Šlechtitelská činnost v chovech vyjmenovaných hospodářských zvířat
(K § 7 odst. 1 a 8 a § 8 odst. 5 zákona)

(1) V chovu skotu se sledují

a) u plemen mléčného typu

1. mléčná užitkovost,

2. reprodukční vlastnosti (plodnost),

3. ranost,

4. dojitelnost,

5. zevnějšek,

6. průběh porodu, vícečetné porody a ztráty telat,

b) u plemen kombinovaného typu

1. mléčná užitkovost,

2. reprodukční vlastnosti (plodnost),

3. ranost,

4. dojitelnost,

5. masná užitkovost

5.1. u plemenných býků růstová schopnost,

5.2. u synů po býcích z testovacího připařování růstová schopnost, jatečná hodnota a kvalitativní zatřídění,

6. zevnějšek,

7. průběh porodu, vícečetné porody a ztráty telat,

c) u plemen masného typu

1. reprodukční vlastnosti (plodnost),

2. ranost,

3. masná užitkovost (růstová schopnost, vyjádření masného užitkového typu podle plemena)

3.1. telat a mladého skotu,

3.2. plemenných býků,

3.3. synů po testovaných býcích, pro účely kontroly dědičnosti,

4. zevnějšek,

5. průběh porodu, vícečetné porody a ztráty telat,

6. výskyt rohatých jedinců v populaci u geneticky bezrohých plemen.

(2) Testování a posuzování

a) mléčné užitkovosti se provádí měřením množství nadojeného mléka a stanovením obsahu mléčných složek v rámci kontroly užitkovosti, která se provádí podle standardů stanovených mezinárodní organizací⁶) pro zkoušky výkonnosti zvířat,

b) reprodukčních vlastností se provádí zjišťováním údajů o zapouštění, vyšetření březosti, popřípadě otelení plemenic,

c) ranosti se provádí zhodnocením věku při prvním otelení vyjádřeného v měsících a dnech,

d) dojitelnosti se provádí měřiči mléka schválenými mezinárodní organizací;⁶) zjišťuje se množství nadojeného mléka za dobu dojení a vyjadřuje se jako průměrný minutový výdojek,

e) masné užitkovosti se provádí

1. zjišťováním nebo stanovením

1.1. růstové schopnosti vážením živých zvířat ve stanovených časových obdobích, vyjádřené hmotností a průměrným denním přírůstkem za dané období,

1.2. jatečné hodnoty po ukončení testovacího období rozbouráním a vážením jatečně opracovaných těl a jejich částí a vyjádřená jejich podílem,

1.3. jakostních tříd jatečně opracovaných těl podle jednotné metody vyjádřené podílem jednotlivých tříd,

2. jednou metodou nebo kombinací více metod podle šlechtitelského programu jednotlivých plemen nebo typů

2.1. staniční zkouškou ve specializovaných testačních zařízeních,

2.2. polním testem prováděným v provozních podmínkách ve stájích chovatelů,

2.3. zatříděním jatečně opracovaných těl po porážce na jatkách,

f) zevnějšku se provádí metodou lineárního popisu, který vyjadřuje utváření daného znaku v době popisu v rámci možných biologických extrémů a hodnocením vybraných souhrnných ukazatelů,

g) průběhu porodu, včetně vícečetných porodů a ztrát telat provádějí chovatelé u posuzovaných zvířat a jejich potomstva pro potřeby kontroly užitkovosti.

(3) Zásady testování jednotlivých vlastností a znaků skotu jsou uvedeny v příloze č. 2 části I.

(4) Údaje, které zjišťují a evidují chovatel a oprávněná osoba při testování a posuzování skotu, jsou uvedeny v příloze č. 3 části I.

(5) Údaje zjišťované při testování a posuzování jsou podkladem pro odhad plemenné hodnoty pro jednotlivé vlastnosti a znaky uvedené v odstavci 1. K odhadu plemenné hodnoty se používají postupy založené na matematických metodách, které umožňují nejvyšší dostupnou eliminaci negenetické složky fenotypové hodnoty a využívají dostupné informace o užitkovosti a znacích příbuzných zvířat.

