MOTOROVÁ VOZIDLA.
Technické podmínky pro provoz motorových vozidel a jejich přívěs.

a) shodují-li se se schváleným typem (§ 3) nebo byla-li schválena jejich technická způsobilost k provozu a

b) byla-li pro ně přidělena státní poznávací značka.

(1) O technické způsobilosti motorových vozidel, která mají být vyráběna hromadně (podle typu) nebo která mají být hromadně dovážena, rozhoduje na žádost výrobce nebo dovozce v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady ministerstvo dopravy.

(2) Ministerstvo dopravy rozhodne podle skutečného provedení prototypů nebo dovezených vozidel; může předepsat předložení podrobných výkresů brzd a řízení vozidla a schematického náčrtku podvozku s rozložením vah na jednotlivé obruče a provedení jízdních zkoušek vozidla na náklad žadatelův, který je povinen motorové vozidlo dát pro jízdní zkoušku k použití na přiměřenou dobu Při schvalování technické způsobilosti typů motorových vozidel se musí dbát toho, aby vozidla odpovídala podmínkám stanoveným podle § 1 a aby jejich provoz byl hospodárný.

(3) Byla-li zjištěna technická způsobilost typu motorového vozidla, schválí ministerstvo dopravy typ; schválení platí pro všechna vyrobená nebo dovezená vozidla, která schválenému typu odpovídají.

(4) Zjistí-li se při zkouškách motorového vozidla závady, určí ministerstvo dopravy přiměřenou lhůtu k jejich odstranění. Vyjdou-li po schválení technické způsobilosti motorového vozidla na jevo konstrukční závady s hlediska bezpečnosti nebo hospodárnosti provozu, nařídí ministerstvo všeobecného strojírenství v dohodě s ministerstvem dopravy i během výroby jejich odstranění a určí k tomu přiměřenou lhůtu.

(1) Výrobce, po případě dovozce, potvrdí v osvědčení o schválení způsobilosti motorového vozidla k provozu (v typovém osvědčení) pro každé motorové vozidlo vyrobené nebo dovezené, že se vozidlo shoduje se schváleným typem.

(2) Vzory typových osvědčení stanoví ministerstvo dopravy.

(3) Podle typového osvědčení vydá příslušný dopravní inspektorát technický průkaz motorového vozidla.

(4) Schválení technické způsobilosti typu motorového vozidla platí až do jeho vyloučení z provozu, nebyla-li zmíněna jeho podstatná část.

(1) Rozhled řidiče dopředu i na strany nesmí být nijak omezován a musí umožňovat bezpečné řízení.

(2) Z obrysů motorového vozidla nebo jeho přívěsů nesmí žádná část tak vyčnívat, aby ohrožovala provoz; zejména na přední části motorového vozidla nesmí být předměty, (okrasy a pod.), které mají ostré hrany nebo hroty a výstupky. Dveře a postranice musí být zajištěny proti samovolnému otevření za jízdy. U motorových vozidel, jejichž technická způsobilost byla schválena po 1. lednu 1952, musí být dveřní kliky zapuštěny, jestliže by přesahovaly obrys motorového vozidla nebo jeho přívěsu a dveřní závěsy musí být u osobních automobilů vpředu ve směru jízdy.

(1) Nejvyšší přípustné rozměry motorových vozidel a jejich přívěsů jsou;

a)	celková šířka	2,50 m
b)	celková výška	4,00 m
c)	celková délka
	nákladního automobilu se dvěma nápravami	10,00 m
	autobusu se dvěma nápravami	12,00 m
	motorového vozidla se třemi a více nápravami	12,00 m
	(tyto délky se rozumějí mimo závěs pro přívěsy)
	motorového vozidla s návěsem	14,00 m
	soupravy motorového vozidla s jedním přívěsem	18,00 m
	soupravy motorového vozidla se dvěma přívěsy	22,00 m.

(2) Plachtové oblouky a plachtová kostra musí být snímatelné; vozidla s dovoleným zatížením větším než 3 t musí mít uprostřed ložnou výšku nejméně 1800 mm nebo musí být možno plachtové oblouky na tuto výšku nastavit, ložná výška nesmí přestoupit 3000 mm.

		Tlak nápravy v t	Celková váha v t
a)	u motorového vozidla se dvěma nápravami	9,0	14,0
b)	u motorového vozidla se třemi nápravami	7,25	19,5
c)	u motorového vozidla se čtyřmi a více nápravami	6,5	6,5
			násobeno počtem náprav
d)	u motorového vozidla s návěsem celkově o třech nápravách	8,0	19,5
	celkově o čtyřech a více nápravách	7,25	6,5
			násobeno počtem náprav
e)	u přívěsů	6,0	6,0
			násobeno počtem náprav.

(1) U motorových vozidel a přívěsů s pneumatickými obručemi nebo s jinými pryžovými obručemi stejně pružnými jako pneumatické obruče nesmí tlak nápravy a celková váha v provozu překročit:

(2) Jestliže motorová vozidla nebo přívěsy mají plné pryžové obruče nebo obruče pružností jim rovnocenné, nesmí tlak jedné nápravy být větší než 4 tuny:

(3) O povolování výjimek při provozu jednotlivých motorových vozidel, jejichž váha nebo rozměry přesahují meze uvedené v odstavcích 1 a 2, platí ustanovení vyhlášky ministerstva národní bezpečnosti, č. 196/1953 Ú. l. o provozu na silnicích.

při vzdálenosti středů krajních náprav v metrech	přípustná celková váha v t
od 1 m včetně do 2 m	14,50
od 2 m včetně do 3 m	15,00
od 3 m včetně do 4 m	16,25
od 4 m včetně do 5 m	17,50
od 5 m včetně do 6 m	18,75
od 6 m včetně do 7 m	20,00
od 7 m včetně do 8 m	21,25
od 8 m včetně do 9 m	22,50
od 9 m včetně do 10 m	23,75
od 10 m včetně do 11 m	25,00
od 11 m včetně do 12 m	26.25
od 12 m včetně do 13 m	27,50
od 13 m včetně do 14 m	28,75
od 14 m včetně do 15 m	30,00
od 15 m včetně do 16 m	31,25
od 16 m včetně do 17 m	32,50
od 17 m včetně do 18 m	33,75
od 18 m včetně do 19 m	35,00
od 19 m včetně do 20 m	36,25

(1) Celková váha vozidla nesmí v závislosti na vzdálenosti středů krajních náprav přesahovat u jedné skupiny náprav, u jednoho motorového vozidla, u motorového vozidla s přívěsem nebo návěsem tyto váhy:

(2) Souprava vozidel, i když vozidla jednotlivě vyhovují předpisům o tlaku náprav podle § 8, může mít dovolené zatížení jen do celkové váhy stanovené v předchozím odstavci.

