Důchodové zabezpečení pracovníků
Pracovní kategorie
K § 5 zákona
Náhradní doby
K § 6 odst. 3 písm. b) zákona
Průměrný měsíční výdělek
K § 9 zákona
Důchody pozůstalých
Invalidní (částečný invalidní) důchod
Sociální důchod
Vdovský důchod

(2) Jestliže pracovník přerušil zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie a přerušení netrvalo déle než pět let, započítává se jako doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie i doba zaměstnání vykonávaného v této kategorii před přerušením. Trvalo-li však přerušení bez vážného důvodu déle než pět let, započítává se doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie před přerušením pro zachování výhod ze zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie, jen byl-li pracovník do dne vzniku nároku na důchod znovu zaměstnán v I. (II.) pracovní kategorii aspoň tři roky.

(3) Doba uvedená v odstavci 1 písm. a) a doba přerušení zaměstnání uvedená v odstavci 2 se prodlužuje o dobu, po kterou pracovník požíval invalidní (částečný invalidní) důchod.

(1) Kde zákon požaduje pro dosažení výhod z I. (II.) pracovní kategorie, aby byl pracovník v této kategorii zaměstnán v den vzniku nároku na důchod*), zachovávají se tyto výhody, jestliže

b) takové zaměstnání skončilo z důvodů zdravotních, které uznala posudková komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru, nebo z jiných vážných důvodů uznaných okresním národním výborem na podkladě vyjádření orgánu základní organizace Revolučního odborového hnutí a pokud tyto důvody trvají.

a) od skončení zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie neuplynulo více než dva roky nebo

(4) Nebyl-li pracovník zaměstnán v I. nebo II. pracovní kategorii po celou dobu potřebnou pro získání výhod z této pracovní kategorie, započítává se doba zaměstnání v této pracovní kategorii jako doba zaměstnání v nejblíže nižší pracovní kategorii.

(1) Doba učebního poměru učně vychovávaného pro zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie se posuzuje jako doba zaměstnání této pracovní kategorie, jestliže se v rámci učebního plánu pravidelně provádí odborný výcvik učně na pracovištích nebo v provozech, kde se vykonává zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie.

(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně i pro osoby připravující se k výkonu zaměstnání mimo učební poměr.

(1) Funkcionářům národního výboru a funkcionářům komise lidové kontroly, u nichž se doba výkonu funkce považuje za zaměstnání (§ 41), a funkcionářům složek Revolučního odborového hnutí všech stupňů i ostatních složek Národní fronty uvolněným ze zaměstnání pro výkon funkce, kteří byli zaměstnáni v I. (II.) pracovní kategorii bezprostředně před počátkem výkonu této funkce, se započítává doba výkonu funkce jako doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie, jestliže se funkcionáři po skončení výkonu funkce vrátili do zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie pokud úprava podle odstavce 2 není pro ně výhodnější; to platí též, jestliže v době výkonu funkce vznikl jim nebo pozůstalým po nich nárok na dávky důchodového zabezpečení.

(2) Členu závodního výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí, členu odborové rady na stavbě a funkcionáři základní organizace Komunistické strany Československa nebo Československého svazu mládeže, který byl uvolněn pro výkon této funkce na závodě ze zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie, se započítává doba výkonu funkce jako doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie.

(3) Doba zaměstnání pracovníků Odborového svazu zaměstnanců v hornictví, Odborového svazu zaměstnanců hutního průmyslu a rudných dolů a Odborového svazu zaměstnanců ve stavebnictví, kteří byli před nastoupením zaměstnání ve svazu zaměstnáni v I. pracovní kategorii aspoň 20 let a u nichž s výkonem nynějšího zaměstnání je spojena povinnost pravidelně navštěvovat pracoviště pod zemí v dolech, se započítává jako doba zaměstnání I. pracovní kategorie.

d) po kterou byl pracovník začleněn okupanty v době nesvobody do zvláštních útvarů zřízených pro válečné účely.

