Zvláštní dodací podmínky
Jatečná zvířata
Zvěřina
Mléko
Plemenná, chovná a užitková zvířata a násadová vejce

A. Rostlinné výrobky
Technické plodiny

B. Osivo, sadba a školkařské výpěstky

C. Živočišné výrobky

(2) Zrniny a olejniny se dodávají v jakostech stanovených technickými normami:

	ČSN
pšenice	46 1141
žito	46 1111
sladovnický ječmen	46 1163
průmyslový ječmen	46 1161
krmný ječmen	46 1162
oves	46 1211
kukuřice v zrně	46 1131
pohanka	46 1261
proso	46 1251
čirok	46 2826
mohár a čumíza	46 1271
rýže neloupaná	46 2806
hrách jedlý	46 1311
čočka jedlá	46 1321
fazole jedlé	46 1331
luštěniny krmné	46 1302
olejniny	46 2310

(1) Pro zkoušení, přejímání a skladování zrnin platí ČSN 46 1011. Pro zkoušení, přejímání a skladování olejnin platí ČSN 46 2302.

(6) Dodala-li zemědělská organizace kukuřici v klasech, vypočte se skutečná váha dodané kukuřice podle výtěžnosti zrna.

(3) Při dodávce zrnin neodpovídajících technickým normám bude provedeno jakostní ohodnocení podle výsledku rozboru, provedeného podle stanovených metod zkoušení, platných pro standardní jakost. Takto dodané zrniny budou přejímány podle zjištěné jakosti a použity pro nejvýhodnější účely, pro které svou jakostí ještě odpovídají. U vyšší vlhkosti (popřípadě u dodávek porostlého obilí) než stanoví technická norma, se postupuje podle zvláštních předpisů.*)

(8) Jedlý hrách s muškovitostí nad 20 %, jedlá čočka s muškovitostí nad 10 % a fazole barevné nejednotné (barevná směs) se považují za krmné luštěniny.

(4) Za každé vyšší procento obsahu vody než je stanovená standardní vlhkost, se sráží ze zjištěné skutečné váhy 1,2 %. Za každé nižší procento obsahu vody se zvyšuje zjištěná skutečná váha o 1,2 %, avšak jen do stanoveného nejnižšího procenta obsahu vody.

(5) Přirážky a srážky podle odstavce 4 se provádějí za rozdíl každého 0,5 % obsahu vody. K rozdílům vlhkosti nepřesahujícím 0,25 % se nepřihlíží, rozdíly od 0,26 % do 0,75 % se zaokrouhlují na 0,5 % a rozdíly nad 0,75 % na 1 %.

(7) Nevyhovují-li dodávané obiloviny (s výjimkou sladovnického ječmene), luštěniny a olejniny příslušné třídě jakosti jen jednomu ze znaků znečištění (nečistoty celkem, škodlivé nečistoty, nečistoty minerální), zařadí se do nejblíže nižšího stupně stanoveného pro příměsi a nečistoty, nevyhovují-li ve více znacích, zařadí se podle těchto znaků. Sladovnický ječmen musí odpovídat všem požadavkům stanoveným technickou normou.

(1) Pro zkoušení raných, stolních, průmyslových a krmných brambor platí ČSN 46 2203.

	ČSN
brambory stolní	46 2211
brambory rané	46 2231
brambory průmyslové	46 2251
brambory krmné	46 2261

(2) Brambory se dodávají v jakostech stanovených technickými normami:

(3) Při dodávce brambor s vyšším obsahem cizích příměsí, než určuje technická norma, stanoví se čistá váha tak, že se odečte množství cizích příměsí převyšující odchylku přípustnou technickou normou.

(4) Zemědělské organizace, které dodávají průmyslové brambory na základě smlouvy, mají právo na zpětný odprodej 20 kg vlhkých zdrtků nebo 15 kg lisovaných zdrtků nebo 2,5 kg sušených zdrtků, popřípadě 90 litrů lihovarských výpalků za každých 100 kg dodaných průmyslových brambor v čisté váze. Zdrtky, popřípadě výpalky je povinna zemědělská organizace běžně odebírat ve zpracovatelském podniku stanoveném nákupní organizací.

(2) Čistou váhou se rozumí skutečná váha o vlhkosti nejvýše 17 %. Za každé vyšší procento vlhkosti až do 25 % se odečte od převzaté skutečné váhy 1 %; seno a sláma o vyšším obsahu vody než 25 % nemohou být dodány.

(1) Seno se dodává v jakostech stanovených ČSN 46 1511 a sláma ČSN 46 1071.

(2) Při dodávkách cukrovky a čekanky zaokrouhluje se čistá váha na desetikilogramy, a to v rozmezích 10 kg vždy od 5 kg nahoru.

(3) Smlouvy o dodávce stonkového lnu se uzavírají na období od 1. července běžného roku do 30. června následujícího roku. Při dodávkách stonkového lnu a stonkového konopí se čistá váha zaokrouhluje v rozmezích 5 kg vždy od 3 kg nahoru. Dodávaný stonkový len se ohodnotí ihned při převzetí na základě smyslového posouzení (§ 14 odst. 2). Nákupní organizace se však může též dohodnout se zemědělskou organizací na tom, že zařazení roseného stonkového lnu do třídy jakosti bude provedeno podle výsledku výrobní zkoušky ze vzorku nebo podle výsledku zpracování celé partie a u stonkového lnu neroseného podle výsledku laboratorní zkoušky. V těchto případech se provede jakostní zařazení do třídy jakosti a proplacení až po provedení výrobní nebo laboratorní zkoušky. Pokud se organizace dohodnou na dodávce neroseného lnu odsemeněného nebo neodsemeněného, započítávají se tyto dodávky na plnění smlouvy takto: 100 kg neroseného stonkového lnu odsemeněného za 75 kg roseného lnu, 100 kg neroseného stonkového lnu neodsemeněného za 56,25 kg roseného lnu.

	ČSN
cukrovka	46 2110
čekanka	46 2140
tabák tmavý domácí nefermentovaný	56 9505
tabák světlý domácí nefermentovaný	56 9506
len stonkový rosený (máčený)	46 2420
len stonkový nerosený (nemáčený)	46 2415
konopné stonky nemáčené	46 2431
sláma čiroku metlového	46 2490
chmel	46 2510
plody kořeninové papriky	46 4421

(1) Technické plodiny se dodávají v jakostech stanovených technickými normami:

c) jakostní zařazení a cenové ohodnocení se provádí na základě typových vzorků jakosti stanovených Státní inspekcí jakosti zemědělských výrobků;

d) nesouhlasí-li zemědělská organizace se zařazením chmele do jakostní třídy nebo s cenovým ohodnocením, oznámí to písemně nákupní organizaci do tří dnů po doručení oznámení o jakostním zařazení, popřípadě cenovém ohodnocení chmele. Nákupní organizace je povinna zajistit ihned u Státní inspekce jakosti zemědělských výrobků stanovení jakosti chmele na základě vzorku odebraného ze sporné partie.

(4) U kořeninové papriky se rozumí čistou váhou u plodů uměle sušených celková váha plodu při nejvyšší vlhkosti 13 % a u plodů čerstvých a zavadlých pouze váha sušiny po odpočtu celkového obsahu vody.

