Část I
Rostlinné výrobky

A. Výrobky pro spotřebu a zpracování

(1) Pro zkoušení, přejímání a skladování zrnin platí československá státní norma ČSN 46 1011. Pro zkoušení, přejímání a skladování olejnin platí československá státní norma ČSN 46 2302.

(2) Zrniny a olejniny se vykupují v jakostech stanovených československými státními normami:

pšenice	ČSN 46 1141
žito	46 1111
sladovnický ječmen	46 1163
průmyslový ječmen	46 1161
krmný ječmen	46 1162
oves	46 1211
kukuřice v zrně	46 1131
kukuřice v klasech	46 1139
pohanka	46 1261
proso	46 1251
čirok	46 2826
mohár a čumíza	46 1271
rýže neloupaná	46 2806
hrách jedlý (setý)	46 1311
čočka jedlá (setá)	46 1321
fazole jedlé	46 1331
luštěniny krmné	46 1302
olejniny	46 2310

(3) Pro výpočet standardní váhy se stanoví tento obsah vlhkosti:

Druh výrobku	Standardní vlhkost %	Nejnižší vody obsah %
pšenice, žito, průmyslový a krmný ječmen, rýže neloupaná, mohár, proso, pohanka, čumíza, čirok	15,5	13,5
sladovnický ječmen a osivo ječmene	15,-	13,5
oves	16,-	13,5
hrách jedlý, čočka jedlá	16,-	15,-
kukuřice v zrně	17,-	13,5
fazole jedlé, krmné luštěniny	17,-	16,-
kukuřice v klasech	28,-	bez omezení
řepka, řepice, soja, tykvová jádra, ohnice	12,-	10,-
slunečnice, skočec	13,-	11,-
hořčice, lnička, světlice, mák, semeno lnu a konopí	10,-	9,-
tabákové semeno	10,-	10,-

(4) Za každé vyšší procento obsahu vody, než je stanovená standardní vlhkost, se sráží ze zjištěné skutečné váhy 1,2 %; za každé nižší procento obsahu vody se zvyšuje zjištěná skutečná váha o 1,2 %. Přirážka ke skutečné váze se však neprovádí, jestliže výrobek má nižší obsah vody, než je přípustné podle předchozího odstavce.

(5) Přirážky a srážky podle předchozího odstavce se provádějí za rozdíl každého 0,5 % obsahu vody. K rozdílům vlhkosti do 0,25 % se nepřihlíží, rozdíly, od 0,26 % do 0,75 % se zaokrouhlují na 0,5 % a rozdíly nad 0,75 % na 1,— %.

(6) Zemědělské závody plní dodávky kukuřice podle smlouvy buď v zrně (moržovaná) nebo v klasech. Měla-li být podle smlouvy dodána kukuřice v zrně a zemědělský závod dodal kukuřici v klasech, vypočte se skutečná váha dodané kukuřice podle výtěžnosti. Kukuřice v klasech s výtěžností pod 55 % nebude započítána na plnění smlouvy.

(1) Pro zkoušení raných, průmyslových a krmných brambor platí československá státní norma ČSN 46 2203.

(2) Brambory se vykupují v jakostech stanovených československými státními normami:

brambory stolní	ČSN 46 2211
brambory rané	46 2231
brambory průmyslové	46 2251
brambory krmné	46 2261

(3) Při přejímání brambor horší jakosti, než stanoví československá státní norma, stanoví se čistá váha tak, že se odečte množství vadných hlíz a cizí příměsi, převyšující odchylku, kterou připouští československá státní norma.

(1) Seno se vykupuje v jakostech stanovených československou státní normou ČSN 46 1511, a sláma ČSN 46 1071.

(2) Čistou váhou, kterou se započítávají dodávky sena a slámy všech druhů na plnění smluv, se rozumí skutečná váha o vlhkosti nejvýše 17 %. Za každé vyšší procento vlhkosti až do 25 % se odečte od převzaté skutečné váhy 1 %; seno a sláma o vyšším obsahu vody než 25 % se nevykupují.