a) po kterou pracovník byl zařazen do pracovního útvaru*),

b) soustavné pracovní činnosti vykonávané v ústavech sociální péče občany, kteří jsou umístěni v těchto ústavech pro velmi těžké tělesné (smyslové) nebo duševní poškození (§ 106 až 108), jestliže pracovní odměna dosahuje aspoň 120 Kčs měsíčně,

c) pracovní výchovy v třídících domovech mládeže,

(2) Dobou jiné vojenské služby je:

a) doba základní (presenční) služby, vojenského výcviku, cvičení ve zbrani, činné služby za mobilizace a jiné služby konané v armádě Československé republiky od 28. října 1918 do 31. prosince 1939 a v Československé armádě a v bezpečnostních sborech od 9. května 1945, pokud tyto služby nebyly konány z povolání,

d) doba výkonu služby na hranicích v bývalých oddílech Stráže obrany státu.

c) doba vojenské služby v armádě tzv. Slovenského státu za doby nesvobody (včetně zajetí), pokud nejde o dobu služby vojáka z povolání,

b) doba vojenské služby v československých legiích po 11. listopadu 1918,

a) doba vojenské služby v Rudé armádě od 1. ledna 1923 do 21. června 1941,

b) doba činné služby v poměru bývalých délesloužících poddůstojníků nebo další dobrovolné činné služby konané podle nařízení č. 224/1934 Sb., o podporučících a poručících v další činné službě, v obdobích uvedených pod písm. a).

(1) Jako náhradní doba se započítává:

(3) Do doby zaměstnání může být též započtena jako doba náhradní doba vojenské služby v jiných armádách (včetně doby zajetí), kterou konali povinně občané za doby nesvobody.

(4) Doby vojenských služeb se prokazují zpravidla potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem.

f) doba vojenské služby v útvarech československých zahraničních armád, 1. československé armády na Slovensku a v jednotkách spojeneckých armád v období od 15. března 1939 do 9. května 1945,

e) doba služby československého dobrovolníka ve španělské republikánské armádě (mezinárodních brigádách) v době od 19. července 1936 do 28. března 1939 a doba, kterou strávil v internačních táborech ve Francii,

c) doba vojenské služby ve vojenských jednotkách Slovenské republiky rad a v armádě Maďarské republiky rad v roce 1919,

b) doba vojenské služby v československých legiích do 11. listopadu 1918,

a) doba vojenské služby v Rudé armádě od 7. listopadu 1917 do 31. prosince 1922 a od 22. června 1941 do 9. května 1945,

d) doba účasti na protiválečných vzpourách za první světové války,

h) v útvarech uvedených v odstavci 1 písm. c) a g).

g) u polních útvarů československých legií nebo ve spojeneckých armádách v době od 1. srpna 1914 do 11. listopadu 1918,

f) československého dobrovolníka ve španělské republikánské armádě (mezinárodních brigádách) v době od 19. července 1936 do 28. března 1939,

e) v 1. československé armádě na Slovensku v době Slovenského národního povstání od 29. srpna 1944,

d) výkonného letce v československé zahraniční armádě nebo ve spojenecké armádě, parašutisty shozeného nebo vysazeného v týlu nepřítele a v době od 1. srpna 1940 do 1. srpna 1941 též doba služby příslušníka pozemních útvarů, letišť a protiletadlového dělostřelectva v Anglii,

c) u polních útvarů v československých zahraničních armádách za druhé světové války za bojů ve Francii od 1. září 1939 do 17. června 1940, za bojů v Severní Africe od 1. listopadu 1940 do 31. srpna 1943 a za bojů na západní frontě od 6. června 1944 do 9. května 1945, jestliže se tyto útvary účastnily boje proti fašismu na západní frontě, a u polních útvarů ve spojeneckých armádách na západoevropském a jiných bojištích v době od 1. září 1939 do 9. května 1945,

b) v jednotkách 1. československého armádního sboru v Sovětském svazu v době od 1. února 1942 do 9. května 1945 a v Polském legionu od 1. do 29. září 1939,

a) v Rudé armádě za bojů proti nepřátelům Sovětského svazu (Sovětského Ruska) v době od 7. listopadu 1917 do 31. prosince 1922 a od 22. června 1941 do 9. května 1945,

k) doba nutného léčení na následky nezaviněného zranění nebo onemocnění, vzniklých při výkonu služby (činnosti) nebo v souvislosti s omezením osobní svobody, pokud toto léčení bránilo výkonu zaměstnání, nejdéle do 9. května 1945.

