Zákon o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci)

(1) Účelem zákona je, v souladu s právem Evropské unie¹), dosáhnout vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku²) uplatněním integrované prevence a omezování znečištění vznikajícího činnostmi uvedenými v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(2) Tento zákon

(3) Tento zákon se nevztahuje na

(1) Žádost o vydání integrovaného povolení (dále jen „žádost“) podává provozovatel zařízení správnímu úřadu, který je místně příslušný k vydání integrovaného povolení (dále jen „úřad“), v elektronické podobě.

(2) Přílohy žádosti mohou být předkládány v listinné podobě, pokud k tomu jsou technické či ekonomické důvody.

(3) Úřad do 10 dnů ode dne doručení žádosti ověří, zda žádost obsahuje všechny předepsané náležitosti (§ 4) a zda je zařízení v žádosti vymezeno v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem. Jestliže úřad nevyzve provozovatele zařízení v této lhůtě k doplnění žádosti, považuje se žádost za úplnou.

(4) Pokud úřad po uplynutí lhůty podle odstavce 3 v průběhu řízení dojde k závěru, že bez dalšího doplnění žádosti není možné pokračovat v řízení, vyzve provozovatele zařízení k jejímu doplnění. S doplněním žádosti musí být seznámeni všichni účastníci řízení.

(1) Žádost musí obsahovat

(2) Úřad a příslušné správní úřady jsou povinny poskytovat provozovateli zařízení na jeho písemnou žádost dostupné informace o stavu životního prostředí v území dotčeném provozem zařízení.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví vzor žádosti, rozsah a způsob jejího vyplnění.

(1) Pokud jsou v zařízení používány, vyráběny nebo ze zařízení vypouštěny nebezpečné látky, které mohou způsobit znečištění půdy a podzemních vod³⁰) v místě zařízení, je provozovatel zařízení povinen zajistit vypracování základní zprávy a předložit základní zprávu úřadu ke schválení jako součást žádosti.

(2) Základní zpráva musí obsahovat informace, které jsou zapotřebí k určení stavu znečištění půdy a podzemních vod, aby bylo možno učinit kvantifikované srovnání se stavem při úplném ukončení provozu zařízení podle § 15a. Náležitosti základní zprávy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Základní zprávu mohou zpracovávat pouze odborně způsobilé osoby podle § 3 zákona o geologických pracích³¹). Při zpracovávání základní zprávy postupují tyto odborně způsobilé osoby podle zákona o geologických pracích³¹).

(4) Pro zpracování základní zprávy lze využít dokumenty týkající se znečištění půdy a podzemních vod v místě zařízení, zpracované podle jiných právních předpisů³²).

(1) Účastníky řízení o vydání integrovaného povolení jsou vždy

(2) Splnění podmínky podpory nejméně 200 osob podle odstavce 1 písm. g) prokazuje právnická osoba předložením podporující podpisové listiny. V záhlaví podporující podpisové listiny a na každém jejím očíslovaném podpisovém archu se uvede alespoň

(3) Každá osoba podporující právnickou osobu podle odstavce 1 písm. g) uvede na podpisový arch své jméno, příjmení, datum narození a adresu místa pobytu a připojí vlastnoruční podpis. Doba platnosti podporující podpisové listiny je 1 rok od data uvedeného v záhlaví podporující podpisové listiny.

(4) Za účastníka řízení se považuje také ten, kdo by jím byl podle zvláštních právních předpisů,⁶) není-li již jeho postavení účastníka vymezeno v odstavci 1.

(1) Úřad neprodleně, jakmile žádost shledá úplnou, ji zašle k vyjádření

(2) Úřad současně ve lhůtě podle odstavce 1 prostřednictvím informačního systému integrované prevence, na své úřední desce a na úřední desce obce, na jejímž území je nebo má být zařízení umístěno, zajistí zveřejnění žádosti a stručného shrnutí údajů podle § 4 odst. 1 písm. d) a informaci o tom, kdy a kde lze nahlížet do příloh žádosti, které nejsou dostupné v elektronické podobě, a, pořizovat si z nich výpisy, opisy, popřípadě kopie. Úřad a obec tyto informace vyvěsí a na svých úředních deskách na dobu 30 dnů. V této lhůtě může každý zaslat úřadu své vyjádření k žádosti. V pochybnostech se za den zahájení zveřejnění považuje den, v němž úřad zveřejnil žádost a stručné shrnutí údajů podle § 4 odst. 1 písm. d) prostřednictvím informačního systému integrované prevence.

(3) Úřad dále postoupí žádost dotčenému státu ke zveřejnění, přičemž postupuje v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.

(4) Úřad je povinen zabezpečit ochranu obchodního tajemství, osobních údajů a dalších údajů chráněných podle zvláštních právních předpisů,¹³) pokud jsou tyto údaje jako chráněné v žádosti označeny. Takto nelze označit údaje podle § 4 odst. 1 písm. a), b), c), d), f) a m).

