Mzda.

1. Členové deputátnických rodin, kteří bydlí s dělníkem ve společné domácnosti jsou povinni na požádání pracovati u zaměstnavatele za pracovních a mzdových podmínek stanovených touto vyhláškou. Obzvláště manželky deputátníků jsou povinny, pokud jim to je možno s ohledem na zdraví a na děti, aby na požádání zaměstnavatele dojily až 6 dojnic denně. Zaměstnavatel jest povinen, aby k takovým pracem přibíral hlavně rodinné příslušníky svých stálých zaměstnanců.

2. Ženám budiž dáno dostatek možnosti, aby se věnovaly domácnosti a staraly se o rodinu. Těhotné ženy mají býti zaměstnávány 6 týdnů před slehnutím jen tehdy, jestliže s tím výslovně souhlasí. Po dobu 10 týdnů po slehnutí nejsou povinny pracovati.

1. Statkoví řemeslníci (kováři, zámečníci, strojníci, koláři, tesaři, mechanici, soustružníci, sedláři, truhláři a pod.) a zahradníci, kteří mají průkaz o řádném ukončení učebního poměru v příslušném řemesle, dostanou kromě naturálních požitků stanovených pro deputátníky v § 10, odst. I níže uvedené peněžité mzdy.
Svobodní zaměstnanci mohou dostati místo deputátu ubytování a stravu jako čeleď.

2. Zaměstnanci řemeslní a zahradničtí, pokud se vyučili příslušnému řemeslu a pracují ve svém oboru jen v určitých obdobích a jinak jsou zaměstnáni jako deputátníci nebo čeledíni, dostanou po dobu vykonávání řemeslných nebo zahradnických prací ke svým příslušným peněžitým požitkům příplatek, a to za každou hodinu Kčs 4.—. Naturální požitky se při tom nemění.

3. Zaměstnancům, kteří trvale vykonávají práce řemeslné nebo zahradnické, aniž se příslušné živnosti řádně vyučili, přísluší mzda deputátníka, který jest zaměstnán jako krmič. Táž úprava platí pro řidiče motorových a parních pluhů, traktoristy, řidiče motorových vozidel, topiče a mazače, pokud se nevyučili příslušnému řemeslu. Jestliže takoví zaměstnanci po 8 let samostatně a trvale vykonávají práce řemeslníka nebo zahradníka plně kvalifikovaného a touto činností se u téhož zaměstnavatele skutečně osvědčili, mohou jim býti placeny mzdy až do výše uvedené v odst. 1/I, kromě příslušných naturálních požitků.

4. Deputátníci, čeledíni, jakož i zemědělští dělníci na denní mzdu dostanou za každou hodinu, kdy pracují jako řidiči motorových a parních pluhů, topiči, mazači, traktoristé a řidiči motorových vozidel nebo samostatně konají jiné odborné práce řemeslné, aniž se příslušnému řemeslu řádně vyučili, k obvyklé mzdě své kategorie příplatek Kčs 3.50.

5. Pomocní dělníci na denní mzdu u řemeslníků dostanou mzdu příslušné kategorie dělníků na denní mzdu zvýšenou o 10%. Na deputát nároku nemají.

6. Musí-li zaměstnanec sám opatřiti pro závod drobné nářadí (kladivo, kleště, sekyru, pilu, zahradní nářadí a pod.), dostane za to odpovídající náhradu v penězích nebo podle přání zaměstnance v naturálních požitcích.

1. Deputátníci, čeleď, statkoví řemeslníci a zahradníci, kteří pracovali po celý kalendářní rok, mají před Novým rokem nárok na roční prémii ve výši měsíčních peněžitých požitků.

2. Začal-li pracovní poměr teprve po 1. lednu, avšak před 1. červencem běžného kalendářního roku, má zaměstnanec nárok na ¹/₁₂ prémie násobenou počtem odpracovaných měsíců.

