Příloha k vyhlášce č. 162/1959 Ú. l.
Dodávkové a jakostní podmínky

Část I
Rostlinné výrobky

A. Výrobky pro spotřebu a zpracování

(1) Pro zkoušení, přejímání a skladování zrnin platí československá státní norma ČSN 46 1011. Pro zkoušení, přejímání a skladování olejnin platí československá státní norma ČSN 46 2302.

(2) Zrniny a olejniny se vykupují v jakostech stanovených československými státními normami:

pšenice	ČSN 46 1141
žito	46 1111
sladovnický ječmen	46 1163
průmyslový ječmen	46 1161
krmný ječmen	46 1162
oves	46 1211
kukuřice v zrně	46 1131
kukuřice v klasech	46 1139
pohanka	46 1261
proso	46 1251
čirok	46 2826
mohár a čumíza	46 1271
rýže neloupaná	46 2806
hrách jedlý (setý)	46 1311
čočka jedlá (setá)	46 1321
fazole jedlé	46 1331
luštěniny krmné	46 1302
olejniny	46 2310

(3) Pro výpočet standardní váhy se stanoví tento obsah vlhkosti:

Druh výrobku	Standardní vlhkost %	Nejnižší vody obsah %
pšenice, žito, průmyslový a krmný ječmen, rýže neloupaná, mohár, proso, pohanka, čumíza, čirok	15,5	13,5
sladovnický ječmen a osivo ječmene	15,-	13,5
oves	16,-	13,5
hrách jedlý, čočka jedlá	16,-	15,-
kukuřice v zrně	17,-	13,5
fazole jedlé, krmné luštěniny	17,-	16,-
kukuřice v klasech	28,-	bez omezení
řepka, řepice, soja, tykvová jádra, ohnice	12,-	10,-
slunečnice, skočec	13,-	11,-
hořčice, lnička, světlice, mák, semeno lnu a konopí	10,-	9,-
tabákové semeno	10,-	10,-

(4) Za každé vyšší procento obsahu vody, než je stanovená standardní vlhkost, se sráží ze zjištěné skutečné váhy 1,2 %; za každé nižší procento obsahu vody se zvyšuje zjištěná skutečná váha o 1,2 %. Přirážka ke skutečné váze se však neprovádí, jestliže výrobek má nižší obsah vody, než je přípustné podle předchozího odstavce.

(5) Přirážky a srážky podle předchozího odstavce se provádějí za rozdíl každého 0,5 % obsahu vody. K rozdílům vlhkosti do 0,25 % se nepřihlíží, rozdíly, od 0,26 % do 0,75 % se zaokrouhlují na 0,5 % a rozdíly nad 0,75 % na 1,— %.

(6) Zemědělské závody plní dodávky kukuřice podle smlouvy buď v zrně (moržovaná) nebo v klasech. Měla-li být podle smlouvy dodána kukuřice v zrně a zemědělský závod dodal kukuřici v klasech, vypočte se skutečná váha dodané kukuřice podle výtěžnosti. Kukuřice v klasech s výtěžností pod 55 % nebude započítána na plnění smlouvy.

(1) Pro zkoušení raných, průmyslových a krmných brambor platí československá státní norma ČSN 46 2203.

(2) Brambory se vykupují v jakostech stanovených československými státními normami:

brambory stolní	ČSN 46 2211
brambory rané	46 2231
brambory průmyslové	46 2251
brambory krmné	46 2261

(3) Při přejímání brambor horší jakosti, než stanoví československá státní norma, stanoví se čistá váha tak, že se odečte množství vadných hlíz a cizí příměsi, převyšující odchylku, kterou připouští československá státní norma.

(1) Seno se vykupuje v jakostech stanovených československou státní normou ČSN 46 1511, a sláma ČSN 46 1071.

(2) Čistou váhou, kterou se započítávají dodávky sena a slámy všech druhů na plnění smluv, se rozumí skutečná váha o vlhkosti nejvýše 17 %. Za každé vyšší procento vlhkosti až do 25 % se odečte od převzaté skutečné váhy 1 %; seno a sláma o vyšším obsahu vody než 25 % se nevykupují.

(1) Technické plodiny se vykupují v jakostech stanovených československými státními normami:

cukrovka	ČSN 46 2110
čekanka	46 2140
tabák tmavý domácí nefermentovaný	56 9505
tabák světlý domácí nefermentovaný	56 9506
tabák tmavý domácí fermentovaný	56 9511
tabák světlý domácí fermentovaný	56 9512
len stonkový rosený (máčený)	46 2420
len stonkový nerosený (nemáčený)	46 2415
konopné stonky nemáčené	46 2431
sláma čiroku metlového	46 2490
chmel	46 2510
plody kořeninové papriky	46 4421

(2) Technické plodiny se započítávají na plnění omluv čistou vahou. Při dodávkách cukrovky zaokrouhluje se čistá váha na desetikila, a to od 5 kg nahoru. U stonkového lnu roseného, pokud se výkupce dohodne s pěstitelem o provedení výrobní zkoušky, popř. o zpracování celé partie, provede výkupce zařazení do třídy jakosti až po provedení zkoušky popř. zpracování celé partie. U stonkového lnu neroseného, pokud se výkupní organizace dohodne s pěstitelem o provedení laboratorní zkoušky, provede výkupní organizace zařazení po výsledku této zkoušky. U kořeninové papriky rozumí se čistot: vahou u plodů uměle sušených celková váha plodů při maximální vlhkosti 13 % a u plodů čerstvých a zavadlých pouze váha sušiny.

(3) Při dodávkách cukrovky, čekanky a tabáku se určí pro zemědělský závod výkupní místo, které je nejblíže obci, v níž je sídlo zemědělského závodu. Všem dodavatelům se hradí dovozné takto:

a) u cukrovky za množství čisté váhy dodané pěstiteli do výkupního místa určeného ve smlouvě o dodávce, popř. výměrem vyplatí výkupní organizace (bez ohledu na způsob dopravy) pěstitelům náhradu ve výši sazeb čistého dovozného (bez vedlejších náhrad, jako za zdržné, nakládání atd), tj. základní sazbu a náhradu za jízdu s nákladem, stanovené paušálně podle tarifu T 3, článek 303 a 304, položka 351 b vyhlášky ministerstva dopravy č. 214/1958 Ú. l., o nákladním tarifu automobilové dopravy a cenách zasilatelských služeb. Základem pro výpočet kilometrů je vzdálenost od středu obce (osady) ke stanovené přejímací váze nebo nakládací stanici. Ke vzdálenosti do 0,5 km se nepřihlíží, vzdálenost přes 0,5 km se počítá za celý kilometr. Místní dovozné při přepravě na území téže obce, v níž je výkupní místo, stanoví se paušálem ve výši 0,28 Kčs za 1 q čisté váhy cukrovky bez ohledu na vzdálenost a způsob dopravy. Při dopravě cukrovky po železnici má výkupní organizace právo provést srážku za dovozné a za náklady spojené s naložením a vyložením, jestliže obsah příměsí v cukrovce přesahuje 10 %; srážku provede v množství, o které příměsi přesahují uvedené procento;