(1) Technické plodiny se vykupují v jakostech stanovených československými státními normami:

cukrovka	ČSN 46 2110
čekanka	46 2140
tabák tmavý domácí nefermentovaný	56 9505
tabák světlý domácí nefermentovaný	56 9506
tabák tmavý domácí fermentovaný	56 9511
tabák světlý domácí fermentovaný	56 9512
len stonkový rosený (máčený)	46 2420
len stonkový nerosený (nemáčený)	46 2415
konopné stonky nemáčené	46 2431
sláma čiroku metlového	46 2490
chmel	46 2510
plody kořeninové papriky	46 4421

(2) Technické plodiny se započítávají na plnění omluv čistou vahou. Při dodávkách cukrovky zaokrouhluje se čistá váha na desetikila, a to od 5 kg nahoru. U stonkového lnu roseného, pokud se výkupce dohodne s pěstitelem o provedení výrobní zkoušky, popř. o zpracování celé partie, provede výkupce zařazení do třídy jakosti až po provedení zkoušky popř. zpracování celé partie. U stonkového lnu neroseného, pokud se výkupní organizace dohodne s pěstitelem o provedení laboratorní zkoušky, provede výkupní organizace zařazení po výsledku této zkoušky. U kořeninové papriky rozumí se čistot: vahou u plodů uměle sušených celková váha plodů při maximální vlhkosti 13 % a u plodů čerstvých a zavadlých pouze váha sušiny.

(3) Při dodávkách cukrovky, čekanky a tabáku se určí pro zemědělský závod výkupní místo, které je nejblíže obci, v níž je sídlo zemědělského závodu. Všem dodavatelům se hradí dovozné takto:

a) u cukrovky za množství čisté váhy dodané pěstiteli do výkupního místa určeného ve smlouvě o dodávce, popř. výměrem vyplatí výkupní organizace (bez ohledu na způsob dopravy) pěstitelům náhradu ve výši sazeb čistého dovozného (bez vedlejších náhrad, jako za zdržné, nakládání atd), tj. základní sazbu a náhradu za jízdu s nákladem, stanovené paušálně podle tarifu T 3, článek 303 a 304, položka 351 b vyhlášky ministerstva dopravy č. 214/1958 Ú. l., o nákladním tarifu automobilové dopravy a cenách zasilatelských služeb. Základem pro výpočet kilometrů je vzdálenost od středu obce (osady) ke stanovené přejímací váze nebo nakládací stanici. Ke vzdálenosti do 0,5 km se nepřihlíží, vzdálenost přes 0,5 km se počítá za celý kilometr. Místní dovozné při přepravě na území téže obce, v níž je výkupní místo, stanoví se paušálem ve výši 0,28 Kčs za 1 q čisté váhy cukrovky bez ohledu na vzdálenost a způsob dopravy. Při dopravě cukrovky po železnici má výkupní organizace právo provést srážku za dovozné a za náklady spojené s naložením a vyložením, jestliže obsah příměsí v cukrovce přesahuje 10 %; srážku provede v množství, o které příměsi přesahují uvedené procento;

b) u čekanky:
— 0,12 Kčs za každých 100 kg čisté váhy čekanky dodané do výkupního místa, které je v obci, v níž je sídlo zemědělského závodu;
— 0,12 Kčs za každý 1 km a za každých 100 kg čisté váhy čekanky, dodané do výkupního místa, které je v jiné obci než je sídlo zemědělského závodu. Základem pro výpočet kilometrů je vzdálenost od středu obce (osady) k přejímací váze nebo nakládací stanici. Ke vzdálenosti do 0,5 km se nepřihlíží, vzdálenost přes 0,5 km se počítá za celý kilometr. Při dopravě čekanky po železnici má sušárna právo provést srážku za dovozné a za náklady spojené s naložením a vyložením, jestliže obsah příměsí v čekance přesahuje 10 %; srážku provede v množství, o které příměsi přesahují uvedené procento;