3. Končí-li pracovní poměr, který se započal před 1. únorem běžného roku, bez zavinění zaměstnancova nebo z důležitých osobních důvodů po 15. srpnu t. r., platí totéž ustanovení jako v předchozím odstavci.

1. Koná-li dělník z příkazu zaměstnavatelova jízdy a práce toho druhu, že přijde o oběd (večeři) v obvyklou dobu u zaměstnavatele nebo ve své domácnosti, dostane jako náhradu za oběd, po př. též za večeři tyto přídavky:

2. Nárok na tyto diety nepřísluší, jestliže dělník přijde o oběd (večeři) ve své domácnosti v obvyklou dobu jen proto, že dochází na své pracoviště ze vzdálenějšího místa pobytu.

3. Je-li nucen mimo domov přenocovati, hradí se skutečná vydání za přenocování.

1. Základem pro výpočet úkolové sazby jest směrná úkolová sazba, t. j. časová mzda stanovená vyhláškou pro příslušnou mzdovou skupinu zvýšená o 30%. Úkolovou sazbu jest stanoviti tak, aby dělník při normálním výkonu dosáhl za obvyklých pracovních podmínek v závodě úkolového výdělku, který by odpovídal násobku jeho odpracované doby a směrné úkolové sazby. Skutečná výše výdělku dělníka podložená vyšším výkonem není tím omezena. Výdělek v úkolu pracujícího dělníka nesmí klesnouti pod hodinovou mzdu, nejsou-li příčiny nižšího výdělku prokazatelně v osobě dělníkově.

2. V závodech, které zaměstnávají více než 10 stálých dělníků, sdělí se úkolové sazby a podmínky písemně před započetím práce nebo se vyvěsí na viditelném místě.

3. Jestliže deputátníci pracují v úkolu a dostávají tytéž úkolové sazby, jaké jsou poskytovány dělníkům na denní mzdu, sráží se z úkolového výdělku Kčs 18.— denně.

4. Pracuje-li čeleď v úkolu a dostává-li tytéž úkolové sazby, jaké jsou poskytovány dělníkům na denní mzdu, sráží se z úkolového výdělku za stravu a zaopatření částky, které k tomuto účelu budou stanoveny zvláštní úpravou a do jejího vydání částky stanovené vyhláškou pro účely veřejnoprávního sociálního pojištění.

1. V případě nemoci platí zaměstnavatel čeledi, která jest alespoň ½ roku nepřetržitě u něho zaměstnána, poloviční mzdu a poskytne zaopatření až do doby jednoho měsíce. Po jednom měsíci zaměstnavatel přestává platiti mzdu a poskytne zaopatření, jestliže dělník bydlí u něho a obdrží-li za to od dělníka částečnou úhradu ve výši poloviny nemocenského, které dělník obdržel v příslušném období.

2. Deputátník, statkový řemeslník a zahradník, který pracoval u téhož zaměstnavatele nepřetržitě aspoň 1 rok, má v případě nemoci nárok na plný deputát po dobu prvých 14 dnů v nemoci.

3. Těmito ustanoveními nejsou dotčeny ostatní zákonné nároky zaměstnance.

1. Dělníkům, jichž pracovní výkonnost jest podstatně omezena jejich duševními nebo tělesnými vadami, může býti vyplácena nižší mzda. V takovém případě jest zaměstnavatel povinen po dohodě se zaměstnancem a s vědomím závodní rady (důvěrníka) požádati příslušný okresní úřad ochrany práce o souhlas k vyplácení odchylné mzdy podle stupně snížené výkonnosti pro práce, které dělník skutečně vykonává

2. Stupeň snížené výkonnosti jest zjistiti nálezem úředního lékaře. Snížení mzdy jest pravoplatné ode dne doručení výměru okresního úřadu ochrany práce. Snížení mzdy jest zpravidla vyjádřiti v procentech stanovené mzdové sazby, při čemž mzda se zaokrouhlí na Kčs 0.10 nahoru, mzda měsíční na Kčs 5.— nahoru.