b) u čekanky:
— 0,12 Kčs za každých 100 kg čisté váhy čekanky dodané do výkupního místa, které je v obci, v níž je sídlo zemědělského závodu;
— 0,12 Kčs za každý 1 km a za každých 100 kg čisté váhy čekanky, dodané do výkupního místa, které je v jiné obci než je sídlo zemědělského závodu. Základem pro výpočet kilometrů je vzdálenost od středu obce (osady) k přejímací váze nebo nakládací stanici. Ke vzdálenosti do 0,5 km se nepřihlíží, vzdálenost přes 0,5 km se počítá za celý kilometr. Při dopravě čekanky po železnici má sušárna právo provést srážku za dovozné a za náklady spojené s naložením a vyložením, jestliže obsah příměsí v čekance přesahuje 10 %; srážku provede v množství, o které příměsi přesahují uvedené procento;

c) u tabáku vyplatí výkupní organizace zemědělskému závodu náhradu za dovoz ze sídla zemědělského závodu do výkupního místa v hotovosti ihned při převzetí, a to za každých 100 kg čisté váhy tabáku a za každý započatý kilometr 0,30 Kčs. Vzdálenost ze sídla zemědělského závodu do výkupního místa se počítá nejkratším směrem od středu obce (osady), v níž je sídlo zemědělského závodu;

d) u lnu vyplatí výkupní organizace zemědělskému závodu náhradu za dovoz ze sídla zemědělského závodu do výkupního místa ve výši 0,25 Kčs za 1 q a km za vzdálenost nad 10 km po silnici sjízdné pro použitá motorová vozidla a 0,40 Kčs za 1 q a km při dopravě zvířecími potahy.

(4) Ke zvýšení zájmu na včasném a řádném ošetření a sklizni cukrovky a čekanky upravuje se po zavedení jednotných výkupních cen zemědělských výrobků nárok na zpětný odprodej cukru za sníženou cenu takto:
Nárok na zpětný odprodej cukru za sníženou cenu mají zemědělské závody, které dodaly oprávněnému výkupci technickou cukrovku nebo čekanku:

a) státní statky a ostatní zemědělské závody státního socialistického sektoru pro pracovníky přímo zúčastněné na ošetření a sklizni cukrovky a čekanky,

b) jednotná zemědělská družstva pro doplňkové odměny za práce spojené s výrobou cukrovky a čekanky,

c) ostatní dodavatelě cukrovky a čekanky pro vlastní spotřebu.

(5) Poukázky na nákup cukru za státní maloobchodní cenu sníženou o 6,— Kčs za 1 kg se vydávají:

a) za každých 100 kg dodaná cukrovky na množství 0,25 kg zemědělským závodům socialistického sektoru,
0,15 kg jednotlivě hospodařícím rolníkům a ostatním dodavatelům,

b) za každých 100 kg dodané čekanky na množství 0,30 kg zemědělským závodům socialistického sektoru,
0,20 kg jednotlivě hospodařícím rolníkům a ostatním dodavatelům.

(6) Za dobře a včas vykonané jarní práce na cukrovce a čekance mohou být po skončení druhé okopávky vydány poukázky na nákup zlevněného cukru jako záloha na dodávky cukrovky a čekanky, a to na množství:
za každý hektar skutečně obdělané plochy cukrovky a čekanky; záloha připadající na plochy nedosahující celého hektaru se počítá poměrně.

a) 15 kg zemědělským závodům socialistického sektoru,

b) 10 kg jednotlivě hospodařícím rolníkům a ostatním pěstitelům

(7) Dodavatelé cukrovky a čekanky mohou si místo vystavení poukázek na nákup zlevněného cukru dát proplatit výši poskytnuté slevy v penězích. Další podrobnosti, jakož i podmínky platnosti poukázek na nákup zlevněného cukru, stanoví směrnice ministerstva potravinářského průmyslu vydané v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.

(1) Pro přejímání, balení, dopravu a skladování zeleniny, zahradních jahod, ovoce a stolních hroznů platí československá státní norma ČSN 46 0330.

(2) Pro přejímání jednotlivých druhů platí tyto československé státní normy:

a) zelenina a zahradní jahody:

brukve bílé a modré (kedlubny)	ČSN 46 4355
celer kořenový	46 4360
cibule	46 4436
cibule zelenačka	46 4435
čekanka salátová	46 2143
česnek	46 4440
fazolové lusky	46 4254
hrachové lusky	46 4259
chřest	46 4335
kadeřávek	46 4305
kapusta hlávková	46 4210
kapusta růžičková	46 4212
karotka a mrkev	46 4345
kopr	46 4410
kořen černý a ovesný	46 4377
křen	46 4340
kukuřice jedlá	46 4494
květák	46 4350
lilek jedlý	46 4265
melouny	46 4270
okurky salátové	46 4260
okurky nakládačky	46 4261
paprika zeleninová	46 4420
pastinák	46 4140
pažitka	46 4400
petržel	46 4365
pór	46 4430
rajčata	46 4280
reveň	46 3334
ředkev	46 4370
ředkvička	46 4374
řepa červená (jedlá)	46 4384
salát hlávkový	46 4300
špenát a polníček	46 4310
štěrbák	46 4304
tykve	46 4277
zelí hlávkové bílé	46 4200
zelí hlávkové červené	46 4201
zelí čínské	46 4208
jahody zahradní	46 3425

b) ovoce

angrešt	46 3450
broskve	46 3240
hrušky	46 3345
jablka	46 3305
jablka padaná	46 3306
jeřáb sladkoplodý	46 3775
kaštany jedlé	46 3420
kdoule	46 3375
maliny	46 3435
mandle zralé — čerstvé	46 2846
mandle nezralé	46 2845
meruňky	46 3230
mišpule	46 3385
ořechy lískové	46 3405
ořechy vlašské zelené (nezralé)	46 3410
ořechy vlašské zralé (čerstvé)	46 3411
ořechy vlašské suché	46 3412
rybíz bílý, červený, černý	46 3440
švestky pravé	46 3140
pološvestky, slívy, renklody, mirabelky	46 3160
třešně	46 3110
višně	46 3130

c) vinné hrozny:

stolní hrozny révy vinné

46 3510

(3) Zelenina, ovoce a zahradní jahody, pokud jakostí neodpovídají těmto státním normám, se považují za nestandardní. Zeleninu, ovoce a zahradní jahody nestandardní jakosti, popřípadě padané ovoce, přejímá výkupní organizace jen tehdy, hodí-li se pro konzum nebo pro průmyslové zpracování, anebo má-li pro ně odbyt. O umístitelnosti nestandardního výrobku rozhodují příslušné výkonné orgány krajských národních výborů. Převzaté nestandardní výrobky se nezapočítávají na plnění smluv.

(4) Pěstitelé jsou povinni:
— sklízet zeleninu, zahradní jahody, ovoce a stolní hrozny v době jejich sklizňové zralosti a plnit dodávku ihned při sklizni;
— oznamovat výkupní organizaci vždy 2 dny předem druh, jakost a množství výrobku, které dodají;
— dodávat zeleninu, zahradní jahody, ovoce a stolní hrozny v obalech půjčených výkupní organizací, pokud československá státní norma nedovoluje dodávky bez obalů;
— zacházet s půjčenými obaly s péčí řádného hospodáře. Obaly nesmějí být poškozovány, zadržovány nebo používány k jiným účelům než k dodávce zeleniny, ovoce a zahradních jahod do výkupního místa;
— pěstitelé, pokud půjčené obaly nevrátí výkupní organizaci nejpozději s poslední dodávkou, jsou povinni zaplatit výkupní organizaci 20,— Kčs za každou nevrácenou klec a 10,— Kčs za každý nevrácený obal jiného druhu, přičemž trvá povinnost obaly vrátit.