(1) Soupravu vozidel tvoří jedno tažné motorové vozidlo a jeden nebo dva přívěsy.

(2) Motorové vozidlo s návěsem může mít pouze jeden přívěs; je-li však vozidlo s návěsem určeno k dopravě osob, nesmí mít přívěs více než jednu nápravu a nesmí se ho používat k dopravě osob.

b) postranního nebo přívěsného vozíku motocyklu není větší než 60% celkové váhy motocyklu.

a) přívěsu osobního automobilu není větší než 50% pohotovostní váhy osobního automobilu,

(1) Motorové vozidlo musí mít dvě brzdy, brzdu provozní a brzdu pomocnou, uspořádané tak, aby každá z nich byla vždy schopna — selže-li brzda druhá — v náležité vzdálenosti vozidlo zastavit i při nejvyšším dovoleném zatížení vozidla a při jakémkoliv sklonu vozovky.

(2) Kola brzděná každou touto brzdou musí být uspořádána souměrně po obou stranách podélné osy vozidla.

(3) Alespoň jedna z obou brzd musí působit přímo na brzdové plochy připojené na kola, buď pevné nebo prostřednictvím součástek, u nichž je vyloučeno selhání.

(4) Motorové vozidlo musí být zařízeno tak, aby mohlo být brzděno motorem.

(5) Ústrojí k ovládání pomocné brzdy musí být u motorových vozidel takové, aby zůstalo zajištěno v zabrzděné poloze mechanickým způsobem, i když řidič opustí vozidlo. Tato pomocná brzda musí být tak účinná, aby i bez použití brzdicího účinku motoru bylo lze zabránit otáčení kol plně zatíženého vozidla na nejvyšším stoupání, které může vozidlo na silnicích vyjet.

(6) U motorových vozidel hnaných elektrickou energií z akumulátorů může jedna z obou brzd být brzdou odporovou nebo brzdou na krátko.

(7) Traktory, které jsou používány k tahu přívěsů o větší celkové váze než 3500 kg, musí být nejpozději od 1. ledna 1955 opatřeny vzduchotlakovým zařízením pro brzdění přívěsů.

(8) Zkoušení a přejímání vzduchojemů motorových vozidel upravují zvláštní předpisy.*)

(2) Ustanovení předchozího odstavce platí také pro přívěsy, jejichž celková váha nepřesahuje 750 kg, je však větší než polovina pohotovostní váhy tažného vozidla.

(1) Přívěs, jehož celková váha přesahuje 750 kg, musí být — s výjimkou podle odstavce 3 — opatřen alespoň jednou brzdou; tato brzda musí působit nejméně na polovinu počtu všech kol, jež musí být uspořádána souměrně po obou stranách podélné osy přívěsu.

(9) Ustanovení předchozího odstavce se nevztahuje na

b) přívěsy, které mají kromě nájezdové brzdy ještě jinou brzdu.

a) zemědělské a lesní hospodářské pracovní stroje, které mohou vykonávat práci podle svého určení jen při jízdě (pluhy, žací stroje a pod.),

b) přívěsy s protipožárním zařízením o celkové váze nepřesahující 900 kg.

a) dvoukolové přívěsy, jejichž celková váha přesahuje 750 kg, jsou-li taženy vozidlem o dovoleném zatížení nejméně 3000 kg, které má brzdu působící na všechna kola,

(3) Brzdou nemusí být opatřeny

(4) Brzdy přívěsu, jehož celková váha přesahuje 3500 kg, musí být zařízeny tak, aby mohly být uvedeny v pohyb pedálem provozní brzdy tažného vozidla. Jestliže celková váha přívěsu nepřesahuje 3500 kg, může mít do doby, kterou určí ministerstvo dopravy v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady, brzdu konstruovanou tak, aby byla uváděna v činnost sblížením přívěsu a tažného vozidla (brzdění setrvačností, nájezdová brzda), avšak jen tehdy, není-li celková váha přívěsu větší, než pohotovostní váha tažného vozidla.

(5) Brzda musí být tak účinná, aby bylo lze zabránit otáčení kol plně zatíženého odpojeného přívěsu při jakémkoliv sklonu vozovky.

(6) Přívěs, který je podle ustanoveni předchozích odstavců opatřen brzdami, musí být vybaven zařízením, které zajišťuje jeho samočinné zastavení, jestliže se přívěs odpojí; toto ustanovení neplatí pro dvoukolové přívěsy obytné ani pro přívěsy zavazadlové, jejichž celková váha přesahuje 750 kg, jsou-li tyto přívěsy opatřeny mimo hlavni závěs ještě pomocným spřáhlem (řetězem nebo lanem).

(7) Nemohou-li být brzdy přívěsů o celkové váze do 3500 kg, jichž se užívá výlučně za motorovými vozidly s omezenou rychlostí do 30 km/hod., obsluhovány řidičem tažného vozu, nebo nejsou-li nájezdové, musí být obsluhovány brzdaři, kteří musí mít volný rozhled na vozovku. Toto ustanovení neplatí, jestliže pohotovostní váha tažného vozidla činí alespoň dvojnásobek, celkové váhy přívěsu.

(8) V soupravě motorových vozidel smí být užito pouze jediného přívěsu, opatřeného nájezdovou brzdou. Přívěsy s nájezdovou brzdou nesmějí mít vzadu závěs k přivěšení dalšího přívěsu.

