Příloha k vyhlášce č. 190/1996 Sb.

1. Druh pozemku

Kód	Název	Zkráceně	Charakteristika druhu pozemku pro účely katastru
2	orná půda		Pozemek,
			a) na němž se pravidelně pěstují obilniny, okopaniny, pícniny, technické plodiny a jiné zemědělské plodiny,
			b) který je dočasně zatravňován (víceleté pícniny na orné půdě),
			c) na němž je postaven skleník, který je v katastru evidován jako budova.
3	chmelnice		Pozemek, na němž se pěstuje chmel.
4	vinice		Pozemek, na němž se pěstuje vinná réva.
5	zahrada		Pozemek
			a) na němž se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné za-hradní plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu,
			b) souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři až do výměry 0,25 ha, který zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami.
6	ovocný sad	ovoc. sad	Pozemek souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři o výměře nad 0,25 ha.
7	trvalý travní porost	travní porost	Pozemek porostlý travinami, u něhož hlavní výtěžek je seno (tráva), nebo určený k trvalému spásání, i když je za účelem zúrodnění rozoráván.
10	lesní pozemek	lesní poz.	a) Pozemek s lesním porostem a pozemek, u něhož byly lesní porosty odstraněny za účelem jejich obnovy, lesní průsek a nezpevněná lesní cesta, není-li širší než 4 m, a pozemek, na němž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů [§ 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb.].
			b) Lesní pozemek, na němž je postavena budova.
11	vodní plocha	vodní pl.	Pozemek, na němž je rybník, vodní tok, vodní nádrž, močál, mokřad nebo bažina.
13	zastavěná plocha a nádvoří	zast. pl.	a) Pozemek, na němž je postavena budova podle § 2 odst. 1 písm. b), d) a e) katastrálního zákona, včetně nádvoří podle § 1 odst. 2 písm. a) této vyhlášky, vyjma skleníku, který je v katastru evidován jako budova, postaveného na zemědělském nebo lesním pozemku a budovy postavené na lesním pozemku.
			b) Společný dvůr u bytových domů podle § 3 odst. 6.
14	ostatní plocha	ostat. pl.	Pozemek neuvedený v předcházejících druzích pozemků.

2. Způsob využití pozemku

Kód	Název	Zkráceně	Význam	Ke druhu pozemku
1	skleník, pařeniště	skleník-pařeniš.	Na pozemku je zřízen skleník nebo pařeniště.	2 až 10
2	školka		Na pozemku je zřízena školka ovocných, lesních nebo okrasných stromů, viničná školka nebo školka pro chmelovou sáď.
3	plantáž dřevin		Na pozemku je semenná plantáž, plantáž energetických dřevin, vánočních stromků, lignikultury apod.	10 a 14
4	les jiný než hospodářský	nehospodář. les	Pozemek zařazený do kategorie lesy ochranné a lesy zvláštního určení podle 7a 8 zákona č. 289/1995 Sb.
5	lesní pozemek, na kterém je budova	budova na les. p.	Lesní pozemek, na kterém je budova, ale pozemek není odňat plnění funkcí lesa.
6	rybník		Umělá vodní nádrž určená především k chovu ryb s možností úplného a pravidelného vypouštění.	11
7	vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném	tok přirozený	Vodní tok, jehož koryto vzniklo působením tekoucí vody a dalších přírodních faktorů (bystřina, potok, řeka) nebo jehož přírodní charakter je změněn technickými zásahy v korytě (např. břehové opevnění) nebo ohrazováním.
8	vodní tok v korytě umělém	tok umělý	Vodní tok, jehož koryto bylo vytvořeno uměle (např. vodní tok v opevněném korytě, průplav, kanál, meliorační stoka apod.).
9	vodní nádrž přírodní	nádrž přírodní	Vodní nádrž, která nebyla vytvořena záměrnou lidskou činností (např. jezero, přírodní deprese naplněná vodou apod.).
10	vodní nádrž umělá	nádrž umělá	Vodní nádrž vytvořená záměrnou lidskou činností s výjimkou rybníku a bazénu ke koupání (např. velká vodní nádrž vytvořená přehradou, malá vodní nádrž, nádrž vytvořená zatopením vytěžených ploch apod.).
11	zamokřená plocha		Zemský povrch trvale nebo po převážnou část roku rozbředlý (močál, mokřad, bažina).
12	společný dvůr		Nádvoří u domů s byty a nebytovými prostory.	13
13	zbořeniště		Pozemek se zbořenou budovou nebo zříceninou.
14	dráha		Dráha železniční, tramvajová, trolejbusová nebo lanová ( 2 až 4 zákona č. 266/1994 Sb.) s vlastní dopravní cestou.	14
15	dálnice		Dálnice a její součásti ( 11 až 13 zákona č. 13/1997 Sb.).
16	silnice		Silnice l. až III. třídy a její součásti.
17	ostatní komunikace	ostat. komunikace	Místní nebo účelová komunikace (včetně zpevněné lesní komunikace) a její součásti.	10 a 14
18	ostatní dopravní plocha	ost. dopravní pl.	Letiště, přístav, veřejné parkoviště (pokud není součástí pozemní komunikace).	14
19	zeleň		Okrasná zahrada, uliční a sídlištní zeleň, park a jiná plocha funkční a rekreační zeleně.
20	sportoviště a rekreační plocha	sport. a rekr. pl.	Hřiště, stadion, koupaliště, sportovní dráha a jízdárna, střelnice, autokemp, tábořiště apod.	10 a 14
21	hřbitov, urnový háj	hřbitov-urn. háj	Hřbitov, urnový háj	14
22	kulturní a osvětová plocha	kult. a osvět. pl.	Botanická a zoologická zahrada, skanzen, amfiteátr, památník apod.
23	manipulační plocha	manipulační pl.	Manipulační a skladová plocha ( 3 odst. 6).
24	dobývací prostor	dobývací prost.	Prostor jednoho nebo více výhradních ložisek nebo prostor jen části výhradního ložiska.	10 a 14
25	skládka		Skládka odpadu.	14
26	jiná plocha		Pozemek nevyužívaný žádným z ostatních vyjmenovaných způsobů včetně pozemku, na kterém je postavena stavba, která se v katastru neeviduje.
27	neplodná půda		Svah, skála a jiná neplodná půda.“.

