PRACOVNÍCI NA NEPRAVIDELNOU VÝPOMOC.
Všeobecná ustanovení.
§ 11
Platnost předpisů.
Pro nemocenské pojištění a důchodové zabezpečení pracovníků na nepravidelnou výpomoc (§ 12) platí obecné předpisy o nemocenském pojištěni a o důchodovém zabezpečení zaměstnanců, pokud z dalších ustanoveni druhé a třetí části této vyhlášky nevyplývá odchylná úprava.
§ 12
Okruh osob.
(1) Za pracovníka na nepravidelnou výpomoc se pro účely nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení považuje pracovník, který jen nepravidelně podle potřeb a pokynů zaměstnavatele občas vypomáhá v jeho provozu výkonem prací za mzdu.*)
(2) Ustanovení této části vyhlášky neplatí.
a) pro zaměstnance přijaté k pravidelnému výkonu prací, i když v některém období přechodně pracují nepravidelně nebo s přestávkami; ti se posuzují podle obecných předpisů o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení zaměstnanců;
b) pro zaměstnance přijaté na sezónní (kampaňové) práce; ti se posuzují podle předpisů o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení sezónních zaměstnanců;
c) pro brigádníky, na které se vztahují předpisy o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení brigádníků.
§ 13
Pracovní úraz.
Úraz, který utrpěl pracovník na nepravidelnou výpomoc při této výpomoci nebo v přímé souvislosti s ní, se považuje pro účely nemocenského pojištění a odchodového zabezpečení za pracovní úraz za stejných podmínek jako u zaměstnanců. To platí obdobně i pro nemoc z povolání, která u takového pracovníka vznikla v přímé souvislosti s jeho výpomocí.
Nemocenské pojištění.
Nemocenské.
§ 14
Vznik a trvaní pojištěni.
(1) Pracovník na nepravidelnou výpomoc je pojištěn jen, pracuje-li více než 6 pracovních dnů v kalendářním měsíci a dosáhl-li přitom výdělku aspoň 120 Kčs za kalendářní měsíc.
(2) Jsou-li podmínky stanovené v odstavci 1 splněny, vzniká pojištění dnem, ve kterém pracovník na nepravidelnou výpomoc začal pracovat, a trvá pouze ve dnech, ve kterých pracoval, po případě, za které měl nárok na mzdu nebo na náhradu mzdy, jakož i ve dnech pracovního klidu, které následují bezprostředně po těchto dnech.
(3) Utrpěl-li pracovník na nepravidelnou výpomoc, jehož činnost má mít rozsah určený v odstavci 1, po vstupu do zaměstnání pracovní úraz (§ 13), platí, že toho dne, kdy úraz utrpěl, byl pojištěn.
§ 15
Poměr k jinému pojištění.
(1) Má-li pracovník na nepravidelnou výpomoc již z jiného důvodu nárok na dávky nebo na plněni stejného nebo obdobného druhu jako podle této části vyhlášky, po případě na další dávky nebo plnění, zůstává tento nárok nedotčen;*) dávky podle této části vyhlášky pak již nenáleží. Jestliže takový pracovník utrpěl při výpomoci pracovní úraz, posuzuje se tento úraz pro účely nemocenského pojištění tak, jako by jej utrpěl při činnosti, ze které je jinak, pojištěn.
(2) Zanikla-li ochranná lhůta plynoucí z jiného nemocenského pojištění (nemocenské péče) jen proto, že vzniklo pojištění podle této části vyhlášky, mohou se místo dávek podle této části vyhlášky poskytnout dávky z tohoto jiného pojištění (nemocenské péče) za předpokladu, že jinak by nárok na ně v ochranné lhůtě vznikl.
(1) Čistá denní mzda se vypočte ze započitatelného výdělku,**) kterého pracovník na nepravidelnou výpomoc dosáhl za období jednoho měsíce počítané nazpět ode dne vzniku pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény; neuplynul-li však ode dne, kdy začala jeho výpomoc v závodě, do dne vzniku pracovní neschopnosti ještě celý měsíc, určí se čistá denní mzda ze započitatelného výdělku, kterého by při výpomoci v závodě pravděpodobně dosáhl za měsíc, kdyby k této pracovní neschopnosti nedošlo. Započitatelný výdělek se dělí počtem všech pracovních dnů, které připadají podle obecně platných předpisů na období jednoho měsíce přede dnem vzniku pracovní neschopnosti.***)
(2) Nemocenské pro pracovníka na nepravidelnou výpomoc činí 60 %, za první tři pracovní dny pracovní neschopnosti 50 % čisté denní mzdy. Při pracovní neschopnosti, která vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání) nebo při karanténě náleží i za první tři pracovní dny nemocenské ve výši 60 % čisté denní mzdy. Ustanovení o nejnižším nemocenském (§ 18 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění) platí i pro tyto pracovníky.
(1) Pracovníku na nepravidelnou výpomoc náleží nemocenské při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 75 pracovních dnů, při více pracovních neschopnostech nejdéle po dobu 90 pracovních dnů v jednom kalendářním roce. Do těchto 90 dnů se započtou i pracovní dny, za které dostával v témž kalendářním roce nemocenské jako sezónní zaměstnanec (část první, § 6).
(2) Ustanovení § 6 odst. 2 a 3 platí obdobně.
§ 18
Podpora pří ošetřování člena rodiny.
Z pojištění podle této části vyhlášky nenáleží podpora při ošetřování člena rodiny.
§ 19
Peněžitá pomoc v mateřství.
(1) Náleží-li pracovnici na nepravidelnou výpomoc peněžitá pomoc v mateřství, činí 75 % čisté denní mzdy. Ustanovení o nejnižší výměře peněžité pomoci v mateřství (§ 27 odst. 4 zákona o nemocenském pojištění) platí i pro tyto pracovnice.
(2) Čistá denní mzda pro stanovení poněžité pomoci v mateřství se vypočte podle ustanovení § 16 odst. 1 nebo požádá-li o to pracovnice na nepravidelnou výpomoc, způsobem stanoveným v § 7 pro sezónní zaměstnankyně.
(1) Pracovník na nepravidelnou výpomoc má po skončení pojištění podle této vyhlášky ochrannou lhůtu, avšak jen pokud není znovu pojištěn podle této vyhlášky nebo pokud není pojištěn, účasten nemocenské péče nebo zabezpečen ani z jiného důvodu.
(2) Ustanovení § 9 odst. 2 až 4 platí obdobně.
Důchodové zabezpečení.
(1) Za dobu zaměstnání pro účely důchodového zabezpečení se považují kalendářní měsíce, za které pracovník na nepravidelnou výpomoc dosáhl výdělku aspoň 120 Kčs.
(2) Za hrubý roční výdělek rozhodný pro výpočet průměrného ročního výdělku podle předpisů o důchodovém zabezpečení se považuje úhrn všech měsíčních výdělků dosažených v kalendářním roce při nepravidelných výpomocích, tedy i měsíčních výdělků nižších než 120 Kčs.