(1) Informační systém integrované prevence je celostátní informační systém veřejné správy³³), který spravuje ministerstvo, a je součástí jednotného informačního systému životního prostředí.

(2) Informační systém integrované prevence slouží k zajištění veškerých povinností vztahujících se ke zveřejňování informací a přístupu veřejnosti k informacím podle tohoto zákona.

(3) Ministerstvo metodicky řídí a koordinuje postup příslušných orgánů veřejné správy při zveřejňování údajů v informačním systému integrované prevence podle tohoto zákona.

(4) V informačním systému integrované prevence jsou pro účely zveřejnění vedeny tyto údaje:

(5) Údaje z informačního systému integrované prevence uvedené v odstavci 4 jsou zveřejňovány na internetových stránkách ministerstva.

(6) Údaje z informačního systému integrované prevence jsou využívány k plnění povinností České republiky vyplývajících z příslušných právních předpisů Evropské unie v oblasti integrované prevence a omezování znečištění¹).

(1) Příslušný správní úřad zašle úřadu nejpozději do 30 dnů po obdržení žádosti své vyjádření, které musí obsahovat zejména zhodnocení návrhu závazných podmínek k provozu zařízení, popřípadě návrh dalších závazných podmínek, které navrhuje zahrnout do integrovaného povolení.

(2) Vyjádření příslušných správních úřadů zasílaná úřadu nejsou správními rozhodnutími.

(3) Účastníci řízení podle § 7 odst. 1 písm. a) až d) a § 7 odst. 2 mohou zaslat úřadu svá vyjádření ve lhůtě uvedené v odstavci 1. Účastníci řízení podle § 7 odst. 1 písm. e) až g) mohou zaslat úřadu svá vyjádření pouze zároveň s písemným ohlášením své účasti.

(4) K vyjádřením zaslaným po lhůtách uvedených v odstavcích 1 a 3 úřad nepřihlíží.

(1) Úřad si může k posouzení žádosti vyžádat zpracování odborného vyjádření k aplikaci nejlepších dostupných technik nebo ve zvláště složitých případech k celé žádosti. O tomto postupu informuje úřad neprodleně účastníky řízení.

(2) Vyjádření v rámci odborné podpory výkonu státní správy k použití nejlepších dostupných technik musí minimálně obsahovat

(3) Agentura zašle odborné vyjádření úřadu do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržela. Úřad jej neprodleně po jeho obdržení zveřejní prostřednictvím informačního systému integrované prevence a na své úřední desce po dobu 15 dnů.

(1) Úřad o žádosti provozovatele zařízení rozhodne ve lhůtě do 45 dnů ode dne uplynutí lhůty podle § 9 odst. 1.

(2) Pokud po projednání žádosti úřad zjistí, že záměr provozovatele zařízení uvedený v jeho žádosti nesplňuje požadavky tohoto zákona a zvláštních právních předpisů⁶) nebo že závazné podmínky navržené pro provoz zařízení jsou z technických důvodů nesplnitelné, žádost o vydání integrovaného povolení zamítne.

(3) Nejsou-li dány důvody pro zamítnutí žádosti podle odstavce 2, úřad na podkladě výsledků projednání žádosti vydá integrované povolení, které kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje:

(4) V závazných podmínkách provozu podle odstavce 3 písm. d) úřad stanoví

(5) Součástí odůvodnění integrovaného povolení je i vypořádání připomínek k žádosti obsažených ve vyjádřeních podaných podle § 8 až 11, a to v plném rozsahu. Úřad v odůvodnění integrovaného povolení rovněž uvede, na základě jakých závěrů o nejlepších dostupných technikách a referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách byly uloženy závazné podmínky provozu. V případě udělení výjimky z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami podle § 14 odst. 5 musí odůvodnění integrovaného povolení obsahovat konkrétní důvody pro udělení této výjimky, včetně závěrů odborného posouzení, a odůvodnění závazných podmínek provozu stanovených na základě udělené výjimky.

(6) Závazné podmínky provozu uložené úřadem podle odstavce 4 musí vždy zahrnovat podmínky, postupy a opatření, které by jinak byly stanoveny na základě zvláštních právních předpisů,⁶) podle kterých by byla vydána rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které se nahrazují integrovaným povolením. Tato rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy nelze po vydání integrovaného povolení vydat podle zvláštních právních předpisů⁶).

