330/2025 Sb.

Zákon o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí a o změně některých dalších zákonů

Aktuální znění platné od 2026-07-01 do 2026-12-31 · 9 znění v historii →

ČÁST 1

HLAVA 1

§ 1

Předmět a účel zákona

(1) Tento zákon upravuje práva a povinnosti při správě informací o stavbě a vystavěném prostředí1).
(2) Účelem zákona je
a) úprava vytváření informační základny pro hospodárnou, efektivní a účelnou přípravu, provádění, užívání, údržbu, provádění změn a odstraňování stavby,
b) úprava vytváření informační základny pro hospodárnou, efektivní a účelnou správu a rozvoj vystavěného prostředí,
c) stanovení jednotných standardů a postupů pro vytváření informačního modelu stavby,
d) stanovení jednotných standardů a postupů pro vytváření informačního modelu vystavěného prostředí.

§ 2

Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) správou informací o stavbě standardizované postupy pořizování, poskytování, udržování, využívaní a uchovávání informačního modelu stavby,
b) informačním modelem stavby digitální reprezentace fyzických a funkčních charakteristik stavby a dalších informací spojených s celým životním cyklem stavby,
c) informačním modelem vystavěného prostředí digitální reprezentace fyzických a funkčních charakteristik vystavěného prostředí a dalších účelově seskupených informací o území, stavbách a vztazích týkajících se vystavěného prostředí,
d) datovým standardem stavby specifikace požadavků na informace o stavbě vyplývajících z potřeb přípravy, provádění, užívání, údržby, provádění změn a odstraňování stavby,
e) společným datovým prostředím soubor nástrojů a požadavků, prostřednictvím kterých se uchovává, spravuje a sdílí obsah informačního modelu stavby nebo jeho části.

HLAVA 2

§ 3

Povinné osoby
Povinnou osobou pro účely tohoto zákona je

a) Česká republika, která ji plní prostřednictvím organizační složky státu, jíž přísluší se stavbou hospodařit,
b) státní příspěvková organizace,
c) státní podnik,
d) státní organizace,
e) vyšší územní samosprávný celek, pokud není stavba svěřena k hospodaření jiné osobě,
f) příspěvková organizace zřízená vyšším územním samosprávným celkem,
g) jiná právnická osoba podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona o zadávání veřejných zakázek s výjimkou
1. právnické osoby, kterou převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu obec,
2. právnické osoby, která zadává sektorové veřejné zakázky podle § 151 zákona o zadávání veřejných zakázek.

§ 4

Povinné pořizování a udržování informačního modelu stavby

(1) Informační model stavby pořizuje povinná osoba podle § 3 písm. a) až d) a písm. f) pro stavbu, se kterou má právo nebo příslušnost hospodařit, nebo povinná osoba podle § 3 písm. e) až g) pro stavbu ve svém vlastnictví, pokud
a) stavba podléhá evidenci v katastru nemovitostí nebo se zapisuje do digitální technické mapy kraje,
b) pořizovací cena nebo předpokládaná hodnota přesahuje finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce podle zákona o zadávání veřejných zakázek a
c) povinné osobě vznikla povinnost pořídit vybranou sadu informací podle § 7.
(2) Povinná osoba pořizuje a udržuje informační model stavby ve společném datovém prostředí, pokud tento zákon dále nestanoví jinak.
(3) Povinná osoba udržuje informační model stavby tak, aby obsahoval aktuální informace alespoň o stavebně-technickém a požárně-bezpečnostním řešení stavby a aktuální informace vyplývající z požadavků kladených na stavbu, její užívání nebo údržbu podle jiného právního předpisu2).

§ 5

Výjimky z povinného pořizování a udržování informačního modelu stavby
Povinnost pořídit a udržovat informační model stavby se nevztahuje

a) na stavby povinné osoby nacházející se v zahraničí,
b) na stavby, k nimž vykonává působnost stavebního úřadu Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo spravedlnosti3),
c) na stavby, u kterých organizační složce státu vznikla příslušnost hospodařit podle § 11 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, nebo u kterých organizační složky státu nebo státní organizace v působnosti zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích rozhodly o jejich trvalé nepotřebnosti podle § 14 odst. 7 tohoto zákona, po dobu trvání jejich příslušnosti hospodařit k takové stavbě.

§ 6

Obsah informačního modelu stavby

(1) Informační model stavby obsahuje v závislosti na fázi životního cyklu stavby alespoň
a) ucelenou část představující prostorové uspořádání a charakteristiky stavby, jejích konstrukcí a prvků ve strukturované podobě (dále jen „digitální model stavby“),
b) informace o harmonogramu výstavby,
c) informace o podmínkách povolení stavby,
d) informace o investičních nákladech stavby,
e) informace vztahující se k užívání a údržbě stavby,
f) dokumentaci stavby podle jiného právního předpisu,
g) informace o úkonech správních orgánů a právních jednáních souvisejících s přípravou, prováděním, užíváním, údržbou, prováděním změn a odstraňováním stavby,
h) informace o změnách dokončené stavby.
(2) Povinná osoba vymezí podmínky a rozsah sdílení informačního modelu stavby.
(3) Obsah informačního modelu stavby je neveřejný, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak.
(4) Podrobnosti obsahu a pravidla pro tvorbu informačního modelu stavby stanoví prováděcí právní předpis.