j) doba zajetí, pokud bylo v souvislosti s dobou započitatelnou podle tohoto ustanovení, nejdéle do 9. května 1945,

i) doba účasti na Slovenském národním povstání nebo na jiném domácím nebo zahraničním odboji v období od 15. března 1939 do 9. května 1945,

ch) doba strávená v nacistických vězeních, káznicích nebo koncentračních táborech (v internaci) v důsledku prokázané persekuce v období od 1. října 1938 do 5. května 1945 z politických, národnostních nebo rasových důvodů,

h) doba pobytu ve spojeneckých zemích před vstupem do československé zahraniční nebo spojenecké armády v době od přestoupení československých hranic, nejdříve však od 15. března 1939, do dne vstupu do armády, jestliže jsou splněny podmínky pro uznání za příslušníka československé zahraniční nebo spojenecké armády,

g) doba služby v partyzánských jednotkách, které se zúčastnily přímých bojů s fašisty nebo záškodnické činnosti v týlu nepřítele buď na území československého státu a Sovětského svazu nebo v jiné evropské zemi,

(2) Polní službou se rozumí vojenská služba

(1) Dobou odbojové činnosti a věznění (internace) z politických, národnostních nebo rasových důvodů v době nesvobody se rozumí:

(4) Doby odbojové činnosti (odstavec 1) a služby v poli (odstavec 2 a 3) se prokazují potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem.

(3) Době polní služby se klade naroveň doba nutného léčení na následky nezaviněného zranění nebo onemocnění, vzniklých při výkonu polní služby, pokud toto léčení bránilo výkonu zaměstnání, nejdéle do 9. května 1945.

(2) Nelze-li nárok pracovníka uvedeného v předchozím odstavci posuzovat podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků, posuzuje se podle předpisů o důchodovém zabezpečení družstevních rolníků; doba zaměstnání se započítává v tomto případě jako doba důchodového zabezpečení družstevních rolníků.

(1) Nárok na důchod pracovníka, který byl členem jednotného zemědělského družstva, jež nebylo uznáno za družstvo s vyšší úrovní hospodaření, a který nesplnil podmínky pro nárok na invalidní nebo starobní důchod z důchodového zabezpečení družstevních rolníků, se posuzuje podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků,

b) jestliže tento pracovník sice nesplňuje podmínku pod písm. a), avšak získal v samotném důchodovém zabezpečení pracovníků dobu potřebnou pro nárok na invalidní důchod, a jde-li o starobní důchod, dobu potřebnou pro nárok na tento důchod; uplynulo-li však mezi skončením zaměstnání a vstupem do nového zaměstnání více než pět let, započítává se doba zaměstnání předcházející době pracovní činnosti v jednotném zemědělském družstvu, jen jestliže byl znovu zaměstnán aspoň tři roky. Doba důchodového zabezpečení (pojištění) družstevních rolníků se započítává v tomto případě pro výši důchodu.

a) jestliže byl tento pracovník po skončení pracovní činnosti v družstvu zaměstnán do vzniku nároku na důchod aspoň po dobu potřebnou pro nárok na invalidní důchod; doba důchodového zabezpečení (pojištění) družstevních rolníků se v tomto případě započítává pro vznik i výši nároku na důchod;

(5) Doba důchodového zabezpečení (pojištění) družstevních rolníků se hodnotí jako doba zaměstnání III. pracovní kategorie; jestliže se však pracovní činnost v družstvu hodnotí podle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků jako činnost II. pracovní kategorie, hodnotí se doba této činnosti jako doba zaměstnání II. pracovní kategorie.