(2) Brzda návěsu musí být tak účinná, aby bylo lze zabránit otáčení kol plně zatíženého odpojeného návěsu při jakémkoliv sklonu vozovky.

(1) Motorové vozidlo s návěsem jestliže celková váha návěsu přesahuje 750 kg, musí být zařízeno tak, aby brzda návěsu byla uváděna v činnost pedálem provozní brzdy motorového vozidla.

(3) Každý návěs opatřený brzdou musí mít brzdové zařízení zajišťující jeho samočinné zastavení, odpojí-li se návěs.

(1) Brzdy motorových vozidel, jejichž technická způsobilost k provozu byla schválená před 1. lednem 1953, musí být schopny zastavit vozidlo na vzdálenost (brzdnou dráhu)

		provozní brzdou, která působí		ruční brzdou
		na všechna kola	jen na některá kola
a)	jde-li o motorová vozidla o nejvyšší rychlosti 30 km/hod., při rychlosti 20 km/hod.	5,2 m	7,7 m	10,25 m
b)	jde-li o motorová vozidla o rychlosti přes 30 km/hod., při rychlosti 40 km/hod.	20,5 m	30,8 m	41,00 m

		provozní brzdou, která působí		ruční brzdou
		na všechna kola	jen na některá kola
a)	jde-li o motorová vozidla o nejvyšší rychlosti 30 km/hod., při rychlosti 20 km/hod.	3,8 m	5,2 m	7,7 m
b)	jde-li o motorová vozidla o rychlosti přes 30 km/hod., nejvýše do 100 km/hod., při rychlosti 40 km/hod.	15,4 m	—	30,8 m
c)	jde-li o motorová vozidla o rychlosti přes 100 km/hod., při rychlosti 40 km/hod.	12,5 m	—	30,8 m

(2) Brzdy motorových vozidel, jejichž technické způsobilost byla schválena po 1. lednu 1953, musí být schopny zastavit vozidlo na vzdálenost (brzdnou dráhu)

(4) Brzdy musí zastavit vozidlo na brzdnou dráhu uvedenou v předchozích odstavcích za normálních atmosférických poměrů na vodorovné, suché silnici s pevným povrchem, za použití obvyklé síly, při plně naloženém vozidle a s ohřátými brzdovými bubny, aniž by vozidlo změnilo přímý směr své jízdy.

(5) Účinnost brzd může být při rychlostech podle předchozích odstavců zkoušena také brzdoměrem; jeho typ a způsob použití výsledků měření musí být schváleny ministerstvem dopravy nebo orgánem jím zmocněným.

(3) Brzdy přívěsů musí mít stejnou účinnost jako brzdy motorových vozidel podle ustanovení odstavce 2.

(1) Motorové vozidlo, jehož rychlost na rovině může přesahovat 20 km/hod., musí být opatřeno dvěma dálkovými světlomety s bílým nebo žlutým světlem, umístěnými vpředu, jež jsou schopny účinně osvětlit vozovku za noci bez atmosférických poruch na vzdálenost nejméně 100 m dopředu.

(2) Mimo to musí být motorová vozidla uvedená v odstavci 1 opatřena dvěma tlumenými bílými nebo žlutými světlomety, umístěnými vpředu, jež jsou v případě potřeby schopny účinně osvětlit vozovku za noci bez atmosférických poruch na vzdálenost nejméně 30 m dopředu, aniž by oslňovaly uživatele silnice v kterémkoliv směru. Tlumená světla mohou být vestavěna do světlometů dálkových.

(6) U autobusů a nákladních automobilů musí být přední světlomety nezatíženého vozidla upraveny tak, aby střední paprsky světla jimi vrhaného dopadaly na vodorovnou vozovku ve vzdálenosti nejvýše 80 m, vozidla zatíženého ve vzdálenosti nejvýše 100 m.

(8) Pozorovací okénka, i barevná, na pouzdrech osvětlovacích zařízení musí být umístěna tak, aby nemohla být zaměňována s ukazateli směru nebo jinými znameními.

(9) Motorová vozidla o rychlosti větší než 10 km/ hod., ale menší než 20 km/hod., musí být opatřena dvěma světlomety s bílým nebo žlutým světlem, umístěnými vpředu, jež jsou schopny účinně osvětlovat vozovku za noci bez atmosférických poruch na vzdálenost nejméně 30 m dopředu, aniž by oslňovaly uživatele silnice v kterémkoliv směru.

(10) Pro světla motorových vozidel, jejichž nejvyšší rychlost nepřesahuje 10 km/hod., platí ustanovení § 48 odst. 1.

(7) Příkon žárovek ve světlometech smí být při středním provozním napětí na patici žárovky nejvýše 35 W. Rozptýlení světla musí být dosaženo žlábkováním zrcadel světlometů nebo jejich krycích skel nebo vsazenými čočkami.

(3) Světlomety musí být zařízeny tak, aby řidič mohl současně zapínat jen jeden druh světel.

(4) Při zapnutí dálkových světlometů u motorových vozidel se musí v zorném poli řidiče rozsvítit tmavomodré světlo. U zemědělských traktorů může zapnutí dálkových světlometů být návěštěno polohou páčky vypínače. Toto ustanovení platí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. lednem 1953, až od 1. června 1954.

(5) Světlomety musí být ve stejné výši a ve stejné vzdálenosti od roviny souměrnosti vozidla. Spodní hrana zrcadla nesmí být výše než 1 m, u traktorů, jichž se užívá v polním a lesním hospodářství, ne výše než 1,20 m nad vozovkou. Světlomety musí být na vozidle upevněny tak, aby nemohla nastat nezamýšlená změna v jejich seřízení nebo samovolné změna namáháním během provozu.

(1) Kromě světlometů předepsaných v § 18 může být použito k osvětlení vozovky jednoho neb dvou pomocných světlometů (světlometu do mlhy, do zatáčky, široce zářících světlometů atd.). Pomocné světlomety nesmí být umístěny výše, než světlomety předepsané v § 18; musí být zařízeny tak, aby je bylo možno zapínat jen společně s uvedenými světlomety nebo s obrysovými světly. Příkon každého z nich smí být nejvýše 35 W. O barvě světel pomocných světlometů platí ustanovení § 18 odst. 1, o jejich upevnění § 18 odst. 5, a o pozorovacích okénkách § 18 odst. 8.