(5) Pro dodávky chmele platí tato ustanovení:

a) na lístku o převzetí (dodacím listu) musí být vyznačen den, kdy bude provedeno zařazení převzatého chmele do jakostních tříd;

b) nákupní organizace odebere z převzaté partie za účasti zemědělské organizace dva vzorky, z nichž jeden si ponechá nákupní organizace, druhý bude předán zemědělské organizaci. Vzorky se pořizují z každé dodané partie převzorkováním všech převzatých žoků;

b) za každých 100 kg dodané čekanky na množství 0,30 kg.

a) za každých 100 kg dodané cukrovky na množství 0,25 kg;

b) jednotná zemědělská družstva pro doplňkové odměny za práce spojené s výrobou cukrovky a čekanky.

a) státní zemědělské organizace pro pracovníky přímo zúčastněné na ošetření a sklizni cukrovky a čekanky;

(2) Poukázky na nákup cukru za maloobchodní cenu sníženou o 6 Kčs za 1 kg vydávají nákupní organizace:

(1) Zemědělské organizace, které dodaly nákupní organizaci technickou cukrovku nebo čekanku, mají právo na zpětný odprodej cukru za sníženou maloobchodní cenu, a to:

(5) Podrobnosti, jakož i podmínky platnosti poukázek na nákup zlevněného cukru, upravují zvláštní předpisy.*)

(3) Za dobře a včas vykonané jarní práce na cukrovce a čekance mohou být po skončení druhé okopávky vydány poukázky na nákup zlevněného cukru jako záloha na dodávky cukrovky a čekanky ve výši 15 kg cukru za každý obdělaný ha plochy cukrovky nebo čekanky.

(4) Zemědělské organizace dodávající cukrovku nebo čekanku, mohou si při konečném zúčtování dodávek místo vystavení poukázek na nákup zlevněného cukru dát proplatit výši poskytnuté slevy. Peněžitá záloha místo poukázek na nákup zlevněného cukru se za vykonané jarní práce neposkytuje.

(2) Budou-li místo čerstvých řízků vydávány řízky sušené, vydávají se za dodávky cukrovky v poměru 6 kg sušených řízků za každých 100 kg čerstvých řízků s obsahem 8 % sušiny a za dodávky čekanky v poměru 9 kg sušených řízků za každých 100 kg čerstvých řízků s obsahem 8 % sušiny.

(3) Zemědělským organizacím dodávajícím cukrovku, vydávají se řízky na témže místě, kde dodaly cukrovku, popřípadě na jiném dohodnutém místě. Zemědělské organizace jsou povinny odebrat řízky v poměru k množství dodané cukrovky ihned po zahájení provozu v cukrovaru podle dohody s cukrovarem. Nebudou-li řízky odebrány podle dohody, ztrácí zemědělská organizace právo na jejich dodávku.

b) na bezplatnou dodávku 60 kg čerstvých řízků s obsahem 8 % sušiny a 0,5 kg melasy o polarizaci 50 % za každých 100 kg čisté váhy dodané cukrovky.

a) na zpětný odprodej 60 kg čerstvých řízků (podle ČSN 56 5860) s obsahem 8 % sušiny a 0,5 kg melasy (podle ČSN 56 5840) o polarizaci 50 % za každých 100 kg čisté váhy dodané čekanky;

(1) Za dodávky cukrovky a čekanky mají zemědělské organizace právo:
Řízky s vyšším nebo nižším obsahem sušiny a melasa o vyšším nebo nižším procentu polarizace budou vydávány v příslušném poměru.

(6) Zemědělské organizace dodávající cukrovku mají právo na bezplatnou dodávku saturačních kalů v množství nejméně 6 kg na každých 100 kg dodané cukrovky čisté váhy. K odběru saturačních kalů je zemědělská organizace povinna závazně se přihlásit nejpozději do 1. ledna a odebrat je do 31. března následujícího roku po sklizni cukrovky, jinak ztrácí na dodávku kalů právo. Saturační kaly vydá nákupní organizace zemědělské organizaci v cukrovaru.

(7) Osivo určené pro výrobu technické cukrovky a čekanky vydá nákupní organizace zemědělské organizaci zdarma.

(5) Zemědělským organizacím dodávajícím čekanku zprostředkuje nákupní organizace**) dodávku řízků z nejbližšího cukrovaru.

(4) Melasa se vydává v cukrovaru. Na nákupním lístku se při jeho vydání uvede, zda zemědělská organizace požaduje dodávku melasy. Zemědělská organizace je povinna odebrat melasu nejpozději do 30. dubna roku následujícího po sklizni cukrovky, jinak ztrácí na dodávku melasy právo.

	ČSN
Společná ustanovení pro ovoce a zeleninu (ovoce čerstvé, zelenina čerstvá)	46 3000
Košťálová zelenina (brukev, kadeřávek, kapusta hlávková, kapusta růžičková, květák, prokolice, zelí hlávkové)	46 3110
Kořenová zelenina (celer, černý kořen, červená řepa (cvikla), karotka a mrkev, křen, ovesný kořen, pastinák, petržel, ředkev, ředkvička, vodnice)	46 3120
Listová zelenina (čínské zelí, hlávkový salát, polníček, reveň, rychlené puky salátové čekanky, špenát, štěrbák)	46 3130
Lusková zelenina (fazolové lusky, hrachové lusky)	46 3140
Plodová zelenina (lilek, melouny cukrové, melouny vodové, okurky nakládačky, okurky salátové, paprika zeleninová, rajčata, tykev, patisony)	46 3150
Cibulová zelenina (cibule kuchyňská, cibule k řezu, cibule šalotka, česnek, pažitka, pór)	46 3160
Chřest	46 3170
Kukuřice jedlá	46 3171
Kopr	46 3172
Jahody zahradní	46 3031
Jádrové ovoce (jablka, hrušky, jeřabiny, kdoule, mišpule)	46 3010
Padaná jablka	46 3011
Peckové ovoce (broskve, meruňky, mirabelky, pološvestky, renklody, slívy, švestky pravé, třešně, višně)	46 3020
Bobulové ovoce (angrešt, maliny, ostružiny, rybíz bílý, červený a černý)	46 3030
Skořápkové ovoce (kaštany jedlé, lískové ořechy, nezralé mandle a zralé čerstvé mandle, zelené (nezralé) vlašské ořechy, zralé čerstvé vlašské ořechy a zralé suché vlašské ořechy)	46 3050
Stolní hrozny révy vinné	46 3041

(2) Jednotlivé druhy se dodávají v jakostech stanovených technickou normou:

(1) Pro balení, dopravu a skladování zeleniny, zahradních jahod, ovoce a stolních hroznů platí ČSN 46 3000.