(5) Výkupní organizace jsou povinny:
— odebírat od pěstitelů výrobky včas, podle oznámení dodavatele tak, aby prodlením v odběru nedocházelo k znehodnocení;
— upravit v jednotlivých výkupních místech výkupní dobu po dohodě s výkonnými orgány místních národních výborů a jednotnými zemědělskými družstvy v obvodu výkupny tak, aby odpovídaly místním podmínkám a charakteru vykupovaných výrobků, v měsíci červnu až srpnu případně přejímat zeleninu, ovoce, zahradní jahody i v době od 4 do 22 hodin;
— včas a bezplatně půjčovat pěstitelům nepoškozené obaly pro dodávku zeleniny, zahradních jahod, ovoce a stolních hroznů, a to vždy na množství, které bude podle předběžného hlášení pěstitele dodáno; současně jim zdarma vydávat jakostní štítky.

(1) Dodávané koření musí odpovídat československým státním normám.

(2) Pěstitelé dodávají koření do výkupního místa určeného ve smlouvě ihned po sklizni, nejpozději však v těchto konečných lhůtách:

kmín a anýz	do 30. září
majoránku z prvého řezu, fenykl a koriandr	do 31. října
majoránku z druhého řezu	do 20. prosince.

(1) Léčivými a aromatickými rostlinami se rozumějí nezpracované nebo zpracované rostliny nebo jejich části (kořeny, nať, listy, květy, plody, semena, kůra aj.) vykupované k léčebným nebo jiným účelům, které jsou uvedeny ve vyhlášce ministerstva zemědělství, o výkupních cenách zemědělských výrobků.

(2) Léčivé a aromatické rostliny se vykupují jednak od pěstitelů na základě sjednaných smluv s výkupní organizací, jednak z lidového sběru.

B. Osiva a sadba

(1) Osiva a sadba se vykupují v jakostech stanovených československými státními normami. Základní normou pro přejímání, dodávání, balení, dopravu a skladování všech druhů je ČSN 46 0310. Pro uznávání osiv a sadby platí ČSN 46 0311, pro zkoušení osiv ČSN 46 0610, pro zkoušení sadby brambor ČSN 46 0611, pro zkoušení sazečky cibule, sadby česneku, cibulovitých a hlíznatých květin ČSN 46 0612. Pro jednotlivé skupiny nebo druhy osiv a sadby platí tyto československé státní normy:

osivo obilovin	ČSN 46 1040
osivo luskovin	46 1050
osivo jetelovin, travin, jednoletých pícnin a čiroku metlového	46 1060
osivo semenných okopanin	46 2040
sadba brambor	46 2045
sadba topinambur	46 2049
osivo olejnin a přadných rostlin	46 2050
osivo tabáku	46 2055
osivo kořeninových rostlin	46 2060
osivo léčivých rostlin	46 2065
osivo a sadba jahodníku	46 3040
osivo a sadba zelenin	46 4040
osivo a sadba květin	46 4540
osivo ovocných dřevin	46 3060
révový materiál	46 3741
semenáče a sazenice moruše	46 3760
sáď a kořenáče chmele	46 3790
ovocné výpěstky školkařské	46 3601
ovocné podnože	46 3604
rouby a řízky ovocných stromů a keřů	46 3610

(2) Osiva a sadbu z ploch zamítnutých v porostu lze vykupovat jako obchodní osivo, a to jen se souhlasem ministerstva zemědělství.

(3) Nevyhovuje-li dodávané přírodní osivo (sadba) jakostním podmínkám, může výkupní organizace převzetí odmítnout, pokud není množitel povinen dodávat i osiva (sadbu) v nevyhovující jakosti.

(4) Při převzetí přírodního osiva k vyčištění ve mzdě vystavují výkupní organizace lístek na přírodní osivo; po vyčištění a uznání ve vzorku provedou konečné vyúčtování jak ve výkupním lístku na vyčištěné osivo, tak i ve výkupním lístku na tržní zboží, v němž vyúčtují odpady. Vyúčtování se provádí v termínech podle platných předpisů o fakturování a placení za zboží a práce.

(5) Výkupní organizace je povinna převzít od množitele veškeré odpady, které vzniknou při čištění, osiv, a to i když neodpovídají — s výjimkou vlhkosti — ani minimálním jakostním podmínkám. Odpady škodlivé a nepoužitelné je výkupní organizace povinna zničit.

(6) Podíl dovozného připadající na odpady při čištění hradí množitel.

(1) Dodávky se plní vyčištěnými a uznanými osivy nebo osivy přírodními. Dodávky vyčištěného osiva se přejímají v čisté váze, dodávky přírodního osiva obilovin, luskovin, olejnin a přadných rostlin ve standardní váze (čl. 1 odst. 3).
Dodávky přírodních osiv jetelovin a travin, svazenky a kolence se započítávají na plnění smluv vahou dodaného přírodního osiva.

(2) Množitelé jsou povinni dodat vyčištěné a uznané osivo v nejkratší době po sklizni, nejpozději však v těchto lhůtách:

osivo ozimé řepky	do 31. července
osivo ozimého ječmene	do 10. srpna
osivo ozimého žita a vikve	do 15. září
osivo ozimé pšenice a přesívky k setí na podzim	do 30. září
osivo jarních obilovin, luskovin a olejnin	do 15. prosince
osivo jetelovin, travin, lnu a konopí	do 31. ledna

(3) Přírodní osiva dodávají množitelé ihned při sklizni, rovnoměrně podle jejího průběhu, nejpozději však ve lhůtách stanovených pro ukončení výkupu v obci. Přitom musí být zajištěno splnění dodávek nejpozději v těchto lhůtách:

osivo ozimé řepky	do 15. července
osivo ozimého ječmene	do 31. července
osivo ozimého žita a ozimé vikve	do 31. srpna
osivo ozimé pšenice a přesívky k setí na podzim	do 10. září
osivo máku	do 20. října
osivo jarních obilovin, luskovin, olejnin a travin	do 30. listopadu
osivo lnu, konopí a jetelovin s výjimkou červeného jetele a vojtěšky	do 31. prosince
osiva červeného jetele a vojtěšky	do 31. ledna

(4) Výkupní organizace je povinna vyčistit osivo v nejkratších lhůtách po dodání, nejpozději však:

osivo ozimé řepky	do 20. července
osivo ozimého ječmene	do 10. srpna
osivo ozimého žita a ozimé vikve	do 10. září
osivo ozimé pšenice	do 10. října
osiva zrnin a olejnin k setí na jaře	do 20. ledna
osiva lnu, konopí a travin	do 15. února
osivo jetelovin	do 28. února.

(5) Při dodávkách přírodních osiv vyplatí výkupní organizace množiteli zálohu v ceně tržního zboží téže plodiny. U osiv jetelovin, travin a jednoletých pícnin přihlédne výkupní organizace k předpokládané čistotě a klíčivosti osiva a vyplatí podle toho množiteli přiměřenou zálohu. Zálohy se nevyplácejí organizacím státního socialistického sektoru. Přírodní osivo lnu, jetelovin a travin může být vykoupeno též na pevno k vyčištění ve vlastní režii výkupní organizace.

(1) Dodávky sadby se přejímají v čisté váze.