(6) Oprávněné osoby předávají zjištěné a evidované údaje osobě pověřené vedením ústřední evidence písemně nebo pomocí elektronických médií v dohodnutých termínech.

(7) Osoba pověřená vedením ústřední evidence v součinnosti s uznaným chovatelským sdružením zveřejňuje

a) výsledky testování a posuzování mléčné užitkovosti u plemen mléčného a kombinovaného typu skotu nejméně jednou ročně,

b) výsledky testování a posuzování masné užitkovosti u plemen kombinovaného a masného typu nejméně jednou ročně,

c) výsledky odhadu plemenné hodnoty nejméně jednou ročně.

(8) Osoby uvedené v § 9 odst. 3 písm. a), b) a e) zákona hodnotí, vybírají a rozhodují o vhodnosti zařazení plemeníků do plemenitby, matek býků a plemenic pro účely kontroly dědičnosti

a) ve stanicích pro zkoušky vlastní užitkovosti býků,

b) na svodech plemeníků a plemenic, nebo

c) ve stájích chovatelů.

(9) Způsoby a kritéria hodnocení skotu jsou uvedeny v příloze č. 2 části I. Podrobné ukazatele pro hodnocení a výběr plemeníků a plemenic upravují šlechtitelské programy pro jednotlivá plemena a typy skotu.

(10) Doklad o výsledku výběru býků obsahuje

a) identifikační údaje býka,

b) datum narození býka,

c) datum a místo výběru býka,

d) údaje o původu býka,

e) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele,

f) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo majitele,

g) údaje o hmotnosti a zevnějšku býka, popřípadě hodnocení růstové schopnosti,

h) výsledek výběru, v případě kladného výsledku určení pro inseminaci a přirozenou plemenitbu nebo pro přirozenou plemenitbu.

(1) V chovu koní se sledují

a) u teplokrevných plemen koní šlechtěných na výkonnost v klasických disciplínách jezdeckého sportu před zápisem klisen a hřebců do plemenné knihy

1. plemenný typ,

2. zevnějšek,

3. mechanika pohybu,

4. výkonnost, jde-li o hřebce, u klisen pouze v případě absolvování výkonnostních zkoušek,

b) u koní chladnokrevných plemen, huculského koně a haflinga před zápisem klisen a hřebců do plemenné knihy

1. plemenný typ,

2. zevnějšek,

3. mechanika pohybu,

4. výkonnost, jde-li o hřebce chladnokrevných plemen a huculského koně, u klisen pouze v případě absolvování výkonnostních zkoušek,

c) u starokladrubského koně před zápisem do plemenné knihy

1. plemenný typ,

2. zevnějšek,

3. mechanika pohybu,

4. výkonnost,

d) u anglického plnokrevníka a klusáka výkonnost,

e) u plemen koní, která nejsou uvedena pod písmeny a) až d), vlastnosti uvedené ve šlechtitelském programu příslušného uznaného chovatelského sdružení.

(2) Testování a posuzování

a) plemenného typu, zevnějšku a mechaniky pohybu teplokrevných plemen koní šlechtěných na výkonnost v klasických disciplínách jezdeckého sportu, chladnokrevných plemen, huculského koně a haflinga se provádí bodovým systémem nebo lineárním popisem podle způsobu stanoveného šlechtitelským programem,

b) výkonnosti

1. teplokrevných plemen koní šlechtěných na výkonnost v klasických disciplínách jezdeckého sportu se provádí při výkonnostních zkouškách plemenných koní nebo při testaci koní v klasických disciplínách jezdeckého sportu podle pravidel jezdeckého sportu vydávaných každoročně ve formě publikace Českou jezdeckou federací,

2. chladnokrevných plemen a huculského koně se provádí při výkonnostních zkouškách plemenných koní,

3. anglického plnokrevníka a klusáka se provádí při výkonnostních zkouškách formou dostihů podle dostihového řádu, který vydává uznané chovatelské sdružení,

c) plemenného typu, zevnějšku, mechaniky pohybu a výkonnosti starokladrubského koně se provádí při výkonnostních zkouškách klisen a hřebců, které obsahují

1. hodnocení zevnějšku a mechaniky pohybu,

2. zkoušku pod sedlem,

3. zkoušku v zápřeži,

4. zkoušku spolehlivosti v tahu v samotě.