3. Typ a způsob ochrany nemovitosti

Kód typu	Zkrácený název typu ochrany	Kód způsobu	Zkrácený název způsobu ochrany
1	ochrana přírody a krajiny	6	národní park - I. zóna
		7	národní park - II. zóna
		8	národní park - III. zóna
		9	ochranné pásmo národního parku
		10	chráněná krajinná oblast - I. zóna
		11	chráněná krajinná oblast - II.- IV. zóna
		12	národní přírodní rezervace nebo národní přírodní památka
		13	přírodní rezervace nebo přírodní památka
		14	ochr.pásmo jiného zvlášť chráň. území nebo pam. stromu
2	památková ochrana	15	nemovitá národní kulturní památka
		16	památková rezervace - budova, pozemek v pam. rezervaci
		17	památková zóna - budova, pozemek v pam. zóně
		18	nemovitá kulturní památka
		19	ochr.pásmo něm. kult. památky, pam.zóny, pam. rezervace nebo nem. nár. kult. památky
3	ochrana přírod. léčebných lázní a pří rod. léčivého zdroje	20	vnitřní lázeňské území
		21	přír.léč.zdroj nebo zdroj přír. miner. vody stolní
		22	ochr.pásmo 1. st. nebo užší prozat. ochr. pásmo přír. léčiv. zdroje nebo přír. miner. vody stolní
4	ochrana nerostného bohatství	23	chráněné ložisk. území, popř. dobýv. prostor, nebo území zvl. zásahu do zem. kůry
5	ochrana značky geodetického bodu	24	chráněná značka geodetického bodu
		25	chráněné území značky geodetického bodu
6	jiná ochrana pozemku	26	pozemek určený k plnění funkcí lesa
		27	zemědělský půdní fond

Kód	Význam některých kódů způsobu ochrany nemovitosti
14	Ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nebo památného stromu.
15	Nemovitá národní kulturní památka - budova nebo pozemek prohlášené za národní kulturní památku, pozemky související s budovou.
18	Nemovitá kulturní památka - budova nebo pozemek prohlášené za nemovitou kulturní památku, pozemky související s budovou.
19	Ochranné pásmo nemovité kulturní památky, památkové zóny, památkové rezervace nebo nemovité národní kulturní památky, budovy, pozemky v ochranném pásmu.
21	Přírodní léčivý zdroj peloidu (rašelina, slatina, bahno) nebo vody nebo zdroj přírodní minerální vody stolní.
26	Pozemek určený k plnění funkcí lesa (§ 3 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb.).
27	Zemědělský půdní fond - zemědělská půda a další pozemky náležející do zemědělského půdního fondu (§ 1 odst. 2 a 3 zákona č. 334/1992 Sb.).

5. Kvalita výměry

Kvalita výměry	Kód
Výměra vypočtena ze souřadnic v systému S-JTSK	2
Výměra vypočtena jiným číselným způsobem (z přímo měřených měr nebo ze souřadnic v místním systému)	1
Výměra vypočtena graficky nebo v digitalizované mapě	0

6. Geodetické údaje o zhušťovacím bodu

7. Geodetické údaje o ostatních bodech podrobného polohového bodového pole

8. Klad, rozměry a označení mapových listů katastrální mapy v S-JTSK

9. Mapové značky katastrální mapy v S-JTSK a digitalizované katastrální mapy

10. Předměty obsahu katastrální mapy vyhotovené podle dřívějších předpisů v měřítku 1:1440, 1:2500 a 1:2880, jejichž mapové značky a popis není shodný s bodem 9 této přílohy

11. Technické požadavky na body podrobného polohového bodového pole

12. Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření a zobrazení polohopisu katastrální mapy

13. Mezní odchylky výpočtu výměr

14. Vzor geometrického plánu pro rozdělení nemovitostí

15. Vzor geometrického plánu pro vyznačení věcného břemene

16. Obsah a formální náležitosti geometrického plánu
Popisové pole
Grafické znázornění
Výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí
Seznam souřadnic
Výkaz údajů o BPEJ k parcelám nového stavu

2a. Typ budovy

Kód	Název	Zkráceně
1	budova s číslem popisným	č.p. ...
2	budova s číslem evidenčním	č.e. ...
3	budova bez čísla popisného nebo evidenčního
4	rozestavěná budova	rozestav.

2b. Způsob využití budovy
Zapisuje se převažující způsob využití budovy.

Kód	Název	Zkráceně	Význam
6	bytový dům	byt. dům	Stavba pro bydlení, ve které převažuje funkce bydlení [ 3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb.].
7	rodinný dům	rod. dům	Stavba pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena k bydlení; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví [ 3 písm. c) vyhlášky č. 137/1998 Sb.].
8	stavba pro individuální rekreaci	ind. rekr	Jednoduchá stavba, která svými objemovými parametry, vzhledem a stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinnou rekreaci, například rekreační domek, chata, rekreační chalupa, zahrádkářská chata [ 3 písm. d) vyhlášky č. 137/1998 Sb.].
9	stavba pro shromažďování většího počtu osob	shromaž.	Stavba s alespoň jedním prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4m2 (konferenční sály, divadla, kina, koncertní síně, taneční sály, sportovní haly, tribuny apod. [ 3 písm. e) vyhlášky č. 137/1998 Sb.].
10	stavba pro obchod	obchod	Stavba s prodejnami a jinými obchodními prostory, velkoprodejny, nákupní střediska, obchodní domy apod.
11	stavba ubytovacího zařízení	ubyt. zař.	Stavba nebo její část, kde je veřejnosti poskytováno přechodné ubytování a služby s tím spojené (hotel, motel, penzion, turistická ubytovna, kemp a skupina chat-bungalovů, kulturní nebo památkové objekty využívané pro přechodné ubytování apod.); ubytovacím zařízením není bytový a rodinný dům a stavba pro individuální rekreaci [ 3 písm. g) vyhlášky č. 137/1998 Sb.].
12	stavba pro výrobu a skladování	výroba	Stavba určená pro průmyslovou, řemeslnou a jinou výrobu, popřípadě služby mající charakter výroby, a dále pro skladování výrobků, hmot a materiálů, kromě staveb pro skladování spadajících do zemědělských staveb [ 3 písm. i) vyhlášky č. 137/1998 Sb.].
13	zemědělská stavba	zeměděl.	Stavba pro chov hospodářských zvířat, přípravu, skladování produktů živočišné výroby, přípravu a skladování krmiv a steliva, pěstování rostlin, skladování a posklizňovou úpravu produktů rostlinné výroby, skladování a přípravu prostředků výživy, přípravků na ochranu rostlin a rostlinných produktů a pro zemědělské služby [ 3 písm. j) vyhlášky č. 137/1998 Sb.].
14	stavba pro administrativu	adminis.	Stavba pro správní a řídící složky podniků a organizací, víceúčelová stavba pro administrativní účely, budova orgánu státní správy a územní samosprávy apod.
15	stavba občanského vybavení	obč.vyb	Stavba pro služby, tělesnou výchovu a rekreaci, kulturu, zdravotnictví a sociální péči, předškolní zařízení, školství a učiliště včetně internátů a kolejí, vědu a výzkum apod.
16	stavba technického vybavení	tech. vyb	Stavba, která je součástí sítě technického vybavení [ 3 písm. k) vyhlášky č. 137/1998 Sb.], tj. sítě energetické (elektrické silové vedení, plynovod a teplovod), vodovodní, stokové a telekomunikační, popřípadě jiného vedení (například produktovodu).
17	stavba pro dopravu	doprava	Stavba pro zabezpečení dopravy (automobilové, kolejové, hromadné, podzemní, letecké, lodní apod.).
18	garáž		Objekt popřípadě prostor, který slouží odstavování nebo parkování silničních vozidel (jednotlivá, řadová nebo hromadná garáž ve smyslu ČSN 736057 a ČSN 736058).
19	jiná stavba	jiná st.	Stavba jiného než výše uvedeného způsobu využití.

Typ jednotky			Způsob využití jednotky
Kód	Název	Zkráceně	Kód	Název	Zkráceně
1	byt nebo nebytový prostor rozestavěný byt nebo rozestavěný nebytový prostor	rozest.	1	byt
2			2	ateliér
			3	garáž
			4	dílna nebo provozovna	dílna
			5	jiný nebytový prostor	j. nebyt.