§ 7

Vybrané sady informací

(1) Informační model stavby obsahuje informace, ze kterých se pořizují vybrané sady informací, které tvoří jeho ucelené části (dále jen „informační kontejner“).
(2) Pro stavbu, která není změnou dokončené stavby podle stavebního zákona4), a pro změnu dokončené stavby, pro kterou je informační model stavby pořízen, pořizuje povinná osoba z informačního modelu stavby informační kontejner pro účel
a) povolení stavby nejpozději s podáním žádosti o povolení záměru5),
b) provádění stavby nejpozději k okamžiku
1. zahájení zadávacího řízení pro veřejnou zakázku, jejímž předmětem je provedení stavby, nebo
2. zahájení provádění stavby v případě, že technické podmínky veřejné zakázky na stavební práce jsou stanoveny požadavky na výkon nebo funkci6),
c) kolaudace stavby nejpozději s podáním žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí7),
d) převzetí, užívání a údržby stavby nabyté výstavbou zahrnující informace o skutečném provedení stavby nejpozději k okamžiku převzetí stavby pro její užívání,
e) převzetí, užívání a údržby stavby nabyté jinak než výstavbou nejpozději do 2 let ode dne nabytí stavby do vlastnictví státu nebo vyššího územního samosprávného celku.
(3) Pro změnu dokončené stavby podle stavebního zákona4), pro kterou není informační model stavby pořízen, se použije odstavec 2 obdobně s tím, že před pořízením informačního kontejneru podle odstavce 2 písm. a) nebo b) povinná osoba pořídí informační kontejner reprezentující skutečný stav stavby pro tu část stavby, která má být změnou dotčena.
(4) Pokud předpokládané investiční náklady stavby přesáhnou finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce v průběhu zpracování dokumentace pro povolení stavby, informační kontejner podle odstavce 2 písm. a) se nemusí pořizovat.
(5) Obsah, rozsah a strukturu informačního kontejneru pro jednotlivé účely podle odstavců 2 a 3 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 8

Datový standard stavby

(1) Digitální model stavby se pořizuje elektronicky v otevřeném strojově čitelném formátu v jednotném datovém standardu stavby. Datový standard stavby zveřejňuje Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví na internetových stránkách. Požadavky na obsah a tvorbu datového standardu stavby stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Tvorbu, správu a rozvoj datového standardu stavby zajišťuje Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. V případě staveb, pro které podle § 333 odst. 2 stavebního zákona stanoví technické požadavky a požadavky na rozsah a obsah projektové dokumentace Ministerstvo dopravy, zajišťuje tvorbu a rozvoj datového standardu stavby Ministerstvo dopravy.

§ 9

Společné datové prostředí

(1) Povinná osoba pořizuje informační model stavby ve společném datovém prostředí.
(2) Společné datové prostředí musí umožňovat
a) správu informací o stavbě, tvorbu transakčních protokolů a dalších systematicky uspořádaných záznamů chráněných proti zpětným změnám,
b) výběr a předání informačního modelu stavby nebo jeho části prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací.
(3) Pokud je součástí informačního modelu stavby nebo jeho části utajovaná informace podle jiného právního předpisu, nemusí být součástí společného datového prostředí, pokud by takovým postupem mohlo dojít k porušení právních předpisů vztahujících se k ochraně utajovaných informací.
(4) Podrobné požadavky na společné datové prostředí stanoví prováděcí právní předpis.

§ 10

Výkon státní správy v oblasti informačního modelu stavby

(1) Kontrolu nad dodržováním povinností podle tohoto zákona týkajících se pořizování a udržování informačního modelu stavby vykonává Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“).
(2) Ministerstvo připravuje seznam závazných českých technických norem nebo jejich částí obsahujících podrobnější technické požadavky související se správou informací o stavbě, které stanoví Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví postupem obdobným pro stanovení určených technických norem8).

HLAVA 3

§ 11

Součásti informačního modelu vystavěného prostředí
Informační model vystavěného prostředí sestává ze základního modelu vystavěného prostředí a z doplňků základního modelu vystavěného prostředí, jsou-li pořizovány.

§ 12

Základní model vystavěného prostředí

(1) Základní model vystavěného prostředí obsahuje údaje o objektech vystavěného prostředí reprezentující spojitě celé území státu v rozsahu nezbytném pro hospodárnou, efektivní a účelnou správu a rozvoj vystavěného prostředí.
(2) Základní model vystavěného prostředí vytváří a aktualizuje Zeměměřický úřad. Podkladem pro tvorbu a aktualizaci základního modelu vystavěného prostředí jsou zejména údaje základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí, digitální technické mapy kraje, základní báze geografických dat České republiky, údaje z informačních modelů staveb a údaje z jiných informačních systémů veřejné správy.
(3) Zeměměřický úřad je správcem informačního systému základního modelu vystavěného prostředí, který je informačním systémem veřejné správy. Prostřednictvím tohoto informačního systému zajišťuje Zeměměřický úřad tvorbu, aktualizaci a zpřístupňování údajů základního modelu vystavěného prostředí.
(4) Podrobnosti vymezení obsahu základního modelu vystavěného prostředí a pravidla pro jeho tvorbu a správu stanoví prováděcí právní předpis.

