122/1964 Sb. — Vyhláška Ústřední správy nákupu zemědělských výrobků a ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství, kterou se vydávají základní podmínky nákupu zemědělských výrobků a dodávek zemědělských potřeb

Část I

Úvodní ustanovení

§ 1

Rozsah platnosti

(1) Tato vyhláška upravuje základní podmínky nákupu zemědělských výrobků mezi zemědělskými organizacemi (zemědělskými závody) a nákupními organizacemi a základní podmínky dodávek zemědělských potřeb dodávaných nákupními organizacemi zemědělským a jiným organizacím. Upravuje též nákup zemědělských výrobků od jednotlivě hospodařících rolníků a drobných uživatelů zemědělské půdy (část pátá), jakož i nákup přebytků zemědělských výrobků.*) Tato vyhláška platí přiměřeně i pro dodávky zemědělských výrobků uskutečňované navzájem mezi zemědělskými organizacemi.

(2) Zemědělskými organizacemi jsou všechny socialistické organizace, které dodávají z vlastní zemědělské výroby zemědělské výrobky nákupním organizacím nebo od nich odebírají zemědělské potřeby (např. státní statky, jednotná zemědělská družstva, podniky místního hospodářství, okresní správy státních silnic, Československý svaz chovatelů drobného zvířectva, uživatelé honiteb).

(3) Nákupními organizacemi jsou organizace pověřené Ústřední správou nákupu zemědělských výrobků nákupem zemědělských výrobků a dodávkami zemědělských potřeb.

§ 2

Uzavírání smlouvy

(1) O dodávce zemědělských výrobků a potřeb uzavírají nákupní organizace se zemědělskými organizacemi jedinou smlouvu. Za všechny nákupní organizace uzavírají tuto smlouvu zemědělské nákupní a zásobovací podniky (§ 259 zákona).

(2) Zemědělské nákupní a zásobovací podniky projednají návrh smlouvy, která má být uzavřena se zemědělskou organizací, se zúčastněnými nákupními organizacemi. Jednotlivé nákupní organizace jsou uzavřením této smlouvy zavázány v určeném rozsahu zemědělské výrobky odebírat a zemědělské potřeby dodávat (§ 259 zákona).

§ 3

Povinnost uzavřít smlouvu

(1) Organizace (zemědělská i nákupní organizace) je povinna na žádost druhé organizace uzavřít smlouvu o dodávce zemědělských výrobků a potřeb na základě plánovacího aktu. Nabízí-li však zemědělská organizace větší množství výrobků pěstovaných jako víceleté kultury, je nákupní organizace povinna uzavřít smlouvu na celé nabízené množství (§ 162 zákona).

(2) Zemědělské organizace jsou povinny zahrnout dodávky zemědělských výrobků a odběr zemědělských potřeb vyplývající z uzavřených hospodářských smluv do svých výrobních a finančních plánů (§ 260 zákona).

§ 4

Vzniknou-li při uzavírání, změně nebo zrušení smlouvy o dodávce zemědělských výrobků a potřeb spory mezi nákupní organizací a zemědělskou organizací řízenou výrobní zemědělskou správou, jsou organizace povinny jako podklad pro rozhodnutí zajistit projednání rozporů výrobní zemědělskou správou (§ 268 odst. 1 zákona). Spory o smlouvách o dodávkách zemědělských výrobků a potřeb (spory předsmluvní), jakož i spory z těchto smluv (spory majetkové) mezi nákupními organizacemi a zemědělskými organizacemi rozhodují orgány státní arbitráže.

Část II

Nákup zemědělských výrobků

Oddíl1

§ 5

(1) Smlouvou o dodávce zemědělských výrobků a potřeb se zemědělská organizace zavazuje dodat ve sjednaných lhůtách nákupní organizaci smluvené množství zemědělských výrobků v jakosti odpovídající technickým normám (není-li jich, jakostním podmínkám uvedeným v této vyhlášce), popřípadě v jakosti dohodnuté v mezích technických norem, nebo stanoveným jakostním podmínkám. Nákupní organizace se zavazuje dodat zemědělské organizaci smluvené množství zemědělských potřeb ve stanovené jakosti a lhůtách odpovídajících potřebám včasného zajištění zemědělské výroby, popřípadě poskytnout další smluvenou spolupráci (§ 262 zákona).

(2) Je-li dodavatelem státní zemědělská organizace, je povinna i po splnění závazků ze smlouvy o dodávce zemědělských výrobků a potřeb dodat nákupní organizaci všechny zemědělské výrobky, pokud je nepotřebuje ke krmení, pro příští osev, výsadbu, k vytvoření plánovaných rezerv nebo pro naturální plnění svým zaměstnancům (§ 263 odst. 1 zákona).*)

(3) Je-li dodavatelem jednotné zemědělské družstvo, je povinno dodat nákupní organizaci zemědělské výrobky v množství sjednaném ve smlouvě o dodávce zemědělských výrobků a potřeb (§ 263 odst. 2 zákona).

(4) Z ustanovení odstavců 2 a 3 platí tyto výjimky:

a) statky zemědělských škol a zařízení pro výchovu učňů mohou po splnění závazků ze smluv spotřebovat přebytky brambor, zeleniny, ovoce, masa (s výjimkou skotu), mléka a vajec;

b) státní lesy, lesní závody a podniky správy vojenských lesů a statků mohou s vědomím krajského národního výboru použít po splnění závazků ze smluv přebytky brambor, zeleniny, ovoce, masa (s výjimkou skotu), zvěřiny, mléka a vajec k zásobování osob zaměstnaných v provozu lesního hospodářství, v odlehlých oblastech podle dávek, stanovených jim nadřízeným ministerstvem;

c) výzkumné ústavy, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, šlechtitelské a semenářské podniky a vědecké instituce jsou povinny nabídnout nákupním organizacím po splnění závazků ze smluv všechny přebytky zemědělských výrobků, které nepotřebují pro vědecké, výzkumné a pokusné účely;

d) jde-li o dodávky zemědělských výrobků, jež jsou upraveny zvláštními předpisy.*)

§ 6

(1) Nákupní organizace jsou povinny převzít všechny zemědělské výrobky nabízené zemědělskými organizacemi, pokud tyto výrobky jsou způsobilé k přímé spotřebě nebo ke zpracování, a to i když neodpovídají technickým normám. Toto ustanovení se vztahuje i na odpady po čištění osiv s výjimkou odpadů škodlivých a nepoužitelných pro přímou spotřebu a zpracování.

(2) Výjimky z ustanovení odstavce 1 stanoví zvláštní předpis.*)

Oddíl2

Všeobecné dodací podmínky

§ 7

Ustanovení tohoto oddílu se vztahuje na všechny dodávky zemědělských výrobků dodávaných podle této vyhlášky, pokud u jednotlivých výrobků není stanoveno jinak ve zvláštních dodacích podmínkách (§ 17 až 61).

§ 8

Nákupní místo a splnění dodávky

(k § 265 zákona)

(1) Nákupní místa pro dodávky jednotlivých druhů zemědělských výrobků musí být uvedena ve smlouvě. Nedojde-li mezi organizacemi k dohodě o nákupním místě, stanoví je okresní národní výbor v dohodě s výrobní zemědělskou správou. Zemědělská organizace a nákupní organizace se mohou před uskutečněním dodávky dohodnout i na jiném nákupním místě.**) Bližší ustanovení o nákupním místě jsou uvedena v příloze č. 1.

(2) Dodávka zemědělských výrobků je splněna odevzdáním těchto výrobků nákupní organizaci v nákupním místě.

(3) Dodávky zemědělských výrobků se započítávají na plnění smlouvy v roce, na nějž byla smlouva uzavřena.

(4) Na plnění smlouvy se započítávají zemědělské výrobky jakostí odpovídající technickým normám, popřípadě jakostním podmínkám uvedeným v této vyhlášce. Dodávky výrobků se započítávají v kusech, litrech nebo čisté váze s výjimkou tržních obilovin, luštěnin a olejnin (včetně semene lnu a konopí), které se započítávají ve standardní váze.

(5) Čistou váhou se rozumí skutečná váha zemědělského výrobku snížená o váhové srážky nebo zvýšená o přirážku k váze v rozsahu stanoveném příslušnými technickými normami.

(6) Standardní váhou se rozumí váha výrobku při stanoveném procentu obsahu vody (standardní vlhkost).

§ 9

Zjistí-li zemědělská organizace, že je možno dodat vyšší dodávky, než bylo sjednáno (§ 5 a 6) je povinna na to nákupní organizaci bez zbytečného odkladu upozornit (§ 264 zákona).

§ 10

(k § 266 zákona)
Dodací lhůty
Dodací lhůty rostlinných výrobků se stanoví ve smlouvě tak, aby dodávky byly plněny zpravidla ihned při sklizni a živočišné výrobky běžně a co nejrovnoměrněji. Dodací lhůty zeleniny a živočišných výrobků se stanoví způsobem uvedeným ve zvláštních dodacích podmínkách (§ 24 a 34 až 61).

§ 11

Obaly

(k § 178 zákona)

(1) Stanoví-li technická norma, že zemědělské výrobky mají být dodány v obalech, poskytne potřebné množství obalů zemědělské organizaci bezplatně nákupní organizace.

(2) Organizace jsou povinny zacházet s obaly hospodárně a tak, aby bylo zajištěno jejich plné využití. Zejména není dovoleno obaly přetěžovat ani jich používat k jiným účelům než pro dodávky, pro které byly určeny; rovněž není dovoleno vyřazovat obaly z používání, jsou-li schopné opravy a je-li oprava hospodárná (§ 179 zákona).

(3) Zemědělské organizace jsou povinny poskytnuté obaly vrátit v dohodnuté lhůtě, a není-li lhůta dohodnuta, nejpozději s poslední dodávkou výrobků, které mají být v obalech dodány. Jestliže obaly v této lhůtě nevrátí, je nákupní organizace povinna vyúčtovat zemědělské organizaci penále ve výši 50 % ceny nevrácených obalů. Povinnost poskytnuté obaly vrátit trvá však i po zaplacení penále. Nebude-li moci zemědělská organizace obaly vrátit vůbec, je povinna kromě penále zaplatit jejich cenu. Cenou obalů se rozumí maloobchodní cena, je-li stanovena, v ostatních případech velkoobchodní cena včetně daně z obratu.

(4) Obaly se předávají a vracejí v nákupním místě.

§ 12

Přeprava

(k § 180 zákona)
Přeprava zemědělských výrobků a náhrady dovozného jsou upraveny v příloze č. 1.

§ 13

Ceny

(k § 190 zákona)
Zemědělské výrobky se nakupují za nákupní ceny platné při splnění dodávky.

§ 14

Prověřování dodávek

(1) Dodávky zemědělských výrobků se prověřují v nákupním místě.

(2) Při prověřování dodávek se zjišťuje množství a jakost zemědělských výrobků, zejména jejich zařazení do tříd, popřípadě skupin jakosti. Zjištění množství a jakosti zemědělských výrobků provádí nákupní organizace v dohodě se zemědělskou organizací ihned při plnění dodávky zemědělského výrobku.

Náklady spojené s rozhodnutím o jakosti hradí organizace, v jejíž neprospěch bylo rozhodnuto.
(3) Nedojde-li při plnění dodávky k dohodě o tom, jaká je jakost zemědělského výrobku, je pro obě organizace závazné rozhodnutí vydané

c) veterinárním zařízením, popřípadě Státní inspekcí jakosti zemědělských výrobků, jde-li o jatečnou drůbež;

a) Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským, jde-li o osivo, sadbu, násadová vejce, mléko, hrudkový sýr;

b) veterinárním zařízením, jde-li o chovná a užitková zvířata anebo o maso, jakož i o to, zda jatečná zvířata mají být dodána v živém nebo mrtvém stavu (v mase);

d) Státním ústavem pro kontrolu léčiv, jde-li o léčivé a aromatické rostliny;

e) Státní inspekcí jakosti zemědělských výrobků, jde-li o ostatní výrobky.

(4) Nákupní organizace je povinna, nedojde-li k dohodě o jakosti, bezodkladně přizvat orgán oprávněný rozhodnout o jakosti dodávaných výrobků; pokud se tento orgán nemůže na místo prověřování ihned dostavit, je povinna:

b) u ostatních výrobků zajistit jejich oddělené uskladnění (ustájení) a posouzení orgánem oprávněným rozhodnout o jakosti (§ 267 odst. 2 zákona).

a) u výrobků, u nichž technické normy předpokládají odběr vzorku, zajistit ještě za účasti zemědělské organizace odebrání vzorku a předložit jej bez zbytečného odkladu orgánu oprávněnému rozhodnout o jakosti,

(5) Nedojde-li mezi zemědělskou organizací a nákupní organizací k dohodě o zařazení jatečných zvířat do třídy jakosti nebo o srážce na nakrmenost (skot, ovce, prasata a koně), je nákupní organizace povinna zajistit provedení kontrolní porážky zpravidla na nejbližších jatkách s výjimkou případu přesunů jatečných zvířat mimo okres, kdy se kontrolní porážka provede na jatkách místa určení.

(6) Jestliže nákupní organizace nesplní povinnosti uvedené v odstavci 4, popřípadě v odstavci 5, platí za jakost dodanou, jakost udaná zemědělskou organizací při plnění (§ 267 odst. 3 zákona).

(7) Nedojde-li mezi organizacemi k dohodě o jakosti zemědělských výrobků, potvrzuje nákupní organizace zemědělské organizaci odběr výrobků na lístku o převzetí. V lístku o převzetí budou uvedeny jakosti udané oběma organizacemi. Po rozhodnutí o jakosti příslušným orgánem nebo u jatečných zvířat na podkladě kontrolní porážky, vystavuje se nákupní lístek. Kromě údajů o ceně má lístek o převzetí stejné náležitosti jako nákupní lístek (§ 15).

(8) Nákupní organizace nemůže uplatňovat práva z odpovědnosti za vady, které jsou zřejmé již při odběru od zemědělské organizace po tom, když jakost byla dohodnuta nebo stanovena (§ 267 odst. 4 zákona).

§ 15

Nákupní lístek

(1) Nákupní lístek je dokladem o množství a jakosti dodaných zemědělských výrobků a podkladem pro jejich proplacení.

(2) Nákupní lístek je povinna vystavit nákupní organizace ihned, jakmile byla dohodnuta nebo stanovena jakost převzatých zemědělských výrobků; nákupní lístek je povinna vystavit i tehdy, jestliže podle § 14 odst. 6 platí za jakost dodanou jakost udaná zemědělskou organizací.

(3) Nákupní lístek obsahuje zejména: název a sídlo nákupní organizace, název a sídlo zemědělské organizace, provozovnu zemědělské organizace, odkud jsou výrobky dodávány, druh, množství, jakost a cenu dodaných výrobků, datum jejich převzetí a den předání (odeslání) nákupního lístku. Nákupní lístek podpisují obě organizace. Nákupní organizace odpovídá za správné vyhotovení nákupního lístku.

§ 16

Pokud nákupní organizace organizuje přímé dodávky zemědělských výrobků od zemědělských organizací dalším odběratelským organizacím, jsou zemědělské organizace povinny dát si potvrdit dodané množství, datum a jakost příjemcem přímé dodávky, nebyl-li příjemce pověřen nákupní organizací k vystavování nákupních lístků. V případě, že dojde k rozporu mezi zemědělskou organizací a příjemcem přímé dodávky o zařazení do jakosti, postupuje se přiměřeně podle § 14 odst. 4 a 6. Na základě potvrzení vystaveného příjemcem přímé dodávky, popřípadě též rozhodnutí o jakosti (§ 14 odst. 4), vystaví nákupní organizace nákupní lístek.