- upravit v jednotlivých nákupních místech nákupní dobu po dohodě s místními národními výbory a jednotnými zemědělskými družstvy v obvodu nákupny tak, aby odpovídala místním podmínkám a charakteru nakupovaných výrobků; v měsíci červnu až srpnu popřípadě přejímat zeleninu, ovoce, zahradní jahody i v době od 4 hodin do 22 hodin;
- odebrat od zemědělských organizací výrobky podle krátkodobé dohody (odstavec 3) a podle oznámení zemědělské organizace tak, aby nevčasným odběrem nedošlo k jejich znehodnocení (změně jakosti);
(5) Nákupní organizace jsou povinny:
- včas poskytnout bezplatně zemědělským organizacím nepoškozené obaly pro dodávky zeleniny, zahradních jahod, ovoce a stolních hroznů, a to vždy na množství, které bude podle krátkodobé dohody (odstavec 3) nebo oznámení zemědělské organizace dodáno; současně jim zdarma vydat jakostní štítky.

- zaplatit nákupní organizaci 20 Kčs za každou poskytnutou klec a 10 Kčs za každý poskytnutý obal jiného druhu, které nevrátily nákupní organizaci nejpozději do tří dnů po poslední dodávce.
- oznamovat nákupní organizaci vždy dva dny předem druh, jakost a množství výrobků, které dodají, s výjimkou dodávek uskutečňovaných v rámci krátkodobé dohody podle odstavce 3;
(4) Zemědělské organizace jsou povinny:
- dodávat zeleninu, zahradní jahody, ovoce a stolní hrozny v obalech poskytnutých nákupní organizací, pokud technická norma nedovoluje dodávky bez obalů;

(3) Dodací lhůty u zeleniny se sjednávají s přesností na měsíc. Zemědělské organizace a nákupní organizace mohou uzavírat na dodávku některých druhů zeleniny krátkodobé dohody.*)

(2) Obsah cukru u moštových hroznů evropské révy se stanoví tak, že ke zlomkům do 0,5 % se nepřihlíží a zlomky nad 0,5 % se zaokrouhlují na vyšší procento.

(1) Moštové hrozny a hybridy se dodávají v jakostech stanovených technickými normami:

	ČSN
moštové hrozny révy vinné	46 3043
hrozny plodných hybridů	46 3042

(5) Dodávka léčivých a aromatických rostlin je splněna jejich odevzdáním nákupní organizaci, popřípadě jejich předáním veřejnému dopravci nebo poště k přepravě do místa určení. Náklady přepravy po splnění hradí nákupní organizace.

(4) Zemědělské organizace jsou povinny dodat nákupní organizaci i po splnění smlouvy celé sklizené množství žita infikovaného námelem z ploch, na které byla uzavřena smlouva. Dodávky námelového žita se započítávají na plnění smluvní dodávky žita.

(3) Léčivé a aromatické rostliny se nakupují jednak od zemědělských organizací, jednak z lidového sběru.

(2) Léčivé a aromatické rostliny se dodávají v jakostech stanovených technickými normami, popřípadě československým lékopisem.

(1) Léčivými a aromatickými rostlinami se rozumějí nezpracované nebo zpracované rostliny nebo jejich části (kořeny, nať, listy, květy, plody, semena, kůra a jiné), nakupované k léčebným nebo jiným účelům a uvedené ve vyhlášce o nákupních cenách zemědělských výrobků.**)

(9) U dodávek léčivých a aromatických rostlin do 50 kg čisté váhy, pokud byly splněny odevzdáním veřejnému dopravci nebo poště, platí zařazení do jakostní třídy provedené nákupní organizací.

(8) Trvá-li nákupní organizace na zařazení do jakostní třídy, kterou stanovila, je povinna do deseti dnů po obdržení zprávy od zemědělské organizace předložit vzorek k rozboru Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv. Výsledek rozboru je pro organizace závazný. Náklady rozboru hradí organizace, v jejíž neprospěch rozbor vyzněl.

(7) Pokud nákupní organizace nezařadila dodávku do jakostní třídy udané zemědělskou organizací a nebyla-li jakost udána do I. třídy, je povinna u dodávek přesahujících 50 kg čisté váhy odebrat vzorek podle ČSN 86 6005. Nesouhlasí-li zemědělská organizace se stanovenou jakostní třídou, je povinna to písemně oznámit nákupní organizaci do deseti dnů po odeslání nákupního lístku. Neučiní-li tak, platí jakost stanovená nákupní organizací.

(6) Nákupní lístek vystaví nákupní organizace ihned po převzetí dodávky, uskutečňuje-li se odevzdáním výrobků zemědělskou organizací; v ostatních případech do tří dnů od převzetí zásilky, jestliže byla dopravována veřejným dopravcem nebo poštou, a do deseti dnů od převzetí dodávky, jde-li o dodávku ze školního sběru. Nedodrží-li nákupní organizace tyto lhůty, platí, že léčivé a aromatické rostliny byly dodány v jakosti udané zemědělskou organizací, a nebyla-li udána, v I. jakosti.

(2) Zemědělská organizace má právo na dodávku osiva a sadby v množství, které odpovídá plochám, na kterých má být proveden osev (výsadba) podle smlouvy (odstavec 1).

(1) Smlouvou o výrobě a dodávce osiva a sadby se zemědělská organizace zavazuje dodat nákupní organizaci množství osiva nebo sadby uvedené v této smlouvě, a to z ploch, které byly v porostu uznány.

(3) Nebudou-li osivo a sadba vyrobené na základě smlouvy uznány, převezme je nákupní organizace za cenu tržního zboží. Neodpovídá-li podmínkám technických norem tržního zboží, může je nákupní organizace převzít za cenu jejich skutečného použití, popřípadě převzetí odmítne. V případě odmítnutí převzetí oznámí to nákupní organizace výrobní zemědělské správě, která zemědělské organizaci ve spolupráci s nákupní organizací zvýší přiměřeně úkoly původního rozpisu plánu zemědělské výroby a nákupu zemědělských výrobků; obdobně se postupuje, nepoužije-li zemědělská organizace smluvené plochy k výrobě osiva nebo sadby (zrušení porostu) a použije jí pro jinou výrobu.

(4) Při dodávce osiva a sadby jsou zemědělské organizace povinny dodržet povinnosti stanovené zvláštními předpisy.*)

(1) Osivo a sadba se dodávají podle ustanovení ČSN 46 0310 - společná ustanovení pro osivo a sadbu. Pro uznávání osiva a sadby platí ČSN 46 0311, pro zkoušení osiv ČSN 46 0610, pro zkoušení sadby brambor ČSN 46 0611, pro zkoušení sazečky cibule, sadby česneku, cibulovitých a hlíznatých květin ČSN 46 0612. Pro jednotlivé skupiny nebo druhy osiva a sadby platí tyto technické normy:

	ČSN
osivo obilovin	46 1040
osivo luskovin	46 1050
osivo jetelovin, travin, jednoletých pícnin a čiroku metlového	46 1060
osivo semenných okopanin	46 2040
osivo cukrovky	46 2041
sadba brambor	46 2045
sadba topinambur	46 2049
osivo olejnin a přadných rostlin	46 2050
osivo tabáku	46 2055
osivo kořeninových rostlin	46 2060
osivo léčivých rostlin	46 2065
osivo a sadba jahodníku	46 3040
osivo a sadba zelenin	46 4040
osivo a sadba květin	46 4540
osivo ovocných dřevin	46 3060
révový materiál	46 3741
semenáče a sazenice moruše	46 3760
sáď a kořenáče chmele	46 3790
ovocné výpěstky školkařské	46 3601
ovocné podnože	46 3604
rouby a řízky ovocných stromů a keřů	46 3610

(3) Přírodní osiva jetelovin a travin, popřípadě dalších plodin nakupovaná na pevno podle laboratorního rozboru se započítávají na plnění skutečnou váhou dodaného přírodního osiva po odpočtu srážky na příměsi a nečistoty podle laboratorního ohodnocení nákupní organizace.