(2) Motorová vozidla mohou mít ještě hledači světlomet a světlomet zpětný. Na tyto světlomety se ustanovení odstavce 1 nevztahují. Hledači světlomet může mít bílé nebo slabě žluté světlo. Jeho zapínání musí být uspořádáno tak, aby mohl být zapnut jen společně s osvětlením státní poznávací značky a s obrysovými světly. Světlomet zpětný s bílým nebo slabě žlutým světlem je přípustný, jestliže je tak skloněn, že osvětluje vozovku do dálky, nejvýše 10 m za vozidlem a jestliže může svítit jen při zapnutí zpětné rychlosti; toto ustanovení se nevztahuje na světlomety umístěné na zádi zemědělských traktorů a motorových pojízdných strojů a určené k osvětlování přívěsného nářadí výlučně při práci mimo silnice.

(1) Každé motorové vozidlo — kromě motocyklů — musí být opatřeno vpředu dvěma bílými obrysovými světly.

(2) Motocykl s potranním vozíkem musí být opatřen obrysovým světlem na vnější straně vozíku. Přívěsný vozík za motocyklem musí být opatřen dvěma obrysovými světly, je-li širší než šířka řídítek motocyklu; jinak stačí bílá odrazová skla ne přední stěně přívěsného vozíku co nejblíže boční hraně.

(5) Obrysová světla musí označovat přibližně boční obrysy vozidla; musí být proto umistěna vpředu co nejblíže k vnějším okrajům vozidla ve stejné vzdálenosti od podélné roviny souměrnosti vozidla. Nejsou-li okraje svíticí plochy světlometů vzdáleny víc než 40 cm od vnějších okrajů motorového vozidla, mohou být obrysová světla vestavěna do světlometů; u přívěsů musí být obrysová světla vždy umístěna těsně u vnějších okrajů přívěsu.

(3) Přívěs musí být opatřen dvěma obrysovými světly, přesahují-li boční obrysy přívěsu obrys tažného vozidla.

(4) Obrysová světla musí svítit dopředu bílým světlem; musí být viditelná za noci bez atmosférických poruch zpředu ze vzdálenosti 150 m od vozidla. Nesmí oslňovat; příkon každého z nich nesmí být větší než 10 W. O pozorovacích okénkách platí ustanovení § 18 odst. 8.

(1) Motorová vozidla, s výjimkou motocyklů solo, musí mít vzadu dvě červená stejně silně svíticí koncová světla umístěná ve stejné výši a ve stejné vzdálenosti od osy zadní stěny vozidla.

(2) Motocykly solo musí mít jedno koncové červené světlo.

(3) Koncová světla musí být viditelná za noci bez atmosférických poruch na vzdálenost 150 m dozadu od vozidla. Účinná svíticí plocha koncového světla smí být nejvýše 20 cm²; použití čoček nebo zrcadel není přípustné. Koncová světla musí být ve výši mezi 40 až 125 cm nad vozovkou. Jejich vzájemná vzdálenost musí být nejméně 100 cm, jejich vzdálenost od bočních okrajů vozidla nesmí být větší než 40 cm. Koncová světla musí mít bezpečné vedení. Má-li motorové vozidlo ukazatele směru ve tvaru ramene, musí být koncové světlo umístěno níže než rameno ukazatele.

(4) Každé motorové vozidlo musí mít vzadu jedno nebo dvě brzdová světla, která se rozsvítí i při vypnutém zapalování, jakmile se uvede v činnost provozní brzda motorového vozidla. Brzdová světla musí být oranžová nebo výjimečně červená, musí za dne zřetelně svítit a za tmy musí být snadno rozeznatelná od koncových světel. Při použití dvou brzdových světel musí být tato světla umístěna bezprostředně u světel koncových; jediné brzdové světlo musí být umístěno u levého koncového světla nebo uprostřed mezi oběma koncovými světly. Je-li výjimečně brzdové světlo červené, musí být jeho světelná intensita větší než u červeného koncového světla, je-li s ním seskupeno nebo do něho zasazeno.

(5) Ustanovení odstavce 4 neplatí pro traktory užívané, v zemědělském a lesním hospodářství a pro motorové pojízdné stroje, nejsou-li opatřeny vzduchotlakovými brzdami a nemohou-li překročit rychlost 30 km/hod., jakož i pro motocykly solo, jejichž technická způsobilost k provozu byla schválena před 1. lednem 1953.

(6) Jsou-li připojeny přívěsy, musí být koncová a brzdová světla, pokud jsou předepsána pro tažné motorové vozidlo, umístěna také na konci soupravy. Ustanovení odstavců 1, 3 a 4 platí obdobně.

(7) Zadní státní poznávací značka motorového vozidla nebo přívěsu musí být osvětlena světlem dopadajícím nebo prosvětlujícím tak, aby byla čitelná za noci bez atmosférických poruch alespoň na vzdálenost 20 m dozadu od vozidla.

(8) Červené koncové světlo a světlo zadní státní poznávací značky motorového vozidla nebo přívěsu se musí rozsvítit současně s kterýmkoliv světlem obrysovým, tlumeným, dálkovým nebo pomocnými světlomety a zhasnout teprve, zhasnou-li tato světla.

(2) Motocykly solo musí mít vzadu jedno červené odrazové sklo.

(1) Motorová vozidla — kromě motocyklů solo — a přívěsy musí být opatřeny dvěma červenými odrazovými skly, která musí být umístěna vzadu na vozidle souměrně po obou stranách; dvounápravové přívěsy musí být mimo to opatřeny po jednom červeném odrazovém skle na konci bočních stěn, a to na jejich dolejšim okraji.

(5) Odrazová skla musí být viditelná za noci bez atmosférických poruch na vzdálenost nejméně 100 m, jsou-li osvětlena dvěma dálkovými světlomety.

(3) Přívěsy musí být opatřeny dvěma bílými odrazovými skly, umístěnými vpředu na dolejším vnějším okraji přední stěny souměrně po obou stranách.