2c. Typ a způsob využití bytu nebo nebytového prostoru (jednotky)

Název	Kód
S-JTSK	1
gusterbergský	2
svatoštěpánský	3
místní	4

5a. Souřadnicový systém

6.1 Formální úprava je stanovena tiskopisem Úřadu s názvem "GEODETICKÉ ÚDAJE".

6.2 Geodetické údaje o zhušťovacích bodech obsahují:

a) lokalizační údaje o územní jednotce (okres,obec) a katastrálním území, označení listu Státní mapy 1:5000-odvozené, označení triangulačního listu, číslo parcely,na níž je bod umístěn,

b) číslo a název bodu, souřadnice bodu v S-JTSK, výšku bodu ve výškovém systému baltském - po vyrovnání s uvedením vztažného místa, údaje o orientacích,

c) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami a místopisný popis,

d) údaje o stabilizaci a signalizaci bodu,

e) údaje o zřízení bodu (zřizovatel, datum apod.).

6.3 Je-li ke zhušťovacímu bodu zřízen zajišťovací bod, uvedou se jeho údaje podle bodu 6.2 v geodetických údajích daného zhušťovacího bodu.

7.1 Formální úprava je stanovena tiskopisem Úřadu s názvem "GEODETICKÉ ÚDAJE O PBPP".

b) číslo bodu, souřadnice v S-JTSK, třídu přesnosti (jen u bodů zřízených před účinností této vyhlášky) a výšku bodu ve výškovém systému baltském - po vyrovnání (pokud byla určena),

7.2 Geodetické údaje o ostatních bodech podrobného polohového bodového pole obsahují:

a) lokalizační údaje o obci a katastrálním území a označení listu Státní mapy 1:5000-odvozené,

c) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami,

d) údaje o zřízení bodu, jeho popis, způsob stabilizace a určení.

8.1 Souvislý klad mapových listů katastrální mapy navazuje na dělení mapových listů státní mapy 1:50 000 v S-JTSK. Klad mapových listů je pravoúhlý, daný rovnoběžkami s osami Y a X souřadnicové soustavy (obr. 1).

a) 1:5000 - dělením mapového listu státní mapy 1:50 000 na 10 sloupců ve směru osy Y a na 10 vrstev ve směru osy X (obr. 1),

b) 1:2000 - dělením mapového listu měřítka 1:5000 na dva sloupce a na dvě vrstvy (na polovinu rovnoběžkami s osami X,Y) podle obr. 2,

c) 1:1000 - dalším postupným dělením mapového listu měřítka 1:2000 na sloupce a vrstvy obdobně jako v písm. b) podle obr. 2.

8.2 Klad a rozměry mapových listů se odvozují u map měřítek:

Měřítko mapy	Rozměry rámu (mm)	Délka úhlopříčky rámu (mm)	Rozměry zobrazeného území (m)	Plocha zobrazeného území (ha)
1:5000	500x400	640,31	2500x2000	500
1:2000	625x500	800,39	1250x1000	125
1:1000	625x500	800,39	625x 500	31,25

8.3 Rozměry rámu mapových listů včetně dalších údajů jsou uvedeny v tabulce:

8.4 Označení mapových listů v S-JTSK obsahuje podle měřítka:

c) 1:1000 - označení příslušného mapového listu měřítka 1:2000, doplněné čísly 1 až 4 v souladu s postupným dělením listu na čtvrtiny (např. OLOMOUC 6-5/21, obr. 2).

b) 1:2000 - označení příslušného mapového listu měřítka 1:5000, doplněné za lomítkem čísly mapových listů (1 až 4), počínaje číslem 1 v severozápadní čtvrtině (např. OLOMOUC 6-5/1, obr. 2),

a) 1:5000 - název příslušného listu státní mapy měřítka 1:50 000 (daný názvem největšího města zobrazeného na tomto listu), doplněný číslem sloupce a vrstvy (bod 8.2); čísla se oddělí pomlčkou (např. OLOMOUC 6-5, obr. 1); sloupce a vrstvy se číslují od severovýchodního rohu listu ve směru os Y a X číslicemi 0 až 9,

Poř.číslo	Druhy čar		Rozměry v mm *)	Specifikace	mm	Tloušťka čáry
0.01	Čára plná			1	0,13	tenká
				2	0,18	tenká
0.02	Čáry čárkované		1,0 1,0	4	0,35	tlustá
0.03			2,0 1,0	6	0,70	velmi tlustá
0.04			2,0 2,0
				*) Délka čárek, velikost teček a velikost mezer v opakující se skupině těchto prvků. Kód čáry je dán pořadovým číslem druhu čáry, doplněným na třetím desetinném místě specifikací tlouštky čáry (např.: 0.021 = tenká čárkovaná čára).
0.05			3,0 1,0
0.07			5,0 2,0
0.10	Čára tečkovaná		0,3 1,0
0.12	Čáry střídavé		1,0 0,8 0,3 0,8
0.13			2,0 0,8 0,3 0,8
0.14			3,0 1,3 0,3 1,3
0.18			3,0 2,0 3,0 1,3 0,3 1,3
0.19			5,0 2,0 5,0 1,3 0,3 1,3

9.1 Čáry

9.2 Body bodových polí a hraniční znaky

Poř.číslo	Předmět	Značka Příklady použití	Poznámka
1.01	Bod polohového bodového pole (včetně přidruženého bodu), tíhový bod		v náčrtu o 2 mm červeně, číslo bodu se uvádí pokud možno vlevo od značky, a to v náčrtu červeně
1.02	Bod jako v 1.01, ale osazení jen podzemní značkou nebo pod vodou
1.03	Bod jednotní nivelační sítě
1.04	Stabilizovaný bod technické nivelace
1.05	Hraniční znak podle § 79 odst. 1		v náčrtu
1.07	Pomocní měřický bod		jen v náčrtu - červeně
1.09	Lomový bod označený jiným trvalým způsobem podle § 79 odst. 4 nebo neoznačený trvale (např. kolíkem)		jen v náčrtu
1.10	Identický bod pro zobrazení změny podle § 66 odst. 2 písm. b) a odst. 4 a 5		v náčrtu, popř. i v geometrickém plánu značku je možno odsadit do volného místa vývodkou

2. Značka pořadové číslo 2.22 se použije pro číselně nezaměřenou hranici, která byla do katastrální mapy převzata podle svého geometrického a polohového určení v jiné zobrazovací soustavě nebo v jiném měřítku než katastrální mapa.