(2) Při převzetí přírodního osiva k vyčištění ve mzdě vystavuje nákupní organizace nákupní lístek na osivo v přírodním stavu; po vyčištění a uznání ve vzorku vystaví nákupní lístek na čisté osivo.

(4) Dodávky osiva a sadby semenných okopanin, zelenin, květin, kořeninových a léčivých rostlin se započítávají na plnění ve skutečné váze, popřípadě v kusech. Zemědělské organizace jsou povinny nabídnout nákupní organizaci semena i v případě, že nevyhovují jakostním podmínkám.

(5) Při dodávkách přírodních osiv k vyčištění ve mzdě vyplatí nákupní organizace zemědělské organizaci zálohu v ceně tržních výrobků téže plodiny. U osiv jetelovin, travin a jednoletých pícnin přihlédne nákupní organizace k předpokládané čistotě a klíčivosti osiva a vyplatí podle toho zemědělské organizaci přiměřenou zálohu. Zálohy se nevyplácejí státním organizacím.

(6) U ovocných a okrasných dřevin se k získání semen nakupují celé plody.

(7) Náhrada za pytle, které poskytla nákupní organizace zemědělské organizaci pro dodávky osiv, činí 1 Kčs za kus.

(2) Zemědělské organizace jsou povinny dodat školkařské výpěstky ve sjednaných lhůtách.

(1) Školkařské výpěstky se dodávají v kusech, popřípadě ve skutečné váze.

(1) Zvířata se dodávají v jakostech stanovených technickými normami:

	ČSN
jatečný skot	46 6120
jatečná telata	46 6121
jatečná prasata	46 6160
jatečné ovce a jehňata	46 6220

(2) Nákupní organizace dohodne se zemědělskou organizací nejpozději do 15 dnů před počátkem čtvrtletí měsíční dodací lhůty. Nedojde-li ve zcela výjimečných případech k dohodě, platí, že zemědělská organizace je povinna plnit v jednotlivých měsících vždy jednu třetinu čtvrtletního množství.

(3) Zemědělská organizace je povinna sdělit nákupní organizaci, ze kterých provozoven a do kterého nákupního místa bude zvířata dodávat a o jaké množství bude dodáno více než činí množství sjednané k dodávce na příslušný měsíc.

a) den a hodinu odběru z jednotlivých míst s uvedením množství,

Zemědělská organizace neodpovídá v těchto případech po splnění (§ 8 odst. 2) za škody na zvířatech způsobené jejich nakrmením.
(4) Nedohodnou-li se organizace jinak, je povinna nákupní organizace sdělit zemědělské organizaci nejpozději sedm dnů před dodávkou:

za 1 prase

2,50 Kčs

za 1 kus skotu

3,10 Kčs

b) partie, které mají být před dodávkou nakrmeny; v těchto případech je nákupní organizace povinna uhradit zemědělské organizaci za jednu krmnou dávku

c) jatečná prasata nad 70 kg živé váhy;

(1) Na dodávku se přejímají zvířata živá, a to:

a) jatečný skot - býci a voli nad 380 kg živé váhy,
- krávy vyřazené z chovu,
- býci, voli a jalovice plemene pinczgavského, popřípadě jiných drobných plemen nad 280 kg živé váhy;
- jalovice nehodící se k plemenitbě nad 350 kg živé váhy,

b) jatečná telata;

d) jatečné ovce a kozy, jehňata a kůzlata nad 3,5 kg živé váhy, vykastrovaní kozli starší 3 měsíců.

(2) Výjimky z ustanovení odstavce 1 může povolit na určitou dobu výrobní zemědělská správa u zemědělských organizací jí řízených a okresní národní výbor u ostatních zemědělských organizací.

(3) Na dodávku se též přejímají zvířata lehčí, než je uvedeno v odstavci 1, jestliže jsou vyřazena z dalšího chovu pro nízkou užitkovost, zakrslost, nebo veterinárním zařízením pro nemoc, úraz apod., a dále též maso z nutně poražených zvířat s výjimkou masa nepoživatelného.

- včas si opatřit potřebné průvodní listy pro přemisťovaná zvířata;
- dodat zvířata v čistém stavu;
- provést při dodávce zvířat taková opatření, aby nedošlo k poškození kůže, k úrazu nebo k uhynutí zvířete;
- upozornit při předávání kusů na zdravotní stav a na takové vlastnosti zvířete, pro které by mohlo dojít k úrazu osob, k poškození dopravního prostředku, k šíření nákaz, popřípadě k úrazu zvířete nebo k jeho uhynutí, jakož i upozornit na zvířata, u kterých jsou požadována zvláštní opatření při zpracování v jatkách;
- dodat zvířata bez ohlávek, provazů a řetězů; zvířata určená k jatečným účelům nesmějí se označovat způsobem poškozujícím kůži.
- sejmout podkovy tažným zvířatům dodávaným k jatečným účelům;
(4) Zemědělské organizace jsou povinny:

(5) Svoz zvířat určených k nutnému poražení nebo svoz masa a ostatních vedlejších částí nutně poražených zvířat mimo jatky zajišťuje nákupní organizace na požádání zemědělské organizace v případě, že zemědělská organizace nemůže pohotově použít vlastní dopravní prostředek. Přejímající organizace (nákupní organizace, popřípadě podnik masného průmyslu) vystaví zemědělské organizaci lístek o převzetí. Nákupní lístek vystaví nákupní organizace podle konečného výsledku prohlídky a posouzení masa. K nákupnímu lístku musí být přiloženo potvrzení veterinárního zařízení o konečném výsledku prohlídky a posouzení masa a vedlejších produktů porážky.*) Od zemědělské organizace nelze požadovat náhradu nákladů za zpracování na jatkách, za prohlídky, za přesun nebo za odklizení masa zdravotně závadného.

(6) Váha zvířat, popřípadě masa se zjišťuje vážením s přesností na kilogramy. Ke zlomkům do půl kilogramu se nepřihlíží, zlomky nad půl kilogramu se zaokrouhlují nahoru.

(7) Zvířata (vyjma telat) mají být dodávána a přejímána nenakrmená a nenapojená, pokud nebyla požádána zemědělská organizace o nakrmení. Jsou-li zvířata (vyjma telat) nevylačněná nebo nakrmená a napojená, provede se váhová srážka do 5 % ze živé váhy, u nadměrně nakrmených zvířat do 8 % ze živé váhy. Jestliže ani 8 % srážka nestačí nadměrnou nakrmenost postihnout, zařadí nákupní organizace zvířata jen do třídy jakosti podle jakostních znaků a nákupní váha se stanoví až na podkladě kontrolní porážky. U přelačněných zvířat se živá váha zvyšuje o přirážku na lačnost. U jatečných telat se provádí srážka na nakrmenost v paušální výši 1 kg z každého kusu. Zemědělská organizace se nemůže zprostit odpovědnosti za škodu na dopravovaném zvířeti způsobenou nadměrnou nakrmeností, pokud je zvíře dopravováno na nejbližší jatky.