§ 13

Doplněk základního modelu vystavěného prostředí

(1) Doplněk základního modelu vystavěného prostředí obsahuje podrobné údaje o objektech vystavěného prostředí reprezentující dílčí území státu, případně další údaje stanovené pořizovatelem s ohledem na účely, ke kterým má být takový doplněk používán.
(2) Doplněk základního modelu vystavěného prostředí může pořídit a zpřístupnit pořizovatel, kterým je
a) obec pro území obce, nebo části obce,
b) kraj pro území kraje, nebo části kraje,
c) příslušná správa národního parku nebo Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky pro území národního parku nebo chráněné krajinné oblasti, nebo části národního parku nebo chráněné krajinné oblasti,
d) Ministerstvo dopravy pro území dotčené stavbou celostátní dráhy9) nebo stavbou dálnice nebo silnice I. třídy10),
e) ministerstvo pro území dotčené vybranou stavbou energetické infrastruktury11),
f) orgán veřejné správy, jemuž přísluší ochrana veřejného zájmu, pro území dotčené tímto veřejným zájmem.
(3) Na základě dohody pořizovatelů může být doplněk základního modelu vystavěného prostředí pořízen více pořizovateli jako společný.
(4) Pořizovatel je správcem informačního systému veřejné správy, ve kterém se doplněk základního modelu vystavěného prostředí vytváří. Je-li doplněk základního modelu vystavěného prostředí vytvářen více pořizovateli jako společný, je správcem informačního systému doplňku základního modelu vystavěného prostředí jeden z pořizovatelů určený jejich dohodou.
(5) Pravidla pro tvorbu a správu doplňku základního modelu vystavěného prostředí stanoví prováděcí právní předpis.

§ 14

Údaje důležité z hlediska obrany, vnitřního pořádku nebo bezpečnosti státu

(1) Údaje o objektech vystavěného prostředí důležitých pro obranu, vnitřní pořádek nebo bezpečnost státu se v základním modelu vystavěného prostředí zobrazují podle údajů poskytnutých Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra pro objekty Ministerstva vnitra, Úřadu pro zahraniční styky a informace a pro objekty organizačních složek státu, které jsou součástí Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky, nebo Bezpečnostní informační službou. Údaje o objektech vystavěného prostředí, které jsou kritickou infrastrukturou, se v základním modelu vystavěného prostředí zobrazují obdobně jako v digitální technické mapě kraje.
(2) Jestliže jsou údaje o objektech podle odstavce 1 vedeny v doplňku základního modelu vystavěného prostředí, musí odpovídat údajům v základním modelu vystavěného prostředí. To se nepoužije pro údaje o objektech vedené v doplňku základního modelu vystavěného prostředí pořizovaném příslušným správním úřadem podle odstavce 1 pro území s objekty vystavěného prostředí důležité z hlediska obrany, vnitřního pořádku nebo bezpečnosti státu a pro území s objekty, které jsou kritickou infrastrukturou.

§ 15

Přístup k obsahu informačního modelu vystavěného prostředí

(1) Informační model vystavěného prostředí se člení na veřejnou a neveřejnou část. Neveřejnou část tvoří údaje, které jsou jako neveřejné vedeny v digitální technické mapě kraje.
(2) Údaje veřejné části informačního modelu vystavěného prostředí jsou přístupné každému k nahlížení na internetových stránkách pořizovatele informačního modelu vystavěného prostředí.
(3) Údaje z informačního modelu vystavěného prostředí jsou přístupné orgánům veřejné správy v rozsahu nezbytném pro výkon jejich působnosti a osobám, o nichž tak stanoví jiný právní předpis.
(4) Podrobnosti zpřístupňování údajů a výměnný formát základního modelu vystavěného prostředí stanoví prováděcí právní předpis.

HLAVA 4

§ 16

Přestupky

(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že
a) nepořídí informační model stavby podle § 4 odst. 1,
b) neudržuje informační model stavby podle § 4 odst. 3,
c) nedodrží stanovený obsah informačního modelu stavby podle § 6, nebo
d) v rozporu s § 7 nepořídí informační kontejner.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 400 000 Kč.
(3) Přestupky podle odstavce 1 projednává ministerstvo.

HLAVA 5

§ 17

Zmocňovací ustanovení

(1) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 6 odst. 4, § 7 odst. 5, § 8 odst. 1 a § 9 odst. 4.
(2) Český úřad zeměměřický a katastrální vydá vyhlášku k provedení § 12 odst. 4, § 13 odst. 5 a § 15 odst. 4.

§ 18

Přechodné ustanovení
V případě, že dokumentace pro povolení stavby byla zpracována přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a zadávací řízení pro veřejnou zakázku na zhotovení stavby bude zahájeno do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nemusí povinná osoba pořídit pro tento záměr informační model stavby a informační kontejner podle § 7 odst. 2 písm. a) až c). V případě takové stavby pořídí povinná osoba informační model stavby a informační kontejner podle § 7 odst. 2 písm. d) nejpozději ke dni převzetí stavby pro její užívání.

ČÁST 2

§ 19

V § 4b odst. 10 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 47/2020 Sb. a zákona č. 202/2023 Sb., se ve větě druhé za slovo „poskytují“ vkládají slova „k nahlížení“ a ve větě třetí se za slovo „části“ vkládají slova „a údaje z veřejné části týkající se objektů a zařízení technické infrastruktury, jejich ochranných a bezpečnostních pásem a záměrů na provedení změn technické infrastruktury v území,“.

