(3) Dekontaminace mimo provozní pozici může být prováděna pouze v zařízení určeném pro nakládání s odpady.

(4) Provozovatel zařízení nebo vlastník provádějící dekontaminaci na provozní pozici nebo demontáž zařízení před přepravou do zařízení, ve kterém je provedena dekontaminace, provede před jejím započetím opatření minimalizující riziko úniku provozní náplně ze zařízení do životního prostředí. Za tímto účelem musí vždy vybavit provozní pozici zařízení bez vlastní záchytné jímky nebo provozní pozici netěsného zařízení záchytnou jímkou nepropustnou pro provozní kapalinu s obsahem polychlorovaných bifenylů o obsahu větším nebo rovném maximálnímu obsahu provozní náplně v zařízení. Pokud to není možné, musí přijmout alternativní technické opatření vedoucí k zabránění úniku provozní náplně a k minimalizaci ohrožení životního prostředí.

(5) Soustřeďování zařízení obsahujících polychlorované bifenyly a postup dekontaminace jsou stanoveny v příloze č. 41 k této vyhlášce.

§ 67

Způsob označování zařízení obsahujících polychlorované bifenyly
Provozovatel a vlastník zařízení obsahujícího polychlorované bifenyly jsou povinni označovat toto zařízení a v případě, že se jedná o zařízení uvnitř objektu, rovněž přístupové dveře objektu, kde je toto zařízení umístěno, neodstranitelným reliéfním nebo rytým štítkem podle bodu A přílohy č. 42 k této vyhlášce.

§ 68

Způsob označování dekontaminovaných zařízení
Provozovatel a vlastník dekontaminovaného zařízení jsou povinni označovat toto zařízení a v případě, že se jedná o zařízení uvnitř objektu, rovněž přístupové dveře objektu, kde je toto zařízení umístěno, neodstranitelným reliéfním nebo rytým štítkem podle bodu B přílohy č. 42 k této vyhlášce.

§ 69

Způsob prokazování existence polychlorovaných bifenylů, evidence zařízení a látek s obsahem polychlorovaných bifenylů a způsob ohlašování

(1) Provozovatel nebo vlastník zařízení podle § 81 odst. 1 písm. d) zákona prokazuje existenci polychlorovaných bifenylů v zařízení ministerstvu na evidenčním listu podle přílohy č. 43 k této vyhlášce. V případě prokazování existence polychlorovaných bifenylů analytickým stanovením je přílohou evidenčního listu rovněž protokol o stanovení koncentrace polychlorovaných bifenylů.

(2) U zařízení, která obsahují původní provozní kapalinu dodanou výrobcem, se kterou nebylo dále manipulováno v podobě filtrace, regenerace, doplňování nebo výměny, může být protokol o stanovení obsahu polychlorovaných bifenylů nahrazen čestným prohlášením výrobce zařízení, které obsahuje následující údaje:

a) identifikaci výrobce,

b) základní údaje o zařízení; alespoň druh zařízení, typ a výrobní číslo,

c) druh provozní kapaliny a její obchodní název,

d) koncentraci polychlorovaných bifenylů v provozní kapalině,

e) podpis zodpovědné osoby výrobce zařízení.

(3) Evidence a ohlašování podle § 83 odst. 1 zákona se vede podle přílohy č. 43 k této vyhlášce.

(4) Evidence a ohlašování převodu nebo přechodu vlastnického nebo užívacího práva se vede na evidenčním listu 5 podle přílohy č. 43 k této vyhlášce a činí tak provozovatel nebo vlastník zařízení, který provedl první ohlášení podle § 81 odst. 1 písm. d) zákona.

HLAVA 9

§ 70

Ohlašování, osvědčení a výkaz

(1) Vzor formuláře pro ohlašování údajů podle čl. 12 odst. 1 písm. a) až c) přímo použitelného předpisu Evropské unie o rtuti²¹) je uveden v příloze č. 44 k této vyhlášce.

(2) Vzor osvědčení podle čl. 14 odst. 1 až 3 přímo použitelného předpisu Evropské unie o rtuti²¹) je uveden v příloze č. 45 k této vyhlášce.

(3) Vzor výkazu podle čl. 14 odst. 4 přímo použitelného předpisu Evropské unie o rtuti²¹) je uveden v příloze č. 46 k této vyhlášce.

§ 71

Odstraňování odpadní rtuti
Odpadní rtuť může být odstraněna pouze na skládce skupiny S-nebezpečný odpad v samostatném sektoru. Kromě požadavků této vyhlášky pro skládku skupiny S-nebezpečný odpad musí být při trvalém uložení odpadní rtuti splněny požadavky uvedené v bodech A a B přílohy č. 47 k této vyhlášce.

HLAVA 10

§ 72

(1) Odpady ze zdravotní nebo veterinární péče musí být odděleně soustřeďovány od okamžiku svého vzniku, a to alespoň v následujícím rozsahu:

a) ostré předměty,

b) nepoužitelná léčiva,

c) odpady určené ke spálení,

d) odpady určené k dekontaminaci a

e) komunální odpad.

(2) Soustřeďovací prostředky na odpady ze zdravotní nebo veterinární péče musí splňovat následující požadavky:

a) musí být certifikovány pro daný způsob použití,

b) nádoby na ostré předměty musí splňovat požadavky podle technické normy ČSN EN ISO 23907 (85 4002) Ochrana před poraněním ostrými předměty,

c) nádoby pro nebezpečný odpad musí být pevné, nepropustné, nepropíchnutelné a uzavíratelné,

d) plastové pytle musí mít maximální objem 0,1 m³, tloušťka materiálu musí být alespoň 0,1 mm; v případě plastových pytlů, které se používají na pracovištích s vysokým rizikem infekčních činitelů, musí být tloušťka materiálu alespoň 0,2 mm; při použití plastového pytle z tenčího materiálu musí být použito více pytlů do požadované tloušťky nebo musí být pytel umístěn do nádoby, která musí být z dezinfikovatelného a čistitelného materiálu,

e) kromě obecných požadavků musí být dále označeny

1. časem vzniku odpadu,

2. konkrétním oddělením, kde odpad vznikl,

3. jménem osoby zodpovědné za nakládání a označení,

4. údajem o hmotnosti odpadu a

5. údajem o dalším způsobu nakládání.

(3) Odpady se z pracoviště zdravotnického zařízení nebo místa poskytování veterinární péče odstraňují denně.

(4) Vysoce infekční odpad musí být bezprostředně po vzniku upraven dekontaminací certifikovaným technologickým zařízením²²).

§ 73

(1) Náležitosti pokynů pro nakládání s odpady ze zdravotnictví a veterinární péče jsou stanoveny v příloze č. 48 k této vyhlášce.

(2) Kategorie zaměstnanců pro účely školení pro nakládání s odpady ze zdravotní a veterinární péče jsou vymezeny v bodě 1 přílohy č. 49 k této vyhlášce.

(3) Požadavky na obsah školení pro nakládání s odpady ze zdravotní a veterinární péče jsou vymezeny v bodě 2 přílohy č. 49 k této vyhlášce.

§ 74

Úprava odpadů ze zdravotní a veterinární péče

(1) V provozním řádu zařízení určeného pro nakládání s odpady, které provádí odstranění nebezpečné vlastnosti HP9 infekčnost (dále jen „dekontaminace odpadů“), musí být uveden způsob a četnost kontroly účinnosti dekontaminace odpadů včetně nastavení fyzikálních, chemických a biologických indikátorů. Součástí provozního řádu musí být i nastavení způsobu záznamu o průběhu jednotlivých dekontaminačních cyklů.

(2) Provozovatel zařízení podle odstavce 1 je povinen průběžně kontrolovat nastavení technických parametrů, které ovlivňují účinnost dekontaminačního procesu, a minimálně jedenkrát ročně provádět kontrolu zařízení autorizovanou servisní firmou. O provedených kontrolách vede záznamy v provozním deníku zařízení a dokumenty archivuje.

(3) Za účinnou dekontaminaci odpadů lze považovat dosažení alespoň úrovně účinnosti dekontaminace třídy III. V případě kontaminace rezistentními bakteriemi Staphylococcus aureus se vyžaduje úroveň IV. Třídy úrovně účinnosti dekontaminace odpadů jsou uvedeny v příloze č. 50 k této vyhlášce.

§ 75

Odpad léčiv z domácností

(1) Odpad léčiv z domácností se v lékárnách shromažďují v pevných, nepropíchnutelných a nepropustných nádobách. Náklady na pořízení, udržování, vyprazdňování, výměnu a odstraňování nádob jsou součástí nákladů vzniklých s odevzdáním nepoužitelných léčiv a s jejich odstraněním, které osobám přebírajícím bezúplatně nepoužitelná léčiva od lékáren hradí stát prostřednictvím krajského úřadu.

(2) Provozovatel lékárny předává krajskému úřadu údaje o množství odpadu léčiv z domácností předaného do zařízení pro nakládání s odpady na formuláři podle přílohy č. 51 k této vyhlášce.

(3) Provozovatel lékárny splní povinnost zaslání ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady ve vztahu k odpadu léčiv z domácností, pokud předá krajskému úřadu údaje o množství odpadu léčiv z domácností za všechny 4 kalendářní čtvrtletí daného roku.

(4) Krajský úřad zasílá ministerstvu souhrnné údaje o množství odpadu léčiv z domácností předaných provozovateli lékáren do zařízení určených pro nakládání s odpady podle jednotlivých druhů odpadu prostřednictvím Informačního systému odpadového hospodářství nebo s využitím dálkového přístupu do Informačního systému odpadového hospodářství.

HLAVA 11

§ 76

Odpadní olej

(1) Zařízení určené pro nakládání s odpady přijímající odpadní olej podle § 92 odst. 1 zákona musí být vybaveno

a) nádržemi pro oddělený příjem jednotlivých druhů odpadních olejů vybavenými indikačním systémem proti přeplnění; nádrže musí být odděleny,

b) zařízením pro příjem a výdej odpadního oleje, včetně mechanické filtrace.

(2) V zařízení ke zpracování odpadního oleje podle § 92 odst. 1 zákona musí být sledovány následující ukazatele kvality odpadních olejů:

a) obsah polychlorovaných bifenylů,

b) obsah celkového chloru,

c) obsah vody,

d) obsah mechanických nečistot,

e) výhřevnost, v případě jeho energetického využití.

(3) Pro stanovení ukazatelů kvality odpadních olejů uvedených v odstavci 2 musí být použity vhodné odborné metody, tento požadavek je splněn, pokud jsou využity technické normy ČSN 65 6234 (656234) Ropné oleje. Obsah chlóru spalováním v trubici a dále ČSN 65 6690 (656690) Odpadní oleje pro obsah polychlorovaných bifenylů.

ČÁST 8

§ 77

Technologické odpady
Technologickým odpadem je každý odpad vymezený v příloze č. 52 k této vyhlášce, pokud je na skládku ukládán odděleně od dalších druhů odpadů do samostatných sektorů nebo kazet.

ČÁST 9

§ 78

Oznámení
Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.

§ 79

(1) V případě zařízení určeného pro nakládání s odpady provozovaného na základě souhlasu podle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, v souladu s § 153 odst. 2 zákona je dostačující, pokud do konce platnosti souhlasu vymezené v § 153 odst. 2 zákona splňuje požadavky na provozní řád a provozní deník podle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.

(2) Mobilní zařízení ke sběru odpadu musí být označeno podle § 3 odst. 5 této vyhlášky od 1. ledna 2022.

(3) Do 31. prosince 2022 nemusí být splněny požadavky na soustřeďování odpadů podle této vyhlášky, pokud soustřeďování odpadu splňuje požadavky na shromažďování nebo skladování odpadů podle § 5 a 6 vyhlášky č. 383/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinností zákona.

(4) Do 31. prosince 2023 mohou být odpady využívány k zasypávání za splnění podmínek pro využívání odpadů na povrchu terénu podle vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona. Odpady, které nejsou inertním matriálem, nesmí být využívány k zasypávání ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

(5) Odpad katalogového čísla 20 03 07 produkovaný v rámci obecního systému se do 31. prosince 2022 považuje za upravený pro účely uložení na skládku rovněž v případě, pokud je při jeho soustřeďování zajištěno oddělené soustřeďování využitelných složek komunálního odpadu v rozsahu požadovaném podle § 34 až 37.

(6) Do 31. prosince 2027 se na nebezpečné odpady, kterou jsou vymezeny v bodě C přílohy č. 4 k této vyhlášce, nevztahuje omezení podle § 14 odst. 2.

§ 80

(1) Do 31. prosince 2021 může provozovatel skládky odlišně od § 16 odst. 2 až 4 využívat jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky, k vytváření vyrovnávací vrstvy pod uzavírací těsnicí vrstvou skládky, k vytváření uzavírací těsnicí vrstvy skládky nebo k vytváření ochranné a svrchní rekultivační vrstvy skládky odpady vymezené pro tyto účely v rozhodnutí, na základě kterého je skládka provozována, nebo v jejím provozním řádu.

(2) Do 31. prosince 2021 jsou požadavky na údaje, které je povinna předat osoba předávající odpad do zařízení nebo obchodníkovi s odpady, splněny, pokud údaje odpovídají požadavkům přílohy č. 2 k vyhlášce č. 383/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.

(3) Do 31. prosince 2021 jsou požadavky na základní popis odpadu splněny, pokud základní popis odpovídá požadavkům přílohy č. 1 k vyhlášce č. 294/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona. Při předání odpadů na skládku ale musí být ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky předán rovněž údaj o výhřevnosti předávaného odpadu v sušině.

(4) V letech 2021 až 2024 se průběžná evidence vede a roční hlášení za tento rok se podává podle požadavků vyhlášky č. 383/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona. Pokud bude roční hlášení ohlášeno v souladu s požadavky vyhlášky č. 383/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, považují se všechny údaje, které jsou součástí ročního hlášení podle § 27, za ohlášené. V letech 2021 až 2024 se nevede průběžná evidence odpadů podle přílohy č. 14 k této vyhlášce.

(5) Zařízením určeným pro nakládání s odpady podle § 31 odst. 7 provozovaným přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, které neměly přidělené samostatné identifikační číslo zařízení, se samostatné identifikační číslo zařízení přidělí až při prvním vydání povolení podle § 21 odst. 2 zákona.

(6) Do 31. prosince 2022 se přeprava nebezpečných odpadů ohlašuje podle vyhlášky č. 383/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.

§ 81

(1) Požadavky na parametry kamerového systému podle § 41 odst. 4 a 5 musí být splněny od 1. ledna 2022.

(2) V případě zařízení určeného pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady provozovaného na základě souhlasu podle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, v souladu s § 153 odst. 2 zákona nebo kladného vyjádření podle § 79 odst. 4 písm. d) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, v souladu s § 153 odst. 5 zákona je dostačující, pokud do konce doby platnosti souhlasu vymezené v § 153 odst. 2 zákona nebo do konce platnosti vyjádření vymezené v § 153 odst. 5 zákona splňuje požadavky na vybavení, technologické požadavky a proces zpracování podle vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona. Výstupy z těchto zařízení se po dobu uvedenou ve větě první hodnotí a zařazují podle vyhlášky č. 341/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.

(3) Provozovatel komunitní kompostárny musí zajistit její vybavení v souladu s § 54 odst. 2 nejpozději od 1. ledna 2025.

(4) Technologie úpravy kalů, u níž bylo přede dnem nabytí účinnosti zákona provedeno ověření účinnosti technologie podle § 10 vyhlášky č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, se považuje za ověřenou v souladu s touto vyhláškou. Technologie úpravy kalů se považuje za ověřenou v souladu s touto vyhláškou rovněž, pokud byla považována za ověřenou podle § 11 odst. 2 vyhlášky č. 437/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.

(5) Do 31. prosince 2022 je dostačující, pokud jsou při použití kalů z čistíren odpadních vod na zemědělské půdě splněny požadavky vymezené v § 12 odst. 2, 3 a 4 vyhlášky č. 437/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.

(6) Technologie úpravy kalů v čistírnách odpadních vod a zařízeních na úpravu kalů, které produkují upravené kaly a které splňují limitní hodnoty indikátorových mikroorganismů uvedené v příloze č. 28 k této vyhlášce nebo v tabulce č. 7.1 nebo 7.2 přílohy č. 7 k vyhlášce č. 437/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, se do 31. prosince 2022 považují za ověřené z hlediska účinnosti hygienizace.

§ 82

(1) Kaly z čistíren odpadních vod, které vyhovují mikrobiologickým kritériím uvedeným v tabulce č. 7.1 přílohy č. 7 k vyhlášce č. 437/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, v případě kalů kategorie I nebo v tabulce č. 7.2 přílohy č. 7 k vyhlášce č. 437/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, v případě kalů kategorie II se považují do 31. prosince 2022 za upravené.

(2) Ustanovení § 58 odst. 2 písm. c) se nevztahuje na místa soustřeďování kalů, která jsou vzdálena alespoň 100 m od obytné zástavby a byla před 1. lednem 2017 v souladu se stavebními předpisy určena k uložení nebo skladování kalů nebo statkových hnojiv.

(3) Při prozatímním uložení odpadní rtuti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o rtuti²¹) musí provozovatel zařízení, ve kterém je odpadní rtuť uložena, splnit požadavky uvedené v příloze č. 47 k této vyhlášce. Zařízení pro prozatímní uložení odpadní rtuti se přiděluje samostatné identifikační číslo zařízení.

(4) V případě zařízení podle § 50 provozovaných přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, u kterých doposud nebylo provedeno ověření technologie z hlediska účinnosti hygienizace, musí být ověření technologie z hlediska účinnosti hygienizace provedeno do 1 roku ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

(5) Do 31. prosince 2024 se evidence a ohlašování podle § 69 odst. 3 a 4 provádí podle vyhlášky č. 384/2001 Sb., o nakládání s polychlorovanými bifenyly, polychlorovanými terfenyly, monometyltetrachlordifenylmetanem, monometyldichlordifenylmetanem, monometyldibromdifenylmetanem a veškerými směsmi obsahujícími kteroukoliv z těchto látek v koncentraci větší než 50 mg/kg (o nakládání s PCB), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.

(6) Původce odpadů zajistí oddělené soustřeďování stavebních materiálů podle § 42 odst. 1 nejpozději od 1. ledna 2022.

§ 83

(1) Omezení podle § 51 odst. 7 se neuplatní do 31. prosince 2022.

(2) Do 31. prosince 2027 přestává být recyklát ze stavebního a demoličního odpadu a dalších odpadů stejných materiálů, pokud jde o zeminu, přírodní kamenivo nebo inertní minerální materiálový výstup recyklace, při které dochází ke změně zrnitosti a roztřídění na velikostní frakce, odpadem v případě, že splňuje následující požadavky

a) je vyroben výhradně z odpadu, který je minerálním inertním materiálem, katalogových čísel 01 01 01, 01 01 02, 01 04 08, 01 04 09, 01 04 13, 17 01 01, 17 01 02, 17 01 03, 17 01 07, 17 05 04, 17 05 08, 19 12 09 nebo 20 02 02 pocházejícího z dřívější stavební konstrukce nebo rostlého terénu, odpadu katalogového čísla 10 13 14 a dále odpadu katalogového čísla 19 12 12, pokud jde o beton získaný z odpadních elektrozařízení ze skupiny 4 podle přílohy č. 1 k zákonu o výrobcích s ukončenou životností ³²),

b) je určen k využití některým z následujících způsobů, pro který splňuje požadavky jiných právních předpisů:

1. recyklované kamenivo jako náhrada přírodního kameniva pro použití stanovená v technických normách,

2. konstrukční nestmelené a prolévané vrstvy pozemních komunikací nižších tříd, místních komunikací, parkovišť a chodníků, letištních nebo obdobných dopravních ploch,

3. ochranná vrstva pozemní komunikace či letištní nebo obdobné dopravní plochy,

4. nestmelená konstrukční vrstva polních a lesních cest,

5. obsypy inženýrských sítí a zásypy výkopů a rýh pro inženýrské sítě,

6. nestmelené a prolévané konstrukční vrstvy stavby železničních tratí,

7. nestmelené a prolévané vrstvy účelových komunikací a ploch na staveništích,

8. podkladní konstrukční nestmelené a prolévané vrstvy pro vyrovnání terénu pro následné pozemní a inženýrské stavby a pod základové desky při stavbě nižších budov; pokud nedojde k následnému vybudování pozemní nebo inženýrské stavby nebo základové desky a budovy, musí být recyklát ze stavebního a demoličního odpadu z místa použití odebrán,

9. zemní těleso pozemních komunikací prováděné v souladu s technickou normou ČSN 73 6133 Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací ze dne 1. února 2010,

c) obsah škodlivin v sušině nepřekročí nejvýše přípustné hodnoty podle sloupce II tabulky č. 5.1 přílohy č. 5 k této vyhlášce, s tím, že obsah zinku, barya a beryllia se nesleduje, a

d) výsledky zkoušek akutní toxicity prováděných ekotoxikologickými testy nepřekročí limity stanovené v tabulce č. 5.3 sloupci II v příloze č. 5 k této vyhlášce; do 31. prosince 2023 je dostačující, pokud výsledky zkoušek akutní toxicity prováděných ekotoxikologickými testy nepřekročí limity stanovené v tabulce č. 10.2 sloupci II v příloze č. 10 k vyhlášce č. 294/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.

(3) Průvodní dokumentace recyklátu ze stavebního a demoličního odpadu podle odstavce 2 musí obsahovat:

a) název, identifikační číslo a adresu zařízení určeného pro nakládání s odpady, které vyrobilo recyklát ze stavebního a demoličního odpadu, a název nebo jméno a identifikační číslo osoby provozovatele tohoto zařízení,

b) popis recyklátu ze stavebního a demoličního odpadu, alespoň pokud jde o materiál a velikost frakce,

c) výčet způsobů použití podle odstavce 2 písm. b), ke kterým je možné recyklát ze stavebního a demoličního odpadu použít,

d) dokumenty prokazující splnění požadavků na stavební výrobky umožňující dané způsoby použití,

e) hmotnost recyklátu ze stavebního a demoličního odpadu, ke kterému se průvodní dokumentace vztahuje,

f) podpis provozovatele zařízení nebo zástupce, který za provozovatele jedná, a

g) protokol o provedeném vzorkování a protokol o laboratorních zkouškách, na základě kterých bylo ověřeno splnění podmínek podle odstavce 2 písm. c) a d), nebo kopie těchto protokolů.

(4) Do 31. prosince 2023 je znovuzískaná asfaltová směs vedlejším produktem, pokud splní požadavky vyhlášky č. 130/2019 Sb., o kritériích, při jejichž splnění je asfaltová směs vedlejším produktem nebo přestává být odpadem, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.

(5) Do 31. prosince 2023 přestává být znovuzískaná asfaltová směs nebo asfaltová směs vyrobená z odpadní asfaltové směsi odpadem, pokud splní požadavky vyhlášky č. 130/2019 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.

(6) Vymezení recyklovatelných odpadů v bodě E přílohy č. 4 k této vyhlášce se do 31. prosince 2021 nepoužije.

(7) Zařízení určené pro nakládání s odpady provozované na základě souhlasu podle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, v souladu s § 153 odst. 2 zákona nemusí do konce doby platnosti souhlasu podle § 153 odst. 2 zákona splňovat požadavky na vybavení podle § 3, pokud je vybaveno v souladu s požadavky vyhlášky č. 383/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.

ČÁST 10

§ 84

Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jejího vyhlášení.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Obsah provozního řádu zařízení

1. Základní údaje o zařízení:

a) název zařízení,

b) obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo vlastníka zařízení, je-li právnickou osobou; jméno, popřípadě jména a příjmení, obchodní firmu a sídlo, je-li vlastník zařízení podnikající fyzickou osobou; jméno, popřípadě jména a příjmení, adresu bydliště a telefonní číslo je-li vlastník nepodnikající fyzická osoba,

c) obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo provozovatele zařízení je-li právnickou osobou, včetně jmen a příjmení zástupců, kteří za právnickou osobu jednají, a jejich telefonního čísla, popřípadě jména a příjmení, obchodní firmu, sídlo a telefonní číslo je-li provozovatel zařízení podnikající fyzickou osobou,

d) jména vedoucích pracovníků zařízení,

e) významná telefonní čísla, alespoň jednotka požární ochrany, zdravotnická záchranná služba, Policie České republiky,

f) adresy sídel příslušných kontrolních orgánů, alespoň příslušného územního pracoviště České inspekce životního prostředí, příslušného krajského úřadu, příslušného obecního úřadu, příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností a krajské hygienické stanice,

g) adresa a údaje o pozemcích, na nichž je zařízení umístěno,

h) údaje o posledním rozhodnutí podle stavebního zákona vztahujícím se k zařízení vydaném před předložením provozního řádu krajskému úřadu, alespoň označení stavebního úřadu, č.j., datum vydání,

i) odpovídající základní kapacitní údaje zařízení podle přílohy č. 3 k zákonu,

j) údaj o časovém omezení platnosti provozního řádu.

2. Charakter a účel zařízení:

a) typ zařízení - název technologie/ činnosti a činnost podle přílohy č. 2 k zákonu,

b) způsob nakládání s odpady v zařízení podle příloh č. 5 a 6 k zákonu přiřazených k jednotlivým činnostem podle přílohy č. 2 k zákonu,

c) seznam druhů odpadu zahrnující katalogové číslo a název podle Katalogu odpadů a kategorii odpadu, pro něž je zařízení určeno, přiřazených k jednotlivým činnostem podle přílohy č. 2 k zákonu,

d) účel, k němuž je zařízení určeno,

e) údaj o tom, zda v zařízení dochází ke zpětnému odběru výrobků s ukončenou životností a jejich výčet,

f) vymezení věcí a materiálů, které vstupují do zařízení a nejedná se o odpady.

3. Stručný popis zařízení:

a) popis technického a technologického vybavení zařízení, alespoň soustřeďovací prostředky a manipulační prostředky,

b) popis zařízení určených pro přejímku odpadů, alespoň zařízení na určování hmotnosti,

c) situační nákres provozovny s vyznačením hranice zařízení a míst charakteristických pro provoz zařízení, například přístupové cesty do zařízení, umístění zařízení k zjišťování hmotnosti, demontážní pracoviště, manipulační plocha, shromaždiště nebezpečných odpadů, administrativní zázemí.

4. Technologie a obsluha zařízení:

a) povinnosti obsluhy zařízení při všech technologických operacích v zařízení,

b) postup při přejímce odpadu - popis administrativního postupu a praktického postupu kontroly kvality odpadu, které zahrnují alespoň zjištění hmotnosti odpadu, provedení vizuální kontroly, provedení zápisu údajů o odpadech a o osobě předávající odpad, vystavení příslušných dokumentů,

c) popis způsobu vedení provozního deníku, nastavení odpovědnosti za vedení jednotlivých záznamů a přehled údajů a informací, které budou do provozního deníku zaznamenávány,

d) nakládání s odpadem - způsob značení odpadu, balení odpadu, umísťování odpadů v zařízení.

5. Monitorování provozu zařízení:
Výběr ukazatelů předpokládaných vlivů provozu zařízení na okolí a pracovní prostředí a způsob a četnost jejich sledování a dokumentování, zejména měření hlukových emisí, sledování množství a kvality emisí do ovzduší v souladu s jinými právními předpisy, sledování množství a kvality odpadních, podzemních a povrchových vod v souladu s jinými právními předpisy, meteorologické ukazatele.

6. Organizační zajištění provozu zařízení:
Alespoň počet pracovníků, kteří zajišťují provoz, vymezení funkcí a činnosti pracovníků a povinností, které jsou spojeny s jejich výkonem.

7. Způsob vedení evidence odpadů přijímaných do zařízení i v zařízení produkovaných odpadů. Součástí je vždy nastavení způsobu uchovávání dokumentů dokladujících kvalitu přijatých odpadů.

8. Opatření k omezení negativních vlivů zařízení a opatření pro případ havárie:

a) způsob zajištění minimalizace vlivů zařízení na okolní prostředí a zdraví lidí,

b) způsob ochrany horninového prostředí v místech nakládání s odpady,

c) opatření pro případ havárie,

d) opatření pro ukončení provozu zařízení k nakládání s odpady a způsob jeho zabezpečení, který zajistí, že zařízení nebude po ukončení provozu ohrožovat zdraví lidí a životní prostředí.

9. Bezpečnost provozu a ochrana životního prostředí a zdraví lidí včetně pokynů k bezpečnosti provozu pro ochranu životního prostředí, zdraví lidí a bezpečnosti práce, včetně první pomoci a osobních ochranných pomůcek.

10. Provozní řád zařízení na úpravu, využití, nebo odstranění odpadu obsahuje dále

a) podrobnou kvalitativní charakteristiku odpadů umožňující jejich přijetí do zařízení,

b) popis využitelných materiálů nebo energie získávaných v zařízení z odpadů a jejich množství ve vztahu k přijímaným odpadům,

c) údaje o energetické náročnosti zařízení v přepočtu na hmotnostní jednotku přijímaných odpadů,

d) výčet odpadů, odpadních vod a emisí do ovzduší vystupující ze zařízení a jejich skutečné vlastnosti včetně popisu způsobu jejich řízení,

e) údaje o hmotnostním podílu odpadů vystupujících ze zařízení včetně hmotnostního toku emisí do ovzduší a objemu vypouštěných odpadních vod ve vztahu k hmotnosti přijímaných odpadů.

11. Zařízení k biologickému zpracování odpadů a zařízení na úpravu kalů dále obsahují

a) popis suroviny, včetně případných biopreparátů a biostimulátorů, které jsou v technologii používány,

b) způsob sledování a řízení kvality biologických procesů a účinnosti technologie včetně hodnocení zdravotního rizika.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Náležitosti provozního deníku zařízení
Provozní deník zařízení k nakládání s odpady musí být veden denně minimálně v následujícím rozsahu:
V provozním deníku musí být dohledatelné všechny výše uvedené údaje za poslední 3 roky provozu zařízení.

a) všechny skutečnosti charakteristické pro provoz zařízení - alespoň jména obsluhy, vybrané údaje o sledování provozu zařízení - množství přijatých odpadů, teplota zakládky při kompostování,

b) další údaje z monitorování provozu zařízení včetně výsledků monitorování provozu zařízení ve zkušebním i trvalém provozu,

c) záznamy o školení pracovníků zařízení, o kontrolách v zařízení, o uložených sankcích nebo nápravných opatřeních,

d) záznamy o zvláštních událostech a poruchách v provozu s možným dopadem na životní prostředí, včetně jejich příčin a nápravných opatření.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Seznam odpadů, jejichž ukládání na skládku, využívání k zasypávání, využívání jako technologického materiálu pro technické zabezpečení skládek nebo pro účely uzavírání a rekultivace skládek je omezeno

A. Seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin, využívat k zasypávání, jako technologický materiál pro technické zabezpečení skládek nebo pro účely uzavírání a rekultivace skládek

1. Kapalný odpad a odpad, který sedimentací uvolňuje kapalnou fázi, s výjimkou kovové rtuti, která je jako odpad přijímána k dočasnému skladování.

2. Odpady perzistentních organických znečišťujících látek, které jsou vymezeny v přímo použitelném předpisu Evropské unie o perzistentních organických znečišťujících látkách¹²).

3. Nebezpečné odpady, které mají některou z následujících nebezpečných vlastností: HP 1 Výbušné, HP 2 Oxidující, HP 3 Hořlavé, HP 9 Infekční, HP 12 Uvolňování akutně toxického plynu.

4. Odpady, které prudce reagují při styku s vodou.

5. Odpady chemických a biologických látek vznikajících při výzkumné, vývojové nebo výukové činnosti, jejichž totožnost nebyla zjištěna anebo jsou nové a jejichž účinky na člověka nebo životní prostředí nejsou známy.

6. Veškerá léčiva, návykové látky a přípravky, makovina a prekursory drog.

7. Biocidy - zejména pesticidy.

8. Odpady silně zapáchající.

9. Odpady s obsahem plynu pod tlakem rozdílným od tlaku atmosférického.

10. Kyselé a hydrolýze podléhající odpady z výroby oxidu titaničitého.

B. Další odpady, které je zakázáno využívat k zasypávání

1. Nebezpečné odpady.

2. Ostatní odpady, které vznikly úpravou nebezpečných odpadů s výjimkou případů odstranění nebezpečných složek v odpadu.

3. Odpady katalogových čísel 20 03 01, 20 03 02, 20 03 03 a 20 03 07 a výstupy z jejich úpravy.

4. Stavební a demoliční odpady s výjimkou zeminy, jalové horniny, hlušiny, sedimentů, inertního minerálního recyklovaného kameniva a vybouraných betonových nebo železobetonových bloků využívaných jako náhrada za lomový kámen k účelům, pro které není technicky možné využít recyklované kamenivo, pokud je jejich použití nezbytné z důvodu stabilizace terénu.
Odpady na bázi sádry, kovů, plastu, textilu, odpady kompozitních obalů, pryže, asfaltu, skla, papíru a dřeva.

C. Nebezpečné odpady, které je zakázáno ukládat na skládku, protože je technicky možné je zpracovat ve spalovnách nebezpečného odpadu nebo v zařízeních pro materiálové nebo energetické využití odpadu provozovaných na území České republiky

Katalogové číslo	Název odpadu
03 01 04*	Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy obsahující nebezpečné látky
03 02 01*	Nehalogenovaná organická činidla k impregnaci dřeva
03 02 02*	Chlorovaná organická činidla k impregnaci dřeva
03 02 03*	Organokovová činidla k impregnaci dřeva
03 02 04*	Anorganická činidla k impregnaci dřeva
03 02 05*	Jiná činidla k impregnaci dřeva obsahující nebezpečné látky
04 01 03*	Odpady z odmašťování obsahující rozpouštědla bez kapalné fáze
04 02 16*	Barviva a pigmenty obsahující nebezpečné látky
04 02 19*	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látky
05 01 02*	Kaly z odsolovacích zařízení
08 04 09*	Odpadní lepidla a těsnicí materiály obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky
08 05 01*	Odpadní isokyanáty
15 02 02*	Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami
15 01 10*	Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné
16 05 07*	Vyřazené anorganické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky
16 05 08*	Vyřazené organické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky
19 02 09*	Pevné hořlavé odpady obsahující nebezpečné látky
19 02 11*	Jiné odpady obsahující nebezpečné látky
19 12 06*	Dřevo obsahující nebezpečné látky
20 01 37*	Dřevo obsahující nebezpečné látky

D. Biologicky rozložitelné odpady s menšinovým podílem biologicky rozložitelné složky a výstupy z jejich úpravy, které je možné ukládat na skládku
Tabulka č. 1.

Parametr	Limitní hodnota	Jednotka
spotřeba kyslíku po 4 dnech (AT4)*⁾	10	mg O₂/ g sušiny

AT4 - test respirační aktivity, testovací metoda pro hodnocení stability biologicky rozložitelných odpadů na základě měření spotřeby O₂ za 4 dny.
Tabulka č 2.