(2) Množitelé jsou povinni dodávat vytříděnou sadbu brambor rovnoměrně podle průběhu sklizně, nejpozději však ve lhůtách stanovených pro ukončení výkupu brambor v obci.

(3) Podle odrůd a jakostí se bramborová sadba dělí na tyto skupiny:
— odrůdy průmyslové: Aquila, Blaník, Bojar, Capella, Doubrava, Kotnov, Parnassia česká, Rapid, Star, Tatranka, Universal;
— skupina A (konzumní, krmné a průmyslové odrůdy s nižším obsahem škrobu): Ackersegen, Borka, Krasava, Táborky, Voran a Vltava;
— skupina B (stolní odrůdy): Kardinál, Karmen, Mirka, Oslava, Triumf, Fink a Meise;
— skupina C (rané a delikatesní odrůdy): Bintje, Ideál, Rajka;
— skupina D (nejranější a nejjakostnějsí): Erstling český, Rohlíčky keřkovské, Jara, Sirtema, Ambra.

(4) Pro proplácení sadby platí obdobně ustanovení pro proplácení tržních brambor.

(1) Semena a sadba semenných okopanin, zelenin, květin, kořeninových a léčivých rostlin se přejímají ve skutečné váze, popřípadě v kusech.

(2) Množitelé jsou povinni dodat osiva nebo sadbu ve sjednaných lhůtách, u dále uvedených druhů však nejpozději:

semenné okopaniny	do 15. prosince
semeno špenátu	do 10. srpna
semeno kmínu a pažitky	do 30. září
semeno brukve, zelí a kapusty	do 15. října
semeno mrkve, petržele, celeru, salátu, ředkvičky, česnekové sadby a zahradního hrachu	do 31. října
semeno fazolí, salátové řepy, květáku, majoránky a cibulové sazečky	do 30. listopadu
semeno ostatních zelenin	do 31. prosince

(3) Výkupní organizace je povinna vyčistit osivo v nejkratších lhůtách po dodání, nejpozději však:

semenné okopaniny	28. února příštího roku
semeno špenátu	30. září
semeno kmínu a pažitky	30. listopadu
semeno brukve, zelí a kapusty	20. listopadu
semeno mrkve, petržele, celeru, salátu, ředkvičky, česnekové sadby a zahradního hrachu	31. prosince
semeno fazolí, salátové řepy, květáku, majoránky a cibulové sazečky	31. ledna příštího roku
semeno ostatních zelenin	28. února

(4) Množitelé dodávají osivo a sadbu semenných okopanin, zelenin a květin do výkupního místa v obalech, které jim výkupní organizace musí včas dodat. Nepoužité obaly jsou množitelé povinni vrátit nejpozději do 10 dnů po uplynutí lhůty stanovené pro dodávku.

(5) Množitelé jsou povinni nabídnout výkupní organizaci semena i v případě, že nevyhovují jakostním podmínkám.

(1) Ostatní množitelský materiál se přejímá v kusech, popřípadě ve skutečné váze. U ovocných a okrasných dřevin se na semena vykupují celé plody.

(2) Množitelé jsou povinni dodat ostatní množitelský materiál ve sjednaných lhůtách, u chmelové sádě pro podzimní výsaz však nejpozději do 30. října a pro jarní výsaz do 25. dubna.

(3) Révovým materiálem se rozumějí jednotlivé části keřů plodné vinné révy i révy podnožové, určené k rozmnožování, a sazenice plodných i podnožových odrůd vinné révy určené k výsadbě.

(4) Ministerstvo zemědělství může povolit školkařským podnikům prodej révového materiálu v drobném přímo spotřebitelům.

(5) Podnože keřových růží jsou semenáče Rosa canina a jejich odrůd, tj. ušlechtilých šípků, jakož i některých jiných druhů planých růží, např. Rosa rubiginosa a Rosa multiflora.

(6) Podnože keřových růží musí mít rovný a hladký kořenový krček, dlouhý nejméně 20 mm, podnože musí být bez kořenových odmladků. Nadzemní část podnože musí být zkrácena až na 15 cm délky od kořenového krčku. Nepatrné napadení padlím v rozmezí zmíněných 15 cm, až do 3 % dodávaných podnoží, není na újmu jakosti.

(7) Podnože stromkových růží jsou jednoleté až tříleté jednou školkované podnože Rosa canina a jejich odrůd, jejichž výhony byly odstraněny až na jeden výhon schopný k štěpování v koruně. Rosa rubiginosa a lesni šípky musí být zvlášť označeny.

(8) Podnože stromkových růží musí mít tyto vlastnosti:
— musí být rovné, bez zkřivenin nebo kolen; jen v nejspodnější části kmene nad kořenovým krčkem je přípustné mírné zahnutí;
— musí mít zdravý a vyzrálý kmen, bez spály, rzí a silně zhmožděných míst. Rovněž nesmí mít rány vzniklé při řezu čípku;
— kořeny musí být stejnoměrně rozvětveny a od místa rozvětvení nejméně 10 cm dlouhé; přitom musí mít, nejméně dva hlavní kořeny.

(9) Podnože stromkových růží se dodávají buď po odstranění šípků nebo s šípky, na nichž vedlejší výhony jsou zkráceny na 5—10 cm. Je přípustno prodávat kmeny též s jedním nezkráceným výhonem.

(10) Podnože růží musí být vázány do svazku takto:
— vysoké šípky po 25 kusech (převazuje se podle délky až na třech místech);
— podnože šípků keřových jednoleté o průměru kořenového krčku v mm:

2— 3 mm	po 200 kusech
3— 7 mm	po 100 kusech
7— 9 mm	po 50 kusech
9—12 mm	po 25 kusech.

Část II
Živočišné výrobky

A. Výrobky pro spotřebu a zpracování

(1) Jatečný dobytek se vykupuje v jakostech stanovených československými státními normami:

jatečný skot	ČSN 46 6120
jatečná telata	46 6121
jatečná prasata	46 6160
jatečné ovce	46 6220

(2) Na dodávku se přejímá zásadně dobytek živý, a to:

a) jatečný skot — býci a voli nad 380 kg živé váhy,
— jalovice nehodící se k plemenitbě nad 350 kg živé váhy,
— krávy vyřazené z chovu,
býci, voli a jalovice plemene pinczgavského, popřípadě jiných drobných plemen nad 280 kg živé váhy;

b) jatečná telata;

c) jatečná prasata nad 70 kg živé váhy;

d) jatečné ovce a kozy, jehňata a kůzlata nad 3,5 kg živé váhy, vykastrovaní kozli starší 3 měsíců.

(3) Odbor zemědělství rady okresního národního výboru může povolit na určitou dobu výjimky z ustanovení odstavce 2.

(4) Na dodávku se též přijímají jatečná zvířata lehčí než je uvedeno v odstavci 2, jestliže jsou vyřazena z dalšího chovu pro nízkou užitkovost, zakrslost, nemoc, úraz apod., a dále též maso z nutně poražených zvířat, s výjimkou masa nepoživatelného.