ČÁST 3

§ 20

Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 144/2002 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 377/2009 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 180/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 313/2019 Sb., zákona č. 367/2019 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 426/2021 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 303/2023 Sb., zákona č. 464/2023 Sb., zákona č. 130/2025 Sb. a zákona č. 218/2025 Sb., se mění takto:

1. V § 9 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Povolení se nevyžaduje pro drobné stavby podle stavebního zákona a pro stavby, které nevyžadují povolení záměru podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Stavby podle věty druhé, s výjimkou staveb uvedených v odstavci 1 písm. d) až f) přílohy č. 1 ke stavebnímu zákonu, umístěné do vzdálenosti 15 m od hranic obvodu dráhy celostátní nebo dráhy regionální, a které zasahují do ochranného pásma zařízení technické infrastruktury vlastníka dráhy, lze umístit pouze s jeho písemným souhlasem. Vlastník dráhy udělí souhlas podle věty třetí na žádost stavebníka. Souhlas může obsahovat podmínky pro provedení a užívání drobné stavby. Vlastník dráhy písemný souhlas neudělí, pouze pokud by byl stavbou ohrožen bezpečný a plynulý provoz dráhy a její ochrana. Neudělí-li vlastník dráhy souhlas, může se stavebník obrátit na příslušný drážní úřad k přezkoumání důvodů odmítnutí tohoto souhlasu. Drážní úřad vyzve vlastníka dráhy k vyjádření k důvodům odmítnutí souhlasu a posoudí, zda důvody odmítnutí udělení souhlasu odpovídají podmínkám stanoveným tímto zákonem. Drážní úřad při přezkumu souhlasu postupuje přiměřeně podle správního řádu.“.
2. V § 9 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Vlastník dráhy vyzve stavebníka k odstranění stavby nebo stavebním úpravám stavby podle odstavce 2 a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu, pokud stavebník
a) o udělení písemného souhlasu podle odstavce 2 před zahájením stavby nepožádal,
b) nedodržel v něm stanovené podmínky, nebo
c) stavbu provedl, ačkoli mu bylo udělení souhlasu odmítnuto.
Neodstraní-li stavebník stavbu nebo neprovede stavební úpravy ve stanovené lhůtě po doručení výzvy, považuje se stavba za stavbu provedenou v rozporu s právními předpisy a vlastník dráhy může podat podnět stavebnímu úřadu na zahájení řízení o odstranění stavby.“.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.

§ 21

Přechodné ustanovení
Souhlas vlastníka dráhy s umístěním stavby nevyžadují stavby, pro které bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydáno povolení záměru podle stavebního zákona.

ČÁST 4

§ 22

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 370/2016 Sb., zákona č. 151/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 162/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 365/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 178/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 184/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 464/2023 Sb., zákona č. 465/2023 Sb., zákona č. 82/2024 Sb., zákona č. 183/2024 Sb., zákona č. 130/2025 Sb., zákona č. 218/2025 Sb. a zákona č. 232/2025 Sb., se mění takto:

1. V § 25 odst. 7 písmeno d) zní:
„d) reklamní zařízení na dálnici, silnici I. třídy nebo na jejich silničním pomocném pozemku bude
1. sloužit k označení provozovny nacházející se v zastavěném území ve vzdálenosti do 50 metrů od reklamního zařízení nebo mimo zastavěné území v silničním ochranném pásmu ve vzdálenosti do 200 metrů od reklamního zařízení, nebo
2. umístěno na odpočívce a velikost jeho činné plochy nepřesáhne 2 m2.“.
2. V § 30 odst. 1 větě první se slova „mimo zastavěné území obcí“ zrušují.
3. V § 30 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „prostor“ vkládají slova „mimo zastavěné území“.
4. V § 30 odst. 4 se slova „případ povolování“ a slova „ , které by byly viditelné uživateli dotčené pozemní komunikace,“ zrušují.
5. V § 30 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Pro zřizování a provozování reklamních zařízení se silničním ochranným pásmem dálnice rozumí také prostor v zastavěném území ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti 50 m od osy přilehlého jízdního pásu dálnice nebo od osy větve její křižovatky s jinou pozemní komunikací.“.
6. V § 31 odst. 1 se za slovo „pásmu“ vkládají slova „pozemní komunikace, které je z této pozemní komunikace viditelné,“.
7. V § 31 odstavec 3 zní:
„(3) Jde-li se o reklamní zařízení v silničním ochranném pásmu dálnice a silnice I. třídy, lze jeho zřízení a provozování povolit, pouze pokud splňuje podmínky podle odstavce 2 a
a) slouží k označení provozovny, která se nachází v silničním ochranném pásmu ve vzdálenosti do 200 metrů od reklamního zařízení, nebo
b) bude umístěno na odpočívce, parkovišti, čerpací stanici pohonných hmot, dobíjecí stanici, motelu nebo motorestu a velikost jeho činné plochy nepřesáhne 2 m2.“.
8. V § 31 odst. 5 se slova „na dobu určitou, nejdéle na dobu pěti let,“ zrušují.
9. V § 31 odst. 7 větě první se za slovo „zařízení“ vkládají slova „nebo přestanou-li být splněny podmínky pro vydání tohoto povolení“.
10. V § 31 odst. 7 větě druhé se za slova „odňato povolení“ vkládají slova „z důvodu porušení podmínek stanovených v rozhodnutí o vydání povolení“.
11. V § 32 se odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 40 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2.
12. Za § 32 se vkládá nový § 32a, který zní:
㤠32a
(1) Stavebník, který hodlá v silničním ochranném pásmu ve vzdálenosti do 25 m od osy přilehlého jízdního pásu dálnice nebo silnice I. třídy umístit drobnou stavbu podle stavebního zákona, s výjimkou drobné stavby uvedené v bodě 1 písm. d) až h) přílohy č. 1 ke stavebnímu zákonu, je povinen před zahájením stavby požádat správce dálnice nebo silnice I. třídy o udělení písemného souhlasu s umístěním stavby v ochranném pásmu.
(2) Souhlas podle odstavce 1 může obsahovat podmínky pro provedení a užívání drobné stavby.
(3) Správce dálnice nebo silnice I. třídy souhlas podle odstavce 1 neudělí, pokud by umístěním drobné stavby podle odstavce 1 mohlo dojít k
a) ohrožení bezpečnosti nebo plynulosti silničního provozu,
b) narušení technického stavu dálnice nebo silnice I. třídy, nebo
c) omezení její správy nebo provozu.
(4) Neudělí-li správce dálnice nebo silnice I. třídy stavebníkovi souhlas, může se stavebník obrátit na příslušný silniční správní úřad k přezkoumání důvodů odmítnutí tohoto souhlasu. Silniční správní úřad vyzve správce pozemní komunikace k vyjádření k důvodům odmítnutí souhlasu a posoudí, zda důvody odmítnutí udělení souhlasu odpovídají podmínkám stanoveným tímto zákonem. Silniční správní úřad při přezkumu souhlasu postupuje přiměřeně podle správního řádu.
(5) Správce dálnice nebo silnice I. třídy vyzve stavebníka k odstranění stavby nebo stavebním úpravám drobné stavby podle odstavce 1 za účelem odstranění rizik podle odstavce 3 a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu, pokud stavebník
a) o udělení písemného souhlasu podle odstavce 1 před zahájením stavby nepožádal,
b) nedodržel v něm stanovené podmínky, nebo
c) drobnou stavbu provedl, ačkoli mu bylo udělení souhlasu odmítnuto.
(6) Neodstraní-li stavebník drobnou stavbu nebo neprovede stavební úpravy ve stanovené lhůtě po doručení výzvy, považuje se drobná stavba za stavbu provedenou v rozporu s právními předpisy a správce dálnice nebo silnice I. třídy může podat podnět stavebnímu úřadu na zahájení řízení o odstranění stavby.“.

