USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ.

(2) Ustanoveni platná pro osobni automobily se vztahují na motorová vozidla, která jsou zvlášť zařízena pro dopravu nejvýše 8 osob mimo řidiče; na motorová vozidla, zařízená pro dopravu více než 8 osob mimo řidiče, se vztahují ustanoveni platná pro autobusy.

(1) Ustanovení platná pro motorová vozidla se vztahují na silniční vozidla poháněná motorickou silou jakéhokoliv druhu pohonu, která nejsou vázána na koleje ani na elektrické vedení.

(3) Ustanovení pro nákladní automobily se vztahují na motorová vozidla zvlášť zařízená k dopravě nákladů, a to i na vozidla dodávková (o dovoleném zatížení do 900 kg a s podvozkem osobních automobilů).

(6) Ustanovení platná pro motorová vozidla se vztahují také na pracovní stroje, které se mohou vlastní motorickou silou pohybovat po silnicích (motorové pluhy, pojízdné drtiče štěrku, silniční válce a pod.).

(4) Motocykl může mít vozík po straně nebo za sebou (vozík postranní nebo přívěsný); na motorové tříkolky se však vztahují ustanovení o automobilech; jen jde-li o motorové tříkolky, které vykazují podstatné znaky motocyklů, vztahují se na ně ustanovení platná pro motocykly s přívěsným vozíkem; za podstatný znak motocyklu se pokládá řízení řidítky a motocyklový rám, na němž je umístěno sedlo řidiče. Na scootery se vztahují ustanovení platná pro motocykly.

(5) Za motorový vozík pro invalidy se pokládá motorové vozidlo tří — nebo čtyřkolové o nejvyšší pohotovostní váze 300 kg a o rychlosti nepřesahující 30 km/hod., jež je určeno a stavěno výhradně pro potřebu osob postižených nemocí nebo tělesnou vadou.

(2) Ustanovení platná pro motorová vozidla se nevztahují na jízdní kola s pomocným motorem o nejvyšším obsahu válců 50 ccm (u typu Sachsonette 60 ccm) za předpokladu, že jejich konstrukce zachovává všechny normální znaky jízdních kol, a na jiná vozidla poháněná pomocným motorem o obsahu válců nejvýše 50 ccm, je-li jejich pohotovostní váha menší než 50 kg.

(1) Na městská kolejová vozidla se vztahuji počínajíc dnem 1. ledna 1955 ustanovení této vyhlášky platná pro motorová vozidla o ukazatelích směru a o zpětném zrcátku. Ustanovení vyhlášky, platná pro motorová vozidla o koncových a brzdových světlech, se vztahují na městská kolejová vozidla vyrobená nebo dovezená po 1. lednu 1956.

(3) Ustanovení tého vyhlášky se nevztahují na zvláštní motorová vozidla ozbrojených sborů, která určí příslušná ministerstva.

(2) Pokud není stanoveno jinak, platí ustanovení této vyhlášky přiměřeně též pro přívěsné vozy motorových vozidel (přívěsy).

(1) Pro motorová vozidla cizozemská platí ustanovení této vyhlášky, pokud zvláštními předpisy, zejména mezinárodními úmluvami, není stanoveno jinak.

(2) Lehkým přívěsem se rozumí přívěs, jehož celková váha nepřesahuje 750 kg; ostatní přívěsy jsou těžké.

(1) Přívěsným vozem (přívěsem) se rozumí vozidlo svou konstrukcí určené k tomu, aby bylo taženo motorovým vozidlem; ustanovení platná pro přívěsy se vztahují i na přívěsné vozíky motocyklů.

(3) Návěsem se rozumí přívěs, jehož přední část spočívá na tažném motorovém vozidle (vozidlo s návěsem), na které se přenáší i podstatná část jeho váhy a váhy jeho nákladu.