(7) Pokud se důvody odvolání nebo rozkladu proti rozhodnutí o žádosti týkají použití nejlepších dostupných technik v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu nebo Ministerstva zemědělství, případně dalších technických aspektů provozu zařízení souvisejících s těmito nejlepšími dostupnými technikami, zašle ministerstvo odvolání nebo rozklad a kopii žádosti k vydání integrovaného povolení včetně tohoto rozhodnutí Ministerstvu průmyslu a obchodu nebo Ministerstvu zemědělství podle oblasti jejich působnosti k posouzení, zda došlo k pochybení při použití příslušných závěrů o nejlepších dostupných technikách a referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách při stanovení závazných podmínek provozu. Tyto ústřední správní úřady zašlou své vyjádření do 15 dnů ode dne obdržení odvolání nebo rozkladu proti vydanému rozhodnutí. Tato vyjádření jsou podkladem pro vydání rozhodnutí ministerstva nebo ministra životního prostředí o odvolání nebo rozkladu.

(8) Pokud se důvody odvolání nebo rozkladu proti rozhodnutí o žádosti týkají podmínek souvisejících s ochranou veřejného zdraví, zašle ministerstvo odvolání nebo rozklad a kopii žádosti k vydání integrovaného povolení včetně tohoto rozhodnutí Ministerstvu zdravotnictví, které se k odvolání nebo rozkladu vyjádří z hlediska ochrany veřejného zdraví. Ministerstvo zdravotnictví zašle své vyjádření do 15 dnů ode dne obdržení odvolání nebo rozkladu proti vydanému rozhodnutí. Toto vyjádření je podkladem pro vydání rozhodnutí ministerstva nebo ministra životního prostředí o odvolání nebo rozkladu.

(9) Rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3 úřad do 5 dnů ode dne nabytí právní moci zveřejní prostřednictvím informačního systému integrované prevence a na své úřední desce po dobu 30 dnů zveřejní informaci o tom, kdy a kde lze do rozhodnutí nahlédnout. Pokud byla žádost projednána podle § 10, uvědomí úřad o rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3 dotčený stát.

(10) Krajský úřad je povinen zaslat ministerstvu tato rozhodnutí do 7 dnů ode dne nabytí právní moci těchto rozhodnutí.

(11) Bylo-li rozhodnutím o odvolání nebo rozkladu proti rozhodnutí o žádosti podle odstavce 2 nebo 3 řízení skončeno, zveřejní ministerstvo rozhodnutí o odvolání nebo rozkladu do 5 dnů ode dne jeho nabytí právní moci prostřednictvím informačního systému integrované prevence.

(1) Úřad stanoví emisní limity pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu, pokud jsou ze zařízení vypouštěny, a další emisní limity, které se stanovují na základě jiných právních předpisů.⁶) Úřad může též stanovit emisní limity pro jiné skupiny nebo kategorie znečišťujících látek a příslušné limity pro hluk, vibrace a neionizující záření³⁷). Vztahují-li se na zařízení ustanovení zvláštního právního předpisu,^14a) úřad stanoví emisní limity pro tyto skleníkové plyny jen tehdy, je-li to nezbytné k zabránění závažného znečišťování v místě provozu. Emisní limity mohou být doplněny nebo nahrazeny ekvivalentními parametry nebo jinými technickými opatřeními, která zajistí rovnocennou úroveň ochrany životního prostředí.

(2) Emisní limity pro znečišťující látky a příslušné limity pro vibrace, hluk, teplo nebo jiné formy neionizujícího záření se vztahují obvykle k místu, kde emise vycházejí ze zařízení. K ředění před místem, kde emise opouští zařízení, se při stanovení emisních limitů nepřihlíží. V případě výpustí odpadních vod do kanalizace úřad při určování emisního limitu příslušného zařízení může přihlédnout k čisticímu efektu čistírny odpadních vod za předpokladu, že je zaručena rovnocenná úroveň ochrany životního prostředí jako celku²) a že výsledkem není větší znečištění životního prostředí.

(3) Při stanovení závazných podmínek provozu, zejména emisních limitů, úřad vychází z nejlepších dostupných technik a použije závěry o nejlepších dostupných technikách, aniž by však předepisoval použití jakékoli konkrétní metody či technologie. Takto stanovené závazné podmínky provozu nesmí být mírnější než podmínky provozu, které by jinak byly stanoveny podle zvláštních právních předpisů.⁶)

Použije-li se postup podle písmene b), úřad nejméně jednou ročně posoudí výsledky monitorování emisí s cílem zajistit, aby emise za běžných provozních podmínek nepřekračovaly úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami.
(4) Úřad stanoví emisní limity, které zajišťují, že za běžných provozních podmínek emise nepřekročí úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, jak jsou stanoveny v rozhodnutích o závěrech o nejlepších dostupných technikách, a to jedním z těchto způsobů

(7) Nevztahují-li se žádné závěry o nejlepších dostupných technikách na činnosti nebo typ výrobního procesu prováděné v zařízení nebo nezabývají-li se žádné závěry o nejlepších dostupných technikách všemi možnými dopady činnosti nebo procesu na životní prostředí, stanoví úřad závazné podmínky provozu na základě nejlepších dostupných technik, které po projednání s provozovatelem zařízení určí pro dotyčné činnosti nebo procesy, přičemž zvláštní pozornost věnuje kritériím uvedeným v příloze č. 3 k tomuto zákonu.