Roční produkce odpadu	Četnost kontrol v pravidelných intervalech
0 - 1000 t	2 x za rok
1001 - 5000 t	4 x za rok
5001 a více t	12 x za rok

1. Biologicky rozložitelné odpady je možné ukládat na skládku pouze v případě, jedná-li se o biologicky rozložitelnou složku odpadů katalogových čísel 20 03 01, 20 03 02, 20 03 03 a 20 03 07, a to pouze v případě, že původce zajišťuje oddělené soustřeďování biologických odpadů v rozsahu stanoveném touto vyhláškou.

2. Výstupy ze zařízení na využití biologicky rozložitelných odpadů je možné ukládat na skládku pouze, pokud jde o výstupy, které nesplní požadavky pro zařazení do skupin 1 až 3 podle přílohy č. 29 k této vyhlášce.

3. Výstup z úpravy biologicky rozložitelných odpadů je možné ukládat na skládku, pouze pokud splňuje parametr biologické stability AT4 uvedený v tabulce č. 1 a od roku 2027, pouze pokud zároveň nepřesahuje výhřevnost v sušině 6,5 MJ/kg Tyto parametry jsou kritickým ukazatelem, který se v případě opakovaných dodávek sleduje s četností podle tabulky č. 2.

E. Odpady, které je zakázáno ukládat od roku 2030 na skládku, protože je možné je za stávajícího stavu vědeckého a technického pokroku účelně recyklovat

Katalogové číslo	Název odpadu
020110	Kovové odpady
050117	Asfalt
060105*	Kyselina dusičná a kyselina dusitá
060106*	Jiné kyseliny
060203*	Hydroxid amonný
060204*	Hydroxid sodný a hydroxid draselný
060205*	Jiné alkálie
060313*	Pevné soli a roztoky obsahující těžké kovy
060314	Pevné soli a roztoky neuvedené pod čísly 06 03 11 a 06 03 13
060315*	Oxidy kovů obsahující těžké kovy
060316	Oxidy kovů neuvedené pod číslem 06 03 15
100101	Škvára, struska a kotelní prach (kromě kotelního prachu uvedeného pod číslem 10 01 04)
100105	Pevné reakční produkty na bázi vápníku z odsiřování spalin
100202	Nezpracovaná struska
100210	Okuje z válcování
100402*	Pěna a stěry (z prvního a druhého tavení)
100404*	Prach z čištění spalin
100405*	Jiný úlet a prach
100407*	Kaly a filtrační koláče z čištění plynu
100501	Strusky (z prvního a druhého tavení)
100503*	Prach z čištění spalin
100511	Jiné stěry a pěny neuvedené pod číslem 10 05 10
100601	Strusky (z prvního a druhého tavení)
100602	Pěna a stěry (z prvního a druhého tavení)
100604	Jiný úlet a prach
100701	Strusky (z prvního a druhého tavení)
100702	Pěna a stěry (z prvního a druhého tavení)
100704	Jiný úlet a prach
100705	Kaly a filtrační koláče z čištění plynu
100804	Úlet a prach
100808*	Solné strusky z prvního a druhého tavení
100809	Jiné strusky
100811	Jiné stěry a pěny neuvedené pod číslem 10 08 10
100903	Pecní struska
100906	Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 05
100908	Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 07
101003	Pecní struska
101006	Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 10 05
101008	Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 10 07
101011*	Jiný úlet obsahující nebezpečné látky
101109*	Odpadní sklářský kmen před tepelným zpracováním obsahující nebezpečné látky
101111*	Odpadní sklo v malých částicích a skelný prach obsahující těžké kovy (např. z obrazovek)
101112	Odpadní sklo neuvedené pod číslem 10 11 11
101116	Pevné odpady z čištění spalin neuvedené pod číslem 10 11 15
101201	Odpadní keramické hmoty před tepelným zpracováním
101206	Vyřazené formy
101208	Odpadní keramické zboží, cihly, tašky a staviva (po tepelném zpracování)
101211*	Odpady z glazování obsahující těžké kovy
101212	Odpady z glazování neuvedené pod číslem 10 12 11
101314	Odpadní beton a betonový kal
110109*	Kaly a filtrační koláče obsahující nebezpečné látky
110110	Kaly a filtrační koláče neuvedené pod číslem 11 01 09
110114	Odpady z odmašťování neuvedené pod číslem 11 01 13
110501	Tvrdý zinek
110503*	Pevné odpady z čištění plynu
110504*	Upotřebené tavidlo
120101	Piliny a třísky železných kovů
120102	Úlet železných kovů
120103	Piliny a třísky neželezných kovů
120104	Úlet neželezných kovů
120113	Odpady ze svařování
120114*	Kaly z obrábění obsahující nebezpečné látky
120115	Jiné kaly z obrábění neuvedené pod číslem 12 01 14
120117	Odpady z otryskávání
120118	Kovový kal (brusný kal, honovací kal a kal z lapování) obsahující olej
120121	Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály neuvedené pod číslem 12 01 20
150104	Kovové obaly
150105	Kompozitní obaly
150107	Skleněné obaly
150109	Textilní obaly
160112	Brzdové destičky neuvedené pod číslem 16 01 11
160116	Nádrže na zkapalněný plyn
160117	Železné kovy
160118	Neželezné kovy
160120	Sklo
160801	Upotřebené katalyzátory obsahující zlato, stříbro, rhenium, rhodium, paladium, iridium nebo platinu (kromě odpadu uvedeného pod číslem 16 08 07)
160802*	Upotřebené katalyzátory obsahující nebezpečné přechodné kovy nebo jejich sloučeniny
160803	Upotřebené katalyzátory obsahující jiné přechodné kovy nebo sloučeniny přechodných kovů jinak blíže neurčené
160805*	Upotřebené katalyzátory obsahující kyselinu fosforečnou
170101	Beton
170102	Cihly
170103	Tašky a keramické výrobky
170107	Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06
170202	Sklo
170302	Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 (pouze asfaltové směsi s celkovým obsahem PAU nižším než 50 mg/kg)
170401	Měď, bronz, mosaz
170402	Hliník
170403	Olovo
170404	Zinek
170405	Železo a ocel
170406	Cín
170407	Směsné kovy
170409*	Kovový odpad znečištěný nebezpečnými látkami
170411	Kabely neuvedené pod číslem 17 04 10
170802	Stavební materiály na bázi sádry neuvedené pod číslem 17 08 01
180101	Ostré předměty (kromě čísla 18 01 03)
180201	Ostré předměty (kromě čísla 18 02 02)
190102	Železné materiály získané z pevných zbytků po spalování
191001	Železný a ocelový odpad
191002	Neželezný odpad
191202	Železné kovy
191203	Neželezné kovy
191205	Sklo
191209	Nerosty (např. písek, kameny)
200102	Sklo
200140	Kovy
200202	Zemina a kameny

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Kritéria pro využívání odpadů k zasypávání
Tabulka č. 5.1 Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin v sušině odpadů

Ukazatel	Jednotka	I. Limitní hodnota	II. Limitní hodnota
As	mg/kg sušiny	10	30
Cd	mg/kg sušiny	1	2,5
Cr celkový	mg/kg sušiny	100	200
Hg	mg/kg sušiny	0,8	1
Ni	mg/kg sušiny	65	80
Pb	mg/kg sušiny	100	200
V	mg/kg sušiny	180	180
Cu	mg/kg sušiny	100	170
Zn	mg/kg sušiny	300	600
Ba	mg/kg sušiny	600	600
Be	mg/kg sušiny	5	5
uhlovodíky C₁₀-C₄₀	mg/kg sušiny	200	300
Benzen	mg/kg sušiny	0,4	0,7
PAU¹⁾	mg/kg sušiny	3	6
PCB²⁾	mg/kg sušiny	0,05	0,2
EOX³⁾	mg/kg sušiny	1	2

1) PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma anthracenu, benzo(a)anthracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, benzo(a)pyrenu, benzo(g,h,i)perylenu, fenanthrenu, fluoranthenu, chrysenu, ideno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu)
2) PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180)
3) EOX - extrahovatelné organicky vázané halogeny
Tabulka č. 5.2 Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin ve výluhu odpadu

Ukazatel	Jednotka	Limitní hodnota
DOC	mg/l	50
Jednosytné fenoly	mg/l	0,1
Chloridy	mg/l	80
Fluoridy	mg/l	1
Sírany	mg/l	100
As	mg/l	0,05
Ba	mg/l	2
Cd	mg/l	0,004
Cr celkový	mg/l	0,05
Cu	mg/l	0,2
Hg	mg/l	0,001
Ni	mg/l	0,04
Pb	mg/l	0,05
Sb	mg/l	0,006
Se	mg/l	0,01
Zn	mg/l	0,4
Mo	mg/l	0,05
RL	mg/l	400

Poznámka:
Pokud je stanovena hodnota ukazatele RL (rozpuštěné látky), není nutné stanovit hodnoty koncentrací síranů a chloridů a naopak.
Tabulka č. 5.3 Limitní hodnoty ekotoxikologických testů

Zkušební organismus	Doba působení	I.	II.
Bakterie Aliivibrio fischeri	15 minut a 30 minut	Neprokáže se inhibice světelné emise bakterií větší než 25 % při expozici 15 minut a ani při expozici 30 minut.	Neprokáže se inhibice nebo stimulace světelné emise bakterií větší než 25 % při expozici 15 minut a ani při expozici 30 minut.
Perloočka Daphnia magna Straus	48 hodin	Procento imobilizace perlooček nesmí přesáhnout 30 %.	Procento imobilizace perlooček nesmí přesáhnout 30 %.
Řasa Desmodesmus subspicatus	72 hodin	Neprokáže se inhibice růstu řas větší než 30 % ve srovnání s kontrolou.	Neprokáže se inhibice nebo stimulace růstu řas větší než 30 % ve srovnání s kontrolou
Salát Lactuca sativa	120 hodin	Neprokáže se inhibice růstu kořene salátu větší než 50 % ve srovnání s kontrolou.	Nesleduje se.

Tabulka č. 5.4 Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin v sušině sedimentu

Ukazatel	Jednotka	Limitní hodnota
As	mg/kg sušiny	30
Cd	mg/kg sušiny	2,5
Cr celkový	mg/kg sušiny	200
Hg	mg/kg sušiny	0,8
Ni	mg/kg sušiny	80
Pb	mg/kg sušiny	100
V	mg/kg sušiny	180
Cu	mg/kg sušiny	100
Zn	mg/kg sušiny	600
Co	mg/kg sušiny	30
Ba	mg/kg sušiny	600
Be	mg/kg sušiny	5
EOX¹⁾	mg/kg sušiny	1
uhlovodíky C₁₀-C₄₀	mg/kg sušiny	300
BTEX²⁾	mg/kg sušiny	0,4
PAU³⁾	mg/kg sušiny	6
PCB⁴⁾	mg/kg sušiny	0,2

1) EOX - extrahovatelné organicky vázané halogeny
2) BTEX - suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů
3) PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma anthracenu, benzo(a)anthracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, benzo(a)pyrenu, benzo(g,h,i)perylenu, fenanthrenu, fluoranthenu, chrysenu, ideno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu)
4) PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180)

1. Zkoušky s bakteriemi, perloočkou a řasami se provádějí s vodným výluhem pevného odpadu, zkouška se salátem se provádí s pevným odpadem.

2. Koncentrace zkoušeného vzorku pevného odpadu činí 50 % hm. Vzorku, tj. 500 g sušiny odpadu + 500 g sušiny umělé půdy. Umělá půda slouží zároveň jako kontrola.

3. Vodný výluh se používá neředěný s přidáním stejných živin a ve stejné koncentraci jako v kontrole, podle odpovídající technické normy. V případě zkoušky s luminiscenčními bakteriemi Aliivibrio fischeri to znamená, že se k 0,5 ml vzorku s upravenou salinitou podle pokynů uvedených v technické normě ČSN EN ISO 11348 -1,2 Jakost vod – Stanovení inhibičního účinku vzorků vod na světelnou emisi Vibrio fischeri (Zkouška na luminiscenčních bakteriích) – část 1: Metoda s čerstvě připravenými bakteriemi, část 2: Metoda se sušenými bakteriemi přidá 0,5 ml suspenze bakterií. Zkoušená koncentrace je 50 % obj. V případě zkoušky s řasami Desmodesmus subspicatus se jedná o neředěný vodný výluh s přídavkem živin, přídavek řasové suspenze nesmí být větší než 1 % obj. zkoušeného vzorku.

4. Příprava výluhu:
ČSN EN 12457-4: Charakterizace odpadů - Vyluhování - Ověřovací zkouška vyluhovatelnosti zrnitých odpadů a kalů - Část 4: Jednostupňová vsádková zkouška při poměru kapalné a pevné fáze 10 l/kg pro materiály se zrnitostí menší než 10 mm, a to bez zmenšení velikosti částic, nebo s ním.
Při přípravě výluhu se postupuje podle uvedené normy. Pro filtraci se použijí membránové filtry 0,45 μm z PTTE nebo nylonu místo filtrů z acetylcelulózy nebo nitrocelulózy.
V případě odpadů obsahujících anorganická pojiva (vápno, hydraulické vápno, cement a další silikáty může být pH výluhu upraveno na hodnotu odpovídající doporučenému pH v netoxické kontrole podle odpovídající normy pro daný zkušební organismus a pH pevného vzorku pro zkoušku se salátem může být upraveno roztokem kyseliny sírové na hodnotu 6,0 ± 0,5. Koncentrace kyseliny potřebná k úpravě hodnoty pH vzorku má být taková, aby změna objemu byla co nejmenší. Přídavek kyseliny nemá způsobit srážení nebo komplexaci, v takovém případě se úprava pH neprovádí.

5. Doplňující podmínky pro provedení zkoušky se zkušebním organismem Salát Lactuca sativa podle ČSN EN ISO 11269-1 Kvalita půdy - Stanovení účinků znečišťujících látek na půdní flóru - Část 1: Metoda měření inhibice růstu kořene:
Zkouška se provede se semeny salátu hlávkového k rychlení Lactuca sativa var. capitata, Safír.
Pro zkoušku se vybírají nepoškozená semena stejné velikosti, chemicky neošetřená. Semena salátu se nechají předklíčit ve zkušební nádobě na vrstvě filtračního papíru zvlhčeného vodou po dobu 24 h až 48 h, při laboratorní teplotě, bez regulace osvětlení. Pro zkoušku se vybírají naklíčená semena, popř. s kořínkem, který je kratší než 2 mm.
Do zkušební nádoby se vloží 200 g až 300 g zvlhčeného zkoušeného vzorku ředěného v hmotnostním poměru 1:1 umělou půdou nebo kontroly – pouze umělá půda. Výška vrstvy vzorku v nádobě musí být minimálně 3 cm. Rozvrhne se pravoúhlá síť, např. 5 x 3 body. Do vytvořených jamek asi 0,5 cm až 1 cm hlubokých se pinzetou rovnoměrně rozmístí po 15 naklíčených semenech salátu, kořínkem směrem dolu. Semena se ke vzorku přitlačí, vzorkem se nezakrývají a takto připravené nádoby uzavřené víkem se umístí do termostatu s teplotou 24 °C ± 2 °C bez přístupu světla.
Zkouška se provádí ve třech paralelních stanoveních. Po 120 h ± 2 h inkubace se salát šetrně oddělí od vzorku a změří se a zaznamenává délka všech kořenů ve zkoušeném vzorku a v kontrole s přesností na 1 mm.
Základem pro hodnocení zkoušky inhibice růstu je průměrná délka kořene zjištěná v kontrole a zkoušeném vzorku. Jestliže předklíčené semeno nevytvoří kořínek, započítává se tato hodnota do střední hodnoty jako nulová. Variační koeficient paralelních stanovení nesmí překročit 20 %. Průměrná délka kořene salátu v kontrole musí být minimálně 15 mm.
Doporučuje se pravidelně provádět zkoušku s referenční látkou. Stanovuje se EC₅₀ kyseliny borité za použití umělé půdy, přičemž doporučená hodnota EC₅₀ se pohybuje v rozmezí 300,0 mg/kg sušiny až 650,0 mg/kg sušiny.
Aby se prokázala jednotnost laboratorních zkušebních podmínek, jsou do každé zkoušky inhibice růstu kořene zahrnuty tři zkušební nádoby naplněné pískem, po 6 semenech předklíčeného salátu.
Vyhodnocení zkoušky se provádí v souladu s normou ČSN EN ISO 11269-1 Kvalita půdy - Stanovení účinků znečišťujících látek na půdní flóru - Část 1: Metoda měření inhibice růstu kořene.
Doporučená střední hodnota délky kořene je 30 mm.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Kritéria pro využívání strusky k zasypávání

1. Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin

6.1 Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin ve výluhu vyzrálé strusky

Ukazatel	Jednotka	Limitní hodnota
pH	-	9-11
Chloridy	mg/l	700
Fluoridy	mg/l	6
Sírany	mg/l	1 000
As	mg/l	0,03
Ba	mg/l	3
Cd	mg/l	0,005
Cr, celkový	mg/l	0,2
Cu	mg/l	1
Hg	mg/l	0,0008
Mn	mg/l	0,3
Na	mg/l	400
Ni	mg/l	0,03
Mo	mg/l	0,5
Pb	mg/l	0,05
Sb	mg/l	0,07
Se	mg/l	0,1
V	mg/l	0,3
Zn	mg/l	0,6

6.2 Nejvýše přípustná koncentrace škodlivin v sušině vyzrálé strusky

Ukazatel	Jednotka	Limitní hodnota
As	mg/kg	45
Cd	mg/kg	20
Cr	mg/kg	200
Cu	mg/kg	7 000
Hg	mg/kg	1
Ni	mg/kg	500
Pb	mg/kg	1 000
Zn	mg/kg	10 000
TOC	mg/kg	30 000
PAU (∑ Benzo[a]pyren, Benzo(b)fluoraten, Benzo(k)fluoranten, Indeno(1,2,3-cd)pyren)	mg/kg	1
PCDD/F	ng I-TEQ/kg²³)	10

2. Technické požadavky na strusku
Maximální povolená zrnitost v případě zpracované strusky vzniklé spalováním odpadu je 63 mm.
Maximální množství materiálu o hustotě nižší než voda v representativním vzorku frakce 4/63 mm je ≤ 15 cm3/kg, stanovení podle EN 933-11.
Maximální množství materiálu o zrnitosti nižší než 0,063 mm je ≤ 9 %.
Maximální množství materiálu o zrnitosti větší než 31,5 mm je ≤ 15 %.

3. Požadavky na využití strusky v definovaných aplikacích

Způsob použití	Požadavky na využití strusky v definovaných aplikacích
Pozemní komunikace s výjimkou polních a lesních cest, parkoviště a manipulační plochy v průmyslových zónách	Použití jako podkladová vrstva: Nepropustný povrch s odvodem vody z povrchu. Maximální mocnost vrstvy 1 m.
Základy a podlahy konstrukce průmyslových a skladových budov	Použití jako podkladová vrstva: Nepropustný povrch s odvodem vody z povrchu. Maximální mocnost vrstvy 1 m. Použití odpadu v základech a podlahách nesmí mít za následek zhoršení kvality vnitřního ovzduší.
Nepropustným povrchem se rozumí asfaltová směs, beton nebo podobné materiály, které snižují množství vody, která tímto materiálem pronikne. Odvádění vody z povrchu musí omezit množství srážkové vody, která se dostane do kontaktu s odpadním materiálem, na nejvýše 10 %.

4. Vzorkování strusky
Ze vzorkovaného celku musí být úměrně odebráno nejméně 50 bodových vzorků o hmotnosti 2 kg. Vzorky lze odebírat postupně během produkce nebo při skladování. 50 bodových vzorků se spojí do 100 kg směsného vzorku, jehož následné zpracování a dělení musí probíhat v souladu s níže uvedenými pokyny.
1) Maximální velikost vzorkovaného celku je 5000 tun.
2) Směsný vzorek o velikosti 100 kg se proseje přes 45 mm síto.
3) Z nadsítné frakce se odstraní nezpracovatelný materiál, například kovové předměty. Množství takto odstraněného materiálu se zaznamená.
4) Nadsítná frakce zbavena nezpracovatelných materiálů se podrtí na velikost částic menší než 45 mm a znovu proseje přes 45 mm síto.
5) Podsítná frakce se dělí pomocí děličů, nástrojů pro mechanické dělení nebo kvartaci na vzorek o velikosti 5 kg.
6) Materiály, které nelze podrtit nebo u kterých existuje riziko poškození přístrojového vybavení, jsou vyseparovány. Množství a typ vyseparovaného materiálu je zaznamenáno.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Podíly odpadu vznikajícího při úpravě odděleně soustřeďovaných recyklovatelných komunálních odpadů, který může být spalován v zařízení na energetické využití, nebo odstraněny
Tabulka č. 7.1
Podíl odpadu vznikajícího při úpravě odděleně soustřeďovaných recyklovatelných komunálních odpadů, který může být spalován v zařízení na energetické využití

	2021 a 2022	2023 a 2024	2025 až 2029	2030 až 2034	2035 a dále
Plast	45 %	45 %	35 %	35 %	30 %
Kov	0 %	0 %	0 %	4 %	4 %
Papír	10 %	10 %	5 %	7 %	7 %
Sklo	0 %	0 %	0 %	4 %	4 %
Biologický odpad	10 %	10 %	10 %	10 %	10 %
Textil	-	-	45 %	35 %	30 %

Poznámky:
Tabulka č. 7.2
Podíl odpadu vznikajícího při úpravě odděleně soustřeďovaných recyklovatelných komunálních odpadů, který může být odstraněn

	2021 až 2029	2030 a dále
Plast	15 %	5 %
Kov	10 %	3 %
Papír	10 %	3 %
Sklo	10 %	3 %
Biologický odpad	10 %	5 %
Textil	15 %	5 %

Poznámka: Podíl zahrnuje i odpady jiného materiálu, které byly součástí celkového množství odděleně soustřeďovaného recyklovatelného odpadu materiálu podle tabulky vstupujícího do procesu úpravy. Na tyto materiály, které nelze považovat za odděleně soustřeďované recyklovatelné odpady podle § 35 a 36 zákona, a nevztahuje se na ně do konce roku 2029 omezení pro odstraňování v podobě podmínky výhřevnosti nižší než 6,5 MJ/kg v sušině odpadu.
Pro rok 2021 se započte poměrná část roku od účinnosti této vyhlášky.

a) Podíl zahrnuje i odpady jiného materiálu, které byly součástí celkového množství odděleně soustřeďovaného recyklovatelného odpadu materiálu podle tabulky vstupujícího do procesu úpravy. Podíl podle tabulky č. 7.1 může být navýšen o množství, pro které nebyla využita možnost odstranění odpovídající tabulce č. 7.2.

b) Vstup kovů není omezen, pokud má zařízení na energetické využití odpadů technické vybavení pro následnou separaci kovů z popelu.

c) Pro rok 2021 se započte poměrná část roku od účinnosti této vyhlášky.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Přípustné způsoby a postupy úpravy před uložením na skládku
D8 - Biologická úprava - řízené působení biologicky aktivní složky na odpad za účelem změny vlastností odpadu spočívající např. ve snížení obsahu či uvolňování škodlivých látek obsažených v odpadu do roztoku, snížení objemu či hmotnosti odpadu nebo významné snížení patogenních biologických činitelů za účelem odstranění nebezpečné vlastnosti H9 - Infekčnost.
Technologie patřící do této skupiny úpravy odpadů využívají k úpravě odpadů přirozené i vybrané mikrobiální kultury. Účinnost úpravy, zejména pokud se jedná o selektivní biodegradaci škodlivých látek v odpadu, například ropných látek, musí být sledována ve vztahu k celkové hmotnosti upravovaného odpadu tak, aby byl vyloučen vliv ředění tohoto odpadu dalšími látkami, zejména výrobky, materiály a odpady, přidávanými k němu v rámci technologie úpravy. Účinnost technologie s cílem snížení nebo odstranění patogenních biologických činitelů musí být sledována pomocí fyzikálních, chemických a biologických ukazatelů.
D9 - Fyzikálně-chemická úprava - např. odpařování, sušení, kalcinace, změna reakce (změna pH - neutralizace), řízené zvlhčování, změna chemického složení, odvodnění, srážení, filtrace, zpevňování (solidifikace), zapouzdření (enkapsulace), zeskelnění (vitrifikace), zatavení do skla (vitrifikace), zatavení do asfaltu (bitumenace), zatavení do síry, kombinace uvedených postupů atd., při nichž může dojít k úplné nebo částečné stabilizaci odpadu.
Uvedenými způsoby se upravují odpady, jejichž využití není možné nebo je ekonomicky i technologicky velmi náročné a jejichž odstranění by bez úpravy nepřiměřeně zvyšovalo riziko pro zdraví lidí, pro jednotlivé složky životního prostředí nebo by nebylo možné vzhledem k omezením vyplývajícím z obecně závazných předpisů.
D13 - Úprava složení odpadů- úprava složení odpadu zahrnuje i třídění odpadu - tj. oddělení jednotlivých složek odpadu, prováděné především za účelem jejich využití, s nimiž je zpravidla dále nakládáno rozdílným způsobem, přičemž nejméně jedna vytříděná složka je odstraňována uložením na skládku. Při smísení odpadů musí být dodržen zákaz ředění a mísení nebezpečných odpadů podle zákona a další omezení vyplývající z této vyhlášky a citovaného zákona.
U odpadu 20 03 07, u kterého nebylo zajištěno oddělené soustřeďování využitelných složek odpadu v souladu s § 11 odst. 3, musí být před uložením na skládku zajištěno vytřídění využitelných složek, a to alespoň papír, plasty, sklo, kovy, dřevo.
D14 - Jiné způsoby úpravy odpadů - zahrnuje způsoby úpravy odpadů, jejichž přiřazení k výše uvedeným kódům není možné, např. balení odpadů včetně jejich umístění do speciálních kontejnerů, a rovněž kombinace postupů zahrnutých pod výše uvedenými postupy.
V případě směsného komunálního odpadu se za úpravu považuje rovněž případ, kdy je původcem zajištěno oddělené soustřeďování v souladu se zákonem a touto vyhláškou.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Mísitelnost odpadů ukládaných na skládky
Při ukládání odpadů na skládky musí být minimalizována možnost chemických reakcí mezi různými druhy ukládaných odpadů.
Mísitelnost je kritérium pro posuzování možnosti společného ukládání dvou nebo více druhů odpadů na skládku. Odpady jsou navzájem mísitelné, pokud při jejich společném uložení na skládku nedochází k reakcím s nežádoucími projevy. Za nežádoucí projevy chemických reakcí mezi odpady ukládanými na více druhové skládky je považován zejména vývin tepla s možností zahoření, vývin hořlavých nebo toxických plynů a vytvoření podmínek umožňujících významné zvýšení vyluhovatelnosti škodlivých látek z odpadu do vnitřních skládkových vod.

1. Postup hodnocení mísitelnosti odpadu
Původce odpadu nebo oprávněná osoba v základním popisu odpadu vyhodnotí, zda chemické látky a přípravky obsažené v odpadu nemohou způsobit při smíchání s jinými odpady nežádoucí reakce. Pokud takové riziko existuje, uvede v základním popisu odpadu, s jakými chemickými látkami, přípravky a/nebo odpady nelze odpad směšovat, případně jaká mají být při ukládání odpadu učiněna opatření, aby bylo nežádoucím reakcím zamezeno. Při každé přejímce odpadu na skládku musí provozovatel skládky posoudit, zda chemické látky a přípravky obsažené v přejímaném odpadu nebudou ve stavu a množství, v jakých jsou přítomny v tomto odpadu, reagovat s odpady umístěnými v aktivní vrstvě skládky za vzniku nežádoucích projevů, včetně vyhodnocení neutralizační kapacity.

2. Slučitelnost odpadů
Do jednoho sektoru skládky nebo do skládky nerozdělené na sektory nesmějí být ukládány zejména:

a) odpady upravené - stabilizované anorganickými pojivy a odpady s vysokým obsahem síry s odpady podléhajícími biologickému rozkladu,

b) odpady se zvýšeným obsahem kovů s odpady podléhajícími biologickému rozkladu,

c) odpady s obsahem dusičnanů s odpady s obsahem ropných látek,

d) odpady s obsahem kyanidů s odpady podléhajícími biologickému rozkladu nebo s odpady s kyselou reakcí.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Kritéria pro obsah škodlivin v odpadech ukládaných na skládky, využívaných k rekultivaci skládek

1. Vyluhovatelnost odpadů a třídy vyluhovatelnosti

a) Pro upravené odpady některým ze způsobů pod kódem D9 zejména solidifikace, vitrifikace, bitumenace, zatavení do síry, mající konzistenci pevnou, charakteru skla nebo stavebních materiálů zejména, pojených cementem nebo asfaltem, se laboratorní vzorek upraveného odpadu pro přípravu výluhu zhotoví ve tvaru válce o průměru 4 cm a o hmotnosti 100 g +/- 10 g a je vyluhován celý bez drcení.

b) Nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů škodlivin ve vodném výluhu odpadu (v mg/l) pro jednotlivé třídy vyluhovatelnosti jsou uvedeny v tabulce č. 10.1.
Tabulka č. 10.1
Nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů pro jednotlivé třídy vyluhovatelnosti

Výluhová třída	I	IIa	IIb	III
Jednotka	mg/l	mg/l	mg/l	mg/l
DOC	50	80	80	100
Jednosytné fenoly	0,1
Chloridy	80	1500	1500	5000
Fluoridy	1	30	15	50
sírany	100	3000	2000	5000
As	0,05	2,5	0,2	2,5
Ba	2	30	10	30
Cd	0,004	0,5	0,1	0,5
Cr celkový	0,05	7	1	7
Cu	0,2	10	5	10
Hg	0,001	0,2	0,02	0,2
Ni	0,04	4	1	4
Pb	0,05	5	1	5
Sb	0.006	0,5	0,07	0,5
Se	0,01	0,7	0,05	0,7
Zn	0,4	20	5	20
Mo	0,05	3	1	3
RL (rozpuštěné látky)	400	8000	6000	10 000
pH	>=6		>=6

c) Pokud je stanovena hodnota ukazatele RL (rozpuštěné látky), není nutné stanovit hodnoty koncentrací síranů a chloridů a naopak.

2. Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin pro odpady, které nesmějí být ukládány na skládky skupiny S - inertní odpad
Tabulka č. 10.2
Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin pro odpady, které smějí být ukládány na skládky skupiny S - inertní odpad

Ukazatel	Limitní hodnota (mg/kg sušiny)
BTEX	6
Uhlovodíky C10 - C40	500
PAU	80
PCB	1
TOC	30 000 (3 %)

V případě zeminy může být nejvýše přípustná hodnota ukazatele TOC 3 % překročena za předpokladu, že ukazatel DOC nepřekročí 50 mg/l.
Použité zkratky
BTEX - suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů
C10 - C40 - uhlovodíky obsahující 10 až 40 uhlíkových atomů v molekule
PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(a)pyrenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(ghi)perylenu, benzo(k)fluoranthenu, fluoranthenu, fenanthrenu, chrysenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu)
PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180)
TOC - celkový organický uhlík
DOC - rozpuštěný organický uhlík

3. Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin pro odpady, které smějí být ukládány na skládku S-OO3, pokud je překročena nejvýše přípustná hodnota rozpuštěného organického uhlíku_uvedená v tabulce č. 10.1 pro výluhovou třídu číslo IIa
Tabulka č. 10.3
Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin pro odpady, které smějí být ukládány na skládku S-OO3, pokud je překročena nejvýše přípustná hodnota ukazatele rozpuštěného organického uhlíku uvedená v tabulce č. 10.1 pro výluhovou třídu číslo IIa

Ukazatel	Limitní hodnota mg/kg sušiny
Uhlovodíky C10-C40	750
PAU	80
Benzo(a)pyren	50
EOX	50

C10 - C40 - uhlovodíky obsahující 10 až 40 uhlíkových atomů v molekule
PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(a)pyrenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(ghi)perylenu, benzo(k)fluoranthenu, fluoranthenu, fenanthrenu, chrysenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu)
EOX – extrahovatelné organicky vázané halogeny

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Seznam odpadů, které mohou být využívány jako technologický materiál pro technické zabezpečení skládek, k vytváření vyrovnávací vrstvy pod uzavírací těsnicí vrstvou skládky, odplyňovací vrstvy, uzavírací těsnicí vrstvy skládky, ochranné vrstvy skládky a svrchní rekultivační vrstvy skládky

Kód odp.	Název odpadu	Ktg.	Pouze pro S-NO	Technologický materiál pro technické zabezpečení skládky a vyrovnávací vrstva	Odplyňovací vrstva	Těsnící, ochranná a rekultivační vrstva
010102	Odpady z těžby nerudných nerostů	O		1
010306	Jiná hlušina neuvedená pod čísly 01 03 04 a 01 03 05	O		1
010409	Odpadní písek a jíl	O		1		1
010413	Odpady z řezání a broušení kamene neuvedený pod číslem 01 04 07	O		1	1
100101	Škvára, struska a kotelní prach (kromě kotelního prachu uvedeného pod číslem 10 01 04)	O		1	1
100102	Popílek ze spalování uhlí	O		1
100103	Popílek ze spalování rašeliny a neošetřeného dřeva	O		1
100126	Odpady z čištění chladící vody	O		1
100202	Nezpracovaná struska	O		1	1
100207*	Pevné odpady z čištění plynů obsahující nebezpečné látky	N	1	1
100308*	Solné strusky z druhého tavení	N	1	1
100401*	Strusky (z prvního a z druhého tavení)	N		1
100903	Pecní struska	O		1	1
100905*	Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání obsahující nebezpečné látky	N	1	1
100906	Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 05	O		1	1
100907*	Licí formy a jádra použitá k odlévání obsahující nebezpečné látky	N	1	1
100908	Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 07	O		1	1
100910	Prach z čištění spalin neuvedený pod číslem 10 09 09	O		1
101007*	Licí formy a jádra použitá k odlévání obsahující nebezpečné látky	N	1	1
101008	Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 10 07	O		1
101206	Vyřazené formy	O		1	1
101208	Odpadní keramické zboží, cihly, tašky a staviva (po tepelném zpracování)	O		1	1
101314	Odpadní beton a betonový kal	O		1	1
120116*	Odpadní materiál z otryskávání obsahující nebezpečné látky	N	1	1
120117	Odpadní materiál z otryskávání neuvedený pod číslem 12 01 16	O		1
120118*	Kovový kal (brusný kal, honovací kal a kal z lapování) obsahující olej	N	1	1
130508*	Směsi odpadů z lapáku písku a z odlučovačů oleje a vody	N	1	1
160708*	Odpady obsahující ropné látky	N	1	1
161104	Jiné vyzdívky a žáruvzdorné materiály z metalurgických procesů neuvedené pod číslem 16 11 03	O		1	1
161105*	Vyzdívky a žáruvzdorné materiály z nemetalurgických procesů obsahující nebezpečné látky	N	1	1
161106	Vyzdívky a žáruvzdorné materiály z nemetalurgických procesů neuvedené pod číslem 16 11 05	O		1	1
170101	Beton	O		1	1
170102	Cihly	O		1	1
170103	Tašky a keramické výrobky	O		1	1
170106*	Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahující nebezpečné látky	N	1	1	1
170107	Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06	O		1
170301*	Asfaltové směsi obsahující dehet	N	1	1
170302	Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 (pouze asfaltové směsi s celkovým obsahem PAU vyšším než 50 mg/kg)	O		1
170503*	Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky	N	1	1
170504	Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03	O		1		1
170505*	Vytěžená hlušina obsahující nebezpečné látky	N	1	1
170506	Vytěžená hlušina neuvedená pod číslem 17 05 05	O		1		1
170507*	Štěrk ze železničního svršku obsahující nebezpečné látky	N	1	1
170508	Štěrk ze železničního svršku neuvedený pod číslem 17 05 07	O		1	1
170903*	Jiné stavební a demoliční odpady (včetně směsných stavebních a demoličních odpadů) obsahující nebezpečné látky	N	1	1	1
170904	Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03	O		1
190112	Jiný popel a struska neuvedené pod číslem 19 01 11	O		1
190304*	Odpad hodnocený jako nebezpečný, částečně stabilizovaný, neuvedený pod číslem 19 03 08	N	1	1
190305	Stabilizovaný odpad neuvedený pod číslem 19 03 04	O		1
190306*	Solidifikovaný odpad hodnocený jako nebezpečný	N	1	1
190503	Kompost nevyhovující jakosti	O		1
191004	Lehké frakce a prach neuvedené pod číslem 19 10 03	O		1
191211*	Jiné odpady (včetně směsí materiálů) z mechanické úpravy odpadu obsahujícího nebezpečné látky	N	1	1
191212	Jiné odpady (včetně směsí materiálů) z mechanické úpravy odpadu neuvedené pod číslem 19 12 11 (pouze odpady, které jsou inertním materiálem)	O		1
191301*	Pevné odpady ze sanace zeminy obsahující nebezpečné látky	N	1	1
200202	Zemina a kameny	O		1		1
17 05 04 01	Sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží	O	1		1
200203	Jiný biologicky nerozložitelný odpad	O		1

Vysvětlivky
Odpady mohou být pro daný způsob použity, pokud je v daném sloupci u nich uvedeno číslo 1.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Údaje o předávající osobě a odpadu a základní popis odpadu

1. Předávající osoba předá osobě provozující příslušné zařízení určené pro nakládání s odpady a obchodníkovi s odpady v případě jednorázové nebo první z řady dodávek následující písemné informace:

a) IČO, bylo-li přiděleno, obchodní firmu/název/jméno a příjmení osoby předávající odpad odpadu, identifikační číslo obchodníka s odpady, pokud je předávající osobou obchodník s odpady, identifikační číslo zařízení, ze kterého je odpad předáván, pokud je předávající osobou provozovatel zařízení, identifikační číslo provozovny, pokud je předávající osobou původce odpadu, název, adresu a identifikační číslo základní územní jednotky (dále jen „IČZUJ“) provozovny. V případě vzniku odpadu mimo provozovnu se uvede kód SO ORP / SOP z číselníků správních obvodů vydaných Českým statistickým úřadem podle místa vzniku odpadu a stručné označení činnosti, při které odpad vznikl, adresa a IČZUJ podle místa vzniku odpadu; v tomto případě se identifikační číslo provozovny a název provozovny neuvádí,

b) katalogové číslo odpadu, kategorie a v případě nebezpečného odpadu také údaje o jeho nebezpečných vlastnostech, a dále identifikační list nebezpečného odpadu, jeho kopii nebo údaje nezbytné pro zpracování identifikačního listu nebezpečného odpadu, a v případě odpadu skupiny 19 původem ze skupin 20 a 15 01 a 17 podle Katalogů odpadů určeného k předání do zařízení k mechanické úpravě, jako jsou třídicí nebo dotřiďovací linka, rovněž údaj o hmotnosti předávaného odpadu pocházejícího z každé z těchto skupin, nebo údaj o původu v procentuálním složení každé z těchto skupin a celková hmotnost odpadu skupiny 19; v případě opakovaných dodávek odpadu lze spolu s odpadem předat tyto informace o původu odpadu elektronicky,

c) další údaje o vlastnostech odpadu v případech, kdy ověření specifických vlastností pro přijetí odpadu do zařízení vyžadují právní předpisy nebo povolení provozu zařízení, včetně kopií protokolů o zkouškách a k nim kopie příslušných protokolů o odběru vzorků, pokud jsou zkoušky pro tento účel nezbytné,

d) v případě odpadu katalogových čísel 16 11 01*, 16 11 03* a 16 11 05* musí být uveden údaj, zda obsahují azbest,

e) kopii osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností, pokud bylo pro daný odpad vydáno,

f) v případě, že je původcem odpadu fyzická osoba nepodnikající, poskytne při předání název obce, na jejímž území odpad vznikl.