(3) Provádí-li se testování a posuzování koní v klasických disciplínách jezdeckého sportu, formou dostihů, formou chovatelských přehlídek nebo chovatelských výstav (dále jen „soutěž“), nesmí podle pravidel jezdeckého sportu, podle dostihového řádu nebo podle jiných soutěžních pravidel docházet k diskriminaci^6a) koní registrovaných v jiných členských státech Evropské unie nebo pocházejících z jiných členských států Evropské unie, a to zejména jde-li o kritéria pro přihlašování do soutěží, testování a posuzování koní v průběhu soutěží, peněžní výhry nebo jiné zisky, které mohou ze soutěží plynout. Toto ustanovení neplatí pro soutěže pořádané na testování vlastností koní zapsaných v určité plemenné knize, pro regionální šlechtitelské soutěže nebo pro soutěže tradičního nebo historického charakteru.

(4) Podíl z peněžní výhry nebo jiného zisku, které plynou ze soutěží, určený pro zachování, rozvoj nebo zkvalitnění chovu koní, nesmí překročit výši 20 %.

(5) Jsou-li součástí testování a posuzování antidopingové testy na průkaz dopingových látek⁷) a výsledek těchto testů je pozitivní, výsledek výkonnostní zkoušky se nezahrne do hodnocení zvířete.

(6) Uznaná chovatelská sdružení a oprávněné osoby vedou záznamy o výsledcích testování a posuzování klisen a hřebců, které včetně seznamu^6b) soutěží uvedených v odstavci 3 větě poslední zasílají nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku osobě pověřené vedením ústřední evidence. Kopie záznamů jsou archivovány po dobu nejméně 5 let u příslušného uznaného chovatelského sdružení a oprávněné osoby.

(7) Výsledky testování a posuzování koní jsou zveřejňovány jednou ročně v elektronických médiích nebo v tisku.

(8) Podrobnosti pro hodnocení klisen a hřebců před zápisem do plemenné knihy stanovují uznaná chovatelská sdružení ve šlechtitelských programech pro jednotlivá plemena. U starokladrubského koně je podmínkou pro zápis klisen a hřebců do plemenné knihy úspěšné absolvování výkonnostních zkoušek podle odstavce 2 písm. c).

(9) Hodnocení plemeníků málopočetných nebo dovezených plemen podle § 8 odst. 3 zákona se provádí posouzením dokladů o zápisu hřebce do plemenné knihy v zahraničí.

(1) V chovu prasat se sledují

a) ve šlechtitelských chovech

1. reprodukční vlastnosti,

2. výkrmové vlastnosti,

3. masná užitkovost,

4. vybrané genetické znaky,

5. zevnějšek,

b) v prarodičovských (rozmnožovacích) chovech

1. reprodukční vlastnosti,

2. výkrmové vlastnosti.

(2) Testování a posuzování

a) reprodukčních vlastností se provádí zjišťováním

1. zapuštění a oprasení prasnice,

2. všech a z toho živě narozených selat a jejich pohlaví v jednotlivých vrzích,

3. počtu struků na levé a pravé straně u kanečků a prasniček ve šlechtitelských chovech, u prasniček v rozmnožovacích chovech,

4. počtu dochovaných selat ve věku 18 až 24 dní,

b) výkrmových vlastností a masné užitkovosti se provádí

1. metodou unifikovaného polního testu vlastní užitkovosti, přičemž se na živých zvířatech ve šlechtitelských chovech zjišťuje