(9) Úřad může ke zkoušení a použití nově vznikajících technik udělit dočasnou výjimku z emisních limitů stanovených podle odstavců 3 až 7 v celkové délce nepřesahující 9 měsíců, je-li po uplynutí uvedené lhůty používání techniky buď zastaveno, nebo se při činnosti dosáhne alespoň úrovně emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami.

(8) Při stanovení požadavků na monitorování emisí úřad vychází z požadavků na monitorování, které jsou popsány v závěrech o nejlepších dostupných technikách, pokud existují. Úřad stanoví minimální frekvenci monitorování tak, aby bylo zajištěno pravidelné monitorování půdy alespoň jedenkrát za 10 let a pravidelné monitorování podzemních vod jedenkrát za 5 let, není-li toto monitorování založeno na systematickém hodnocení rizika znečištění.

(10) Do přijetí rozhodnutí podle čl. 13 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o závěrech o nejlepších dostupných technikách na úrovni Evropské unie se pro účely stanovení závazných podmínek provozu použijí závěry o nejlepších dostupných technikách z referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách přijatých Evropskou komisí před 6. lednem 2011, s výjimkou emisních limitů podle odstavců 4 a 5.

(6) Stanoví-li úřad závazné podmínky provozu na základě nejlepších dostupných technik, které nejsou popsány v žádných příslušných závěrech o nejlepších dostupných technikách, postupuje tak, aby
Neobsahují-li příslušné závěry o nejlepších dostupných technikách hodnoty emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, musí použitá technika zajišťovat míru ochrany životního prostředí rovnocennou nejlepším dostupným technikám popsaným v závěrech o nejlepších dostupných technikách.

Náležitosti obsahu odborného posouzení stanoví prováděcí právní předpis.
(5) Úřad může v konkrétních případech stanovit mírnější emisní limity, než je stanoveno v odstavci 4. Postup lze použít, pouze pokud odborné posouzení předložené provozovatelem prokáže, že v jeho důsledku nedojde k závažnému znečištění životního prostředí, celkově bude dosaženo vysoké úrovně ochrany životního prostředí a že by dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami popsanými v závěrech o nejlepších dostupných technikách vedlo k nákladům, jejichž výše by nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí, a to z důvodů

(1) Úřad v integrovaném povolení stanoví provozovateli zařízení, který nemůže dosáhnout s použitím nejlepších dostupných technik standard kvality životního prostředí, povinnost uskutečnit dodatečné podmínky ke splnění standardu kvality životního prostředí, například podmínky omezující provoz zařízení v určitou denní dobu.

(2) Úřad stanoví v integrovaném povolení v případě, kdy je standard kvality životního prostředí mírnější, než jsou požadavky, které se obvykle dosahují s použitím nejlepší dostupné techniky, závazné podmínky provozu tak, aby odpovídaly možnosti použití nejlepších dostupných technik.

(3) Úřad může v případě, že některý z požadavků standardu kvality životního prostředí lze v místních podmínkách splnit jen tehdy, dojde-li k nedodržení jiného požadavku standardu kvality životního prostředí, zohlednit tuto skutečnost v integrovaném povolení za předpokladu, že bude dosaženo účelu tohoto zákona podle § 1.

(1) Provozovatel zařízení je povinen

(2) Provozovatel zařízení nesmí bez platného integrovaného povolení zařízení provozovat. Tím nejsou dotčena ustanovení § 42 až 44.

(2) Ukončení provozu zařízení nesmí být spojeno s ohrožením životního prostředí a s rizikem vyšší úrovně znečištění. Provozovatel zařízení je vždy povinen uvést místo provozu zařízení do stavu, který nebude představovat žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí.

(1) Závazné podmínky provozu týkající se úplného ukončení provozu zařízení stanoví úřad v integrovaném povolení tak, aby bylo zajištěno dodržení odstavců 2 až 5.

(4) Provozovatel zařízení po úplném ukončení provozu zařízení v případě, že znečištění půdy a podzemních vod v daném místě představuje významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí v důsledku povolených činností prováděných provozovatelem zařízení před schválením základní zprávy, přijme nezbytná opatření k odstranění, regulaci, izolaci nebo snížení množství příslušných nebezpečných látek tak, aby dané místo přestalo uvedené riziko představovat. Přitom je nutno zohlednit současný nebo budoucí schválený způsob využívání daného místa a charakteristiku stavu území, kde je zařízení umístěno.