Poznámka:
9.3 Hranice

Poř.číslo	Předmět	Značka Příklady použití	Poznámka
2.01	Hranice státní		mapová značka 2.01 až 2.06 se umísťuje zejména u trojmezí a u hlavních lomových bodů čára 0.186
2.03	Hranice krajská
2.04	Hranice okresní		čára 0.146
2.05	Hranice obecní
2.06	Hranice katastrálního území
2.10	Dřevěný plot, vlastnictví z jedné strany		jen v náčrtu
2.11	Dřevěný plot, spoluvlastnictví
2.12	Drátěný, kovový plot, vlastnictví z jedné strany
2.13	Drátěný, kovový plot, spoluvlastnictví
2.14	Živý plot, vlastnictví z jedné strany
2.15	Živý plot, spoluvlastnictví
2.16	Ohradní zeď, vlastnictví z jedné strany		jen v náčrtu
2.17	Ohradní zeď, spoluvlastnictví
2.18	Slučka
2.19	Hranice parcely, vnější obvod budovy, vnitřní kresba v parcele		čára 0.011
2.20	Předmět jako 2.19, ale shora neviditelní, podchodná část budovy		čára 0.021
2.21	Hranice pohyblivá, nestálá		čára 0.101
2.22	Hranice převzatá		čára 0.121
2.23	Hranice chráněného území		čára 0.181
2.24	Hranice ochranného pásma		čára 0.191
2.26	Hranice podzemní		čára 0.051
2.27	Hranice sporná		čára 0.131

1. V grafickém výstupu z digitální katastrální mapy se vyznačují hranice parcel tlustou čárou (specifikace 4 podle bodu 9.1) a značka pořadové číslo 2.18 (slučka) se nepoužije.

Poř.číslo	Předmět	Značka Příklady použití	Poznámka
3.01	Orní půda		jen v náčrtu
3.02	Chmelnice		mapová značka 3.02 až 3.16 se umísťuje uprostřed plochy parcely příslušného druhu pozemku a způsobu využití nemovitosti, pokud možno nad parcelním číslem; u rozsáhlých nebo členitých parcel může být značka umístěna vícekrát a u parcel malé plochy může být vynechána
3.03	Vinice
3.04	Zahrada
3.05	Ovocný sad
3.06	Trvalý travní porost
3.08	Lesní pozemek bez rozlišení druhu porostu
3.14	Park, okrasní zahrada
3.15	Hřbitov
3.16	Neplodná půda
3.18	Nemovitá kulturní památka		umísťuje se uvnitř zobrazeních chráněných objektů

9.4 Druhy pozemků a způsob jejich využití

Poř.číslo	Předmět	Značka	Příklady použití	Poznámka
4.01	Průmět okraje střešního pláště			jen v mapách vyhotovených před účinností této vyhlášky
4.02	Budova zděná, betonová, kovová
4.03	Budova dřevěná
4.06	Nádvoří, dvůr			jen v náčrtu
4.08	Schodiště u významného objektu na veřejném prostranství nebo schodiště v nesjízdných komunikacích
4.09	Kostel, kaple nebo modlitebna
4.10	Synagóga			umísťuje se uvnitř zobrazeného objektu ve směru chrámové lodi
4.11	Střed předmětu malého rozsahu
4.12	Předmět malého rozsahu (zvonice, pomník, socha, památník, mohyla, kříž, boží muka) bez rozlišení
4.20	Most, lávka, bez rozlišení			pokud šířka předmětu není zobrazitelná, kreslí se jen jednou čárou (osou)
	Propustek

9.5 Stavební objekty

9.6 Dopravní síť

Poř. číslo	Předmět	Značka Příklady použití	Poznámka
5.01	Osa železniční koleje normálního rozchodu		čára 0.014
5.21	Visutá lanová dráha		čára 0.044
5.22	Pozemní lanová dráha		čára 0.014

Poř. číslo	Předmět	Značka Příklady použití	Poznámka
6.01	Kovový, betonový stožár
6.02	Příhradový stožár
6.04	Stožár vysílací nebo retranslační stanice
6.05	Osa nadzemního vedení		čára 0.041
6.59	Venkovní silové vedení bez rozlišení druhu

9.7 Elektrická vedení

9.9 Vodstvo

Poř. číslo	Předmět	Značka Příklady použití	Poznámka
8.02	Vodní tok
8.03	Vodní nádrž, rybník
8.04	Močál
8.11	Veřejná studna

Poř. číslo	Předmět	Značka Příklady použití	Poznámka
7.01	Povrchová těžba nerostů a surovin bez rozlišení
7.03	Ložisko slatin a rašelin

9.8 Povrchová ložiska

10.1 Uvnitř mapového rámu je uveden:

b) název katastrálního území, pomístní názvy a parcelní čísla, s rozlišením místních a pomístních názvů velikostí písma; parcelní číslo má velikost 1,5 mm.

a) název sousedního státu, územní správní jednotky, části obce a veřejného prostranství,

b) v okrajovém náčrtku číslo mapy bývalého pozemkového katastru se jménem příslušného katastrálního území a srážkou papíru jednotlivých mapových listů (na vnějších stranách okrajového náčrtku),

a) označení kladu triangulačního listu (nad mapovým rámem vpravo), orientační číslo mapového listu v kladu triangulačního listu (nad mapovým rámem uprostřed a ve všech rozích okraje mapy) a orientační číslo sousedního mapového listu (vně stran rámu uprostřed),

10.2 Vně mapového rámu je uvedeno:

c) měřítko mapy a další tirážní údaje (pod mapovým rámem).

Tloušťka čar kresby mapové značky je 0,1 mm, pokud není uveden jiný rozměr. Rozměry mapových značek jsou uvedeny v mm.

Poř. čís.	Předmět	Mapová značka	Poř. čís.	Předmět	Mapová značka
1	Hranice státní		14	Vodní tok otevření přikrytý
2	Hranice krajská
			15	Ostatní plochy
3	Hranice okresní		16	Zamokřená půda bez rákosí s rákosím
4	Hranice obecní
5	Hranice katastrálního území		17	Hřbitov
6	Hranice neznatelní
			18	Zřícenina
7	Hranice chráněného území
			19	Most kamenný, betonový železný dřevěný
8	Chmelnice
9	Vinice
10	Zahrada
11	Trvalý travní porost		20	Lávka užší než 2 m širší než 2 m
13	Lesní pozemek

10.3 Mapové značky

11.1 Poloha bodů podrobného polohového bodového pole se volí tak, aby bod nebyl ohrožen, aby signalizace byla jednoduchá a aby bod byl využitelný pro připojení podrobného měření.

11.2 Zhušťovací body se volí přednostně na trvalých objektech, na rovných střechách domů, na nivelačních kamenech, na hřebových nivelačních značkách osazených shora na vodorovných částech trvalých objektů nebo jako trvale signalizované body s výjimkou továrních komínů, stožárů a vlajkových tyčí. Ostatní body podrobného polohového bodového pole se volí především na objektech trvalého rázu nebo na jiných místech tak, aby co nejméně překážely v užívání pozemků, např. v obvodu dopravních komunikací.

11.3 Zhušťovací body se stabilizují jednou povrchovou a jednou podzemní značkou. Povrchová stabilizační značka je kamenný hranol o celkové délce přibližně 700 mm a s opracovanou hlavou o rozměrech 160 mm x 160 mm x 100 mm s křížkem ve směru úhlopříček na vrchní straně hlavy hranolu. Podzemní značka je kamenná deska o rozměrech nejméně 200 mm x 200 mm x 70 mm s obdobným křížkem jako na povrchové značce. Podzemní značka je umístěna pod povrchovou značkou ve vzdálenosti nejméně 200 mm. Stabilizační značky musí být umístěny ve svislici s mezní odchylkou 5 mm.