1.1. průměrný denní přírůstek od narození,

1.2. průměrný denní přírůstek v období testu,

1.3. jatečná hodnota vyjádřená procentem libové svaloviny a výškou hřbetního tuku, měřená jednotnou přístrojovou technikou pracující na bázi ultrazvuku; jatečná hodnota jedince je ze zjištěných údajů odhadována zpravidla pomocí regresního počtu,

2. metodou staniční v testačních zařízeních, přičemž se zjišťuje

2.1. přírůstek od narození,

2.2. přírůstek v období testování zvířat,

2.3. spotřeba krmiva individuální, při testaci skupin spotřeba krmiva skupinová,

2.4. hmotnost testovaných prasat, hmotnost jatečných půlek, hmotnost hlavních masitých částí, popřípadě dalších částí jatečného těla a kvalita masa,

3. metodou základního polního testu výkrmových vlastností u prasniček v rozmnožovacích chovech, přičemž se zjišťuje průměrný denní přírůstek od narození do ukončení testu,

c) vybraných genetických znaků podle šlechtitelských programů jednotlivých plemen, kategorií a pohlaví se provádí laboratorně pomocí metod molekulární genetiky,

d) zevnějšku se provádí hodnocením znaků, které podmiňují projev užitkových vlastností nebo délku využití zvířete v plemenitbě, a to zejména

1. pohlavního výrazu a vyjádření sekundárních pohlavních znaků,

2. počtu, rozmístění a kvality struků,

3. utváření a funkčnosti končetin,

4. tělesného rámce, plemenného a užitkového typu.

(3) Zásady testování a posuzování jednotlivých vlastností a znaků prasat jsou uvedeny v příloze č. 2 části II.

(4) K odhadu plemenné hodnoty se používají postupy založené na matematických metodách, které umožňují nejvyšší možnou eliminaci negenetické složky fenotypové hodnoty a využívají dostupné informace o užitkovosti a znacích příbuzných zvířat ve šlechtitelských chovech. Základními jednotkami pro odhad plemenné hodnoty jsou jedinec a populace. Údaje zjištěné při posuzování a testování jsou podkladem pro odhad dílčí plemenné hodnoty jednotlivých znaků, která se odhaduje u
Dílčí plemenné hodnoty se integrují do celkové plemenné hodnoty.

a) mateřských plemen nejméně pro

1. vlastnosti reprodukce,

2. výkrmové vlastnosti,

3. jatečnou hodnotu,

b) otcovských plemen nejméně pro

1. výkrmové vlastnosti,

2. jatečnou hodnotu.

(5) Údaje, které zjišťují a evidují chovatel a oprávněná osoba při testování a posuzování prasat, jsou uvedeny v příloze č. 3 části II.

(6) Oprávněné osoby předávají zjištěné a evidované údaje osobě pověřené vedením ústřední evidence v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených v příloze č. 2 části II.

(7) Výsledky testování a posuzování a odhadu plemenné hodnoty jedinců v populaci prasat se zveřejňují v elektronických médiích, popřípadě tištěnými počítačovými výstupy zpravidla jednou týdně a vždy, když jsou k dispozici nové informace o užitkovosti jedince nebo jeho příbuzných.

(1) V chovu ovcí se sledují

a) u typu kombinovaného vlnařsko-masného

1. reprodukční vlastnosti,

2. růstová schopnost,

3. produkce a kvalita vlny,

4. zevnějšek,

b) u typu masného

1. reprodukční vlastnosti,

2. růstová schopnost,

3. jatečná hodnota,

4. zevnějšek,

c) u typu plodného

1. reprodukční vlastnosti,

2. růstová schopnost,

3. zevnějšek,

d) u typu mléčného

1. reprodukční vlastnosti,

2. mléčná užitkovost,

3. růstová schopnost,

4. zevnějšek.