1. Dělníci na denní mzdu, kteří pracují s potahy, nosí pytle s plodinami a hnojivy a pod., nakládají a rozhazují hnůj, ručně sečou, ryjí nebo hluboko kopou půdu, nosí a podávají snopy všech plodin, nakládají a skládají nevázané plodiny, zelenou a suchou píci a okopaniny, pracují při mlácení, dávají do řezačky, dojí, pracují ve stájích a vepřincích, jakož i dělníci zaměstnaní trvale nočními hlídkami, dostanou za uvedené práce tyto hodinové příplatky:

2. Za ruční rozhazování umělých hnojiv dostanou dělníci na denní mzdu touto prací zaměstnaní 50% příplatek ke své hodinové mzdě. Dělníci, kteří nepracují na denní mzdu, dostanou příplatek ve výši 50% hodinové mzdy dělníka na denní mzdu příslušné kategorie za každou hodinu této práce. Za rozhazování umělých hnojiv rozmetadlem přísluší dělníkům příplatek 10%.

3. Za ruční obsekávání rohů a za ruční sekání polehlého obilí dostanou dělníci hodinový příplatek Kčs 2.50.

4. Stelači při mlácení dostanou 50% příplatek ke své hodinové mzdě, jde-li o dělníky na denní mzdu, jinak příplatek ve výši 50% hodinové mzdy dělníka na denní mzdu příslušné kategorie.

1. Nedojde-li mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem k dohodě o stanovení úkolových mzdových sazeb pro podzimní sklizeň brambor, jest dělníkům na denní mzdu v každém případě poskytnouti k základní hodinové mzdě tyto příplatky:

2. Příplatky pro podzimní sklizeň brambor mohou býti na žádost zaměstnance nahrazeny poskytováním přídavků v naturálních požitcích stejné hodnoty.

1. Kde nedojde ke sjednání úkolových sazeb za práce žňové podle § 18, dostanou

2. Salašníci (vyučení dojiči) jsou povinni podle potřeby zemědělského závodu se zúčastniti žňových prací za mzdy a žňové příplatky, stanovené pro dělníky na denní mzdu příslušné kategorie.

3. Také statkoví řemeslníci a zahradníci jsou povinni zúčastniti se žňových prací. Vedle žňového příplatku, uvedeného v odst. 1, písm. c), dostanou za práci přes čas při výkonu žňových prací mzdu dělníka na denní mzdu s příslušným příplatkem za práci přes čas, pokud nekonají při těchto žňových pracích práce odborné, podle nichž jsou mzdově zařazeni.

4. Za žňové práce se považuje sečení a všechny práce na poli, souvisící se sklizní obilí a luštěnin, počítajíc v to svážení obilí, mlácení však jen tehdy, mlátí-li se obilí v době žní.

5. Jednorázový žňový příplatek jest splatný po skončení sklizně. Příplatky k hodinovým mzdám se vyúčtují a vyplatí současně se mzdou.

6. Výplatou žňového příplatku neodpadá nárok na odměnu za práci přes čas nebo ve dnech pracovního klidu.

1. Dělníci na denní mzdu dostanou za hodinu:

2. Zapracovanému dělnictvu, které jest zaměstnáno pěstováním a sklizní zeleniny, zvyšují se hodinové mzdy o 10%.

3. Dělníci na denní mzdu mají nárok pouze na peněžitou mzdu. Poskytnou-li se naturální požitky, pokud to zásobovací předpisy dovolí, odpočte se jejich hodnota od peněžité mzdy částkami, jež budou pro tento účel zvláště stanoveny. Dokud nebude taková úprava vydána, oceňují se pevnými, po př. nejvyššími cenami úředně stanovenými pro výrobce.

4. Za částečnou nebo úplnou stravu se srazí částky, stanovené vyhláškou pro ocenění naturálních požitků pro obor veřejnoprávního sociálního pojištění.