b) členem jiného jednotného zemědělského družstva, jestliže mu byly při vstupu do družstva zachovány nároky na důchod podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků**), nebo

ve všech těchto případech se doba důchodového zabezpečení družstevních rolníků započítává pro vznik i výši nároku na důchod.
(3) Podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků se posuzuje vždy nárok na důchod pracovníka, který nesplnil podmínky pro nárok na invalidní nebo starobní důchod z důchodového zabezpečení družstevních rolníků a byl před vstupem do pracovního poměru

c) členem jednotného zemědělského družstva a stal se při přeměně družstva na státní statek nebo na jinou zemědělskou organizaci pracovníkem tohoto statku nebo této organizace;

(4) Podmínkou pro hodnocení doby důchodového pojištění družstevních rolníků před 1. dubnem 1962 jako doby zaměstnání podle předchozích odstavců je, že bylo ve stanovené lhůtě zaplaceno pojistné; doba, za kterou nebylo zaplaceno pojistné, se nehodnotí.

a) členem jednotného zemědělského družstva s vyšší úrovní hospodaření, nebo

(2) Nárok na důchod pracovníka, který byl důchodově pojištěn jako osoba samostatně hospodařící (spolupracující člen rodiny), nesplnil podmínky pro nárok na invalidní nebo starobní důchod z tohoto pojištění a byl již před započetím samostatné výdělečné činnosti zaměstnán, se posuzuje podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků obdobně podle § 8 odst. 1 písm. b).

(1) Nárok na důchod pracovníka, který byl důchodově pojištěn jako osoba samostatně hospodařící (spolupracující člen rodiny) a nesplnil podmínky pro nárok na invalidní nebo starobní důchod z tohoto pojištění, se posuzuje podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků, jestliže pracovník byl po skončení samostatné výdělečné činnosti zaměstnán aspoň po dobu potřebnou pro nárok na invalidní důchod, jde-li o invalidní (částečný invalidní) důchod, a aspoň po dobu 10 roků, jde-li o starobní důchod. Nesplňuje-li pracovník podmínky uvedené v předchozí větě, posuzuje se jeho nárok na důchod podle předpisů o důchodovém pojištění osob samostatně hospodařících; doba zaměstnání se započítává v tomto případě jako doba důchodového pojištění osob samostatně hospodařících.

(4) Pracovnici, která je zaměstnána v zemědělství na státním (školním) statku nebo v jiné zemědělské organizaci, se započítává jako doba důchodového pojištění spolupracujícího člena rodiny jednotlivě hospodařícího rolníka též doba její účasti v období od 1. října 1948 do 31. prosince 1968 na výdělečné činnosti manžela, který byl jednotlivě hospodařícím rolníkem nebo spolupracujícím členem jeho rodiny, jestliže splňovala v té době podmínky stanovené pro důchodové pojištění spolupracujícího člena rodiny v § 1 odst. 3 vyhlášky č. 105/1964 Sb., o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a o poskytování zaopatřovacího příspěvku členům jejich rodin, ve znění vyhlášek č. 93/1968 Sb. a č. 181/1968 Sb.

(3) Podmínkou pro hodnocení doby důchodového pojištění osob samostatně hospodařících (spolupracujících členů rodiny) jako doby zaměstnání je, že bylo včas zaplaceno pojistné*) za celou dobu trvání tohoto pojištění; doba důchodového pojištění se hodnotí jako doba zaměstnání III. pracovní kategorie.

(1) Nárok na starobní nebo invalidní důchod pracovníka, který byl před vstupem do zaměstnání osobou samostatně hospodařící a jemuž nevznikl nárok na důchod jako družstevníku nebo jako osobě samostatně hospodařící jen proto, že nebylo řádně zaplaceno pojistné, se posuzuje vždy jen podle předpisů o důchodovém zabezpečení (pojištění) družstevních rolníků, popřípadě o důchodovém pojištění osob samostatně hospodařících pro něj platných v den, kdy se jinak splnily všechny podmínky pro nárok na důchod s výjimkou podmínky zaplacení pojistného.