(4) Odrazové sklo může být kruhové nebo oválné; u přívěsu může být tvaru rovnostranného trojúhelníku, jehož jeden vrchol je obrácen nahoru. Odrazové sklo musí mít účinnou plochu nejméně 20 cm². Zadní odrazová skla nesmí být umístěna výše než 100 cm nad zemí; umístěna musí být co nejblíže k bočním okrajům vozidla, ne však dále od nich než 40 cm; nesmí být ničím zakryta ani zašpiněna. Červená odrazová skla mohou být zasazena do koncových červených světel, jestliže tato vyhovují shora uvedeným podmínkám.

a) pohyblivé rameno, které se vysune po té straně motorového vozidla, na kterou řidič hodlá odbočit; toto rameno musí mít nepřerušované oranžové světlo, nebo

b) pevná přerušovaná oranžová světla umístěná po obou stranách vozidla na jeho bočních stěnách tak, aby byla viditelná ze předu i ze zadu, nebo

c) pevná přerušovaná světla po každé straně na nejzazším okraji napřed a vzadu vozidla s bílým nebo oranžovým světlem kupředu a s červeným nebo oranžovým světlem nazad.

(1) Motorová vozidla musí mít ukazatele směru jízdy. Ukazatelem směru může být jen
Žádné jiné světlo na vozidle nesmí být přerušované.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na motorové vozíky pro invalidy, na motocykly a na traktory, které nemají budku pro řidiče.

(3) Jsou-li ukazatele směru ve tvaru ramene, musí být ramena tak veliká, aby — jsou-li vysunuta — změnila obrys vozidla. Nejsou-li vysunuta, nesmějí být viditelná. Ramena mohou vykonávat kývavý pohyb,

(4) Není-li ukazatel směru jízdy umístěn v zorném poli řidiče, musí být jeho poloha řidiči návěštěna světlem na přístrojové desce. Ramena ukazatele směru jest nutno umístit přibližně v místě, kde řidič nebo jeho spolujezdec mohou dát znamení rukou; rozhled řidiče nesmí být jimi rušen.

(5) Viditelnost ukazatelů nesmí být rušena vyčnívajícími částmi jako záložními obručemi, upevňovacími šrouby střechy a pod. Zařízení a světla, která by bylo možno zaměňovat s ukazatelem, nejsou přípustná.

(1) Řízení motorového vozidla a zatížení řízených kol musí být takové, aby se zřetelem k celkové váze a největší rychlosti vozidla bylo stále zajištěno snadné, rychlé a jisté vyhýbání, zatáčení a otáčení. Spoje součásti řídicího ústrojí se nesmí opotřebením tak uvolnit, aby mohlo dojít k jejich přerušení; šroubové spoje musí být dostatečně zajištěny.

(2) Všechna zařízení sloužící k obsluze motorového vozidla za jízdy (pedály, páky, rukojeti, vypinače, kličky a pod.) musí být umístěna tak, aby je řidič mohl snadno a bez nebezpečí záměny i ve tmě ovládat, aniž by musel odvracet pozornost od vozovky. Osvětlení přístrojové desky musí mít samostatný vypinač a nesmí, je-li zapnuto, oslňovat řidiče.

(1) Motorová vozidla —s výjimkou vozidel se železnými obručemi a vozidel pásových (§ 29 odst. 4 až 7) — musí mít alespoň jedno zařízení pro dostatečně hlasitou zvukovou výstrahu (houkačku).

(2) Zařízení musí být způsobilé dát výstrahu vždy, jakmile je vozidlo v pohybu, a to i při vypnutém zapalování.

(3) Zařízení musí vyvozovat nepřetržitý rovnoměrný zvuk stejné výše (také harmonický akord). Zařízení, která vydávají příliš silný nebo pronikavý zvuk nebo skřek, jako píšťaly, sirény, zvonky, gongy a pod., nejsou přípustna; výjimky stanoví vyhláška č. 196/1953 Ú. l.

(1) Nádrž na tekuté palivo — s výjimkou motorových vozidel s pohonem naftovým a traktorů — musí obsahovat záložní zásobu paliva aspoň na 30 km jízdy, oddělenou od hlavní zásoby nebo motorové vozidla musí mít pro tuto zálohu zvláštní nádrž pomocnou, třeba přenosnou. Oddělenou zásobou je i zásoba vyznačená ukazatelem paliva nebo zásoba zajištěná trojcestným kohoutem.

(2) Těsnost potrubí na palivo nesmí být porušena otřásáním vozidla. Za potrubí pro palivo lze použít i bezešvých pružných kovových trubek nebo jiných trubek z nepropustného materiálu; potrubí musí být chráněno před mechanickým poškozením. Spoje musí být těsné sroubením nebo zasunutím, bez spájení (letování) na měkko.

(4) Potrubí pro palivo, karburátor a všechny ostatní součástky, jimiž je vedeno palivo, musí být chráněny před nadměrným teplem a uspořádány tak, aby kapající nebo vypařující se palivo nemohlo se nahromadit, ani zapálit horkými součástmi nebo zkratem v elektrických zařízeních.

(3) Potrubí na palivo musí mít — s výjimkou potrubí traktorů a naftových motorů — uzavírací kohout, který lze uzavřít i za jízdy s místa řidiče. Toto zařízení nemusí být na vozidle, jesliže přívod paliva ke karburátoru nebo ke vstřikovacímu čerpadlu se děje zařízením, které při zastavení motoru přestane palivo dodávat.

(5) Karburátor musí být zařízen a umístěn tak, aby z něho nekapala pohonná látka na výfukové potrubí nebo na součásti zapalovacího, osvětlovacího a spouštěcího zařízení.

(2) Duše používané do plášťů musí být stejných nebo přípustných rozměrů a musí být huštěny na tlak uvedený v příloze I, který odpovídá jejich únosnosti a nejvyšší rychlosti; obruče přiměřených rozměrů musí být montovány vždy na ráfky v řádném stavu příslušných rozměrů. Předepsaný tlak obručí musí být na motorových vozidlech s výjimkou motocyklů, motorových vozíků pro invalidy, motorových tříkolek a osobních automobilu vyznačen na blatnících nebo na jiném vhodném místě, a to v desetinách atmosféry.