Oddíl3

Zvláštní dodací podmínky
Jatečná zvířata
Zvěřina
Mléko
Plemenná, chovná a užitková zvířata a násadová vejce

§ 17

Tento oddíl obsahuje zvláštní ustanovení pro dodávky jednotlivých druhů zemědělských výrobků.

A. Rostlinné výrobky
Technické plodiny

§ 18

Zrniny a olejniny

(2) Zrniny a olejniny se dodávají v jakostech stanovených technickými normami:

	ČSN
pšenice	46 1141
žito	46 1111
sladovnický ječmen	46 1163
průmyslový ječmen	46 1161
krmný ječmen	46 1162
oves	46 1211
kukuřice v zrně	46 1131
pohanka	46 1261
proso	46 1251
čirok	46 2826
mohár a čumíza	46 1271
rýže neloupaná	46 2806
hrách jedlý	46 1311
čočka jedlá	46 1321
fazole jedlé	46 1331
luštěniny krmné	46 1302
olejniny	46 2310

(1) Pro zkoušení, přejímání a skladování zrnin platí ČSN 46 1011. Pro zkoušení, přejímání a skladování olejnin platí ČSN 46 2302.

(8) Jedlý hrách s muškovitostí nad 20 %, jedlá čočka s muškovitostí nad 10 % a fazole barevné nejednotné (barevná směs) se považují za krmné luštěniny.

(7) Nevyhovují-li dodávané obiloviny (s výjimkou sladovnického ječmene), luštěniny a olejniny příslušné třídě jakosti jen jednomu ze znaků znečištění (nečistoty celkem, škodlivé nečistoty, nečistoty minerální), zařadí se do nejblíže nižšího stupně stanoveného pro příměsi a nečistoty, nevyhovují-li ve více znacích, zařadí se podle těchto znaků. Sladovnický ječmen musí odpovídat všem požadavkům stanoveným technickou normou.

(6) Dodala-li zemědělská organizace kukuřici v klasech, vypočte se skutečná váha dodané kukuřice podle výtěžnosti zrna.

(5) Přirážky a srážky podle odstavce 4 se provádějí za rozdíl každého 0,5 % obsahu vody. K rozdílům vlhkosti nepřesahujícím 0,25 % se nepřihlíží, rozdíly od 0,26 % do 0,75 % se zaokrouhlují na 0,5 % a rozdíly nad 0,75 % na 1 %.

(4) Za každé vyšší procento obsahu vody než je stanovená standardní vlhkost, se sráží ze zjištěné skutečné váhy 1,2 %. Za každé nižší procento obsahu vody se zvyšuje zjištěná skutečná váha o 1,2 %, avšak jen do stanoveného nejnižšího procenta obsahu vody.

(3) Při dodávce zrnin neodpovídajících technickým normám bude provedeno jakostní ohodnocení podle výsledku rozboru, provedeného podle stanovených metod zkoušení, platných pro standardní jakost. Takto dodané zrniny budou přejímány podle zjištěné jakosti a použity pro nejvýhodnější účely, pro které svou jakostí ještě odpovídají. U vyšší vlhkosti (popřípadě u dodávek porostlého obilí) než stanoví technická norma, se postupuje podle zvláštních předpisů.*)

§ 19

Brambory

(1) Pro zkoušení raných, stolních, průmyslových a krmných brambor platí ČSN 46 2203.

(2) Brambory se dodávají v jakostech stanovených technickými normami:

	ČSN
brambory stolní	46 2211
brambory rané	46 2231
brambory průmyslové	46 2251
brambory krmné	46 2261

(4) Zemědělské organizace, které dodávají průmyslové brambory na základě smlouvy, mají právo na zpětný odprodej 20 kg vlhkých zdrtků nebo 15 kg lisovaných zdrtků nebo 2,5 kg sušených zdrtků, popřípadě 90 litrů lihovarských výpalků za každých 100 kg dodaných průmyslových brambor v čisté váze. Zdrtky, popřípadě výpalky je povinna zemědělská organizace běžně odebírat ve zpracovatelském podniku stanoveném nákupní organizací.

(3) Při dodávce brambor s vyšším obsahem cizích příměsí, než určuje technická norma, stanoví se čistá váha tak, že se odečte množství cizích příměsí převyšující odchylku přípustnou technickou normou.

§ 20

Seno a sláma

(1) Seno se dodává v jakostech stanovených ČSN 46 1511 a sláma ČSN 46 1071.

(2) Čistou váhou se rozumí skutečná váha o vlhkosti nejvýše 17 %. Za každé vyšší procento vlhkosti až do 25 % se odečte od převzaté skutečné váhy 1 %; seno a sláma o vyšším obsahu vody než 25 % nemohou být dodány.

§ 21

(3) Smlouvy o dodávce stonkového lnu se uzavírají na období od 1. července běžného roku do 30. června následujícího roku. Při dodávkách stonkového lnu a stonkového konopí se čistá váha zaokrouhluje v rozmezích 5 kg vždy od 3 kg nahoru. Dodávaný stonkový len se ohodnotí ihned při převzetí na základě smyslového posouzení (§ 14 odst. 2). Nákupní organizace se však může též dohodnout se zemědělskou organizací na tom, že zařazení roseného stonkového lnu do třídy jakosti bude provedeno podle výsledku výrobní zkoušky ze vzorku nebo podle výsledku zpracování celé partie a u stonkového lnu neroseného podle výsledku laboratorní zkoušky. V těchto případech se provede jakostní zařazení do třídy jakosti a proplacení až po provedení výrobní nebo laboratorní zkoušky. Pokud se organizace dohodnou na dodávce neroseného lnu odsemeněného nebo neodsemeněného, započítávají se tyto dodávky na plnění smlouvy takto: 100 kg neroseného stonkového lnu odsemeněného za 75 kg roseného lnu, 100 kg neroseného stonkového lnu neodsemeněného za 56,25 kg roseného lnu.

(2) Při dodávkách cukrovky a čekanky zaokrouhluje se čistá váha na desetikilogramy, a to v rozmezích 10 kg vždy od 5 kg nahoru.

(1) Technické plodiny se dodávají v jakostech stanovených technickými normami:

	ČSN
cukrovka	46 2110
čekanka	46 2140
tabák tmavý domácí nefermentovaný	56 9505
tabák světlý domácí nefermentovaný	56 9506
len stonkový rosený (máčený)	46 2420
len stonkový nerosený (nemáčený)	46 2415
konopné stonky nemáčené	46 2431
sláma čiroku metlového	46 2490
chmel	46 2510
plody kořeninové papriky	46 4421

(5) Pro dodávky chmele platí tato ustanovení:

b) nákupní organizace odebere z převzaté partie za účasti zemědělské organizace dva vzorky, z nichž jeden si ponechá nákupní organizace, druhý bude předán zemědělské organizaci. Vzorky se pořizují z každé dodané partie převzorkováním všech převzatých žoků;

c) jakostní zařazení a cenové ohodnocení se provádí na základě typových vzorků jakosti stanovených Státní inspekcí jakosti zemědělských výrobků;

d) nesouhlasí-li zemědělská organizace se zařazením chmele do jakostní třídy nebo s cenovým ohodnocením, oznámí to písemně nákupní organizaci do tří dnů po doručení oznámení o jakostním zařazení, popřípadě cenovém ohodnocení chmele. Nákupní organizace je povinna zajistit ihned u Státní inspekce jakosti zemědělských výrobků stanovení jakosti chmele na základě vzorku odebraného ze sporné partie.

a) na lístku o převzetí (dodacím listu) musí být vyznačen den, kdy bude provedeno zařazení převzatého chmele do jakostních tříd;

(4) U kořeninové papriky se rozumí čistou váhou u plodů uměle sušených celková váha plodu při nejvyšší vlhkosti 13 % a u plodů čerstvých a zavadlých pouze váha sušiny po odpočtu celkového obsahu vody.

§ 22

Zpětný odprodej

(1) Zemědělské organizace, které dodaly nákupní organizaci technickou cukrovku nebo čekanku, mají právo na zpětný odprodej cukru za sníženou maloobchodní cenu, a to:

b) jednotná zemědělská družstva pro doplňkové odměny za práce spojené s výrobou cukrovky a čekanky.

a) státní zemědělské organizace pro pracovníky přímo zúčastněné na ošetření a sklizni cukrovky a čekanky;

(2) Poukázky na nákup cukru za maloobchodní cenu sníženou o 6 Kčs za 1 kg vydávají nákupní organizace:

b) za každých 100 kg dodané čekanky na množství 0,30 kg.

a) za každých 100 kg dodané cukrovky na množství 0,25 kg;

(4) Zemědělské organizace dodávající cukrovku nebo čekanku, mohou si při konečném zúčtování dodávek místo vystavení poukázek na nákup zlevněného cukru dát proplatit výši poskytnuté slevy. Peněžitá záloha místo poukázek na nákup zlevněného cukru se za vykonané jarní práce neposkytuje.

(3) Za dobře a včas vykonané jarní práce na cukrovce a čekance mohou být po skončení druhé okopávky vydány poukázky na nákup zlevněného cukru jako záloha na dodávky cukrovky a čekanky ve výši 15 kg cukru za každý obdělaný ha plochy cukrovky nebo čekanky.

(5) Podrobnosti, jakož i podmínky platnosti poukázek na nákup zlevněného cukru, upravují zvláštní předpisy.*)

§ 23

(1) Za dodávky cukrovky a čekanky mají zemědělské organizace právo:
Řízky s vyšším nebo nižším obsahem sušiny a melasa o vyšším nebo nižším procentu polarizace budou vydávány v příslušném poměru.

b) na bezplatnou dodávku 60 kg čerstvých řízků s obsahem 8 % sušiny a 0,5 kg melasy o polarizaci 50 % za každých 100 kg čisté váhy dodané cukrovky.

a) na zpětný odprodej 60 kg čerstvých řízků (podle ČSN 56 5860) s obsahem 8 % sušiny a 0,5 kg melasy (podle ČSN 56 5840) o polarizaci 50 % za každých 100 kg čisté váhy dodané čekanky;

(3) Zemědělským organizacím dodávajícím cukrovku, vydávají se řízky na témže místě, kde dodaly cukrovku, popřípadě na jiném dohodnutém místě. Zemědělské organizace jsou povinny odebrat řízky v poměru k množství dodané cukrovky ihned po zahájení provozu v cukrovaru podle dohody s cukrovarem. Nebudou-li řízky odebrány podle dohody, ztrácí zemědělská organizace právo na jejich dodávku.

(2) Budou-li místo čerstvých řízků vydávány řízky sušené, vydávají se za dodávky cukrovky v poměru 6 kg sušených řízků za každých 100 kg čerstvých řízků s obsahem 8 % sušiny a za dodávky čekanky v poměru 9 kg sušených řízků za každých 100 kg čerstvých řízků s obsahem 8 % sušiny.

(4) Melasa se vydává v cukrovaru. Na nákupním lístku se při jeho vydání uvede, zda zemědělská organizace požaduje dodávku melasy. Zemědělská organizace je povinna odebrat melasu nejpozději do 30. dubna roku následujícího po sklizni cukrovky, jinak ztrácí na dodávku melasy právo.

(7) Osivo určené pro výrobu technické cukrovky a čekanky vydá nákupní organizace zemědělské organizaci zdarma.

(6) Zemědělské organizace dodávající cukrovku mají právo na bezplatnou dodávku saturačních kalů v množství nejméně 6 kg na každých 100 kg dodané cukrovky čisté váhy. K odběru saturačních kalů je zemědělská organizace povinna závazně se přihlásit nejpozději do 1. ledna a odebrat je do 31. března následujícího roku po sklizni cukrovky, jinak ztrácí na dodávku kalů právo. Saturační kaly vydá nákupní organizace zemědělské organizaci v cukrovaru.

(5) Zemědělským organizacím dodávajícím čekanku zprostředkuje nákupní organizace**) dodávku řízků z nejbližšího cukrovaru.

§ 24

Zelenina, zahradní jahody, ovoce, stolní hrozny

- upravit v jednotlivých nákupních místech nákupní dobu po dohodě s místními národními výbory a jednotnými zemědělskými družstvy v obvodu nákupny tak, aby odpovídala místním podmínkám a charakteru nakupovaných výrobků; v měsíci červnu až srpnu popřípadě přejímat zeleninu, ovoce, zahradní jahody i v době od 4 hodin do 22 hodin;
- odebrat od zemědělských organizací výrobky podle krátkodobé dohody (odstavec 3) a podle oznámení zemědělské organizace tak, aby nevčasným odběrem nedošlo k jejich znehodnocení (změně jakosti);
- včas poskytnout bezplatně zemědělským organizacím nepoškozené obaly pro dodávky zeleniny, zahradních jahod, ovoce a stolních hroznů, a to vždy na množství, které bude podle krátkodobé dohody (odstavec 3) nebo oznámení zemědělské organizace dodáno; současně jim zdarma vydat jakostní štítky.
(5) Nákupní organizace jsou povinny:

- oznamovat nákupní organizaci vždy dva dny předem druh, jakost a množství výrobků, které dodají, s výjimkou dodávek uskutečňovaných v rámci krátkodobé dohody podle odstavce 3;
- dodávat zeleninu, zahradní jahody, ovoce a stolní hrozny v obalech poskytnutých nákupní organizací, pokud technická norma nedovoluje dodávky bez obalů;
(4) Zemědělské organizace jsou povinny:
- zaplatit nákupní organizaci 20 Kčs za každou poskytnutou klec a 10 Kčs za každý poskytnutý obal jiného druhu, které nevrátily nákupní organizaci nejpozději do tří dnů po poslední dodávce.

(3) Dodací lhůty u zeleniny se sjednávají s přesností na měsíc. Zemědělské organizace a nákupní organizace mohou uzavírat na dodávku některých druhů zeleniny krátkodobé dohody.*)

	ČSN
Společná ustanovení pro ovoce a zeleninu (ovoce čerstvé, zelenina čerstvá)	46 3000
Košťálová zelenina (brukev, kadeřávek, kapusta hlávková, kapusta růžičková, květák, prokolice, zelí hlávkové)	46 3110
Kořenová zelenina (celer, černý kořen, červená řepa (cvikla), karotka a mrkev, křen, ovesný kořen, pastinák, petržel, ředkev, ředkvička, vodnice)	46 3120
Listová zelenina (čínské zelí, hlávkový salát, polníček, reveň, rychlené puky salátové čekanky, špenát, štěrbák)	46 3130
Lusková zelenina (fazolové lusky, hrachové lusky)	46 3140
Plodová zelenina (lilek, melouny cukrové, melouny vodové, okurky nakládačky, okurky salátové, paprika zeleninová, rajčata, tykev, patisony)	46 3150
Cibulová zelenina (cibule kuchyňská, cibule k řezu, cibule šalotka, česnek, pažitka, pór)	46 3160
Chřest	46 3170
Kukuřice jedlá	46 3171
Kopr	46 3172
Jahody zahradní	46 3031
Jádrové ovoce (jablka, hrušky, jeřabiny, kdoule, mišpule)	46 3010
Padaná jablka	46 3011
Peckové ovoce (broskve, meruňky, mirabelky, pološvestky, renklody, slívy, švestky pravé, třešně, višně)	46 3020
Bobulové ovoce (angrešt, maliny, ostružiny, rybíz bílý, červený a černý)	46 3030
Skořápkové ovoce (kaštany jedlé, lískové ořechy, nezralé mandle a zralé čerstvé mandle, zelené (nezralé) vlašské ořechy, zralé čerstvé vlašské ořechy a zralé suché vlašské ořechy)	46 3050
Stolní hrozny révy vinné	46 3041

(2) Jednotlivé druhy se dodávají v jakostech stanovených technickou normou:

(1) Pro balení, dopravu a skladování zeleniny, zahradních jahod, ovoce a stolních hroznů platí ČSN 46 3000.