(2) Pracovníku, který již splnil podmínky pro nárok na starobní důchod z důchodového zabezpečení družstevních rolníků nebo z důchodového pojištění osob samostatně hospodařících, nepobíral po 30. červnu 1964 důchod a byl zaměstnán po splnění podmínek pro nárok na důchod aspoň 5 roků, může být přiznán důchod podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků, jestliže z celkové doby jeho pracovní činnosti připadají aspoň tři čtvrtiny na dobu zaměstnání.

(1) Jestliže rok prvého vstupu do zaměstnání spadá do období posledních 10 nebo 5 kalendářních let, za které se vypočítává průměrný měsíční výdělek, vypočítává se tento výdělek i za dobu kratší 10 (5) let z hrubých výdělků dosažených za kalendářní léta po roce prvního vstupu do zaměstnání.

(3) Při výpočtu průměrného měsíčního výdělku se nehledí k době mateřské dovolené a další mateřské dovolené, ani když pracovnice nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Jestliže je to pro pracovnici výhodnější, nehledí se k době, po kterou jí byl po převedení na jinou práci pro těhotenství nebo mateřství poskytován vyrovnávací příspěvek, ani k příjmům dosaženým v této době.

(2) K době učňovského poměru nebo studia ani k příjmům v této době dosaženým se nehledí, je-li to pro pracovníka výhodnější.

(1) Kryje-li se náhradní doba s dobou zaměstnání, hledí se k době zaměstnání a k výdělkům v ní dosaženým, je-li to pro pracovníka výhodnější.

(9) Ustanovení předchozích odstavců platí přiměřeně i o hrubém výdělku členů výrobních družstev; do výdělku se však včítá i doplňková odměna za práci, a to v tom roce, v němž byla vyplacena.

(8) Do hrubého výdělku pracovníka, který byl před vstupem nebo opětovným vstupem do zaměstnání důchodově pojištěn jako jednotlivě hospodařící rolník nebo jiná osoba samostatně hospodařící, se započítávají jako příjmy ze samostatné výdělečné činnosti vyměřovací základy, podle nichž se stanovila výše pojistného, avšak jen bylo-li včas zaplaceno pojistné.

(7) Do hrubých výdělků pracovníka, který v době, z níž se zjišťuje průměrný měsíční výdělek, byl střídavě zaměstnán nebo důchodově zabezpečen jako člen jednotného zemědělského družstva nebo výrobního družstva anebo jako příslušník ozbrojených sil, se započítávají také příjmy z pracovní činnosti započitatelné podle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků pro stanovení průměrné měsíční odměny nebo hrubé výdělky ve výrobním družstvu (hrubé výdělky vojáků z povolání); příjmy z pracovní činnosti v jednotném zemědělském družstvu za dobu před 1. dubnem 1962 se však započítávají, jen bylo-li pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě.

(6) Hrubým výdělkem pracovníka, který vykonává souběžně dvě nebo více zaměstnání (§ 6 zákona), je součet hrubých výdělků ze všech zaměstnání; pracuje-li pracovník také v jednotném zemědělském družstvu, započítávají se do hrubých výdělků i příjmy z pracovní činnosti započitatelné podle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků pro stanovení průměrné měsíční pracovní odměny.

(5) Naturální požitky se pro určení hrubého výdělku oceňují stejně jako pro účely daně ze mzdy***).

(4) Prémie a podíly na hospodářských výsledcích *) se počítají do hrubých výdělků dosažených v té době, v níž byly vyplaceny.

(1) Do doby, z níž se vypočítává průměrný měsíční výdělek, se zahrnují též období, v nichž neměl pracovník žádný výdělek. Do této doby se však nezahrnují náhradní doby a doby, po které bylo zaměstnání přerušeno z vážných důvodů (§ 8 zákona).