2. Základní popis odpadu obsahuje údaje podle bodu 1 písmene a) až c) a dále:

a) popis vzniku odpadu zahrnující popis vstupních materiálů,

b) fyzikální vlastnosti odpadu, alespoň skupenství, barva a zápach,

c) údaje o složení odpadu,

d) údaje o jednotlivých parametrech rozhodných pro možnost uložení odpadu na příslušnou skupinu skládek nebo využití k zasypávání včetně protokolů o vzorkování a zkouškách odpadu, pokud z této vyhlášky nevyplývá, že vzorkování a zkoušení nemusí být vdaném případě prováděno,

e) odůvodnění toho, proč s odpadem nelze nakládat jiným způsobem v souladu s hierarchií odpadového hospodářství,

f) skupinu skládky, na kterou může být odpad uložen, nebo způsob, jakým může být odpad použit k zasypávání,

g) v případě zamýšleného opakovaného dodávání odpadu vymezení kritických ukazatelů,

h) v případě odpadu předávaného na skládku dále
- údaje o mísitelnosti odpadu s jinými druhy odpadů,
- popis provedeného způsobu úpravy před uložením na skládku, nebo odůvodnění toho, proč není možné úpravu provést,
- v případě potřeby údaje o opatřeních, které je třeba na skládce učinit po přijetí některých druhů odpadu, zejména překryv u odpadů obsahujících azbest nebo zákaz mísení odpadů.

3. Kritické ukazatele se ověřují alespoň jednou ročně, v případě odpadů vzniklých soustřeďováním odpadů jednoho druhu od více původců alespoň dvakrát ročně. Výhřevnost odpadu v sušině je kritický parametr, který se ověřuje s následující četností:

Roční produkce odpadu nebo výstupu	Četnost kontrol
0 – 1000 t	1x za rok
1001 a více	4x za rok

4. Odpady, jejichž základní popis není třeba vypracovávat na základě výsledků zkoušek, jsou:

a) odpady, jejichž hodnocení pro účely přijetí do zařízení lze provést odborným úsudkem na základě znalosti vstupních surovin, technologie vzniku, úpravy a dalších informací; úsudek musí být v základním popisu podrobně zdokumentován ve vztahu ke každému ukazateli pro přijetí do příslušného zařízení,

b) odpady, z nichž nelze odebrat reprezentativní vzorek a jejichž základní popis se zpracovává na základě úsudku; úsudek musí být v základním popisu podrobně zdokumentován ve vztahu ke každému ukazateli pro přijetí do příslušného zařízení.

Vysvětlivky:
List 1 – Identifikace
Vykazovaný rok – uvede se rok, za který jsou informace poskytovány.
Dále jsou identifikovány údaje potřebné pro hlášení souhrnné evidence. Pokud je údaj potřebné uvádět i v rámci průběžné evidence odpadů, je to ve vysvětlivce uvedeno.
Kód SO ORP / SOP – uvede se kód správního obvodu obce s rozšířenou působností, jejíž obecní úřad provádí kontrolu a zpracování hlášení, nebo správního obvodu hlavního města Prahy s přenesenou působností, který provádí kontrolu hlášení a zpracování hlášení.
Nulové hlášení – uvede se „Ano“, pokud zařízení pro nakládání s odpady po celý uplynulý kalendářní rok nenakládalo s odpady a nepřerušilo provoz.
Identifikace ohlašovatele (původce odpadu / provozovatele zařízení / obchodníka s odpady) – uvedou se identifikační údaje původce odpadu / provozovatele zařízení / obchodníka s odpady vztahující se k jeho sídlu. Údaj je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů.
IČO – uvede se identifikační číslo původce odpadu / provozovatele zařízení / obchodníka s odpady; pokud je IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet osm míst. Uvede se, bylo-li přiděleno. Údaj je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů.
Obchodní firma / název / jméno a příjmení – uvede se tak, jak je zapsán v obchodním nebo v živnostenském rejstříku. Údaj je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů.
Ulice, č.p., č.o., obec, PSČ – uvedou se adresní údaje původce odpadu / provozovatele zařízení / obchodníka s odpady. Údaj je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů.
Kód SO ORP / SOP – uvede se kód správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo správního obvodu hlavního města Prahy s přenesenou působností, ve kterém má původce odpadu / provozovatel zařízení / obchodník s odpady sídlo.
IČZÚJ – uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž správním území má původce odpadu / provozovatel zařízení / obchodník s odpady sídlo. Číslo se uvede podle jednotného číselníku základních územních jednotek České republiky vydaného Českým statistickým úřadem.
Vyplnění hlášení a kontaktní údaje – uvedou se údaje k vyplnění hlášení a osobě vyplňující hlášení souhrnné evidence nebo údaje o osobě odpovědné za vedení průběžné evidence. Údaj je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů.
Datum – uvede se datum vyplnění hlášení ve formátu DD.MM.RRRR.
Jméno a příjmení – uvede se jméno a příjmení osoby vyplňující hlášení souhrnné evidence nebo odpovědné za vedení průběžné evidence. Údaj je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů.
Adresa elektronické pošty, telefon – uvedou se kontaktní údaje na osobu vyplňující hlášení souhrnné evidence nebo odpovědné za vedení průběžné evidence. Údaj je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů.
Poznámka – v případě potřeby uvede ohlašovatel poznámku k podanému hlášení, jedná se o doplňující informace pro zpracovatele hlášení. Poznámka se uvádí i pokud se jedná o předání vzorků odpadu pro účely výzkumné činnosti.
Potvrzení o události – v případě použití kódu XN63 v ročním hlášení ohlašovatel událost doloží připojením dokumentu s potvrzením ve formátu pdf.
Identifikace provozovny / zařízení pro nakládání s odpady / místa vzniku odpadu – uvedou se identifikační údaje vztahující se k provozovně nebo zařízení pro nakládání s odpady nebo místu vzniku odpadu. Údaj je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů.
Typ hlášení – uvede se v rámci hlášení souhrnné evidence jedna z možností za koho je hlášení podáváno:
- Provozovna
- Sklad původce
- Stacionární zařízení
- Vznik odpadu mimo provozovnu – činnost na území SO ORP / SOP
- Mobilní zařízení ke sběru
- Mobilní zařízení k úpravě / využití / odstranění
- Obchodování s odpady
Provozovna – jednotka na dané adrese, kde vzniká odpad a za kterou ohlašuje původce, pokud překročil zákonné limity pro ohlašování nebo vyprodukoval nebo nakládal s odpadem perzistentních organických znečišťujících látek.
Sklad původce – zařízení s výjimkou z povolení provozu, za které ohlašuje původce, pokud překročil zákonné limity pro ohlašování nebo vyprodukoval nebo nakládal s odpadem perzistentních organických znečišťujících látek.
Stacionární zařízení – zařízení umístěné na zemi a neschopné samostatného pohybu. Zařízení s povolením podle zákona nebo zařízení s výjimkou z povolení, tedy zařízení uvedená v příloze č. 4 k zákonu, kromě zařízení splňujícího bod 12. – sklad u původce.
Vznik odpadu mimo provozovnu – činnost na území SO ORP / SOP – jedná se o vznik odpadu mimo provozovnu původce. Vznikající odpad je evidován jako vznik odpadu na území správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo správního obvodu Prahy s přenesenou působností. V případě, kdy původce vzniklý ostatní odpad v množství nejvýše 20 tun jednorázově z jednoho místa neprodleně přepraví po jeho vzniku do své vhodné provozovny, nejedná se o vznik odpadu mimo provozovnu (činnost na území SO ORP / SOP), ale o vznik odpadu v dané provozovně.
Identifikační číslo provozovny (IČP) – vyplňuje se v případě hlášení za původce, uvede se identifikační číslo provozovny přidělené živnostenským úřadem. V případě vzniku odpadu mimo provozovnu se zde vyplňuje kód SO ORP / SOP z číselníků správních obvodů vydaných Českým statistickým úřadem. Pokud provozovna nemá přiděleno identifikační číslo provozovny a nejedná se o hlášení za činnost, vyplňuje se zde interní číslo provozovny, které si ohlašovatel zvolí sám.
Identifikační číslo zařízení (IČZ) – uvede se identifikační číslo zařízení pro nakládání s odpady přidělené krajským úřadem.
Identifikační číslo obchodníka (IČOB) – uvede se identifikační číslo obchodníka s odpady přidělené krajským úřadem.
Název provozovny – uvede se užívaný název provozovny.
Obec ohlašuje údaje o obecním systému nakládání s komunálními odpady – uvede se „Ano“, pokud je za obec podáváno hlášení na listu 5, v opačném případě „Ne“.
Provozovna v sídle – uvede se „Ano“, pokud je provozovna umístěna v sídle, v opačném případě se uvede „Ne“.
Smluvní zapojení do obecního systému nakládání s komunálními odpady – pokud provozovna/zařízení má podle zákona uzavřenou smlouvu s obcí o zapojení do obecního systému nakládání s komunálními odpady, například využíváním kontejnerů na tříděný sběr nebo zajištěním svozu odpadu, uvede se „Ano“, pokud nemá smlouvu a zajišťuje si nakládání s odpady jiným způsobem, uvede se „Ne“.
Odpady, s nimiž je zapojení do obecního systému nakládání s komunálními odpady – uvedou se katalogová čísla odpadů a názvy odpadů podle Katalogu odpadů, s nimiž je provozovna zapojena do obecního systému nakládání s komunálními odpady.
Provozovna spadá pod malý podnik – uvede se „Ano“, pokud se jedná o malý podnik s počtem pod 50 zaměstnanců podle klasifikace zavedené Evropskou komisí. Podnikem se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu.
Provozovna spadá pod střední podnik – uvede se „Ano“, pokud se jedná o střední podnik s počtem 50 až 250 zaměstnanců podle klasifikace zavedené Evropskou komisí. Podnikem se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu.
Provozovna provádí spotřební činnost – uvede se „Ano“, pokud podnik provádí aspoň jednu z následujících činností.
Označí se daná činnost:
- Hotel, restaurace, catering
- Obchod
- Kanceláře
- Škola
- Sektor služeb
- Veřejný sektor, veřejné budovy
- Nemocnice, sociální, zdravotní služby
Typ zařízení – uvede se zařazení z Informačního systému odpadového hospodářství MŽP (ISOH) Registru zařízení provedené krajským úřadem. Údaj doplněn z ISOH Registru zařízení.
BAT technologie – uvede se údaj z ISOH Registru zařízení zaznamenaného krajským úřadem. Údaj doplněn z ISOH Registru zařízení.
Povolení a povolené činnosti – uvede se, zda se jedná o zařízení pro nakládání s odpady podle § 21 odst. 2 zákona, podle § 21 odst. 3 přílohy č. 4 k zákonu nebo § 64 odst. 2 zákona. Dále se uvedou všechny krajským úřadem povolené činnosti v zařízení pro nakládání s odpady podle přílohy č. 2 k zákonu. Údaje jsou doplněny z ISOH Registru zařízení.
Pro zařízení bylo vydáno integrované povolení – uvede se „Ano“, pokud bylo pro zařízení k nakládání s odpady vydáno integrované povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o integrované prevenci“), ve znění pozdějších předpisů.
PID (IPPC kód zařízení) – uvede se podle identifikace zařízení v informačním systému integrované prevence MŽP. Identifikátor zařízení ve formátu 12místného kódu složeného z MZP a čísel.
Zařízení podpořené z OPŽP (poslední OP) – uvede se „Ano“, pokud bylo zařízení finančně podpořeno z Operačního programu životní prostředí v posledním období, tím je myšleno poslední období vyhlášeného OPŽP. Uvede se každoročně bez vazby na konkrétní rok, ve kterém byla podpora přidělena.
Typ činnosti na území SO ORP / SOP – uvede se jedna z nabízených činností.
Činnost:
- Stavební
- Servisní
- Jiná
Produkovali jste nebo jste nakládali s odpady, které obsahují perzistentní organické látky podle přílohy IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021? – uvede se „Ano“, pokud ohlašovatel produkuje tyto odpady nebo nakládá s takovými odpady, nebo „Ne“ v případě, že tyto odpady nemá.
Ulice, č.p., č.o., obec, PSČ – uvedou se adresní údaje, kde se nachází provozovna nebo stacionární zařízení pro nakládání s odpady nebo provozovna v sídle obchodníka s odpady. V případě mobilního zařízení ke sběru odpadů se uvedou adresní údaje sídla provozovatele zařízení z ISOH Registru zařízení. V případě vzniku odpadu mimo provozovnu se uvedou adresní údaje SO ORP / SOP. V případě mobilního zařízení k úpravě / využití / odstranění odpadů se uvedou adresní údaje SO ORP / SOP. Údaj je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů.
Kód SO ORP / SOP – uvede se kód správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo správního obvodu hlavního města Prahy s přenesenou působností, ve kterém se nachází provozovna nebo stacionární zařízení pro nakládání s odpady nebo mobilní zařízení k úpravě / využití / odstranění odpadů. V případě mobilního zařízení ke sběru a výkupu odpadů se uvede kód SO ORP / SOP sídla provozovatele zařízení z ISOH Registru zařízení. V případě vzniku odpadu mimo provozovnu se uvede kód SO ORP / SOP, kde odpad vzniká. V případě obchodníka s odpady se uvede kód SO ORP / SOP jeho sídla. Údaj je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů.
IČZÚJ – uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce odpovídající uvedeným adresním údajům. Uvádí se podle jednotného číselníku základních územních jednotek České republiky vydaného Českým statistickým úřadem.
List 2 – Souhrnné údaje
Pořad. číslo – uvede se pořadové číslo evidenčního záznamu (vznik, převzetí, nakládání, předání) u druhu případně poddruhu odpadu. V průběžné evidenci se vedle pořadového čísla uvádí také datum evidenčního záznamu.
Zařazování odpadu
Katalogové číslo odpadu – uvede se katalogové číslo druhu odpadu podle Katalogu odpadů. V případě, že se jedná o poddruh odpadu, uvede se katalogové číslo poddruhu odpadu podle Katalogu odpadů. Údaj je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů.
Kategorie odpadu – uvede se kategorie odpadu v souladu s postupem zařazování odpadů podle zákona a Katalogu odpadů. Údaj je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů.
Název druhu odpadu – uvede se název druhu odpadu podle Katalogu odpadů. U odpadů končících na dvojčíslí „99 – odpady jinak blíže neurčené“, se uvede bližší popis odpadu, například technický nebo běžně užívaný název. V případě, že se jedná o poddruh odpadu, uvede se název poddruhu odpadu podle Katalogu odpadů. Údaj je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů.
Množství odpadu – uvede se hmotnost druhu případně poddruhu odpadu v tunách maximálně na šest desetinných míst. Součet souhrnných množství uvedených ve sloupci „Celkem (+)“ se musí rovnat součtu souhrnných množství podle jednotlivých evidenčních kódů, včetně zůstatku odpadu k 31. prosinci vykazovaného roku, uvedených v sloupci „Z toho podle evidenčního kódu (-)“. U kalů z čistíren odpadních vod (dále jen „ČOV“) se uvádí množství v původním stavu. Údaje o množství jsou uvedeny i v rámci průběžné evidence odpadů.
Celkem (+) – na samostatném řádku se uvede u každého druhu případně poddruhu odpadu souhrnné množství vzniku, převzetí, převodu odpadu z minulého roku. Údaj o množství je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů.
Z toho podle evidenčního kódu (-) – z toho hmotnost zpracovaného a předaného odpadu. Zpracováním se rozumí úprava, využití nebo odstranění. Na samostatném řádku se uvede u každého druhu případně poddruhu odpadu souhrnné množství podle evidenčního kódu. Údaj o množství je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů.
Evidence odpadu
Evidenční kód – uvede se evidenční kód produkce odpadů, převzetí, nakládání, předání odpadu podle zákona a tabulky č. 1 této vyhlášky. Údaj je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů.
Partner (předávající / přebírající) – uvedou se údaje o osobě předávající / přebírající odpad. Uvedou se údaje o provozovně partnera nebo zařízení pro nakládání s odpady nebo o obchodníkovi s odpady. Uvede se identifikační číslo zařízení nebo identifikační číslo obchodníka s odpady. V ostatních případech se uvádí identifikační číslo provozovny. Údaj je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů.
Uvede se IČO – identifikační číslo fyzické osoby podnikající nebo právnické osoby, která odpad převzala. Uvede se obchodní firma / název / jméno a příjmení tak, jak je zapsáno v obchodním nebo živnostenském rejstříku. Údaj je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů.
V případě převzetí odpadu, který vznikl mimo provozovnu, se v údajích o provozovně uvede na místě identifikačního čísla provozovny kód příslušného SO ORP / SOP podle místa vzniku odpadu, na místě názvu se uvede typ činnosti, dále adresa a IČZUJ obce SO ORP / SOP podle místa vzniku odpadu. V případě převzetí odpadu nebo výrobku s ukončenou životností, který není přebírán v režimu zpětného odběru, od nepodnikající fyzické osoby se uvede název a IČZÚJ obce, na jejímž území odpad vznikl nebo byl výrobek s ukončenou životností předán. V případě dovozu, vývozu nebo přeshraniční přepravy odpadu se uvede zkrácený kód státu a název státu dovozu, vývozu nebo přeshraniční přepravy. Správný kód státu je použit vždy, pokud je použit kód podle ČSN EN ISO 3166-1 Kódy pro názvy zemí a jejich částí – Část 1: Kódy zemí. Údaj je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů.
Číslo osvědčení – uvede se číslo osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu vydané pověřenou osobou pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.
Pokud to osoba potřebuje pro plnění dalších povinností, může osoba v průběžné evidenci připojit i další údaje, které potřebuje pro předání informací o odpadu nebo zpracování základního popisu nebo plnění jiných ohlašovacích povinností (zejména u odpadu ze skupiny 19 Katalogu odpadů záznam o původu odpadu ze skupiny „20“, podskupiny „15 01“ a skupiny „17“ Katalogu odpadů).
Tabulka č. 1
Evidenční kódy

Evidenční kódy		Kód	Množství odpadu ( + ) / ( - )	Partner
Produkce odpadu (primární i sekundární) Vlastní vyprodukovaný odpad		A00	(+)	Ne
Primární produkce odpadu Produkce převzetím odpadů od fyzické osoby – občana mimo obecní systém sběru komunálních odpadů		A10	(+)	Ano
Primární produkce odpadu Produkce převzetím lékárnou odpadu léčiv (20 01 31, 20 01 32) od fyzické osoby – občana		A20	(+)	Ano
Primární produkce odpadu Produkce prvním převzetím zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností (elektrozařízení, baterie, pneumatiky) jejich zpracovatelem od kolektivního systému nebo výrobce, který zajišťuje zpětný odběr podle zákona o výrobcích s ukončenou životností. Primární produkce odpadu Produkce prvním převzetím výrobků s ukončenou životností nebo odpadních dopravních prostředků z různých druhů dopravy a strojů
-	Produkce prvním převzetím elektrozařízení zpracovatelem odpadních elektrozařízení podle zákona o výrobcích s ukončenou životností od fyzické osoby – občana nebo fyzické osoby podnikající nebo právnické osoby nebo od posledního prodejce podle zákona o výrobcích s ukončenou životností.
-	Produkce prvním převzetím odpadních přenosných, startovacích nebo průmyslových baterií nebo odpadních baterií lehkých dopravních prostředků nebo elektrických vozidel nebo odpadních pneumatik do zařízení pro nakládání s odpady podle zákona o výrobcích s ukončenou životností od fyzické osoby – občana nebo fyzické osoby podnikající nebo právnické osoby.	A30	(+)	Ano
-	Produkce prvním převzetím vozidla s ukončenou životností nebo jeho části do zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností podle zákona o výrobcích s ukončenou životností od fyzické osoby – občana nebo fyzické osoby podnikající nebo právnické osoby nebo obce, pokud bylo současně vydáno potvrzení podle zákona o výrobcích s ukončenou životností.
-	Produkce prvním převzetím odpadních dopravních prostředků z různých druhů dopravy (kolejová, letecká, lodní a další) a strojů do zařízení pro nakládání s odpady od fyzické osoby – občana nebo fyzické osoby podnikající nebo právnické osoby.
Primární produkce odpadu Produkce odklizením odpadu, jehož původce není znám nebo zanikl, staré zátěže nebo následků živelní pohromy, včetně povodně		A60	(+)	Ne
Převzetí odpadu Odpad převzatý od původce, od zařízení pro nakládání s odpady nebo od obchodníka s odpady		B00	(+)	Ano
Převzetí odpadu Odpad (20 01 31, 20 01 32) převzatý zařízením pro nakládání s odpady od lékárny (odpad léčiv pocházejících od občanů)		B22	(+)	Ano
Převod odpadu Množství odpadu převedené z minulého roku k 1. lednu vykazovaného roku		C00	(+)	Ne
Vznik sekundárního odpadu po úpravě přijatého odpadu v zařízení pro nakládání s odpady (produkce odpadu stejného katalogového čísla, kdy nedošlo k jeho změně)		AN40	(+)	Ne
Nakládání s odpadem Upuštění od odděleného soustředění v zařízení pro nakládání s odpady (úprava).		XN4	(-)	Ne
Předání odpadu Předání odpadu (vlastního nebo přijatého nebo ze zásob z předchozího roku) do zařízení pro nakládání s odpady nebo obchodníkovi.		XN3	(-)	Ano
Předání odpadních pneumatik nebo odpadních startovacích baterií nebo baterií lehkých dopravních prostředků nebo elektrických vozidel při demontáži vozidla s ukončenou životností nebo předání odpadních přenosných nebo průmyslových baterií nebo odpadních baterií lehkých dopravních prostředků při demontáži elektrozařízení do systému zpětného odběru podle zákona o výrobcích s ukončenou životností. Jako partner se uvede výrobce nebo provozovatel kolektivního systému, se kterým má zařízení smlouvu o zřízení místa zpětného odběru podle zákona o výrobcích s ukončenou životností.		XN33	(-)	Ano
Zůstatek odpadu (vlastního nebo přijatého) k 31. prosinci vykazovaného roku.		XN5	(-)	Ne
Přeshraniční přeprava odpadu z členského státu Evropské unie do České republiky.		BN6	(+)	Ano
Přeshraniční přeprava odpadu do členského státu Evropské unie z České republiky.		XN7	(-)	Ano
Dovoz odpadu ze státu, který není členským státem Evropské unie		BN16	(+)	Ano
Vývoz odpadu do státu, který není členským státem Evropské unie		XN17	(-)	Ano
Inventurní rozdíl – vyrovnání nedostatku odpadu		XN50	(+)	Ne
Inventurní rozdíl – vyrovnání přebytku odpadu		XN53	(-)	Ne
Inventurní rozdíl vzniklý v důsledku živelní pohromy, povodně, požáru, krádeže odpadu		XN63	(+)	Ne

V průběžné evidenci odpadů a ročním hlášení o odpadech se používají výše uvedené evidenční kódy odpadů.
Produkce odpadů v území je dána součtem evidenčních kódů:
A00 + A10 + A20 + A30 + A60
Produkce odpadů původce odpadů je dána součtem evidenčních kódů: A00 + A60.
V případě, že je v evidenčním kódu uvedeno X, pak je možno X = A pro vlastní odpad, X = B pro odpad převzatý, X = C pro odpad odebraný ze zásob z předchozího roku.
Dále platí pro používání evidenčních kódů pro způsoby využití, odstranění, úpravy a skladování odpadu následující: XY, kde X = A pro vlastní odpad, X = B pro odpad převzatý, X = C pro odpad odebraný ze zásob z předchozího roku. Y = kód způsobu využití, odstranění, úpravy a skladování odpadu podle přílohy č. 5 a 6 k zákonu a evidenční kód podle přílohy č. 13 k této vyhlášce.
Množství odpadu (+) / (-) se vztahuje ke sloupcům Množství (+) a Množství (-) Tabulky č. 1 a sloupcům Celkem (+), Z toho podle evidenčního kódu (-) Listu 2.
Znaménko (+) znamená, že odpad přibývá, tedy že odpad vzniká nebo je přijat nebo převeden z minulého roku, (-) znamená, že odpad ubývá, tedy že odpad je předán, upraven, recyklován, využit, odstraněn nebo jde o zůstatek na konci roku.
Dále musí být zachována vyrovnaná ABC bilance na straně (+) a (-).
Partner „Ano“ znamená, že partner musí být uveden v průběžné evidenci a ročním hlášení o odpadech.
Partner „Ne“ znamená, že se partner neuvede.
Partner se neuvádí v případě použití kódů konečného využití, úpravy nebo odstranění.
V případě použití kódu XN63 v ročním hlášení ohlašovatel událost doloží připojením dokumentu (potvrzením, zápisem, protokolem Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky atd.) nebo čestným prohlášením ve formátu pdf.

Vysvětlivky
List 3 - Údaje o složení kalu
IČO – uvede se identifikační číslo provozovatele zařízení; pokud je IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet osm míst.
IČZ / IČP – uvede se identifikační číslo zařízení nebo identifikační číslo provozovny.
IČZÚJ – uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž správním území se nachází provozovna / zařízení. Číslo se uvede podle jednotného číselníku základních územních jednotek České republiky vydaného Českým statistickým úřadem.
Odpad (kal) – jedná se o odpady 19 08 05, 02 02 04, 02 03 05, 02 04 03, 02 05 02, 02 06 03, 02 07 05. Uvedou se katalogová čísla druhu odpadů (kalu) podle Katalogu odpadů, které se zpracovávají v technologii nebo zařízení.
Typ subjektu – uvede se jeden typ z:
Ad 1. Provozovatel ČOV, který provádí úpravu kalů podle § 67 odst. 1 písm. b) zákona – provozovatel ČOV provádí hygienizaci kalů, která je podmínkou pro použití kalů na zemědělskou půdu. Nejedná se o zařízení pro nakládání s odpady podle zákona. Jako provozovatel ČOV, se neoznačí provozovatel ČOV, která je provozována jako zařízení určené pro nakládání s odpady provádějící úpravu kalů podle § 67 odst. 1 zákona.
Ad 2. Provozovatel ČOV, který neprovádí úpravu kalů podle § 67 odst. 1 písm. b) zákona – provozovatel ČOV neprovádí hygienizaci kalů, protože kaly nepředává k použití na zemědělskou půdu. Pokud hygienizaci provádí, tak pro jiný účel nakládání než použití na zemědělskou půdu. Nejedná se o zařízení pro nakládání s odpady podle zákona.
Ad 3. Provozovatel zařízení na úpravu kalů podle § 67 odst. 1 písm. b) zákona – jedná se o zařízení pro nakládání s odpady podle zákona, které provádí hygienizaci kalů, která je podmínkou pro použití kalů na zemědělskou půdu.
Ad 4. Provozovatel zařízení na úpravu kalů, který neprovádí úpravu kalů podle § 67 odst. 1 písm. b) zákona – jedná se o zařízení pro nakládání s odpady podle zákona, které neprovádí hygienizaci kalů, před použitím na zemědělskou půdu. Pokud hygienizaci provádí, tak pro jiný účel nakládání než použití na zemědělskou půdu.
Ad 5. Provozovatel zařízení ke skladování kalů podle zákona, které budou následně předány na zemědělskou půdu – zařízení pro nakládání s odpady, které hygienizované kaly předává zemědělci k použití na zemědělskou půdu.
Ad 6. Provozovatel zařízení ke sběru, skladování, úpravě využití nebo odstranění kalů neurčených k použití na zemědělskou půdu – jedná se o zařízení pro nakládání s odpady podle zákona, které má oprávnění přijímat hygienizovaný nebo nehygienizovaný kal určený k jinému způsobu nakládání než použití na zemědělskou půdu např. kompostárna, bioplynová stanice.
Ad 7. Provozovatel zařízení k použití upravených kalů na zemědělskou půdu (zemědělec) – jedná se o zemědělce, který používá upravené kaly na zemědělské půdě včetně jejich dočasného uložení.
Subjekty 5, 6 a 7 údaje o kalech na listu 3 nevyplňují.
Sušina kalu – údaj vyplňuje pouze původce kalů. Původce kalů vyplňuje údaj o % sušině kalů i v případě jiného využití než použití na zemědělské půdě. Pokud se jedná o kal určený k jinému využití než použití na zemědělské půdě, vyplňuje se pouze tento údaj.
Průměrná roční hodnota složení upraveného kalu se stanoví jako podíl součtu hodnot sledovaných ukazatelů za rok a počtu analýz jednotlivých ukazatelů za rok. Tyto hodnoty vyplní provozovatel ČOV nebo provozovatel zařízení na úpravu kalů, kteří provádí úpravu kalů podle § 67 odst. 1 písm. b) zákona.
Údaje podle přílohy č. 28 – vyplní provozovatel ČOV nebo provozovatel zařízení na úpravu kalů, který využívá mikrobiologická kritéria pro upravený kal uvedená v příloze č. 28 k této vyhlášce. V tomto případě se uvede „Ano“, v opačném případě se nevyplňuje.
Mikrobiologické ukazatele – vyplní provozovatel ČOV nebo provozovatel zařízení na úpravu kalů, který provádí úpravu kalů podle § 67 odst. 1 písm. b) zákona. Pokud byly provedeny rozbory pro indikátorový mikroorganismus Enterokoky, uvede se „Ano“, v opačném případě se nevyplňuje. Pokud byly provedeny rozbory pro indikátorový mikroorganismus Escherichia coli, uvede se „Ano“, v opačném případě se nevyplňuje.
Enterokoky – uvede se rozmezí hodnot získaných z provedených rozborů ve vykazovaném roce, tedy minimální hodnota – maximální hodnota. Tyto hodnoty vyplní provozovatel ČOV nebo provozovatel zařízení na úpravu kalů, který provádí úpravu kalů podle § 67 odst. 1 písm. b) zákona, pokud provedl rozbory pro indikátorový mikroorganismus Enterokoky.
Escherichia coli – uvede se rozmezí hodnot získaných z provedených rozborů ve vykazovaném roce, tedy minimální hodnota – maximální hodnota. Tyto hodnoty vyplní provozovatel ČOV nebo provozovatel zařízení na úpravu kalů, který provádí úpravu kalů podle § 67 odst. 1 písm. b) zákona, pokud provedl rozbory pro indikátorový mikroorganismus Escherichia coli.
Termotolerantní koliformní bakterie – uvede se rozmezí hodnot získaných z provedených rozborů ve vykazovaném roce, tedy minimální hodnota – maximální hodnota. Tyto hodnoty vyplní provozovatel ČOV nebo provozovatel zařízení na úpravu kalů, který provádí úpravu kalů podle § 67 odst. 1 písm. b) zákona, pokud provedl rozbory pro indikátorový mikroorganismus termotolerantní koliformní bakterie.
Salmonella spp. – uvede se pozitivní či negativní přítomnost Salmonely. Tyto hodnoty vyplní provozovatel ČOV nebo provozovatel zařízení na úpravu kalů, který provádí úpravu kalu podle § 67 odst. 1 písm. b) zákona, jehož výsledkem je vznik kalů kategorie I. Nevyplňuje se v případě, že se jedná o kal kategorie II.