§ 23

Přechodná ustanovení

(1) Reklamní zařízení zřízená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k jejichž zřízení a provozování nebylo zákonem č. 13/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vyžadováno povolení, lze do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona provozovat i bez povolení ke zřizování a provozování reklamního zařízení podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Souhlas správce dálnice nebo silnice I. třídy s umístěním stavby nevyžadují stavby, pro které bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydáno povolení záměru podle stavebního zákona.

ČÁST 5

§ 24

Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 481/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 34/2011 Sb., zákona č. 100/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 265/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 526/2020 Sb., zákona č. 87/2023 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a zákona č. 218/2025 Sb., se mění takto:

1. Na konci textu nadpisu § 5 se doplňují slova „a datového standardu stavby“.
2. V § 5 odst. 1 se za slova „technických norem“ vkládají slova „a datového standardu stavby podle zvláštního právního předpisu19)“ a věty druhá a poslední se zrušují.
Poznámka pod čarou č. 19 zní:
„19) Zákon č. 330/2025 Sb., o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí a o změně některých dalších zákonů.“.
3. V § 5 odstavec 2 zní:
„(2) Úkoly národního normalizačního orgánu České republiky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropskou normalizaci9), včetně plnění povinností vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a z členství v mezinárodních a evropských normalizačních organizacích, tvorbu, vydávání a distribuci českých technických norem, vedení databáze českých technických norem a jiných technických dokumentů (dále jen „databáze“), tvorbu, správu, rozvoj a zveřejnění datového standardu stavby podle zvláštního právního předpisu19) zajišťuje Česká agentura pro standardizaci (dále jen „Agentura“).“.
4. V § 5 odstavec 2 zní:
„(2) Úkoly národního normalizačního orgánu České republiky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropskou normalizaci9), včetně plnění povinností vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a z členství v mezinárodních a evropských normalizačních organizacích, tvorbu, vydávání a distribuci českých technických norem prostřednictvím sponzorovaného přístupu, tvorbu, správu, rozvoj a zveřejnění datového standardu stavby podle zvláštního právního předpisu19) zajišťuje Česká agentura pro standardizaci (dále jen „Agentura“).“.
5. V § 5 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 6, které znějí:
„(3) Agentura je státní příspěvkovou organizaci se sídlem v Praze, vůči níž vykonává působnost zřizovatele Úřad a jejíž hlavní činností je činnost podle odstavce 2. Orgány Agentury jsou
a) generální ředitel,
b) Rada pro standardizaci (dále jen „Rada“),
c) Dozorčí rada.
(4) Statutárním orgánem Agentury je generální ředitel, kterého jmenuje a odvolává předseda Úřadu na návrh a se souhlasem Rady. Další podrobnosti, včetně pravomocí a působnosti generálního ředitele, upravuje zřizovací listina Agentury.
(5) Rada je odborným orgánem Agentury, který zajišťuje její nestrannost a nezávislost tím, že navrhuje jmenovat a odvolat generálního ředitele Agentury a vyjadřuje se ke strategii rozvoje standardizace. Rada má devět členů. Funkci předsedy Rady vykonává předseda Úřadu. Funkční období zbývajících osmi členů Rady je 5 let s tím, že mohou být jmenováni i opakovaně. Členy Rady jmenuje předseda Úřadu způsobem upraveným ve zřizovací listině Agentury tak, aby minimálně šest členů Rady bylo jmenováno ze zástupců profesních komor, odborných zájmových organizací a veřejných vysokých škol, jejichž činnost souvisí s oblastí technické normalizace, a zbývající dva členové Rady ze zástupců ústředních orgánů státní správy. Rada ze svého středu volí dva místopředsedy. Ostatní podrobnosti stanoví zřizovací listina Agentury.