(1) Kola motorových vozidel rychlejších než 30 km hod. a kola jejich přívěsů musí mít pneumatické obruče nebo obruče jiného druhu stejně pružné; obručí se nesmí použít, jsou-li ojety více než na hloubku vzorku, nejvýše na světlou vrstvu vrstvu gumy pod běhounem, nebo jsou-li poškozeny; pláště použité na motorových vozidlech a přívěsech motorových vozidel mohou být nejvýše dvakrát obnoveny. Obruče a duše musí být včas a řádně opraveny.

(7) Nejvyšší přípustná rychlost vozidel hnaných řetězovými pásy činí:

(3) Obruče musí být voleny tak, aby jejich rozměry a způsob konstrukce odpovídaly podmínkám provozu, zejména celkové váze vozidla (tlaku náprav) a rychlosti. Obruče nebo jiné oběžné plochy nesmí mít žádných nerovností, které by mohly poškodit pevnou vozovku.

(4) Železné obruče s měrným tlakem do 125 kg váhy na 1 cm šířky obruče jsou přípustné jen u motorových vozidel, jejichž nejvyšší rychlost nemůže přestoupit 8 km/hod. a u přívěsů a pracovních strojů, tažených těmito vozidly.

(5) Železné obruče musí mít hrany zaoblené. Hřeby musí být zapuštěny. Tak zv. ostruhy (drápky) musí být snímatelné nebo musí být jinak (na př. ochrannými obručemi) zajištěny, aby nemohly poškozovat povrch silnice.

(6) U vozidel hnaných pásy nesmí řetěz nebo pás vykonávat takový pohyb, kterým by se vozovka porušila. Hrany styčných desek a jejich žebra musí být sraženy pod úhlem 15° a zaobleny. Zaoblení na podélných stranách musí mít poloměr nejméně 60 mm. Tlak opěrné plochy pásu, zatíženého nosnou kladkou na vozovku v rovině, nesmí být větší než 15 kg/cm².

a) všeobecně 9 km/hod.,

b) 16 km/hod., jestliže nosné kladky pásů mají 4 cm vysoké pryžové obruče, nebo jestliže opěrné plochy řetězových pásů mají pryžový polštář. Mají-li běžné plochy pryžové polštáře a mají-li kladky 4 cm vysoké pryžové obruče nebo jsou-li zvláště odpérovány, je přípustná rychlost nejvýše 30 km/hod,

(1) Každé motorové vozidlo musí mít tlumič výfuku v neustálé činnosti upraven tak, aby řidič nemohl během jízdy jeho činnost přerušit. Páry a zplodiny hoření musí být bezpečně odvedeny dobře utěsněným výfukovým potrubím. Je-li výfukové potrubí přímo pod podlahou vozidla, musí být podlaha chráněna vhodným způsobem před vznícením. Vyústění výfukové trouby nesmí směřovat k ploše vozovky nebo k pravé boční straně vozidla. U nákladních automobilů, používaných také k dopravě osob a u autobusů, musí být výfuková trouba vyvedena až k blízkosti zadní hrany vozidla a potom vodorovně doleva pod úhlem 30° až 45° k podélné ose vozidla; musí sahat přibližně k zadnímu obrysu vozidla.

(2) Je-li topení ve voze prováděno výfukovými plyny, nesmí být spoje potrubí nad podlahou.

(3) Budka pro řidiče u nákladních vozidel musí být tak zvukově isolována, aby do ní vnikalo co nejméně hluku.

(2) Přesahuje-li vlastní váha motorového vozidla 3500 kg musí být motorové vozidlo kromě předepsaných brzd vybaveno zařízením, kterým je lze zajistit proti sjetí dopředu nebo dozadu (klín a pod.).

(1) Přesahuje-li pohotovostní váha motorového vozidla 400 kg, musí být vozidlo opatřeno zařízením pro zpětnou jízdu (couvání), jež je ovladatelné se sedadla řidiče.

(3) Vozidla s omezenou rychlostí musí mít zařízení, které zamezuje překročení této rychlosti; je-li toto omezení provedeno vložkou v převodovce, musí být vložka přinýtována.

(1) Nákladní automobil s pohonem na více než jednu nápravu nebo s dovoleným zatížením 3 t a více a traktory s motorem od 15 koní musí být nejpozději do 1. července 1954, pokud to konstrukce karoserie dovoluje, opatřeny závěsným zařízením.

(2) Nákladní automobily s dovoleným zatížením 1,5 t a více musí mít vpředu, pokud to konstrukce vozidla dovoluje, zařízení dostatečných rozměrů k upevnění vlečné tyče. Takovým zařízením musí být vybaveny nákladní automobily s dovoleným zatížením 1,5 t a více a autobusy vyrobené nebo dovezené po 1. lednu 1956.

(2) Pro provoz motorových vozidel na druhý pohonů uvedené v odstavci 1 platí podmínky uvedené v příloze II.

(1) Ustanovení této vyhlášky platí též pro motorová vozidla, která jsou poháněna parou, stlačeným plynem, plynem zkapalněným, plynem v kapalině rozpuštěným nebo generátorovým.

(1) Všechna motorová vozidla musí mít výrobní štítek obsahující výrobní údaje o vozidle, a to nejméně údaj výrobce, typ, rok výroby, výrobní číslo a váhu vozidla, obsah válců a výkon motoru v koních (otáčkách u Výrobní štítek musí být přinýtován — nikoli přišroubován — na součást, která není snadno odnímatelná a údaje na něm musí být vyraženy nebo vyryty.

Není-li výrobní nebo seriové číslo výrobce zjistitelné, musí být nahraženo úředním označením, shodným se záznamem v technickém průkaze vozidla.
(2) Mimo to musí být vyraženo nebo vyryto na snadno přístupném místě spodku nebo tam, kde strojový spodek není, na karoserii, výrobní číslo nebo seriové číslo výrobce, na motoru pak výrobní číslo motoru.