Vysvětlivky
List 4 – Údaje o stavu vytvořené rezervy a volné kapacitě skládky:
IČO – uvede se identifikační číslo provozovatele zařízení; pokud je IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet osm míst.
IČZ – uvede se identifikační číslo zařízení pro nakládání s odpady.
IČZÚJ – uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž správním území se nachází zařízení pro nakládání s odpady. Číslo se uvede podle jednotného číselníku základních územních jednotek České republiky vydaného Českým statistickým úřadem.
Typ skládky – uvede se, zda se jedná o jednoskupinovou nebo víceskupinovou skládku. Jednoskupinová skládka – uvede se ve sloupci „Označení“ skupina skládky (S-IO, S-OO nebo S-NO). Víceskupinová skládka – v tomto případě se sloupce „Označení“ a „Volná kapacita“ vyplňují pro každý sektor skládky na samostatný řádek. Ve sloupci „Označení“ se uvede skupina skládky (S-IO, S-OO nebo S-NO).
Volná kapacita skládky (m³, t) – uvede se rozdíl objemu celkové projektované kapacity a objemu všech odpadů uložených na skládku od zahájení provozu, stav platný k 31. prosinci vykazovaného roku. Přepočet přijatých odpadů na skládky z metrů krychlových na tuny se provede pomocí zjištěných údajů provedeného monitoringu skládky podle ČSN 83 8036 Skládkování odpadů – Monitorování skládek. Údaj o kapacitě se udává s přesností na celá čísla.
Stav finanční rezervy k 31. prosinci vykazovaného roku – uvádí se stav finanční rezervy v Kč, doložený výpisem z bankovního účtu.
Kopie výpisu z bankovního účtu s finanční rezervou – výpis z bankovního účtu s finanční rezervou provozovatele skládky ve formátu podle přenosového standardu ministerstva zveřejněného na portálu veřejné správy ve formátu pdf.
Zaplacené poplatky za uložení odpadů na skládku – uvede se celková, souhrnná částka zaplacených poplatků za uložení odpadů na skládku ve vykazovaném roce v Kč.

Vysvětlivky:
Pokud není uvedeno jinak, jsou údaje vztaženy ke konci ohlašovacího roku, tj. k 31. 12.
List 5 zasílá obec pouze jednou, a to jako součást ročního hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence (přílohy č. 13), ve kterém obec ohlašuje údaje o obecním systému nakládání s komunálními odpady.
Tabulka č. 1
Počet obyvatel obce – uvede se počet obyvatel obce uvedený v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu kalendářního roku bezprostředně předcházejícího roku, za který je ohlašováno, a který byl použit pro výpočet slevy za ukládání odpadů na skládku v daném roce.
Počet obyvatel účastnících se obecního systému – uvede se počet obyvatel, kteří jsou se svým odpadem zapojeni do obecního systému. Počet obyvatel účastnících se obecního systému v % dopočte informační systém.
Počet původců (IČO) smluvně zapojených do obecního systému – uvede se počet fyzických osob podnikajících a právnických osob na základě písemné smlouvy s obcí zapojených do obecního systému.
Množství odpadů od původců smluvně zapojených do obecního systému – uvede se skutečná nebo odhadnutá hmotnost odpadů, které pochází od zapojených fyzických osob podnikajících a právnických osob.
Počet škol provádějících školní sběr využitelných složek komunálních odpadů v obci – uvede se počet škol na území obce, které provádí školní sběr papíru, plastů nebo kovů.
Obec má nastaven systém nakládání se stavebními odpady od občanů – uvede se „Ano“ pokud má obec nastaven systém nakládání se stavebními odpady od občanů. V opačné případě se uvede „Ne“.
Obec má nastaven limit na množství stavebních odpadů na občana a rok – obec může zvolit hmotnostní limit stavebních odpadů na občana za rok, které zahrne do obecního systému. Uvede se tento hmotnostní limit v kg/obyv./rok.
Obec sbírá movité věci v rámci předcházení vzniku odpadů – uvede se „Ano“ pokud obec má zaveden sběr různých movitých věcí v režimu předcházení vzniku odpadů. V opačné případě se uvede „Ne“.
Obec sbírá výrobky s ukončenou životností jako službu pro výrobce (místa zpětného odběru v obci) – uvede se „Ano“ pokud obec provádí službu pro výrobce a má na svém území zřízená místa zpětného odběru výrobků s ukončenou životností. V opačné případě se uvede „Ne“.
Obec má obecně závaznou vyhlášku k obecnímu systému sběru a nakládání s odpady – uvede se „Ano“, pokud obec má stanovenu obecně závaznou vyhlášku pro obecní systém sběru a nakládání s odpady. V opačném případě se uvede „Ne“.
Podíl odděleně soustřeďovaných recyklovatelných složek komunálního odpadu – obec doloží plnění cíle. Uvede se podíl odděleně soustřeďovaných recyklovatelných složek komunálního odpadu v % vypočtený podle přílohy č. 18 k této vyhlášce.
Obec informuje občany o správném sběru a nakládání s odpady – uvede se „Ano“, pokud obec různými způsoby informuje své občany o správném sběru a nakládání s odpady, například prostřednictvím internetových stránek, letáků nebo zpravodajů. V opačné případě se uvede „Ne“. Dále se uvede konkrétní internetová adresa s těmito informacemi a název zpravodaje.
Frekvence zveřejnění informací ve zpravodaji o správném sběru a nakládání s odpady – uvede se, jak často se informace o sběru a nakládání s odpady ve zpravodaji zveřejňují, tedy měsíčně / čtvrtletně / ročně. Dále se uvede, v jakém počtu kusů, je vydáváno jedno číslo takového zpravodaje.
Tabulka č. 2
Aktivity v oblasti předcházení vzniku odpadů – uvede se „Ano“, pokud obec nebo i jiná organizace na území obce provádí aktivity v oblasti předcházení vzniku odpadů. Vybere se typ aktivity z nabízených možností a uvede se „Ano“. Pokud není prováděná činnost v nabízených možnostech, tak se uvede „Ano“ v položce „Jiné“ a tato činnost se blíže slovně specifikuje. V opačném případě se uvede „Ne“.
Aktivity, informování a motivace obyvatel ke zvyšování separace využitelných složek komunálních odpadů – uvede se „Ano“, pokud obec provádí aktivity v oblasti poskytování informací a motivace obyvatel ke zvyšování tříděného sběru využitelných složek komunálních odpadů, vybere se typ aktivity z nabízených možností a uvede se „Ano“. Pokud není prováděná činnost v nabízených možnostech, tak se uvede „Ano“ v položce „Jiné“ a tato činnost se blíže slovně specifikuje. V opačném případě se uvede „Ne“.
Tabulka č. 3
Systém sběru směsného komunálního odpadu a systém sběru využitelných složek – uvedou se informace, jak je v obci sbírán směsný komunální odpad a využitelné složky (komodity). V řádcích jsou uvedeny jednotlivé sbírané odpady, například papír nebo směsný komunální odpad.
U každé sbírané složky se uvede „Ano“, pokud je sbírána do nádob nebo pytlů. Pokud tato složka není sbírána, uvede se „Ne“. V případě nádobového sběru se uvede počet nádob. Informace se uvádějí o obecním systému včetně zapojených podnikatelských subjektů.
U odděleného soustřeďování textilu v režimu předcházení vzniku odpadů se uvede „Ano“, pokud obec nebo i jiná organizace na území obce provádí tento sběr v rámci předcházení vzniku odpadů. Vybere se typ sběru do nádob nebo pytlů.
Tabulka č. 4
Společný sběr složek – uvede se „Ano“, pokud je společně do jedné nádoby nebo pytle sbíráno více využitelných složek komunálních odpadů (komodit). Specifikují se společně do nádoby nebo pytle sbírané složky, vybere se například kompozitní nápojový karton/plasty, kov/ kompozitní a nápojový karton, plasty/kov.
Sběrná síť – specifikuje se sběrná síť.
Počet sběrných stanovišť („hnízd“) na veřejném prostranství (kontejnery na tříděný sběr využitelných složek) – uvede se počet stanovišť, na kterých jsou umístěny nádoby na tříděný odpad, a to bez ohledu na to, kolik nádob jednotlivá stanoviště (hnízda) obsahují.
Počet nádob na tříděný sběr využitelných složek pro jednotlivé rodinné / bytové domy (individuálně pro domácnosti) – uvede se počet nádob, které jsou určeny ke sběru odpadů pro domácnosti, například rodinné domy nebo vchody v bytových domech. Občané mají nádoby většinou umístěné na vlastním pozemku u domů, a proto nejsou veřejně přístupné. Tento systém většinou bývá zaveden na části území obce.
Školní sběr na školách – v obci zajištuje škola místo k odkládání vybraných složek komunálních odpadů. Škola může od žáků nebo studentů přebírat odpady papíru, plastů a kovů z domácností. Uvede se „Ano“, pokud na území obce školy provádí školní sběr. Pokud škola sbírá příslušnou využitelnou složku např. papír – uvede se „Ano“, v případě, že ji nesbírá, uvede se „Ne“. Množství – uvede se hmotnost sebrané komodity, tedy papír, plasty nebo kovy za rok v tunách.
Komunální odpady předané fyzickými osobami do zařízení pro nakládání s odpady (zejména ke sběru odpadů – „sběrny“) nezahrnutých do obecního systému, tj. mimo obecní systém – uvedou se informace o množství odpadů předaných občany příslušné obce do zařízení pro nakládání s odpady nezahrnutých do obecního systému, tj. mimo obecní systém.
Množství komunálních odpadů od občanů – pro jednotlivé odpady, tedy samostatně papír, samostatně kompozitní a nápojový karton, plasty, sklo, a kovy, se uvede množství, které v daném roce občané obce předali do zařízení mimo systém obce v tunách.
Tabulka č. 5
Sběrné dvory, sběrná místa pro odpad, místa zpětného odběru výrobků s ukončenou životností a další způsoby sběru odpadů – specifikují se způsoby sběru odpadů v obci. Obec uvede jak místa zajištěná obcí / městem, tak jednotlivými městskými částmi.
Sběrné místo obce (sběrný dvůr), (nepovolované zařízení podle zákona) – sběrné místo zřízené obcí, je v rámci obecního systému určeno k odkládání odpadů od občanů. Nejedná se o stanoviště kontejnerů na tříděný sběr (hnízdo). Sběrné místo může mít podobu sběrného dvora, tedy může jít například o oplocený, uzamčený objekt. Sběrné místo slouží pouze občanům obce a subjektům zapojeným do obecního systému. Uvede se počet sběrných míst v obci (v obecním systému) a jejich identifikace pomocí GPS souřadnic. Uvede se zeměpisná šířka a délka středu místa ohlašovaného sběrného místa ve formátu DD MM SS.sss, uvedená v souřadnicovém systému WGS 84 (World Geodetic System) používaná běžně přístroji Globálního polohového systému (GPS).
Sběrný dvůr obce (obecní zařízení), (povolené zařízení podle zákona) – je zařízení ke sběru odpadů označované jako sběrný dvůr, jehož provoz je povolen příslušným krajským úřadem. Podmínky jeho provozu stanovuje schválený provozní řád. Provozovatelem sběrného dvora je obec. Sběrný dvůr je v obecním systému, takže slouží občanům obce a subjektům zapojeným do obecního systému a eventuálně dalším. Uvede se počet sběrných dvorů (povolených zařízení) v obecním systému v obci a jejich identifikace pomocí IČZ (identifikačního čísla zařízení).
Sběrný dvůr (zahrnutý do obecního systému), (povolené zařízení podle zákona) – je zařízení ke sběru odpadů označované jako sběrný dvůr, které má podle zákona ke svému provozu uděleno povolení příslušného krajského úřadu. Podmínky jeho provozu stanovuje schválený provozní řád. Provozovatelem sběrného dvora není obec podávající roční hlášení. Sběrný dvůr je zahrnut do obecního systému, takže slouží občanům obce a subjektům zapojeným do obecního systému a eventuálně dalším. Uvede se počet sběrných dvorů (povolených zařízení) zahrnutých do obecního systému obce a jejich identifikace pomocí IČZ (identifikačního čísla zařízení). Pokud je tento sběrný dvůr umístěn v jiné obci a na základě dohody s touto jinou obcí slouží občanům obce podávající roční hlášení, tak se uvede „Ano“ u položky „Umístěn v jiné obci“.
Zařízení ke sběru odpadů („sběrna“) (zahrnuté do obecního systému povolené zařízení podle zákona) – je zařízení ke sběru odpadů, které má podle zákona ke svému provozu uděleno povolení příslušného krajského úřadu. Podmínky jeho provozu stanovuje schválený provozní řád. Toto zařízení je zahrnuto do obecního systému a slouží občanům obce a subjektům zapojeným do obecního systému k odkládání svých odpadů. Uvede se počet zařízení ke sběru odpadů („sběren“) v obecním systému obce a jejich identifikace pomocí IČZ (identifikačního čísla zařízení).
Mobilní sběr – je způsob sběru odpadů, kdy mobilní zařízení ke sběru odpadů je několikrát za rok přistaveno v obci a občané do něho přinášejí své odpady. Uvede se počet uskutečněných mobilních sběrů odpadů v obci za rok.
Jiný – pokud je v obci zaveden jiný způsob sběru odpadů od občanů, tak se v poli „Identifikace“ slovním popisem uvede, o jaký sběr se jedná.
Šedá pole se nevyplňují.
U jednotlivých sbíraných složek se uvede pomocí „Ano“, jakým způsobem jsou sbírány.
Papír, plast, sklo, kompozitní a nápojový karton – uvede se „Ano“, pokud aspoň jeden druh z vyjmenovaných odpadů je daným způsobem soustřeďován.
Textil (v režimu odpadů) – textil je v obci sbírán v režimu odpadů. Textil může být připraven k opětovnému použití, recyklován, využit nebo odstraněn. K jednotlivým odpadům se vyplní příslušná pole podle způsobu jejich sběru.
Textil (v režimu předcházení vzniku odpadů) – u odděleného soustřeďování textilu v režimu předcházení vzniku odpadů se uvede do příslušné kolonky „Ano“, pokud obec nebo i jiná organizace na území obce provádí tento sběr v rámci předcházení vzniku odpadů. Textil je v obci sbírán v režimu předcházení vzniku odpadů pro darování a charitativní účely. Uvede se množství takto sbíraného textilu za rok, tj. hmotnost textilu sebraného v obci v režimu předcházení vzniku odpadů v tunách.
Zpětný odběr výrobků s ukončenou životností (místa zpětného odběru) – uvede se, zda jsou v obci zřízena místa pro zpětný odběr výrobků s ukončenou životností a vyberou se způsoby zpětně odebíraných výrobků s ukončenou životností, tedy odpadní elektrozařízení, baterie a pneumatiky.
Množství celkem (t) – uvede se celkové množství v tunách za rok zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností v místech zpětného odběru zřízených v obci, s rozlišením množství (t/rok) pro odpadní elektrozařízení, baterie a pneumatiky.
Tabulka č. 6
Svoz odpadu zajištěn – uvede se pomocí „Ano“, zda je svoz složek tříděného sběru a svoz směsného komunálního odpadu zajištěn jako přeprava odpadů (svoz z obce do zařízení pro nakládání s odpady) nebo jako mobilní sběr (svozový prostředek jede a sbírá odpad v obci a následně v několika dalších obcích).
Stanovení hmotnosti odpadu při svozu – uvede se pomocí „Ano“ způsob stanovení hmotnosti odpadu při svozu složek tříděného sběru a svozu směsného komunálního odpadu. Možné způsoby jsou: zvážení vozidla / odpadu v zařízení pro nakládání s odpady nebo vozidlo je vybaveno váhou na nástavbě a dokáže zvážit hmotnost odpadů každé obce zvlášť nebo vozidlo je vybaveno váhou na vyklápěči a váží každou nádobu zvlášť. Dalším způsobem je ruční vážení jednotlivých pytlů s odpadem.
Vážení spojené s identifikací, například čipy – uvede se „Ano“ v případě, že obec používá systém identifikace nádob na tříděný sběr, nebo pytlů s tříděným sběrem pomocí čárových kódů, čipů nebo jiných moderních technických prostředků.
Jinak – pokud v obci probíhá vážení odpadů jinak, uvede se „Ano“ a v dalším řádku se slovně specifikuje, o jaký způsob se jedná.
V případě více vyhovujících tvrzení u specifikace svozu a stanovení hmotnosti odpadu, lze uvést více odpovědí „Ano“.
Tabulka č. 7
Předcházení vzniku biologického odpadu a sběr a zpracování rostlinných zbytků – poskytnou se informace o aktivitách v oblasti předcházení vzniku biologických odpadů, uvede se, jakým způsobem jsou jednotlivé druhy rostlinných zbytků, tedy rostlinné materiály z údržby zeleně, rostlinné materiály ze zahrad občanů a rostlinné materiály z domácností občanů, sbírány a zpracovány. Uvede se „Ano“, pokud jsou rostlinné materiály kompostovány v domácích nebo komunitních kompostérech občany nebo v komunitní kompostárně, v opačném případě se uvede „Ne“.
Zpracování rostlinných zbytků domácím kompostováním a komunitním kompostováním – uvedou se informace ke zpracování rostlinných zbytků.
Počet využívaných kompostérů k domácímu kompostováním – uvede se předpokládaný počet kompostérů k domácímu kompostování využívaných občany obce v daném ohlašovaném roce. Je možné uvést počet kompostérů, o kterých má obec přehled, jelikož je občanům v předchozích letech zapůjčila, darovala nebo jinak poskytla, a je předpoklad, že jsou v ohlašovaném roce stále funkční. Jedná se o poskytnuté domácí nebo komunitní kompostéry za posledních cca 5 let. Počet funkčních domácích kompostérů je možné rovněž zjistit případně prověřit např. dotazníkovým šetřením mezi občany obce.
Celkový objem využívaných kompostérů pro domácí kompostování – uvede se celkový objem podle předchozího bodu v m³.
Množství zkompostovaných rostlinných zbytků z území obce, tedy zbytků z údržby zeleně, ze zahrad a domácností, v komunitní kompostárně – uvede se hmotnost kompostovaných rostlinných zbytků v tunách.
Informační podpora domácího kompostování a komunitního kompostování – uvede se, jak obec informuje občany o možnosti domácího kompostování a komunitního kompostování rostlinných zbytků. Pokud obec provádí aktivitu, uvede se u ní „Ano“.
Jinak – pokud v obci probíhá jiná informační podpora, uvede se „Ano“ a v dalším řádku se slovně specifikuje, o jaký způsob se jedná.
Tabulka č. 8
Způsob sběru biologického odpadu – specifikují se způsoby sběru biologického odpadu v obci.
U jednotlivých sbíraných odpadů, tedy odpad z údržby zeleně, odpad ze zahrad, kuchyňský odpad rostlinný z domácností, kuchyňský odpad rostlinný a živočišný z domácností, odpad z kuchyní, jídelen a stravoven zapojených do obecního systému, se uvede „Ano“ u způsobu, jakým jsou sbírány, například nádobový sběr, pytlový sběr, sběrný dvůr nebo sběrné místo, velkoobjemové kontejnery nebo v zařízení k využití např. kompostárně.
Tabulka č. 9
Směřování ke konečnému využití biologického odpadu – uvede se, jak je nakládáno s biologickým odpadem, což je odpad z údržby zeleně, odpad ze zahrad, kuchyňský odpad rostlinný z domácností, kuchyňský odpad živočišný (včetně společně soustředěného rostlinného a živočišného) z domácností, odpad z kuchyní, jídelen a stravoven zapojených do obecního systému.
Biologický odpad může být směřován do zařízení k využití, například do kompostárny, bioplynové stanice, malého zařízení, nebo zařízení k energetickému využití (ZEVO). U zařízení k využití, do kterého je biologický odpad obce směřován, se uvede „Ano“. V případě, že je s biologickým odpadem nakládáno jiným způsobem, tak se uvede „Ano“ v položce „Jiné“.
Tabulka č. 10
Směřování k využití, úpravě nebo odstranění směsného komunálního odpadu a objemného odpadu – uvede se, jak je nakládáno se směsným komunálním odpadem a objemným odpadem. Odpad může být směřován na skládku odpadů, do zařízení k energetickému využití (ZEVO) tj. „spalovny komunálního odpadu“ nebo do spalovny odpadů k odstranění nebo k mechanické úpravě před konečným nakládáním. V případě, že je s odpadem nakládáno jiným způsobem, tak se uvede „Ano“ v položce „Jiné“.
Množství směsného komunálního odpadu a objemného odpadu – uvede se hmotnost odpadu směřovaného do zařízení pro nakládání s odpadem v tunách.
Cena za odstranění na skládce odpadů (včetně poplatku za skládkování odpadu) nebo využití v zařízení k energetickému využití odpadu nebo za mechanickou úpravu (na třídící nebo dotřiďovací lince) – uvede se průměrná roční cena v Kč včetně DPH placená obcí za odstranění na skládce odpadů 1 tuny směsného komunálního odpadu a 1 tuny objemného odpadu. Dále se uvede průměrná roční cena v Kč včetně DPH placená obcí za energetické využití v ZEVO (tj. spalovně komunálních odpadů) 1 tuny směsného komunálního odpadu a 1 tuny objemného odpadu. Dále se uvede průměrná roční cena v Kč včetně DPH placená obcí za mechanickou úpravu (na třídící nebo dotřiďovací lince) 1 tuny směsného komunálního odpadu a 1 tuny objemného odpadu.
Tabulka č. 11
Náklady obce na odpadové hospodářství – uvedou se náklady obce v celých Kč včetně DPH vynaložené na odpadové hospodářství obce. Pokud obec nemá náklady v dané položce, uvede se „0“.
Pokud je obec plátcem DPH v oblasti služeb nakládání s odpady, uvede se „Ano“.
Pokud svozová firma poskytuje obci rozpis nákladů po komoditách, uvede se „Ano“.
Jedná se o provozní náklady, nejsou uváděny náklady na jednorázové investice, například nákup nádob nebo výstavba sběrného dvora. Uvedou se hrubé náklady na sběr, svoz a nakládání s odpadem nesnížené o případné příjmy, například o odměny od autorizovaných obalových společností.
Náklady za sběr využitelných složek (tříděný sběr) – uvedou se náklady v Kč vynaložené na tříděný sběr, svoz, využití komodit za jednotlivé způsoby sběru – nádobový a pytlový sběr, sběrný dvůr a sběrná místa, mobilní sběr, ostatní sběr a nakládání.
Náklady celkem – uvede se součet všech nákladů v daném řádku.
Samostatně se rozepíšou náklady spojené se sběrem a svozem využitelných složek, tedy papíru, plastů, skla, kompozitního a nápojového kartonu, kovů a náklady na jejich další využití. Náklady se uvedou podle jednotlivých způsobů sběru.
Dále se uvedou náklady na sběr, svoz a další nakládání s biologickým odpadem, odpadem jedlých tuků a olejů a dalších odpadů, vždy rozdělené podle jednotlivých způsobů sběru. Nepatří sem náklady spojené s nakládáním s odpady vznikajícími při údržbě veřejné zeleně v obci.
Uvedou se náklady spojené se sběrem a nakládáním se stavebními odpady od občanů, pokud je obec zahrnula do obecního systému. Jestliže obec stanovila hmotnostní limit stavebních a demoličních odpadů připadajících na občana v obecním systému, tak obec uvede náklady jen do tohoto limitu.
Platby jiné obci za využití sběrného dvora – uvedou se náklady na úhradu služeb sběrného dvora na území jiné obce, a to včetně nákladů spojených s dalším nakládáním s odpady sesbíranými v rámci tohoto sběrného dvora.
Úklid a vysypávání košů na veřejném prostranství – uvedou se náklady spojené s vyprazdňováním košů, svozem a odstraněním odpadů pocházejících z odpadkových košů.
Úklid veřejných prostranství (smetky a odpady z litteringu) – uvedou se náklady sběr, svoz a odstranění uličních smetků včetně odpadů z litteringu (volně odhozených odpadů), konkrétně provozní náklady, tj. náklady na metaře, použití techniky a odstranění odpadů. Do nákladů je možné zahrnout také náklady spojené s úklidem okolo stanovišť sběrných nádob na komunální odpady. Nezahrnují se náklady na strojní čištění ulic, kropení nebo obdobné náklady.
Černé skládky – uvedou se náklady na odstranění odpadů z nelegálních „černých“ skládek (tj. odpadů odložených mimo místa k tomu určená) včetně nákladů na jejich konečné odstranění na skládce či ve spalovně.
Celkové náklady – uvede se součet všech celkových nákladů v jednotlivých řádcích kromě řádků (z toho papír, plasty, sklo, kompozitní a nápojové kartony, kovy), tj. součet prvního řádku „Sběr využitelných složek (tříděný sběr)“ až posledního řádku „Černé skládky“. Pokud sběrný dvůr slouží i jiným obcím, pak se v následujícím řádku „Z toho náklady na provoz sběrného dvora pouze po ohlašující obec“ – uvede jen patřičná část nákladů odpovídajících nákladům obce, za jejíž obecní systém se podává hlášení. Od celkových nákladů se odečtou náklady na odpady jiných obcí. Zjednodušeně lze odečíst místo nákladů na odpady jiných obcí příjmy od jiných obcí za využívání sběrného dvora,
Další specifické náklady – uvedou se další náklady obce související s odpadovým hospodářstvím.
Celkové náklady na provoz sběrného dvora (povoleného nebo sběrného místa), (včetně nakládání s odpady) – uvedou se celkové náklady spojené s provozem sběrného dvora včetně režijních nákladů a nákladů na nakládáním s odpady – úpravu, využití nebo odstranění.
Odpady z údržby veřejné zeleně – uvedou se náklady spojené se sběrem a svozem odpadu vzniklého z údržby zeleně, včetně nákladů na nakládání s odpadem.
Informační aktivity – uvedou se náklady na propagací třídění odpadů, na informování občanů o správném nakládání s odpady, na informování o výsledcích a nákladech odpadové hospodářství obce. Příprava informačních materiálů, například letáků, přednášek nebo edukačních akcí.
Administrativa – náklady na pracovníky pracující v administrativě odpadového hospodářství obce.
Investiční náklady – pokud má obec náklady spojené s investicemi souvisejícími s odpadovým hospodářstvím, uvedou se zde.
Tabulka č. 12
Způsob úhrady za službu svozu a nakládání s odpady (obec – svozová společnost) – specifikují se využívané způsoby platby za služby v odpadovém hospodářství mezi obcí a svozovou firmou.
Pro jednotlivé odpady, zejména papír, plasty, sklo, kompozitní a nápojový karton, kovy, textil, biologický odpad, dřevo a směsný komunální odpad, se uvede pomocí „Ano“ způsob úhrady, který obec používá, například za nádobu, za výsyp nádoby, za hmotnost, za obsloužený objem, za obyvatele, za ujeté kilometry, nebo je použita nějaká paušální částka, nebo je úhrada provedena podle prodaného množství odpadů nebo je služba provedena zdarma. Pokud je uvedeno „Ano“ v případě úhrady „za hmotnost“, pak se u daného druhu případně poddruhu odpadu uvede také průměrná roční cena v Kč za 1 tunu svezeného odpadu včetně DPH. Jiný – uvede se „Ano“, pokud je používán jiný způsob úhrady. Svoz nějakého druhu odpadu může být i zahrnut v platbě za svoz směsného komunálního odpadu, pak se uvede „Ano“. Uvede se stav na konci roku, za který je ohlašováno.
Tabulka č. 13
Příjmy obce v odpadovém hospodářství – uvedou se příjmy obce v Kč, které obec v odpadovém hospodářství získá.
Poplatek za obecní systém odpadového hospodářství a poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci – uvedou se příjmy obce z poplatků podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
Úhrada za zapojení původců do obecního systému – uvedou se příjmy obce od fyzických osob podnikajících a právnických osob, které jsou na základě písemné smlouvy s obcí zapojené do obecního systému.
Výnosy z prodeje využitelných odpadů (druhotných surovin) – uvedou se výnosy z prodeje využitelných složek odpadů (druhotných surovin), pokud s nimi obec sama obchoduje nebo je-li tento údaj obci znám z fakturace služby od svozové společnosti. Do těchto příjmů se neuvádí odměny od autorizovaných obalových společností.
Výnosy ze sběru textilu – uvedou se výnosy ze sběru textilu, a to jak v režimu předcházení vzniku odpadů, tak v režimu odpadů, pokud je obci poskytována odměna.
Výnosy ze sběru odpadu jedlých tuků a olejů – uvedou se výnosy ze sběru odpadu jedlých tuků a olejů, pokud je obci poskytována odměna.
Příjmy od autorizovaných obalových společností za obalové odpady – uvedou se příjmy za služby, které poskytuje obec autorizovaným obalovým společnostem v oblasti odpadového hospodářství za zpětný odběr a využití obalových odpadů.
Příjmy od kolektivních systémů (výrobců) za zpětný odběr výrobků s ukončenou životností – uvedou se příjmy za služby, které poskytuje obec kolektivním systémům, výrobcům – umístění míst zpětného odběru výrobků s ukončenou životností na území obce.
Příjmy od jiných obcí (za využívání sběrného dvora) – uvedou se příjmy za službu, kdy obec poskytne k využívání svůj sběrný dvůr okolním obcím, respektive občanům jiných obcí.
Příjmy z poplatku za ukládání odpadu na skládku (pokud je obec příjemcem poplatku) – uvedou se příjmy plynoucí obci z poplatku za ukládání odpadů na skládku, která se nachází na území obce.
Výnosy z prodeje movitých věcí, například re-use centra – uvedou se výnosy z prodeje movitých věcí určených k opětovnému použití, pokud je obec nabízí k prodeji např. v re-use centrech.
Jiné příjmy – v případě, že obec má nějaké jiné příjmy v oblasti odpadového hospodářství, uvede je zde v Kč.
Celkové příjmy – uvede se součet všech celkových příjmů v jednotlivých řádcích, tj. součet prvního řádku „Poplatek za obecní systém odpadového hospodářství“ až posledního řádku „Jiné příjmy“.
Tabulka č. 14
Poplatky za komunální odpad – uvedou se informace o poplatku placeném občanem podle zákona o místních poplatcích.
Poplatek za obecní systém odpadového hospodářství – uvede se, zda je využit tento poplatek, dále se uvede výše poplatku v Kč/občana/rok. Poplatek za obecní systém odpadového hospodářství činí nejvýše 1200 Kč. Dále se uvede, zda je využívána zákonná možnost osvobození od poplatku.
Poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci – uvede se, zda je využit tento poplatek, dále jaký dílčí základ poplatku obec zvolila, a to buď podle hmotnosti odpadu, nebo podle objemu odpadu nebo podle objednané kapacity sběrných prostředků, jedná se o „PAYT systém“. Dále se uvede, zda obec stanovila minimální základ dílčího poplatku, což je nejvýše 10 kg, 60 l. Dále se uvede sazba poplatku vztažená k hmotnosti odpadu Kč/kg, což je nejvýše 6 Kč nebo k objemu odpadu nebo kapacitě sběrných prostředků, což je nejvýše 1 Kč.
Obec informuje plátce poplatku o hmotnosti nebo objemu směsného komunálního odpadu odloženého z nemovité věci – uvede se „Ano“ podle toho, jakými způsoby a prostředky obec informuje své občany.
Podíl poplatkových subjektů, kteří nezaplatili obci poplatek za komunální odpad – uvede se podíl počtu poplatkových subjektů, kteří mají nedoplatek na poplatku za komunální odpad bez ohledu na jeho výši k celkovému počtu všech povinných poplatkových subjektů. V případě poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci jsou započítáni plátci.

Vysvětlivky
List 6 - Údaje o obsahu perzistentních organických látek podle přílohy IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 u vymezených odpadů
Katalogové číslo odpadu – uvede se katalogové číslo druhu případně poddruhu odpadu podle Katalogu odpadů.
Kategorie odpadu – uvede se kategorie odpadu v souladu s postupem zařazování odpadů podle zákona a Katalogu odpadů.
Název druhu odpadu – uvede se název druhu případně poddruhu odpadu podle Katalogu odpadů.
Název perzistentní organické látky – uvede se název perzistentní organické látky podle přílohy IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021.
Číslo CAS – uvede se mezinárodní jednoznačný číselný kód, používaný pro identifikaci chemické látky. Identifikační číslo látky v Chemical Abstracts Services. Seznam látek, které mají přiděleno CAS číslo, je možné vyhledat na internetových stránkách ministerstva. Číslo je uvedeno i v příloze IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021.
Číslo ES – uvede se identifikační číslo látky uvedené v jednom ze seznamů látek: Seznam obchodovatelných látek (Einecs), Seznam nových látek (Elincs) a Seznam látek nepovažovaných za polymery (Nlp). Číslo je uvedeno i v příloze IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021.
Obsah perzistentní organické látky – uvede se průměrná hmotnostní koncentrace obsahu perzistentní organické látky v mg/kg.