(6) Dozorčí rada dohlíží nad činností Agentury a generálního ředitele, schvaluje koncepci činnosti a směřování Agentury a vykonává další činnosti stanovené zřizovací listinou. Dozorčí rada má pět členů, jejichž funkční období je 6 let s tím, že mohou být jmenováni i opakovaně. Členy Dozorčí rady jmenuje předseda Úřadu způsobem uvedeným ve zřizovací listině tak, aby čtyři členové byli jmenováni ze zástupců ústředních správních úřadů, jejichž působnost souvisí s oblastí technické normalizace, a jeden člen byl jmenován z řad zaměstnanců Úřadu. Tento člen vykonává funkci předsedy Dozorčí rady. Dozorčí rada ze svého středu volí jednoho místopředsedu. Ostatní podrobnosti stanoví zřizovací listina Agentury.“.
Dosavadní odstavce 3 až 9 se označují jako odstavce 7 až 13.
6. V § 5 odst. 7 se slova „oprávněna vybírat úplatu za odborné činnosti, jež vykonává. Tyto činnosti a výše úplaty jsou stanoveny v ceníku, který vydává Úřad prostřednictvím Věstníku Úřadu. Agentura je dále správcem poplatku za poskytnutí českých technických norem a jiných technických dokumentů, poplatku za přístup do databáze a“ nahrazují slovem „správcem“ a za slova „normám a jiným technickým dokumentům“ se vkládají slova „a za datový standard stavby podle zvláštního právního předpisu19)“.
7. V § 5 odst. 8 se věty první a poslední zrušují.
8. V § 5 odst. 8 se za slovo „zřízení“ vkládají slova „ , další podmínky týkající se jmenování a odvolání orgánů a členů orgánů Agentury“ a za slovo „její“ se vkládají slova „hlavní a jiné“.
9. V § 5 se odstavce 9 a 10 zrušují.
Dosavadní odstavce 11 až 13 se označují jako odstavce 9 až 11.
10. V § 5 odst. 11 se slova „§ 6a odst. 4, § 6b odst. 4 a“ a slova „návrh sazby poplatku podle § 6a a“ zrušují a slova „podle § 6b a“ se nahrazují slovy „podle §“.
11. § 6a a 6b se včetně nadpisů zrušují.
12. Za § 6d se vkládají § 6e a 6f, které včetně nadpisů znějí:
㤠6e
Poplatek za datový standard stavby
(1) Poplatníkem za datový standard stavby je Ministerstvo.
(2) Předmětem poplatku za datový standard je poskytnutí bezplatného přístupu k datovému standardu stavby podle zvláštního právního předpisu19) koncovým uživatelům způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Výše poplatku za datový standard za poplatkové období stanoví veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi Ministerstvem a Agenturou.
(4) Poplatkovým obdobím podle odstavce 3 je kalendářní rok.
(5) Poplatek za datový standard stavby je splatný nejpozději do 31. prosince kalendářního roku bezprostředně předcházejícího danému poplatkovému období. Nezaplatí-li poplatník poplatek včas a ve výši stanovené veřejnoprávní smlouvou podle odstavce 3, správce poplatku datový standard stavby na poplatkové období neposkytne a poplatková povinnost zanikne.
(6) Příjem z poplatku za datový standard stavby je příjmem rozpočtu Agentury.
Jiná činnost Agentury
(1) Agentura v rámci jiné činnosti zejména
a) poskytuje české technické normy a jiné technické dokumenty zařazené do databáze českých technických norem a jiných technických dokumentů vedené Agenturou,
b) zajišťuje přístup do databáze českých technických norem a jiných technických dokumentů a
c) vykonává další odborné činnosti v oblasti normalizace související s činnostmi podle písmen a) a b) a jiné činnosti uvedené ve zřizovací listině.
(2) Činnost podle odstavce 1 vykonává Agentura za cenu, jejíž výše je uvedena v ceníku Agentury. Ceník Agentura vydává na návrh a se souhlasem Rady.
(3) Rada může regulovat cenu, za kterou Agentura vykonává činnost podle odstavce 1. Rada je pro účely této regulace cenovým orgánem podle zákona o cenách.“.

§ 25

Přechodná ustanovení

(1) Dosavadní generální ředitel České agentury pro standardizaci se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona stává generálním ředitelem České agentury pro standardizaci podle zákona č. 22/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví nejpozději do 31. prosince 2025 přizpůsobí zřizovací listinu státní příspěvkové organizace Česká agentura pro standardizaci zákonu č. 22/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví nejpozději do 31. prosince 2026 přizpůsobí zřizovací listinu státní příspěvkové organizace Česká agentura pro standardizaci zákonu č. 22/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(4) Ministerstvo na návrh Úřadu do dvou let od účinnosti tohoto zákona vyhodnotí využívání sponzorovaného přístupu k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům a na základě tohoto vyhodnocení provede úpravu výše poplatku za sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům, a to s účinností od 1. ledna následujícího roku po tomto vyhodnocení.