(2) V chovu koz se sledují

a) u typu mléčného

1. reprodukční vlastnosti,

2. mléčná užitkovost,

3. zevnějšek,

b) u typu masného

1. reprodukční vlastnosti,

2. růstová schopnost,

3. jatečná hodnota,

4. zevnějšek,

c) u typu srstnatého

1. reprodukční vlastnosti,

2. produkce a kvalita srsti,

3. zevnějšek.

(3) Při testování a posuzování ovcí a koz se zjišťují a hodnotí

a) reprodukční vlastnosti

1. datum zapuštění nebo začátek připouštěcího období,

2. datum porodu,

3. počet všech a z toho živě narozených mláďat a jejich pohlaví ve vrhu,

4. počet narozených a odchovaných mláďat na vrh a rok,

5. oplodnění a plodnost v % u plemenic a u stáda,

b) mléčná užitkovost dojných plemen ovcí a koz nejméně po dobu prvních tří laktací

1. dojivost,

2. obsah tuku, bílkovin, laktózy, popřípadě dalších složek,

3. dojitelnost ve stádech se strojním dojením,

c) růstová schopnost

1. živá hmotnost do 24 hodin po narození, ve 30 dnech u dojných plemen ovcí, ve 100 dnech u všech typů ovcí, v 70 dnech u všech typů koz,

2. průměrné denní přírůstky za sledované období,

d) jatečná hodnota

1. hloubka a plocha zádového svalu a výška hřbetního tuku ultrazvukovým testem na živých zvířatech masných plemen ve 100 dnech věku,

2. zmasilost subjektivním posouzením kýty, hřbetu a plece hmatem,

3. jakostní zatřídění jatečně opracovaných trupů aparativní klasifikací; podrobný postup zjišťování jatečné hodnoty je uveden v příloze č. 2 částech III. a IV.,

4. hmotnost jatečně opracovaných trupů a procento jejich jednotlivých částí bouráním a vážením u poražených zvířat na jatkách po ukončení testovaného období,

e) produkce a kvalita vlny u ovcí a srsti u koz jako množství nastříhané potní vlny a množství potní srsti po stříži nebo po vyčesávání, bez hrubých nečistot, individuálně vážením za první kontrolní rok (12 měsíců); kvalita vlny i srsti se vyjadřuje subjektivním nebo laboratorním posouzením,

f) zevnějšek

1. plemenný a užitkový typ,

2. pohlavní výraz,

3. celkový vývin, harmonie tělesné stavby, utváření jednotlivých tělesných partií, pevnost hřbetu, postoj končetin a spěnky v pohybu i v klidu, vzhledem k věku a živé hmotnosti.

(4) Zásady testování a posuzování jednotlivých vlastností a znaků ovcí a koz jsou uvedeny v příloze č. 2 částech III. a IV.

(5) K odhadu plemenné hodnoty se používají postupy založené na matematických metodách, které umožňují nejvyšší možnou eliminaci negenetické složky fenotypové hodnoty a využívají dostupné informace o užitkovosti a znacích příbuzných zvířat. Základními jednotkami pro odhad plemenné hodnoty jsou jedinec a populace. Údaje zjišťované při testování a posuzování jsou podkladem pro odhad plemenné hodnoty pro jednotlivé vlastnosti a znaky uvedené v odstavci 1.

(6) Údaje, které zjišťují a evidují chovatel a oprávněná osoba při testování a posuzování ovcí a koz, jsou uvedeny v příloze č. 3 části III.

(7) Výsledky testování a posuzování a odhady plemenné hodnoty ovcí a koz se zveřejňují nejméně jednou ročně.

(8) Uznaná chovatelská sdružení hodnotí, vybírají a rozhodují o vhodnosti zařazení plemeníků do plemenitby a matek plemeníků a plemenic pro účely kontroly dědičnosti na nákupních trzích, popřípadě ve stájích chovatelů podle odstavce 3 písm. f). Podrobné ukazatele pro hodnocení a výběr plemeníků a plemenic určují šlechtitelské programy uznaných chovatelských sdružení.