Vysvětlivky:
List 7 - Údaje o příjmu zařízení obsahujících PCB a odpadů PCB
Jedná o specifikaci příjmu zařízení s PCB a odpadů PCB, v případě, že existuje evidenční list inventarizace.
Pořad. číslo – uvede se pořadové číslo evidenčního záznamu.
Ve sloupcích 2 až 7 – uvede se identifikace zařízení s PCB nebo odpady PCB:
Výrobní číslo zařízení (jiná identifikace) – uvede se výrobní číslo zařízení nebo jiná identifikace ze štítku výrobce, rozumí se výrobní číslo základního zařízení nebo výrobní číslo oddělené části naplněné provozní kapalinou, která má své vlastní výrobní číslo, nebo jiná identifikace uskladnění provozní kapaliny s PCB, to platí pro kódy zařízení 81, 82, 83 a 90.
Kód druhu zařízení – uvede se kód druhu zařízení nebo způsobu uskladnění, na které se vztahuje vedení evidence podle § 83 odst. 1 zákona, a to podle tabulky č. 2 Seznam druhu zařízení nebo způsobu uskladnění včetně přiřazených kódů pro inventarizaci zařízení obsahujících PCB a odpadů PCB uvedené v příloze č. 43 k této vyhlášce.
Upřesnění druhu zařízení – uvede se upřesnění druhu zařízení pro kódy zařízení 30, 70 a 90, tj. uvede se druh zařízení či způsob uskladnění, na které se vztahuje vedení evidence a na které nelze použít jiný kód zařízení, a to podle tabulky č. 2 Seznam druhu zařízení nebo způsobu uskladnění včetně přiřazených kódů pro inventarizaci zařízení obsahujících PCB a odpadů PCB uvedené v příloze č. 43 k této vyhlášce.
Hermetizace zařízení – uvede se hermetizace zařízení; vyplní se "H" v případě hermetizovaného zařízení a "N" u nehermetizovaného zařízení.
Katalogové číslo odpadu – uvede se katalogové číslo druhu odpadu podle Katalogu odpadů pouze pro kódy zařízení 81, 82, 83 a 90. Jedná se o odpady PCB 13 01 01*, 13 03 01*, 16 01 09*, 16 02 09*, 16 02 10*, 17 09 02*.
Kategorie odpadu – uvede se kategorie odpadu v souladu s postupem zařazování odpadů podle zákona a Katalogu odpadů pro kódy zařízení 81, 82, 83 a 90.
Hmotnost zařízení nebo hmotnost provozní kapaliny v zařízení – uvede se hmotnost v tunách, na šest desetinných míst. Uvede se ta hmotnost, která byla zjištěna při nakládání. Hmotnost zařízení se rozumí hmotnost celého zařízení, s nímž je nakládáno. Hmotnost provozní kapaliny je hmotnost provozní kapaliny případně odpadu PCB.
Evidenční kód – uvede se evidenční kód podle zákona a tabulky č. 1 listu 2 podle skutečně provedených jednotlivých způsobů nakládání se zařízením s PCB nebo odpady PCB s hmotností uvedenou ve sloupci 8 a 9.
Partner – uvedou se údaje o vlastníkovi (držiteli), provozovateli zařízení nebo zařízení pro nakládání s odpady (jejich provozovně / zařízení), od kterého bylo zařízení PCB nebo odpad PCB převzat zařízením pro nakládání s odpady. Uvedou se údaje o provozovně partnera nebo zařízení pro nakládání s odpady. Uvede se identifikační číslo zařízení. V ostatních případech se uvádí identifikační číslo provozovny. V případě převzetí odpadu, který vznikl mimo provozovnu, se v údajích o provozovně uvede na místě identifikačního čísla provozovny kód příslušného SO ORP / SOP podle místa vzniku odpadu, na místě názvu se uvede typ činnosti, dále adresa a IČZUJ obce SO ORP / SOP podle místa vzniku odpadu. V případě převzetí odpadu nebo zpětně odebraného výrobku s ukončenou životností od nepodnikající fyzické osoby se uvede název a IČZÚJ obce, ve které byl odpad vyprodukován nebo zpětně odebraný výrobek odevzdán. V případě dovozu, vývozu nebo přeshraniční přepravy odpadu se uvede kód státu podle ČSN EN ISO 3166-1 Kódy pro názvy zemí a jejich částí – Část 1: Kódy zemí a dále název státu dovozu, vývozu nebo přeshraniční přepravy.

Vysvětlivky:
VSTUP – uvedou se údaje o odpadu vstupujícím do technologické linky zařízení k mechanické úpravě, mechanicko-biologické úpravě (třídící linka, dotřiďovací linka, mechanicko-biologická úprava). Zařízení určené zejména pro komunální a obalový odpad. Typicky se jedná o třídící linku, dotřiďovací linku nebo mechanicko-biologickou úpravu pro komunální odpady z obcí.
Odpad ze zdroje (původ) – uvede se zdroj, původ vstupujícího odpadu. Vstupující tok odpadu se rozdělí až na šest subtoků podle původu zjištěného z poskytovaných doprovodných informací k odpadu – odpad dle Katalogu odpadů ze skupiny 20 („20“), odpad z podskupiny 15 01 („15 01“), jiný odpad („Jiný“) a odpad přeshraničně přepravený nebo dovezený do České republiky („Dovoz / přeshraniční přeprava“) („20“, „15 01“, „Jiný“). Přijatý odpad skupiny 19 se musí rozdělit do příslušných subtoků podle svého původu na odpady ze zdroje „20“, „15 01“ a „Jiný“.
Množství (t) – uvede se množství vstupujícího toku odpadu rozděleného do příslušného subtoku v tunách.
Podíl (%) – informační systém vypočítá podíl vstupujícího toku odpadu rozděleného do příslušného subtoku v % (až na jedno desetinné místo). Celkem součet % dává 100 %.
VÝSTUP – uvedou se údaje o odpadu vystupujícím z technologické linky zařízení, například zařízení k mechanické úpravě nebo mechanicko-biologické úpravě určené zejména pro komunální a obalový odpad. Typicky to může být třídící linka, dotřiďovací linka nebo mechanicko-biologická úprava pro komunální odpady z obcí.
Směřování ke konečnému zpracování – uvedou se údaje, k jakému konečnému zpracování je odpad vystupující ze zařízení směřován. Na samostatný řádek se uvede množství odpadu směřovaného do „Recyklace“, množství odpadu směřovaného do „Energetické využití“ společně se „Spalování“ a množství odpadu směřovaného do „Skládkování“. Dále informační systém vypočítá procentní podíl odpadu směřovaného do „Recyklace“, procentní podíl odpadu směřovaného do „Energetické využití“ společně se „Spalováním“ a procentní podíl odpadu směřovaného do „Skládkování“. Případně, pokud to nastává, uvede se množství odpadu směřovaného k další úpravě „Předání k další úpravě“. Jedná se o různé způsoby úpravy odpadu, které nejsou konečným využitím ani odstraněním. Procentní podíl opět vypočítá informační systém. „Úbytek“ představuje dopočet do celkového množství (případnou ztrátu odpadu), tj. dopočet do 100 %.
Množství (t) – uvede se množství vystupujícího toku odpadu rozděleného do příslušného subtoku v tunách až na šest desetinných míst.
Podíl (%) – informační systém vypočítá podíl vystupujícího toku odpadu rozděleného do příslušného subtoku v % až na jedno desetinné místo.

1. Provozovatel ČOV, který provádí úpravu kalů podle § 67 odst. 1 písm. b) zákona.

2. Provozovatel ČOV, který neprovádí úpravu kalů podle § 67 odst. 1 písm. b) zákona.

3. Provozovatel zařízení na úpravu kalů podle § 67 odst. 1 písm. b) zákona.

4. Provozovatel zařízení na úpravu kalů, který neprovádí úpravu kalů podle § 67 odst. 1 písm. b) zákona.

5. Provozovatel zařízení ke skladování kalů určených k použití na zemědělské půdě.

6. Provozovatel zařízení ke sběru, skladování, úpravě, využití nebo odstranění kalů neurčených k použití na zemědělskou půdu.

7. Provozovatel zařízení k použití upravených kalů na zemědělskou půdu – zemědělec.

Vysvětlivky:
Identifikační číslo zařízení (IČZ) – uvede se identifikační číslo zařízení k příjmu vybraných kovových odpadů přidělené krajským úřadem.
Pořadové číslo – uvede se číslo pořadí převzetí druhu případně poddruhu odpadu. Pořadové číslo je navázané na pořadové číslo v průběžné evidenci odpadů.
Datum – uvede se den, měsíc, rok ve formátu DD.MM.YYYY, kdy byl odpad převzat.
Čas – uvede se hodina a minuty ve formátu HH: MM, kdy byl odpad převzat.
Obchodní firma / název / jméno a příjmení – uvedou se údaje o fyzické osobě podnikající nebo právnické osobě, která předala odpad do zařízení. Uvede se, jak je zapsáno v obchodním nebo živnostenském rejstříku.
IČO – uvede se identifikační číslo fyzické osoby podnikající nebo právnické osoby, která předala odpad do zařízení. Pokud je IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet osm míst.
Jméno a příjmení – uvedou se údaje o fyzické osobě, která fyzicky předala odpad do zařízení.
Adresa místa trvalého pobytu nebo místa pobytu – uvedou se adresní údaje fyzické osoby, která fyzicky předala odpad do zařízení k příjmu kovových odpadů.
Číslo průkazu totožnosti – uvede se číslo průkazu totožnosti fyzické osoby, která fyzicky předala odpad do zařízení k příjmu kovových odpadů.
Stručný popis předmětů umožňující dodatečnou identifikaci – uvede se pouze v případě, že byl zařízením k příjmu kovových odpadů převzat stanovený odpad podle § 18 odst. 4 zákona, zejména strojní zařízení, obecně prospěšné zařízení, umělecké dílo, pietní, bohoslužebné předměty. Uvádí se identifikační znaky, číslice, symboly a další, které se nacházejí na těchto předmětech.
Výše platby a měna – uvede se výše platby za uvedený vybraný kovový odpad a měna, ve které byla provedena.
Způsob platby – uvede se, jak byla platba za uvedený vybraný kovový odpad provedena, tj. převodem peněžních prostředků prostřednictvím osoby oprávněné poskytovat platební služby nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.

*) V následujících polích se vyplňují údaje pouze v případě, že se jedná o první ohlášení provozu zařízení. V případě ohlášení změny se vyplňují aktuální údaje pouze u těch položek, u kterých došlo ke změně
**) Uvedou se relevantní kapacity související s provozem.
Vysvětlivky:
Krajský úřad - uvede se název příslušného krajského úřadu, který provádí kontrolu a zpracování hlášení.
List 1: Identifikace
Identifikace ohlašovatele – zařízení pro nakládání s odpady
IČO - uvede se identifikační číslo provozovatele zařízení; pokud je IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet osm míst.
Obchodní firma / název / jméno a příjmení - uvede se jak je zapsán v obchodním nebo v živnostenském rejstříku.
Ulice, č.p., č.o, obec, PSČ – uvedou se adresní údaje sídla nebo odštěpného závodu provozovatele zařízení, jak jsou zapsány v obchodním nebo v živnostenském rejstříku.
IČZÚJ - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž správním území má provozovatel zařízení pro nakládání s odpady sídlo nebo odštěpný závod. Číslo se uvede podle jednotného číselníku obcí ČR vydaného Českým statistickým úřadem.
Vyplnění hlášení a kontaktní údaje – uvedou se údaje o vyplnění hlášení a osobě vyplňující hlášení.
Datum - uvede se datum vyplnění hlášení ve formátu DD.MM.RRRR.
Jméno a příjmení – uvede se jméno a příjmení osoby vyplňující hlášení.
Adresa elektronické pošty, telefon – uvedou se kontaktní údaje na osobu vyplňující hlášení.
Identifikace zařízení – uvede se označením „Ano“, za jaké zařízení pro nakládání s odpady jsou ohlašovány údaje o provozu zařízení.
Zařízení podpořené z OPŽP – uvede se „Ano“ pokud v době hlášení mělo přidělenu podporu z Operačního programu Životní prostředí.
List 2: Ohlášení údajů o provozu zařízení ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadu
Vyplňuje se v případě ohlášení údajů o provozu zařízení provozovaném podle povolení podle § 21 odst. 2 zákona nebo integrovaného povolení.
Identifikační číslo zařízení (IČZ) - uvede se identifikační číslo zařízení.
Pro zařízení bylo vydáno integrované povolení - uvede se „Ano“ pokud bylo pro zařízení pro nakládání s odpady vydáno integrované povolení podle zákona o integrované prevenci, v opačném případě se uvede “Ne“.
PID (IPPC kód zařízení) - Pokud bylo pro zařízení pro nakládání s odpady vydáno integrované povolení podle zákona o integrované prevenci, uvede se identifikace zařízení v informačním systému integrované prevence Ministerstva životního prostředí - identifikátor zařízení ve formátu 12místného kódu složeného z MZP a čísel.
Datum zahájení provozu zařízení - uvede se den, měsíc a rok zahájení provozu zařízení ve formátu DD.MM.RRRR.
Datum přerušení provozu (odstávky) zařízení - v případě dočasného odstavení se uvede den, měsíc a rok ve formátu DD.MM.RRRR, ke kterému byl provoz zařízení přerušen, například porucha nebo pozastavení činnosti. Ohlašuje se pouze v případě, že přerušení provozu zařízení bude delší než 2 měsíce. U skládky s IČZ pro 2. fázi je datem přerušení provozu den, měsíc a rok ukončení 2. fáze rekultivace a zahájení 3. fáze provozu.
Datum obnovení provozu zařízení - v případě obnovení provozu zařízení po přerušení (dočasném odstavení) se uvede den, měsíc a rok obnovení provozu zařízení ve formátu DD.MM.RRRR.
Datum ukončení provozu zařízení - v případě ukončení provozu zařízení se uvede den, měsíc a rok ve formátu DD.MM.RRRR. U skládky s IČZ pro 1. fázi je datem ukončení provozu den, měsíc a rok ukončení provozu 1. fáze skládky, kdy již není možné na skládku přijímat odpady k uložení na skládku. U skládky s IČZ pro 2. fázi je datem ukončení provozu den, měsíc a rok ukončení provozu 3. fáze skládky.
List 3: Ohlášení údajů o provozu zařízení vymezeném v příloze č. 4 k zákonu a o provozu malého zařízení
První ohlášení za účelem získání IČZ - pokud se jedná o první ohlášení zařízení pro nakládání s odpady, uvede se „Ano“, v opačném případě “Ne“.
Identifikační číslo zařízení (IČZ) - uvede se identifikační číslo zařízení, pokud již bylo příslušným krajským úřadem přiděleno.
Mobilní zařízení - pokud se jedná o mobilní zařízení, označí se “Ano“, v opačném případě “Ne“.
Pro zařízení bylo vydáno integrované povolení – uvede se „Ano“ pokud bylo pro zařízení pro nakládání s odpady vydáno integrované povolení podle zákona o integrované prevenci, v opačném případě se uvede “Ne“.
PID (IPPC kód zařízení) - Pokud bylo pro zařízení pro nakládání s odpady vydáno integrované povolení podle zákona o integrované prevenci, uvede se identifikace zařízení v informačním systému integrované prevence Ministerstva životního prostředí - identifikátor zařízení ve formátu 12místného kódu složeného z MZP a čísel.
Datum zahájení provozu zařízení - uvede se den, měsíc a rok zahájení provozu zařízení ve formátu DD.MM.RRRR. Vyplňuje se den, kdy do zařízení byly nebo budou poprvé přijímány odpady.
Datum přerušení provozu (odstávky) zařízení - v případě dočasného odstavení se uvede den, měsíc a rok ve formátu DD.MM.RRRR, ke kterému byl provoz zařízení dočasně pozastaven, například porucha nebo pozastavení činnosti. Ohlašuje se pouze v případě, že přerušení provozu zařízení bude delší než 2 měsíce. V případě zařízení na používání upravených kalů na zemědělské půdě se o přerušení nejedná v období, kdy nedochází k používání upravených kalů, protože je v daném období není možné používat s ohledem na podmínky používání upravených kalů stanovené v této vyhlášce.
Datum obnovení provozu zařízení - v případě obnovení provozu zařízení po přerušení (dočasném odstavení) se uvede den, měsíc a rok obnovení ve formátu DD.MM.RRRR.
Datum ukončení provozu - v případě ukončení provozu zařízení se uvede den, měsíc a rok ve formátu DD.MM.RRRR.
Adresa umístění zařízení:
Ulice, č.p., č.o., obec, PSČ - uvedou se adresní údaje, kde se nachází stacionární zařízení pro nakládání s odpady. V případě mobilního zařízení se uvedou adresní údaje sídla (odštěpného závodu) provozovatele zařízení.
IČZÚJ - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce odpovídající uvedeným adresním údajům, kde je zařízení umístěno. Číslo se uvádí podle jednotného číselníku obcí ČR vydaného Českým statistickým úřadem.
Zeměpisné souřadnice přibližného středu místa stacionárního zařízení - uvede se zeměpisná šířka a délka středu místa ohlašovaného stacionárního zařízení ve formátu DD MM SS.sss, uvedená v souřadnicovém systému WGS 84 (World Geodetic System) používaná běžně přístroji Globálního polohového systému (GPS). Nevyplňuje se v případě mobilních zařízení.
V případě zařízení č. 5 „Používání upravených kalů na zemědělské půdě (zemědělec)“ se uvedou adresní údaje umístění zařízení a zeměpisné souřadnice přibližného středu místa stacionárního zařízení údaje vztahující se k místu, které slouží k dočasnému uložení kalů podle této vyhlášky. Pokud je takových míst u jedné osoby užívající půdu více, uvede se místo s největší kapacitou. Pokud osoba užívající půdu takové místo nemá, uvedou se údaje vztahující se k provozovně této osoby, která používání upravených kalů převážně zajišťuje.
V případě zařízení č. 6 „Zasypávání zeminou nebo kamením“ nebo zařízení č. 7 „Využití sedimentů na zemědělském půdním fondu“ se uvede jako adresa umístění zařízení a zeměpisné souřadnice přibližného středu místo zasypávání zeminou nebo ukládání sedimentů. Pokud je takových míst u jedné osoby více, uvede se místo s největší kapacitou.
BAT - uvede se „Ano“ v případě že se jedná o nejlepší dostupnou techniku (BAT - Best Available Techniques) definovanou jako nejúčinnější a nejpokročilejší stadium vývoje technologií, činností a způsobů jejich provozování.
Název zařízení - uvede se totožně s názvem provozovatele zařízení nebo zažitý název charakterizující druh zařízení.
V případě zařízení č. 5. „Používání upravených kalů na zemědělské půdě (zemědělec)“ se rozliší, zda jde o „Používání upravených kalů bez jejich dočasného uložení“ nebo „Používání upravených kalů s jejich dočasným uložením“.
Technologie - uvede se komerční název technologie, výrobce technologie a stručný popis provozované technologie.
Kapacity – uvedou se údaje ke kapacitám zařízení pro nakládání s odpady s přesností na celá čísla.
Roční projektovaná kapacita zařízení (t/rok) - uvede se podle tabulky přílohy č. 3 k zákonu.
Roční projektovaná zpracovatelská kapacita zařízení (t/rok) - uvede se podle tabulky přílohy č. 3 k zákonu.
Roční projektovaná zpracovatelská kapacita povolené činnosti (t/rok) - uvede se podle tabulky přílohy č. 3 k zákonu.
Projektovaná denní zpracovatelská kapacita (t/den) - uvede se podle tabulky přílohy č. 3 k zákonu.
Maximální okamžitá kapacita zařízení (t) - uvede se podle tabulky přílohy č. 3 k zákonu.
Maximální okamžitá kapacita zařízení včetně výrobků z odpadu (t) - uvede se podle tabulky přílohy č. 3 k zákonu.
V případě zařízení č. 5 „Používání upravených kalů na zemědělské půdě (zemědělec)“ se položky „Technologie“ a „Kapacity“ nevyplňují.
V případě zařízení č. 6 „Zasypávání zeminou nebo kamením“ nebo zařízení č. 7 „Využití sedimentů na zemědělském půdním fondu“ se položka „Technologie“ neuvádí.
Odpady přijímané do zařízení - uvedou se jednotlivá katalogová čísla odpadů, kategorie a názvy odpadů v souladu s Katalogem odpadů vstupujících do zařízení.
Kódy způsobu nakládání s odpadem - uvedou se kódy způsobu využití, odstranění, úpravy a skladování odpadu podle přílohy č. 5 a 6 k zákonu.
Č.j. souhlasu ORP - v případě malého zařízení se uvede číslo jednací souhlasu obecního úřadu obce s rozšířenou působností, na základě kterého může být malé zařízení provozováno.
Rozhodnutí stavebního úřadu - uvede se rozhodnutí příslušného stavebního úřadu včetně čísla jednacího, na jehož základě je zařízení provozováno. V případě pozemků se jedná o územní rozhodnutí nebo územní souhlas; v případě staveb se jedná o kolaudační rozhodnutí, oznámení o užívání nebo kolaudační souhlas nebo povolení stavby, není-li vyžadována kolaudace podle stavebního zákona
Závěr zjišťovacího řízení - uvede se „Ano“ pokud záměr lze zařadit do některého z bodů přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a podléhá tak zjišťovacímu řízení podle tohoto zákona, a uvede se identifikace dokladu, jímž bylo ukončeno zjišťovací řízení podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v opačném případě se uvede “Ne“.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.

Vysvětlivky:
Hlášení určeno pro krajský úřad - uvede se název správního obvodu krajského úřadu, který provádí kontrolu a zpracování hlášení.
List 1: Identifikace
Identifikace ohlašovatele – činnosti (Obchodníka s odpady / Zprostředkovatele nakládání s odpady / Dopravce odpadů)
Obchodník s odpady / Zprostředkovatel nakládání s odpady / Dopravce odpadů – subjekt se identifikuje a označí „Ano“.
IČO - uvede se identifikační číslo obchodníka / zprostředkovatele / dopravce; pokud je IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet osm míst. Uvede se, bylo-li přiděleno. V případě subjektu se sídlem mimo Českou republiku se uvede identifikátor přidělený Informačním systémem plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) při registraci subjektu do systému tzv. ISPOP ID.
IČOB – uvede se identifikační číslo obchodníka s odpady přidělené příslušným krajským úřadem.
Obchodní firma / název / jméno a příjmení - uvede se tak, jak je zapsáno v obchodním nebo v živnostenském rejstříku.
Ulice, č.p., č.o, obec, PSČ – uvedou se adresní údaje sídla obchodníka / zprostředkovatele / dopravce.
ZIP - v případě subjektu se sídlem mimo Českou republiku se uvede zahraniční poštovní směrovací číslo
IČZÚJ - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž správním území má obchodník / zprostředkovatel / dopravce sídlo. Číslo se uvede podle jednotného číselníku obcí ČR vydaného Českým statistickým úřadem.
Stát a kód státu – v případě subjektu se sídlem mimo Českou republiku se uvede kód státu z podle ČSN EN ISO 3166-1 Kódy pro názvy zemí a jejich částí – Část 1: Kódy zemí. Vyplnění hlášení a kontaktní údaje – uvedou se údaje k vyplnění hlášení a osobě vyplňující hlášení.
Datum - uvede se datum vyplnění hlášení ve formátu DD.MM.RRRR.
Jméno a příjmení – uvede se jméno a příjmení osoby vyplňující hlášení.
Adresa elektronické pošty, telefon – uvedou se kontaktní údaje na osobu vyplňující hlášení.
List 2: Ohlášení údajů o činnosti a o zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení činnosti
Datum zahájení činnosti - uvede se den, měsíc a rok zahájení činnosti ve formátu DD.MM.RRRR.
Datum přerušení činnosti - v případě přerušení činnosti se uvede den, měsíc a rok ve formátu DD.MM.RRRR, ke kterému byla činnost dočasně pozastavena. Ohlašuje se pouze v případě, že přerušení činnosti bude delší než 2 měsíce.
Datum obnovení činnosti - v případě obnovení činnosti po přerušení resp. dočasném odstavení se uvede den, měsíc a rok ve formátu DD.MM.RRRR.
Datum ukončení činnosti - uvede se den, měsíc a rok ukončení činnosti ve formátu DD.MM.RRRR.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Hlášení krajského úřadu o vydaných rozhodnutích podle zákona, o ohlášených údajích o zařízeních, o obchodnících, přidělovaných identifikačních číslech zařízení a obchodníků a hlášení obecního úřadu obce s rozšířenou působností o vydaných rozhodnutích podle zákona
Hlášení obsahuje:
1) identifikaci ohlašovatele:
2) informaci o vydaných a platných rozhodnutích obsahující:
3) rozhodnutí podle zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností a provozní řád zařízení ve formátu, který je stanoven v přenosovém datovém standardu ministerstva. V odůvodněných případech, zejména z technických důvodů a ekonomických důvodů, je možné upustit od elektronické podoby mapových, obrazových a grafických podkladů, které jsou součástí provozního řádu,
4) údaje ohlášených zařízení k využití odpadu provozovaných na základě výjimky z povolení podle § 21 odst. 3 zákona, údaje ohlášených malých zařízení provozovaných na základě souhlasu podle § 64 odst. 2 zákona,
5) identifikační číslo zařízení, identifikační číslo obchodníka, PID u zařízení povolených podle integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci.

a) identifikační číslo krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností,

a) číslo jednací,

b) název úřadu,

b) věc, předmět řízení,

c) adresu úřadu,

c) datum zahájení řízení, datum vydání rozhodnutí a datum nabytí právní moci,

d) dobu platnosti, pokud je rozhodnutí vydáno na dobu určitou nebo termín předložení zprávy o revizi,

d) jméno a příjmení osoby zpracovávající hlášení, včetně kontaktních údajů, tedy telefon, adresa elektronické pošty,

e) identifikaci účastníků řízení podle správního řádu podle stavu platného v době vydání rozhodnutí zahrnující: identifikační číslo osoby, identifikační číslo základní územní jednotky, obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo, jde-li o právnickou osobou; jméno, popřípadě jména a příjmení, obchodní firmu a sídlo, jde-li o fyzickou osobou,

g) označení ustanovení zákona o odpadech nebo zákona o výrobcích s ukončenou životností, podle kterého bylo v řízení rozhodováno, a to podle číselníku, který je součástí přenosového datového standardu ministerstva,

i) zařízení určené pro nakládání s odpady, ke kterému se řízení vztahuje, IČZ,

j) případě povolení provozu zařízení rovněž

1. seznam odpadů, pro které je zařízení určeno, a odpady vystupujících ze zařízení, katalogové číslo odpadu, kategorie odpadu a název odpadu podle Katalogu odpadů, a pokud jsou v zařízení vyráběny výrobky, též popis výrobků vystupujících ze zařízení,

2. název, typ zařízení, povolené činnosti v zařízení, relevantní kapacity zařízení podle přílohy č. 3 k zákonu,

k) v případě povolení k obchodování s odpady seznam druhů a kategorie odpadu podle Katalogu odpadů, na které se uděluje povolení k obchodování s odpady,

Způsob výpočtu plnění cíle obce
Obec vypočítá podle vzorce a tabulek č. 1 a č. 2 podíl součtu množství odděleně soustředěných recyklovatelných složek komunálního odpadu v rámci obecního systému a těchto recyklovatelných složek komunálního odpadu odděleně soustředěných občany obce mimo systém obce a množství zkompostovaných rostlinných zbytků z území obce v komunitní kompostárně k součtu celkového množství komunálního odpadu vyprodukovaného obcí a převzatého od občanů obce mimo systém obce a množství zkompostovaných rostlinných zbytků z území obce v komunitní kompostárně. Získaný podíl se vynásobí 100 a uvede se v %.

Cíl = \frac{[(m s l o ž k a K O 1 + m s l o ž k a K O n) z o b e c n í h o s y s t .] + [(m s l o ž k a K O 1 + m s l o ž k a K O n) m i m o o b e c n í s y s t .] + [komunitní]}{[(m p r o d u k c e K O z o b e c n í h o s y s t .) + (m K O m i m o o b e c n í s y s t .)] + [komunitní]} x 100 [%]

Vysvětlivky:
Cíl – podíl odděleně soustředěných recyklovatelných složek komunálního odpadu vyjádřený v %. Výsledek se zaokrouhlí na dvě desetinná místa.
Čitatel – celková hmotnost odděleně soustředěných recyklovatelných složek komunálního odpadu, včetně hmotnosti rostlinných zbytků zpracovaných v rámci obecního systému v komunitní kompostárně.
Jmenovatel – celková hmotnost komunálního odpadu, tj. komunálního odpadu vznikajícího v rámci obecního systému a komunálního odpadu vznikajícího na území obce při činnosti nepodnikajících fyzických osob, který není předán do obecního systému a je nepodnikajícími fyzickými osobami předán mimo tento obecní systém, včetně hmotnosti rostlinných zbytků zpracovaných v rámci obecního systému v komunitní kompostárně.
(msložka KO1-n) z obecního systému – hmotnost odděleně soustředěné recyklovatelné složky komunálního odpadu sebrané v rámci obecního systému.
m produkce KO z obecního systému – hmotnost komunálního odpadu vznikajícího v rámci obecního systému.
(msložka KO1-n) mimo obecní systém – hmotnost odděleně soustředěné recyklovatelné složky komunálního odpadu vznikající na území obce při činnosti nepodnikajících fyzických osob, která není předána do obecního systému a je nepodnikající fyzickou osobou předána mimo tento obecní systém.
komunitní – hmotnost rostlinných zbytků z území obce vstupujících do technologie kompostování v komunitní kompostárně.
m celkem KO – hmotnost komunálního odpadu vznikajícího v rámci obecního systému a komunálního odpadu vznikajícího na území obce při činnosti nepodnikajících fyzických osob, které nejsou předány do obecního systému a jsou nepodnikajícími fyzickými osobami předány mimo tento obecní systém.
m KO mimo obecní systém – hmotnost komunálního odpadu vznikajícího na území obce při činnosti nepodnikajících fyzických osob, který není předán do obecního systému a je nepodnikajícími fyzickými osobami předán mimo tento obecní systém.
Seznam odděleně soustřeďovaných recyklovatelných složek komunálního odpadu, které je možné zahrnout do výpočtu čitatele v podílu podle vzorce, je stanoven v tabulce č. 1 této přílohy.
Seznam odpadů představujících komunální odpad zahrnutý do výpočtu jmenovatele v podílu podle vzorce je stanoven v tabulce č. 2.
Tabulka č. 1
Seznam odpadů představujících odděleně soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadu
(m složka)

Katalogové číslo	Název odpadu
20 01 01	Papír a lepenka
20 01 02	Sklo
20 01 08	Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven
20 01 10	Oděvy
20 01 11	Textilní materiály
20 01 25	Jedlý olej a tuk
20 01 38	Dřevo
20 01 39	Plasty
20 01 40	Kovy
20 02 01	Biologicky rozložitelný odpad

Tabulka č. 2
Seznam odpadů představujících komunální odpad, které se započítají do celkového množství komunálních odpadů
(m celkem KO)

20 01 01	Papír a lepenka
20 01 02	Sklo
20 01 08	Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven
20 01 10	Oděvy
20 01 11	Textilní materiály
20 01 13*	Rozpouštědla
20 01 14*	Kyseliny
20 01 15*	Zásady
20 01 17*	Fotochemikálie
20 01 19*	Pesticidy
20 01 25	Jedlý olej a tuk
20 01 26*	Olej a tuk neuvedený pod číslem 20 01 25
20 01 27*	Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky
20 01 28	Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice neuvedené pod číslem 20 01 27
20 01 29*	Detergenty obsahující nebezpečné látky
20 01 30	Detergenty neuvedené pod číslem 20 01 29
20 01 31*	Nepoužitelná cytostatika
20 01 32*	Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 20 01 31
20 01 37*	Dřevo obsahující nebezpečné látky
20 01 38	Dřevo
20 01 39	Plasty
20 01 40	Kovy
20 01 41	Odpady z čištění komínů
20 01 99	Další frakce jinak blíže neurčené
20 02 01	Biologicky rozložitelný odpad
20 02 03	Jiný biologicky nerozložitelný odpad
20 03 01	Směsný komunální odpad
20 03 02	Odpad z tržišť
20 03 03	Uliční smetky
20 03 07	Objemný odpad
20 03 99	Komunální odpady jinak blíže neurčené

Vysvětlivka k tabulce č. 1 a tabulce č. 2
Druh odpadu podle tabulky č. 1 a tabulky č. 2 zahrnuje i poddruhy odpadu.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.

Vysvětlivky:
Určeno obci, na jejímž území odpad vznikl - provozovatel zařízení identifikuje obec, pro kterou je oznámení určeno.
IČO - uvede se identifikační číslo osoby (obce).
Obec - uvede se název obce.
IČZUJ obce - uvede se IČZÚJ obce, kde byl odpad vyprodukován, když to nelze zjistit, pak se uvede IČZÚJ obce, na jejímž území se nachází zařízení ke sběru odpadů. Číslo se uvádí podle jednotného číselníku obcí ČR vydaného Českým statistickým úřadem.
Identifikace zařízení – provozovatel zařízení ke sběru odpadů identifikuje své zařízení.
Název zařízení - uvede se název nebo zařízení pro nakládání s odpady, jak je zapsán v obchodním rejstříku nebo v živnostenském listu.
IČO - uvede se identifikační číslo provozovatele zařízení ke sběru odpadů; pokud je IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet osm míst.
IČZ - uvede se identifikační číslo zařízení ke sběru odpadů přidělené krajským úřadem.
Ulice, č.p., č.o, obec, PSČ - uvedou se adresní údaje, kde se nachází stacionární zařízení ke sběru odpadů. V případě mobilního zařízení ke sběru odpadů se uvedou adresní údaje sídla (odštěpného závodu) provozovatele zařízení.
Převzaté komunální odpady od fyzických osob - uvedou se převzaté komunální odpady od fyzických osob. Uvede se druh případně poddruh a souhrnné množství převzatého komunálního odpadu za předchozí kalendářní rok. Uvede se katalogové číslo a název komunálního odpadu v souladu s katalogem odpadů a hmotnost v tunách pro každý druh případně poddruh odpadu na samostatný řádek.
Oznámení vyplnil - uvedou se jméno, příjmení a kontaktní údaje osoby vyplňující oznámení.
Datum - uvede se datum vyhotovení oznámení ve formátu DD.MM.RRRR.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Označování nebezpečných odpadů

1. Prostředky pro soustřeďování nebezpečných odpadů se označují písemně názvem odpadu, jeho katalogovým číslem a dále kódem a názvem nebezpečné vlastnosti, nápisem „nebezpečný odpad“ a výstražným grafickým symbolem pro nebezpečnou vlastnost.

2. Označení kódem a názvem nebezpečné vlastnosti, nápisem „nebezpečný odpad“ a výstražným grafickým symbolem se uvádí na označovacím štítku. Označovací štítek, název odpadu a jeho katalogové číslo musí být při běžném nakládání viditelné pro osobu nakládající s nebezpečnými odpady. Název odpadu a jeho katalogové číslo mohou být součástí štítku, v takovém případě musí být uvedeny stejnou velikostí písma jako nápis „nebezpečný odpad“. Část štítku s názvem odpadu a jeho katalogovým číslem se nezapočítává do minimálních rozměrů štítku podle bodu 4.

3. V případě, že odpad vykazuje současně více nebezpečných vlastností, je prostředek pro soustřeďování nebezpečných odpadů označen štítkem s kódy, názvy a výstražnými grafickými symboly všech těchto nebezpečných vlastností.

4. Označovací štítek a každý výstražný grafický symbol musí dosahovat alespoň rozměru podle tabulky č. 1.
Tabulka č. 20.1

Velikost obalu (I)	Rozměr štítku (v milimetrech)	Rozměry každého z výstražných grafických symbolů (v milimetrech)
menší nebo rovno 3	pokud možno alespoň 52 x 74	pokud možno alespoň 16 x 16 nikdy však méně než 10 x 10
větší než 3 a menší nebo rovno 50	alespoň 74 x 105	alespoň 23 x 23
větší než 50 a menší nebo rovno 500	alespoň 105 x 148	alespoň 32 x 32
větší než 500	alespoň 148 x 210	alespoň 46 x 46

5. Výstražné grafické symboly pro jednotlivé nebezpečné vlastnosti jsou uvedeny v tabulce č. 2.
Tabulka č. 20.2
Grafické symboly mají černý znak na bílém podkladu s červeným rámečkem, který je dostatečně široký, aby byl jasně viditelný.