(5) Dodavatelé jsou povinni:
— dodat zvířata v čistém stavu;
— provést při dodávce zvířat taková opatření, aby nedošlo k poškození kůže, k úrazu nebo uhynutí zvířete;
— upozornit při předávání kusů na zdravotní stav a na takové vlastnosti zvířete, pro které by mohlo dojít k úrazu osob, k poškození dopravních prostředků, k šíření nákaz, popřípadě k úrazu zvířete nebo k jeho uhynutí, jakož i upozornit na zvířata, u kterých jsou požadována zvláštní opatření při zpracování v jatkách;
— sejmout tažným zvířatům dodávaným k jatečným účelům podkovy;
— dodat zvířata bez ohlávek, provazů a řetězů. Zvířata určená k jatečným účelům nesmějí se označovat výstřihem srsti nebo jiným způsobem poškozující kůži.

(6) Jestliže je výkupní místo vzdáleno od zemědělského závodu více než 10 km, zaplatí mu výkupní organizace na úhradu nákladů spojených s dopravou za každý započatý kilometr nad uvedenou vzdálenost částku 0,04 Kčs za 1 kg váhy dodaného zvířete.

(7) Výkupní organizace vyhlásí, kdy a kde bude výkup dobytka prováděn. Zemědělský závod a výkupní organizace se mohou dohodnout, že se bude provádět odběr ze stáje nebo z jiného místa. Při odběru jatečných zvířat v živém stavu nese zemědělský závod výdaje spojené s dopravou do výkupního místa až do vzdálenosti 10 km (§ 36 odst. 3 vyhlášky) a ztráty na váze zvířete až do jeho převzetí ve výkupním místě.

(8) Pro svoz zvířat určených k nutnému poražení nebo masa a ostatních vedlejších produktů nutně poražených zvířat mimo jatky, platí ustanovení příslušných předpisů.*) Převzetí provede a zemědělskému závodu potvrdí příslušný podnik masného průmyslu; vyúčtování však provede výkupní organizace. Zemědělskému závodu nesmějí být vyúčtovány náklady za zpracování na jatkách, za prohlídky, za přesun nebo za odklizení masa zdravotně závadného. K vyúčtování musí být přiloženo potvrzení orgánu pověřeného prohlídkou o nepoživatelnosti nebo o omezené poživatelnosti masa nebo ostatních produktů z porážky.

(9) Živá váha dobytka se zjišťuje vážením. Váživost váhy nesmí převyšovat dvacetinásobek váhy zvířete. K váze do 0,5 kg se nepřihlíží, váha nad 0,5 kg se počítá za celý kilogram. Čistou váhou převzatého dobytka je živá váha, snížená o případnou srážku na nakrmenost.

(10) Nedojde-li mezi zemědělským závodem a výkupní organizací k dohodě o zařazení do třídy jakosti, u skotu, ovcí a prasat též o srážce na nakrmenost, může každý z nich požádat o kontrolní porážku. Kontrolní porážka se provádí zásadně na nejbližších jatkách. Skot, ovce a prasata musí být poraženy do 24 hodin po převzetí od dodavatele, telata pokud možno ještě týž den. Výkupní organizace je povinna vyrozumět dodavatele včas o místu a době kontrolní porážky.

(11) Při nepřítomnosti dodavatele při kontrolní porážce může potvrdit její výsledek jím pověřený zástupce, popřípadě veterinární lékař, který také rozhoduje případné spory o zařazení masa do třídy jakosti.

(12) Vzniknou-li vyšší náklady s přepravou zvířete ke kontrolní porážce, jdou k tíži strany, v jejíž neprospěch bylo rozhodnuto.

(13) K jatečným účelům se nevykupují zdravá březí krávy, jalovice a prasnice. Zjistí-li se však po poražení, že zvíře bylo březí, srazí se dodatečně z výkupní váhy váha plodu (včetně plodových vod a obalů).

(14) Jatečná zvířata se zjevnou vadou, která by mohla mít za následek nepoživatelnost masa, se nevykupují v živém stavu. Za takové vady se považují zejména:
— nemoc nebo podezření z nákazy projevující se zjevnou poruchou celkového zdravotního stavu (horečka, snížená pohyblivost, nevstávání);
— hluboké hnisavé rány značného rozsahu;
— vyhublost v důsledku nemoci, stáří nebo dlouhotrvající krajní podvýživa, doprovázená celkovou sešlostí, sníženou pohyblivostí;
— zranění, která mají za následek nepoživatelnost masa;
— rozsáhlé proleženiny.

(15) Zjevné vady, které nemají za následek nepoživatelnost masa, nejsou důvodem k odmítnutí dodávky jatečných zvířat v živém stavu. Jsou to zejména:
— některé nemoci (například aktinomykosa v malém rozsahu, záněty a katary pohlavních orgánů, vyléčené záněty, i když zanechaly zjevné následky, zaprahlost vemene);
— hubenost vzniklá z podvýživy nebo z přestálé nemoci, avšak bez poruchy celkového zdravotního stavu;
— poškození kůže.

(16) Zvířata se zjevnými vadami (s výjimkou případů uvedených v odstavci 15) a zvířata určená nebo doporučená k nutné porážce, se oceňují podle výtěžku masa a vedlejších výrobků.

(17) Ve sporu, zda jsou dány podmínky výkupu jatečných zvířat v živém stavu, rozhodne veterinární lékař.

(18) Z domácích porážek se mohou dodat na plnění dodávkových úkolů vepřové půlky bez drobů, s hlavou nebo bez hlavy, avšak s hřbetním a plstním sádlem.

(19) Při výkupu poražených zvířat, zejména při nutných porážkách, provede se přepočet na živou váhu u prasat vynásobením váhy masa 1,25, u hovězího a skopového masa vynásobením 2 a u telecího masa vynásobením 1,4.

(20) Maso z nutných porážek se započítává na plnění dodávkových úkolů jen tehdy, bylo-li po vyšetření aspoň jako méněhodnotné nebo podmíněně poživatelné uznáno.

(21) Pro zařazení jatečného skopového bravu kozího do jakostních tříd se stanoví tyto jakostní znaky:
— pro kozy, kozly a jarčata:
jakostní třída A: zvířata plně zmasilá, velmi dobré jatečné hodnoty.
jakostní třída B: zvířata zmasilá, dobré jatečné hodnoty.
jakostní třída C: zvířata málo zmasilá,
— pro kůzlata:
jakostní třída A: kůzlata silná, plně zmasilá, ve váze nad 4,5 kg,
jakostní třída B: kůzlata slabší, málo zmasilá, o váze od 3,5 do 4,5 kg.

(1) Jako jatečná drůbež má být dodávána jen živá, nezávadná drůbež, hodící se k dalšímu průmyslovému výkrmu nebo k okamžitému odporažení. Jatečná drůbež z chovů nebo oblastí zamořených nakažlivými chorobami a drůbež podezřelá z nakažení nebo z nákazy bude vykupována jen po dohodě s orgány veterinární služby: tato jatečná drůbež se poráží podle pokynů veterinární služby na jatkách potravinářského průmyslu, sanitních nebo oddělené.

(2) Drůbež nemá být krmena nejméně 6 hodin před dodávkou. U nakrmené drůbeže může výkupní organizace srazit z váhy každého kusu:

u hus	až 20 dkg
u kachen	až 15 dkg
u krůt a krocanů	až 25 dkg
u slepic, kohoutů, kuřat-kapounů a perliček	až 10 dkg
u kuřat	až 5 dkg.