11.4 Pokud nelze zhušťovací bod stabilizovat podzemní značkou, zřídí se jeden zajišťovací bod stabilizovaný kamenným hranolem podle bodu 11.3 nebo jiným způsobem zajišřujícím stejnou kvalitu, zejména kovovými značkami osazenými do objektu. U ohrožených zhušťovacích bodů se zřizuje ochranné a signalizační zařízení, zpravidla červenobílá ochranná tyč s výstražnou tabulkou s nápisem „GEODETICKÝ BOD. POŠKOZENÍ SE TRESTÁ.“ umístěná ve vzdálenosti asi 0,75 m od měřické značky.

11.5 Trvale signalizované zhušťovací body se zajistí dvěma zajišťovacími body, stabilizovanými ve vzdálenosti nejvýše 500 m od zhušťovacího bodu. Mezi zajišťovacími body musí být viditelnost.

11.6 Ostatní body podrobného polohového bodového pole (dále jen „ostatní body“) se zřizují především:

a) na objektech se stabilizační značkou, např. na nivelačních kamenech, stabilizacích tíhových bodů, hraničních kamenech na hranicích obcí, na mostcích a propustcích s nivelační hřebovou značkou,

b) na vstupních a jiných šachtách podzemních vedení mimo zastavěné části obcí, pokud na nich lze jednoznačně vyznačit polohu bodu,

c) na technických objektech poskytujících trvalou signalizaci, zejména na rozích budov.

11.7 Pokud nejsou pro umístění ostatních bodů vhodné objekty, stabilizují se kamennými hranoly podle bodu 11.3. Byl-li již v místě pevně osazen k jinému účelu opracovaný kámen o rozměrech nejméně 120 mm x 120 mm x 600 mm, použije se po doplnění křížkem nebo důlkem.

2. 40 mm s hmoždinkou, zapuštěnými do pevných konstrukcí;

11.8 Ostatní body je možno také stabilizovat:

takto stabilizovaný bod se zpravidla zřizuje spolu s dalším bodem na blízkém technickém objektu.
e) kovovými značkami o průměru nejméně 8 mm s plochou hlavou o průměru nejméně 25 mm a délce značky nejméně

d) ocelovými trubkami o průměru nejméně 30 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm, délky nejméně 600 mm (nebo nejméně 500 mm, je-li trubka opatřena zařízením proti vytažení znaku) s hlavou z plastu velikosti nejméně 80 mm x 80 mm x 50 mm,

c) ocelovými trubkami nebo čepy apod. v betonových blocích o velikosti nejméně 200 mm x 200 mm x 700 mm,

b) hřebovými značkami zabetonovanými do skály, kovovými konzolami, čepovými značkami apod. na budovách,

a) vysekáním křížku na opracované ploše skály,

1. 100 mm, zatlučenými do zpevněného povrchu,

11.9 Ze značek pevných bodů podrobného polohového bodového pole, které jsou použitelné jako stanoviska, musí být z výšky měřického přístroje orientace na body základního nebo podrobného polohového bodového pole téže nebo vyšší přesnosti. U zhušťovacích bodů se k tomu účelu, pokud není možnost orientace, zřídí orientační bod.

11.11 Určovací prvky (délka, směr) bodů podrobného polohového bodového pole se měří nezávisle nejméně dvakrát. Měření musí být připojeno na body nejméně takové přesnosti, která má být dosažena u nově určovaných bodů.

11.10 Hustota trvale stabilizovaných bodů polohového bodového pole (základního i podrobného) je stanovena vzájemnou vzdáleností bodů v zastavěném území 150 až 300 m a v nezastavěném území hustotou nejméně jeden bod na km².

11.12 Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y bodů podrobného polohového bodového pole je střední souřadnicová chyba m_xy, daná vztahem ${\mathrm{m}}_{\mathrm{x}\mathrm{y}}=\mathrm{}\sqrt{\mathrm{0,5}\mathrm{}({{\mathrm{m}}_{\mathrm{x}}}^2+\mathrm{}{{\mathrm{m}}_{\mathrm{y}}}^2)}$, kde m_x, m_y, jsou střední chyby určení souřadnic x,y. Podrobné polohové bodové pole se vytváří s přesností, která je dána základní střední souřadnicovou chybou u zhušťovacího bodu 0,02 m a u ostatních bodů 0,06 m a vztahuje se k nejbližším bodům základního polohového bodového pole.

11.13 Mezní odchylka se stanoví 2,5násobkem základní střední souřadnicové chyby.

11.15 Při testování podle bodu 11.14 písm. b) u souboru o větším počtu bodů než 20 má být přibližně 63% bodů v mezích od nuly do hodnoty základní střední souřadnicové chyby. Přitom u žádného z bodů souboru nesmí být překročena mezní odchylka podle bodu 11.13. Empirická střední souřadnicová chyba souboru bodů se vypočte jako kvadratický průměr absolutních hodnot empirických středních souřadnicových chyb bodů souboru.

a) u jednotlivých bodů podle skutečné odchylky nebo empirické střední souřadnicové chyby, určené z vyrovnání metodou nejmenších čtverců, která nesmí překročit hodnotu mezní odchylky,

11.14 Přesnost bodů podrobného polohového bodového pole se posuzuje:
Pro tento účel se rozumí skutečnou odchylkou rozdíl mezi hodnotou určenou kontrolním měřením podstatně vyšší přesnosti a hodnotou, jejíž přesnost se posuzuje, a rozptylem hodnot souřadnic největší rozdíl souřadnic bodu vypočtených z kombinací určovacích prvků.

c) u bodů, jejichž souřadnice se počítají přibližným vyrovnáním, podle odchylek uzávěrů určovacích obrazců nebo rozptylu hodnot souřadnic vypočtených kombinací určovacích prvků.

b) u souboru bodů testováním poměru empirické střední souřadnicové chyby souboru k základní střední souřadnicové chybě,

11.16 Při posuzování přesnosti podle bodu 11.14 písm. c) je možné považovat kritéria přesnosti uvedená v bodě 11.12 za splněná, jestliže nebyly překročeny mezní odchylky uzávěrů určovacích obrazců stanovené Úřadem a nebo pokud rozptyl hodnot souřadnic vypočtených kombinací určovacích prvků u všech bodů vyhovuje kritériu podle bodu 11.13.

12.1 Přesnost podrobného měření a výsledných souřadnic podrobných bodů polohopisu katastrální mapy (dále jen "podrobné body") se vyjadřuje ve vztahu k blízkým bodům podrobného polohového bodového pole, popř. základního polohového bodového pole.

c) v území s digitální mapou a grafickou mapou podle § 13 odst. 8 musí identický bod vyhovět kódu charakteristiky kvality 3, popř. 4 nebo 6,

12.2 Pro připojení podrobného měření na identické body [§ 66 odst. 2 písm. b)] platí:

a) zaměřované podrobné body změny musí být uvnitř kružnice se středem v polovině spojnice navzájem nejvzdálenějších připojovacích bodů a o průměru o 1/2 větším, než je délka takové spojnice,

b) územní rozsah podrobného měření změny může být v zastavěném území nejvýše 150 m x 150 m a jinde 300 m x 300 m,

d) pokud nelze některé z podmínek podle písmen a) až c) vyhovět, připojí se podrobné měření vždy na body polohového bodového pole [§ 66 odst. 2 písm. a)].

12.4 Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x,y podrobných bodů je základní střední souřadnicová chyba m_xy, daná vztahem ${\mathrm{m}}_{\mathrm{x}\mathrm{y}}=\mathrm{}\sqrt{\mathrm{0,5}\mathrm{}({{\mathrm{m}}_{\mathrm{x}}}^2+\mathrm{}{{\mathrm{m}}_{\mathrm{y}}}^2)}$, kde m_x, m_y jsou základní střední chyby určení souřadnic x,y.