(8) Kontrolní porážka podle § 14 odst. 5 se provádí přednostně před ostatními porážkami. Výsledek kontrolní porážky je pro obě organizace závazný, bude-li kontrolní porážka provedena nejpozději do 24 hodin po odběru (§ 14 odst. 7). Po této době je výsledek kontrolní porážky závazný jen v údaji o jakosti; pokud jde o váhu, platí váha zjištěná při odběru po odečtení srážky na nakrmenost, kterou uvedla zemědělská organizace při odběru. Kontrolní porážku lze však provádět jen v průběhu doby, v rámci které lze ještě spolehlivě posoudit jakost masa dodaného kusu v době odběru. Nákupní organizace je povinna vyrozumět zemědělskou organizaci včas před provedením kontrolní porážky o místu a době kontrolní porážky. Zemědělská organizace je oprávněna zúčastnit se provedení kontrolní porážky.

(9) Při kontrolní porážce z důvodu jakostního zařazení se u skotu, telat a ovcí posoudí zařazení živého zvířete podle jakosti masa a v případě rozdílu se podle jakosti masa přeřadí živé zvíře do odpovídající třídy jakosti; u jatečných prasat nad 115 kg živé váhy, popřípadě u sviní a řezanců se pro jakostní zařazení posuzuje tloušťka hřbetního sádla podle technické normy. Při kontrolní porážce skotu, ovcí a prasat z důvodů stanovení srážky na nakrmenost se čistá (nákupní) váha určí podle dosažené výtěžnosti, a je-li sporná jak jakost, tak i nakrmenost, zařadí se zvíře nejprve podle znaků jakosti masa do příslušné třídy jakosti a z váhy masa se vypočte živá váha čistá (nákupní) tak, že se vezme za základ váha vytěženého masa a nejnižší výtěžnost jakostní třídy (u skotu mezitřídy). Tato váha se nemění, pokud odpovídá výtěžnostnímu rozpětí příslušné jakosti třídy, do které bylo zvíře zařazeno nákupní organizací. U skotu jakostní třídy E a u ovcí a koní jakostní třídy D se za nejnižší výtěžnost považuje nejvyšší výtěžnost těchto tříd snížená o 2 %.

(10) Při nepřítomnosti zemědělské organizace při kontrolní porážce ověřuje její výsledek veterinární zařízení, popřípadě Státní inspekce jakosti zemědělských výrobků.

(11) Vzniknou-li vyšší náklady přepravou zvířete ke kontrolní porážce, jdou k tíži organizace, v jejíž neprospěch bylo rozhodnuto.

(12) K jatečným účelům se nakupují krávy, jalovice, bahnice a prasnice jen na základě souhlasu veterinárního zařízení. Zjistí-li se po poražení, že zvíře bylo březí, odečte se zemědělské organizaci dodatečně z nákupní váhy váha plodu (včetně plodových vod a obalů) a zemědělská organizace je povinna vrátit nákupní organizaci částku odpovídající váze plodu (včetně plodových vod a obalů).

(1) Nákupní organizace nemůže uplatňovat práva z odpovědnosti za vady dodaných zvířat ani práva z odpovědnosti za škodu vzešlou z jejich vad, pokud při odběru zvířete vystavila nákupní lístek (nákup v živém - na pevno), u kontrolních porážek lístek o převzetí.

V těchto případech vystaví nákupní organizace lístek o převzetí (§ 14 odst. 7) a nákupní lístek vystaví podle konečného výsledku prohlídky a posouzení masa.
(2) Nákupní organizace neprovádí nákup v živém (na pevno) u zvířat, u nichž se vyskytují vady, které by mohly mít za následek nepoživatelnost masa, jako např.:

a) nemoc nebo podezření z nákazy projevující se zjevnou poruchou celkového zdravotního stavu (horečka, snížená pohyblivost, nevstávání);

b) hluboké hnisavé rány nebo zranění značného rozsahu;

c) vyhublost v důsledku nemoci, stáří nebo dlouhotrvající krajní podvýživa, doprovázená celkovou sešlostí, sníženou pohyblivostí;

d) rozsáhlé proleženiny.

(3) Nákupní organizace nemůže odmítnout nákup v živém (na pevno) v případě, že jsou dodána zvířata v živém s vadami, které nemají za následek nepoživatelnost masa, jako např.:

c) poškození kůže.

a) některé nemoci (např. aktinomykóza v malém rozsahu, záněty a katary pohlavních orgánů, vyléčené záněty i když zanechaly zjevné následky, zaprahlost vemene);

b) hubenost vzniklá z podvýživy nebo z přestálé nemoci, avšak bez poruchy celkového zdravotního stavu;

(4) Nedohodnou-li se organizace o tom, zda má být proveden nákup v živém (na pevno), rozhodne veterinární zařízení.

(5) Z domácích porážek prasat se mohou dodat na plnění dodávkových úkolů vepřové půlky bez drobů, s hlavou nebo bez hlavy, avšak s hřbetním a plstním sádlem.

(6) Váha masa vytěženého z nutných porážek a ze zvířat zpeněžovaných v mase, pokud toto maso bylo určeno pro veřejné stravování, tj. bez konfiskovaných částí, se započítává na plnění smluvního množství jednotlivých druhů jatečných zvířat tak, že váha masa se násobí u skotu, koní a skopového bravu koeficientem 2, u prasat koeficientem 1,25, u telat koeficientem 1,4. Váhou vytěženého masa se rozumí váha 4 čtvrtí u skotu a koní nebo 2 půlek u prasat nebo celých telat v kůži nebo u dospělých zvířat skopového bravu váha trupu bez noh, a to vždy s vrostlým lojem nebo sádlem a s ledvinami ve vychladlém stavu.

(7) Pro zařazení jatečného skopového bravu kozího do jakostních tříd se stanoví tyto jakostní znaky:

- pro kozy a kozly:
jakostní třída A:	zvířata plně zmasilá, velmi dobré jatečné hodnoty,
jakostní třída B:	zvířata zmasilá, dobré jatečné hodnoty,
jakostní třída C:	zvířata málo zmasilá;
- pro kůzlata:
jakostní třída A:	kůzlata silná, plně zmasilá, ve váze nad 4,5 kg,
jakostní třída B:	kůzlata slabší, málo zmasilá, o váze od 3,5 kg do 4,5 kg.

(1) Jatečná drůbež se dodává podle ČSN 46 6415.

(2) Pro dodací lhůty jatečné drůbeže platí obdobně ustanovení § 34 odst. 2.

(3) Nákupním místem je provozovna zemědělské organizace. Nákupní organizace předem dohodne se zemědělskou organizací odběr drůbeže (čas a množství). Zemědělská organizace je povinna připravit drůbež k dodávce na místo přístupné dopravnímu prostředku. Neodebere-li nákupní organizace drůbež v dohodnutém množství a čase, nemůže se zprostit odpovědnosti za škodu tím způsobenou.