§ 25

Moštové hrozny evropské révy vinné a hybridy

(1) Moštové hrozny a hybridy se dodávají v jakostech stanovených technickými normami:

	ČSN
moštové hrozny révy vinné	46 3043
hrozny plodných hybridů	46 3042

(2) Obsah cukru u moštových hroznů evropské révy se stanoví tak, že ke zlomkům do 0,5 % se nepřihlíží a zlomky nad 0,5 % se zaokrouhlují na vyšší procento.

§ 26

Koření se dodává v jakostech stanovených technickými normami:
Koření

	ČSN
kmín, anýz, fenykl, koriandr	46 2530
majoránka drhnutá	46 2531
majoránka čerstvá	46 3173

§ 27

Lesní plody a houby

Jednotlivé druhy se dodávají v jakostech stanovených technickými normami:

	ČSN
lesní plody (borůvky, brusinky, jahody lesní, maliny a ostružiny, šípky)	46 3030
houby čerstvé	48 0620
lískové ořechy	46 3050

§ 28

Léčivé a aromatické rostliny

(4) Zemědělské organizace jsou povinny dodat nákupní organizaci i po splnění smlouvy celé sklizené množství žita infikovaného námelem z ploch, na které byla uzavřena smlouva. Dodávky námelového žita se započítávají na plnění smluvní dodávky žita.

(5) Dodávka léčivých a aromatických rostlin je splněna jejich odevzdáním nákupní organizaci, popřípadě jejich předáním veřejnému dopravci nebo poště k přepravě do místa určení. Náklady přepravy po splnění hradí nákupní organizace.

(6) Nákupní lístek vystaví nákupní organizace ihned po převzetí dodávky, uskutečňuje-li se odevzdáním výrobků zemědělskou organizací; v ostatních případech do tří dnů od převzetí zásilky, jestliže byla dopravována veřejným dopravcem nebo poštou, a do deseti dnů od převzetí dodávky, jde-li o dodávku ze školního sběru. Nedodrží-li nákupní organizace tyto lhůty, platí, že léčivé a aromatické rostliny byly dodány v jakosti udané zemědělskou organizací, a nebyla-li udána, v I. jakosti.

(7) Pokud nákupní organizace nezařadila dodávku do jakostní třídy udané zemědělskou organizací a nebyla-li jakost udána do I. třídy, je povinna u dodávek přesahujících 50 kg čisté váhy odebrat vzorek podle ČSN 86 6005. Nesouhlasí-li zemědělská organizace se stanovenou jakostní třídou, je povinna to písemně oznámit nákupní organizaci do deseti dnů po odeslání nákupního lístku. Neučiní-li tak, platí jakost stanovená nákupní organizací.

(8) Trvá-li nákupní organizace na zařazení do jakostní třídy, kterou stanovila, je povinna do deseti dnů po obdržení zprávy od zemědělské organizace předložit vzorek k rozboru Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv. Výsledek rozboru je pro organizace závazný. Náklady rozboru hradí organizace, v jejíž neprospěch rozbor vyzněl.

(9) U dodávek léčivých a aromatických rostlin do 50 kg čisté váhy, pokud byly splněny odevzdáním veřejnému dopravci nebo poště, platí zařazení do jakostní třídy provedené nákupní organizací.

(2) Léčivé a aromatické rostliny se dodávají v jakostech stanovených technickými normami, popřípadě československým lékopisem.

(3) Léčivé a aromatické rostliny se nakupují jednak od zemědělských organizací, jednak z lidového sběru.

(1) Léčivými a aromatickými rostlinami se rozumějí nezpracované nebo zpracované rostliny nebo jejich části (kořeny, nať, listy, květy, plody, semena, kůra a jiné), nakupované k léčebným nebo jiným účelům a uvedené ve vyhlášce o nákupních cenách zemědělských výrobků.**)

B. Osivo, sadba a školkařské výpěstky

§ 29

Osivo a sadba

(2) Zemědělská organizace má právo na dodávku osiva a sadby v množství, které odpovídá plochám, na kterých má být proveden osev (výsadba) podle smlouvy (odstavec 1).

(1) Smlouvou o výrobě a dodávce osiva a sadby se zemědělská organizace zavazuje dodat nákupní organizaci množství osiva nebo sadby uvedené v této smlouvě, a to z ploch, které byly v porostu uznány.

(3) Nebudou-li osivo a sadba vyrobené na základě smlouvy uznány, převezme je nákupní organizace za cenu tržního zboží. Neodpovídá-li podmínkám technických norem tržního zboží, může je nákupní organizace převzít za cenu jejich skutečného použití, popřípadě převzetí odmítne. V případě odmítnutí převzetí oznámí to nákupní organizace výrobní zemědělské správě, která zemědělské organizaci ve spolupráci s nákupní organizací zvýší přiměřeně úkoly původního rozpisu plánu zemědělské výroby a nákupu zemědělských výrobků; obdobně se postupuje, nepoužije-li zemědělská organizace smluvené plochy k výrobě osiva nebo sadby (zrušení porostu) a použije jí pro jinou výrobu.

(4) Při dodávce osiva a sadby jsou zemědělské organizace povinny dodržet povinnosti stanovené zvláštními předpisy.*)

§ 30

(1) Osivo a sadba se dodávají podle ustanovení ČSN 46 0310 - společná ustanovení pro osivo a sadbu. Pro uznávání osiva a sadby platí ČSN 46 0311, pro zkoušení osiv ČSN 46 0610, pro zkoušení sadby brambor ČSN 46 0611, pro zkoušení sazečky cibule, sadby česneku, cibulovitých a hlíznatých květin ČSN 46 0612. Pro jednotlivé skupiny nebo druhy osiva a sadby platí tyto technické normy:

	ČSN
osivo obilovin	46 1040
osivo luskovin	46 1050
osivo jetelovin, travin, jednoletých pícnin a čiroku metlového	46 1060
osivo semenných okopanin	46 2040
osivo cukrovky	46 2041
sadba brambor	46 2045
sadba topinambur	46 2049
osivo olejnin a přadných rostlin	46 2050
osivo tabáku	46 2055
osivo kořeninových rostlin	46 2060
osivo léčivých rostlin	46 2065
osivo a sadba jahodníku	46 3040
osivo a sadba zelenin	46 4040
osivo a sadba květin	46 4540
osivo ovocných dřevin	46 3060
révový materiál	46 3741
semenáče a sazenice moruše	46 3760
sáď a kořenáče chmele	46 3790
ovocné výpěstky školkařské	46 3601
ovocné podnože	46 3604
rouby a řízky ovocných stromů a keřů	46 3610

(3) Přírodní osiva jetelovin a travin, popřípadě dalších plodin nakupovaná na pevno podle laboratorního rozboru se započítávají na plnění skutečnou váhou dodaného přírodního osiva po odpočtu srážky na příměsi a nečistoty podle laboratorního ohodnocení nákupní organizace.

(2) Při převzetí přírodního osiva k vyčištění ve mzdě vystavuje nákupní organizace nákupní lístek na osivo v přírodním stavu; po vyčištění a uznání ve vzorku vystaví nákupní lístek na čisté osivo.

(4) Dodávky osiva a sadby semenných okopanin, zelenin, květin, kořeninových a léčivých rostlin se započítávají na plnění ve skutečné váze, popřípadě v kusech. Zemědělské organizace jsou povinny nabídnout nákupní organizaci semena i v případě, že nevyhovují jakostním podmínkám.

(5) Při dodávkách přírodních osiv k vyčištění ve mzdě vyplatí nákupní organizace zemědělské organizaci zálohu v ceně tržních výrobků téže plodiny. U osiv jetelovin, travin a jednoletých pícnin přihlédne nákupní organizace k předpokládané čistotě a klíčivosti osiva a vyplatí podle toho zemědělské organizaci přiměřenou zálohu. Zálohy se nevyplácejí státním organizacím.

(6) U ovocných a okrasných dřevin se k získání semen nakupují celé plody.

(7) Náhrada za pytle, které poskytla nákupní organizace zemědělské organizaci pro dodávky osiv, činí 1 Kčs za kus.

§ 31

Školkařské výpěstky

(1) Školkařské výpěstky se dodávají v kusech, popřípadě ve skutečné váze.

(2) Zemědělské organizace jsou povinny dodat školkařské výpěstky ve sjednaných lhůtách.

§ 32

Zemědělské organizace odpovídají za pravost druhu a odrůdy a za předepsanou jakost osiva, sadby a školkařských výpěstků. U vad osiva a sadby zjištěných vegetační zkouškou nebo v porostu, musí nákupní organizace po zjištění vad odeslat reklamaci bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 18 měsíců od splnění dodávky; u vad školkařských výpěstků nejpozději do doby, kdy lze poprvé pravost druhu nebo odrůdy zjistit. Neučiní-li tak, nemůže později práva z odpovědnosti za tyto vady uplatňovat.

§ 33

Zemědělské organizace mají právo za pěstování sazečky a semenačky cukrovky, čekanky a krmné řepy na odprodej 120 q čerstvých řízků a za pěstování sazečky a semenačky krmné mrkve a krmné kapusty, tuřínu, vodnice a zeleniny 50 q čerstvých řízků, a to za každý hektar osázené a uznané plochy.

C. Živočišné výrobky

§ 34

	ČSN
jatečný skot	46 6120
jatečná telata	46 6121
jatečná prasata	46 6160
jatečné ovce a jehňata	46 6220

(1) Zvířata se dodávají v jakostech stanovených technickými normami:

(2) Nákupní organizace dohodne se zemědělskou organizací nejpozději do 15 dnů před počátkem čtvrtletí měsíční dodací lhůty. Nedojde-li ve zcela výjimečných případech k dohodě, platí, že zemědělská organizace je povinna plnit v jednotlivých měsících vždy jednu třetinu čtvrtletního množství.

(3) Zemědělská organizace je povinna sdělit nákupní organizaci, ze kterých provozoven a do kterého nákupního místa bude zvířata dodávat a o jaké množství bude dodáno více než činí množství sjednané k dodávce na příslušný měsíc.

Zemědělská organizace neodpovídá v těchto případech po splnění (§ 8 odst. 2) za škody na zvířatech způsobené jejich nakrmením.
(4) Nedohodnou-li se organizace jinak, je povinna nákupní organizace sdělit zemědělské organizaci nejpozději sedm dnů před dodávkou:

b) partie, které mají být před dodávkou nakrmeny; v těchto případech je nákupní organizace povinna uhradit zemědělské organizaci za jednu krmnou dávku

za 1 kus skotu

3,10 Kčs

za 1 prase

2,50 Kčs

a) den a hodinu odběru z jednotlivých míst s uvedením množství,

§ 35

(1) Na dodávku se přejímají zvířata živá, a to:

b) jatečná telata;

- krávy vyřazené z chovu,
a) jatečný skot - býci a voli nad 380 kg živé váhy,
- jalovice nehodící se k plemenitbě nad 350 kg živé váhy,
- býci, voli a jalovice plemene pinczgavského, popřípadě jiných drobných plemen nad 280 kg živé váhy;

c) jatečná prasata nad 70 kg živé váhy;

d) jatečné ovce a kozy, jehňata a kůzlata nad 3,5 kg živé váhy, vykastrovaní kozli starší 3 měsíců.

(2) Výjimky z ustanovení odstavce 1 může povolit na určitou dobu výrobní zemědělská správa u zemědělských organizací jí řízených a okresní národní výbor u ostatních zemědělských organizací.

(3) Na dodávku se též přejímají zvířata lehčí, než je uvedeno v odstavci 1, jestliže jsou vyřazena z dalšího chovu pro nízkou užitkovost, zakrslost, nebo veterinárním zařízením pro nemoc, úraz apod., a dále též maso z nutně poražených zvířat s výjimkou masa nepoživatelného.

- včas si opatřit potřebné průvodní listy pro přemisťovaná zvířata;
- sejmout podkovy tažným zvířatům dodávaným k jatečným účelům;
- upozornit při předávání kusů na zdravotní stav a na takové vlastnosti zvířete, pro které by mohlo dojít k úrazu osob, k poškození dopravního prostředku, k šíření nákaz, popřípadě k úrazu zvířete nebo k jeho uhynutí, jakož i upozornit na zvířata, u kterých jsou požadována zvláštní opatření při zpracování v jatkách;
(4) Zemědělské organizace jsou povinny:
- provést při dodávce zvířat taková opatření, aby nedošlo k poškození kůže, k úrazu nebo k uhynutí zvířete;
- dodat zvířata v čistém stavu;
- dodat zvířata bez ohlávek, provazů a řetězů; zvířata určená k jatečným účelům nesmějí se označovat způsobem poškozujícím kůži.

(5) Svoz zvířat určených k nutnému poražení nebo svoz masa a ostatních vedlejších částí nutně poražených zvířat mimo jatky zajišťuje nákupní organizace na požádání zemědělské organizace v případě, že zemědělská organizace nemůže pohotově použít vlastní dopravní prostředek. Přejímající organizace (nákupní organizace, popřípadě podnik masného průmyslu) vystaví zemědělské organizaci lístek o převzetí. Nákupní lístek vystaví nákupní organizace podle konečného výsledku prohlídky a posouzení masa. K nákupnímu lístku musí být přiloženo potvrzení veterinárního zařízení o konečném výsledku prohlídky a posouzení masa a vedlejších produktů porážky.*) Od zemědělské organizace nelze požadovat náhradu nákladů za zpracování na jatkách, za prohlídky, za přesun nebo za odklizení masa zdravotně závadného.

(6) Váha zvířat, popřípadě masa se zjišťuje vážením s přesností na kilogramy. Ke zlomkům do půl kilogramu se nepřihlíží, zlomky nad půl kilogramu se zaokrouhlují nahoru.

(7) Zvířata (vyjma telat) mají být dodávána a přejímána nenakrmená a nenapojená, pokud nebyla požádána zemědělská organizace o nakrmení. Jsou-li zvířata (vyjma telat) nevylačněná nebo nakrmená a napojená, provede se váhová srážka do 5 % ze živé váhy, u nadměrně nakrmených zvířat do 8 % ze živé váhy. Jestliže ani 8 % srážka nestačí nadměrnou nakrmenost postihnout, zařadí nákupní organizace zvířata jen do třídy jakosti podle jakostních znaků a nákupní váha se stanoví až na podkladě kontrolní porážky. U přelačněných zvířat se živá váha zvyšuje o přirážku na lačnost. U jatečných telat se provádí srážka na nakrmenost v paušální výši 1 kg z každého kusu. Zemědělská organizace se nemůže zprostit odpovědnosti za škodu na dopravovaném zvířeti způsobenou nadměrnou nakrmeností, pokud je zvíře dopravováno na nejbližší jatky.

(8) Kontrolní porážka podle § 14 odst. 5 se provádí přednostně před ostatními porážkami. Výsledek kontrolní porážky je pro obě organizace závazný, bude-li kontrolní porážka provedena nejpozději do 24 hodin po odběru (§ 14 odst. 7). Po této době je výsledek kontrolní porážky závazný jen v údaji o jakosti; pokud jde o váhu, platí váha zjištěná při odběru po odečtení srážky na nakrmenost, kterou uvedla zemědělská organizace při odběru. Kontrolní porážku lze však provádět jen v průběhu doby, v rámci které lze ještě spolehlivě posoudit jakost masa dodaného kusu v době odběru. Nákupní organizace je povinna vyrozumět zemědělskou organizaci včas před provedením kontrolní porážky o místu a době kontrolní porážky. Zemědělská organizace je oprávněna zúčastnit se provedení kontrolní porážky.