Pořadové číslo	Grafický symbol	Nebezpečná vlastnost
1		HP 1 Výbušné
2		HP 2 Oxidující
3		HP 3 Hořlavé
4		HP 4 Dráždivé – dráždivé pro oči a kůži^a)HP 8 Žíravé
5		HP 4 Dráždivé – dráždivé pro oči a kůži^b)HP 15 Následně nebezpečný
6		HP 6 Akutní toxicita HP 12 Uvolňování akutně toxického plynu
7		HP 5 Toxicita pro specifické cílové orgány/Toxicita při vdechnutí HP 7 Karcinogenní HP 10 Toxické pro reprodukci HP 11 Mutagenní HP 13 Senzibilizující
8		HP 9 Infekční
9		HP 14 Ekotoxický
10	Grafický symbol se doplní podle projevující se nebezpečné vlastnosti, kterou v době vzniku neměl	HP 15 Odpad schopný vykazovat při nakládání s ním některou zvýše uvedených nebezpečných vlastností, kterou v době vzniku neměl Na štítku se uvede název nebezpečné vlastnosti následovně: Následně nebezpečný.

Vysvětlivky
^a) Pro nebezpečné odpady obsahující látky nebo směsi klasifikované jedním z následujících kódů tříd a kategorií nebezpečnosti a kódů standardních vět o nebezpečnosti: žíravost pro kůži Skin corr. 1A, (H314 Způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí) a na poškození očí Eye dam. 1, (H318 Způsobuje vážné poškození očí).
^b) Pro nebezpečné odpady obsahující látky nebo směsi klasifikované jedním z následujících kódů tříd a kategorií nebezpečnosti a kódů standardních vět o nebezpečnosti: dráždivost pro kůži Skin irrit. 2 (H315 Dráždí kůži) a na podráždění očí Eye irrit. 2 (H319 Způsobuje vážné podráždění očí).
V případě, že odpad obsahuje nebo je podezření, že odpad obsahuje nebezpečné látky nebo směsi uvedené v písmeni a) i v písmeni b), pak se použije grafický symbol uvedený pod písmenem a).

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.

Vysvětlivky:
Způsob vyplňování Ohlašovacího listu
IČOL - Identifikační číslo ohlašovacího listu pro přepravu nebezpečných odpadů po území ČR, které k ohlášené přepravě automaticky přiřazuje Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností – samostatný modul Systém evidence přepravy nebezpečných odpadů.
Kyvadlová přeprava – „Ano“ se uvede v případě, že se jedná o přepravu podle § 40 odst. 2 této vyhlášky. Pokud kyvadlovou přepravu nebezpečných odpadů vykonává více osob provádějících přepravu, identifikují se na jednom ohlašovacím listu včetně použitých dopravních prostředků.
Odesílatel – Původce odpadu nebo zařízení pro nakládání s odpady, kteří odesílají odpad ze své provozovny / zařízení. V případě přepravy mobilním zařízením ke sběru odpadů je to vždy provozovatel tohoto zařízení.
Typ odesílatele: uvede se jeden ze čtyř typů (1. původce / stacionární zařízení, 2. mobilní zařízení ke sběru odpadu, 3. mobilní zařízení ke zpracování odpadu, 4. činnost na území obce s rozšířenou působností (SO ORP / SOP).
IČO - uvede se identifikační číslo původce nebo zařízení pro nakládání s odpady; pokud je IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet osm míst.
IČZ / IČP - uvede se identifikační číslo zařízení určeného pro nakládání s odpady, v případě původce odpadu se uvede identifikační číslo provozovny původce odpadu. V případě vzniku odpadu mimo provozovnu při činnosti na území správního obvodu se zde uvede kód ORP / SOP.
Obchodní firma / název / jméno a příjmení - uvede se název nebo jméno původce nebo zařízení pro nakládání s odpady, jak je zapsáno v obchodním rejstříku nebo v živnostenském listu.
Ulice, Obec, PSČ – uvedou se adresní údaje provozovny původce nebo zařízení pro nakládání s odpady podle typu odesílatele. V případě mobilního zařízení ke sběru odpadů se uvede adresa sídla provozovatele zařízení. V případě vzniku odpadu mimo provozovnu při činnosti na území správního obvodu se uvedou adresní údaje ORP / SOP. V případě mobilního zařízení ke zpracování odpadů v SO ORP se uvedou adresní údaje ORP.
IČZÚJ - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce odpovídající adrese provozovny původce nebo zařízení pro nakládání s odpady. Uvádí se podle jednotného číselníku obcí ČR. Číslo se uvádí podle jednotného číselníku obcí ČR vydaného Českým statistickým úřadem.
Připojené doklady - uvede se seznam dokladů vyplývajících z jiných právních předpisů²⁵) pro jednotlivé druhy přepravy.
Příjemce / vykládka - uvede se zařízení pro nakládání s odpady, do kterého se odpad přepravuje.
IČO - uvede se identifikační číslo osoby; pokud má osoba IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet osm míst.
IČZ - uvede se identifikační číslo zařízení určeného pro nakládání s odpady.
Obchodní firma / název / jméno a příjmení - uvede se název / jméno provozovatele zařízení určeného pro nakládání s odpady, jak je zapsán v obchodním rejstříku nebo v živnostenském listu.
Ulice, Obec, PSČ – uvedou se adresní údaje zařízení určeného pro nakládání s odpady, do kterých byl odpad přepraven.
IČZÚJ - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce odpovídající adrese zařízení určeného pro nakládání s odpady. Uvádí se podle jednotného číselníku obcí ČR.
Nakládka nebezpečného odpadu
Místo nakládky – informace o místu naložení odpadu včetně předávajícího a předávaných odpadů. V případě mobilního zařízení ke sběru odpadů: Pokud je v rámci jedné ohlášené přepravy více míst nakládek nebo více předávajících původců nebo zařízení k nakládání s odpady, od kterých je odpad přebírán, každý se zapisuje samostatně pod jednotlivým pořadovým číslem.
Pořadové číslo místa nakládky - uvede se pořadové číslo nakládky vzestupně od č. 1.
IČO - vyplňuje se identifikační číslo osoby předávající odpady; pokud má osoba IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet osm míst.
IČZ / IČP - uvede se identifikační číslo zařízení určeného pro nakládání s odpady, v případě původce odpadu se uvede identifikační číslo provozovny původce odpadu. V případě vzniku odpadu mimo provozovnu při činnosti na území správního obvodu se zde uvede kód ORP / SOP.
Obchodní firma / název / jméno a příjmení - uvede se název nebo jméno původce nebo zařízení pro nakládání s odpady, jak je zapsán v obchodním rejstříku nebo v živnostenském listu.
Ulice, Obec, PSČ – uvádí se adresní údaje místa nakládky a to i v případě, že je nakládka uskutečněna mimo areál předávajícího.
IČZÚJ - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce odpovídající adrese místa nakládky. Uvádí se podle jednotného číselníku obcí ČR.
Sloupec 1 – Pořadové číslo - uvede se pořadové číslo druhu případně poddruhu přepravovaného odpadu v rámci nakládky.
Sloupec 2 - Katalogové číslo nebezpečného odpadu podle Katalogu odpadů - uvede se katalogové číslo druhu případně poddruhu odpadu podle Katalogu odpadů.
Sloupec 3 - Název nebezpečného odpadu podle Katalogu odpadů - uvede se název druhu případně poddruhu odpadu podle Katalogu odpadů. Je možno uvést i zkrácený název.
Sloupec 4 - Množství - uvede se hmotnost přepravovaného odpadu v tunách. Zaokrouhluje se obvykle na tři desetinná místa, v případě potřeby lze až na šest desetinných míst.
Sloupec 5 - Počet kusů - uvede se počet kusů obalů, ve kterých je odpad přepravován.
Osoba provádějící přepravu
Osoba provádějící přepravu - uvedou se údaje o osobě provádějící přepravu, která zahajuje přepravu odpadu od odesílatele. Jde o externí osobu vykonávající přepravu odpadu nebo odesílatele nebo příjemce odpadu, pokud sami zajišťují přepravu. Pokud přepravu zajišťuje více osob, uvedou se samostatně pod jednotlivými pořadovými čísly. Uvedou se identifikační údaje k použitým dopravním prostředkům, zejména registrační značky.
V případě kyvadlové přepravy nebezpečných odpadů, kterou vykonává více osob provádějících přepravu, se vyplňují u každé osoby identifikační údaje jednotlivých použitých dopravních prostředků, zejména registrační značky.
Pořadové číslo osoby provádějící přepravu - uvede se jednotlivě pořadové číslo osoby provádějící přepravu vzestupně od č. 1.
IČO - uvede se identifikační číslo osoby provádějící přepravu, pokud má osoba IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet osm míst.
Obchodní firma / název / jméno a příjmení - uvede se název nebo jméno osoby provádějící přepravu, jak je zapsán v obchodním rejstříku nebo v živnostenském listu.
Ulice, Obec, PSČ – uvedou se adresní údaje sídla osoby provádějící přepravu.
IČZÚJ - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce odpovídající adrese sídla osoby provádějící přepravu. Uvádí se podle jednotného číselníku obcí ČR.
Razítko / podpis: Osoba provádějící přepravu potvrdí účast na přepravě odpadů aspoň jedním potvrzením, například podpisem odpovědné osoby.
Náklad předán osobě provádějící přepravu:
Datum předání odpadu osoby provádějící přepravu ve tvaru DD.MM.RRRR.
Identifikace odesílatele, razítko / podpis: Odesílatel potvrdí účast na přepravě odpadů aspoň jedním potvrzením, například podpisem odpovědné osoby.
Náklad předán příjemci:
Datum předání odpadu příjemci ve tvaru DD.MM.RRRR.
Identifikace příjemce, razítko / podpis: Příjemce potvrdí účast na přepravě odpadů aspoň jedním potvrzením, například podpisem odpovědné osoby.
Poznámka: prostor pro vložení poznámky osob zúčastněných na přepravě nebezpečných odpadů.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Vymezení kovových odpadů

1. Kovové odpady, u nichž je provozovatel zařízení povinen při jejich převzetí zaznamenat údaje o fyzické osobě, která fyzicky předala odpad do zařízení, a přebíraných odpadů, a kovové odpady, za které může provozovatel zařízení poskytovat úplatu pouze způsobem uvedeným v § 19 odst. 3 zákona

Kód druhu odpadu	Název druhu odpadu
02 01 10	Kovové odpady
12 01 01	Piliny a třísky železných kovů
12 01 03	Piliny a třísky neželezných kovů
15 01 04	Kovové obaly
16 01 04*	Vozidla s ukončenou životností
16 01 06	Vozidla s ukončenou životností zbavené kapalin a jiných nebezpečných součástí
16 01 17	Železné kovy
16 01 18	Neželezné kovy
16 08 01	Upotřebené katalyzátory obsahující zlato, stříbro, rhenium, rhodium, paladium, iridium nebo platinu (kromě odpadu uvedeného pod číslem 16 08 07)
17 04 01	Měď, bronz, mosaz
17 04 02	Hliník
17 04 03	Olovo
17 04 04	Zinek
17 04 05	Železo a ocel
17 04 06	Cín
17 04 07	Směsné kovy
17 04 11	Kabely neuvedené pod 17 04 10
20 01 40	Kovy

Vysvětlivka: Kód druhu odpadu zahrnuje i poddruhy odpadu.

2. Kovové odpady, za které nesmí provozovatel zařízení poskytovat úplatu v případě převzetí od nepodnikajících fyzických osob
Kovový odpad mající povahu

a) uměleckého díla nebo jeho části nebo předmětu kulturní hodnoty²⁶),

b) pietního nebo bohoslužebného předmětu nebo jeho části,

c) průmyslového strojního zařízení nebo jeho části,

d) obecně prospěšného zařízení nebo jeho části, zejména zařízení pro hromadnou dopravu, dopravní značení, součásti nebo příslušenství veřejného prostranství a pozemních komunikací a energetické, vodárenské nebo kanalizační zařízení, nebo

e) části vybraného výrobku nebo výrobku s ukončenou životností s výjimkou kompletní startovací baterie, která se v tomto případě nepovažuje za součást vozidla s ukončenou životností.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Vybourané stavební materiály, výrobky, vedlejší produkty a stavební a demoliční odpady, které musí být soustřeďovány odděleně

1. Neznečištěné vybourané stavební materiály a výrobky, které je možné opětovně použít nebo stavební a demoliční odpady, které je možné recyklovat:
- stacionární stroje,
- elektrické přístroje,
- podlahové konstrukce,
- sanitární technika,
- sklo, ploché sklo, izolační sklo, sklo pro stavební účely, skleněné stěny a stěny z luxfer,
- dřevo a výrobky ze dřeva neznečištěné nebezpečnými látkami,
- dveře a okna a další výplně stavebních otvorů,
- rostliny,
- beton a betonové konstrukce,
- cihly a zdicí prvky,
- střešní tašky,
- keramické obkladové prvky, další obkladové prvky a sanitární keramika,
- asfaltové směsi, které neobsahují nebezpečné látky,
- zemina a kamení, které neobsahují nebezpečné látky,
- štěrk ze železničního svršku, který neobsahuje nebezpečné látky,
- sádrokartonové desky a stavební materiály na bázi sádry, které neobsahují nebezpečné látky,
- konstrukční kovové stavební díly a jiné kovové výrobky,
- plastové výrobky a materiály z PVC (Polyvinylchlorid) - okenní profily, podlahové krytiny, hydroizolační fólie, střešní krytina a další,
- plastové stavební výrobky a materiály jiné než PVC,
- pěnový polystyren, který neobsahuje nebezpečné látky,
- minerální vlna, která neobsahuje nebezpečné látky,
- směsi betonu, cihel, tašek a keramických výrobků, které neobsahují nebezpečné látky,
- polyvinylchlorid (okenní profily, podlahové krytiny, hydroizolační fólie, střešní krytina).

2. Vybourané stavební materiály, které jsou vedlejším produktem.
- zeminy a kamení,
- znovuzískané asfaltové směsi.

3. Stavební a demoliční odpady, které obsahují nebezpečné složky:
- izolační materiály s obsahem azbestu,
- stavební materiály obsahující azbest,
- sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné,
- asfaltové směsi katalogové číslo 17 03 01*,
- zemina a kamení obsahující nebezpečné látky,
- vytěžená hlušina obsahující nebezpečné látky,
- štěrk ze železničního svršku obsahující nebezpečné látky,
- pěnový polystyren, který obsahuje nebezpečné látky,
- minerální vlna, která obsahuje nebezpečné látky,
- jiné izolační materiály, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky,
- stavební materiály na bázi sádry znečištěné nebezpečnými látkami,
- stavební a demoliční odpady obsahující rtuť,
- stavební a demoliční odpady obsahující PCB,
- směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahující nebezpečné látky,
- jiné stavební a demoliční odpady, včetně směsných stavebních a demoličních odpadů, obsahující nebezpečné látky,
- stavební díly obsahující minerální oleje nebo jimi znečištěné,
- škvára obsahující nebezpečné látky,
- elektrické součásti a zařízení obsahující škodlivé látky (např. plynové lampy obsahující Hg, zářivky, úsporné žárovky; kondenzátory obsahující PCB, jiná elektrická zařízení obsahující PCB, kabely s jinými izolačními kapalinami),
- chladicí látky a izolační materiály v chladicích a klimatizačních přístrojích s částečně halogenovanými chlor-fluorovanými uhlovodíky,
- materiály obsahující polycyklické aromatické uhlovodíky jiné než asfaltové směsi uvedené pod katalogovým číslem 17 03 01*,
- stavební díly, které obsahují nebo k jejichž impregnaci byly použity soli, oleje, dehtové oleje nebo fenolový olej.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Biologicky rozložitelné odpady
Tabulka č. 25.1
Seznam biologicky rozložitelných odpadů podle § 63 odst. 1 zákona

02 01 01	Kaly z praní a z čištění
02 01 03	Odpad rostlinných pletiv
02 01 06	Zvířecí trus, moč a hnůj (včetně znečištěné slámy), kapalné odpady, soustřeďované odděleně a zpracovávané mimo místo vzniku¹⁾
02 01 07	Odpady z lesnictví
02 02 01	Kaly z praní a z čištění
02 02 03	Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
02 02 04	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
02 03 01	Kaly z praní, čištění, loupání, odstřeďování a separace
02 03 04	Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
02 03 05	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
02 03 99	Odpady jinak blíže neurčené
02 04 03	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
02 05 01	Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
02 05 02	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
02 06 01	Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
02 06 03	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
02 07 01	Odpad z praní, čištění a mechanického zpracování surovin
02 07 02	Odpad z destilace lihovin
02 07 04	Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
02 07 05	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
03 01 01	Odpadní kůra a korek
03 01 05	Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod číslem 03 01 04
03 03 01	Odpadní kůra a dřevo
03 03 07	Mechanicky oddělený výmět z rozvlákňování odpadního papíru a lepenky (pouze odpad kartonu)
03 03 09	Odpadní kaustifikační kal
03 03 10	Výmětová vlákna, kaly z mechanického oddělování obsahující vlákna, výplně a povrchové vrstvy z mechanického třídění
03 03 11	Kaly z čistění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 03 03 10
04 01 01	Odpadní klihovka a štípenka
04 01 07	Kaly neobsahující chrom, zejména kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
04 02 10	Organické hmoty z přírodních produktů (např. tuk, vosk)
04 02 20	Ostatní kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod 04 02 19
15 01 03	Dřevěné obaly
17 02 01	Dřevo
19 05 03	Kompost nevyhovující jakosti
19 06 03	Extrakty z anaerobního zpracování komunálního odpadu²⁾
19 06 04	Produkty vyhnívání z anaerobního zpracování komunálního odpadu²⁾
19 06 05	Extrakty z anaerobního zpracování odpadů živočišného a rostlinného původu
19 06 06	Produkty vyhnívání z anaerobního zpracování živočišného a rostlinného odpadu
19 08 05	Kaly z čištění komunálních odpadních vod
19 08 09	Směs tuků a olejů z odlučovačů tuků obsahujících pouze jedlé oleje a jedlé tuky
19 08 12	Kaly z biologického čištění odpadních vod neuvedené pod číslem 19 08 11
19 09 01	Pevné odpady z primárního čištění (z česlí a filtrů)
19 09 02	Kaly z čiření vody
19 12 07	Dřevo neuvedené pod číslem 19 12 06
19 12 12	Jiné odpady (včetně směsí materiálů) z mechanické úpravy odpadu neuvedené pod číslem 19 12 11 (pouze odpad, který vznikl v zařízení určeném pro nakládání s biologicky rozložitelným odpadem úpravou biologicky rozložitelných odpadů uvedených v tomto seznamu)
20 01 08	Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven
20 01 25	Jedlý olej a tuk
20 01 38	Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37
20 02 01	Biologicky rozložitelný odpad
20 03 02	Odpad z tržišť
20 03 04	Kal ze septiků a žump

1) Statková hnojiva nemusí být při předání do zařízení zařazena jako odpad.
2) Pouze pokud se nejedná o výstup z úpravy směsného komunálního odpadu.
Tabulka č. 25.2
Seznam odpadů využitelných v malém zařízení

02 01 03	Odpad z rostlinných pletiv
20 01 08 01	Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven rostlinného původu
20 01 38	Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37
20 02 01	Biologicky rozložitelný odpad
20 03 02	Odpad z tržišť

Tabulka č. 25.3
Seznam odpadů využitelných ve vermikompostárně

02 01 01	Kaly z praní a z čištění
02 01 03	Odpad rostlinných pletiv
02 01 06	Zvířecí trus, moč a hnůj (včetně znečištěné slámy), kapalné odpady soustřeďované odděleně a zpracovávané mimo místo vzniku ¹⁾²⁾
02 01 07	Odpady z lesnictví
02 03 01	Kaly z praní, čištění, loupání, odstřeďovaní a separace
02 03 04	Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
02 07 02	Odpady z destilace lihovin
03 01 05	Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod číslem 03 01 04
03 03 01	Odpadní kůra a dřevo
15 01 01	Papírové a lepenkové obaly
17 02 01	Dřevo
19 08 02	Odpady z lapáků písku²⁾
19 08 05	Kaly z čištění komunálních odpadních vod²⁾
19 12 07	Dřevo neuvedené pod číslem 19 12 06
20 01 08 01	Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven rostlinného původu
20 01 38	Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37
20 02 01	Biologicky rozložitelný odpad
20 03 02	Odpad z tržišť

1) Statková hnojiva nemusí být při předání do zařízení zařazena jako odpad.
2) Pouze pokud je v technologickém procesu zařazeno před kompostování nebo byla ve vermikompostárně ověřena technologie z hlediska účinnosti hygienizace.a probíhá pravidelné ověřování limitních hodnot indikátorových organismů
Tabulka č. 25.4
Odpady, jejichž zpracovávání podléhá souhlasu veterinární správy

02 01 06	Zvířecí trus, moč a hnůj (včetně znečištěné slámy), kapalné odpady, soustřeďované odděleně a zpracovávané mimo místo vzniku
02 02 01	Kaly z praní a z čištění
02 02 03	Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
02 02 04	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
02 05 01	Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
04 01 01	Odpadní klihovka a štípenka
19 08 09	Směs tuků a olejů z odlučovačů tuků obsahujících pouze jedlé oleje a jedlé tuky
20 01 08	Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven s výjimkou odpadu 20 01 08 01 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven rostlinného původu
20 01 25	Jedlý olej a tuk

Tabulka č. 25.5 Odpady, jejichž zpracovávání podléhá povinnosti ověření účinnosti technologie a pravidelnému ověřování limitních hodnot indikátorových organismů

19 08 05	Kaly z čištění komunálních odpadních vod
19 08 02	Odpady z lapáků písku
20 03 04	Kal ze septiků a žump

A dále vedlejší produkty živočišného původu a materiály III. kategorie, pokud to vyžaduje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), nebo veterinární správa ve svém souhlasu. V případě odpadu 19 08 05 Kaly z čištění komunálních odpadních vod se povinnost ověření účinnosti technologie a pravidelného ověřování limitních hodnot indikátorových organismů nevztahuje na kaly kategorie I.
Tabulka č. 26.6 Seznam biologicky rozložitelných odpadů pro účely sledování cílů vztahujících se k biologicky rozložitelným odpadům

02 01 01	Kaly z praní a z čištění
02 01 03	Odpad rostlinných pletiv
02 01 06	Zvířecí trus, moč a hnůj (včetně znečištěné slámy), kapalné odpady, soustřeďované odděleně a zpracovávané mimo místo vzniku
02 01 07	Odpady z lesnictví
02 02 01	Kaly z praní a z čištění
02 02 03	Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
02 02 04	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
02 03 01	Kaly z praní, čištění, loupání, odstřeďování a separace
02 03 04	Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
02 03 05	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
02 03 99	Odpady jinak blíže neurčené
02 04 03	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
02 05 01	Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
02 05 02	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
02 06 01	Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
02 06 03	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
02 07 01	Odpad z praní, čištění a mechanického zpracování surovin
02 07 02	Odpad z destilace lihovin
02 07 04	Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
02 07 05	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
03 01 01	Odpadní kůra a korek
03 01 05	Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod číslem 03 01 04
03 03 01	Odpadní kůra a dřevo
03 03 07	Mechanicky oddělený výmět z rozvlákňování odpadního papíru a lepenky
03 03 08	Odpady ze třídění papíru a lepenky určené k recyklaci
03 03 09	Odpadní kaustifikační kal
03 03 10	Výmětová vlákna, kaly z mechanického oddělování obsahující vlákna, výplně a vrstvy z mechanického třídění povrchové
03 03 11	Kaly z čistění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 03 03 10
04 01 01	Odpadní klihovka a štípenka
04 01 07	Kaly neobsahující chrom, zejména kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
04 02 10	Organické hmoty z přírodních produktů (např. tuk, vosk)
04 02 20	Ostatní kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod 04 02 19
04 02 21	Odpady z nezpracovaných textilních vláken
04 02 22	Odpady ze zpracovaných textilních vláken
15 01 01	Papírové a lepenkové obaly
15 01 03	Dřevěné obaly
17 02 01	Dřevo
19 05 03	Kompost nevyhovující jakosti
19 06 03	Extrakty z anaerobního zpracování komunálního odpadu*
19 06 04	Produkty vyhnívání z anaerobního zpracování komunálního odpadu*
19 06 05	Extrakty z anaerobního zpracování odpadů živočišného a rostlinného původu
19 06 06	Produkty vyhnívání z anaerobního zpracování živočišného a rostlinného odpadu
19 08 05	Kaly z čištění komunálních odpadních vod
19 08 09	Směs tuků a olejů z odlučovačů tuků obsahujících pouze jedlé oleje a jedlé tuky
19 08 12	Kaly z biologického čištění odpadních vod
19 09 01	Pevné odpady z primárního čištění (z česlí a filtrů)
19 09 02	Kaly z čiření vody
19 12 01	Papír a lepenka
19 12 07	Dřevo neuvedené pod číslem 19 12 06
19 12 12	Jiné odpady (včetně směsí materiálů) z mechanické úpravy odpadu neuvedené pod číslem 19 12 11 (pouze odpad, který vznikl v zařízení určeném pro nakládání s biologicky rozložitelným odpadem úpravou biologicky rozložitelných odpadů)
20 01 01	Papír a lepenka, s výjimkou papíru s vysokým leskem a odpadu z tapet
20 01 08	Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven
20 01 10	Oděvy
20 01 11	Textilní materiály
20 01 25	Jedlý olej a tuk
20 01 38	Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37
20 02 01	Biologicky rozložitelný odpad
20 03 01	Směsný komunální odpad
20 03 02	Odpad z tržišť
20 03 03	Uliční smetky
20 03 07	Objemný odpad \|

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Obsah provozního řádu zařízení k využívání biologicky rozložitelných odpadů
Provozní řád zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady obsahuje údaje stanovené pro provozní řád v příloze č. 1 k této vyhlášce a tyto další údaje:

a) předpokládaný způsob využití výstupu ze zařízení,

b) opatření pro splnění požadavků na ochranu zdraví a životního prostředí v souladu s jinými právními předpisy,

c) opatření k provádění kontroly emisí pachů,

d) v případě bioplynových stanic je nezbytné vždy uvést následující údaje:

1. specifikace vstupů do zařízení a jejich předpokládané množství podle jednotlivých druhů vstupů v tunách/rok,

2. popis způsobu skladování vstupů,

3. popis průběhu procesu anaerobní digesce, včetně klasifikace procesu anaerobní digesce podle sušiny substrátu a podle provozní teploty, dále doby zdržení vstupů v procesu anaerobní digesce,

4. popis míst možného vývinu emisí pachových látek a popis přijatých technicko-organizačních opatření k zamezení vzniku a záchytu emisí pachových látek při běžném provozu zařízení i při mimořádných stavech,

5. popis způsobu nakládání s rekultivačním digestátem, včetně upřesnění způsobu nakládání s digestátem vzniklým při havarijních nebo jiných mimořádných situacích,

e) v případě jiných zařízení než bioplynová stanice popisem procesního modelu, který zajistí splnění podmínek provozu kompostárny, a který obsahuje:

1. popis příjmu odpadů a dalších materiálů, popis kontroly odpadů z hlediska jejich vhodnosti pro přijetí ke zpracování z hlediska jejich vlastností, zejména obsahu nečistot; nastavení pravidel pro odmítnutí odpadů nebo materiálů a nastavení mechanismu odstranění nečistot; popis sledování změn vlhkosti v návaznosti na správné sestavení zakládky,

2. popis skladování a předúpravy odpadů,

3. popis tvorby zakládky, stanovení receptury surovinové skladby, způsob označení zakládek,

4. popis řízení zakládky, včetně hygienizace a dozrávání,

5. popis finální úpravy a skladování výstupů,

f) opatření k minimalizaci obtěžování a rizik z provozu zařízení, zejména emise pachu, emise tuhých znečišťujících látek, materiály zanášené větrem, hluk a dopravní provoz, ptáci, paraziti a hmyz, vznik aerosolů,

g) v případě zpracování odpadů vedlejších produktů živočišného původu opatření pro splnění požadavků jiných právních předpisů²⁷),

h) rozsah sledovaných ukazatelů stanovených pro hodnocení výstupů ze zařízení a četnost jejich kontrol podle přílohy č. 28, č. 30 a č. 31 k této vyhlášce,

i) případné další podmínky pro příjem biologicky rozložitelných odpadů navržené provozovatelem zařízení podle typu provozované technologie.

j) pokud kompostárna nemá zařízení ke sledování vlhkosti popis způsobu sledování vlhkosti zakládky a zpracovávaných biologicky rozložitelných odpadů (například provedením pěstní zkoušky).

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Teplotní režimy při hygienizaci
Tabulka č. 27.1
Kompostárna

Typy teplotních režimů
Poř. číslo	Teplotní limit	Časový interval
1.	≥ 70°C	souvisle po dobu min. 3 dny
2.	≥ 65°C	souvisle po dobu min. 5 dní
3.	≥ 60°C	souvisle po dobu min. 7 dní
4.	≥ 55°C	souvisle po dobu min. 14 dní

Postačuje dosažení jedné z uvedených možností.
Tabulka č. 27.2
Anaerobní digesce

Technologie	Vstupy	Teplota	doba
Anaerobní digesce	Biologicky rozložitelné odpady živočišného původu	>= 55 °C	24 hodin
Anaerobní digesce	Výhradně biologicky rozložitelné odpady rostlinného původu	>= 40°C	Střední doba zdržení min. 30 dnů

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Limitní hodnoty indikátorových mikroorganismů

Indikátorový mikroorganismus	Jednotky	Počet zkoušených vzorků při každé kontrole výstupu		Limitní hodnota (nález/ KTJ*)
Salmonella spp.	nález v 50 g	5		negativní
Escherichia coli nebo Enterokoky**	KTJ* v 1 gramu	5	4	< 10³
Escherichia coli nebo Enterokoky**	KTJ* v 1 gramu	5	1	< 5.10³

* KTJ - kolonie tvořící jednotku
** Z odebraných 5 vzorků musí minimálně stanovený počet vyhovět předepsaným limitům mikrobiologické zkoušky.
Způsob stanovení hodnot indikátorových mikroorganismů
Pro stanovení hodnot indikátorových mikroorganismů musí být použity výhradně metody uvedené v Katalogu odpadů.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Zařazování výstupů ze zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady do skupin
Výstupy ze zařízení pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů se podle svých vlastností a způsobu využití zařazují do následujících skupin:

1. skupina – výstupy využívané na zemědělské a lesní půdě
třída I výstupy, které splňují požadavky na uvádění do oběhu pro výrobky podle jiných právních předpisů¹³);
třída II výstupy, které splňují požadavky na uvádění do oběhu pro výrobky podle nařízení, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU²⁸);
třída III výstupy využívané na zemědělské a lesní půdě, které nejsou uváděny do oběhu podle jiných právních předpisů¹³);

2. skupina – výstupy, které splňují požadavky podle této vyhlášky a využívají se mimo zemědělskou a lesní půdu. Na základě skutečných vlastností, složení a způsobu využití se skupina dělí na tyto třídy:
třída I – určena pro využití na povrchu terénu užívaného nebo určeného pro zeleň u sportovních a rekreačních zařízení včetně těchto zařízení v obytných zónách s výjimkou venkovních hracích ploch (rekultivační kompost);
třída II – určena pro využití na povrchu terénu užívaného nebo určeného pro městskou zeleň, zeleň parků a lesoparků, pro využití při vytváření rekultivačních vrstev nebo pro přimíchávání do zemin při tvorbě rekultivačních vrstev, v intravilánu průmyslových zón, při úpravách terénu v průmyslových zónách (rekultivační kompost a rekultivační digestát). Použité množství v místě použití nesmí přesahovat v průměru 200 t sušiny na 1 ha v období deseti let. Rekultivační digestát musí být aplikován v dělených dávkách tak, aby nedošlo k zamokření pozemku na dobu delší než 12 hodin či k jeho zaplavení. Pro uvedená místa a účely je možné užívat i třídu I;
třída III – určena pro využití k vytváření rekultivačních vrstev zabezpečených skládek odpadů podle ČSN 83 8035 Skládkování odpadů – Uzavírání a rekultivace skládek, rekultivačními vrstvami odkališť nebo pro filtrační náplně biofiltrů (rekultivační kompost,). Pro uvedené účely je možné užívat i třídu I a třídu II;

3. skupina – upravený biologicky rozložitelný odpad určený k dalšímu zpracování v zařízení určeném k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady;

4. skupina – biologicky stabilizovaný odpad určený k dalšímu zpracování; do této skupiny mohou být zařazeny pouze výstupy, které nesplňují podmínky pro zařazení do 1., 2. nebo 3. skupiny;

5. skupina – odpad, který nebyl biologicky rozložitelným odpadem.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Požadavky na výstupy ze zařízení určených k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady
Tabulka č. 30.1
Limitní koncentrace vybraných rizikových látek a prvků mg/kg sušiny

Sledovaný ukazatel	Jednotka	Skupina 2 Třída I	Skupina 2 Třída II	Skupina 2 Třída III	Stabilizovaný biologicky rozložitelný odpad (skupina 4)
As	[mg/kg sušiny]	10	20	30	-
Cd	[mg/kg sušiny]	1,7	3	4	-
Cr_celkový	[mg/kg sušiny]	100	250	300	-
Cu	[mg/kg sušiny]	170	400	400	-
Hg	[mg/kg sušiny]	0,8	1,5	2	-
Ni	[mg/kg sušiny]	65	100	120	-
Pb	[mg/kg sušiny]	100	300	400	-
Zn	[mg/kg sušiny]	500	1200	1500	-
PCB		0,02	0,2		-
PAU		3	6		-
Nečistoty >2 mm		<0.5%	<0.5%	-	-
Nerozložitelné a nežádoucí příměsi		<5%	<5%	-	-
AT₄*		-	-	-	< 10 mg O₂/g sušiny

Tabulka č. 30.2
Kvalitativní znaky jakosti kompostu skupiny 2

Parametr	Jednotka	Hodnota
Vlhkost	% hm.	30 – 65
Spalitelné látky	% hm. v sušině	min. 20
Celkový dusík	% hm. v sušině	min. 0,6
Poměr C:N	max.	30
pH	-	6-9
Nerozložitelné příměsi > 20 mm	% hm. v sušině	< 3,0
Nežádoucí příměsi > 5 mm	% hm. v sušině	< 0,5
Klíčivá semena v 1l kompostu	ks	≤ 3

Rekultivačním kompostem se rozumí stabilizovaný výstup z aerobního zpracování biologicky rozložitelných odpadů, určený pro udržení nebo zlepšení vlastností půdy, použitelný mimo zemědělskou a lesní půdu
*Poměr C:N se vypočítává ze stanovení obsahu spalitelných látek v sušině následovně: (spalitelné látky:2):N
Tabulka č. 30.3
Kvalitativní znaky jakosti rekultivačního digestátu skupiny 2

Znak jakosti	Hodnota znaku jakosti
Vlhkost [% hm]	max. 98 [%]
Celkový dusík jako N přepočtený na vysušený vzorek [%]	min. 0,3

pH	6,0 – 9

Rekultivační digestát je stabilizovaný výstup z anaerobního zpracování biologicky rozložitelných odpadů, použitelný mimo zemědělskou a lesní půdu, nesmí vykazovat pachy svědčící o nedostatečné stabilitě výstupu nebo o přítomnosti nežádoucích látek.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Podrobnosti o vzorkování výstupů ze zařízení pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů

1. Četnost ověřování limitních hodnot indikátorových mikroorganismů, splnění požadavků na obsah škodlivin v sušině a kvalitativních znaků jakosti výstupů ze zařízení na využívání biologicky rozložitelných odpadů podle příloh č. 28 a č. 30 k této vyhlášce nebo jiných právních předpisů¹³).