(5) Pokud se na provozovatele zařízení nevztahuje povinnost vypracovat základní zprávu, učiní provozovatel zařízení po úplném ukončení provozu zařízení nezbytná opatření k odstranění, regulaci, izolaci nebo snížení množství nebezpečných látek tak, aby dané místo již v důsledku znečištění půdy a podzemních vod způsobeného povolenými činnostmi nepředstavovalo žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Přitom je nutno zohlednit současný nebo budoucí schválený způsob využívání daného místa a charakteristiku stavu území, kde je zařízení umístěno.

(3) Při úplném ukončení provozu zařízení posoudí provozovatel zařízení zejména stav znečištění půdy a podzemních vod nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými daným zařízením. Pokud zařízení oproti stavu uvedenému v základní zprávě způsobilo významné znečištění půdy nebo podzemních vod těmito nebezpečnými látkami, učiní provozovatel zařízení kroky nezbytné k odstranění znečištění tak, aby bylo dané místo uvedeno do stavu popsaného v základní zprávě. Za tímto účelem lze zohlednit technickou proveditelnost takových opatření.

(2) Úřad vždy přezkoumá závazné podmínky integrovaného povolení,

(1) Úřad provede alespoň každých 8 let přezkum, zda nedošlo ke změně okolností, které mohou vést ke změně závazných podmínek integrovaného povolení.

(6) Úřad může provést přezkum podmínek integrovaného povolení

(5) Byla-li pro zařízení udělena výjimka z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami podle § 14 odst. 5, je úřad povinen posoudit důvodnost udělení této výjimky v rámci každého přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení, s výjimkou přezkumu prováděného na základě odstavce 2 písm. c), není-li jeho důvodem změna emisních limitů nebo standardů kvality životního prostředí provedená z důvodu jiné změny zvláštních právních předpisů⁶), která může mít vliv na závazné podmínky provozu stanovené v integrovaném povolení, a přezkumu prováděného na základě odstavce 6.

(4) Pokud se na zařízení nevztahují žádné závěry o nejlepších dostupných technikách, úřad vždy přezkoumá závazné podmínky integrovaného povolení, umožňuje-li vývoj v oblasti nejlepších dostupných technik významné snížení emisí.

(3) Úřad provede přezkum všech závazných podmínek integrovaného povolení, je-li zveřejněno rozhodnutí o závěrech o nejlepších dostupných technikách pro hlavní činnost zařízení podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Při přezkumu se zohlední všechny nové nebo aktualizované závěry o nejlepších dostupných technikách použitelné pro dané zařízení, které byly přijaty na úrovni Evropské unie podle čl. 13 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU od udělení povolení nebo jeho posledního přezkumu. Úřad na základě provedeného přezkumu zajistí, aby do 4 let od zveřejnění příslušných závěrů o nejlepších dostupných technikách byly závazné podmínky integrovaného povolení v souladu se závěry o nejlepších dostupných technikách a aby provozovatel zařízení byl povinen tyto podmínky dodržovat.

(11) Provozovatel zařízení je povinen na žádost úřadu předložit veškeré informace, které jsou nezbytné k přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení, včetně výsledků monitorovaní emisí a jiných údajů umožňujících srovnání provozu zařízení s nejlepšími dostupnými technikami popsanými v příslušných závěrech o nejlepších dostupných technikách a s úrovněmi emisí spojenými s nejlepšími dostupnými technikami.

(9) Na výkon přezkumné činnosti se vztahuje zákon o kontrole, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak⁴²).

(8) O plánovaných přezkumech, o výsledcích provedených přezkumů, uložených pokutách a opatřeních k nápravě informuje úřad neprodleně inspekci a krajskou hygienickou stanici. Úřad též může inspekci a krajskou hygienickou stanici přizvat k přezkumu.

(7) Přezkum závazných podmínek integrovaného povolení se provádí šetřením v místě provozu zařízení nebo přezkumem podkladů předložených provozovatelem zařízení, případně jiných podkladů souvisejících se závaznými podmínkami integrovaného povolení. Zaměstnanci úřadu se při přezkumné činnosti prokazují služebním průkazem, který je současně dokladem o jejich pověření k provedení přezkumu.

(12) Informaci o provedení přezkumu úřad zveřejní prostřednictvím informačního systému integrované prevence.

(10) Úřad při přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení použije relevantní informace získané z monitorování nebo kontrol provedených podle tohoto zákona.

(1) Provozovatel zařízení je povinen každoročně předávat úřadu v elektronické podobě zprávu s údaji o plnění podmínek integrovaného povolení v rozsahu stanoveném úřadem v integrovaném povolení podle § 13 odst. 4 písm. k) (dále jen „zpráva o plnění podmínek integrovaného povolení“). Pokud provozovatel zařízení ohlásil některé shodné údaje požadované k doložení plnění podmínek integrovaného povolení v rámci plnění ohlašovacích povinností podle jiných právních předpisů³⁸) prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí³⁹) nebo prostřednictvím datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí, postačí uvést odkaz na tyto údaje.