(9) Při kontrolní porážce z důvodu jakostního zařazení se u skotu, telat a ovcí posoudí zařazení živého zvířete podle jakosti masa a v případě rozdílu se podle jakosti masa přeřadí živé zvíře do odpovídající třídy jakosti; u jatečných prasat nad 115 kg živé váhy, popřípadě u sviní a řezanců se pro jakostní zařazení posuzuje tloušťka hřbetního sádla podle technické normy. Při kontrolní porážce skotu, ovcí a prasat z důvodů stanovení srážky na nakrmenost se čistá (nákupní) váha určí podle dosažené výtěžnosti, a je-li sporná jak jakost, tak i nakrmenost, zařadí se zvíře nejprve podle znaků jakosti masa do příslušné třídy jakosti a z váhy masa se vypočte živá váha čistá (nákupní) tak, že se vezme za základ váha vytěženého masa a nejnižší výtěžnost jakostní třídy (u skotu mezitřídy). Tato váha se nemění, pokud odpovídá výtěžnostnímu rozpětí příslušné jakosti třídy, do které bylo zvíře zařazeno nákupní organizací. U skotu jakostní třídy E a u ovcí a koní jakostní třídy D se za nejnižší výtěžnost považuje nejvyšší výtěžnost těchto tříd snížená o 2 %.

(10) Při nepřítomnosti zemědělské organizace při kontrolní porážce ověřuje její výsledek veterinární zařízení, popřípadě Státní inspekce jakosti zemědělských výrobků.

(11) Vzniknou-li vyšší náklady přepravou zvířete ke kontrolní porážce, jdou k tíži organizace, v jejíž neprospěch bylo rozhodnuto.

(12) K jatečným účelům se nakupují krávy, jalovice, bahnice a prasnice jen na základě souhlasu veterinárního zařízení. Zjistí-li se po poražení, že zvíře bylo březí, odečte se zemědělské organizaci dodatečně z nákupní váhy váha plodu (včetně plodových vod a obalů) a zemědělská organizace je povinna vrátit nákupní organizaci částku odpovídající váze plodu (včetně plodových vod a obalů).

§ 36

(1) Nákupní organizace nemůže uplatňovat práva z odpovědnosti za vady dodaných zvířat ani práva z odpovědnosti za škodu vzešlou z jejich vad, pokud při odběru zvířete vystavila nákupní lístek (nákup v živém - na pevno), u kontrolních porážek lístek o převzetí.

V těchto případech vystaví nákupní organizace lístek o převzetí (§ 14 odst. 7) a nákupní lístek vystaví podle konečného výsledku prohlídky a posouzení masa.
(2) Nákupní organizace neprovádí nákup v živém (na pevno) u zvířat, u nichž se vyskytují vady, které by mohly mít za následek nepoživatelnost masa, jako např.:

a) nemoc nebo podezření z nákazy projevující se zjevnou poruchou celkového zdravotního stavu (horečka, snížená pohyblivost, nevstávání);

c) vyhublost v důsledku nemoci, stáří nebo dlouhotrvající krajní podvýživa, doprovázená celkovou sešlostí, sníženou pohyblivostí;

d) rozsáhlé proleženiny.

b) hluboké hnisavé rány nebo zranění značného rozsahu;

(3) Nákupní organizace nemůže odmítnout nákup v živém (na pevno) v případě, že jsou dodána zvířata v živém s vadami, které nemají za následek nepoživatelnost masa, jako např.:

a) některé nemoci (např. aktinomykóza v malém rozsahu, záněty a katary pohlavních orgánů, vyléčené záněty i když zanechaly zjevné následky, zaprahlost vemene);

c) poškození kůže.

b) hubenost vzniklá z podvýživy nebo z přestálé nemoci, avšak bez poruchy celkového zdravotního stavu;

(4) Nedohodnou-li se organizace o tom, zda má být proveden nákup v živém (na pevno), rozhodne veterinární zařízení.

(5) Z domácích porážek prasat se mohou dodat na plnění dodávkových úkolů vepřové půlky bez drobů, s hlavou nebo bez hlavy, avšak s hřbetním a plstním sádlem.

(6) Váha masa vytěženého z nutných porážek a ze zvířat zpeněžovaných v mase, pokud toto maso bylo určeno pro veřejné stravování, tj. bez konfiskovaných částí, se započítává na plnění smluvního množství jednotlivých druhů jatečných zvířat tak, že váha masa se násobí u skotu, koní a skopového bravu koeficientem 2, u prasat koeficientem 1,25, u telat koeficientem 1,4. Váhou vytěženého masa se rozumí váha 4 čtvrtí u skotu a koní nebo 2 půlek u prasat nebo celých telat v kůži nebo u dospělých zvířat skopového bravu váha trupu bez noh, a to vždy s vrostlým lojem nebo sádlem a s ledvinami ve vychladlém stavu.

(7) Pro zařazení jatečného skopového bravu kozího do jakostních tříd se stanoví tyto jakostní znaky:

- pro kozy a kozly:
jakostní třída A:	zvířata plně zmasilá, velmi dobré jatečné hodnoty,
jakostní třída B:	zvířata zmasilá, dobré jatečné hodnoty,
jakostní třída C:	zvířata málo zmasilá;
- pro kůzlata:
jakostní třída A:	kůzlata silná, plně zmasilá, ve váze nad 4,5 kg,
jakostní třída B:	kůzlata slabší, málo zmasilá, o váze od 3,5 kg do 4,5 kg.

§ 37

Jatečná drůbež

(1) Jatečná drůbež se dodává podle ČSN 46 6415.

(2) Pro dodací lhůty jatečné drůbeže platí obdobně ustanovení § 34 odst. 2.

(3) Nákupním místem je provozovna zemědělské organizace. Nákupní organizace předem dohodne se zemědělskou organizací odběr drůbeže (čas a množství). Zemědělská organizace je povinna připravit drůbež k dodávce na místo přístupné dopravnímu prostředku. Neodebere-li nákupní organizace drůbež v dohodnutém množství a čase, nemůže se zprostit odpovědnosti za škodu tím způsobenou.

(4) Nákupní organizace je povinna odmítnout odběr drůbeže, není-li k dodávce připojeno veterinární osvědčení.

(5) Na dodávku drůbeže nemocné z chovů nebo oblastí zamořených nemocemi nebo drůbeže podezřelé z nakažení nebo z nákazy, vystaví nákupní organizace lístek o převzetí. Nákupní lístek vystaví nákupní organizace podle konečného výsledku prohlídky a posouzení masa veterinárním zařízením. Případné zvýšené náklady spojené s porážkou hradí zemědělská organizace.

§ 38

Jateční koně a jatečná hříbata

jakostní třídy B při výtěžnosti nad 51 %
(1) Pro zařazení jatečných koní do jakostních tříd je rozhodující výtěžnost masa. Podle výtěžnosti se zařazují jateční koně do:
jakostní třídy A při výtěžnosti nad 57 %
jakostní třídy D při výtěžnosti do 45 %
jakostní třídy C při výtěžnosti nad 45 %

jakostní třída A: hříbata plně zmasilá, velmi dobré jatečné hodnoty,
jakostní třída C: hříbata málo zmasilá.
jakostní třída B: hříbata zmasilá, dobré jatečné hodnoty,
(2) Pro zařazení jatečných hříbat (koní do dvou let) do jakostních tříd se stanoví tyto znaky:

(3) Dodací lhůty u jatečných koní a jatečných hříbat se sjednávají s přesností na čtvrtletí.

(4) Pro dodávky jatečných koní a hříbat platí obdobně ustanovení § 35 odst. 4 a § 36 odst. 6.

§ 39

(1) Zemědělské organizace (uživatelé honiteb) uzavírají s nákupní organizací smlouvu o dodávce zvěřiny ze zvěře spárkaté (jelení, dančí, mufloní, srnčí), ze zvěře černé, zaječí a pernaté (koroptve a bažanti), a to na váhové množství stanovené plánem dodávek zvěřiny pro veřejné zásobování schváleným okresním národním výborem.

(2) Dodací lhůty zvěřiny se stanoví s přesností na čtvrtletí.

(3) Nákupní organizace neuzavírají smlouvu na dodávku zvěřiny od zemědělských organizací z honiteb, které slouží zvláštním účelům; zemědělská organizace v takovém případě musí předložit rozhodnutí ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství, že honitba je určena pro zvláštní účely. Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství určí kdy, v kterých případech a jaké množství zvěřiny z této honitby bude dodáno nákupní organizaci.

(4) Pokud bude zemědělské organizaci povolen mimořádný odstřel nad stanovený plán odstřelu, musí být dodán nákupní organizaci veškerý úlovek.

§ 40

(1) Zvěř spárkatá a černá musí být dodána nejpozději do 2 dnů, v letním období do 24 hodin po odstřelení, zajíci nejpozději do 2 dnů, bažanti a koroptve nejpozději do 24 hodin po ukončení honu.

(2) U zvěře spárkaté a černé musí zemědělská organizace ihned po odstřelení oznámit nákupní organizaci druh a množství této zvěřiny a dohodnout se o jejím převzetí. U zajíců, bažantů a koroptví je zemědělská organizace povinna oznámit nákupní organizaci nejméně 5 dnů předem den a místo hromadného honu, jakož i druh a pravděpodobné množství zvěřiny, která bude dodána a dohodnout se o jejím převzetí.

(3) Zemědělské organizace dodávají:
- zajíce řádně vymačkané,
- koroptve řádně vyháčkované.
- zvěř spárkatou v přiměřené mrtvé váze, odpovídající stáří a pohlaví zvěře, řádně vyvrženou, bez paroží, v kůži, nerozrušenou,
- zvěřinu všech druhů zdravou, nerozstřílenou, vychladlou a nezapařenou,
Pokud nákupní organizace převezme zvěřinu neodpovídající jakostním podmínkám (částečně znehodnocenou), dohodne se zemědělskou organizací srážku na váze, odpovídající předpokládanému konfiskátu nebo odpadu.

U zvěře spárkaté se nejnižší váha vztahuje jen na dospělé kusy. Mladé a zdravé kusy mohou být dodávány i ve váze nižší. Dospělou zvěř o váze nižší než uvedené v tomto odstavci, převezme nákupní organizace, jen je-li možné jí použít k přímé spotřebě nebo ke zpracování.

zvěř jelení	45 kg
zvěř černá	40 kg
zvěř srnčí	8 kg
zvěř zaječí	3 kg
zvěř koroptví	18 dkg

(4) Pro jednotlivé druhy zvěřiny se stanoví tyto nejnižší váhy (v mrtvém stavu):

(5) Bažanty přejímá nákupní organizace od zemědělské organizace podle těchto jakostních tříd:
jakostní třída I.: kohouti a slepice nad 0,70 kg mrtvé váhy,
jakostní třída II.: kohouti a slepice do 0,70 kg mrtvé váhy,
jakož i všechny kusy střelené na měkko (tj. s rozstřeleným břichem) bez ohledu na váhu.

§ 41

Živá zvěř

(1) Pro třídění živé zvěře (podle pohlaví a stáří), jakost, přejímání a přepravu platí ustanovení ČSN 48 8301.

koroptev	1 (kohout): 1
bažant	1 (kohout): 3-5
zajíc	1 (samec): 2

Samčí zvěř u koroptví a zajíců dodaná nad stanovený poměr pohlaví, se nezapočítává na plnění dodávkového úkolu.
(2) Závazek k dodávce živé zvěře vzniká z plánu mysliveckého hospodaření a lovu jednotlivých zemědělských organizací schváleného okresním národním výborem (§ 117 zákona). Množství živé zvěře stanovené plánem podle jednotlivých druhů se rozumí v tomto poměru pohlaví:

(3) Nákupní organizace je povinna poskytnout zemědělské organizaci prostředky potřebné k odchytu zvěře.*)

(4) Zemědělská organizace, která nesplní dodávky živé zvěře v množství stanoveném v plánovacím aktu (odstavec 2), je povinna zaplatit nákupní organizaci penále ve výši 20 % z ceny nedodané živé zvěře. Penále v téže výši je povinna zaplatit nákupní organizace zemědělské organizaci za neodebranou živou zvěř.

§ 42

Ryby

kapr I. váh. tř.	- 1 kg
kapr II. váh. tř.	- 0,6 kg
kapr III. váh. tř.	- 0,4 kg
štika	- 0,5 kg
sumec	- 1,5 kg
candát	- 0,5 kg
marena	- 0,3 kg
lín	- 0,2 kg
pstruh obecný a duhový	- 0,15 kg
cejn	- 0,3 kg
okoun říční	- 0,15 kg
okoun pstruhový	- 0,3 kg
úhoř	- 0,5 kg

(1) Nebudou-li ve smlouvě uvedeny jiné jakostní podmínky, platí pro odběr tržních ryb tyto nejnižší váhy:
Ryby, které nedosahují nejméně této váhy, přejímá nákupní organizace, jen jestliže jsou způsobilé k přímé spotřebě nebo ke zpracování.

(3) Tržní ryby musí být dodávány zdravé, nezávadné a živé. Pokud podle zvláštních předpisů**) je přípustné nakoupit i čerstvé mrtvé ryby zdravotně nezávadné, nákupní organizace je převezme; musí však tuto okolnost vyznačit v nákupním lístku.

(2) Dodací lhůty u ryb se stanoví s přesností na čtvrtletí.

§ 43

Vepřové kůže z domácích porážek

(1) Dodávku vepřových kůží z domácích porážek upravuje zvláštní předpis.***)

(2) Pro zařazení vepřových kůží do jakostních tříd platí ČSN 79 1265.

§ 44

Jateční králíci

(1) Jateční králíci se dodávají živí, nezávadní, hodící se k okamžitému poražení; nemají být krmeni nejméně 6 hodin před dodávkou. Mohou být dodáváni ve stáří do dvou let, musí být přiměřeně zmasilí a dosahovat u malých odrůd váhy alespoň 2 kg, u velkých odrůd 2,5 kg. Musí mít čistou, zdravou, neporušenou srst a kožku. Nákupní organizace může při nákupu provést srážku na nakrmenost do 15 dkg za kus.

(2) Dodací lhůty u jatečných králíků se stanoví zpravidla s přesností na čtvrtletí.

§ 45

(2) Pro stanovení dodacích lhůt mléka platí obdobně ustanovení § 34 odst. 2.

(1) Syrové kravské mléko (dále jen „mléko“) se dodává v jakostech stanovených ČSN 57 0601.

§ 46

(2) Nákupní organizace je povinna zajistit odvoz mléka z nákupních míst podle dohodnutého svozního plánu, nejdéle do 20 hodin po nadojení, pokud nejsou stanoveny lhůty kratší.

(3) Nákupní organizace je povinna poskytnout zemědělské organizaci čisté konve k dodávce mléka. Znečištěné konve je zemědělská organizace povinna čistit na náklad nákupní organizace.

(4) Zemědělská organizace je povinna vybavit nákupní místo zařízením k zajištění jakosti mléka a k zjišťování množství dodaného mléka. Spory o zjišťování množství a jakosti mléka rozhoduje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

(1) Nákupní organizace odebírá mléko v nákupním místě. Nedohodnou-li se organizace o nákupním místě nebo o zřízení několika nákupních míst, rozhodne rozpor okresní národní výbor po vyjádření výrobní zemědělské správy. Ve výjimečných případech může okresní národní výbor po projednání s výrobní zemědělskou správou stanovit, že nákupním místem je provozovna nákupní organizace, pokud není vzdálena více jak 10 km od provozovny zemědělské organizace. V těchto případech hradí nákupní organizace náklady spojené s přepravou mléka.

§ 47

(6) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský může povolit u cisternového svozu výjimku z povinnosti denního odběru vzorků během měsíce, musí však být odebráno nejméně 15 vzorků platných pro stanovení tučnosti.