c) u tabáku vyplatí výkupní organizace zemědělskému závodu náhradu za dovoz ze sídla zemědělského závodu do výkupního místa v hotovosti ihned při převzetí, a to za každých 100 kg čisté váhy tabáku a za každý započatý kilometr 0,30 Kčs. Vzdálenost ze sídla zemědělského závodu do výkupního místa se počítá nejkratším směrem od středu obce (osady), v níž je sídlo zemědělského závodu;

d) u lnu vyplatí výkupní organizace zemědělskému závodu náhradu za dovoz ze sídla zemědělského závodu do výkupního místa ve výši 0,25 Kčs za 1 q a km za vzdálenost nad 10 km po silnici sjízdné pro použitá motorová vozidla a 0,40 Kčs za 1 q a km při dopravě zvířecími potahy.

(4) Ke zvýšení zájmu na včasném a řádném ošetření a sklizni cukrovky a čekanky upravuje se po zavedení jednotných výkupních cen zemědělských výrobků nárok na zpětný odprodej cukru za sníženou cenu takto:
Nárok na zpětný odprodej cukru za sníženou cenu mají zemědělské závody, které dodaly oprávněnému výkupci technickou cukrovku nebo čekanku:

a) státní statky a ostatní zemědělské závody státního socialistického sektoru pro pracovníky přímo zúčastněné na ošetření a sklizni cukrovky a čekanky,

b) jednotná zemědělská družstva pro doplňkové odměny za práce spojené s výrobou cukrovky a čekanky,

c) ostatní dodavatelě cukrovky a čekanky pro vlastní spotřebu.

(5) Poukázky na nákup cukru za státní maloobchodní cenu sníženou o 6,— Kčs za 1 kg se vydávají:

a) za každých 100 kg dodaná cukrovky na množství 0,25 kg zemědělským závodům socialistického sektoru,
0,15 kg jednotlivě hospodařícím rolníkům a ostatním dodavatelům,

b) za každých 100 kg dodané čekanky na množství 0,30 kg zemědělským závodům socialistického sektoru,
0,20 kg jednotlivě hospodařícím rolníkům a ostatním dodavatelům.

(6) Za dobře a včas vykonané jarní práce na cukrovce a čekance mohou být po skončení druhé okopávky vydány poukázky na nákup zlevněného cukru jako záloha na dodávky cukrovky a čekanky, a to na množství:
za každý hektar skutečně obdělané plochy cukrovky a čekanky; záloha připadající na plochy nedosahující celého hektaru se počítá poměrně.

a) 15 kg zemědělským závodům socialistického sektoru,

b) 10 kg jednotlivě hospodařícím rolníkům a ostatním pěstitelům

(7) Dodavatelé cukrovky a čekanky mohou si místo vystavení poukázek na nákup zlevněného cukru dát proplatit výši poskytnuté slevy v penězích. Další podrobnosti, jakož i podmínky platnosti poukázek na nákup zlevněného cukru, stanoví směrnice ministerstva potravinářského průmyslu vydané v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.

(1) Pro přejímání, balení, dopravu a skladování zeleniny, zahradních jahod, ovoce a stolních hroznů platí československá státní norma ČSN 46 0330.

(2) Pro přejímání jednotlivých druhů platí tyto československé státní normy:

a) zelenina a zahradní jahody:

brukve bílé a modré (kedlubny)	ČSN 46 4355
celer kořenový	46 4360
cibule	46 4436
cibule zelenačka	46 4435
čekanka salátová	46 2143
česnek	46 4440
fazolové lusky	46 4254
hrachové lusky	46 4259
chřest	46 4335
kadeřávek	46 4305
kapusta hlávková	46 4210
kapusta růžičková	46 4212
karotka a mrkev	46 4345
kopr	46 4410
kořen černý a ovesný	46 4377
křen	46 4340
kukuřice jedlá	46 4494
květák	46 4350
lilek jedlý	46 4265
melouny	46 4270
okurky salátové	46 4260
okurky nakládačky	46 4261
paprika zeleninová	46 4420
pastinák	46 4140
pažitka	46 4400
petržel	46 4365
pór	46 4430
rajčata	46 4280
reveň	46 3334
ředkev	46 4370
ředkvička	46 4374
řepa červená (jedlá)	46 4384
salát hlávkový	46 4300
špenát a polníček	46 4310
štěrbák	46 4304
tykve	46 4277
zelí hlávkové bílé	46 4200
zelí hlávkové červené	46 4201
zelí čínské	46 4208
jahody zahradní	46 3425