(5) Traktory s rychlostí do 30 km/hod., motorové pojízdné stroje, jakož i motorová vozidla s přívěsy, které nemají na všech kolech pryžové obruče (s výjimkou vozidel hnaných řetězovými pásy), musí mít vyznačenu nejvyšší rychlost, jakou smí jet. Vyznačení je nutné provést na zvláštním štítku nebo nápisem na pravé straně vozidla bílým písmem; číslice musí být vysoké 75 až 80 mm, písmena 30 mm, síla číslice 12 mm.

(6) Traktory bez vzduchotlakového zařízení pro brzdění přívěsů musí mít od 1. ledna 1954 na pravé straně vyznačenu celkovou váhu přívěsu nejvýše přípustnou pro ztížené provozní poměry (§ 66 odst. 2.), a to slovy „Přívěs do ……………… kg celkové váhy při ztížených provozních poměrech.“

(4) Přívěsy musí mít výrobní štítek na přední straně.

(3) Údaje podle předchozích odstavců nesmí držitel vozidla měnit. Musí být umístěny na místě přístupném, a to vpravo ve směru jízdy, a musí být dobře znatelné. Nesmějí být snadno měnitelné nebo odstranitelné.

(2) Autobusy, osobni a nákladní automobily musí být od 1. října 1954 opatřeny zařízením nebo vybaveny prostředkem proti tvoření námrazy na ochranném skle před řidičem.

(1) Ochranné sklo před řidičem musí být z pevného materiálu, dokonale průhledného, jehož zlomky nemohou způsobit vážné zranění; jeho průhledem nesmějí být předměty zkreslovány. Ostatní skla mohou být i z jiného průhledného materiálu; osobní automobily určené k dopravnímu podnikání, autobusy a jejich přívěsy a všechna motorová vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena po 1. lednu 1953, však musí mít i ostatní skla týchž vlastností jako ochranné sklo před řidičem.

(4) Autobusy a nákladní automobily musí být od 1. ledna 1955 vybaveny stinítkem, které lze sklopit tak, aby řidič nebyl při jízdě oslňován sluncem.

(3) Motorové vozidlo, které má ochranné sklo, musí být opatřeno alespoň jedním samočinným stiračem; toto ustanovení se nevztahuje na motocykly opatřené ochranným štítem.

(2) Autobusy, které nemají motor před budkou řidiče, musí být vybaveny zrcátkem, z něhož je vidět s místa řidiče prostor těsně před vozidlem.

(1) Motorové vozidlo musí mít alespoň jedno dostatečně velké, vhodně umístěné zpětné zrcátko; zpětné zrcátko však nemusí mít motocykly, motorové vozíky pro invalidy a motorová vozidla s menší rychlostí než 30 km/hod., pokud nemají budku pro řidiče.

a) u počitačů kilometrů o 5% skutečně projeté vzdálenosti,

(1) Motorové vozidlo musí mít počítač kilometrů a měřič rychlosti. Jejich údaje se smějí odchylovat nejvýše

(2) Počitače kilometrů a rychloměry nemusí mít motorové vozidlo s plnými pryžovými obručemi, vozidlo s řetězovými pásy, motorové vozíky pro invalidy, motorová vozidla o rychlosti nižší než 30 km za hodinu a motocykly vyrobené před 1. lednem 1945.

b) u rychloměrů v posledních dvou třetinách stupnice o 5% skutečné rychlosti vozidla.

(1) Při provozu motocyklů musí být pohotově kapesní obvaz a patentní lahvička kožního desinfekčního prostředku. Vybavení zemědělských traktorů zdravotnickými prostředky upraví ministerstvo zdravotnictví v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.

(2) V ostatních motorových vozidlech musí být za jejich provozu pohotově souprava zdravotnických prostředků (po 1 kuse: kalikové obinadlo 10 cm×5 m, hotový obvaz č. 4, balíček obvazové vaty lisované 25 g, hydrofilová gáza ½ m, náplast 4 cm×1 m, náplast s polštářkem 6 cm×10 cm a jodové pero v pouzdře). V autobusech a trolejbusech musí být za jejich provozu na místě zřetelně označeném uloženo pro každých 8 sedadel po jedné soupravě zdravotnických prostředků; aspoň jedna souprava musí být pohotově v nákladních automobilech, dopravují-li hromadně osoby.

(3) Zdravotnické prostředky musí být v nepropustném obalu a v upotřebitelném stavu.

(2) Sedadla řidičů musí být vhodně vypolštářována nebo vypružena; musí být umístěna tak, aby řidič a jeho průvodci nebyli omezováni ve svých pohybech a vezou-li náklad, aby jím nebyli ohrožováni.

(1) Autobusy a osobní automobily určené k dopravě osob v dopravním podnikání musí být opatřeny nejméně jedním spolehlivým hasicím přístrojem s mrazuvzdornou náplní, kterou je možno hasit i hořlavé tekutiny (benzin a jeho směsi a pod.). V autobusech musí náplň vážit aspoň 8 kg nebo musí hasicí přístroj mít obsah nejméně 5 litrů, v osobních automobilech aspoň 1,6 kg, po případě 2 litry. V autobusech musí být přístroj umístěn tak, aby byl přístupný řidiči i cestujícím.

(3) Nákladní automobily a traktory s rychlostí nad 30 km/hod. musí být opatřeny ochranným sklem před řidičem a také stříškou nad jeho sedadlem.

(1) Bylo-li při schválení technické způsobilosti motocyklu dovoleno opatřit motocykl dalším sedlem, musí být toto sedlo umístěno za sedlem pro řidiče, pevně spojeno s nosičem zavazadel nebo se zvlášť vyztuženou částí blatníku a pérováno zvláštními pery nebo zhotoveno z materiálu zaručujícího dostatečné pérování: obě sedla mohou být uspořádána jako dvojsedlo.

(2) Na motocyklu s dalším sedlem musí být zvláštní stupačky pro spolujezdce.

(1) Motorové vozidlo musí být při provozu vystrojeno nářadím, nástroji a náhradními součástmi (výstroj), aby bylo možno opravit běžné závady vzniklé na vozidle za jízdy tak, aby byla co nejvíce zajištěna plynulost provozu.