(9) Doklad o výsledku výběru plemeníků a jejich spermatu obsahuje

a) datum a místo konání výběru,

b) identifikační ušní číslo, datum narození, plemenou příslušnost,

c) potvrzení o původu,

d) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele,

e) výsledek hodnocení,

f) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo nabyvatele.

(1) U všech plemen drůbeže se sledují

a) reprodukční vlastnost - líhnivost z vložených násadových vajec,

b) užitkové vlastnosti, a to

1. snáška,

2. hmotnost vajec,

c) exteriérové znaky, které jsou hodnoceny podle bodové stupnice na základě stanovených standardů jednotlivých plemen, přičemž se hodnotí

1. plemenný typ, rámec a pohlavní výraz,

2. hlava,

3. trup,

4. krk, křídla, ocas a nohy,

5. charakter a zbarvení peří,

6. konstituce, stavba kostry a kondice.

(2) U jednotlivých užitkových typů šlechtěné drůbeže ve velkochovech se sledují
Tyto vlastnosti a znaky se hodnotí podle vlastních šlechtitelských a hybridizačních programů. K odhadu plemenné hodnoty se používají postupy založené na matematických metodách, které umožňují nejvyšší dostupnou eliminaci negenetické složky fenotypové hodnoty a využívají dostupné informace o užitkovosti a znacích příbuzných zvířat.

a) reprodukční vlastnosti,

b) užitkové vlastnosti,

c) exteriérové znaky.

(3) Výsledky hybridizace a testace kombinační návaznosti linií a populací drůbeže uvedené v odstavci 2 jsou podkladem pro výběr nejvhodnějších finálních hybridů. Postupy testování finálních hybridů drůbeže jsou uvedeny v příloze č. 1 části II.

(4) Záznamy o užitkovosti a hodnocení jednotlivých vlastností a znaků v plemenných a prarodičovských chovech drůbeže uvedené v odstavci 1 vedou chovatelé a jednou ročně je kontroluje šlechtitel uznaného chovatelského sdružení.

(5) Výsledky testování a posuzování a odhady plemenné hodnoty v chovu drůbeže se zveřejňují nejméně jednou ročně formou publikace uznaného chovatelského sdružení, které vede plemenářskou evidenci.

(1) V chovu běžců se sledují

a) ve šlechtitelských chovech

1. reprodukční vlastnosti,

2. výkrmové vlastnosti,

3. výtěžnost masa a kůže,

4. popis a hodnocení zevnějšku,

b) v prarodičovských chovech

1. reprodukční vlastnosti,

2. výkrmové vlastnosti.

(2) Při testování a posuzování se zjišťuje a hodnotí z

a) reprodukčních vlastností

1. individuální snáška,

2. hmotnost a kvalita vajec,

3. individuální líhnivost,

4. individuální oplozenost,

5. trvání období snášky,

6. u samic věk snesení prvního vejce,

7. u samců věk pohlavní dospělosti,

b) výkrmových vlastností a výtěžnosti masa a kůže

1. průměrný denní přírůstek od narození,

2. jatečná hodnota měřená páskovou mírou a vyjádřená obvodem trupu, délkou trupu a obvodem stehna,

3. plocha kůže měřená páskovou mírou na obvodu trupu,

c) popisu a hodnocení zevnějšku, zejména u znaků, které podmiňují projev užitkových vlastností a dobu využití zvířete v plemenitbě

1. pohlavní výraz,

2. utváření a funkčnost končetin,

3. tělesný rámec,

4. plemenný a užitkový typ.

(3) Posuzování vhodnosti zařazení plemeníků do plemenitby a plemenic do šlechtitelského, popřípadě prarodičovského chovu se provádí jako
Za každý ukazatel je jedinec ohodnocen odpovídajícím počtem bodů a zařazen do tříd podle celkového součtu bodů.

a) základní hodnocení typu, konstituce a zevnějšku při základním výběru, kdy se hodnotí ukazatele podle odstavce 2 písm. c),

b) hodnocení rodičů příští generace plemeníků a plemenic lineárním popisem vybraných tělesných partií a znaků.