(4) Nákupní organizace je povinna odmítnout odběr drůbeže, není-li k dodávce připojeno veterinární osvědčení.

(5) Na dodávku drůbeže nemocné z chovů nebo oblastí zamořených nemocemi nebo drůbeže podezřelé z nakažení nebo z nákazy, vystaví nákupní organizace lístek o převzetí. Nákupní lístek vystaví nákupní organizace podle konečného výsledku prohlídky a posouzení masa veterinárním zařízením. Případné zvýšené náklady spojené s porážkou hradí zemědělská organizace.

jakostní třídy A při výtěžnosti nad 57 %
(1) Pro zařazení jatečných koní do jakostních tříd je rozhodující výtěžnost masa. Podle výtěžnosti se zařazují jateční koně do:
jakostní třídy B při výtěžnosti nad 51 %
jakostní třídy C při výtěžnosti nad 45 %
jakostní třídy D při výtěžnosti do 45 %

jakostní třída A: hříbata plně zmasilá, velmi dobré jatečné hodnoty,
jakostní třída C: hříbata málo zmasilá.
jakostní třída B: hříbata zmasilá, dobré jatečné hodnoty,
(2) Pro zařazení jatečných hříbat (koní do dvou let) do jakostních tříd se stanoví tyto znaky:

(3) Dodací lhůty u jatečných koní a jatečných hříbat se sjednávají s přesností na čtvrtletí.

(4) Pro dodávky jatečných koní a hříbat platí obdobně ustanovení § 35 odst. 4 a § 36 odst. 6.

(1) Zemědělské organizace (uživatelé honiteb) uzavírají s nákupní organizací smlouvu o dodávce zvěřiny ze zvěře spárkaté (jelení, dančí, mufloní, srnčí), ze zvěře černé, zaječí a pernaté (koroptve a bažanti), a to na váhové množství stanovené plánem dodávek zvěřiny pro veřejné zásobování schváleným okresním národním výborem.

(2) Dodací lhůty zvěřiny se stanoví s přesností na čtvrtletí.

(3) Nákupní organizace neuzavírají smlouvu na dodávku zvěřiny od zemědělských organizací z honiteb, které slouží zvláštním účelům; zemědělská organizace v takovém případě musí předložit rozhodnutí ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství, že honitba je určena pro zvláštní účely. Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství určí kdy, v kterých případech a jaké množství zvěřiny z této honitby bude dodáno nákupní organizaci.

(4) Pokud bude zemědělské organizaci povolen mimořádný odstřel nad stanovený plán odstřelu, musí být dodán nákupní organizaci veškerý úlovek.

(1) Zvěř spárkatá a černá musí být dodána nejpozději do 2 dnů, v letním období do 24 hodin po odstřelení, zajíci nejpozději do 2 dnů, bažanti a koroptve nejpozději do 24 hodin po ukončení honu.

(2) U zvěře spárkaté a černé musí zemědělská organizace ihned po odstřelení oznámit nákupní organizaci druh a množství této zvěřiny a dohodnout se o jejím převzetí. U zajíců, bažantů a koroptví je zemědělská organizace povinna oznámit nákupní organizaci nejméně 5 dnů předem den a místo hromadného honu, jakož i druh a pravděpodobné množství zvěřiny, která bude dodána a dohodnout se o jejím převzetí.

- koroptve řádně vyháčkované.
- zvěř spárkatou v přiměřené mrtvé váze, odpovídající stáří a pohlaví zvěře, řádně vyvrženou, bez paroží, v kůži, nerozrušenou,
- zvěřinu všech druhů zdravou, nerozstřílenou, vychladlou a nezapařenou,
Pokud nákupní organizace převezme zvěřinu neodpovídající jakostním podmínkám (částečně znehodnocenou), dohodne se zemědělskou organizací srážku na váze, odpovídající předpokládanému konfiskátu nebo odpadu.
(3) Zemědělské organizace dodávají:
- zajíce řádně vymačkané,

(4) Pro jednotlivé druhy zvěřiny se stanoví tyto nejnižší váhy (v mrtvém stavu):
U zvěře spárkaté se nejnižší váha vztahuje jen na dospělé kusy. Mladé a zdravé kusy mohou být dodávány i ve váze nižší. Dospělou zvěř o váze nižší než uvedené v tomto odstavci, převezme nákupní organizace, jen je-li možné jí použít k přímé spotřebě nebo ke zpracování.

zvěř jelení	45 kg
zvěř černá	40 kg
zvěř srnčí	8 kg
zvěř zaječí	3 kg
zvěř koroptví	18 dkg

jakostní třída I.: kohouti a slepice nad 0,70 kg mrtvé váhy,
jakostní třída II.: kohouti a slepice do 0,70 kg mrtvé váhy,
(5) Bažanty přejímá nákupní organizace od zemědělské organizace podle těchto jakostních tříd:
jakož i všechny kusy střelené na měkko (tj. s rozstřeleným břichem) bez ohledu na váhu.

(1) Pro třídění živé zvěře (podle pohlaví a stáří), jakost, přejímání a přepravu platí ustanovení ČSN 48 8301.

Samčí zvěř u koroptví a zajíců dodaná nad stanovený poměr pohlaví, se nezapočítává na plnění dodávkového úkolu.
(2) Závazek k dodávce živé zvěře vzniká z plánu mysliveckého hospodaření a lovu jednotlivých zemědělských organizací schváleného okresním národním výborem (§ 117 zákona). Množství živé zvěře stanovené plánem podle jednotlivých druhů se rozumí v tomto poměru pohlaví:

koroptev	1 (kohout): 1
bažant	1 (kohout): 3-5
zajíc	1 (samec): 2

(3) Nákupní organizace je povinna poskytnout zemědělské organizaci prostředky potřebné k odchytu zvěře.*)

(4) Zemědělská organizace, která nesplní dodávky živé zvěře v množství stanoveném v plánovacím aktu (odstavec 2), je povinna zaplatit nákupní organizaci penále ve výši 20 % z ceny nedodané živé zvěře. Penále v téže výši je povinna zaplatit nákupní organizace zemědělské organizaci za neodebranou živou zvěř.

(1) Nebudou-li ve smlouvě uvedeny jiné jakostní podmínky, platí pro odběr tržních ryb tyto nejnižší váhy:
Ryby, které nedosahují nejméně této váhy, přejímá nákupní organizace, jen jestliže jsou způsobilé k přímé spotřebě nebo ke zpracování.

kapr I. váh. tř.	- 1 kg
kapr II. váh. tř.	- 0,6 kg
kapr III. váh. tř.	- 0,4 kg
štika	- 0,5 kg
sumec	- 1,5 kg
candát	- 0,5 kg
marena	- 0,3 kg
lín	- 0,2 kg
pstruh obecný a duhový	- 0,15 kg
cejn	- 0,3 kg
okoun říční	- 0,15 kg
okoun pstruhový	- 0,3 kg
úhoř	- 0,5 kg

(3) Tržní ryby musí být dodávány zdravé, nezávadné a živé. Pokud podle zvláštních předpisů**) je přípustné nakoupit i čerstvé mrtvé ryby zdravotně nezávadné, nákupní organizace je převezme; musí však tuto okolnost vyznačit v nákupním lístku.