b) ovoce

angrešt	46 3450
broskve	46 3240
hrušky	46 3345
jablka	46 3305
jablka padaná	46 3306
jeřáb sladkoplodý	46 3775
kaštany jedlé	46 3420
kdoule	46 3375
maliny	46 3435
mandle zralé — čerstvé	46 2846
mandle nezralé	46 2845
meruňky	46 3230
mišpule	46 3385
ořechy lískové	46 3405
ořechy vlašské zelené (nezralé)	46 3410
ořechy vlašské zralé (čerstvé)	46 3411
ořechy vlašské suché	46 3412
rybíz bílý, červený, černý	46 3440
švestky pravé	46 3140
pološvestky, slívy, renklody, mirabelky	46 3160
třešně	46 3110
višně	46 3130

c) vinné hrozny:

stolní hrozny révy vinné

46 3510

(3) Zelenina, ovoce a zahradní jahody, pokud jakostí neodpovídají těmto státním normám, se považují za nestandardní. Zeleninu, ovoce a zahradní jahody nestandardní jakosti, popřípadě padané ovoce, přejímá výkupní organizace jen tehdy, hodí-li se pro konzum nebo pro průmyslové zpracování, anebo má-li pro ně odbyt. O umístitelnosti nestandardního výrobku rozhodují příslušné výkonné orgány krajských národních výborů. Převzaté nestandardní výrobky se nezapočítávají na plnění smluv.

(4) Pěstitelé jsou povinni:
— sklízet zeleninu, zahradní jahody, ovoce a stolní hrozny v době jejich sklizňové zralosti a plnit dodávku ihned při sklizni;
— oznamovat výkupní organizaci vždy 2 dny předem druh, jakost a množství výrobku, které dodají;
— dodávat zeleninu, zahradní jahody, ovoce a stolní hrozny v obalech půjčených výkupní organizací, pokud československá státní norma nedovoluje dodávky bez obalů;
— zacházet s půjčenými obaly s péčí řádného hospodáře. Obaly nesmějí být poškozovány, zadržovány nebo používány k jiným účelům než k dodávce zeleniny, ovoce a zahradních jahod do výkupního místa;
— pěstitelé, pokud půjčené obaly nevrátí výkupní organizaci nejpozději s poslední dodávkou, jsou povinni zaplatit výkupní organizaci 20,— Kčs za každou nevrácenou klec a 10,— Kčs za každý nevrácený obal jiného druhu, přičemž trvá povinnost obaly vrátit.

(5) Výkupní organizace jsou povinny:
— odebírat od pěstitelů výrobky včas, podle oznámení dodavatele tak, aby prodlením v odběru nedocházelo k znehodnocení;
— upravit v jednotlivých výkupních místech výkupní dobu po dohodě s výkonnými orgány místních národních výborů a jednotnými zemědělskými družstvy v obvodu výkupny tak, aby odpovídaly místním podmínkám a charakteru vykupovaných výrobků, v měsíci červnu až srpnu případně přejímat zeleninu, ovoce, zahradní jahody i v době od 4 do 22 hodin;
— včas a bezplatně půjčovat pěstitelům nepoškozené obaly pro dodávku zeleniny, zahradních jahod, ovoce a stolních hroznů, a to vždy na množství, které bude podle předběžného hlášení pěstitele dodáno; současně jim zdarma vydávat jakostní štítky.

(1) Dodávané koření musí odpovídat československým státním normám.