Roční produkce výstupů [ t ]	Četnost kontrol výstupů
0 - 1000	2 x za rok
1001 - 5000	4 x za rok
5001 – 10 000	6 x za rok
10001 a více	12 x za rok

V případě celoročního provozu se kontroly provádějí v zimním a letním období.
Snížení četnosti zkoušek obsahu škodlivin v sušině a kvalitativních znaků jakosti výstupů pro kterýkoliv ze sledovaných ukazatelů je možné, jestliže v průběhu dvouletého období byly hodnoty daného ukazatele trvale pod 75 % stanoveného limitu. Snížení četnosti zkoušek je možné pouze na četnost uvedenou v předcházejícím řádku tabulky. Snížená četnost zkoušek musí být stanovena v provozním řádu příslušného zařízení.

2. Postup při odběru vzorku

a) Způsob vzorkování pro mikrobiologické parametry je nutné zvolit tak, aby odebrané vzorky byly reprezentativní pro celé množství posuzovaného výstupu, aby byl monitorován celý profil posuzovaného množství.

b) Při stanovení mikrobiologických kritérií se odebírají vždy jednorázové vzorky. Pro jednu analýzu výstupu musí být odebráno vždy 5 jednorázových vzorků v souladu s přílohou č. 28 přímo použitelného evropského předpisu o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě²⁹) ze dne 25. února 2011 během jednoho dne. V případě kontinuálního procesu musí být vzorky odebrány během 24 hodin v minimálně v 1-2 hodinových intervalech, s ohledem na použitou technologie úpravy bioodpadů. U bioplynových stanic a zařízení s anaerobní digescí se vzorky odebírají zařízením pro odběr vzorku (zejména ventilem umístěným buď v uskladňovací nádrži digestátu nebo v přítokové části do uskladňovací nádrže). Množství jednoho odebraného vzorku musí být minimálně 0,5 kg (pevná matrice) nebo 0,5 I (tekutá matrice).

c) Vzorek ke zkoušce vybraných rizikových látek a prvků (tabulka č.1, příloha č. 30 k této vyhlášce,) se vytvoří smísením dílčích vzorků odebraných rovnoměrně z celého objemu vzorkovaného celku podle Plánu odběru vzorků. Pro ověření hodnoty indikátorových organizmů se odebírají prosté vzorky v počtu uvedeném v příloze č. 28 k této vyhlášce.

d) Velikost vzorku a způsob úpravy, například drcení, vzorku se stanoví po dohodě s laboratoří.

e) Vzorek pro ověření indikátorových mikroorganismů se před předáním do laboratoře uchovává při teplotě do 6 °C a předává do laboratoře tak, aby vzorek byl zpracován do 48 hod. po odběru.

f) Vzorek kompostu je možné odebrat jen v případě, že teplota kompostu je nižší než 40 °C.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Požadavky na obsah průvodní dokumentace pro výstupy ze zařízení určených pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, které přestávají být odpadem
V případě výstupů skupiny 1 upravuje požadavky na průvodní dokumentaci jiný právní předpis¹³).
V případě výstupů skupin 2 a 3 průvodní dokumentace obsahuje:

a) identifikační údaje zařízení, kde výstup vznikl: název, IČZ, adresa,

b) název výstupu, zařazení výstupu podle přílohy č. 29 k této vyhlášce,

c) datum produkce (výroby), balení a expedice,

d) vlastnosti výstupu - výsledky zkoušek sledovaných ukazatelů stanovených v příloze č. 28 a č. 30 k této vyhlášce a další údaje o složení,

e) způsob balení výstupu, zejména údaje o množství v obalu nebo ve volně ložené dodávce, například objem, hmotnost, počet obalů ve skupinovém obalu,

f) návod k použití, alespoň doporučené dávkování, způsob aplikace, ochrana zdraví lidí a životního prostředí,

g) vymezení prostředí použití (místo použití),

h) doporučený způsob skladování a doba použitelnosti,

i) vliv na jiné výrobky,

j) způsob distribuce.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Obsah provozního deníku komunitní kompostárny

1. Provozní deník obsahuje:

a) název komunitní kompostárny a adresu včetně parcelního čísla pozemku a názvu katastrálního území a obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo vlastníka pozemku, je-li právnickou osobou; jméno, popřípadě jména a příjmení, obchodní firmu a sídlo, je-li vlastník pozemku podnikající fyzickou osobou; jméno, popřípadě jména a příjmení, adresu bydliště a telefonní číslo je-li vlastník pozemku nepodnikající fyzická osoba,

b) obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo provozovatele komunitní kompostárny jeli právnickou osobou, včetně jmen a příjmení zástupců, kteří za právnickou osobu jednají, a jejich telefonního čísla, popřípadě jména a příjmení, obchodní firmu, sídlo a telefonní číslo je-li provozovatel komunitní kompostárny podnikající fyzickou osobou,

c) jméno osoby odpovědné za provoz komunitní kompostárny a údaje o její dosažitelnosti,

d) jména osob odpovědných za vedení jednotlivých záznamů a přehled údajů a informací, které budou do provozního deníku zaznamenávány.

2. Záznamy do provozního deníku komunitní kompostárny musí být vedeny a číslovány v nepřerušované číselné řadě, datovány a podepsány osobou, která záznam provedla, a to bezprostředně po vzniku situace, kterou popisují, a to minimálně v následujícím rozsahu:
- všechny skutečnosti charakteristické pro provoz zařízení, zejména jména obsluhy a vybrané údaje o sledování provozu zařízení,
- datum a množství příjmu rostlinných zbytků (dostačuje, pokud je součástí evidence),
- datum založení zakládky, surovinové složení a odhadovaná hmotnost zakládky,
- datum překopávek, záznamy naměřených teplot a vlhkosti v rámci použitého technologického způsobu,
- informace o využití výstupu,
- záznamy o havarijních situacích,
- záznamy o školení pracovníků zařízení, o kontrolách v zařízení.

3. V provozním deníku komunitní kompostárny musí být dohledatelné všechny výše uvedené údaje za poslední 3 roky provozu, pokud je komunitní kompostárna v provozu kratší dobu, musí být dohledatelné výše uvedené údaje od zahájení provozu zařízení.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.

Vysvětlivky:
Komunitní kompostárna - uvede se název kompostárny.
Provozovatel zařízení - uvede se osoba provozující komunitní kompostárnu.
IČO - uvede se identifikační číslo osoby (provozovatele zařízení).
Telefon - uvede se kontaktní telefon na provozovatele zařízení.
Adresa, ulice č.p. / č.o., obec - uvedou se adresní údaje, kde se nachází komunitní kompostárna.
IČZÚJ - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž území se nachází komunitní kompostárna. Číslo se uvádí podle jednotného číselníku obcí ČR vydaného Českým statistickým úřadem.
Pro obce, obec, IČO - uvedou se názvy a IČO všech obcí, pro které je komunitní kompostárna určena.
Osoba odpovědná za vedení průběžné evidence - uvede se jméno a příjmení osoby odpovědné za vedení průběžné evidence.
Telefon - uvede se kontaktní telefon na osobu odpovědnou za vedení průběžné evidence.
Pořadové číslo - uvede se číslo záznamu přijetí rostlinných zbytků.
Datum - uvede se datum ve formátu DD.MM.RRRR přijetí rostlinných zbytků.
Množství (t) - uvede se hmotnost přijatých rostlinných zbytků v tunách maximálně na tři desetinná místa.
Z území obce – uvede se název obce, z jejíhož území byly rostlinné zbytky přijaty.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.

Vysvětlivky
List 1
Vykazovaný rok - uvede se rok, za který jsou údaje ohlašovány.
SO ORP / SOP - uvede se název správního obvodu obce s rozšířenou působností, jejíž obecní úřad provádí kontrolu hlášení nebo správního obvodu hlavního města Prahy s přenesenou působností, který provádí kontrolu hlášení.
Kód SO ORP / SOP - uvede se kód správního obvodu obce s rozšířenou působností, jejíž obecní úřad provádí kontrolu hlášení nebo správního obvodu hlavního města Prahy s přenesenou působností, který provádí kontrolu hlášení.
Identifikace provozovatele zařízení - uvedou se identifikační údaje provozovatele komunitní kompostárny vztahující se k sídlu provozovatele.
IČO - uvede se identifikační číslo osoby (provozovatele zařízení); pokud je IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet osm míst.
Obchodní firma / název / jméno a příjmení - uvede se tak, jak je zapsán v obchodním nebo v živnostenském rejstříku.
Ulice, č.p., č.o., obec, PSČ - uvedou se adresní údaje sídla provozovatele zařízení.
IČZÚJ - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž správním území má provozovatel zařízení sídlo. Číslo se uvede podle jednotného číselníku obcí ČR vydaného Českým statistickým úřadem.
Kód SO ORP / SOP - uvede se kód správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo správního obvodu hlavního města Prahy, ve kterém má provozovatel zařízení sídlo.
Vyplnění hlášení a kontaktní údaje - uvedou se údaje k vyplnění hlášení a osobě vyplňující hlášení.
Datum - uvede se datum vyplnění hlášení ve formátu DD.MM.RRRR.
Jméno a příjmení - uvede se jméno a příjmení osoby vyplňující hlášení.
Adresa elektronické pošty, telefon - uvedou se kontaktní údaje osoby vyplňující hlášení.
Poznámka k hlášení - v případě potřeby uvede ohlašovatel doplňující informace k hlášení pro zpracovatele hlášení.
Identifikace komunitní kompostárny zpracovávající rostlinné zbytky
IČP – uvede se identifikační číslo provozovny přidělené živnostenským úřadem. Pokud provozovna nemá přiděleno identifikační číslo provozovny, vyplňuje se zde interní číslo provozovny, které si ohlašovatel zvolí sám.
Název komunitní kompostárny - uvede se běžně užívaný název komunitní kompostárny.
Ulice, č.p., č.o., obec, PSČ - uvedou se adresní údaje, kde se nachází komunitní kompostárna.
IČZÚJ - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž správním území se nachází komunitní kompostárna. Číslo se uvede podle jednotného číselníku obcí ČR vydaného Českým statistickým úřadem.
Kód SO ORP / SOP - uvede se kód správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo správního obvodu hlavního města Prahy s přenesenou působností, ve kterém se nachází komunitní kompostárna.
Komunitní kompostárna pro obce, obec, IČO, IČZÚJ - uvedou se názvy, IČO a IČZÚJ obcí, pro které je komunitní kompostárna určena.
List 2:
Pořadové číslo - uvede se číslo záznamu přijetí rostlinných zbytků.
Množství (t) - uvede se hmotnost přijatých rostlinných zbytků v tunách maximálně na tři desetinná místa.
Z území obce - uvedou se údaje o obci předávající rostlinné zbytky, zejména IČO, název obce, adresa obce, IČZUJ obce.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.

Vysvětlivky
Způsob vyplnění:
V případě používání kalů z více zdrojů se vyplní Evidenční list využití kalů v zemědělství samostatně pro každou provozovnu původce a zařízení určené pro nakládání s odpady.
List 1 – Identifikace
Předávající osoba
IČO - uvede se identifikační číslo osoby předávající osoby (nejčastěji provozovatele ČOV); pokud je IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet osm míst.
Obchodní firma / název / jméno a příjmení provozovatele zařízení - uvede se tak, jak je zapsán v obchodním nebo v živnostenském rejstříku.
Ulice, č.p., č.o., obec, PSČ - uvedou se adresní údaje sídla provozovatele zařízení.
Kód SO ORP / SOP - uvede se kód správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo správního obvodu hlavního města Prahy s přenesenou působností, ve kterém má provozovatel zařízení sídlo.
IČZÚJ - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž správním území má provozovatel zařízení sídlo. Číslo se uvede podle jednotného číselníku obcí ČR vydaného Českým statistickým úřadem.
Datum vyhotovení dokladu - uvede se datum vyplnění dokladu ve formátu DD.MM.RRRR.
Razítko a podpis – údaje se potvrdí aspoň jedním potvrzením např. podpisem.
Provozovna nebo zařízení
Identifikační číslo provozovny (IČP) - uvede se identifikační číslo provozovny ČOV přidělené živnostenským úřadem. Pokud provozovna nemá přiděleno identifikační číslo provozovny, vyplňuje se zde interní číslo provozovny, které si ohlašovatel zvolí sám.
Identifikační číslo zařízení (IČZ) – uvede se identifikační číslo zařízení pro nakládání s odpady – ČOV přidělené krajským úřadem.
Název provozovny nebo zařízení - uvede se název provozovny nebo zařízení pro nakládání s odpady.
Ulice, č.p., č.o., obec, PSČ - uvedou se adresní údaje provozovny nebo zařízení pro nakládání s odpady. .
Kód SO ORP / SOP - uvede se kód správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo správního obvodu hlavního města Prahy s přenesenou působností, ve kterém se nachází provozovna nebo zařízení pro nakládání s odpady.
Osoba oprávněná jednat za provozovatele zařízení - uvede se jméno a příjmení osoby oprávněné k jednání.
Adresa elektronické pošty, telefon - uvedou se kontaktní údaje osoby vyplňující doklad.
IČZÚJ - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž správním území se nachází čistírna odpadních vod. Číslo se uvede podle jednotného číselníku obcí ČR vydaného Českým statistickým úřadem.
Vlastník čistírny – uvede se IČO, jméno, adresní údaje sídla vlastníka, tedy ulice č.p., č.o. obec a kód SO ORP / SOP sídla vlastníka
Provozovatel zařízení na úpravu kalů nebo provozovatel zařízení ke skladování upravených kalů
IČO - uvede se identifikační číslo osoby (provozovatele zařízení); pokud je IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet osm míst.
Obchodní firma / název / jméno a příjmení provozovatele zařízení - uvede se tak, jak je zapsán v obchodním nebo v živnostenském rejstříku.
Ulice, č.p., č.o., obec, PSČ - uvedou se adresní údaje sídla provozovatele zařízení.
Kód SO ORP / SOP - uvede se kód správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo správního obvodu hlavního města Prahy s přenesenou působností, ve kterém má provozovatel zařízení sídlo.
IČZÚJ - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž správním území má provozovatel zařízení sídlo. Číslo se uvede podle jednotného číselníku obcí ČR vydaného Českým statistickým úřadem.
Datum vyhotovení dokladu - uvede se datum vyplnění dokladu ve formátu DD.MM.RRRR.
Razítko a podpis – údaje se potvrdí aspoň jedním potvrzením např. podpisem.
Identifikační číslo zařízení (IČZ) – uvede se identifikační číslo zařízení pro nakládání s odpady přidělené krajským úřadem.
Název zařízení - uvede se název zařízení pro nakládání s odpady.
Ulice, č.p., č.o., obec, PSČ - uvedou se adresní údaje zařízení pro nakládání s odpady. .
Kód SO ORP / SOP - uvede se kód správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo správního obvodu hlavního města Prahy s přenesenou působností, ve kterém se nachází zařízení pro nakládání s odpady.
Osoba oprávněná jednat za provozovatele zařízení - uvede se jméno a příjmení osoby oprávněné k jednání.
Adresa elektronické pošty, telefon - uvedou se kontaktní údaje osoby vyplňující doklad.
IČZÚJ - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž správním území se nachází zařízení pro nakládání s odpady. Číslo se uvede podle jednotného číselníku obcí ČR vydaného Českým statistickým úřadem.
Uživatel kalů – zemědělec
IČO - uvede se identifikační číslo osoby (provozovatele zařízení - zemědělce); pokud je IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet osm míst.
Obchodní firma / název / jméno a příjmení provozovatele zařízení - uvede se tak, jak je zapsán v obchodním nebo v živnostenském rejstříku.
Ulice, č.p., č.o., obec, PSČ - uvedou se adresní údaje sídla provozovatele zařízení.
Kód SO ORP / SOP - uvede se kód správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo správního obvodu hlavního města Prahy s přenesenou působností, ve kterém má provozovatel zařízení sídlo.
IČZÚJ - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž správním území má provozovatel zařízení sídlo. Číslo se uvede podle jednotného číselníku obcí ČR vydaného Českým statistickým úřadem.
Datum vyhotovení dokladu - uvede se datum vyplnění dokladu ve formátu DD.MM.RRRR.
Razítko a podpis – údaje se potvrdí aspoň jedním potvrzením např. podpisem.
Identifikační číslo zařízení (IČZ) – uvede se identifikační číslo zařízení pro nakládání s odpady tj. zemědělce přidělené krajským úřadem.
Místo použití kalů - číslo dílu půdního bloku, na kterém se upravený kal použije (IČZÚJ, název obce, číslo dílu půdního bloku podle LPIS).
Místo uložení kalů – identifikace místa, kde byl upravený kal dočasně uložen (IČZUJ, název obce, adresa, číslo dílu půdního bloku). Vyplňuje se pouze v případě, že byl upravený kal uložen u zemědělce.
Osoba oprávněná jednat za provozovatele zařízení - uvede se jméno a příjmení osoby oprávněné k jednání.
Adresa elektronické pošty, telefon - uvedou se kontaktní údaje osoby vyplňující doklad.
Celkové množství kalů – uvede se celkové množství aplikovaných kalů na půdu v tunách na tři desetinná místa.
Poznámka – uvede se vysvětlení v případě potřeby.

Vysvětlivky
¹⁾ Obsah Hg se stanoví jako celkový obsah; obsahy ostatních prvků, tj. As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Ni, Pb, V, Zn se stanoví extrakcí lučavkou královskou.
²⁾ PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180).
³⁾ PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu, benzo(a) antracenu, benzo(b) fluoranthenu, benzo(k) fluoranthenu, benzo(a) pyrenu, benzo(ghi) perylenu, fenantrenu, fluoranthenu, chrysenu, indeno(1,2,3-cd) pyrenu, naftalenu a pyrenu).
List 4
Počet stran listu 4:
Tabulka č. 1
Kal kategorie I.

Indikátorový mikroorganismus	Jednotky	Počet zkoušených vzorků při každé kontrole výstupu		Limitní hodnota (nález/ KTJ*)
Salmonella spp.	nález v 50g	5		negativní
Escherichia coli nebo Enterokoky	KTJ* v 1 gramu	5	4	< 10³
Escherichia coli nebo Enterokoky	KTJ* v 1 gramu	5	1	< 5.10³

* KTJ - kolonie tvořící jednotku
Tabulka č. 2
Kal kategorie I.

Indikátorový mikroorganismus	Jednotky	Počet zkoušených vzorků při každé kontrole výstupu	Limitní hodnota (nález/ KTJ*)
Salmonella spp.	nález v 1 g sušiny	5	negativní
Termotolerantní koliformní bakterie	KTJ* v 1 gramu sušiny	5	< 10³
Enterokoky	KTJ* v 1 gramu sušiny	5	< 10³

* KTJ - kolonie tvořící jednotku
Tabulka č. 3
Kal kategorie II

Indikátorový mikroorganismus	Jednotky	Počet zkoušených vzorků při každé kontrole výstupu	Limitní hodnota (nález/ KTJ*)
Termotolerantní koliformní bakterie	KTJ* v 1 gramu sušiny	5	10³- 10⁶
Enterokoky	KTJ* v 1 gramu sušiny	5	10³- 10⁶

* KTJ - kolonie tvořící jednotku

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Podmínky použití kalů na zemědělské půdě
Tabulka č. 38.1 Mikrobiologická kritéria pro použití kalů na zemědělské půdě

Kal kategorie	Salmonella sp. v 50g	Enterokoky	Termotolerantní koliformní bakterie
I.	Negativní	< 10³ KTJ/g (4 vzorky z 5) < 5.10³ KTJ/g (1 vzorek z 5)	Nehodnotí se
II.	Nehodnotí se	< 10⁶ KTJ/g sušiny (5 vzorků)	< 10⁶ KTJ/g sušiny (5 vzorků)

Poznámka:
V případě kalů kategorie I lze místo enterokoků stanovit přítomnost Escherichia coli.
Tabulka č. 38.2 Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků v kalech pro jejich použití na zemědělské půdě (ukazatele pro hodnocení kalů)

Riziková látka	Mezní (maximální) hodnoty koncentrací v kalech (mg.kg^-1 sušiny)
As	30
Cd	5
Cr	200
Cu	500
Hg	4
Ni	100
Pb	200
Zn	2500
AOX¹⁾	500
PCB (suma 7 kongenerů - 28+52+101+118+138+153+180	0,6
PAU (suma antracenu, benzo(a) antracenu, benzo(b) fluoranthenu,benzo(k) fluoranthenu,benzo(a) pyrenu, benzo(ghi) perylenu,fenantrenu, fluoranthenu, chrysenu,indeno(1,2,3-cd)pyrenu,naftalenu a pyrenu)	10

1) AOX - halogenované organické sloučeniny

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Minimální četnost chemických a mikrobiologických analýz kalů využívaných na zemědělské půdě za rok

Minimální počet analýz za rok
Produkce kalů z ČOV (v tunách sušiny kalů za rok)	Agrochemické parametry* (živiny)	Rizikové prvky a látky	mikrobiologie	Organické kontaminanty (PCB, AOX, PAU)
< 250	2	2	2	1
250-1000	4	4	4	1
1000-2500	4	4	6	1
> 2500	12	12	12	1

* agrochemické parametry: pH, obsah sušiny, obsah organických látek (vyjádřený jako ztráta žíháním), celkový dusík, amoniakální dusík, dusičnanový dusík, fosfor, draslík, vápník, hořčík
V případě technologie úpravy kalů, u které bylo provedeno ověření z hlediska účinnosti hygienizace v souladu s požadavky § 57 odst. 1 až 3, a v případě technologie úpravy kalů, která se považuje za ověřenou podle § 81 odst. 4, se mikrobiologická analýza provádí pouze dvakrát za rok.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Metody stanovení koncentrace polychlorovaných bifenylů

1. Stanovení koncentrace polychlorovaných bifenylů v provozních kapalinách zařízení
ČSN EN 61619 “Izolační kapaliny - Kontaminace polychlorovanými bifenyly (PCB) - Stanovení metodou kapilární plynové chromatografie“.
ČSN EN 12766-1 (656205) Ropné výrobky a upotřebené oleje - Stanovení PCB a příbuzných výrobků - Část 1: Separace a stanovení vybraných PCB kongenerů plynovou chromatografií (GC) použitím detektoru elektronového záchytu (ECD)
ČSN EN 12766-2 (656205) Ropné výrobky a upotřebené oleje - Stanovení PCB a příbuzných sloučenin - Část 2: Výpočet obsahu polychlorovaného bifenylu (PCB)

2. Stanovení obsahu polychlorovaných bifenylů v ostatních materiálech
ČSN EN 16167 “Kaly, upravený bioodpad a půdy - Stanovení polychlorovaných bifenylů (PCB) plynovou chromatografií s detekcí hmotnostní spektrometrií (GC-MS) a plynovou chromatografií s detektorem elektronového záchytu (GC-ECD)“
ČSN EN 15308 “Charakterizace odpadů - Stanovení vybraných polychlorovaných bifenylů (PCB) v pevných odpadech kapilární plynovou chromatografií s detektorem elektronového záchytu nebo detekcí hmotnostní spektrometrie“
Koncentrace polychlorovaných bifenylů v zařízeních nebo látkách se pro účely vedení evidence podle § 82 odst. 1 zákona stanovuje podle metody B uvedené v normě ČSN EN 12766-2 (65 6205) Ropné výrobky a upotřebené oleje - Stanovení PCB a příbuzných sloučenin - Část 2: Výpočet obsahu polychlorovaného bifenylu (PCB).

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Postup dekontaminace zařízení obsahujícího polychlorované bifenyly
U zařízení obsahujícího polychlorované bifenyly, které je schopno dalšího provozu a které bude jeho vlastník/provozovatel po dekontaminaci dále provozovat, se postupuje při dekontaminaci podle následujících bodů č. 11 až č. 17. Při soustřeďování zařízení, kapalin a provozních náplní s obsahem polychlorovaných bifenylů se postupuje podle následujících bodů č. 1 až 10.

1. Soustřeďování musí odpovídat požadavkům na soustřeďování odpadů. Soustřeďování nemůže probíhat na volné ploše.

2. Prostor pro soustřeďování musí být zvenčí označen v souladu s nařízením vlády č. 375/2017 Sb., o vzhledu, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů a nápisem „Sklad zařízení s PCB“. Zařízení obsahující provozní náplně s obsahem polychlorovaných bifenylů musí být označeno v souladu s požadavky na označování podle této vyhlášky.

3. Spolu se zařízeními s obsahem polychlorovaných bifenylů nesmějí být soustřeďování věci nebo jakékoli jiné látky a přípravky klasifikované jako nebezpečné.

4. Zařízení s obsahem polychlorovaných bifenylů není samo o sobě nádrží, kontejnerem nebo obalem podle normy ČSN 75 3415 Ochrana vody před ropnými látkami. Objekty pro manipulaci s ropnými látkami a jejich skladování.

5. Stavební řešení skladu musí odpovídat požadavkům části IV.A normy ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny - Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci.

6. Technicky musí být zajištěno, že v případě úniku PCB nebo provozní náplně s obsahem PCB nedojde ke kontaminaci životního prostředí.

7. Zaměstnanci musí mít k dispozici osobní ochranné pracovní prostředky především k ochraně pokožky celého těla a tam, kde by dočasně nebylo možno zajistit dosažení PEL, resp. NPK-P, i k ochraně dýchacích cest.

8. V místě soustřeďování polychlorovaných bifenylů musí být k dispozici prostředky pro zdolávání havárií, jakož i prostředky pro poskytování první pomoci.

9. Základním principem dekontaminace je výměna i několikanásobná askarelu, kapaliny kontaminované polychlorovanými bifenyly nebo provozní náplně s obsahem polychlorovaných bifenylů a její náhrada elektroizolační kapalinou prokazatelně bez polychlorovaných bifenylů.
Výměna provozní náplně s obsahem polychlorovaných bifenylů:

a) před vypuštěním se provozní náplň zahřeje zatížením transformátoru alespoň na 75 % jmenovitého výkonu po dobu 24 hodin, pokud je to technicky možné,

b) vypuštění kontaminované kapaliny (askarelu či transformátorového oleje s polychlorovaných bifenylů) do vhodného přepravního nebo soustřeďovacího prostředku,

c) po vypuštění provozní kapaliny ponechat zbytkové množství (zachycené ve vinutí a v izolaci zařízení) samovolně vytékat po dobu provozně přípustnou (přibližně 6 až 10 hodin) do vhodných prostředků,

d) předání odpadu polychlorovaných bifenylů do zařízení určeného pro nakládání s těmito odpady,

e) naplnění transformátoru upraveným transformátorovým olejem (dekontaminační olej zfiltrovaný, vysušený, odplyněný a bez polychlorovaných bifenylů), s důrazem na zajištění elektroizolačních parametrů pro příslušnou napěťovou hladinu; pokud bude pro úpravu elektroizolačních parametrů oleje použito filtrační zařízení, je třeba zajistit, aby nedošlo k jeho kontaminaci. Jakostní parametry oleje je třeba také zkontrolovat. Jako dekontaminační olej lze použít i středně zestárlý olej bez polychlorovaných bifenylů, avšak s dostatečnou rezervou s ohledem na možnost vypadnutí kalů. Pro poslední výměnu kapaliny (v případě několikanásobné výměny), kdy lze usoudit, že již nedojde k její kontaminaci nad limitní koncentraci 50 mg/kg polychlorovaných bifenylů, je třeba použít nový či regenerovaný olej s parametry nového oleje např. podle normy ČSN EN 60296.

10. Po úspěšné aplikaci předepsaných diagnostických elektrických zkoušek následuje uvedení transformátoru do řádného provozu.

11. Po 6 měsících od výměny provozní náplně a provozu transformátoru následuje provedení analytického stanovení obsahu polychlorovaných bifenylů a výpočet celkové koncentrace polychlorovaných bifenylů.

12. V případě kladného výsledku testu, tj. analyticky stanovená koncentrace polychlorovaných bifenylů je menší než 50 mg/kg, lze dekontaminaci ukončit. V případě nevyhovujícího výsledku, tj. nebylo dosaženo koncentrace polychlorovaných bifenylů v provozní kapalině nižší než 50 mg/kg, se opakuje postup podle bodu 2.

13. Odejmout označení zařízení o obsahu polychlorovaných bifenylů a oznámit tuto skutečnost a změnu v evidovaných skutečnostech ministerstvu.

14. Zaměstnanci provádějící dekontaminační práce, musí dodržovat předepsaný technologický postup a zejména používat předepsané osobní ochranné pracovní prostředky, které nepropouští polychlorované bifenyly a zamezují kontakt polychlorovaných bifenylů s kůží zaměstnance.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Vzory štítku označujícího zařízení obsahujícího polychlorované bifenyly a štítku označujícího zařízení dekontaminované od polychlorovaných bifenylů

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.

Vysvětlivky:
List 0
Tento list se vyplňuje u každého zařízení (látky), u kterého je prováděna inventarizace.
Registrační číslo evidenčního listu – uvede se způsob vyplnění registračního čísla podle způsobu prokazování přítomnosti PCB v zařízení. Registrační číslo je přiděleno podle tabulky č. 1. Vyplňuje vlastník (držitel) nebo provozovatel zařízení.
Tabulka č. 1: Registrační číslo evidenčního listu pro inventarizaci zařízení obsahujících PCB a odpadů PCB

Registrační číslo evidenčního listu	Způsob prokazování přítomnosti PCB v zařízeních
čtyřmístné identifikační číslo osoby provádějící odběr vzorku / šestimístné pořadové číslo vzorkovnice (údaje na lepicím štítku na vzorkovnici, ne číslo přidělené laboratoří)	Analytickým stanovením po 1.1.2002 (v registrované laboratoři rozhodčí analytickou metodou podle ČSN EN 61619 Izolační kapaliny - Kontaminace polychlorovanými bifenyly (PCB) - Stanovení metodou kapilární plynové chromatografie), což znamená, že údaje “Identifikační číslo osoby provádějící odběr“ a “Kód laboratoře“ jsou známé.
6666/...... (šestičíslí se nevyplňuje)	Jedná se o zařízení obsahující pod 5 l náplně, tzv. malá zařízení, kde provozní kapaliny obsahují 50-500 mg/kg PCB. Existence PCB se prokazují čestným prohlášením, analytickým stanovením nebo odečtením ze štítku.
5555/...... (šestičíslí se nevyplňuje)	Jedná se o zařízení obsahující nad 5 l náplně, kde provozní kapaliny obsahují 50-500 mg/kg PCB. Existence PCB se prokazují analytickým stanovením nebo odůvodněným předpokladem.