(2) Dodací lhůty u ryb se stanoví s přesností na čtvrtletí.

(1) Dodávku vepřových kůží z domácích porážek upravuje zvláštní předpis.***)

(2) Pro zařazení vepřových kůží do jakostních tříd platí ČSN 79 1265.

(1) Jateční králíci se dodávají živí, nezávadní, hodící se k okamžitému poražení; nemají být krmeni nejméně 6 hodin před dodávkou. Mohou být dodáváni ve stáří do dvou let, musí být přiměřeně zmasilí a dosahovat u malých odrůd váhy alespoň 2 kg, u velkých odrůd 2,5 kg. Musí mít čistou, zdravou, neporušenou srst a kožku. Nákupní organizace může při nákupu provést srážku na nakrmenost do 15 dkg za kus.

(2) Dodací lhůty u jatečných králíků se stanoví zpravidla s přesností na čtvrtletí.

(2) Pro stanovení dodacích lhůt mléka platí obdobně ustanovení § 34 odst. 2.

(1) Syrové kravské mléko (dále jen „mléko“) se dodává v jakostech stanovených ČSN 57 0601.

(4) Zemědělská organizace je povinna vybavit nákupní místo zařízením k zajištění jakosti mléka a k zjišťování množství dodaného mléka. Spory o zjišťování množství a jakosti mléka rozhoduje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

(1) Nákupní organizace odebírá mléko v nákupním místě. Nedohodnou-li se organizace o nákupním místě nebo o zřízení několika nákupních míst, rozhodne rozpor okresní národní výbor po vyjádření výrobní zemědělské správy. Ve výjimečných případech může okresní národní výbor po projednání s výrobní zemědělskou správou stanovit, že nákupním místem je provozovna nákupní organizace, pokud není vzdálena více jak 10 km od provozovny zemědělské organizace. V těchto případech hradí nákupní organizace náklady spojené s přepravou mléka.

(2) Nákupní organizace je povinna zajistit odvoz mléka z nákupních míst podle dohodnutého svozního plánu, nejdéle do 20 hodin po nadojení, pokud nejsou stanoveny lhůty kratší.

(3) Nákupní organizace je povinna poskytnout zemědělské organizaci čisté konve k dodávce mléka. Znečištěné konve je zemědělská organizace povinna čistit na náklad nákupní organizace.

a) u cisternového svozu v nákupním místě,

(1) Převzetí mléka potvrdí nákupní organizace v lístku o převzetí, ve kterém uvede množství, stupeň kyselosti, teplotu, stupeň čistoty mléka, počet obalů a odebraných vzorků. Nákupní lístek vystaví nákupní organizace po zjištění procenta tučnosti, popřípadě dalších ukazatelů potřebných k určení jakosti v laboratoři nákupní organizace.

(2) Tučnost (popřípadě i specifická váha) a další hodnoty potřebné pro posouzení jakosti dodávaného mléka, se zjišťují denně podle ČSN 57 0530.
Vzorky se odebírají

(3) Vzorky se odebírají do vzorkovnic z každé denní dodávky mléka; minimální velikost vzorku je 250 ml. Nákupní organizace je povinna provést rozbory vzorků týž den a zbytky vzorků uschovat do doby stanovené Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským.

(4) Neodebere-li nákupní organizace mléko v době stanovené svozním plánem, odpovídá zemědělská organizace za teplotu a kyselost mléka připraveného ke svozu jen další jednu hodinu.

(5) Nebude-li ve výjimečných případech možno provést rozbor vzorku (mléko zčásti promrzlé, rozbití vzorkovnice apod.), má se za to, že mléko má tučnost odpovídající průměrné tučnosti skutečně zjištěné u ostatního mléka dodaného v běžném měsíci.

(6) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský může povolit u cisternového svozu výjimku z povinnosti denního odběru vzorků během měsíce, musí však být odebráno nejméně 15 vzorků platných pro stanovení tučnosti.

b) u konvového svozu v provozovně nákupní organizace.

(1) V případě, že zemědělská organizace vyznačí na lístku o převzetí výsledky vlastního rozboru provedeného podle ČSN 57 0530 a neshoduje-li se s výsledkem rozboru provedeným nákupní organizací, stanoví se jakost mléka dohodou obou organizací. Nedojde-li k dohodě, je nákupní organizace povinna požádat bezodkladně o rozhodnutí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Neučiní-li tak, platí údaj o jakosti uvedený zemědělskou organizací.

(2) Pokud odvoz mléka nebude uskutečněn ani do jedné hodiny po době stanovené svozním plánem, je povinna nákupní organizace nahradit zemědělské organizaci náklady spojené s čekáním na předání mléka.

(1) Za dodané mléko poskytne nákupní organizace zemědělské organizaci přiměřenou zálohu a provádí měsíční zúčtování.

(2) Nákupní organizace zaplatí zemědělské organizaci cenu za dodané mléko podle průměrné tučnosti, jež se vypočte tak, že se sečtou tukové jednotky dodané v jednotlivých dnech zúčtovacího období příslušnou zemědělskou organizací a tento součet se dělí množstvím litrů mléka, které dodala v témže období. Průměrná tučnost se vypočítává na dvě desetinná místa.

(1) Smlouva nákupní organizace a jednotného zemědělského družstva o tom, že jednotné zemědělské družstvo obstará v obci sběr mléka od výrobců-jednotlivců (členů jednotných zemědělských družstev, jednotlivě hospodařících rolníků, drobných uživatelů zemědělské půdy), musí mít písemnou formu. Návrh smlouvy předkládá vždy nákupní organizace (§ 354 zákona).

(2) Ve smlouvě organizace dohodnou, jak budou odebírány vzorky mléka, jak bude stanovena tučnost, jaké budou povinnosti jednotného zemědělského družstva při proplácení mléka výrobcům-jednotlivcům, která zařízení a pomůcky poskytne nákupní organizace jednotnému zemědělskému družstvu k řádnému sběru mléka a v jaké výši budou jednotnému zemědělskému družstvu uhrazeny náklady vynaložené na sběr mléka pro nákupní organizaci.

(1) Smetana se dodává z plemenářských hospodářství, a to v jakostech stanovených ČSN 57 0656, hrudkový a ovčí sýr se dodává v jakostech stanovených ČSN 57 1137, ovčí mléko se dodává v jakostech stanovených v ÚN MPP 10 854.

(3) Selské máslo se nakupuje od zemědělských organizací jen v mimořádných případech a jeho dodávku určují zvláštní předpisy.*) Jakostní podmínky selského másla se dohodnou ve smlouvě.

(2) Propočet smetany na plnění smlouvy o dodávce mléka se provede vydělením tukových jednotek ve smetaně průměrnou tučností současně dodaného mléka. Dodává-li zemědělská organizace výlučně smetanu, provede se přepočet vydělením tukových jednotek ve smetaně základní tučností 3,60 %.