(2) Pěstitelé dodávají koření do výkupního místa určeného ve smlouvě ihned po sklizni, nejpozději však v těchto konečných lhůtách:

kmín a anýz	do 30. září
majoránku z prvého řezu, fenykl a koriandr	do 31. října
majoránku z druhého řezu	do 20. prosince.

(1) Léčivými a aromatickými rostlinami se rozumějí nezpracované nebo zpracované rostliny nebo jejich části (kořeny, nať, listy, květy, plody, semena, kůra aj.) vykupované k léčebným nebo jiným účelům, které jsou uvedeny ve vyhlášce ministerstva zemědělství, o výkupních cenách zemědělských výrobků.

(2) Léčivé a aromatické rostliny se vykupují jednak od pěstitelů na základě sjednaných smluv s výkupní organizací, jednak z lidového sběru.

B. Osiva a sadba

(1) Osiva a sadba se vykupují v jakostech stanovených československými státními normami. Základní normou pro přejímání, dodávání, balení, dopravu a skladování všech druhů je ČSN 46 0310. Pro uznávání osiv a sadby platí ČSN 46 0311, pro zkoušení osiv ČSN 46 0610, pro zkoušení sadby brambor ČSN 46 0611, pro zkoušení sazečky cibule, sadby česneku, cibulovitých a hlíznatých květin ČSN 46 0612. Pro jednotlivé skupiny nebo druhy osiv a sadby platí tyto československé státní normy:

osivo obilovin	ČSN 46 1040
osivo luskovin	46 1050
osivo jetelovin, travin, jednoletých pícnin a čiroku metlového	46 1060
osivo semenných okopanin	46 2040
sadba brambor	46 2045
sadba topinambur	46 2049
osivo olejnin a přadných rostlin	46 2050
osivo tabáku	46 2055
osivo kořeninových rostlin	46 2060
osivo léčivých rostlin	46 2065
osivo a sadba jahodníku	46 3040
osivo a sadba zelenin	46 4040
osivo a sadba květin	46 4540
osivo ovocných dřevin	46 3060
révový materiál	46 3741
semenáče a sazenice moruše	46 3760
sáď a kořenáče chmele	46 3790
ovocné výpěstky školkařské	46 3601
ovocné podnože	46 3604
rouby a řízky ovocných stromů a keřů	46 3610

(2) Osiva a sadbu z ploch zamítnutých v porostu lze vykupovat jako obchodní osivo, a to jen se souhlasem ministerstva zemědělství.

(3) Nevyhovuje-li dodávané přírodní osivo (sadba) jakostním podmínkám, může výkupní organizace převzetí odmítnout, pokud není množitel povinen dodávat i osiva (sadbu) v nevyhovující jakosti.

(4) Při převzetí přírodního osiva k vyčištění ve mzdě vystavují výkupní organizace lístek na přírodní osivo; po vyčištění a uznání ve vzorku provedou konečné vyúčtování jak ve výkupním lístku na vyčištěné osivo, tak i ve výkupním lístku na tržní zboží, v němž vyúčtují odpady. Vyúčtování se provádí v termínech podle platných předpisů o fakturování a placení za zboží a práce.

(5) Výkupní organizace je povinna převzít od množitele veškeré odpady, které vzniknou při čištění, osiv, a to i když neodpovídají — s výjimkou vlhkosti — ani minimálním jakostním podmínkám. Odpady škodlivé a nepoužitelné je výkupní organizace povinna zničit.

(6) Podíl dovozného připadající na odpady při čištění hradí množitel.

(1) Dodávky se plní vyčištěnými a uznanými osivy nebo osivy přírodními. Dodávky vyčištěného osiva se přejímají v čisté váze, dodávky přírodního osiva obilovin, luskovin, olejnin a přadných rostlin ve standardní váze (čl. 1 odst. 3).
Dodávky přírodních osiv jetelovin a travin, svazenky a kolence se započítávají na plnění smluv vahou dodaného přírodního osiva.