(4) Vlastní vahou vozidla se rozumí čistá váha podvozku (chassis), a váha karoserie bez předepsané výstroje a bez obsluhy.

(5) Pohotovostní vahou se rozumí vlastní váha vozidla, váha provozních hmot a váha předepsané výstroje bez obsluhy, stanovená orgánem, který schválil technickou způsobilost vozidla k provozu.

(6) Nosností vozidla (užitečným zatížením) se rozumí nejvýše přípustná čistá váha nákladu nebo dopravovaných osob, a to u osobních vozidel včetně váhy řidiče, u nákladních automobilů a autobusů bez řidiče, závozníků nebo průvodního (obsluhy).

(7) Dovoleným zatížením vozidla se rozumí nosnost vozidla (užitečné zatížení), váha obsluhy a váha výstroje.

(8) Celkovou váhou zatíženého vozidla se rozumí součet pohotovostní váhy vozidla, nosnosti a obsluhy.

(9) Ložnou výškou nákladních automobilů, přívěsů a návěsů s valníkovou karoserií se rozumí vzdálenost mezi podlahou karoserie a nejvyšším místem plachtového oblouku.

2. nejsou-li brzděna kola všech náprav přívěsu, nesmí celková váha přívěsu za ztížených provozních poměrů být větší než dvojnásobek pohotovostní váhy tažného vozidla: rychlost jízdy se svahu musí být snížena na nejvýše 6 km/hod.,

3. tažné vozidlo musí být řízeno zkušeným řidičem.

4. normálními provozními poměry se rozumí provoz na silnicích s pevným a suchým povrchem o sklonitosti nejvýše 5%. Ostatní poměry se považují za ztížené.

(1) Na motorová vozidla a přívěsy, jejichž technická způsobilost k provozu byla schválena před 1. lednem 1953, se nevztahuji ustanovení této vyhlášky:

(2) Pro přívěsy o celkové váze přes 3500 kg, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. lednem 1953, platí až od 1. ledna 1955 ustanoveni § 15 odst. 4 o vybavení těchto přívěsů vzduchotlakovou brzdou; do této lhůty mohou být tyto přívěsy opatřeny brzdou nájezdovou, a to za těchto podmínek:

(3) Ustanovení odstavce 2 platí i pro oplenové přívěsy (přívěsy s měnitelným rozvorem náprav). Tyto přívěsy musí být však opatřeny spolehlivým dorozumívacím zařízením (táhlem, elektrickou houkačkou, světelným zařízením) mezi řidičem a brzdařem. Váha nákladu musí být rozložena tak, aby pokud možno větší část spočívala na přední nápravě.

(4) Den, kdy nabude účinnosti ustanovení o zdravotnických prostředcích při provozu motocyklů, traktorů a ostatních motorových vozidel (§ 38 odst. 1 a 2), s výjimkou autobusů a trolejbusů, stanoví ministerstvo dopravy v dohodě s příslušnými ústředními úřady.

a) o maximální výšce koncových světel (§ 22 odst. 3) a odrazových skel u traktorů (§ 23 odst. 4), u nichž výška blatníků takové umístění nedovoluje,

b) o tlumičích výfuku u traktorů dosud konstruovaných bez tlumičů (§ 30 odst. 1).

1. celková váha přívěsu nesmí být větší za normálních provozních poměrů než trojnásobek pohotovostní váhy tažného vozidla; za ztížených provozních poměrů je tato nejvyšší váha přípustná jen, jsou-li brzděna kola všech náprav přívěsu a je-li rychlost jízdy se svahu snížena na nejvýše 6 km/ hod.,

(1) Ustanoveni dosavadních předpisů o věcech upravených touto vyhláškou, zejména vyhláška č. 328/1951 Ú. l. I, se ruší.

(2) Nedotčena zůstávají ustanovení vyhlášky ministerstva dopravy č. 367/1952 Ú. l. o plánované údržbě a hospodárném provozu motorových vozidel.