Ustanovení o povinnosti mít výstroj uvedenou pod číslem 18—25 nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1954.
(2) Osobní automobily, autobusy, nákladní automobily a traktory (s výjimkou zemědělských traktorů) musí mít tuto výstroj:

1. Roztáčecí kliku (pokud možno odnímatelnou), nejde-li o motorová vozidla s pohonem naftovým nebo o vozidla, která nemají zařízení pro roztáčení motoru klikou.

10. zvedák odpovídající typu automobilu,

11. dvě montážní páky odpovídající druhu ráfku,

12. kladivo (u osobních automobilů 250—500 g, u nákladních automobilů a autobusů 2.000—3.000 g),

13. přestavitelný (francouzský) klíč,

14. sekáč křížový,

15. dva šroubováky (větší a menší),

16. nejméně tyto klíče: 5/7, 9/10, 11/12, 14/17, 19/22,

17. klíč na svíčky,

18. kombinované kleště 180 mm,

19. kolovrátek (klíč na matice kol),

2. autobusy a nákladní automobily o vlastni váze nad 3.500 kg zásuvku pro přenosnou elektrickou svítilnu.

20. měřítko o stavu paliva, pokud vozidlo nemá ukazatel stavu paliva a konstrukce dovoluje měření zvláštním měřítkem,

21. měřič tlaku obručí,

22. půlkulatý pilník,

23. průbojník,

24. materiál pro drobné opravy (vázací železný drát, kruhové podložky, matice, šrouby, isolační tkanice, závlačky),

25. nejméně dvě vložky do ventilů duše.

3. u nákladních automobilů se sedadlem řidiče za motorem s dovoleným, zatížením 5 t a více a u autobusů, jejichž strojový spodek odpovídá dovolenému zatížení těchto nákladních automobilů, vyznačení šířky vozidla (tykadla)

4. náhradní kolo s obručí v předepsaném stavu,

5. 4 matice k diskovým šroubům (k použití na obou stranách),

6. 2 zapalovací svíčky s těsněním u vozidel s motory s elektrickým zapalováním ve zvláštním obalu,

7. náhradní pojistky (5 kusů),

8. po jedné náhradní žárovce od každého druhu použitého na vozidle (ve zvláštním obalu),

9. hustilku nebo láhev se stlačeným vzduchem, pokud vozidlo nemá kompresor a pokud nejde o vozidla s obručemi o předepsaném tlaku 3 atmosféry a výše,

(3) Těžký přívěs musí mít tuto výstroj:

8. klíč na svíčku,

9. soupravu na opravu duší.

1. jednu zapalovací svíčku s těsněním,

2. náhradní pojistku,

(4) Motocykl musí mít tuto výstroj:

1. držák náhradního kola,

2. klíče potřebné k udržování vozidla,

3. náhradní kolo s obručí v předepsaném stavu.

(6) Pro autobusy a nákladní automobily o dovoleném zatížení od 1 t výše a pro speciální automobily, musí být pohotově dvě nádoby na záložní palivo po 20 l obsahu, pro ostatní automobily jedna taková nádoba; ustanovení nabývá účinnosti od 1. ledna 1957. Tyto nádoby nemusí být na vozidle při jeho provozu. Autobusy, nákladní automobily o dovoleném zatížení od 1 t výše a speciální automobily, vyrobené nebo dovezené po 1. říjnu 1955, musí mít však zařízení pro umístění dvou nádob na záložní palivo po 20 l obsahu.

(5) Traktory, pokud mají zařízení na roztáčení klikou, musí mít roztáčecí kliku a klíče potřebné k udržování vozidla.

3. po jedné náhradní žárovce každého druhu,

4. hustilku,

5. montážní páky,

6. šroubovák,

7. klíč pro menší opravy,

(2) Zejména jsou povinni:

(1) Držitel motorového vozidla a za jízdy jeho řidič jsou povinni udržovat motorové vozidlo v řádném stavu a věnovat soustavnou a pravidelnou péči jeho technickému stavu.

b) provádět přesně práce podle předpisů o plánované údržbě (vyhláška ministerstva dopravy č. 367/1952 Ú. l.) a v jejich rámci dbát pokynů vydaných výrobcem vozidla,

c) dbát pokynů udělených při technické kontrole vozidla orgány dopravních inspektorátů.'

a) udržovat vozidlo čisté, pozorovat chod všech ústrojí a podle potřeby je seřizovat, a mazat jakož i starat se o chlazení motoru a co nejdříve odstraňovat vzniklé závady,

9. nedostatečně upevněná karoserie k podvozku vozidla,

13. zhasnutí bud levého nebo obou předních světlometů,

14. nemožnost tlumit dálková světla,

15. špatně seřízené světlomety způsobující oslnění řidiče protijedoucího vozidla i při tlumeném světle.

2. kmitání předních kol znesnadňující podstatně udržování přímého směru jízdy,

3. značněji poškozené disky,

4. pojíždění vozidla se strany na stranu,

5. nedostatečně upevněný sloupek řízení nebo volant,

6. ohnutá přední náprava,

7. viditelné stopy po unikání benzinu nebo oleje, jakož i vady plynového zařízení u vozidel s pohonem plynem,

(2) Za takové závady se pokládají zejména:

(1) Neodpovídají-li motorová vozidla technickým podmínkám stanoveným pro jejich provoz (§§ 1 až 43) v takové míře, že bezprostředně ohrožují bezpečnost provozu, musí být vyloučena z provozu.

8. poškozené pérování,

12. nutnost opětovného sešlápnutí pedálu brzdy před vyvoláním brzdicího účinku,

10. trvale malá účinnost brzd tak, že brzdná dráha jest o 20% delší než dráha uvedená v § 17,

11. blokování jednoho nebo více kol,

1. vůle převyšující na volantu 36°,

(3) U zemědělských traktorů a jiných pracovních strojů, u nichž to způsob jejich konstrukce vyžaduje, může dopravní inspektorát povolit vyšší vůli volantu než 36°, ne však vyšší než 50°, úleva musí být vyznačena v technickém průkaze a osvědčení.