(2) Množitelé jsou povinni dodat vyčištěné a uznané osivo v nejkratší době po sklizni, nejpozději však v těchto lhůtách:

osivo ozimé řepky	do 31. července
osivo ozimého ječmene	do 10. srpna
osivo ozimého žita a vikve	do 15. září
osivo ozimé pšenice a přesívky k setí na podzim	do 30. září
osivo jarních obilovin, luskovin a olejnin	do 15. prosince
osivo jetelovin, travin, lnu a konopí	do 31. ledna

(3) Přírodní osiva dodávají množitelé ihned při sklizni, rovnoměrně podle jejího průběhu, nejpozději však ve lhůtách stanovených pro ukončení výkupu v obci. Přitom musí být zajištěno splnění dodávek nejpozději v těchto lhůtách:

osivo ozimé řepky	do 15. července
osivo ozimého ječmene	do 31. července
osivo ozimého žita a ozimé vikve	do 31. srpna
osivo ozimé pšenice a přesívky k setí na podzim	do 10. září
osivo máku	do 20. října
osivo jarních obilovin, luskovin, olejnin a travin	do 30. listopadu
osivo lnu, konopí a jetelovin s výjimkou červeného jetele a vojtěšky	do 31. prosince
osiva červeného jetele a vojtěšky	do 31. ledna

(4) Výkupní organizace je povinna vyčistit osivo v nejkratších lhůtách po dodání, nejpozději však:

osivo ozimé řepky	do 20. července
osivo ozimého ječmene	do 10. srpna
osivo ozimého žita a ozimé vikve	do 10. září
osivo ozimé pšenice	do 10. října
osiva zrnin a olejnin k setí na jaře	do 20. ledna
osiva lnu, konopí a travin	do 15. února
osivo jetelovin	do 28. února.

(5) Při dodávkách přírodních osiv vyplatí výkupní organizace množiteli zálohu v ceně tržního zboží téže plodiny. U osiv jetelovin, travin a jednoletých pícnin přihlédne výkupní organizace k předpokládané čistotě a klíčivosti osiva a vyplatí podle toho množiteli přiměřenou zálohu. Zálohy se nevyplácejí organizacím státního socialistického sektoru. Přírodní osivo lnu, jetelovin a travin může být vykoupeno též na pevno k vyčištění ve vlastní režii výkupní organizace.

(1) Dodávky sadby se přejímají v čisté váze.

(2) Množitelé jsou povinni dodávat vytříděnou sadbu brambor rovnoměrně podle průběhu sklizně, nejpozději však ve lhůtách stanovených pro ukončení výkupu brambor v obci.

(3) Podle odrůd a jakostí se bramborová sadba dělí na tyto skupiny:
— odrůdy průmyslové: Aquila, Blaník, Bojar, Capella, Doubrava, Kotnov, Parnassia česká, Rapid, Star, Tatranka, Universal;
— skupina A (konzumní, krmné a průmyslové odrůdy s nižším obsahem škrobu): Ackersegen, Borka, Krasava, Táborky, Voran a Vltava;
— skupina B (stolní odrůdy): Kardinál, Karmen, Mirka, Oslava, Triumf, Fink a Meise;
— skupina C (rané a delikatesní odrůdy): Bintje, Ideál, Rajka;
— skupina D (nejranější a nejjakostnějsí): Erstling český, Rohlíčky keřkovské, Jara, Sirtema, Ambra.

(4) Pro proplácení sadby platí obdobně ustanovení pro proplácení tržních brambor.

(1) Semena a sadba semenných okopanin, zelenin, květin, kořeninových a léčivých rostlin se přejímají ve skutečné váze, popřípadě v kusech.