12.5 Charakteristikou relativní přesnosti určení souřadnic x,y dvojice podrobných bodů je základní střední chyba m_d délky d přímé spojnice bodů této dvojice, vypočtené ze souřadnic.

12.6 Souřadnice podrobných bodů musí být určeny tak, aby:

a) charakteristika m_xy nepřesáhla kritérium u_xy = 0,14 m,

b) charakteristika m_d nepřesáhla kritérium u_d vypočtené pro každou délku ze vztahu u_d = 0,21 [(d+12):(d+20)] v metrech.

12.7 Charakteristikou přesnosti zobrazení podrobných bodů v grafické formě katastrální mapy je základní střední souřadnicová chyba m_xy (bod 12.4), kde m_x, m_y jsou základní střední chyby zobrazení bodu na podkladě jeho výsledných souřadnic. Podrobné body musí být zobrazeny tak, aby charakteristika přesnosti zobrazení m_xy nepřesáhla hodnotu 0,16 mm na katastrální mapě.

b) nezávislého kontrolního měření a výpočtu souřadnic výběru podrobných bodů a jejich porovnání s určenými souřadnicemi.

12.8 Dosažení přesnosti určení souřadnic podrobných bodů se ověřuje pomocí:

a) oměrných měr nebo kontrolním měřením délek přímých spojnic jiných vybraných dvojic podrobných bodů a jejich porovnáním s délkami, vypočtenými ze souřadnic nebo

12.9 Dosažení přesnosti zobrazení podrobných bodů u grafické formy mapy se ověřuje porovnáním délek přímých spojnic dvojic podrobných bodů určených z přímého měření (např. oměrných měr nebo jiných kontrolních měr) s délkami určenými z mapy.

12.10 Dosažení přesnosti se posuzuje podle velikostí rozdílu délek daného vztahem $\mathrm{\Delta }d=d_m-d_k$, kde d_m je:

b) určená z hodnot odměřených na katastrální mapě s přihlédnutím ke srážce katastrální mapy (bod 12.9), a d_k je délka spojnice určená z přímého měření.

a) délka spojnice vypočtená z výsledných souřadnic [bod 12.8 písm. a)] nebo

b) kritérium $\left|\mathrm{\Delta }\mathrm{d}\right|\mathrm{}\le \mathrm{}{\mathrm{u}}_{\mathrm{d}}.\mathrm{k}\mathrm{}\left(\mathrm{v}\mathrm{}\mathrm{m}\right)$ je splněno pro 60% testovaných délek d, přičemž ud se vypočte podle bodu 12.6 a koeficient k má hodnotu pro případ podle bodu 12.10 písm. a) k = 1,0 a pro případ podle bodu 12.10 písm. b) k = 1,5 u měřítka katastrální mapy 1:1000, k = 1,6 u měřítka 1:2000 a k = 1,9 u měřítka 1:5000.

12.11 Dosažená přesnost se považuje u katastrální mapy v S-JTSK za vyhovující tehdy, když:
V případě, že některé rozdíly délek Δd nevyhovují kritériu podle písmena a), prověří se správnost určení příslušných dvojic podrobných bodů a zjištěné nesprávnosti se opraví.

a) absolutní hodnoty všech rozdílů délek, vypočtených podle bodu 12.10 vyhovují kritériu $\left|\mathrm{\Delta }\mathrm{d}\right|\mathrm{}\le \mathrm{}{2\mathrm{u}}_{\mathrm{d}}.\mathrm{k}\mathrm{}\left(\mathrm{v}\mathrm{}\mathrm{m}\right)$,

Měřítko katastrální mapy	Mezní odchylka v metrech pro délku d
	do 50 metrů	nad 50 metrů
1 : 1250	0,58	0,68
1 : 1440	1,33	1,48
1 : 2500	1,16	1,36
1 : 2880	2,66	2,96

Pro katastrální mapu, která vznikla v jiném systému a později byla převedena do S-JTSK, se použije mezní odchylka podle původního měřítka mapy.
12.12 Dosažení přesnosti zobrazení změny v katastrální mapě v jiném systému než S-JTSK se považuje za vyhovující, když rozdíl délek Δd určených podle bodu 12.10 písm. b) nepřekročí mezní odchylky uvedené v tabulce:

Hodnota koeficientu k = 2, má-li kontrolní určení stejnou přesnost jako podrobné měření nebo k = 1, má-li kontrolní určení přesnost podstatně vyšší, t.j. m_xy < 0,10 m.
12.13 Pro porovnání souřadnic výběru podrobných bodů podle 12.8 písm. b) se vypočtou pro body výběru rozdíly souřadnic Δ_x = x_m - x_k, Δ_y = y_m - y_k, kde x_m, y_m jsou výsledné souřadnice podrobného bodu a x_k, y_k jsou souřadnice téhož bodu z kontrolního určení.
Dosažení stanovené přesnosti se testuje pomocí výběrové střední souřadnicové chyby s_xy, vypočtené jako kvadratický průměr středních chyb souřadnic s_x, s_y, které se určí ve výběru o rozsahu N bodů ze vztahů
${\mathrm{s}}_{\mathrm{x}}=\mathrm{}\sqrt{\sum _{\mathrm{j}=1}^{\mathrm{N}}\mathrm{\Delta }{\mathrm{x}}_{\mathrm{j}}^2\mathrm{}:(\mathrm{k}.\mathrm{N})}\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{}{\mathrm{s}}_{\mathrm{y}}=\mathrm{}\sqrt{\sum _{\mathrm{j}=1}^{\mathrm{N}}\mathrm{\Delta }{\mathrm{y}}_{\mathrm{j}}^2\mathrm{}:(\mathrm{k}.\mathrm{N})}$
Přesnost určení souřadnic se pokládá za vyhovující, když

12.14 Při posuzování přesnosti souřadnic podrobných bodů polohopisu katastrální mapy v S-JTSK, zhotovené ve 4. třídě přesnosti mapování podle dřívějších předpisů, platí tyto hodnoty kritérií pro charakteristiky stanovené podle bodu:

a) při posuzování jednotlivých bodů střední odchylka v poloze u_p vypočtená ze vztahu ${\mathrm{u}}_{\mathrm{p}}=\mathrm{}\sqrt{\mathrm{0,5}\mathrm{}(\mathrm{\Delta }{\mathrm{x}}^2+\mathrm{}\mathrm{\Delta }{\mathrm{y}}^2)}$nepřekročí mezní odchylku 2u_xy = 0,28 m a přitom alespoň 60 % posuzovaných odchylek nepřekročí hodnotu u_xy = 0,14 m,

b) výběrová střední souřadnicová chyba s_xy, vypočtená ze vztahu ${\mathrm{S}}_{\mathrm{x}\mathrm{y}}=\mathrm{}\sqrt{\mathrm{0,5}\mathrm{}({{\mathrm{S}}_{\mathrm{x}}}^2+\mathrm{}{S_{\mathrm{y}}}^2)}$ vyhovuje kritériu s_xy ≤ 0,15m pro výběr o rozsahu N od 100 do 300 bodů a s_xy ≤ 0,14 m pro výběr větší než 300 bodů.

písm. b): u_d = 0,39 m (d+12) : (d+20),

12.6 písm. a): u_xy = 0,26 m,

písm. b): s_xy ≤ 0,29 m pro N od 100 do 300 bodů,
s_xy ≤ 0,26 m pro N větší než 300 bodů.