1. Za čeleď se považují dělníci, kterým jest vedle peněžité mzdy poskytováno stravování a úplné zaopatření v domácnosti zaměstnavatele, zejména samostatné a oddělené ubytování včetně otopu a světla. Do úplného zaopatření náleží též praní a zašívání prádla.

2. Strava má býti vydatná a chutná. Má se skládati z 5 denních jídel: snídaně, dopolední svačiny, oběda, odpolední svačiny a večeře.

3. O tom, jaké mají býti byty pro čeleď a v jakém stavu, platí příslušné předpisy o bytové péči o zemědělské dělníky.

4. Čeleď dostane kromě uvedených naturálních požitků tyto měsíční peněžité mzdy:

5. Nemůže-li zaměstnavatel výjimečně poskytnouti byt, má zaměstnanec nárok na náhradu v hotovosti podle předpisů o oceněni naturálních požitků pro obor veřejnoprávního sociálního pojištění.

6. Nemůže-li zaměstnavatel výjimečně poskytnouti samostatné a oddělené ubytování (odst. 1.), nýbrž jen společné, má zaměstnanec nárok na tuto náhradu;

7. Nemůže-li zaměstnavatel výjimečně poskytnouti praní nebo zašívání prádla (odst. 1.), má zaměstnanec nárok na tuto náhradu:

1. Za deputátníky (mimo zahradníky a řemeslníky) se považují ženatí a svobodní zaměstnanci s vlastní domácností, starší 18 let, kterým jsou poskytovány peněžité a naturální požitky uvedené v odst. I a II tohoto paragrafu.

2. Věkové omezení neplatí pro příslušníky rodiny deputátníka zaměstnané v témže zemědělském podniku (§ 10, I, odst. 6).
I.

8. Naturální požitky mohou býti zejména se zřetelem k místním výrobním poměrům nahrazeny se souhlasem zaměstnancovým v penězích nebo opačně, část peněžitých požitků může býti po dohodě obou stran nahrazena požitky naturálními. Naturální požitky mohou býti poskytovány také v jiném složení, avšak jen tak, aby jejich hodnota se rovnala hodnotě naturálních požitků shora uvedených.

9. Deputát, který snad deputátník nespotřebuje, má nabídnouti zaměstnavateli za cenu, stanovenou obdobně jako v odst. 7. Jen v případě, že zaměstnavatel nepřijme, tuto nabídku, může deputátník takový deputát volně prodati, pokud to neodporuje zákonným ustanovením.

a) Není-li jinak postaráno o bezplatné osvětlování (spotřeba elektrického proudu nejvýše do 50 Kw ročně), dostane deputátník na dobu 1 roku 12 l petroleje.

b) Na otop dostane deputátník 16 q kamenného uhlí nebo 24 q hnědého (nebo 30 q lignitového uhlí nebo uhlí horší jakosti, povrchového, nebo 45 q jihomoravského) a 4 prm dříví, Dodává-li se místo uhlí toliko dříví. poskytne se (včítajíc v to uvedené 4 prm dříví) celkem 12 prm dříví. Zaměstnavatel jest povinen svým nákladem přizpůsobiti topné zařízení druhu poskytovaného paliva.

c) Měsíčně předem. 90 kg obilí (a poloviny žita a z poloviny pšenice) nebo podle ujednání takové množství jedlé mouky z uvedených druhů obilí, která se vyrábí podle předpisů platných pro vymílání mouky.

d) Denně 1 litr nesbíraného mléka. Pro pátého a každého dalšího člena rodiny (děti školou povinné, učni, studující a ostatní osoby v zaopatření zaměstnance, pokud s ním žijí ve společné domácnosti) dostane deputátník ¼ l nesbíraného mléka denně za polovici platné ceny stanovené pro výrobce. Chová-li deputátník kozu, pro kterou mu dává zaměstnavatel potřebné krmivo, nemá nároku na deputátní mléko.