ČÁST 6

§ 26

Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb., zákona č. 694/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb., zákona č. 177/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 574/2006 Sb., zákona č. 393/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 318/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 3/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 382/2021 Sb., zákona č. 19/2023 Sb., zákona č. 87/2023 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 465/2023 Sb., zákona č. 469/2023 Sb., zákona č. 87/2025 Sb., zákona č. 218/2025 Sb. a zákona č. 223/2025 Sb., se mění takto:

1. V poznámce pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1791 ze dne 13. září 2023 o energetické účinnosti a o změně nařízení (EU) 2023/955.“.
2. V § 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f) pravidla naplňování zásady energetické účinnosti v první řadě,“.
Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g).
3. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který včetně nadpisu zní:
㤠2a
Energetická účinnost v první řadě
(1) Zásadou energetická účinnost v první řadě se rozumí co největší zohledňování alternativních nákladově efektivních opatření v oblasti účinnosti užití energie s cílem zefektivnit poptávku po energii a zásobování energií, a to zejména prostřednictvím nákladově efektivních úspor energie v konečné spotřebě, iniciativ zaměřených na snížení poptávky po energii a zvyšování účinnosti přeměn, přenosu a distribuce energie.
(2) Zásada energetické účinnosti v první řadě je v rámci odvětví, která mají vliv na spotřebu energie, naplňována prostřednictvím energetických koncepcí podle hlavy II tohoto zákona a
a) v odvětví budov prostřednictvím průkazu energetické náročnosti podle § 7a a energetického posudku podle § 9a,
b) v energetických odvětvích a v odvětví průmyslu, dopravy, zemědělství, nakládání s vodou, informačních a komunikačních technologií a jiných odvětvích prostřednictvím energetického auditu podle § 9 a energetického posudku podle § 9a.“.

ČÁST 7

§ 27

Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 104/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 152/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 1/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 382/2021 Sb., zákona č. 176/2022 Sb., zákona č. 232/2022 Sb., zákona č. 287/2022 Sb., zákona č. 365/2022 Sb., zákona č. 19/2023 Sb., zákona č. 427/2023 Sb., zákona č. 465/2023 Sb., zákona č. 469/2023 Sb., zákona č. 265/2024 Sb., zákona č. 87/2025 Sb., zákona č. 152/2025 Sb., zákona č. 218/2025 Sb., zákona č. 223/2025 Sb. a zákona č. 249/2025 Sb., se mění takto:

1. V § 3 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Přenos elektřiny, přeprava plynu, přeprava vodíku vysokého stupně čistoty, distribuce elektřiny, výroba elektřiny ve výrobně elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, výroba elektřiny ve výrobně elektřiny z obnovitelných zdrojů energie o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 kW a více, ukládání elektřiny v zařízení pro ukládání elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 kW a více, výroba elektřiny, tepelné energie nebo vodíku ve stavbě pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, výroba elektřiny v nízkouhlíkové výrobně elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 1 MW a více, distribuce plynu, uskladňování plynu, výroba plynu, provozování těžebního plynovodu, výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie se uskutečňují ve veřejném zájmu; výroba elektřiny ve výrobně elektřiny využívající energii vody o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 0,015 MW a více se rovněž uskutečňuje ve veřejném zájmu.“.
2. V § 46 odst. 7 písm. a) a b) se za slovo „oplocení“ vkládají slova „výrobny elektřiny“ a slova „nebo zařízení pro ukládání elektřiny nejsou oploceny,“ se nahrazují slovy „není oplocena, nebo v případě zařízení pro ukládání elektřiny“.
3. V § 46 odst. 7 písm. c) se slova „nebo zařízení pro ukládání elektřiny“ zrušují a slovo „připojených“ se nahrazuje slovem „připojené“.
4. V § 46 odst. 7 písm. d) se slova „nebo zařízení pro ukládání elektřiny nejsou oploceny,“ nahrazují slovy „není oplocena, nebo v případě zařízení pro ukládání elektřiny“.

ČÁST 8

§ 28

Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 524/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 13/2021 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 300/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 366/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 426/2021 Sb., zákona č. 91/2022 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 225/2022 Sb., zákona č. 246/2022 Sb., zákona č. 314/2022 Sb., zákona č. 372/2022 Sb., zákona č. 376/2022 Sb., zákona č. 431/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 458/2022 Sb., zákona č. 88/2023 Sb., zákona č. 149/2023 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 185/2023 Sb., zákona č. 271/2023 Sb., zákona č. 277/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 414/2023 Sb., zákona č. 469/2023 Sb., zákona č. 1/2024 Sb., zákona č. 85/2024 Sb., zákona č. 123/2024 Sb., zákona č. 125/2024 Sb., zákona č. 163/2024 Sb., zákona č. 196/2024 Sb., zákona č. 237/2024 Sb., zákona č. 278/2024 Sb., zákona č. 321/2024 Sb., zákona č. 453/2024 Sb., zákona č. 480/2024 Sb., zákona č. 23/2025 Sb., zákona č. 32/2025 Sb., zákona č. 42/2025 Sb., zákona č. 52/2025 Sb., zákona č. 70/2025 Sb., zákona 79/2025 Sb., zákona č. 87/2025 Sb., zákona č. 130/2025 Sb., zákona č. 152/2025 Sb., zákona č. 218/2025 Sb., zákona č. 220/2025 Sb., zákona č. 230/2025 Sb., zákona č. 277/2025 Sb. a zákona č. 280/2025 Sb., se mění takto:

1. V položce 23 písm. a) bodech 1 a 3 a písm. b) bodě 1 se za slova „výrobu elektřiny“ vkládají slova „ , ukládání elektřiny“.
2. V položce 23 písmeno d) zní:
„d) Přijetí žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty27a) k
1.provádění energetického auditu a zpracování energetického posudkuKč 2 000
2.zpracování průkazu energetické náročnosti budovKč 2 000
3.provádění kontroly provozovaných systémů vytápění a kombinovaných systémů vytápění a větráníKč 2 000
4.provádění kontroly provozovaných systémů klimatizace a kombinovaných systémů klimatizace a větráníKč 2 000“.