(3) Jatečná drůbež se zařazuje do dvou jakostních tříd:
Jakostní třída I
— drůbež zdravá, bez zřejmých známek jakékoli choroby nebo poranění;
— husy a kachny do stáří jednoho roku, krůty a krocani, kohouti, slepice a perličky do stáří dvou let, kuřata do pohlavní zralosti (nejvýše do 7 měsíců stáří) a kuřata-kapouni do stáří sedmi měsíců;
— drůbež plně zmasilá v poměru k velikosti, sádelné husy plně ztučnělé, zaobleného tvaru se silnou vrstvou podkožního tuku, rozloženého na obvyklých částech těla a krůty a krocani dodávaní v době od 16. října do 31. prosince přiměřeně protučnělí. Dodávaná drůbež musí mít nejméně tuto váhu:

husy sádelné	5,50 kg
husy rané (do 10. června)	3,50 kg
husy ostatní	4,— kg
kachny	2,— kg
krůty a krocani	3,50 kg
kuřata a perličky	1,— kg
kuřata drobnějších plemen (například koroptví vlašky, leghornky)	0,90 kg
slepice a kuřata - kapouni	1,50 kg
kohouti	2,— kg

— husy (s výjimkou hus raných) 14 až 21 dní po podškubu.
Rané husy ve stáří 3 až 10 týdnů musí být opeřené, starší než 10 týdnů, podškubané, nejméně 10 dní po podškubu. Kachny nesmějí mít přerostlé peří ani nesmějí intensivně pelichat; ostatní drůbež musí být dostatečně opeřená a rovněž nesmí intensivně pelichat.

(4) Ve výjimečných případech mohou být v některých okresech se souhlasem výkonného orgánu krajského národního výboru a v dohodě s výkupní organizací do jakostní třídy I zařazovány husy ostatní již ve váze nad 3,5 kg a kachny ve váze 1,90 kg a do jakostní třídy II husy ostatní již od váhy 3 kg a kachny od váhy 1,70 kg. Ve sporných případech je rozhodujícím ukazatelem zmasilost.

(5) Drůbež zakrslá nesmí být vykupována.

(1) Pro zařazení jatečných koní do jakostních tříd je rozhodující výtěžnost masa. Podle výtěžnosti se zařazují jateční koně do:

jakostní třídy	A	při výtěžnosti nad	57 %,
jakostní třídy	B	při výtěžnosti nad	51 %,
jakostní třídy	C	při výtěžnosti nad	45 %,
jakostní třídy	D	při výtěžnosti do	45 %.

(2) Pro zařazení jatečných hříbat do jakostních tříd se stanoví tyto znaky:
jakostní třída A: hříbata plně zmasilá, velmi dobré jatečné hodnoty,
jakostní třída B: hříbata zmasilá, dobré jatečné hodnoty,
jakostní třída C: hříbata málo zmasilá.
Za hříbata se považují koně ve stáří do 2 let.

(1) Zvěř spárkatá a černá musí být dodána a převzata nejpozději do 2 dnů, v letním období do 24 hodin po odstřelení, zajíci nejpozději do 2 dnů, bažanti a koroptve nejpozději do 24 hodin po ukončení honu.

(2) Výkupní organizace je povinna přejímat zvěřinu od mysliveckých hospodářů i ve dnech pracovního klidu.

(3) Výkupní organizace vykupuje zvěřinu přímo na místě, kde je zvěřina po ukončení honu obvykle shromažďována, nebo po odstřelení ukládána. Jde-li o menší dodávku nebo nemůže-li výkupní organizace výjimečně zvěřinu převzít v těchto místech, je myslivecký hospodář povinen dopravit zvěřinu podle pokynů výkupní organizace na její náklad na určené místo.

(4) U zvěře spárkaté a černé musí myslivecký hospodář ihned po odstřelení oznámit výkupní organizaci druh a množství této zvěřiny a dohodnout se o jejím převzetí. U zajíců, bažantů a koroptví je myslivecký hospodář povinen oznámit výkupní organizaci nejméně 5 dnů předem den a místo hromadného honu, jakož i druh a pravděpodobné množství zvěřiny, která bude odevzdána, a dohodnout se o jejím převzetí.

(5) Myslivečtí hospodáři v honitbách spravovaných vojenskou správou dodají zvěřinu do skladu výkupní organizace nebo do jiného místa, o kterém se s ní dohodnou. Jsou povinni oznámit výkupní organizaci ihned po odstřelení, u zvěře spárkaté a černé nejpozději 1 den před dodáním, druh a množství zvěřiny, jakož i místo a dobu dodání; povinnost oznamovat výkupní organizaci den a místo hromadného honu na zajíce, bažanty a koroptve se na ně nevztahuje.

(6) Myslivecký hospodář je povinen nakládat se zvěřinou až do jejího převzetí výkupní organizací s péčí řádného hospodáře, aby nedošlo k jejímu znehodnocení.

(7) Myslivečtí hospodáři dodávají
— zvěřinu všech druhů zdravou, nerozstřílenou, vychladlou a nezapařenou;
— zvěř spárkatou v přiměřené mrtvé váze, odpovídající stáří a pohlaví zvěře a místním poměrům, řádně vyvrženou, bez paroží, v kůži, nerozrušenou;
— zajíce řádně vymačkané;
— koroptve řádně vyháčkované.
Zvěřinu, která neodpovídá těmto jakostním podmínkám, nemusí výkupní organizace převzít. Dojde-li k jakostnímu znehodnocení zvěřiny v důsledku pozdního odběru zaviněného výhradně výkupní organizací, je její povinností zvěřinu převzít a zaplatit jako by ke znehodnocení nedošlo.

(8) Výkupní organizace může odmítnout převzetí kusů, které nedosahují alespoň této nejnižší mrtvé váhy:

zvěř jelení	45 kg
zvěř černá	40 kg
zvěř srnčí	8 kg
zvěř zaječí	3 kg
zvěř bažantí	70 dkg
zvěř koroptví	18 dkg

U zvěře spárkaté se minimální váha vztahuje jen na dospělé kusy; mladé a zdravé kusy převezme výkupní organizace i ve váze nižší.

(9) Bažanty přejímá výkupní organizace od mysliveckých hospodářů podle těchto jakostních tříd:
jakostní třída I.: kohouti a slepice nad 0,70 kg mrtvé váhy,
jakostní třída II.: kohouti a slepice do 0,70 kg mrtvé váhy, jakož i všechny kusy střelené na měkko (tj. s rozstřeleným břichem), bez ohledu na váhu.

(1) Rybnikáři jsou povinni dodat tržní ryby zdravotně nezávadné a živé. Pokud je přípustné vykoupit i čerstvé mrtvé ryby zdravotně nezávadné, může je výkupní organizace převzít, musí však tuto okolnost vyznačit ve výkupním lístku a uvádět ryby do dalšího oběhu pod zvláštním označením.

(2) Nejsou-li ve smlouvě uvedeny jiné jakostní podmínky, platí pro odběr tržních ryb tyto nejnižší váhy:

kapr	1,00 kg
štika	1,00 kg
sumec	1,50 kg
candát	0,60 kg
marena	0,50 kg
lín	0,20 kg
pstruh obecný, duhový	0,20 kg
cejn	0,30 kg
okoun říční	0,20 kg
okoun pstruhový	0,30 kg

(1) Vepřové kůže z domácích porážek se odevzdávají ihned po porážce a stažení prasete výkupní organizaci.