12.13 písm. a): 2u_xy = 0,52 m,

Body převzaté ze schváleného návrhu pozemkových úprav se považují za body určené se střední souřadnicovou chybou 0,14 m a jsou označeny kódem kvality 3. Body charakterizované kódy kvality 7 a 8 nelze použít jako geometrický základ podrobného měření pro digitální mapu. V digitální mapě se považuje geometrické a polohové určení bodů s kódem charakteristiky kvality 8 za správné, neprokáže-li se zeměměřickou činností v terénu opak.
12.15 Kódy charakteristiky kvality podrobných bodů:

Kód kvality	Charakteristika kvality bodu podle
	přesnosti bod určený se střední souřadnicovou chybou	původu bod digitalizovaný z grafické mapy v měřítku
3	0,14 m	–
4	0,26 m	–
5	0,50 m	–
6	0,21 m	1:1000
7	0,42 m	1:2000
8	větší než 0,50 m	1 : 2880 a jiném výše neuvedeném

13.1 Hodnota mezní odchylky se vypočte ze vzorců uvedených v tabulce, kde P v m² je určená výměra:

Měřítko mapy	Výměra určená číselně [§ 68 odst. 2 písm. a), b)] v porovnání s výměrou určenou graficky [§ 68 odst. 2 písm. c)]	Výměra určená nezávisle dvakrát graficky
1	2	3
1:1000	uMP = 0,25.√P + 2	uMP = 0,20.√P + 3
1:1250 a 1:1440	uMP = 0,35.√P + 3	uMP = 0,30.√P + 4
1:2000	uMP = 0,50.√P + 4	uMP = 0,40.√P + 6
1:2500 a 1:2880	uMP = 0,90.√P + 7	uMP = 0,60.√P + 8
1:5000	uMP = 1,20.√P +10	uMP = 1,05.√P + 14

b) dosavadní a nové výměry určeny graficky nebo kombinací různých způsobů, dvojnásobnou hodnotou vypočtenou podle vzorců uvedených v bodu 13.1 sl. 3 tabulky.

13.2 Hodnota mezní odchylky u_MP v m² mezi dosavadní výměrou skupiny a výměrou novou se stanoví, jsou-li:

a) dosavadní a nové výměry určeny ze souřadnic lomových bodů obvodu parcely (dílu), které byly vypočteny z přímo měřených měr, ze vzorce u_MP = 0,5 (n₁+ n₂-1), kde n₁ je počet dosavadních parcel ve skupině, n₂ je počet nových parcel a dílů ve skupině,

13.3 Není-li mezní odchylka podle bodu 13.2 překročena, vyrovnají se nově vypočtené výměry parcel a dílů tak, aby se jejich součet rovnal výměře skupiny. Odchylka od dosavadní výměry skupiny se při vyrovnání rozdělí úměrně výměrám vyrovnávaných parcel a dílů a zavádí se pouze u výměr určených graficky.

16.1 Popisové pole se umísťuje vždy ve spodní části základního formátu plánu a v pravém dolním rohu plánu většího formátu (§ 70 odst. 2).

d) způsob označení nových hranic, pokud je jednotný, jinak se uvede u jednotlivých bodů v poznámce seznamu souřadnic.

b) účel plánu podle § 62 odst. 1,

a) číslo plánu složené z čísla záznamu podrobného měření, čísla podle evidence zakázek vyhotovitele plánu (není-li evidence vedena, uvede se nula) a úplného letopočtu,

16.2 V popisovém poli se vyplní údaje podle předtisku s tím, že se uvede:

c) u vyhotovitele plánu jméno, příjmení a adresa trvalého pobytu fyzické osoby nebo obchodní jméno a adresa sídla podnikání podnikatele – fyzické nebo právnické osoby,

16.3 Grafické znázornění dosavadního a nového stavu nemovitostí se vyhotovuje jednobarevně (černě), jako snímek (kopie) nebo jako zvětšenina katastrální mapy ve vhodném měřítku, které zaručuje zřetelnost kresby a čitelnost popisu, včetně malých dílů parcel. Připojovací identické body a kontrolní body, které jsou od změny značně vzdáleny, mohou být znázorněny schematicky způsobem vylučujícím pochybnost o jejich totožnosti.

16.4 V případech, kdy právní vztahy k nemovitostem jsou graficky vyjádřeny na jiných mapových podkladech než na katastrální mapě, doplní se grafické znázornění kresbou polohopisu z těchto podkladů. V nutných případech se vyhotoví polohopis z těchto podkladů odděleně od polohopisu z katastrální mapy, při dodržení zásady jednobarevnosti.

2. střídavá (kód čáry 0.126) pro nový stav hranic jako v písmenu a) bodu 2,

16.5 V grafickém znázornění se použijí tyto druhy čar a mapové značky:

a) tenká čára

b) velmi tlustá čára

c) čárkovaná čára pro vyznačení rámů mapových listů (kód čáry 0.072), přitom při čáře se uvede označení mapových listů,

d) značka pořadové číslo 1.05 pro hraniční znak podle § 79 odst. 1 shodně pro dosavadní i nový stav,

e) parcelní čísla o velikosti 2 mm až 3 mm, nová parcelní čísla se zapíší v kroužku a parcelní čísla z mapových podkladů podle bodu 16.4 v závorce,

f) značky druhů pozemků a způsobů jejich využití (bod 9.4) se vyznačí podle údajů katastru pouze pro dosavadní stav a umístí se nad parcelním číslem,

g) rozsah věcného břemene se vyznačí tlustou čárkovanou čárou (kód čáry 0.034) a slučkou, šrafováním nebo jiným vhodným plošným zvýrazněním,

h) identické body podle § 66 odst. 5, mají-li sloužit pro zobrazení změny do katastrální mapy, která není v S-JTSK, nebo do mapy dřívější pozemkové evidence, se mohou vyznačit mapovou značkou pořadové číslo 1.10.

1. pro dosavadní stav katastrální mapy,

2. střídavá (kód čáry 0.122) pro zobrazení právních vztahů k nemovitostem podle bodu 16.4, přitom při její shodě s hranicí podle bodu 1 se zakreslí v nutném rozsahu souběžně s plnou čárou,

1. plná (kód čáry 0.016) pro nový stav hranic a sluček a pro vytyčené hranice pozemku,

16.6 Neplatný stav hranic pozemků se zruší dvěma krátkými čárami, vyznačenými kolmo k rušené čáře a rušená parcelní čísla a mapové značky se podélně škrtnou tenkou čárou.

16.7 Díly parcel se označují písmeny malé abecedy, v případě nutnosti s použitím číselných indexů.

16.8 V grafickém znázornění se vyznačí délky mezi lomovými body nových hranic vytvářených nemovitostí a čísla bodů obsažených na plánu v seznamu souřadnic o velikosti číslic přibližně 2 mm. Jde-li o délku vypočtenou ze souřadnic, uvede se v kulaté závorce.