(1) Převzetí mléka potvrdí nákupní organizace v lístku o převzetí, ve kterém uvede množství, stupeň kyselosti, teplotu, stupeň čistoty mléka, počet obalů a odebraných vzorků. Nákupní lístek vystaví nákupní organizace po zjištění procenta tučnosti, popřípadě dalších ukazatelů potřebných k určení jakosti v laboratoři nákupní organizace.

Vzorky se odebírají
(2) Tučnost (popřípadě i specifická váha) a další hodnoty potřebné pro posouzení jakosti dodávaného mléka, se zjišťují denně podle ČSN 57 0530.

a) u cisternového svozu v nákupním místě,

b) u konvového svozu v provozovně nákupní organizace.

(3) Vzorky se odebírají do vzorkovnic z každé denní dodávky mléka; minimální velikost vzorku je 250 ml. Nákupní organizace je povinna provést rozbory vzorků týž den a zbytky vzorků uschovat do doby stanovené Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským.

(4) Neodebere-li nákupní organizace mléko v době stanovené svozním plánem, odpovídá zemědělská organizace za teplotu a kyselost mléka připraveného ke svozu jen další jednu hodinu.

(5) Nebude-li ve výjimečných případech možno provést rozbor vzorku (mléko zčásti promrzlé, rozbití vzorkovnice apod.), má se za to, že mléko má tučnost odpovídající průměrné tučnosti skutečně zjištěné u ostatního mléka dodaného v běžném měsíci.

§ 48

Při cisternovém svozu se provádí denně kontrola tučnosti mléka zjištěného rozborem vzorků odebraných v nákupním místě (§ 47 odst. 2 písm. a)). Kontrolní vzorek se odebere z celého množství mléka obsaženého v cisterně po řádném promíchání obsahu cisterny, a to nejméně dvěma náběry. Tučnost kontrolního vzorku se stanoví dvěma cejchovanými tukoměry (v případech stanovených Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským 3 tukoměry). Jestliže rozdíl mezi tučností kontrolního vzorku a tučností zjištěnou rozborem vzorků odebraných v nákupním místě přesahuje 0,30 %, postupuje se jako by vzorky nebyly v nákupním místě odebrány (§ 47 odst. 5). Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský může nákupní organizaci povolit, že se takto postupuje i v případě, přesahuje-li denní rozdíl 0,10 %.

§ 49

(2) Pokud odvoz mléka nebude uskutečněn ani do jedné hodiny po době stanovené svozním plánem, je povinna nákupní organizace nahradit zemědělské organizaci náklady spojené s čekáním na předání mléka.

(1) V případě, že zemědělská organizace vyznačí na lístku o převzetí výsledky vlastního rozboru provedeného podle ČSN 57 0530 a neshoduje-li se s výsledkem rozboru provedeným nákupní organizací, stanoví se jakost mléka dohodou obou organizací. Nedojde-li k dohodě, je nákupní organizace povinna požádat bezodkladně o rozhodnutí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Neučiní-li tak, platí údaj o jakosti uvedený zemědělskou organizací.

§ 50

Proplácení dodávek mléka

(1) Za dodané mléko poskytne nákupní organizace zemědělské organizaci přiměřenou zálohu a provádí měsíční zúčtování.

(2) Nákupní organizace zaplatí zemědělské organizaci cenu za dodané mléko podle průměrné tučnosti, jež se vypočte tak, že se sečtou tukové jednotky dodané v jednotlivých dnech zúčtovacího období příslušnou zemědělskou organizací a tento součet se dělí množstvím litrů mléka, které dodala v témže období. Průměrná tučnost se vypočítává na dvě desetinná místa.

§ 51

Zjistí-li nákupní organizace rozborem podle ČSN 57 0530 porušení dodávky mléka přídavkem vody, má právo na srážku ve výši 0,60 Kčs za 1 litr přidané vody; tím nejsou dotčeny důsledky stanovené jinými předpisy.

§ 52

Sběr mléka prováděný jednotnými zemědělskými družstvy

(1) Smlouva nákupní organizace a jednotného zemědělského družstva o tom, že jednotné zemědělské družstvo obstará v obci sběr mléka od výrobců-jednotlivců (členů jednotných zemědělských družstev, jednotlivě hospodařících rolníků, drobných uživatelů zemědělské půdy), musí mít písemnou formu. Návrh smlouvy předkládá vždy nákupní organizace (§ 354 zákona).

(2) Ve smlouvě organizace dohodnou, jak budou odebírány vzorky mléka, jak bude stanovena tučnost, jaké budou povinnosti jednotného zemědělského družstva při proplácení mléka výrobcům-jednotlivcům, která zařízení a pomůcky poskytne nákupní organizace jednotnému zemědělskému družstvu k řádnému sběru mléka a v jaké výši budou jednotnému zemědělskému družstvu uhrazeny náklady vynaložené na sběr mléka pro nákupní organizaci.

§ 53

Nákupní organizace odprodá zemědělské organizaci za každých 100 litrů mléka dodaných nákupní organizaci nejméně 18 litrů odstředěného pasterovaného mléka nebo podmáslí. Odstředěné pasterované mléko nebo podmáslí se vydává pravidelně a v jakosti stanovené technickými normami. Nákupní organizace může podle dohody se zemědělskou organizací vydávat za odstředěné pasterované mléko nebo podmáslí sušené odstředěné mléko, a to v poměru 1 kg sušeného odstředěného mléka za 11 litrů čerstvého odstředěného pasterovaného mléka nebo podmáslí. Toto mléko nebo podmáslí se vydává zemědělským organizacím v nákupním místě mléka. Zemědělské organizace jsou povinny konve, ve kterých se jim dodává toto mléko nebo podmáslí, vracet vymyté.

§ 54

Smetana, selské máslo, ovčí mléko a hrudkový sýr

(1) Smetana se dodává z plemenářských hospodářství, a to v jakostech stanovených ČSN 57 0656, hrudkový a ovčí sýr se dodává v jakostech stanovených ČSN 57 1137, ovčí mléko se dodává v jakostech stanovených v ÚN MPP 10 854.

(3) Selské máslo se nakupuje od zemědělských organizací jen v mimořádných případech a jeho dodávku určují zvláštní předpisy.*) Jakostní podmínky selského másla se dohodnou ve smlouvě.

(2) Propočet smetany na plnění smlouvy o dodávce mléka se provede vydělením tukových jednotek ve smetaně průměrnou tučností současně dodaného mléka. Dodává-li zemědělská organizace výlučně smetanu, provede se přepočet vydělením tukových jednotek ve smetaně základní tučností 3,60 %.

§ 55

Vejce konzumní

(2) Dodací lhůta konzumních vajec se stanoví s přesností na měsíc. Organizace si mohou dohodnout nejpozději 15 dnů před začátkem dodávkového čtvrtletí zpřesnění množství stanovených pro jednotlivé měsíce.

(3) Nákupním místem je vždy dohodnutá provozovna zemědělské organizace. Dodávka vajec se uskutečňuje v den dohodnutý ve svozním plánu. Nebylo-li možno dodržet plán svozu, je nákupní organizace povinna provést náhradní svoz nejpozději do tří dnů a započítat plnění na období, ve kterém měla být vejce odebrána.

(1) Konzumní vejce se dodávají v jakostech stanovených ČSN 46 6408.

(4) Zemědělská organizace je povinna do doby odběru vajec nákupní organizací uložit vejce v takovém prostředí, aby nebyla vystavena vlivům poškozujícím jejich jakost (teplo, mráz, déšť apod.), a uložit vejce do obalů.

(5) Pokud zemědělská organizace dodává nestandardní vejce, je povinna je balit odděleně a obal označit.

§ 56

Ovčí vlna

(4) Zemědělská organizace je povinna roztřídit vlnu podle jednotlivých jakostních tříd (kousky oddělit od rouna a zabalit do zvláštních obalů podle jakostních skupin). Jestliže byly ovce označeny nesmytelnou barvou nebo dehtem, musí být značky před střiží vystříhány a zařazeny do kousků.

(6) K váze dodané surové vlny do pěti dkg se nepřihlíží; množství v rozmezích 10 dkg se zaokrouhluje od 5 dkg nahoru.

(1) Vlna se dodává v jakostech stanovených ČSN 80 1310.

(2) Dodací lhůta vlny se stanoví s přesností na čtvrtletí.

(3) Vlna musí být ihned po střiži rozprostřena 10 až 14 dní na vzdušném místě a potom uložena ve vhodném obalu.

(5) Nákupní organizace stanoví výtěžnost vlny a její jakostní zařazení ihned při jejím převzetí.

§ 57

Včelí med

(1) Včelí med se dodává v jakosti stanovené technickou normou ÚN - 57 0490 - 59.

(2) Dodací lhůta u včelího medu se stanoví s přesností na čtvrtletí.

(3) Zemědělské organizace (včelaři) mají právo, uzavřou-li s nákupní organizací smlouvu na dodávku medu, na nákup 7 kg rafinovaného krystalového cukru na každé včelstvo za maloobchodní cenu sníženou o 1,80 Kčs za 1 kg.

§ 58

(5) Užitkovými zvířaty jsou zvířata určená k dalšímu chovu nebo jinému využití (výkrm, použití k laboratorním účelům, k výrobě biopreparátů, sér apod.). Chovnými zvířaty jsou chovné krávy, jalovice a prasnice z chovů, kde je prováděna kontrola užitkovosti, pokud neodpovídají podmínkám pro zařazení do tříd plemenné hodnoty.

(1) Plemenná zvířata se nakupují podle zařazení do výsledné třídy plemenné hodnoty stanovené technickými normami
Plemenná zvířata se nakupují zpravidla na trzích na plemenná zvířata, popřípadě ze stáje podle tržního řádu vydaného ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

	ČSN
plemenný skot	46 6110
plemenná prasata	46 6150
plemenné ovce	46 6210
plemenné kozy	46 6230
kuřata, slepice, kohouti	46 6410
krůty	46 6440
husy	46 6510
kachny	46 6540

(2) Chovná a užitková zvířata se dodávají podle jakostních podmínek stanovených zvláštními předpisy.*)

(3) Násadová vejce se dodávají podle podmínek stanovených technickou normou ČSN 46 6409.

(4) Dodací lhůty se stanoví s přesností na čtvrtletí a u selat a běhounů na měsíc.

(6) Zemědělské organizace jsou oprávněny prodávat po splnění smluvních závazků v rámci okresu užitková zvířata. Při prodeji užitkových zvířat mimo rámec okresu je třeba, jde-li o organizace řízené výrobní zemědělskou správou jejího souhlasu, o který požádá prodávající zemědělská organizace; tohoto souhlasu není třeba při prodeji plemenných a užitkových koní.

(7) Jako nákupní místo pro užitková a chovná zvířata může být dohodnut též nákupní trh. Užitková zvířata se nakupují v lačném stavu, nejméně 6 hodin po krmení. Při nákupu nakrmených zvířat se provede srážka ze zjištěné váhy do 5 %, při nadměrné nakrmenosti až do 8 %.

§ 59

(2) Pro zařazení skopců prodávaných k dalšímu užitku do jakostních tříd platí tato ustanovení:

c) do jakostní třídy III. se zařazuje plemeno valaška a jiná nezušlechtěná plemena.

b) do užitkové třídy II. se zařazují plemena - zušlechtěná valaška, cigaja, kříženci,

a) do užitkové třídy I. se zařazuje plemeno merino,

(3) Selata vhodná pro chov musí být zdravá, starší 6 týdnů, o váze úměrné jejich věku, nejméně 12 kg, nejvýše však o váze 25 kg. Přitom musí svým vývinem a jakostními znaky splňovat předpoklady pro další chov nebo výkrm.

(4) Běhouni (ve váze od 25 - 50 kg) musí být zdraví a musí mít předpoklady k dalšímu úspěšnému dokrmu nebo chovu.

(5) Nákupní organizace je oprávněna při dodávce selat a běhounů vhodných k chovu provést srážku z váhy na nakrmenost do 5 %. Selata a běhouny nevhodné pro další chov (zakrslíky) je možno nakupovat jen jako jatečná prasata.

(1) Pro zařazení ovcí do chovných tříd platí tato ustanovení:

d) do chovné třídy IV. se zařazují ovce k plemenitbě schopné podle zevnějšku s hrubými vadami, s vlnou průměrné jakosti, chrup opotřebovaný.

c) do chovné třídy III. se zařazují ovce podle zevnějšku s ojedinělými hrubými vadami, s vlnou průměrné jakosti, chrup opotřebovaný, avšak pevný,

b) do chovné třídy II. se zařazují ovce podle zevnějšku bez hrubých vad, s vlnou jakostní odpovídající příslušnému plemeni, ve stáří do pěti let (vyměněny všechny řezáky), chrup úplně zachovalý,

a) do chovné třídy I. se zařazují ovce podle zevnějšku vysoce kvalitní, s vlnou prvotřídní jakosti odpovídající příslušnému plemeni, ve stáří do 4 let (vyměněny nejvýše tři páry řezáků),

§ 60

(2) Při nákupu a prodeji užitkových koní včetně hříbat se organizace dohodnou o ceně a jakosti.

(1) Plemenní koně se dodávají podle výsledné třídy plemenné hodnoty stanovené ČSN 46 6310.

§ 61

(1) Jako násadová vejce se dodávají vejce slepičí, kachní, husí, krůtí a perliččí.

(2) Vejce, která nákupní organizace před vložením do líhní vyřadí pro neodpovídající jakost, vrátí zemědělské organizaci při dalším odběru násadových vajec; u slepičích vajec je podle dohody nakoupí za podmínek platných pro nákup konzumních vajec a započítá na plnění úkolu dodávky konzumních vajec.

Část III

Dodávky zemědělských potřeb

§ 62

Ustanovení této části vyhlášky se vztahují na dodávky

a) hnojiv,

b) samovazačových motouzů, motouzů do lisů a provázkových povřísel,

c) chemických přípravků do zemědělství,

d) zahradnických potřeb,

e) krmiv, krmivových směsí a odpadů ke krmení,

f) krmného pasterovaného mléka k napájení telat,

g) osiv, sadby a školkařských výpěstků,

h) chmelařských potřeb,

ch) chovných a užitkových zvířat a zástavového skotu pro dokrm,

i) jiných zemědělských potřeb dodávaných nákupními organizacemi.

Oddíl1

Všeobecné dodací podmínky

§ 63

Ustanovení tohoto oddílu se vztahují na všechny dodávky zemědělských potřeb dodávané podle této vyhlášky nákupními organizacemi zemědělským a jiným organizacím (dále jen „odběratel“), pokud u jednotlivých potřeb není stanoveno jinak ve zvláštních dodacích podmínkách (§ 77 až 100).

§ 64

Uzavírání smluv

(k § 152 zákona)

(1) V případech, kdy odběratel neuzavírá s nákupní organizací smlouvu o dodávce zemědělských výrobků a potřeb podle § 2, předkládá návrh smlouvy (objednávku) nákupní organizaci nejpozději 60 dnů před začátkem roku.

(2) Na jednorázové dodávky předkládá odběratel nákupní organizaci objednávku dvojmo nejpozději 25 dnů před měsícem nebo čtvrtletím, v němž má být dodávka uskutečněna.

(3) K objednávce na jednorázové dodávky je nákupní organizace povinna se vyjádřit do 10 dnů od uplynutí lhůty stanovené pro předložení objednávky; u opožděně předložené objednávky do 10 dnů od jejího obdržení.

§ 65

Jakost

(k § 172 zákona)

(1) Jakost dodávaných zemědělských potřeb musí odpovídat technickým normám.

(2) U dodávek z dovozu může být jakost sjednána odchylně od technických norem, pokud není na dovážené výrobky vydána zvláštní technická norma. Nákupní organizace je povinna sdělit odběrateli včas, v jaké jakosti budou potřeby dovezeny.