(2) Pro účely ohlašování podle odstavce 1 je provozovatel zařízení povinen vést evidenci údajů o plnění podmínek integrovaného povolení a uchovávat tuto evidenci po dobu 5 let. Při vedení evidence o plnění podmínek integrovaného povolení lze využít i údaje shromažďované na základě jiných právních předpisů³⁸).

(4) Vzor zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Ke kontrole plnění podmínek integrovaného povolení mohou příslušné správní orgány využít i údaje ohlášené provozovatelem zařízení na základě jiných právních předpisů³⁸) prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí³⁹) nebo prostřednictvím datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.

(2) Provozovatel zařízení může v rámci ohlášení plánované změny v zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b) přímo podat žádost o změnu integrovaného povolení. Dojde-li úřad k závěru, že se jedná o podstatnou změnu zařízení, v řízení se dále postupuje obdobně podle § 3 až 15. Pokud úřad dojde k závěru, že se nejedná o podstatnou změnu v zařízení, pokračuje v řízení o žádosti podle odstavce 4 a správního řádu⁴⁰).

(1) Dojde-li úřad na základě ohlášení plánované změny zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b) nebo na základě přezkumu podle § 18 a 19 k závěru, že se jedná o podstatnou změnu zařízení, vyzve provozovatele zařízení, aby úřadu ve lhůtě, kterou stanoví, podal žádost o změnu integrovaného povolení, přičemž může stanovit, které náležitosti žádosti se nevyžadují. V řízení se postupuje obdobně podle § 3 až 15.

(3) Dojde-li úřad na základě ohlášení plánované změny v zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b), která nebyla spojena se žádostí o změnu integrovaného povolení podle odstavce 2, nebo na základě přezkumu podle § 18 a 19 k závěru, že se nejedná o podstatnou změnu zařízení, ale že je nezbytné provést změnu integrovaného povolení, rozhodne o změně integrovaného povolení v řízení z moci úřední.

(6) Změna zařízení se vždy považuje za podstatnou v případě, že zahrnuje výjimku z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami podle § 14 odst. 5 nebo vyplývá z výsledků přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení provedeného podle § 18 odst. 2 písm. d). Pokud provozovatel zařízení podá samostatnou žádost o udělení výjimky podle § 14 odst. 5, postupuje se v řízení o změně integrovaného povolení obdobně podle § 3 až 15.

(7) Zároveň s rozhodnutím úřad vydá úplné znění výrokové části integrovaného povolení, jak vyplývá z rozhodnutí o jeho změně. Rozhodné je znění výrokových částí vydaného integrovaného povolení a jednotlivých rozhodnutí o jeho změně. Úplné znění výrokové části integrovaného povolení se zveřejňuje prostřednictvím informačního systému integrované prevence.

(4) Nejedná-li se podle závěru úřadu o podstatnou změnu zařízení, jsou účastníky řízení o změně integrovaného povolení zahájeného podle odstavce 2 nebo 3 subjekty uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) a b) a v § 7 odst. 2. Úřad si může vyžádat od provozovatele zařízení doplnění podkladů nezbytných pro vydání rozhodnutí. Úřad si vždy vyžádá vyjádření příslušných správních úřadů, jejichž působnosti se změna dotýká. Příslušné správní úřady zašlou úřadu své vyjádření do 15 dnů ode dne obdržení žádosti o změnu integrovaného povolení nebo oznámení o zahájení řízení o změně integrovaného povolení z moci úřední. Změnu integrovaného povolení zveřejní úřad obdobně podle § 13 odst. 9. Úřad zašle změnu integrovaného povolení ministerstvu do 7 dnů od nabytí právní moci této změny.

(5) Pokud provozovatel zařízení v rámci ohlášení plánované změny v zařízení podal žádost o změnu integrovaného povolení a úřad shledá důvody pro přezkum závazných podmínek integrovaného povolení podle § 18 odst. 6, může úřad po dobu přezkumu přerušit řízení o změně integrovaného povolení.

(2) Úřad rozhodne o zrušení integrovaného povolení z moci úřední nebo na žádost provozovatele zařízení při

(1) Integrované povolení zaniká při zániku provozovatele zařízení bez právního nástupce.

(5) Rozhodnutí podle odstavců 2 a 3 se zveřejňuje obdobně podle § 13 odst. 9.