(4) Základní postupy testování a posuzování, hodnocení a výběru plemeníků a plemenic běžců jsou uvedeny v příloze č. 2 části V.

(5) Údaje zjištěné při testování a posuzování jsou podkladem pro odhad plemenné hodnoty. Základními jednotkami pro odhad plemenné hodnoty jsou jedinec a populace. K odhadu plemenné hodnoty jednotlivých znaků se používají postupy založené na matematických metodách, které umožňují nejvyšší možnou eliminaci negenetické složky fenotypové hodnoty a využívají dostupné informace o užitkovosti a znacích příbuzných zvířat.

(6) Údaje, které zjišťují a evidují chovatel a oprávněné osoby při testování a posuzování běžců, jsou uvedeny v příloze č. 3 části IV.

(7) Zjištěné údaje evidují chovatelé a oprávněné osoby v základní evidenci, jejíž rozsah je uveden v příloze č. 2 části V.

(8) Oprávněná osoba předává údaje uvedené v odstavci 5 osobě pověřené vedením ústřední evidence nejméně jednou měsíčně. Výsledky testování a posuzování a odhady plemenné hodnoty se zveřejňují prostřednictvím elektronických médií, popřípadě tištěnými počítačovými výstupy nejméně jednou ročně.

(1) U plemenných ryb se sledují nejméně u 33 kusů v populaci
Uvedené znaky a vlastnosti jsou specifikovány v příloze č. 2 části VI.

a) meristické znaky,

b) plastické znaky v tržní hmotnosti,

c) reprodukční vlastnosti u vytíraných ryb,

d) procento přežití,

e) hmotnost.

(2) Výkonnost plemen, linií a populací se zjišťuje testováním meziplemenných kříženců. Podmínkou zařazení výchozích plemen do schématu křížení je určení genetické vzdálenosti a individuální značení mlíčáků a jikernaček.

(3) Záznamy o vlastnostech a znacích podle způsobu testování a posuzování vede chovatel.

(4) Plemenná hodnota se odhaduje pro znaky uvedené v odstavci 1 v každém plemenném chovu. Podmínkou zařazení plemene do testace pro odhad plemenné hodnoty je určení genetické vzdálenosti mezi plemeny a individuální značení plemeníků a plemenic.

(5) Plemenná hodnota se odhaduje u celého plemene podle nejméně 25 mlíčáků a 15 jikernaček z nejméně 120 kusů pohlavně dospělých individuálně označených plemeníků a plemenic. Reprodukční vlastnosti se odhadují u plemeníků a plemenic nejméně jednou za období po zařazení do plemene.

(6) Zásady testování a posuzování jednotlivých znaků a odhadu plemenné hodnoty plemenných ryb jsou uvedeny v příloze č. 2 části VI.

(7) Výsledky zveřejňuje uznané chovatelské sdružení vždy při zařazování nové generace plemeníků formou publikace nebo v periodickém tisku.

(8) Hodnocení a výběr plemeníků, plemenic a hejn ryb se provádí jednou za generaci podle vlastní užitkovosti nebo podle užitkovosti potomstva při dosažení tržní hmotnosti; sleduje se procento přežití a dosažená individuální hmotnost.

(1) U všech včel se hodnotí
Trubci se hodnotí podle jejich matek.

a) užitkovost,

b) doprovodné vlastnosti,

c) odolnost proti nemocím,

d) genetický přenos uvedených vlastností a znaků ve vztahu k matkám.

(2) Testování a posuzování se provádí stanovením užitkovosti matek na základě užitkovosti celého včelstva.

(3) Kontrola dědičnosti se provádí posouzením opakovatelnosti výkonů matek v jednotlivých užitkových letech, sledováním výkonu matek-sester a sledováním výkonu potomstva.

(4) Evidence matek pro hodnocení dědičnosti se zajišťuje na rodokmenových kartách.

(5) Zásady testování a posuzování a hodnocení v chovu včel jsou uvedeny v příloze č. 2 části VII.