(1) Pracovníku, který již splnil podmínky pro nárok na starobní důchod z důchodového zabezpečení družstevních rolníků nebo z důchodového pojištění osob samostatně hospodařících, zvyšuje se nárok na starobní důchod za dobu zaměstnání před 1. červencem 1964 podle předpisů platných před tímto dnem. Za dobu zaměstnání po 30. červnu 1964 se nárok na starobní důchod zvyšuje podle předpisů platných pro pracovníky, jestliže pracovník nepobíral po dobu zaměstnání starobní důchod; ustanovení § 16 odst. 2, § 17 odst. 2 a § 117 odst. 1 zákona tu však neplatí.

(2) Zvýšení nároku na starobní důchod podle předchozího odstavce se vypočítává,

(3) Byla-li výplata důchodu zastavena na žádost pracovníka, může být obnovena, trvá-li zaměstnání, nejdříve po uplynutí jednoho roku.

(3) Péče ženy o jiné než její (i osvojené) dítě se hodnotí pro nárok na starobní důchod za podmínek stanovených v § 7.

(2) Podmínka výchovy dítěte je splněna též, jestliže žena nemohla dočasně osobně pečovat o dítě nebo dokončit jeho výchovu z vážných důvodů, zejména pro nemoc nebo proto, že dítě zemřelo nebo bylo delší dobu v ústavní péči. Podmínka výchovy není splněna, jestliže dítě zemřelo do šesti měsíců po narození nebo jestliže se žena ujala výchovy dítěte krátce před dosažením jeho zletilosti.

a) jde-li o důchod z důchodového zabezpečení (pojištění) družstevních rolníků z průměrné měsíční pracovní odměny, z níž byl důchod vyměřen. Nebyl-li důchod vyměřen z průměrné měsíční pracovní odměny, vypočítává se zvýšení důchodu z průměrného měsíčního výdělku stanoveného za dobu zaměstnání po vzniku nároku na důchod;

b) jde-li o důchod z důchodového pojištění osob samostatně hospodařících, z průměrného měsíčního výdělku stanoveného za dobu zaměstnání po vzniku nároku na důchod.

a) v němž pracovník poprvé vstoupil do zaměstnání a

b) v němž vznikl pracovníku nárok na důchod nebo v němž pracovník skončil zaměstnání po vzniku nároku na starobní důchod (§ 9 odst. 2 zákona).

(2) Stal-li se poživatel invalidního (částečného invalidního) důchodu částečně invalidním (plně invalidním) a v době požívání důchodu nebyl zaměstnán, vyměřuje se částečný invalidní (invalidní) důchod vždy jen z průměrného měsíčního výdělku, z něhož byl vyměřen dosavadní důchod.

(3) Jestliže pracovník požívá nebo požíval starobní nebo invalidní (částečný invalidní) důchod ze sociálního zabezpečení družstevních rolníků, který byl vyměřen z průměrné měsíční pracovní odměny, nebo důchod z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, který byl vyměřen z důchodového základu, nesmí být jeho důchod ze zaměstnání vyměřen z nižšího průměrného měsíčního výdělku, než kolik činila průměrná měsíční pracovní odměna nebo důchodový základ (§ 133 zákona), z nichž byl vyměřen dřívější důchod.

(4) Nedotčena zůstávají ustanovení o výpočtu průměrného ročního výdělku pracovníků, kteří byli uvolněni nebo přemístěni v důsledku reorganizace průmyslu a státní správy*) anebo v souvislosti s přestavbou územní organizace státu, ke dni jejich uvolnění nebo přemístění, jestliže je to pro pracovníka výhodnější.

(5) Jestliže starobní důchod nebyl vyměřen z průměrného měsíčního (ročního) výdělku, vypočítává se zvýšení důchodu z průměrného měsíčního výdělku stanoveného za dobu zaměstnání po vzniku nároku na důchod.

(1) Hrubým výdělkem je veškerá hrubá mzda (příjem) dosažená v zaměstnání nebo v souvislosti s tímto zaměstnáním, jestliže podléhá dani ze mzdy.

(2) Hrubým výdělkem je také hrubá mzda (příjem), jestliže se z ní neprovádí srážka daně ze mzdy jen proto, že výdělek nedosahuje zdanitelné výše.