(2) Množitelé jsou povinni dodat osiva nebo sadbu ve sjednaných lhůtách, u dále uvedených druhů však nejpozději:

semenné okopaniny	do 15. prosince
semeno špenátu	do 10. srpna
semeno kmínu a pažitky	do 30. září
semeno brukve, zelí a kapusty	do 15. října
semeno mrkve, petržele, celeru, salátu, ředkvičky, česnekové sadby a zahradního hrachu	do 31. října
semeno fazolí, salátové řepy, květáku, majoránky a cibulové sazečky	do 30. listopadu
semeno ostatních zelenin	do 31. prosince

(3) Výkupní organizace je povinna vyčistit osivo v nejkratších lhůtách po dodání, nejpozději však:

semenné okopaniny	28. února příštího roku
semeno špenátu	30. září
semeno kmínu a pažitky	30. listopadu
semeno brukve, zelí a kapusty	20. listopadu
semeno mrkve, petržele, celeru, salátu, ředkvičky, česnekové sadby a zahradního hrachu	31. prosince
semeno fazolí, salátové řepy, květáku, majoránky a cibulové sazečky	31. ledna příštího roku
semeno ostatních zelenin	28. února

(4) Množitelé dodávají osivo a sadbu semenných okopanin, zelenin a květin do výkupního místa v obalech, které jim výkupní organizace musí včas dodat. Nepoužité obaly jsou množitelé povinni vrátit nejpozději do 10 dnů po uplynutí lhůty stanovené pro dodávku.

(5) Množitelé jsou povinni nabídnout výkupní organizaci semena i v případě, že nevyhovují jakostním podmínkám.

(1) Ostatní množitelský materiál se přejímá v kusech, popřípadě ve skutečné váze. U ovocných a okrasných dřevin se na semena vykupují celé plody.

(2) Množitelé jsou povinni dodat ostatní množitelský materiál ve sjednaných lhůtách, u chmelové sádě pro podzimní výsaz však nejpozději do 30. října a pro jarní výsaz do 25. dubna.

(3) Révovým materiálem se rozumějí jednotlivé části keřů plodné vinné révy i révy podnožové, určené k rozmnožování, a sazenice plodných i podnožových odrůd vinné révy určené k výsadbě.

(4) Ministerstvo zemědělství může povolit školkařským podnikům prodej révového materiálu v drobném přímo spotřebitelům.

(5) Podnože keřových růží jsou semenáče Rosa canina a jejich odrůd, tj. ušlechtilých šípků, jakož i některých jiných druhů planých růží, např. Rosa rubiginosa a Rosa multiflora.

(6) Podnože keřových růží musí mít rovný a hladký kořenový krček, dlouhý nejméně 20 mm, podnože musí být bez kořenových odmladků. Nadzemní část podnože musí být zkrácena až na 15 cm délky od kořenového krčku. Nepatrné napadení padlím v rozmezí zmíněných 15 cm, až do 3 % dodávaných podnoží, není na újmu jakosti.

(7) Podnože stromkových růží jsou jednoleté až tříleté jednou školkované podnože Rosa canina a jejich odrůd, jejichž výhony byly odstraněny až na jeden výhon schopný k štěpování v koruně. Rosa rubiginosa a lesni šípky musí být zvlášť označeny.

(8) Podnože stromkových růží musí mít tyto vlastnosti:
— musí být rovné, bez zkřivenin nebo kolen; jen v nejspodnější části kmene nad kořenovým krčkem je přípustné mírné zahnutí;
— musí mít zdravý a vyzrálý kmen, bez spály, rzí a silně zhmožděných míst. Rovněž nesmí mít rány vzniklé při řezu čípku;
— kořeny musí být stejnoměrně rozvětveny a od místa rozvětvení nejméně 10 cm dlouhé; přitom musí mít, nejméně dva hlavní kořeny.

(9) Podnože stromkových růží se dodávají buď po odstranění šípků nebo s šípky, na nichž vedlejší výhony jsou zkráceny na 5—10 cm. Je přípustno prodávat kmeny též s jedním nezkráceným výhonem.

(10) Podnože růží musí být vázány do svazku takto:
— vysoké šípky po 25 kusech (převazuje se podle délky až na třech místech);
— podnože šípků keřových jednoleté o průměru kořenového krčku v mm:

2— 3 mm	po 200 kusech
3— 7 mm	po 100 kusech
7— 9 mm	po 50 kusech
9—12 mm	po 25 kusech.