16.9 Grafické znázornění se orientuje k severu. Pokud se zvolí jiná orientace, vyznačí se sever v plánu šipkou o délce 20 mm a před ní písmenem S.

16.10 Ve volných plochách plánu je možné uvést důležitá upozornění a detaily grafického znázornění a poznámky týkající se parcelních čísel, výměry parcely, druhu pozemku, upozornění na chybu v dosavadním stavu katastrálního operátu apod.

16.12 Nabyvatel, který není spolehlivě znám, se neuvádí jménem. Pořadovým číslem nabyvatele se charakterizuje předpokládané uskupení nového stavu mezi více nabyvateli.

16.11 Výkaz dosavadního a nového stavu obsahuje údaje stanovené tiskopisem Úřadu v rozsahu grafického znázornění.

16.15 Seznam souřadnic obsahuje nové body změny a v prostorech, kde není určení v S-JTSK, také připojovací a kontrolní body s uvedením jejich čísla a souřadnic v pořadí Y a X. V prostorech, kde je určení v S-JTSK stanoveno katastrálním úřadem jako povinné (§ 66 odst. 3), se uvádějí souřadnice v S-JTSK, jinde se uvádějí souřadnice v S-JTSK nebo místním systému. Druh systému se uvede u nadpisu „Seznam souřadnic“. Seznam se umístí na vhodné volné místo plánu u grafického znázornění nebo tvoří samostatnou část plánu. Může být doplněn dalším sloupcem se stručnou poznámkou (např. způsobem označení bodu v terénu, pokud není u všech bodů stejný).

16.13 V porovnání se stavem evidence právních vztahů se ke všem nově oddělovaným parcelám (nebo k jejich souboru oddělovanému pro stejného nabyvatele) přiřadí díly parcel podle evidence právních vztahů. Součet výměr všech uvedených dílů musí souhlasit s výměrou oddělované nové parcely nebo souboru parcel. Vznikne-li v mapě, kde jsou výměry vypočteny ze souřadnic v S-JTSK (digitální mapa nebo grafická mapa podle § 13 odst. 8), rozdíl ze zaokrouhlení nových výměr, uvede se jeho velikost a výměry se o něj neopravují. Odděluje-li se z jedné parcely více dílů, které se v novém stavu slučují do jedné parcely, uvede se ve výkazu dosavadního a nového stavu jen součet jejich výměr.

16.16 Výkaz údajů o BPEJ k parcelám nového stavu [§ 29a odst. 1 písm. c)] obsahuje parcelní číslo nového stavu podle katastru nemovitostí, popř. podle zjednodušené evidence a kód BPEJ a výměru dílu parcely podle tohoto kódu příslušející k parcele. Je-li díl parcely v novém stavu porovnání se stavem evidence právních vztahů v plánu dělen BPEJ, uvádí se také výměra, která v takovém dílu odpovídá příslušnému kódu BPEJ.

16.14 U parcelních čísel podle dřívější pozemkové evidence se uvede společně (pro celý sloupec) nebo, je-li to potřeba, jednotlivě (za parcelním číslem) druh této evidence zkratkami „PK“ (pozemkový katastr), „P“ (přídělový operát), „S“ (scelovací operát) nebo „EN“ (evidence nemovitostí).

b) náčrt,

c) zápisník,

d) záznam výsledku výpočtu výměr parcel a dílů (§ 68 odst. 8),

e) seznam souřadnic,

f) údaje o účasti, popř. neúčasti vlastníků dotčených pozemků a o jejich seznámení s průběhem a označením nových nebo změněných hranic pozemků.

a) souřadnice bodů geometrického základu podrobného měření a kontrolních bodů,

b) údaje o ověření polohy bodů podle písmene a),

c) změřené hodnoty určujících a kontrolních údajů nových bodů a kontrolních bodů, popř. doplňující (vysvětlující) popis podrobných bodů.

a) identické a nové podrobné body od čísla 1 do 3999,

b) pomocné body měřické sítě od čísla 4001.

17.1 Záznam podrobného měření obsahuje:
Mezi všemi částmi záznamu podrobného měření musí být vzájemná shoda.

17.2 Náčrt obsahuje zákres geometrického základu (s označením identických bodů použitých pro zobrazení změny značkou č. 1.10), měřické sítě, rámu s označením listů katastrální mapy (je-li jím náčrt dělen, a to jen u grafických map), dosavadního a nového (změnou vzniklého nebo zamýšleného) stavu polohopisu, způsob označení hranic (s rozlišením druhu ohrazení a oplocení), parcelní čísla a mapové značky druhů pozemků, značky budov a oměrné a jiné kontrolní míry, pokud nejsou uvedeny v zápisníku, popř. další související údaje obsahu katastru (způsob využití nebo ochrany nemovitosti apod.). Pokud jsou oměrné a jiné kontrolní míry uvedeny v zápisníku, symbolizuje se míra v náčrtu zakreslením krátké čárky uprostřed a podél příslušné délky. U zaměřované budovy a budov, které mají pro zaměření změny význam, je vhodné uvést jejich popisné nebo evidenční číslo.

17.3 Náčrt obsahuje také dosavadní i nový stav vyjadřující rozsah právních vztahů k nemovitostem dotčeným změnou, které dosud nejsou obsahem katastrální mapy (§ 84 odst. 1).

17.4 Náčrt má formální náležitosti grafického znázornění plánu (bod 16). Vyhotovuje se v takovém měřítku, aby všechny údaje byly zřetelné i při jeho případné reprodukci. Není-li možné v použitém měřítku některou část změny zobrazit (např. drobné výstupky), vykreslí se na okraji náčrtu detail ve větším měřítku s vyznačením vzájemné souvislosti písmenem velké abecedy. Pro zákres vzdálených bodů se použije ustanovení bodu 16.3. Není na závadu, je-li významnější obsah zvýrazněn (např. měřická síť červeně, nové budovy šrafováním), nesmí tím však být zhoršena čitelnost nebo reprodukovatelnost náčrtu.

17.5 Nelze-li náčrt orientovat shodně s katastrální mapou, vyznačí se orientace k severu. Náčrt má formát A4 a v případě většího formátu (při měření většího rozsahu) se skládá do uvedeného formátu tak, aby na vrchní straně byl údaj o jeho příslušnosti k záznamu podrobného měření nebo – má-li náčrt více samostatných částí než 3 – uvede se na první z nich také jednoduchý přehled jejich kladu.

Zápis do tiskopisu může být nahrazen textovým výpisem z polního registračního zařízení.
17.6 V zápisníku se uvádějí:

U identických a kontrolních bodů určených v souřadnicích S-JTSK nelze čísla bodů a jejich souřadnice dokumentované katastrálním úřadem měnit.
17.7 V rámci jednoho záznamu podrobného měření se číslují:

17.8 Pro seznam souřadnic platí ustanovení bodu 16.15 s tím, že se u podrobných bodů se souřadnicemi v S-JTSK uvádí kód kvality (bod 12.15).

17. Náležitosti záznamu podrobného měření

17.9 Je-li v plánu upozorněno na chybu v katastru, uvede jeho vyhotovitel v záznamu podrobného měření důvody, pro které považuje obsah katastru za chybný, popř. údaje, podle kterých může být chyba opravena.

a) popisové pole s vyplněnými údaji podle předtisku,

18. Vzor upřesněného přídělového plánu