(3) Do hrubého výdělku se nezapočítává mzda (příjem), která je osvobozena od daně ze mzdy zákonem o dani ze mzdy.**).

(1) Podmínka výchovy dítěte je splněna, jestliže žena pečuje nebo pečovala o dítě aspoň do skončení jeho povinné školní docházky.

(3) Jestliže však kalendářní rok předcházející bezprostředně kalendářnímu roku, v němž vznikl nárok na důchod, je také rokem prvého vstupu do zaměstnání, vypočítá se průměrný měsíční výdělek z hrubých výdělků dosažených za celou dobu zaměstnání; to platí též, jestliže nárok na důchod vznikne v kalendářním roce, který je současně rokem prvého vstupu do zaměstnání.

(2) Při výpočtu průměrného měsíčního výdělku se nehledí k době zaměstnání ani k výdělkům dosaženým v kalendářním roce,

(5) Zaměstnání méně kvalifikované je zaměstnání, na něž pracovník stačí svými tělesnými a duševními schopnostmi, které však při srovnání s dosavadním zaměstnáním klade menší požadavky na tělesnou sílu, dovednost, vědomosti a zkušenosti, popřípadě na odpovědnost pracovníka, a zpravidla mu umožňuje dosáhnout jen podstatně nižšího výdělku než v dosavadním zaměstnání.

(4) Zvlášť ulehčené pracovní podmínky jsou podstatné pracovní úlevy, zejména zvláštní úprava pracovní doby (např. zkrácení pracovní doby a rozmnožení nebo prodloužení pracovních přestávek), snížení požadavků na pracovní výkon pracovníka pracujícího v úkolu apod.

(3) Zaměstnání stejně kvalifikované je zaměstnání, které není zcela odlehlé dosavadnímu zaměstnání, klade podobné požadavky na zdatnost pracovníka a zpravidla mu umožňuje dosáhnout přibližně stejného výdělku jako v dosavadním zaměstnání.

(2) Nečiní-li hrubý výdělek pracovníka (poživatele částečného invalidního důchodu) více než 1000 Kčs měsíčně, považuje se podmínka podstatného poklesu výdělku za splněnou.

(1) Za podstatný pokles výdělku pracovníka se zpravidla považuje, jestliže průměr jeho hrubých výdělků za posledních šest měsíců je aspoň o třetinu nižší než průměrný měsíční výdělek, z něhož se vypočítává důchod, avšak neomezený podle § 9 odst. 3 zákona. Jde-li však o důchod, který podle dřívějších předpisů nebyl stanoven z průměrného měsíčního (ročního) výdělku, nebo jestliže se pracovník stal částečně invalidním v době přípravy pro povolání anebo jestliže po přiznání důchodu nastaly podstatné změny ve mzdových poměrech pracovníků, srovnává se průměr hrubých výdělků pracovníka zpravidla za posledních šest měsíců s průměrnou mzdou obvykle dosahovanou v zaměstnání, které pracovník konal v době vzniku nároku na důchod.

(4) Zaměstnání je zcela nepřiměřené dřívějším schopnostem a společenskému významu dosavadního povolání, jestliže je pracovníku zcela cizí a odlehlé jeho dosavadnímu zaměstnání a není-li v něm dostatečně využito jeho dřívějších schopností, takže z hlediska společnosti není účelné, aby pracovník vykonával takové nepřiměřené zaměstnání. Dřívějšími schopnostmi pracovníka se rozumí jak vrozené tělesné i duševní schopnosti, tak i dovednosti, vědomosti a zkušenosti získané před dlouhodobým zhoršením zdravotního stavu přípravou pro povolání v závodech nebo studiem na školách všech stupňů, popřípadě déle trvajícím výkonem zaměstnání.

(3) Plně invalidním je též pracovník, který pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav může sice vykonávat soustavné zaměstnání, avšak jen za zcela mimořádných podmínek (např. slepci, osoby s velmi těžkými ortopedickými vadami).