Vlastník (držitel)
Název subjektu - uvede se název / jméno a příjmení právnické osoby, fyzické osoby podnikající, fyzické osoby nepodnikající, právnické osoby bez IČO tak, jak je zapsán v obchodním rejstříku nebo v živnostenském listu nebo název zahraniční osoby.
IČO / ISPOP ID / Identifikace fyzické osoby (číslo OP/číslo pasu) - uvede se identifikační číslo osoby (IČO) vlastníka (držitele); pokud je IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet osm míst. V případě právnické osoby bez IČO nebo zahraniční osoby se uvede ISPOP ID. V případě fyzické osoby se uvede číslo občanského průkazu nebo číslo pasu.
Název státu - uvede se název státu, ve kterém má zahraniční osoba sídlo.
Ulice, č.p./č.o., Obec, PSČ - uvedou se adresní údaje sídla vlastníka (držitele).
Kód obce (IČZÚJ) - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž správním území má vlastník (držitel) sídlo. Číslo se uvádí podle jednotného číselníku obcí ČR vydaného Českým statistickým úřadem.
Evidenci za vlastníka vyplnil - uvede se jméno, příjmení, adresa elektronické pošty, číslo telefonu osoby, která hlášení vyplnila a je kontaktní osobou pro oblast PCB.
Datum vyhotovení hlášení - uvede se datum vyhotovení hlášení ve formátu DD.MM.RRRR.
Do položky „Poznámka k hlášení“ uvede vlastník (držitel) případně další informace k ohlašovanému zařízení, které není možné uvést v dalších listech hlášení.
List 1
Inventarizaci provádí - označte kdo provádí inventarizaci.
Provozovatel zařízení
Název subjektu - uvede se název / jméno a příjmení právnické osoby, fyzické osoby podnikající, fyzické osoby nepodnikající, právnické osoby bez IČO tak, jak je zapsán v obchodním rejstříku nebo v živnostenském listu nebo název zahraniční osoby.
IČO / ISPOP ID / Identifikace fyzické osoby (číslo OP / číslo pasu) - uvede se identifikační číslo osoby (IČO) provozovatele zařízení; pokud je IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet osm míst. V případě právnické osoby bez IČO nebo zahraniční osoby se uvede ISPOP ID. V případě fyzické osoby se uvede identifikace fyzické osoby - číslo občanského průkazu nebo číslo pasu.
Název státu - uvede se název státu, ve kterém má zahraniční osoba sídlo.
Ulice, č.p../ č.o., Obec, PSČ - uvedou se adresní údaje sídla provozovatele zařízení.
Kód obce (IČZÚJ) - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž správním území má provozovatel zařízení sídlo. Číslo se uvádí podle jednotného číselníku obcí ČR vydaného Českým statistickým úřadem.
Evidenci za provozovatele zařízení vyplnil - uvede se jméno, příjmení, adresa elektronické pošty, číslo telefonu osoby, která hlášení vyplnila a je kontaktní osobou pro otázku PCB.
Místo umístění zařízení - uvede se identifikace provozovny, kde je zařízení umístěno.
Obec, Kód obce (IČZÚJ) - uvede se název obce a identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž správním území se nachází provozovna, kde je zařízení umístěno. Číslo se uvádí podle jednotného číselníku obcí ČR vydaného Českým statistickým úřadem.
Specifikace místa - rozumí se specifikace místa uložení zařízení.
Zeměpisné souřadnice přibližného umístění zařízení - uvede se zeměpisná šířka a délka umístění ohlašovaného zařízení ve formátu DD MM SS.sss, uvedená v souřadnicovém systému WGS 84 (World Geodetic System).
Výrobní číslo zařízení (jiná identifikace) - uvede se číslo ze štítku výrobce, rozumí se výrobní číslo základního zařízení nebo výrobní číslo oddělené části naplněné provozní kapalinou, která má své vlastní výrobní číslo, nebo jiná identifikace uskladnění provozní kapaliny s PCB (platí pro kódy zařízení 81, 82, 83 a 90).
Kód zařízení / Hermetizace zařízení - uvede se kód druhu zařízení nebo způsobu uskladnění, na které se vztahuje vedení evidence, podle tabulky č. 2. Hermetizace zařízení - vyplňte “H“ v případě hermetizovaného zařízení a “N“ nehermetizovaného zařízení.
Tabulka č. 2: Seznam druhu zařízení nebo způsobu uskladnění včetně přiřazených kódů pro inventarizaci zařízení obsahujících PCB a odpadů PCB

Zařízení s obsahem provozní kapaliny/ způsob uskladnění provozní kapaliny s PCB	Kód
Zařízení elektrická plněná elektroizolační kapalinou
Výkonový transformátor	10
Tlumivka (indukční cívka s jádrem)	11
Reaktor (indukční cívka bez jádra)	12
Transformátor elektrofiltru (odlučovač)	13
Průchodka	14
Přepínač odboček (v transformátoru)	15
Přístrojový (měřicí) transformátor napětí (PTN)	16
Přístrojový (měřicí) transformátor proudu (PTP)	17
Přístrojový (měřicí) transformátor kombinovaný (PTK) - napětí + proud	18
Kondenzátor s kapalným dielektrikem (DZ)	20
Kondenzátorová baterie (MZ) o celkovém objemu náplně více než 5 litrů, která obsahuje dílčí zařízení (DZ) s kapalným dielektrikem o objemu náplně méně než 5 litrů	21
Motor (MZ) o celkovém objemu náplně více než 5 litrů, který obsahuje dílčí zařízení (DZ) s kapalným dielektrikem o objemu náplně méně než 5 litrů	22
Rozváděčová skříň (MZ) o celkovém objemu náplně více než 5 litrů, která obsahuje dílčí zařízení (DZ) s kapalným dielektrikem o objemu náplně méně než 5 litrů	23
Vypínač	25
Rezistor (rotorový spouštěč)	26
Ostatní elektrická zařízení s kapalným dielektrikem	30
Stykový transformátor	31
Zařízení ostatní
Hydraulické důlní zařízení	40
Vakuové čerpadlo	50
Průmyslové zařízení s ohřevem teplonosnou kapalinou (duplikátor, obalovna drti apod.)	60
Jiné zařízení	70
PCB látky a odpady PCB
Nádrž s provozní kapalinou s PCB	81
Cisterna s provozní kapalinou s PCB	82
Sud s provozní kapalinou s PCB	83
Vyřazené zařízení (elektrotechnické nebo ostatní) obsahující PCB	84
Zemina, sediment, kal a jiný odpad PCB	85
Zemina in situ, kontaminovaný objekt nebo jeho část	86
Jiný způsob uskladnění provozní kapaliny s PCB	90

Upřesnění druhu zařízení (platí pro kódy zařízení 30, 70 a 90) - uvede se druh zařízení či způsobu uskladnění, na které se vztahuje vedení evidence a na které nelze použít jiný kód zařízení.
Rozlišení oddělených částí naplněných provozní kapalinou - uvede se tehdy, pokud zařízení obsahuje více oddělených částí naplněných provozní kapalinou, více než 5 litrů, a které nemají své vlastní výrobní číslo, například jednotlivé póly u vypínače.
Vazba na mateřské zařízení - uvede se výrobní číslo základního zařízení, například výrobní číslo transformátoru se použije pro identifikaci průchodek a přepínače odboček. Nevyplňuje se, pokud zařízení neobsahuje oddělené části naplněné provozní kapalinou s vlastním výrobním číslem.
Typ zařízení - uvede se ze štítku výrobce.
Výrobce zařízení - uvede se ze štítku výrobce.
Rok výroby zařízení - uvede se ze štítku výrobce ve formátu RRRR.
Jmenovitá napětí - uvedou se jmenovitá napětí zařízení v kV, např. 110/22 kV.
Jmenovitý výkon - uvede se jmenovitý výkon zařízení, např. 63 MVA.
Druh provozní kapaliny - uvede se kód druhu provozní kapaliny, podle tabulky č. 3.
Tabulka č. 3: Seznam kódů provozních kapalin obsahujících PCB

Provozní kapalina	Kód kapaliny
Minerální izolační olej	01
Syntetický izolační olej	02
Minerální turbinový olej	03
Syntetický turbinový olej	04
Minerální hydraulický olej	05
Syntetický hydraulický olej	06
Minerální olej vakuový	07
Syntetický olej vakuový	08
Askarel nebo jiná provozní kapalina na bázi PCB	09
Jiný druh provozní kapaliny	99

Upřesnění druhu provozní kapaliny (platí pro kód 99) - uvede se další upřesnění druhu provozní kapaliny v případě, že nelze použít ostatní kódy z uvedené tabulky.
Obchodní název provozní kapaliny - uvede se obchodní název provozní kapaliny.
Výrobce provozní kapaliny - uvede se výrobce provozní kapaliny.
Hmotnost zařízení – uvede se hmotnost zařízení v kg, na tři desetinná místa.
Hmotnost provozní kapaliny / Způsob zjištění - uvede se hmotnost provozní kapaliny v zařízení v kilogramech, na tři desetinná místa. Způsob zjištění - “V“ (údaj od výrobce), “M“ (údaj naměřený) a “O“ (údaj odhadnutý).
List 2
Způsob prokázání (ne)existence PCB (lehce kontaminované zařízení) nebo odpady PCB - označte způsob prokázaní z následujících možností.
Prokázání (ne)existence PCB se provádí:
- čestným prohlášením výrobce podle § 69 odst. 2 této vyhlášky
- analytickým stanovením provedeným po 1. 1. 2002,
- odečtením ze štítku zařízení podle § 82 odst. 5 zákona a
- odůvodněným předpokladem podle § 81 odst. 2 a 3 zákona.
Čestné prohlášení výrobce - Identifikace výrobce:
Název subjektu - uvede se název / jméno a příjmení právnické osoby, fyzické osoby podnikající nebo právnické osoby bez IČO tak, jak je zapsán v obchodním rejstříku nebo v živnostenském listu nebo název zahraniční osoby.
IČO / Identifikátor výrobce - uvede se identifikační číslo osoby (IČO) výrobce; pokud je IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet osm míst. V případě právnické osoby bez IČO nebo zahraniční osoby se uvede jiná identifikace výrobce, tzv. Identifikátor výrobce.
Název státu - uvede se název státu, ve kterém má sídlo zahraniční osoba.
Ulice, č.p./ č.o., Obec, PSČ - uvedou se adresní údaje sídla výrobce.
Kód obce (IČZÚJ) - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž správním území má výrobce sídlo. Číslo se uvádí podle jednotného číselníku obcí ČR vydaného Českým statistickým úřadem.
Identifikace prohlášení výrobce (včetně prohlášení) - číslo nebo jiná identifikace prohlášení nebo číslo protokolu. Prohlášení nebo protokol dokladující (ne)existenci PCB látek v zařízení osoba provádějící inventarizaci přiloží k inventarizačnímu listu.
Číslo protokolu - číslo protokolu analytického stanovení způsobu prokazování (ne)existence PCB.
Protokol o odběru vzorku – jedná se o údaje o podmínkách odběru vzorku pro analytické stanovení způsobu prokazování (ne)existence PCB.
Zařízení - označí se jedna z možností v provozu / mimo provoz; v provozu se rozumí i zařízení dočasně v odstávce z provozních důvodů, mimo provoz se rozumí zařízení vyřazené z provozu nebo trvale uložené ve skladu.
Specifikace místa odběru - uvede se pouze v případě více odběrných míst na jednom zařízení, co nejpřesněji se uvede místo odběru vzorku ze zařízení.
Datum odběru vzorku - uvede se datum odběru vzorku ve formátu DD.MM.RRRR.
Číslo vzorku - vyplní se číslo uvedené na vzorkovnici.
Protokol o analytickém stanovení PCB nebo obsahu provozní kapaliny podle prohlášení výrobce – jedná se o zápis výsledků analýzy nebo údajů z prohlášení výrobce.
Kód laboratoře – uvede se identifikátor laboratoře, která provedla analýzu. Každé laboratoři oprávněné k provádění analýz v rámci inventarizace přidělí kód resortní pracoviště pověřené organizací evidence.
Číslo protokolu – uvede se číslo protokolu o analytickém stanovení, které přidělí laboratoř.
Datum analýzy - uvede se datum analýzy ve formátu DD.MM.RRRR.
Koncentrace PCB v náplni v [mg/kg] - uvede se výsledek chemické analýzy pro jednotlivé kongenery, pokud některý kongener nebyl v náplni obsažen, příslušné pole se vyplní nulou a uvede se do Poznámky pro List 2 informace, že příslušný kongener nebyl v náplní obsažen. Hodnoty zadejte s přesností na 2 desetinná místa.
Celkem - rovná se součtu všech stanovených (uvedených) kongenerů.
Prohlášení o obsahu PCB - rozhodující informace pro evidenci zařízení.
Zařízení obsahuje PCB - obsahem PCB se rozumí případ, kdy údaj “Celkem“ je větší než 50 mg/kg, označí se možnost „Ano“. Pokud údaj “Celkem“ je menší než 49,99 mg/kg, označí se možnost „Ne“.
Poznámka pro List 2 - uvede se jakýkoli údaj, který by bylo vhodné uvést, resp. informace, že příslušný kongener nebyl v náplní obsažen (viz vysvětlivka „Koncentrace PCB v náplni v [mg/kg]“).
List 3
Plánovaný způsob nakládání se zařízením (lehce kontaminovaným zařízením) nebo odpady PCB - označí se plánovaný způsob nakládání.
Plán odstranění:
Termín odstranění - uvede se plánovaný termín odstranění ve formátu MM.RRRR.
Způsob odstranění – označí se plánovaný způsob odstranění, v případě označení způsobu odstranění „Jiné (N3, D8, D9, D12, D15)“ se uvede co nejpřesněji způsob nakládání se zařízením obsahujícím PCB, vyspecifikuje se způsob jiného odstranění.
Plán dekontaminace:
Termín dekontaminace - uvede se plánovaný termín dekontaminace ve formátu MM.RRRR.
Způsob dekontaminace - uvede se způsob nakládání se zařízením obsahujícím PCB, vyspecifikuje se způsob dekontaminace / odstranění provozní kapaliny.
Poznámka pro List 3 - uvede se jakýkoli údaj, který by bylo vhodné uvést k plánovanému způsobu nakládání se zařízením nebo odpady PCB.
List 4
Způsob nakládání se zařízením (lehce kontaminovaným zařízením) nebo odpady PCB (odstranění nebo dekontaminace):
Datum nakládání - uvede se datum, kdy bylo zařízení předáno ke zneškodnění nebo odstranění, nebo případně předáno k dekontaminaci ve formátu DD.MM.RRRR.
Hmotnost zařízení - rozumí se hmotnost zařízení, s nímž je nakládáno, v kilogramech, na tři desetinná místa.
Hmotnost provozní kapaliny v zařízení - uvede se hmotnost provozní kapaliny, v kilogramech, na tři desetinná místa.
Způsob nakládání - označí se jedna možnost.
Specifikace jiného způsobu nakládání - uvede se způsob nakládání se zařízením obsahujícím PCB.
Zařízení předal (vlastník / provozovatel) – uvede se jméno a příjmení zástupce provozovatele nebo vlastníka (držitele) zařízení, který zařízení obsahující PCB předal zařízení pro nakládání s odpady.
Zařízení pro nakládání s odpady
Název subjektu - uvede se název / jméno a příjmení právnické osoby, fyzické osoby podnikající tak, jak je zapsán v obchodním rejstříku nebo v živnostenském listu nebo název zahraniční osoby.
IČO / Identifikátor zahraniční osoby - uvede se identifikační číslo osoby (IČO) zařízeni pro nakládání s odpady; pokud je IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet osm míst. V případě zahraniční osoby se uvede jiná identifikace, tzv. Identifikátor zahraniční osoby.
Název státu - uvede se název státu, ve kterém je usídlena zahraniční osoba.
Ulice, č.p. / č.o., Obec, PSČ - uvedou se adresní údaje sídla zařízení pro nakládání s odpady.
Kód obce (IČZÚJ) - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž správním území má zařízení pro nakládání s odpady sídlo. Číslo se uvádí podle jednotného číselníku obcí ČR vydaného Českým statistickým úřadem.
Identifikační číslo zařízení (IČZ) - uvede se identifikační číslo zařízení pro nakládání s odpady.
Zástupce za zařízení pro nakládání s odpady - uvede se jméno, příjmení, adresa elektronické pošty, telefon, zástupce zařízení pro nakládání s odpady, který zařízení obsahující PCB převzal k dalšímu nakládání.
Poznámka pro List 4 - uvede se jakýkoli údaj, který by bylo vhodné uvést ke způsobu nakládání se zařízením nebo odpady PCB.
List 5
Hlášení přechodu / převodu vlastnického/užívacího práva – označí se, o jakou změnu práv se jedná.
Datum změny vlastnického / užívacího práva ve formátu DD.MM.RRRR.
Specifikace nového umístění zařízení u nového vlastníka (držitele) /provozovatele zařízení - uvede se identifikace nové provozovny, kde je zařízení nově umístěno.
Obec, Kód obce (IČZÚJ) - uvede se název obce a identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž správním území se nachází provozovna, kde je zařízení umístěno. Číslo se uvádí podle jednotného číselníku obcí ČR vydaného Českým statistickým úřadem.
Zeměpisné souřadnice přibližného umístění zařízení - uvede se zeměpisná šířka a délka umístění ohlašovaného zařízení ve formátu DD MM SS.sss, uvedená v souřadnicovém systému WGS 84 (World Geodetic System).
Poznámka pro List 5 - uvede se jakýkoli údaj, který by bylo vhodné uvést k změně vlastnických / užívacích práv.
Nový vlastník (držitel) / provozovatel zařízení - vyplňuje se název / jméno a příjmení firmy tak, jak je zapsán v obchodním rejstříku nebo v živnostenském listu. Pokud je provozovatel zařízení totožný s vlastníkem (držitelem), potom se vyplní v identifikačních údajích provozovatele zařízení.
Název subjektu - uvede se název / jméno a příjmení právnické osoby, fyzické osoby podnikající, fyzické osoby nepodnikající, právnické osoby bez IČO tak, jak je zapsán v obchodním rejstříku nebo v živnostenském listu nebo název zahraniční osoby.
IČO / ISPOP ID / Identifikace fyzické osoby (číslo OP / číslo pasu) - uvede se identifikační číslo osoby (IČO) nového vlastníka (držitele) / provozovatele zařízení; pokud je IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet osm míst. V případě právnické osoby bez IČO nebo zahraniční osoby se uvede ISPOP ID. V případě fyzické osoby se uvede identifikace fyzické osoby - číslo občanského průkazu nebo číslo pasu.
Název státu - uvede se název státu, ve kterém má sídlo zahraniční osoba.
Ulice, č.p. / č.o., Obec, PSČ – uvedou se adresní údaje sídla nového vlastníka (držitele) / provozovatele zařízení.
Kód obce (IČZÚJ) - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž správním území má nový vlastník (držitel) / provozovatel zařízení sídlo. Číslo se uvádí podle jednotného číselníku obcí ČR vydaného Českým statistickým úřadem.
Osoba za vlastníka (držitele) / provozovatele zařízení - uvede se jméno, příjmení, adresa elektronické pošty, telefon osoby, která je u nového vlastníka (držitele) / provozovatele zařízení kontaktní osobou pro oblast PCB.

(DZ) – Dílčí zařízení

(MZ) – Mateřské zařízení

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.

Vysvětlivky
IČO – identifikační číslo osoby. Uvede se, bylo-li přiděleno.
IČP – identifikační číslo provozovny.
IČZ – identifikační číslo zařízení.
Ulice č.p. / č.o., obec – uvedou se adresní údaje vztahující se k provozovně / zařízení.
IČZÚJ - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž správním území má původce provozovnu nebo je zařízení. Číslo se uvádí podle jednotného číselníku obcí České republiky vydaného Českým statistickým úřadem.
Adresa elektronické pošty– uvede se kontaktní adresa elektronické pošty na osobu vyplňující formulář.
PID (IPPC kód zařízení) - identifikace zařízení v informačním systému integrované prevence Ministerstva životního prostředí - identifikátor zařízení ve formátu dvanáctimístného kódu složeného z MZP a čísel.
Množství odpadní rtuti – definice odpadní rtuti podle nařízení, údaj se uvede v tunách.

Vysvětlivky
IČO – identifikační číslo osoby. Uvede se, bylo-li přiděleno.
IČZ – identifikační číslo zařízení.
Celkové množství odpadní rtuti a množství odpadní rtuti – údaje se uvedou v tunách.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.

Vysvětlivky
Typ zařízení – subjekt vybere jednu z možností, nehodící se vyškrtne.
IČO – identifikační číslo osoby. Uvede se, bylo-li přiděleno.
IČP – identifikační číslo provozovny.
IČZ – identifikační číslo zařízení.
Ulice č.p. / č.o., obec - adresní údaje se vztahují k provozovně / zařízení.
IČZÚJ - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž správním území se nachází provozovna nebo zařízení. Číslo se uvádí podle jednotného číselníku obcí České republiky vydaného Českým statistickým úřadem.
Dle typu zařízení se vyplní relevantní řádek množství odpadní rtuti.
Množství odpadní rtuti – údaj se uvede v tunách.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.

Vysvětlivky
Typ zařízení – subjekt vybere jednu z možností, nehodící se vyškrtne.
IČO – identifikační číslo osoby. Uvede se, bylo-li přiděleno.
IČZ – identifikační číslo zařízení.
Ulice č.p. / č.o., obec - adresní údaje se vztahují k zařízení.
IČZÚJ - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž správním území se nachází zařízení. Číslo se uvádí podle jednotného číselníku obcí České republiky vydaného Českým statistickým úřadem.

Vysvětlivky:
Množství odpadní rtuti – údaj se uvede v tunách.
IČO – identifikační číslo osoby. Uvede se, bylo-li přiděleno.
IČP – identifikační číslo provozovny.
IČZ – identifikační číslo zařízení.
Ulice č.p. / č.o., obec - adresní údaje se vztahují k provozovně / zařízení.
IČZÚJ - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž správním území se nachází provozovna nebo zařízení. Číslo se uvádí podle jednotného číselníku obcí České republiky vydaného Českým statistickým úřadem.
Adresa elektronické pošty – uvede se kontaktní adresa elektronické pošty.

Vysvětlivky
Množství odpadní rtuti – údaj se uvede v tunách.
IČO – identifikační číslo osoby. Uvede se, bylo-li přiděleno.
IČP – identifikační číslo provozovny.
IČZ – identifikační číslo zařízení.
Ulice č.p. / č.o., obec - adresní údaje se vztahují k provozovně / zařízení.
IČZÚJ - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž správním území se nachází provozovna nebo zařízení. Číslo se uvádí podle jednotného číselníku obcí České republiky vydaného Českým statistickým úřadem.
Adresa elektronické pošty – uvede se kontaktní adresa elektronické pošty.

Vysvětlivky
Množství odpadní rtuti – údaj se uvede v tunách.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Zvláštní požadavky na uložení odpadní rtuti

A. Kritéria a postup pro přijímání odpadní rtuti k uložení

1. Složení odpadní rtuti
Odpadní rtuť musí splňovat tyto specifikace:

a) obsah rtuti vyšší než 99,9 % hmotnostních,

b) absence nečistot schopných vyvolat korozi uhlíkové nebo nerezové oceli, například roztoku kyseliny dusičné nebo roztoků chloridových solí.

2. Požadavky na shromažďovací prostředky
Kontejnery užívané pro uložení odpadní rtuti musí být odolné vůči korozi a nárazu. Nesmí na nich být svary. Kontejnery musí splňovat tyto specifikace:
Maximální stupeň naplnění je 80 % objemových, aby byl zajištěn dostatečný expanzní prostor a aby následkem expanze kapaliny v důsledku vysoké teploty nemohlo dojít k úniku ani trvalému porušení kontejneru.

a) materiál kontejneru: uhlíková ocel (minimálně ASTM A36) nebo nerezová ocel (AISI 304, 316L),

b) kontejnery nesmí propouštět plyny a kapaliny,

c) vnější stěna kontejneru musí být odolná vůči podmínkám uložení,

d) konstrukce kontejneru musí úspěšně absolvovat zkoušku volným pádem a zkoušku těsnosti podle přílohy A kapitol 6.1.5.3 a 6.1.5.4 Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)³⁰).

3. Přijímání odpadní rtuti k uložení
Přijímat lze pouze kontejnery s osvědčením prokazujícím splnění požadavků uvedených v části A této přílohy. Osvědčení vydává dodavatel odpadu, jímž se rozumí původce nebo oprávněná osoba, tj. osoba za odpad odpovědná až do doby jeho předání další oprávněné osobě. Osvědčení nenahrazuje základní popis odpadu podle přílohy č. 12 k této vyhlášce.
Postupy při přijímání musí splňovat tyto požadavky:

a) přijímá se pouze odpadní rtuť, která splňuje minimální kritéria pro přijetí uvedená v bodě 1,

b) kontejnery musí být před uskladněním vizuálně zkontrolovány; poškozené nebo zkorodované kontejnery nebo kontejnery vykazující únik se nepřijmou,

c) na kontejnerech musí být vyražena trvalá značka uvádějící identifikační číslo kontejneru, výrobní materiál, prázdnou hmotnost, odkaz na výrobce a datum výroby,

d) na kontejnery musí být trvale připevněna tabulka uvádějící identifikační číslo osvědčení.

4. Obsah osvědčení
Osvědčení uvedené v bodě 3 obsahuje tyto údaje:

a) identifikační údaje dodavatele odpadu, tedy název, sídlo, adresa, IČO, bylo-li přiděleno,

b) identifikační údaje osoby odpovědné za plnění kontejnerů, tedy název, sídlo, adresa, IČO, bylo-li přiděleno,

c) místo a datum plnění kontejnerů,

d) množství rtuti,

e) čistotu rtuti a případně popis nečistot, včetně analytické zprávy,

f) čestné prohlášení, že kontejnery byly používány výlučně pro přepravu a uložení rtuti,

g) identifikační čísla kontejnerů,

h) případné zvláštní poznámky.

B. Požadavky na uložení odpadní rtuti
Při uložení odpadní rtuti musí být splněny tyto požadavky:

1. úložiště musí být vybaveno umělými nebo přírodními zábranami, které dostatečně zaručují ochranu životního prostředí před emisemi rtuti, a musí mít zadržovací objem odpovídající celkovému množství skladované rtuti,

2. úložiště splňuje požadavky podle zákona o požární ochraně.

C. Další požadavky, které musí být splněny při dočasném uložení odpadní rtuti.

1. Odpadní rtuť se skladuje odděleně od ostatních odpadů.

2. Kontejnery se skladují ve sběrných nádržích s vhodným povrchem bez prasklin a štěrbin a nepropustným pro kovovou rtuť, se zadržovacím objemem odpovídajícím množství skladované rtuti.

3. Jako úložiště mohou sloužit pouze zařízení určená pro nakládání s odpady, která byla zřízena k tomuto účelu v souladu se stavebními.

4. Úložiště svým provedením a organizací provozu musí zabezpečit, že nedojde k ohrožení zdraví člověka a poškození žádné ze složek životního prostředí podle zvláštních právních předpisů na ochranu životního prostředí a zdraví lidí,

5. Úložiště musí splňovat stejné technické a bezpečnostní požadavky jako sklady látek, přípravků a výrobků stejných nebezpečných vlastností, jaké má odpadní rtuť, která je odpadem.

6. podlahy úložiště musí být pokryty těsnicími materiály odolnými vůči rtuti, vyspádované a vybavené sběrnou jímkou,

7. uložený odpad rtuti musí být uspořádán tak, aby veškeré kontejnery bylo možné snadno vyjmout.

8. Na úložišti se instaluje systém trvalého monitorování výparů rtuti s citlivostí nejméně 0,02 mg rtuti/m3. Senzory se umístí na úroveň podlahy a ve výšce 160-180 cm nad úrovní podlahy. Součástí je vizuální a akustický výstražný systém. Údržba systému se provádí každý rok.
Provozovatel úložiště a kontejnery nejméně jednou měsíčně vizuálně zkontroluje. Při zjištění úniku provozovatel úložiště okamžitě přijme nezbytná opatření bránící emisím rtuti do životního prostředí a obnoví bezpečnost úložiště rtuti. Při tom postupuje v souladu s opatřeními pro případ havárie, která jsou součástí schváleného provozního řádu, a se schváleným havarijním plánem podle vodního zákona. Tyto dokumenty, stejně jako nutné vybavení pro bezpečnou manipulaci s kovovou rtutí, musí být po celou dobu provozu v prostorách úložiště. U veškerých úniků se má za to, že mají nepříznivé vlivy na zdraví lidí nebo životní prostředí podle § 20 písm. i) zákona.

9. Veškeré dokumenty obsahující informace podle této přílohy, včetně osvědčení doprovázejícího kontejner a záznamů týkajících se vyskladnění a odeslání odpadní rtuti po ukončení uložení, včetně údajů o místě určení a způsobu zpracování, se uchovávají alespoň tři roky po ukončení uložení.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Náležitosti pokynů pro nakládání s odpady ze zdravotnictví a veterinární péče

1. Pokyny pro nakládání s odpady ze zdravotnických zařízení a jim podobných zařízení musí obsahovat postupy pro nakládání s odpady s důrazem na řízení rizik, a to pro celé zdravotnické zařízení i pro jeho jednotlivá pracoviště. To znamená zejména pokyny pro správné provádění odděleného soustřeďování odpadů a jejich zabezpečení od místa jejich vzniku až po jejich předání do zařízení určeného pro nakládání s odpady.

2. Pokyny pro nakládání s odpady z veterinární péče musí obsahovat jednotlivé postupy pro nakládání s odpady s důrazem na řízení rizik, a to pro celé zařízení k poskytování veterinární léčebné a diagnostické činnosti i pro jeho jednotlivá pracoviště. To znamená zejména pokyny pro správné provádění odděleného soustřeďování odpadů a jejich zabezpečení od místa jejich vzniku až po jejich předání do zařízení určeného pro nakládání s odpady.

3. Rozsah pokynů závisí na velikosti zdravotnického nebo veterinárního zařízení, rozsahu poskytování zdravotní nebo veterinární péče a množství produkovaného odpadu.
Pokyny obsahují alespoň:

a) identifikační údaje původce odpadů; alespoň adresa, telefonické číslo, jméno a příjmení osoby jednající za původce odpadu, identifikační číslo,

b) adresu příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností a adresu příslušného krajského úřadu,

c) významná telefonní čísla, například Hasičský záchranný sbor, Zdravotnická záchranná služba, ČIŽP, orgány ochrany veřejného zdraví, ústavní hygienik,

d) seznam odpadů (katalogové číslo, název a kategorie), pro které je pokyn určen, a podrobnější specifikace těchto odpadů,

e) organizační zajištění nakládání s odpady, osoby zodpovědné za nakládání s odpady včetně telefonního čísla,

f) způsob soustřeďování odpadů v místě jejich vzniku, místa určená pro soustřeďování odpadů a pokyny pro soustřeďování odpadů v areálu původce,

g) způsob nakládání s tekutými odpady,

h) značení obalů, nádob a kontejnerů,

k) pokyny pro přesun odpadů v rámci areálu původce mezi soustřeďovacími místy,

l) opatření pro případ havárie, například postup při rozsypání, rozlití či úniku odpadů,

m) podmínky pro dekontaminaci odpadů,

n) název, adresa a IČZ zařízení, do které jsou odpady předávány a identifikační údaje provozovatele tohoto zařízení,

o) způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s odpady, alespoň pracovní pomůcky, první pomoc při poranění,

p) způsob školení zaměstnanců,

q) identifikační listy nebezpečných odpadů,

r) grafické symboly nebezpečných vlastností odpadů.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Kategorie zaměstnanců pro účely školení ohledně nakládání s odpady ze zdravotní a veterinární péče a obsah tohoto školení

1. Kategorie zaměstnanců, kteří musí být proškoleni:

a) řídící pracovníci,

b) zdravotničtí a veterinární pracovníci (například lékaři, zdravotní sestry a sanitáři),

c) nezdravotnický personál,

d) pracovníci pověření úklidem a manipulací s odpady,

e) pracovníci společností, které provádějí přepravu, úpravu, využití nebo odstranění odpadů.

2. Obsah školení

(1) Program školení zaměstnanců uvedených v bodu 1 písm. a) a b) musí obsahovat:

a) informace o zajištění ochrany životního prostředí při nakládání s odpady ze zdravotní a veterinární péče,

b) informace o odpovědnosti pracovníků organizace,

c) popis aplikace praktických postupů při nakládání s odpady, které jsou pro danou skupinu pracovníků důležité,

d) zásady ochrany zdraví při nakládání s odpadem ze zdravotnictví a veterinární péče.

(2) Program školení zaměstnanců uvedených po bodem 1 písm. c) a d) musí obsahovat:

a) určení správného postupu při nakládání s odpady, soustřeďování a zařazování odpadů, značení obalů, čištění shromažďovacích nádob,

b) postup při nehodách v provozu, například rozsypání nebo rozlití, dále vypracování písemných instrukcí pro posádky přepravující odpad po areálu,

c) používání ochranných oděvů a pomůcek,

d) zásady ochrany zdraví při nakládání s odpadem ze zdravotní a veterinární péče.

(3) Program školení zaměstnanců uvedených po bodem 1 písm. e) musí obsahovat:

a) určení správného postupu při manipulaci a nakládání s odpady, soustřeďování a zařazování odpadů, značení obalů, čištění shromažďovacích nádob,

b) postup při nehodách v provozu, například rozsypání nebo rozlití, dále vypracování písemných instrukcí pro posádky přepravující odpady,

c) používání ochranných oděvů a pomůcek,

d) zásady ochrany zdraví při nakládání se odpadem ze zdravotní a veterinární péče.

(4) Školení všech kategorií zaměstnanců musí být vedeno především z hlediska informací o riziku, které vyplývá z manipulace s odpady ze zdravotnictví a veterinární péče pro zaměstnance, další osoby, zvířata a pro životní prostředí. Školení musí obsahovat zásady minimalizace rizik pro zdraví lidí a zvířat a pro životní prostředí a zásady ochrany veřejného zdraví a ochrany zdraví při práci.

(5) Zaměstnanci, kteří se podílí na odesílání nebo přepravě nebo přijímají nebezpečné věci nebo nakládají nebo vykládají tyto věci do/z vozidel nebo balí nebezpečné věci do obalů či plní těmito věcmi cisternu či kontejner, a jejichž pracovní povinnosti s těmito činnostmi souvisejí, musejí být vyškoleni. Jedná se o školení tzv. osob podílejících se na přepravě nebezpečných věcí v souladu s pododdílem 1.3 a 1.10 Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)³⁰).

(6) Záznamy o školení, například osvědčení nebo prezenční listina, musejí být uchovávány zaměstnavatelem a musejí být k dispozici kontrolním orgánům.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Třídy úrovně účinnosti dekontaminace odpadů
Úroveň I: je inaktivace vegetativních forem baktérií, hub a lipofilních virů vyjádřená jako 6 log10 redukce nebo větší.
Úroveň II: je inaktivace vegetativních forem baktérií, hub, lipofilních/hydrofilních virů, parazitů a mykobakterií vyjádřená jako 6 log10 redukce nebo větší.
Úroveň III: je inaktivace vegetativních forem baktérií, hub, lipofilních / hydrofilních virů, parazitů a mykobakterií vyjádřená jako 6 log10 redukce nebo větší; a inaktivace spor stearothermophilus nebo Bacillus atrophaeus vyjádřená jako 4 log10 redukce nebo větší.
Úroveň IV: je inaktivace vegetativních forem baktérií, hub, lipofilních/hydrofilních virů, parazitů a mykobakterií a spor Geobacillus stearothermophilus vyjádřená jako 6 log10 redukce nebo větší.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.

Vysvětlivky:
Formulář pro předání údajů o množství odpadů léčiv z domácností
Čtvrtletí, roku - uvede se číselně čtvrtletí a rok, za který jsou údaje oznámeny.
Identifikace lékárny - uvedou se údaje o lékárně, která údaje o odpadu léčiv z domácností oznamuje krajskému úřadu.
IČO - uvede se identifikační číslo osoby - provozovatele lékárny.
IČP – uvede se identifikační číslo provozovny lékárny. Pokud lékárna nemá přiděleno identifikační číslo provozovny, vyplňuje se zde interní číslo provozovny, které si lékárna zvolí sama.
Název lékárny - uvede se název lékárny.
Ulice, č.p., č.o, obec, PSČ - uvedou se adresní údaje, kde se nachází lékárna.
IČZUJ - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce odpovídající uvedeným adresním údajům, kde se nachází lékárna. Číslo se uvádí podle jednotného číselníku obcí ČR vydaného Českým statistickým úřadem.
Identifikace zařízení - uvedou se údaje o zařízení pro nakládání s odpady, kterému byl odpad léčiv z domácností předán.
IČO - uvede se identifikační číslo provozovatele zařízení; pokud je IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet osm míst.
Identifikační číslo zařízení (IČZ) - uvede se identifikační číslo zařízení přidělené krajským úřadem.
Předané odpady léčiv z domácností - uvede se druh a množství předaného odpadu léčiv z domácností (od občanů) v souladu s katalogem odpadů. Jedná se o odpady 20 01 31* a 20 01 32*.

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Technologické odpady

Katalogové číslo	Název odpadu
10 01 01	Škvára, struska a kotelní prach (kromě kotelního prachu uvedeného pod číslem 10 01 04)
10 01 02	Popílek ze spalování uhlí
10 01 03	Popílek ze spalování rašeliny a neošetřeného dřeva
10 01 05	Pevné reakční produkty na bázi vápníku z odsiřování spalin
10 01 15	Škvára, struska a kotelní prach ze spoluspalování odpadu neuvedené pod číslem 100114
10 01 24	Písky z fluidních loží
10 02 01	Odpady ze zpracování strusky
10 02 02	Nezpracovaná struska
10 05 01	Strusky (z prvního a druhého tavení)
10 06 01	Strusky (z prvního a druhého tavení)
10 07 01	Strusky (z prvního a druhého tavení)
10 08 09	Jiné strusky
10 09 03	Pecní struska
10 10 03	Pecní struska
10 13 11	Odpady z jiných směsných materiálů na bázi cementu neuvedené pod čísly 101309 a 101310
17 05 04	Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03
17 05 06	Vytěžená hlušina neuvedená pod číslem 17 05 05
17 05 08	Štěrk ze železničního svršku neuvedený pod číslem 17 05 07
19 01 12	Jiný popel a struska neuvedené pod číslem 19 01 11
19 01 19	Odpadní písky z fluidních loží
19 03 05	Stabilizovaný odpad neuvedený pod číslem 19 03 04
19 03 07	Solidifikovaný odpad neuvedený pod číslem 19 03 06
19 08 01	Shrabky z česlí
19 08 02	Odpady z lapáků písku
19 08 14	Kaly z jiných způsobů čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem 190813 (pouze sádrovcový koláč z čištění odpadních vod v zařízení na energetické využití odpadu)
19 12 09	Nerosty (např. písek, kameny)
19 13 02	Pevné odpady ze sanace zeminy neuvedené pod číslem 19 13 01
20 03 01 01	Odděleně soustřeďovaný popel z domácností