§ 66

Balení a obaly

(k § 178 zákona)
Pro hospodaření s obaly platí zvláštní předpisy.*)

§ 67

Přeprava

(k § 180 zákona)
Přeprava zemědělských potřeb a náhrady dovozného jsou upraveny v příloze k této vyhlášce.

§ 68

Dodací lhůty

(k § 187 zákona)
Dodací lhůty se stanoví s přesností na čtvrtletí.

§ 69

Přepravní dispozice

(k § 189 zákona)
Pokud by odběratel požadoval uskutečnění vagónové dodávky do jiné stanice určení než do nejbližší vykládací stanice, je povinen oznámit to nákupní organizaci buď při uzavírání smlouvy nebo nejpozději 45 dní před počátkem dodací lhůty.

§ 70

Prověření množství a jakosti

Odběratel je povinen dodávku prohlédnout ještě za přítomnosti pracovníka předávající organizace (nákupní organizace, dopravce) tak, aby mohl zjistit, zda předávané množství odpovídá údajům v průvodních dokladech a dále zřejmou porušenost nebo neúplnost dodávky a okolnosti rozhodné pro uplatnění práv z toho vyplývajících. Podle okolností odběratel zejména

b) prověří u vozových zásilek vnější neporušenost vozu a jeho uzávěrů, u otevřeného vozu zřejmou úplnost nákladu,

a) provede všechny úkony stanovené pro odebírání výrobků přepravními řády,

c) prověří počet kusů dopravovaných bez obalu, v ostatních případech počet obalových jednotek,

e) prověří neporušenost vnějších obalů balených jednotek,

d) prověří hrubou váhu dodávky, popřípadě jejích jednotlivých částí,

f) porovná značky (signa) dodávky, popřípadě jejích jednotlivých částí (obalových jednotek nebo kusů) s dodacími nebo dopravními doklady (§ 193 zákona).

§ 71

Zápis o vadách zjištěných při odběru

(1) Zjistí-li odběratel nesrovnalosti v množství, zřejmou porušenost nebo neúplnost dodávky nebo okolnosti tomu nasvědčující, je povinen o tom spolu s pracovníkem předávající organizace (zpravidla dopravce) sepsat zápis, ve kterém obě organizace uvedou svá stanoviska.

(2) Dokud pracovník předávající organizace odmítá sepsat nebo podepsat zápis, není odběratel povinen dodávku převzít (§ 194 zákona).

§ 72

(1) Při odběru od dopravce odpovídá odběratel nákupní organizaci za splnění všech povinností, které právní předpisy, zejména přepravní řády ukládají příjemci zásilky.

(2) V případech, kdy nákupní organizace odpovídá za dopravovanou zásilku, je odběratel povinen uplatnit právo z odpovědnosti dopravce způsobem stanoveným v právních předpisech, jinak nemůže v rozsahu tohoto práva požadovat ani na nákupní organizaci ani na odesílateli zásilky náhradu.

(3) Při traťových dodávkách má všechna práva i povinnosti odběratele příjemce zásilky (§ 195 zákona).

§ 73

(1) Zjistí-li odběratel vadu jakosti, přizve zpravidla nákupní organizaci, orgán společenské kontroly nebo nestrannou osobu k sepsání zápisu o tom, jak byla vada zjištěna a k případnému odběru vzorku. Ze zásilky se odebírají tři vzorky způsobem stanoveným v technické normě.

(2) Jde-li o dodávku zemědělských potřeb dodávaných podniky řízenými Ústřední správou nákupu zemědělských výrobků, přizve odběratel k sepsání zápisu nejbližší zemědělský nákupní a zásobovací závod, který je povinen vyslat svého pracovníka do tří dnů od vyrozumění a sepsat s odběratelem zápis, v němž obě organizace uvedou svá stanoviska, popřípadě zajistí odběr vzorků podle platných technických norem. Tento zápis nahrazuje reklamaci.

§ 74

Vzorky

(k § 181 zákona)

(1) Odebrané vzorky musí odběratel zapečetit. O odběru vzorku se současně sepíše zápis, v němž se uvede, jakým způsobem a v jakém množství byly vzorky odebrány. Tento zápis podepíší osoby přítomné odběru vzorků.

(2) Jeden vzorek si ponechá odběratel a dva předá (odešle) nákupní organizaci současně se zápisem. Nákupní organizace zašle jeden vzorek bez zbytečného odkladu Státní inspekci jakosti zemědělských výrobků, u krmiv, osiv, sadby, hnojiv a chemikálií Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému. Jejich rozhodnutí o jakosti je pro obě organizace závazné. Nezašle-li nákupní organizace vzorky k rozboru, platí, že reklamaci uznává.

§ 75

Reklamační lhůty

(k § 136 zákona)

(1) Vady dodávky, které jsou zřejmé již při odběru od předávající organizace, musí být reklamovány do 7 dnů od převzetí, a to u nákupní organizace, jinak právo z odpovědnosti za tyto vady zaniká.

(2) Ostatní vady je odběratel povinen reklamovat u nákupní organizace písemně (nebyl-li sepsán zápis podle § 73 odst. 2) bez zbytečného odkladu po jejich zjištění, nejpozději však do 7 dnů před skončením záruční doby; jinak právo z odpovědnosti za vady zaniká.

§ 76

Prověřování množství a jakosti a reklamace u traťových dodávek z dovozu

(k § 249 a 250 zákona)

(1) Příjemce traťových dodávek z dovozu je povinen prověřit množství a jakost dodávky tak, aby zajistil nákupní organizaci veškerá práva vůči dodavateli.

(2) Nákupní organizace je povinna sdělit příjemci traťové dodávky odchylné podmínky pro prověřování množství a jakosti předem tak, aby příjemce dodávky mohl zajistit řádné prověření a včasnou reklamaci.

(3) Není-li jiné dohody, musí být výrobky při reklamaci vady jakosti až do vyřízení reklamace v zahraničí uloženy odděleně od ostatních výrobků a bez předchozího souhlasu nákupní organizace nesmí s nimi odběratel nakládat způsobem, který by přezkoumání reklamované vady ztížil nebo znemožnil.

Oddíl2

Zvláštní dodací podmínky zemědělských potřeb

§ 77

Tento oddíl obsahuje zvláštní ustanovení pro jednotlivé druhy zemědělských potřeb.

A. HNOJIVA

§ 78

(3) V rámci celoročního sjednaného objemu hnojiv má nákupní organizace právo dodat hnojiva i před smluvenou dodací lhůtou. Odběratel nemůže takové dodávky odmítnout, pokud byl nákupní organizací upozorněn na to, jaké množství a druhová skladba hnojiv budou plněny předčasně.

(2) Nákupní organizace je povinna plnit dodávky hnojiv v druzích dohodnutých ve smlouvě. Organizace se mohou dohodnout na změně druhové skladby hnojiv. Pro plnění smlouvy je však vždy rozhodná dodávka v čistých živinách.

(1) Hnojivy jsou dusíkatá, fosforečná, draselná, kombinovaná, vápenatá, humusová a bakteriální hnojiva a odpadové látky užívané ke hnojení.

§ 79

(k § 250 zákona)
Reklamační lhůty u traťových dodávek z dovozu

(1) Není-li dohodnuto ve smlouvě jinak, je příjemce traťových dodávek hnojiv z dovozu povinen reklamovat u nákupní organizace v těchto lhůtách:

c) ostatní vady do čtyř měsíců od příchodu výrobků do místa určení.

a) vady dodávek, které jsou zřejmé již při odběru od předávající organizace, do tří dnů od příchodu výrobků do místa určení,

b) vady dodávek ze zemí socialistického tábora, zjistitelné pouze předepsaným nebo dohodnutým chemickým nebo technickým rozborem, nejpozději do pěti týdnů, z ostatních zemí do deseti dnů od příchodu výrobků do místa určení,

(2) Jestliže příjemce nereklamoval ve lhůtách stanovených v předchozím odstavci, jeho právo z odpovědnosti za vady zaniká.

B. SAMOVAZAČOVÉ MOTOUZY, MOTOUZY DO LISŮ A PROVÁZKOVÁ POVŘÍSLA

§ 80

Pro zjištění množství dodaných motouzů je rozhodná váha uvedená na visačce. Je-li skutečná váha nižší, je rozhodná tato váha.

C. CHEMICKÉ PŘÍPRAVKY PRO ZEMĚDĚLSTVÍ

§ 81

(2) Ostatní chemické přípravky objednává odběratel po zjištění potřeby. Odběratel není vázán lhůtou uvedenou v § 64 odst. 2.

(1) Ve smlouvě se zajišťují mořidla, herbicidy, zimní postřiky na ovocné stromy, přípravky na ochranu chmele a révy vinné, konzervační prostředky pro silážování, dezinfekční a dezinsekční přípravky, popřípadě další chemické přípravky, stanovené Ústřední správou nákupu zemědělských výrobků v dohodě s ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

§ 82

(k § 135 zákona)
Záruční doba

(1) Nákupní organizace odpovídá za přípravky po dobu, která je stanovena od data výroby a vyznačena na obalu nebo na dodacím listě, nejméně však po dobu dvou měsíců od splnění dodávky.

(2) Jestliže záruční doba přesáhne dobu účinnosti stanovenou výrobcem, může být přípravek dodán jen se souhlasem Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

§ 83

Balení a obaly

(k § 178 zákona)

(1) Přepravní skříně a ohradové palety musí být vyprázdněny ihned po obdržení výrobků.

(5) Plechové bubny, které jsou fakturovány společně s dodávkou, může odběratel nabídnout nákupní organizaci, která je převezme, pokud jsou dále použitelné za dvě třetiny pořizovací ceny.

(2) Pro vrácení sudů, konví a hoboků platí lhůty uvedené na průvodním dokladu v souladu se zvláštními předpisy.*)

(3) Nevrátí-li odběratel konve, sudy a hoboky ve stanovené lhůtě, budou mu nákupní organizací vyfakturovány za pořizovací ceny.

(4) Nabídne-li odběratel nákupní organizaci vyfakturované obaly, je nákupní organizace povinna použitelné obaly odebrat a zaplatit za ně pořizovací cenu (u plechových bubnů dvě třetiny pořizovací ceny) sníženou o dvojnásobek poplatku za opotřebení.

D. ZAHRADNICKÉ POTŘEBY

§ 84

Na dodávky zahradnických potřeb předkládají odběratelé objednávky nejpozději do 15. srpna předcházejícího roku v členění na jednotlivá čtvrtletí.

E. KRMIVA, KRMIVOVÉ SMĚSI A ODPADY KE KRMENÍ

§ 85

Závazek dodat krmiva odběrateli vzniká pro nákupní organizaci též v případech uvedených v § 19 odst. 4, § 23, 33 a 53.

§ 86

(2) Dojde-li k prodlení odběratele v dodávce surovin (§ 138 zákona), je nákupní organizace povinna oznámit odběrateli zastavení dodávek krmivových směsí nejméně 10 dnů předem a současně o tom podat zprávu se zdůvodněním výrobní zemědělské správě.

(1) Ve smlouvě o dodávce zemědělských výrobků a potřeb se nákupní organizace zavazuje dodat odběrateli krmivové směsi, pokud jí odběratel dodá odpovídající množství surovin. Propočet množství krmivových směsí za dodané suroviny se stanoví na základě koeficientů, které stanoví na běžný rok ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství v dohodě s Ústřední správou nákupu zemědělských výrobků.

§ 87

(k § 172 zákona)
Jakost

(1) Jakost dodávaných surovin na výrobu krmivových směsí musí odpovídat technickým normám.

(2) Nabídne-li odběratel k dodávce zrniny o vyšší standardní vlhkosti, bude dohodnuto místo, kam dodá zrniny k přesušení. Přepravu do místa sušení a náklady sušení hradí odběratel.

§ 88

Množství

(k § 175 zákona)

(2) Pro plnění dodávek surovin je rozhodující skutečná váha suroviny přepočtená na standardní vlhkost.

(1) Dodané množství krmiv a krmivových směsí, jakož i množství surovin na výrobu krmivových směsí, se smí odchylovat od množství sjednaného ve smlouvě v jednotlivých měsících o ± 5 %.

§ 89

Obaly

(k § 178 zákona)

(1) Tekutá a vodnatá krmiva se dodávají v nádobách odběratele, není-li jiné dohody.

(2) Odběratel je povinen ohlásit nákupní organizaci ihned výskyt nákazy zvířat. Byla-li v provozovnách odběratele zjištěna slintavka, nakažlivé zmetání, mor prasat, obrna prasat, sípavka prasat, salmonela a svrab, nesmí být dodávky uskutečňovány v jutových pytlích. Obaly, které přišly do provozoven odběratele, kde se vyskytla nákaza, nesmí být vráceny a odběratel je povinen je zničit. Nákupní organizace vyfakturuje tyto obaly odběrateli v jejich skutečné hodnotě.

§ 90

(k § 187 zákona)
Dodací lhůta pro dodávky krmiv, krmivových směsí a surovin na výrobu krmivových směsí se stanoví s přesností na měsíc. Odběratel dohodne s nákupní organizací časový plán dodávek v rámci měsíce.
Dodací lhůty

§ 91

Nákupní organizace odpovídá za jakost krmiv a krmivových směsí až do konce záruční doby stanovené technickými normami, nejméně však tři týdny od splnění dodávky.
Záruční doba
(k § 135 zákona)

F. KRMNÉ PASTEROVANÉ MLÉKO K NAPÁJENÍ TELAT

§ 92

(2) Dodací lhůty se sjednávají na jednotlivá čtvrtletí a zpřesňují se na jednotlivé měsíce vždy 7 dní před počátkem dodávkového měsíce.

(1) Nákupní organizace dodává na základě zvláštní dohody odběrateli krmné pasterované mléko pro napájení telat v jakosti podle ČSN 57 0599, a to v množství, které odpovídá množství syrového mléka, jež odběratel dodal nákupní organizaci pro tento účel, nejvýše však 300 l na jedno chované tele. Pro dodávky syrového mléka platí ustanovení § 45 až 51.

G. OSIVA, SADBA A ŠKOLKAŘSKÉ VÝPĚSTKY

§ 93

(6) O výsledku místního šetření v porostu se pořídí zápis, v němž organizace uvedou svá stanoviska o zjištěných vadách a jehož správnost ověří svými podpisy. Tento zápis nahrazuje reklamaci.

(1) Nákupní organizace odpovídá za pravost druhu a odrůdy a za předepsanou jakost osiva, sadby a školkařských výpěstků, jakož i za to, že na ně byl vydán uznávací list, popřípadě u obchodního osiva a sadby povolovací list (§ 107).

(2) Záruční doba u osiv a sadby končí uplynutím nejbližšího vegetačního období po splnění dodávky, u školkařských výpěstků uplynutím období první plodnosti.

(3) Zjistí-li odběratel během vegetačního období vady jakosti dodaných výrobků, je povinen bez zbytečného odkladu reklamovat tyto vady u nákupní organizace.

(4) Nákupní organizace je povinna zajistit do 7 dnů po obdržení reklamace místní šetření v porostu za účasti odběratele, výrobní zemědělské správy, Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, popřípadě dodavatele nákupní organizace.

(5) Při místním šetření v porostu se postupuje zpravidla takto:

c) zjistí se, jaký vliv bude mít vada na další vývoj porostu a dohodne se opatření, aby se škoda dále nezvětšovala (zaorání, přihnojení, přisetí atd.),

b) zjistí se, jak se vada projevuje v porostu,

a) zjistí se postup pěstění (agrotechnika),

d) odebere se vzorek ze zbytku dodávky (partie), je-li k dispozici.

H. CHMELAŘSKÉ POTŘEBY

§ 94

(1) Na chmelařské potřeby s výjimkou množitelského materiálu předkládá odběratel předběžný požadavek nejpozději do 15. června předcházejícího roku.