(2) Soustavné zaměstnání je zaměstnání v pracovním poměru vykonávané s určitou pravidelností a v takovém rozsahu, že dosažený výdělek tvoří stálý zdroj příjmu pracovníka; takovým zaměstnáním však není zaměstnání, které nezakládá pojistnou povinnost v nemocenském pojištění podle předpisů platných pro pracovníky*).

(1) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pokládá nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy potrvá déle než rok.

(2) Nemoci z povolání jsou nemoci uvedené v příloze k této vyhlášce, jestliže vznikly za podmínek tam stanovených.

(1) Stejné nároky, jako při pracovním úrazu, má pracovník též při úrazu utrpěném při zvláštních druzích činnosti za okolností uvedených v § 54. Přitom se za průměrný měsíční výdělek (§ 9 zákona) považuje nejméně částka 800 Kčs.

a) stipendia poskytovaná podle příslušných stipendijních předpisů; do vlastního příjmu se však zahrnují stipendia, která mají povahu náhrady výdělku,

c) výživné (alimenty) poskytované na dítě,

d) výdělek za práci konanou v době od skončení výuky v jednom školním roce do počátku výuky v následujícím školním roce, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu na téže nebo jiné škole, výdělek za práci v době školních prázdnin navazujících bezprostředně na skončení studia, pokud dítě nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost, jakož i výdělek, který učeň nebo mladistvý připravující se na budoucí povolání v pracovním poměru získal v době své dovolené na zotavenou,

(4) Jestliže pracující poživatelce vdovského důchodu náleží invalidní (částečný invalidní) důchod nebo starobní důchod (§ 58 zákona), provede se nejprve úprava důchodů podle § 56 zákona a vdovský důchod nebo jeho část se krátí pro souběh s výdělkem podle ustanovení o souběhu vdovského důchodu s výdělkem.

(3) Péčí o dítě se rozumí péče poskytovaná dítěti do skončení povinné školní docházky; poté nejdéle do 26. roku věku dítěte, je-li splněna některá z podmínek uvedených v § 33 odst. 3 zákona.

(2) Do úhrnu důchodu a příjmu z výdělečné činnosti se nevčítá zvýšení důchodu pro bezmocnost.

(1) Příjmem z výdělečné činnosti je nejen hrubý výdělek z pracovního nebo obdobného poměru, nýbrž i příjem z jakékoli činnosti pravidelně konané. Do příjmu se zahrnují též peněžité dávky nemocenského pojištění (zabezpečení v nemoci) nahrazující ušlý příjem z výdělečné činnosti. Jde-li však o výdělečnou činnost, která by zakládala důchodové pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a ostatních osob samostatně hospodařících, považují se za příjem z této činnosti vyměřovací základy stanovené podle předpisů o důchodovém pojištění uvedených osob.

(3) Při posuzování potřebnosti se nehledí k vyživovací povinnosti podle zákona o rodině, jestliže by jejím plněním byla ohrožena slušná životní míra povinného nebo příslušníků jeho rodiny.

e) výdělek studenta (žáka) za práce organizované nebo zadané školou nebo v dohodě se školskými orgány,

f) příležitostný výdělek za výpomoci nebo za obdobné dočasné práce, jakož i výdělek za práce podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr; *)

(1) Za potřebného se považuje občan, jehož výživa není zabezpečena vlastními příjmy ani výživným od jiných osob.

(2) Výživa se zpravidla nepokládá za zabezpečenou, jestliže

b) uživatel zemědělské půdy je odkázán na výnos půdy, kterou obhospodařuje a která nepřesahuje výměru 0,5 ha a v horské oblasti 2 ha.

a) jednotlivá osoba je odkázána na příjem nedosahující 550 Kčs měsíčně nebo manželská dvojice (druh a družka) na příjem nedosahující 900 Kčs měsíčně;

b) hodnota bezplatného internátního zaopatření a bezplatně poskytovaných jídel a ošacení podle předpisů o hmotném zaopatření mládeže připravující se na budoucí povolání a hodnota naturálií, které se poskytují studentům vysokých škol při výkonu vojenských povinností o prázdninách,