(3) Úřad na žádost provozovatele zařízení rozhodne o vynětí zařízení z režimu tohoto zákona, pokud provozovatel zařízení dostatečným způsobem prokáže pokles kapacity zařízení pod příslušnou prahovou hodnotu uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Účastníky řízení o vydání tohoto rozhodnutí jsou provozovatel zařízení a vlastník zařízení, není-li provozovatelem zařízení. V rozhodnutí úřad uvede výčet rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů podle zvláštních právních předpisů⁶) nutných k dalšímu provozu zařízení, které by jinak byly nahrazeny integrovaným povolením. Ke každému z těchto správních aktů úřad přiřadí závazné podmínky integrovaného povolení, které se k němu vztahují. Zároveň úřad pro jednotlivé skupiny závazných podmínek integrovaného povolení stanoví, že se zrušují ke dni nabytí právní moci příslušného rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů⁶), případně dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu²⁴), pro které budou podkladem příslušná stanoviska, vyjádření nebo souhlasy podle zvláštních právních předpisů⁶). Dnem nabytí právní moci posledního z vydaných rozhodnutí integrované povolení zaniká.

(4) Žádost o vynětí zařízení z režimu tohoto zákona může podat i provozovatel zařízení, ve kterém neprobíhá žádná z činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu. V řízení se postupuje obdobně podle odstavce 3.

(2) Správní orgány uvedené v odstavci 1 jsou oprávněny uložit provozovateli zařízení opatření k nápravě i v případě, že provozovatel zařízení neporušil povinnosti stanovené tímto zákonem nebo integrovaným povolením, jedná-li se o mimořádné události, havárie zařízení nebo havarijní úniky⁸) znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí, které mají závažné dopady na životní prostředí.

(1) V případě, že provozovatel zařízení neplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo integrovaným povolením, jsou úřad nebo inspekce oprávněny uložit provozovateli zařízení provést v přiměřené lhůtě opatření k nápravě. Po dobu lhůty k provedení opatření k nápravě se nepoužijí § 37 a 38.

(3) Pokud provozovatel zařízení uložená opatření k nápravě ve stanovené lhůtě neprovedl, jsou úřad nebo inspekce oprávněny vydat rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části.

(6) Při postupu podle odstavců 1 až 5 mohou úřad nebo inspekce stanovit, že odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. Rozhodnutím o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části nejsou dotčeny právní účinky podmínek integrovaného povolení podle § 13 odst. 4 písm. b). Omezení nebo zastavení provozu musí trvat do zjednání nápravy.

(5) Úřad nebo inspekce vydají rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části, pokud porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo integrovaným povolením představuje nebezpečí, že dojde k bezprostřednímu závažnému nepříznivému dopadu na životní prostředí. Toto rozhodnutí lze vydat i bez předchozího uložení opatření k nápravě.

(4) Úřad je oprávněn vydat rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části též v případě, že provozovatel zařízení nepodá ve stanovené lhůtě podle § 19 písm. c) žádost o změnu integrovaného povolení.

(7) Úřad nebo inspekce uloží podle potřeby opatření k nápravě právnímu nástupci provozovatele zařízení, který není původcem závadného stavu. Povinnosti plynoucí z opatření k nápravě a rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení uložené provozovateli zařízení podle odstavců 1 až 5 přecházejí na jeho právního nástupce.

(1) Úřad na žádost provozovatele zařízení rozhodne o sloučení dvou nebo více integrovaných povolení do jednoho integrovaného povolení, jedná-li se o integrovaná povolení vydaná pro zařízení provozovaná stejným provozovatelem na stejném místě. Sloučení integrovaných povolení spočívá ve změně jednoho z integrovaných povolení, kterých se sloučení týká, a zrušení ostatních dotčených integrovaných povolení.

(2) Účastníky řízení o sloučení integrovaných povolení jsou subjekty, které byly účastníky řízení o vydání integrovaných povolení, kterých se sloučení týká, popřípadě jejich právní nástupci. Rozhodnutí o žádosti o sloučení integrovaných povolení se zveřejňuje obdobně podle § 13 odst. 9.

(3) Inspekce zpracovává plán kontrol na období kalendářního roku. Plány kontrol se vztahují na všechna zařízení, pro která bylo vydáno integrované povolení podle tohoto zákona.

(2) Inspektoři se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem inspekce, který je současně dokladem o jejich pověření k provedení kontroly.

(1) Kontrola, kterou podle tohoto zákona provádí inspekce, zahrnuje veškeré činnosti, včetně výkonu kontroly na místě provozu zařízení, monitorování emisí a kontrol dokumentace a podkladů, ověřování vlastního monitorování, kontrol používaných technik a vhodnosti řízení provozu zařízení z hlediska životního prostředí, prováděné s cílem kontrolovat zařízení z hlediska dodržovaní povinností stanovených tímto zákonem nebo integrovaným povolením, podporovat dodržovaní těchto povinností a tam, kde je to nezbytné, monitorovat jejich dopad na životní prostředí.