(2) Pro zařazení vepřových kůží do jakostních tříd platí tyto jakostní podmínky:
Jakostní třída I.: vepřová kůže bezvadná, bez jakéhokoli poškození na líci; dovoluje se jen jizva po kastraci v délce 4 cm nebo červené skvrny po uhození, avšak líc přitom nesmí být poškozena;
Jakostní třída II.: vepřová kůže může vykázat jednu z těchto vad:
dvě odřeniny na líci, každá o ploše nejvýše 8 cm²;
dva škrábance na líci v jádře nebo tři škrábance na líci v okrajových částech;
dva boláky na líci v jádře nebo tři boláky na líci v okrajových částech, každý o ploše nejvíce 4 cm²;
prašivina ve vazu o ploše nejvýše 100 cm²;
zavšivení nebo poškození jinými cizopasníky o ploše nejvýše 100 cm².
Jakostní třída III.:
vadná vepřová kůže nezařazená do I. nebo II. jakostní třídy, pokud není poškozená přírodními vadami na více než 80 % plochy.
Vepřová kůže poškozená přírodními vadami na více než 80 % plochy se považuje za kůži méně hodnotnou.

(1) Pro dodávky syrového mléka platí československá státní norma ČSN 57 0601.

(2) Od jednotných zemědělských družstev, od státních statků a od zemědělských závodů státního socialistického sektoru, které jsou ústředně plánovány, odebírá výkupní organizace mléko přímo v zemědělském závodě. Tyto zemědělské závody jsou povinny soustředit ve stanovené době dodávky mléka ve vlastním sběrném místě (mléčnici) komunikačně přístupném, podle dohody s výkupní organizací. Nedohodnou-li se o sběrném místě, určí je výkonný orgán okresního národního výboru.

(3) Ostatní zemědělské závody jsou povinny dodat mléko ve stanovené době do výkupních (sběrných) míst určených výkupní organizací v dohodě s místním národním výborem.

(4) Výkupní organizace je povinna zajistit odvoz mléka ze sběrných míst, podle dohodnutého svozního plánu, nejdéle však do 16 hodin po nadojení; ze sběrných míst s chladicím zařízením nejdéle do 24 hodin, pokud ve zvláštních případech nejsou stanoveny lhůty kratší.

(5) Ve výjimečných případech může výkonný orgán okresního národního výboru uložit zemědělským závodům až do okruhu 10 km od sídla mlékárny povinnost dovozu mléka do mlékárny, a to na její náklad.

(6) Mlékárny se mohou dohodnout s dodavateli mléka o přímých dodávkách a o odvozu mléka do mlékárny za zvláštní náhradu za dovoz.

(7) Výkupní organizace je povinna podle svých možností půjčovat dodavatelům mléka konve k přepravě mléka, a to za náhradu stanovenou platnými předpisy.

(8) Jakost vykupovaného mléka zjišťují přejímající mlékárny. Správnost hodnocení jakosti a proplácení mléka mlékárnou podle tučnosti, kyselosti a dalších jakostních znaků, kontrolují inspekční skupiny při výkonných orgánech krajských národních výborů. Tyto inspekční skupiny vyřizují stížnosti dodavatelů na mlékárny, především na nesprávné hodnocení dodávaného mléka, a vyšetřují případy soustavného porušování jakosti mléka dodavateli.

(9) Dodá-li výkupní organizace dodavateli konve určená k přepravě mléka znečištěné, je dodavatel povinen konve vyčistit na její náklad.

(10) Selské máslo a hrudkový sýr jsou zemědělské závody povinny dodat na vlastní náklad do nejbližšího výkupního (sběrného) místa v době stanovené výkupní organizací; výkupní organizace je povinna neprodleně zjistit jakost.

(11) Kravský hrudkový sýr musí být vyroben z čistého neporušeného čerstvého mléka; hrudka musí být bez jakýchkoliv přimíšenin, pevná, nerozbitá, bez mazlavého povrchu a musí být dodána nejméně 36 hodin a nejdéle 7 dní po výrobě do výkupního místa.
Hrudkový sýr ovčí musí odpovídat československé státní normě ČSN 57 1137 a míchaný hrudkový sýr ČSN 57 1138.

(12) Jakostní podmínky uvedené v ČSN 57 0601 platí obdobně i pro dodávané ovčí mléko s tím, že kyselost ovčího mléka nesmí překročit 10⁰ SH.
Ovčí mléko se však vykupuje jen po předchozí dohodě mezi výkupní organizací a dodavatelem.

(13) Pro dodávané selské máslo platí tyto jakostní podmínky:
— musí být dobré jakosti, tj. dobré chuti, vůně i konsistence, čisté, o obsahu nejvýše 18 % vody;
— musí být zdravotně nezávadné, nesmí být žluklé, hořké, znečištěné a nesmí páchnout;
— musí být čerstvé, ne starší 2 dnů;
— musí být baleno v čistém pergamenovém papíru nebo v náhradě pergamenového papíru, který zemědělskému závodu na požádání prodá výkupní organizace.

(14) Máslo horší jakosti (mazlavé, špatné konsistence, nakyslé, nahořklé nebo nažluklé chuti, spařené, o mírně zvýšeném obsahu vody nebo slabě znečištěné) může být vykupováno jen výjimečně, se srážkou s výkupní ceny.

(15) Máslo staré, žluklé a hořké, páchnoucí, značně znečištěné, máslo se značným obsahem vody, nesmí být vykupováno.

(16) Rozhodne-li výkonný orgán okresního národního výboru, že se musí máslo ze zdravotních nebo veterinárně zdravotních důvodů dodávat přepuštěné, přepočte se na plnění dodávkového úkolu na čerstvé máslo vynásobením množství dodaného přepuštěného másla 1,25.

(17) Smetana se vykupuje po předchozí dohodě dodavatele s odběratelem. Smetana musí odpovídat ČSN 57 0656.

(1) Nejmenší přípustná váha dodávaných konzumních vajec je 43 g za kus. Přitom však musí být v dodávaném množství tolik větších vajec, aby 18 kusů vážilo nejméně 1 kg.

(2) Dodávaná vejce musí být:
— čistá, s neporušenou nedeformovanou a nemytou skořápkou;
— čerstvá, s nepohyblivou vzduchovou bublinou nižší než 4 mm, s přiměřeně pevným a průhledným bílkem, se žloutkem viditelným jen stínově, přičemž žloutek musí být ve středu vejce;
— zárodek nesmí být zřetelně vyvinutý;
— bez jakéhokoliv povrchového nebo vnitřního zápachu.

(3) Vejce špinavá, deformovaná, mytá a ne zcela čerstvá, ale poživatelná, mohou být vykupována jen výjimečně, se srážkou z výkupní ceny.

(4) Vejce nasezená, zkažená, z jiných důvodů nepoživatelná, se skvrnitou skořápkou, nahnilá červeně, černě nebo bíle, s krvavými kroužky, krvavá a s povrchovým pachem nesmějí být vykupována.

(5) Výkupní organizace vyhlásí v obci místo a dobu výkupu vajec.

(1) Ovčí vlna se vykupuje v jakostech stanovených československou státní normou ČSN 80 1310.

(2) Vlna musí být ihned po střiži rozprostřena 10 až 14 dní na vzdušném místě a potom uložena v dobrém obalu.

(3) Při dodávkách většího množství ovčí vlny může dodavatel dohodnout s výkupní organizací přejímku přímo v zemědělském závodě.

(4) Dodavatel musí roztřídit vlnu podle jednotlivých jakostních tříd (kousky oddělit od rouna a zabalit do zvláštních obalů podle jakostních skupin). Jestliže byly ovce označeny nesmytelnou barvou nebo dehtem, musí být značky před střiží vystříhány a zařazeny do kousků.