e) Měsíčně 1 kg tuku (másla nebo vepřového sádla). Tato dávka odpadá, dostane-li deputátník od zaměstnavatele ročně 1 sele za cenu platnou pro výrobce a 1 q krmného ječmene bezplatně na výkrm vepře. Nárok na dávku tuků zaniká koncem měsíce, ve kterém si deputátník nasadí vepře, a to na dobu 12 měsíců.

f) Měsíčně předem 80 kg brambor nebo 10 arů orné půdy s první sadbou, hnojem a potahem. Končí-li pracovní poměr před sklizní brambor, má deputátník nárok na náhradu v hotovosti v ceně stanovené pro výrobce za dobu, po kterou neobdržel žádných brambor. Dal-li si sadbu bramborovou sám, bude mu rovněž nahrazena. Končí-li pracovní poměr po sklizni brambor, má zaměstnavatel nárok na odevzdání nebo zaplacení brambor, které by deputátníku náležely za zbytek období, na které byla půda přidělena.

g) Deputátníkům se umožní chovati drůbež v celkovém počtu až do 12 kusů, z čehož jiné drůbeže než slepic nesmí býti více než polovina a 2 hnízda králíků. Ke krmení uvedeného zvířectva poskytne zaměstnavatel kromě jiného krmiva 3 q zadiny krmného obilí. K chování hus v rozsahu povoleného počtu drůbeže se vyžaduje výslovného svolení zaměstnavatele. Deputátník ručí za veškeré škody způsobené drůbeží.

1. Byt se má skládati nejméně ze 2 místností s příslušenstvím, jako na př. komora, půda, sklep a pod. Dále se poskytne jiné příslušenství jako na př. dřevník a chlívek, jakož i rodinná zahrádka do nejvyšší výměry 200 m².

2. Zaměstnavatel jest povinen na svůj náklad jednou za rok byt vybíliti a tam, kde je malba, tuto obnoviti jednou za tři roky. Dělníci a příslušníci jejich rodin jsou povinni šetřiti deputátních bytů a jejich zařízení a udržovati je v dobrém stavu, v čistotě a v pořádku. O tom, jaké mají býti byty pro deputátníky a v jakém stavu, platí příslušné předpisy o bytové péči pro zemědělské dělníky.

3. V bytě poskytnutém zaměstnavatelem smějí bez jeho svolení delší dobu, t. j. déle než 4 týdny, bydleti kromě manželky (družky) jen nezletilé děti a děti v období, kdy se učí či studují, děti a rodiče práce neschopní, jakož i ostatní členové rodiny u zaměstnavatele zaměstnaní.

4. Deputátníkům, kteří bydlí ve vlastních domcích nebo v nájmu, náleží náhrada odpovídající ocenění naturálních požitků pro obor veřejnoprávního sociálního pojištění.

5. Deputátníci (§ 10, odst. 1) mají nárok na tento obvyklý deputát:

6. Manželky (družky), synové, dcery a jiní příbuzní deputátníkovi do 18 let, kteří s ním bydlí ve společné domácnosti a slouží jako deputátníci, mají kromě peněžité mzdy příslušné kategorie nárok jen na naturální požitky uvedené v předchozím odstavci, písm. c), d) a f) (obilí, mléko, brambory).

7. Pokud naturální dávky nesmějí nebo nemohou býti podle toho času platných předpisů dodány, jest je nahraditi podle ocenění, jež bude pro tento účel zvlášť stanoveno. Dokud nebude taková úprava vydána, přísluší náhrada v hotovosti za ceny úředně stanovené pro výrobce. Bylo-li by stanoveno několik takových cen, vypočte se náhrada podle průměrné ceny. Jde-li o věcné požitky, jež se v zemědělském závodě nevyrábějí, přísluší náhrada za ceny úředně stanovené pro spotřebitele.