(2) Nákupní organizace je oprávněna dodat na základě předběžného požadavku část vodicího drátu pro pěstění chmele již ve třetím a čtvrtém čtvrtletí; dodaný vodicí drát se započte na plnění smlouvy, která bude uzavřena.

CH. CHOVNÁ A UŽITKOVÁ ZVÍŘATA A ZÁSTAVOVÝ SKOT PRO DOKRM

§ 95

(1) Pro jakost dodávaných chovných a užitkových zvířat platí obdobně ustanovení § 58 až 60.

(2) Zástavový skot pro dokrm musí odpovídat požadavkům dalšího dokrmu. Minimální váha kusu nesmí klesnout pod 180 kg živé váhy a u skotu pinczgavského plemene pod 160 kg živé váhy.

§ 96

(1) Množství se stanoví ve smlouvě v kusech. Dodané množství se může odchylovat od množství sjednaného ve smlouvě o 10 %. V přepravních dokladech, dodacích listech a fakturách se množství stanoví v kusech a v kg živé váhy.

(2) Druhová skladba se ve smlouvě sjednává u chovných a užitkových krav a jalovic na nezapuštěné, březí a podle přibližného stáří, u ostatního chovného a užitkového skotu podle pohlaví a přibližného stáří (věkové rozpětí), u chovných koní, hříbat a chovných ovcí též podle plemenné příslušnosti. Organizace si mohou dohodnout podrobnější druhovou skladbu včetně určení počtu zdravých kusů a reagentů TBC.

§ 97

Nákupní organizace obstará při dodávkách drahou přepážky, zahrážky, koryta, provazy a řetězy. Tyto pomocné materiály odběratel nevrací. Nákupní organizace je fakturuje odběrateli.
Pomocný materiál

§ 98

Přeprava

(k § 180 zákona)

(3) Při přepravě zvířat z nákupního místa drahou zajistí nákupní organizace jejich odeslání a obstará průvodce, byla-li o to odběratelem požádána. Nepožádá-li odběratel nákupní organizaci o průvodce, je povinen jej zajistit sám. Při přepravě silničním dopravním prostředkem odběratele zajistí nákupní organizace naložení zvířat a podestýlku. Organizace se mohou dohodnout, že zvířata budou přepravena dopravním prostředkem nákupní organizace.

(1) Nákupní organizace je povinna oznámit odběrateli nejméně 21 dnů předem den, hodinu a místo, kde budou zvířata připravena k výběru (místo svodu), množství a druh zvířat. Současně si vyžádá přepravní dispozici, pokud nebyla stanovena již ve smlouvě.

(2) Odběratel je oprávněn odmítnout dodávku zástavového skotu v případech, kdy od poslední dodávky zástavového skotu neuplynulo 6 měsíců, a to až do uvolnění stájových prostor; toto odmítnutí je však povinen sdělit nákupní organizaci nejpozději 5 dnů po obdržení vyrozumění o konání svodu.

(4) Odběratel je povinen převzít selata a zástavový skot pro dokrm i mimo pracovní dobu, pokud mu to bylo předem oznámeno.

§ 99

Výběr a prověřování chovných a užitkových zvířat a zástavového skotu

(2) Jestliže se odběratel nedostaví k výběru zvířat, k němuž byl vyzván, platí, že souhlasí s tím, aby nákupní organizace provedla u chovného a užitkového skotu, u ovcí a zástavového skotu výběr, zjištění množství a jakost zvířat za něj. Nákupní organizace je povinna v tomto případě zajistit při výběru a zjištění množství a jakosti účast výrobní zemědělské správy, v jejímž obvodu se nákup zvířat provádí.

(3) Prověření množství a jakosti selat provede odběratel při převzetí dodávky.

(1) Odběratel je povinen provést výběr chovných a užitkových zvířat a zástavového skotu (s výjimkou selat) v místě svodu, popřípadě v jiném dohodnutém místě. Při výběru se současně zjišťuje množství a jakost vybraných zvířat, o čemž vystaví nákupní organizace doklad, který odběratel potvrdí.

(4) Výběr koní a hříbat nelze provést bez přítomnosti odběratele. Nedostaví-li se odběratel k výběru, k němuž byl vyzván, nemůže se zprostit odpovědnosti za škodu tím způsobenou.

(5) Nedojde-li při výběru, zjišťování množství a jakosti chovného a užitkového skotu, ovcí a zástavového skotu k dohodě mezi nákupní organizací a odběratelem o množství, jakosti nebo o srážkách na nakrmenost, platí obdobně ustanovení § 14 odst. 3.

ze živé váhy uvedené v průvodním dokladu (vážním protokole). V těchto případech je odběratel oprávněn požadovat pouze náhradu váhového úbytku nad výše uvedené procento, při čemž pro výpočet těchto úbytků je rozhodný rozdíl mezi váhou uvedenou v průvodním dokladu a váhou zjištěnou ve stanici určení (místě určení).
(6) Při přepravě selat drahou nebo dopravními prostředky nákupní organizace je odběratel oprávněn uplatnit váhové úbytky, jestliže ztráty na váze selat při trvání přepravy činí:
do 12 hodin více než 7 %
do 24 hodin více než 9 %
do 36 hodin více než 10 %
do 48 hodin více než 12 %
přes 48 hodin více než 15 %

(7) Nákupní organizace je povinna předat odběrateli současně s dodávkou vážní list (vážní protokol), v němž se uvede druh, počet a jakost dodávaných zvířat, údaje směrodatné pro stanovení ceny, jakož i nákupní váha a cena za jednotku. Odběratel potvrdí příjem dodávky na kopii vážního listu ihned při odběru, dopravují-li se zvířata silničním dopravním prostředkem.

(8) Jsou-li selata dopravována drahou nebo dopravními prostředky nákupní organizace a zjistí-li odběratel při převzetí zásilky vady zvířat, je povinen ihned vyrozumět telegraficky nebo telefonicky nákupní organizaci a vyzvat ji k účasti na přejímce. Hrozí-li nebezpečí úhynu zvířete, je odběratel povinen přizvat k účasti na přejímce veterinární zařízení; stejně se postupuje, nedostaví-li se nákupní organizace k přejímce do dvou dnů od převzetí. Obdobně postupuje odběratel, zjistí-li vady zvířat nebo zástavového skotu pro dokrm později. Je-li nutno zvíře porazit, musí odběratel zajistit, aby na požádání byla nákupní organizaci v jatečném závodě předložena kůže poraženého zvířete, aby bylo možno ověřit jeho totožnost.

§ 100

(k § 136 zákona)
Reklamační lhůty

(2) Vady selat, které nejsou zřejmé při odběru od předávající organizace a vady ostatních zvířat, které nebylo možno zjistit při výběru a zjištění množství (§ 99 odst. 1), musí být písemně reklamovány do 15 dnů od splnění dodávky, jde-li o mladá zvířata, a do 42 dnů od splnění dodávky, jde-li o starší zvířata; jinak právo z odpovědnosti za tyto vady zaniká.

(1) Vady selat, které jsou zřejmé již při odběru od předávající organizace, musí být písemně reklamovány do tří dnů od převzetí, jinak právo z odpovědnosti za tyto vady zaniká.

(3) Za mladá zvířata se považují:

b) skot do 100 kg živé váhy nebo ve stáří do dvou měsíců;

d) hříbata ve stáří do půl roku.

c) ovce a kozy do 20 kg živé váhy nebo ve stáří do tří měsíců;

a) selata a běhouni ve váze od 25,5 do 50 kg;

Část IV

Společná a závěrečná ustanovení
Majetkové sankce
(k § 204 - 208 zákona)

§ 101

Penále za prodlení dodavatele

(1) Pokud v této vyhlášce není stanoveno jinak (§ 41), je dodavatel, který je v prodlení s dodávkou zemědělských výrobků (potřeb), povinen zaplatit odběrateli za prvý den prodlení penále ve výši 5 % z ceny nedodaných zemědělských výrobků (potřeb) a trvá-li prodlení déle než jeden měsíc, ještě další penále ve výši 5 % z ceny zemědělských výrobků (potřeb) nedodaných ani během měsíce po dodací lhůtě. Povinnost zaplatit penále za prvý den prodlení se snižuje na 0,5 % z ceny nedodaných zemědělských výrobků (potřeb), jestliže dodavatel nejpozději do 15 dnů po uplynutí lhůty k plnění dá peněžnímu ústavu příkaz k proplacení tohoto penále a jestliže v téže lhůtě odběrateli sdělí údaje potřebné k zúčtování placeného penále.

(2) Dohodne-li odběratel s dodavatelem po uplynutí původní dodací lhůty novou (náhradní) dodací lhůtu nebo je-li taková lhůta stanovena rozhodnutím hospodářské arbitráže a je-li dodavatel v prodlení s dodáním zemědělských výrobků (potřeb) v této náhradní dodací lhůtě, platí další penále ve výši 5 %. Právo na penále za prodlení, které vzniklo před uzavřením dohody o náhradní dodací lhůtě, není tím však dotčeno.

(3) Jestliže dodací lhůta nebyla dodržena jen proto, že veřejný dopravce nepřijal řádně ohlášenou zásilku k přepravě, nebo že překročil lhůtu stanovenou pro její přepravu, nevčítá se pro účely majetkových sankcí doba, po kterou zdržení způsobené dopravcem trvá.

§ 102

Penále za prodlení odběratele

(1) Odběratel, který ve stanovených lhůtách nepředložil dodavateli odvolávku nebo neoznámil přepravní dispozice, je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 2 % z ceny zemědělských výrobků (potřeb), jichž se nesplnění této povinnosti týká, a trvá-li prodlení déle než měsíc, ještě další penále ve výši 3 % z ceny zemědělských výrobků (potřeb), u nichž tato povinnost nebyla splněna ani v této další lhůtě.

(2) Jestliže má být dodávka splněna odevzdáním výrobků odběrateli, je odběratel, který řádně nabídnuté zemědělské výrobky (potřeby) nepřijme, povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 5 % z ceny neodebraných zemědělských výrobků (potřeb).

§ 103

Penále za dodávku zemědělských potřeb vadné jakosti

(1) Dodavatel, který dodal zemědělské potřeby vadné jakosti, je povinen zaplatit odběrateli penále ve výši 10 % z fakturované ceny těchto zemědělských potřeb, nejvýše však desetinásobek ceny opravy, jde-li o vadu, která byla dodavatelem odstraněna.

(2) Penále uvedené v odstavci 1 se snižuje na polovinu, jestliže se odběratel rozhodne, že si zemědělské potřeby ponechá bez opravy, popřípadě že je za náhradu nákladů opraví nebo dá opravit. Stejným způsobem se penále uvedené v odstavci 1 snižuje, jestliže dodavatel nejpozději do jednoho měsíce po obdržení reklamace dodá nové, bezvadné zemědělské potřeby, nebo vady jakosti v této době opraví; jsou-li zemědělské potřeby opravovány, nevčítá se do této doby doba od sdělení dodavatele, že souhlasí s opravou zemědělských potřeb, do odeslání zemědělských potřeb odběratelem k opravě.

(3) Penále uvedené v odstavci 1 se neplatí

a) při opravě zemědělských potřeb, na které je poskytnuta prodloužená záruční doba a dodavatel opraví vadu nebo vymění vadnou potřebu do 15 dnů od obdržení reklamace, popřípadě v jiné dohodnuté lhůtě,

b) provádí-li se statistická přejímka a dodávka nebyla odmítnuta jako nevyhovující,

c) při dodávce zemědělských potřeb lepší jakosti, než byla sjednána, pokud si je odběratel ponechá.

§ 104

Byla-li vadnost způsobena hrubým porušením technologického postupu, je dodavatel povinen zaplatit odběrateli penále ve výši 20 % z fakturované ceny vadných zemědělských potřeb; ustanovení § 103 nelze v takovém případě použít.

§ 105

Penále za jinak vadné plnění

(1) Dodavatel je povinen zaplatit odběrateli penále ve výši 5 % z ceny vadného plnění, jestliže dodal zemědělské potřeby neoznačené stanoveným způsobem nebo zemědělské potřeby nekompletní nebo je-li předmět jeho plnění jinak vadný.

(2) Dodavatel, který dodal menší množství zemědělských potřeb, než uvedl v průvodních dokladech, je povinen zaplatit odběrateli penále ve výši 10 % z ceny chybějících zemědělských potřeb.

§ 106

(1) Na dodávky zemědělských výrobků od jednotných zemědělských družstev nelze použít ustanovení § 101 až 105. Tato ustanovení se však použijí při dodávkách zemědělských potřeb jednotným zemědělským družstvům a jejich odběru jednotnými zemědělskými družstvy.

(2) Organizace jsou povinny majetkové sankce stanovené touto vyhláškou vyúčtovat a vymáhat. Penále, které v jednotlivém případě nepřesáhne částku 200 Kčs, nemusí být účtováno ani vymáháno.

§ 107

Rozsah náhrady škody

Při škodách způsobených dodávkou vadného osiva, sadby, včetně chmelové sádě, kořenáčů a školkařských výpěstků se nahradí i to, čeho by zemědělská organizace při pravidelném běhu věcí dosáhla, kdyby nedošlo k vadné dodávce (ušlý zisk).
(k § 145 odst. 3 zákona)

Část V

Dodávky jednotlivě hospodařících rolníků

§ 108

Pro nákup zemědělských výrobků od jednotlivě hospodařících rolníků a drobných uživatelů zemědělské půdy, chovatelů krav a ostatních hospodářských zvířat (dále jen „jednotlivě hospodařící rolníci“) platí přiměřeně ustanovení této vyhlášky s odchylkami stanovenými v § 109.

§ 109

(1) Jednotlivě hospodařící rolníci dodávají zemědělské výrobky v druzích, množství a lhůtách stanovených výměry o dodávce, vydávanými místními národními výbory, popřípadě smlouvami o dodávce. Podrobnosti o stanovení dodávek zemědělských výrobků stanoví zvláštní předpis.*)

(2) Při stanovení výše dodávkových úkolů jednotlivě hospodařícím rolníkům přihlíží místní národní výbor k velikosti zemědělských závodů jednotlivě hospodařících rolníků, k jejich výrobním možnostem, zejména k výměře orné půdy, k výměře ploch trvale věnovaných pěstování speciálních kultur a k technickému vybavení závodu, jakož i k sociálním podmínkám rodiny jednotlivě hospodařícího rolníka, zejména k počtu dětí a ke zdravotnímu stavu příslušníků rodiny, kteří jsou výživou odkázáni na výsledky zemědělského hospodaření. Dodávkové úkoly jednotlivě hospodařících rolníků nemají přesahovat úroveň dodávkových úkolů místního jednotného zemědělského družstva včetně záhumenků.

(3) Pokud nákupní organizace uzavírá s jednotlivě hospodařícím rolníkem smlouvu o dodávce, stanoví se množství na základě přímé dohody nákupní organizace s jednotlivě hospodařícím rolníkem.

(4) Nákupním (sběrným) místem pro dodávky vajec, drůbeže, králíků, medu, jehňat, kůzlat, holoubat apod. od jednotlivě hospodařících rolníků je místo, které stanoví okresní národní výbor po projednání s místním národním výborem na návrh nákupní organizace.

(5) Jestliže jednotlivě hospodařící rolník nemůže bez svého zavinění splnit dodávkový úkol např. proto, že jeho zemědělský závod byl postižen živelní pohromou nebo hromadným vyhynutím dobytka, nebo došlo-li ke změně výměry půdy zemědělského závodu, upraví přiměřeně, popřípadě zruší místní národní výbor na jeho žádost výměr nebo smlouvu a oznámí tyto změny příslušné nákupní organizaci.