(5) Vlna netříděná, pokud ji při výkupu nelze roztřídit a pokud příměs hrubší jakosti přesahuje 5 %, se posuzuje jako vlna hrubší jakosti.

(6) Výtěžnost vlny a její jakostní zařazení provádí výkupní organizace ihned při jejím převzetí.

(7) K váze dodané surové vlny do 5 dkg se nepřihlíží; množství nad 5 dkg se zaokrouhluje na 10 dkg.

(1) Včelaři dodávají med na svůj náklad a ve vlastních nádobách do výkupního místa určeného ve smlouvě. Výkupní organizace podle možnosti půjčí dodavateli na jeho žádost nádoby na přepravu medu. Dodávaný med musí být vyzrálý, dobře vyčeřený, neporušený a odborně ošetřený.

(2) Včelaři mají nárok, uzavřou-li s výkupní organizací smlouvu o dodávce medu, na nákup 7 kg rafinovaného krystalového cukru na každé včelstvo za státní maloobchodní cenu sníženou o 1,80 Kčs za 1 kg.

B. Plemenná a užitková zvířata a násadová vejce

(1) Pro dodávky plemenných zvířat platí tyto československé státní normy: pro plemenný skot ČSN 46 6110, plemenné koně ČSN 46 6310, plemenná prasata ČSN 46 6150, plemenné ovce ČSN 46 6210 a plemenné kozy ČSN 46 6230.

(2) Užitkovými zvířaty se rozumějí zvířata určená k dalšímu chovu.

(1) Dodávky užitkového dobytka se nezapočítávají na plnění dodávek masa.

(2) Čistá váha užitkového skotu je váha zvířete v lačném stavu, nejméně 6 hodin po nakrmení. Při přejímání nakrmeného skotu se provede srážka z váhy až do 5 %, při překrmenosti až do 8 % zjištěné váhy.

(3) Pro zařazení ovcí do chovných tříd platí tato ustanovení:

a) do chovné třídy I se zařazují ovce v exteriéru vysoce kvalitním, s vlnou prvotřídní jakosti odpovídající příslušnému plemeni, ve stáří do 4 let (vyměněny nejvýše tři páry řezáků),

b) do chovné třídy II se zařazují ovce v exteriéru bez hrubých vad, s vlnou jakostní, ve stáří do 5 let (vyměněny všechny řezáky), chrup úplně zachovalý.

c) do chovné třídy III se zařazují ovce v exteriéru s ojedinělými hrubými vadami, s vlnou průměrné jakosti, chrup opotřebovaný, avšak pevný,

d) do chovné třídy IV se zařazují ovce v exteriéru s hrubými vadami, s vlnou průměrné jakosti, chrup opotřebovaný, avšak k plemenitbě schopné.

(4) Pro zařazení skopců prodávaných k dalšímu užitku do jakostních tříd platí tato ustanovení:

a) do užitkové třídy I se zařazuje plemeno merino,

b) do užitkové třídy II se zařazují plemena černohubé, texel, cigaja, šumavky a kříženci,

c) do jakostní třídy III se zařazuje plemeno valaška a jiná nezušlechtěná plemena.

(5) Užitkovými ovcemi se rozumějí též ovce schopné k plemenitbě.

(6) Selata vhodná pro chov musí být zdravá, starší 6 týdnů, o váze úměrné jejich věku, nejméně 12 kg, nejvýše však o váze 25 kg. Přitom musí svým vývinem a jakostními znaky splňovat předpoklady pro další chov nebo výkrm.

(7) Výkupní organizace může při dodávce selat vhodných pro chov srazit z váhy až 5 % pro překrmenost. Selata nevhodná pro chov (zakrslíky) je možno vykoupit jen jako jatečná prasata.

(1) Užitkoví a plemenní koně se mohou prodávat jen po předchozím zařazení do jakostních tříd.

(2) Užitkoví koně (chladnokrevní 3—8letí, teplokrevní 3—9letí) se zařazují do těchto jakostních tříd:
jakostní třída I: koně s prokázaným původem po výkonných rodičích, pastevně odchovaných, s vynikající tělesnou stavbou a výkonností, s výbornou mechanikou pohybů, zaučení a spolehliví v práci, ve stupni odpovídajícím jejich věku;
jakostní třída II: koně s dobrou stavbou těla a mechanikou pohybů, bez jakýchkoliv vad ovlivňujících výkonnost, zaučení a spolehliví v práci, ve stupni odpovídajícím jejich věku;
jakostní třída III: koně s menšími vadami ve stavbě těla a končetin, přitom však tyto vady nesmějí v podstatě ovlivňovat jejich výkonnost;
jakostní třída IV: koně s vadami, kterými je výkonnost snížena.

(3) Zařazování koní do jakostních tříd Superelita a Elita, jakož i koni všech jakostních tříd nakupovaných státními ústavy pro chov koní, provádějí odhadci pověření ministerstvem zemědělství. Nakupují-li koně od státních ústavů pro chov koní ozbrojené síly, musí být jmenován jeden odhadce z odborníků vojenské správy. V ostatních případech zařazují koně do jakostních tříd odhadci pověření odbory zemědělství rad krajských národních výborů.

(4) Koně do tří let se zařazují do těchto jakostních tříd:

(5) Plemenní koně starší tří let jsou pouze hřebci uznaní k plemenitbě a klisny zapsané v plemenných knihách.

(6) Prodej klisen zapsaných do plemenných knih řídí a evidují příslušné státní hřebčince.

(7) Koně zařazují do jakostních tříd zásadně tři odhadci; nedostaví-li se jeden z nich, jsou oprávněni provést zařazení odhadci dva.

(8) Odhadci zaznamenají koně do jakostní třídy v jeho zdravotním listu; jde-li o koně mladšího 1 roku, vyhotoví odhadci dvojmo písemné potvrzení o jeho zařazení, v němž uvedou:
barvu, odznaky a ožehy koně;
zda jde o hřebce, valacha nebo klisnu;
rok narození (stáří) podle údajů prodávajícího, podle připouštěcího listu klisny nebo podle zjištění odhadců;
výšku páskovou v centimetrech;
zda jde o koně chladnokrevného či teplokrevného nebo o křížence;
jméno, bydliště a okres prodávajícího;
vlastnosti koně zjištěné nebo prodávajícím ohlášené;
jakostní třídu;
nejvyšší cenu (číslicemi a slovy);
datum vyhotovení.
Potvrzení bude opatřeno razítkem odboru zemědělství rady okresního národního výboru a podpisy odhadců. Jedno vyhotovení dostane vlastník koně, druhé obdrží odbor zemědělství rady okresního národního výboru.

(9) Předchozí ustanovení se nevztahuje na koně dostihové, plnokrevné a klusácké, jakož i na hřebce starší 3 let.

(1) Jako násadová vejce se vykupují vejce slepičí, kachní, husí, krůtí a perliččí. Násadová vejce slepičí, kachní a krůtí musí odpovídat jakostí československé státní normě ČSN 46 6409.

(2) Vejce, která líhňařský podnik před vložením do líhní vyřadí pro neodpovídající jakost, vrátí chovateli při dalším odběru násadových vajec, popřípadě je podle vzájemné dohody zaplatí za podmínek platných pro výkup konzumních vajec.