ČÁST 9

§ 29

Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 465/2023 Sb., zákona č. 126/2024 Sb., zákona č. 183/2024 Sb., zákona č. 437/2024 Sb., zákona č. 23/2025 Sb., zákona č. 39/2025 Sb., zákona č. 87/2025 Sb., zákona č. 223/2025 Sb. a zákona č. 249/2025 Sb., se mění takto:

1. V § 10 odst. 1 písm. b) se slovo „akumulaci“ nahrazuje slovem „ukládání“.
2. V § 34 písm. a) se na konci textu bodu 9 doplňují slova „a staveb a zařízení pro ukládání energie připojených do distribuční soustavy s napětím 110 kV“.
3. V § 34a odst. 2 se za slovo „plynárenství,“ vkládají slova „staveb a zařízení pro ukládání energie,“.
4. Za § 144 se vkládá nový § 144a, který včetně nadpisu zní:
㤠144a
Zvláštní požadavky
(1) Zastavěná plocha stavby výrobny elektřiny využívající energii slunečního záření se nezahrnuje do celkové plochy určené k zastavění a do celkové plochy minimálního podílu zeleně, jsou-li územním plánem stanoveny, umisťuje-li se stavba pro výrobu elektřiny využívající energii slunečního záření
a) v plochách s rozdílným způsobem využití plochy výroby a skladování nebo plochy smíšené výrobní a
b) pod stavbou je zachována zeleň.
(2) Stavbu výrobny elektřiny využívající energii slunečního záření lze umístit na stávající stavby, nevylučuje-li to regulační plán.“.
5. V § 167 písm. e) se slova „1 dobíjecí stanice“ nahrazují slovy „1 dobíjecího bodu“ a slova „1 dobíjecí stanici“ se nahrazují slovy „1 dobíjecí bod“.
6. V § 167 písm. g) a h) se slova „systémů automatizace a kontroly budov“ nahrazují slovy „automatizačního a řídícího systému budovy“.
7. Poznámka pod čarou č. 67 zní:
„67) § 6a zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.“.
8. V příloze č. 1 odst. 1 písm. a) bodu 25 se za slovo „zdrojů“ vkládají slova „a stavby pro ukládání energie“ a za slovo „díla,“ se vkládají slova „stavby pro výrobu elektřiny využívající větrnou energii,“.
9. V příloze č. 1 odst. 1 písm. a) se doplňuje bod 34, který zní:
„34. stavby základnových stanic vlakového rádiového zařízení, včetně antén, jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických komunikačních a energetických zařízení a sítí, do celkové výšky 15 m,“.
10. V příloze č. 2 odst. 1 písm. m) se za slovo „zdrojů“ vkládají slova „a stavby pro ukládání energie“.
11. V příloze č. 3 se na konci textu písmene e) doplňují slova „a stavby a zařízení pro ukládání energie připojené do přenosové soustavy“.

§ 30

Přechodné ustanovení
Řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí stavební úřad, který je příslušný k vedení řízení nebo postupu podle dosavadních právních předpisů.

ČÁST 10

§ 31

V čl. II bodu 1 zákona č. 382/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění zákona č. 143/2022 Sb., zákona č. 176/2022 Sb., zákona č. 19/2023 Sb. a zákona č. 87/2025 Sb., se ve větě první za slova „z druhotných zdrojů“ vkládají slova „s výjimkou výroben elektřiny využívajících energii důlního plynu“ a ve větě druhé se za slova „nad 5 MW“ vkládají slova „a u výroben elektřiny využívajících energii důlního plynu“.

ČÁST 11

§ 32

V čl. VIII zákona č. 202/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, bod 5 zní:
„5. V § 4b odst. 10 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) až e), která znějí:
„c) budoucím stavebníkům připravovaných staveb infrastruktury17) v rozsahu nezbytném pro přípravu těchto staveb; údaje o připravovaných stavbách infrastruktury, které nejsou financovány zcela nebo z části z veřejných zdrojů, se poskytují pouze v rozsahu území evidovaného podle § 4d odst. 3 písm. c) bodu 3,
d) vlastníkům dotčených nemovitých věcí,
e) osobám oprávněným ověřovat výsledky zeměměřických činností v rozsahu nezbytném pro tuto činnost,“.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno f).

ČÁST 12

§ 33

V části osmé čl. XII zákona č. 87/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, bod 9 zní:
„9. Zvolil-li výrobce pro rok 2025 podporu elektřiny formou výkupní ceny a nastane-li některá ze skutečností podle § 8 odst. 1 písm. f) až h) zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, má právo změnit formu podpory pro tento rok do 31. prosince 2025, a to k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém nastala některá z těchto skutečností. Podporu lze změnit i zpětně, nejdříve však k 1. dubnu 2025. Tím není pro období od 1. dubna 2025 dotčeno ustanovení § 8 odst. 3 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2025 se na výrobce, který uplatnil právo podle věty první, ustanovení § 11a odst. 8 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije.“.

ČÁST 13

§ 34

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2027, s výjimkou

a) ustanovení § 7 odst. 2 písm. e) a § 7 odst. 3, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2032,
b) ustanovení části první hlavy III, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2030,
c) ustanovení části čtvrté bodů 1 až 10 a § 23 odst. 1, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2026,
d) ustanovení části druhé, části deváté bodů 4 a 9 a části jedenácté, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2026,
e) ustanovení části páté bodů 2, 3, 5, 7 a 9, § 25 odst. 1 a 2, části šesté, sedmé a části deváté bodů 1 až 3, 5 až 8, 10 a 11 a § 30, která nabývají účinnosti dnem 1. října 2025,
f) ustanovení části osmé, která nabývají účinnosti prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, a
g) ustanovení části třetí, části čtvrté bodů 11 a 12 a § 23 odst. 2, části desáté a dvanácté, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.