(6) Jestliže jednotlivě hospodařící rolník neplní ze své viny dodávkový úkol, upozorní jej místní národní výbor na jeho povinnosti a na důsledky neplnění. Jestliže toto opatření nepřinese žádoucí výsledek, přistoupí k vymáhání úkolu stanoveného výměrem nebo smlouvou podle předpisů o řízení ve věcech správních.**)

(7) Spory vzniklé při plnění vydaných výměrů nebo uzavřených smluv mezi nákupní organizací a jednotlivě hospodařícími rolníky rozhodují místní národní výbory.

(8) Jednotlivě hospodařící rolníci, dodávají-li nákupní organizaci technickou cukrovku nebo čekanku, mají nárok na zpětný odprodej cukru za sníženou cenu. Obdrží poukázky na nákup cukru za státní maloobchodní cenu, sníženou o 6,- Kčs za 1 kg, a to za každých 100 kg dodané cukrovky na množství 0,15 kg cukru a za každých 100 kg dodané čekanky na množství 0,20 kg cukru. Za dobře a včas vykonané jarní práce na cukrovce a čekance mohou jim být po skončení druhé okopávky vydány poukázky na nákup zlevněného cukru jako záloha na dodávky cukrovky a čekanky, a to na 100 kg cukru za každý ha skutečně obdělané plochy cukrovky a čekanky.

(9) Nákupní místo u mléka nemá být vzdáleno více než 1,5 km od sídla zemědělského závodu jednotlivě hospodařícího rolníka. Nákupní organizace provádí měsíční zúčtování dodaného mléka vždy do každého 15. dne následujícího měsíce.

(10) U sdružených dodávek mléka od jednotlivých dodavatelů proplatí nákupní organizace jednotlivé dodávky na základě porovnání průměrné tučnosti zjištěné v nákupní organizaci s průměrnou tučností všech sdružených dodavatelů a po provedení příslušných schodkových srážek (přirážek).

(11) Místní národní výbor může v dohodě s nákupní organizací povolit dodávku selského másla, popřípadě kravského hrudkového sýru v obcích, kde nelze z technických důvodů provádět nákup mléka (odlehlé obce, samoty apod.).

(12) Jednotlivě hospodařící rolníci mají nárok na odprodej 15 l odstředěného pasterovaného mléka nebo podmáslí za každých 100 l mléka dodaných nákupní organizaci.

§ 110

Zemědělské potřeby se dodávají jednotlivě hospodařícím rolníkům v rozsahu stanoveném příslušnými předpisy. Jinak pro dodávky a odběr zemědělských potřeb platí ustanovení občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.

§ 111

Evidence o smlouvách (výměrech) o dodávce a jejich plnění

(1) Evidenci o uzavřených smlouvách o dodávce zemědělských výrobků a zemědělských potřeb a vydaných výměrech o dodávce zemědělských výrobků vedou zemědělské nákupní a zásobovací podniky (závody).

(2) Evidenci o oboustranném plnění uzavřených smluv (plnění vydaných výměrů) jednotlivými zemědělskými organizacemi vedou nákupní organizace pověřené nákupem jednotlivých druhů zemědělských výrobků.

(3) Zemědělské nákupní a zásobovací podniky (závody) pravidelně čtvrtletně kontrolují oboustranné plnění uzavřených smluv (plnění vydaných výměrů). Za tím účelem jsou ostatní nákupní organizace povinny předkládat jim přehledy o plnění uzavřených smluv (vydaných výměrů).

(4) Nákupní organizace jsou povinny předkládat ve stanovených lhůtách předepsané výkazy o nákupu zemědělským nákupním a zásobovacím podnikům (závodům) a svým nadřízeným orgánům.

§ 112

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1964.

k vyhlášce č. 122/1964 Sb.
PŘEPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBKŮ A POTŘEB A NÁHRADY DOVOZNÉHO

I. Přeprava zemědělských výrobků

1. Nákupní místo (§ 8 vyhlášky) nemá být vzdáleno od středu obce (osady), v níž je provozovna zemědělské organizace (sklizňový úsek, jde-li o dodávku ovoce od okresní správy státních silnic), ze které je uskutečňována dodávka, více než 10 km,*) u dodávek ovoce více než 5 km a u dodávek mléka více než 1,5 km. Nákupním místem u jatečné drůbeže a vajec je dohodnutá provozovna zemědělské organizace.

2. Zemědělské organizace jsou povinny dodávat zemědělské výrobky do nákupních míst na svůj náklad. Je-li v odůvodněných případech určeno nákupní místo vzdálené více než 10 km, u dodávek ovoce více než 5 km a u dodávek mléka více než 1,5 km, zaplatí nákupní organizace zemědělské organizaci náhradu dovozného za rozdíl vzdáleností. Nákupní organizace zaplatí zemědělské organizaci náhradu dovozného za rozdíl vzdáleností i v případech, kdy zemědělské výrobky budou na žádost nákupní organizace dodány do vzdálenějšího místa než bylo uvedeno ve smlouvě.

3. Zvláštní úprava náhrady dovozného u dodávek cukrovky, čekanky, tabáku, léčivých a aromatických rostlin, osiv a sadby vyšších stupňů množení a zvěřiny je uvedena v části III bod 2 této přílohy.

4. Zemědělská organizace je povinna zemědělské výrobky složit (bez urovnání) v nákupním místě na místo určené nákupní organizací (např. na vstupní rampu, do násypného koše, na složiště, na připravený vagón), je-li k němu příjezd způsobilý pro dopravní prostředek. To platí i v případech, odváží-li nákupní organizace výrobky do nákupního místa vlastními nebo vyslanými dopravními prostředky. V těchto případech hradí zemědělská organizace nákupní organizaci dovozné, nejvýše však do stanovených vzdáleností (10, 5, 1,5 km).

II. Přeprava zemědělských potřeb

1. Veškeré dodávky zemědělských potřeb s výjimkou traťových dodávek, dodávek bramborové sadby a dodávek chemických přípravků pro státní akci odebírá odběratel z místně příslušného specializovaného skladu (výrobny) nákupní organizace. Zajišťuje-li podle dohody organizací přepravu nákupní organizace, hradí náklady přepravy odběratel.

2. Bramborovou sadbu dodává nákupní organizace při dodávkách silničními dopravními prostředky na rampu zemědělského závodu a při dodávkách po železnici do železniční stanice určení; chemické prostředky pro státní akci až na místo spotřeby.

3. Dodávky zemědělských potřeb odpovídající celovagónovým zásilkám se dodávají zpravidla jako traťové dodávky.

4. Odběratel dodává suroviny na výrobu krmivových směsí do dohodnuté výrobny krmiv nebo skladu nákupní organizace na svůj náklad podle smluveného časového plánu dodávek. Dodané suroviny je povinen složit na rampu výrobny nebo skladu nebo do násypného koše.

5. Při dodávkách surovin na výrobu krmivových směsí a při dodávkách krmivových směsí uhradí nákupní organizace odběrateli náklady dovozu za vzdálenost přesahující 20 km. Zajišťuje-li podle dohody tuto přepravu nákupní organizace, je odběratel povinen nahradit náklady dovozu nejvýše za 20 km.

III. Náhrady dovozného u zemědělských výrobků a potřeb
U jednotlivých druhů zemědělských výrobků a potřeb jsou nákupní i zemědělské organizace oprávněny účtovat vzájemně tyto paušální sazby dovozného, dohodnuté podle § 14 Tarifu silniční nákladní dopravy - TR 4:

1. Všeobecné paušální sazby
K těmto sazbám se účtuje dále náhrada za nakládání a skládání, provádí-li nakládání nebo skládání organizace, která k tomuto úkonu není zavázána. Sazba za nakládku nebo za skládku se účtuje ve výši 0,35 Kčs za 1 q. Při plně mechanizované nakládce a vykládce se tato sazba nevyplácí. Účastní-li se těchto úkonů pracovníci obou organizací, vyúčtuje se sazba podle poměru účasti na této práci.

c) III. skupina výrobků
seno a sláma nelisovaná, sláma čiroku metlového, prázdné makovice, kukuřičná vřetena, čalounická tráva, výrobky z rákosu, stromky, keře, sazenice vinné révy a jahod, koření, telata, kozy, kůzlata, jehňata, selata, drůbež, vlna, včelí med, obaly (prázdné klece, pytle), ostatní zemědělské výrobky a potřeby, které vytěžují vozidlo o nosnosti 5 tun pod 40 % vzhledem k specifickým vahám výrobků a možnosti jejich uložení na vozidle.
Náhrada dovozného 0,42 Kčs za 1 km a 1 q.

b) II. skupina výrobků
Náhrada dovozného 0,21 Kčs za 1 km a 1 q.
Při dodávkách jednotlivých kusů dobytka (nutné porážky) se účtuje minimální vytížení vozidla 20 q.
skot, prasata, ovce, koně, hříbata, sladkovodní ryby, vejce, chmel, stonkový len a stonkové konopí, zelenina lehká (viz příloha č. 2), osiva travin, jetelovin a semena okopanin, seno a sláma lisovaná, rašelina, minerální kyseliny, žňové potřeby, ostatní zemědělské výrobky a potřeby, jako jsou krmiva, chemikálie, chmelařské a zahradnické potřeby, pokud vytěžují vozidlo o nosnosti 5 tun nad 40 % vzhledem k specifickým vahám výrobků a možnosti jejich uložení na vozidle.

a) I. skupina výrobků
Náhrada dovozného 0,14 Kčs za 1 km a 1 q.
zrniny, olejniny, brambory, ovoce, vinné hrozny, zelenina těžká (viz příloha č. 2), hnojiva, krmivové směsi, ostatní zemědělské výrobky a potřeby, jako jsou krmiva, chemikálie, chmelařské a zahradnické potřeby, pokud vytěžují vozidlo o nosnosti 5 tun nad 90 % vzhledem k specifickým vahám výrobků a možnosti jejich uložení na vozidle.

2. Zvláštní paušální sazby

c) Léčivé a aromatické rostliny - nákupní organizace hradí zemědělské organizaci dovozné takto:
zasílá-li dodavatel léčivé a aromatické rostliny do nejbližší nákupny železnicí nebo poštou, uhradí mu nákupní organizace dovozné nebo poštovné podle přepravních dokladů; dodává-li dodavatel léčivé a aromatické rostliny do nejbližší sběrny jiným způsobem než uvedeným v předchozím odstavci, uhradí mu nákupní organizace při dodávkách nad 10 km od středu obce, v níž je provozovna zemědělské organizace (nebo z místa bydliště sběrače), paušální náhradu dovozného, pokud dodávka přesahuje hodnotu 10 Kčs, v této výši:

Váha dodávky v kg	Sazba Kčs	Váha dodávky v kg	Sazba Kčs
do 5,-	2,-	do 13,-	3,60
do 6,-	2,20	do 14,-	3,80
do 7,-	2,40	do 15,-	4,-
do 8,-	2,60	do 25,-	4,50
do 9,-	2,80	do 50,-	5,-
do 10,-	3,-	za každých dalších 50,-	5,-
do 11,-	3,20
do 12,-	3,40

b) Tabák
Nákupní organizace hradí zemědělské organizaci náhradu dovozného ze středu obce (osady), v níž je provozovna zemědělské organizace, do nákupního místa, a to za každých 100 kg čisté váhy tabáku a za každý kilometr 0,30 Kčs.

Odebírají-li zemědělské organizace řízky na jiném dohodnutém vzdálenějším místě, než byla dodána cukrovka, zaplatí nákupní organizace zemědělské organizaci náhradu dovozného za rozdíl vzdálenosti ve výši paušálních sazeb platných pro přepravu cukrovky (§ 23 odst. 3 vyhlášky).
a) Cukrovka a čekanka
Dodává-li nákupní organizace zemědělské organizaci pěstující cukrovku řízky do vzdálenosti větší než byla dodána cukrovka, zaplatí zemědělská organizace nákupní organizaci dovozné za rozdíl vzdálenosti ve výši paušálních sazeb platných pro přepravu cukrovky. Náhrada za nakládání a skládání bude provedena podle ustanovení části III bod 1 této přílohy.
Základem pro výpočet km je vzdálenost od středu obce (osady), kde je provozovna zemědělské organizace, do nákupního místa. Je-li nákupní místo v téže obci, v níž je provozovna zemědělské organizace, stanoví se dovozné paušálem ve výši 0,16 Kčs za 1 q čisté váhy cukrovky a čekanky bez ohledu na vzdálenost a způsob dopravy.

za vzdálenost km	paušální sazba za náhrady dovozného za 1 q čisté váhy cukrovky a čekanky Kčs	za vzdálenost km	paušální sazba náhrady dovozného za 1 q čisté váhy cukrovky a čekanky Kčs
1	0,21	11	1,28
2	0,32	12	1,39
3	0,42	13	1,49
4	0,53	14	1,60
5	0,64	15	1,71
6	0,74	16	1,81
7	0,85	17	1,92
8	0,96	18	2,03
9	1,06	19	2,13
10	1,17	20	2,24
		21-22	2,35
		23-25	2,55
		26-30	3,10
		31-35	3,63
		36-40	4,18
		41-45	4,70
		46-50	5,23

Nákupní organizace hradí zemědělské organizaci dovozné za množství čisté váhy, bez dalších vedlejších náhrad, dodané zemědělskou organizací do nákupního místa v této výši:

d) Osivo a sadba vyšších stupňů množení - dovozné ze zemědělských závodů při nákupu hradí nákupní organizace.

e) Zvěřina - zvěřinu nakupují nákupní organizace z velkých honů přímo na místě, kde je zvěřina po skončení honu obvykle shromažďována nebo po odstřelení ukládána. Velkým honem rozumí se takový, z kterého bude dodáno nákupní organizaci nejméně 150 kg zvěřiny. Jde-li o dodávky z menších honů nebo nemůže-li nákupní organizace převzít zvěřinu v místě honu, popřípadě jde-li o dodávku z honiteb vojenské správy, je zemědělská organizace povinna dopravit zvěřinu do sjednaného nákupního místa. V tom případě je nákupní organizace povinna zaplatit zemědělské organizaci dopravné ve sjednané výši až do 0,20 Kčs za 1 kg u zvěře spárkaté, černé, zajíců a králíků a u ostatní drobné zvěře za 1 kus.

3. Při výpočtu náhrady dovozného podle bodu 1 nebo 2 bude váha přepravovaných výrobků a potřeb účtována včetně váhy obalů.

4. Dovozné při námezdní dopravě prováděné dopravními prostředky zemědělských a nákupních organizací řídí se podle Tarifu silniční nákladní dopravy - TR 4.

k vyhlášce č. 122/1964 Sb.
Zelenina těžká a ovoce
Zelenina lehká
celer bez natě
cibule suchá
černý kořen
červená řepa bez natě
česnek
dýně
kapusta
karotka bez natě
kedlubny bez natě
křen
kukuřice jedlá
melouny
okurky nakládačky
okurky salátové
ovesný kořen
petržel bez natě
petržel v kořenáči
pažitka v kořenáči
rajčata
tuřín
pastinák
salát římský
ředkev bez natě
zelí bílé
vodnice
vinné hrozny
ovoce všeho druhu
zelí červené
celer s natí
celerová nať
cibule s natí
cibule zelenačka
cibule zbounka
česnek s natí
čekankové puky
červená řepa s natí
fazole
hrášek
chřest
jahody
kapusta kadeřavá
kapusta růžičková
karotka s natí
pažitka řezaná
mangold
kedlubny s natí
květák
patisony
paprika zeleninová
kopr mladý
pažitka
pór
ředkev s natí
reveň
prokolice
polníček
pfeferony
petrželová nať kadeřavá
petržel s natí
špenát
salát
semenná paprika
zelí čínské
kořeninová paprika
ředkvičky
štěrbák