(4) Zemědělská organizace je povinna do doby odběru vajec nákupní organizací uložit vejce v takovém prostředí, aby nebyla vystavena vlivům poškozujícím jejich jakost (teplo, mráz, déšť apod.), a uložit vejce do obalů.

(5) Pokud zemědělská organizace dodává nestandardní vejce, je povinna je balit odděleně a obal označit.

(3) Nákupním místem je vždy dohodnutá provozovna zemědělské organizace. Dodávka vajec se uskutečňuje v den dohodnutý ve svozním plánu. Nebylo-li možno dodržet plán svozu, je nákupní organizace povinna provést náhradní svoz nejpozději do tří dnů a započítat plnění na období, ve kterém měla být vejce odebrána.

(2) Dodací lhůta konzumních vajec se stanoví s přesností na měsíc. Organizace si mohou dohodnout nejpozději 15 dnů před začátkem dodávkového čtvrtletí zpřesnění množství stanovených pro jednotlivé měsíce.

(1) Konzumní vejce se dodávají v jakostech stanovených ČSN 46 6408.

(4) Zemědělská organizace je povinna roztřídit vlnu podle jednotlivých jakostních tříd (kousky oddělit od rouna a zabalit do zvláštních obalů podle jakostních skupin). Jestliže byly ovce označeny nesmytelnou barvou nebo dehtem, musí být značky před střiží vystříhány a zařazeny do kousků.

(1) Vlna se dodává v jakostech stanovených ČSN 80 1310.

(2) Dodací lhůta vlny se stanoví s přesností na čtvrtletí.

(3) Vlna musí být ihned po střiži rozprostřena 10 až 14 dní na vzdušném místě a potom uložena ve vhodném obalu.

(5) Nákupní organizace stanoví výtěžnost vlny a její jakostní zařazení ihned při jejím převzetí.

(6) K váze dodané surové vlny do pěti dkg se nepřihlíží; množství v rozmezích 10 dkg se zaokrouhluje od 5 dkg nahoru.

(1) Včelí med se dodává v jakosti stanovené technickou normou ÚN - 57 0490 - 59.

(3) Zemědělské organizace (včelaři) mají právo, uzavřou-li s nákupní organizací smlouvu na dodávku medu, na nákup 7 kg rafinovaného krystalového cukru na každé včelstvo za maloobchodní cenu sníženou o 1,80 Kčs za 1 kg.

(2) Dodací lhůta u včelího medu se stanoví s přesností na čtvrtletí.

(3) Násadová vejce se dodávají podle podmínek stanovených technickou normou ČSN 46 6409.

(2) Chovná a užitková zvířata se dodávají podle jakostních podmínek stanovených zvláštními předpisy.*)

(1) Plemenná zvířata se nakupují podle zařazení do výsledné třídy plemenné hodnoty stanovené technickými normami

	ČSN
plemenný skot	46 6110
plemenná prasata	46 6150
plemenné ovce	46 6210
plemenné kozy	46 6230
kuřata, slepice, kohouti	46 6410
krůty	46 6440
husy	46 6510
kachny	46 6540

Plemenná zvířata se nakupují zpravidla na trzích na plemenná zvířata, popřípadě ze stáje podle tržního řádu vydaného ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

(7) Jako nákupní místo pro užitková a chovná zvířata může být dohodnut též nákupní trh. Užitková zvířata se nakupují v lačném stavu, nejméně 6 hodin po krmení. Při nákupu nakrmených zvířat se provede srážka ze zjištěné váhy do 5 %, při nadměrné nakrmenosti až do 8 %.

(6) Zemědělské organizace jsou oprávněny prodávat po splnění smluvních závazků v rámci okresu užitková zvířata. Při prodeji užitkových zvířat mimo rámec okresu je třeba, jde-li o organizace řízené výrobní zemědělskou správou jejího souhlasu, o který požádá prodávající zemědělská organizace; tohoto souhlasu není třeba při prodeji plemenných a užitkových koní.

(5) Užitkovými zvířaty jsou zvířata určená k dalšímu chovu nebo jinému využití (výkrm, použití k laboratorním účelům, k výrobě biopreparátů, sér apod.). Chovnými zvířaty jsou chovné krávy, jalovice a prasnice z chovů, kde je prováděna kontrola užitkovosti, pokud neodpovídají podmínkám pro zařazení do tříd plemenné hodnoty.

(4) Dodací lhůty se stanoví s přesností na čtvrtletí a u selat a běhounů na měsíc.

(2) Pro zařazení skopců prodávaných k dalšímu užitku do jakostních tříd platí tato ustanovení:

(1) Pro zařazení ovcí do chovných tříd platí tato ustanovení:

a) do chovné třídy I. se zařazují ovce podle zevnějšku vysoce kvalitní, s vlnou prvotřídní jakosti odpovídající příslušnému plemeni, ve stáří do 4 let (vyměněny nejvýše tři páry řezáků),

b) do chovné třídy II. se zařazují ovce podle zevnějšku bez hrubých vad, s vlnou jakostní odpovídající příslušnému plemeni, ve stáří do pěti let (vyměněny všechny řezáky), chrup úplně zachovalý,

c) do chovné třídy III. se zařazují ovce podle zevnějšku s ojedinělými hrubými vadami, s vlnou průměrné jakosti, chrup opotřebovaný, avšak pevný,

d) do chovné třídy IV. se zařazují ovce k plemenitbě schopné podle zevnějšku s hrubými vadami, s vlnou průměrné jakosti, chrup opotřebovaný.

a) do užitkové třídy I. se zařazuje plemeno merino,

b) do užitkové třídy II. se zařazují plemena - zušlechtěná valaška, cigaja, kříženci,

c) do jakostní třídy III. se zařazuje plemeno valaška a jiná nezušlechtěná plemena.

(5) Nákupní organizace je oprávněna při dodávce selat a běhounů vhodných k chovu provést srážku z váhy na nakrmenost do 5 %. Selata a běhouny nevhodné pro další chov (zakrslíky) je možno nakupovat jen jako jatečná prasata.

(4) Běhouni (ve váze od 25 - 50 kg) musí být zdraví a musí mít předpoklady k dalšímu úspěšnému dokrmu nebo chovu.

(3) Selata vhodná pro chov musí být zdravá, starší 6 týdnů, o váze úměrné jejich věku, nejméně 12 kg, nejvýše však o váze 25 kg. Přitom musí svým vývinem a jakostními znaky splňovat předpoklady pro další chov nebo výkrm.

(2) Při nákupu a prodeji užitkových koní včetně hříbat se organizace dohodnou o ceně a jakosti.

(1) Plemenní koně se dodávají podle výsledné třídy plemenné hodnoty stanovené ČSN 46 6310.

(1) Jako násadová vejce se dodávají vejce slepičí, kachní, husí, krůtí a perliččí.

(2) Vejce, která nákupní organizace před vložením do líhní vyřadí pro neodpovídající jakost, vrátí zemědělské organizaci při dalším odběru násadových vajec; u slepičích vajec je podle dohody nakoupí za podmínek platných pro nákup konzumních vajec a započítá na plnění úkolu dodávky konzumních vajec.