(4) Plán kontrol musí minimálně obsahovat

(6) Při systematickém posuzování rizik v oblasti životního prostředí se vždy posoudí

(7) Mimořádné kontroly se provádějí zejména za účelem prošetření stížností týkajících se životního prostředí a vyšetření závažných havárií, mimořádných událostí a případů nedodržování požadavků v oblasti životního prostředí, a pokud je třeba, i před vydáním integrovaného povolení, přezkumem závazných podmínek integrovaného povolení nebo změnou integrovaného povolení. Mimořádné kontroly lze provádět též na základě poznatků kontrolního orgánu z vlastní kontrolní činnosti.

(8) Pokud inspekce zjistí v rámci výkonu kontroly na místě závažné porušení závazných podmínek integrovaného povolení, provede do 6 měsíců od této kontroly opakovanou kontrolu na místě.

(9) V návaznosti na každou kontrolu na místě vypracuje inspekce vedle protokolu o kontrole⁴²) zprávu, která obsahuje popis kontrolního zjištění a závěry o případných dalších opatřeních (dále jen „zpráva“).

(10) Stejnopis zprávy zašle inspekce provozovateli zařízení do 2 měsíců od provedení výkonu kontroly na místě, pouze pokud v této lhůtě nebyl vyhotoven protokol o kontrole.

(11) Inspekce zveřejní zprávu prostřednictvím informačního systému integrované prevence do 4 měsíců od uskutečnění výkonu kontroly na místě.

(12) Inspekce informuje úřad a krajskou hygienickou stanici o plánovaných kontrolách a uložených pokutách a opatřeních k nápravě.

(5) Inspekce na základě plánů kontrol pravidelně vypracovává programy běžných kontrol, včetně stanovení četnosti kontrol na místě u různých druhů zařízení. Doba mezi dvěma kontrolami na místě se stanoví na základě systematického posuzování rizik v oblasti životního prostředí u dotčených zařízení, přičemž v případě zařízení představujících nejvyšší riziko nesmí být delší než 1 rok a v případě zařízení představujících nejnižší riziko delší než 3 roky.

(2) Ustanovení § 20b odst. 9 až 11 o zprávě z kontroly se na kontrolu prováděnou na základě tohoto zákona krajskými hygienickými stanicemi použijí obdobně.

(1) Kontrolu dodržování závazných podmínek stanovených v integrovaném povolení k ochraně veřejného zdraví v oblasti ochrany před nepříznivými účinky hluku, vibrací a neionizujícího záření provádí krajské hygienické stanice.

(3) Krajská hygienická stanice informuje inspekci a úřad o plánovaných kontrolách a uložených pokutách.

(1) Systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách (dále jen „systém výměny informací“) zabezpečují ministerstvo, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství. Na systému výměny informací se rovněž podílejí agentura, krajské úřady, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, zaměstnavatelské svazy a hospodářské komory, jejichž předmětem činnosti je prosazování a ochrana profesních zájmů nebo veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů.

(2) V rámci systému výměny informací ministerstvo, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství k jednotlivým kategoriím činností uvedeným v příloze č. 1 k tomuto zákonu a průřezovým oblastem podle své působnosti zajišťují

(3) Technické pracovní skupiny se ve své činnosti zaměřují především na

(4) Vedoucí a ostatní členy technických pracovních skupin jmenuje ministerstvo, Ministerstvo průmyslu a obchodu nebo Ministerstvo zemědělství podle oblasti své působnosti. Členy technických pracovních skupin mohou navrhovat všichni účastníci systému výměny informací podle odstavce 1.

(5) Informace o nejlepších dostupných technikách a nově vznikajících technikách zveřejňuje na svých internetových stránkách Ministerstvo průmyslu a obchodu.

(1) Ministerstvo poskytuje příslušným orgánům Evropské komise v jimi požadovaném rozsahu a formátu a v jimi požadovaných intervalech informace k plnění požadavků právních předpisů Evropské unie v oblasti integrované prevence a omezování znečištění¹).

(2) Ministerstvo zajišťuje poskytování informací o integrované prevenci a omezování znečištění i v případě dalších mezinárodních závazků České republiky.

(3) Krajské úřady, inspekce, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství, agentura, krajské hygienické stanice a příslušné správní úřady jsou povinny na vyžádání poskytnout ministerstvu potřebné informace.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení dopustí přestupku tím, že

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako právní nástupce provozovatele zařízení dopustí přestupku tím, že neoznámí úřadu přechod integrovaného povolení podle § 17.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení dopustí přestupku tím, že provozuje zařízení bez platného integrovaného povolení, bez pravomocného rozhodnutí o podstatné změně integrovaného povolení nebo v rozporu s integrovaným povolením.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení dopustí přestupku tím, že neprovede podle § 19b odst. 1 nebo 2 opatření k nápravě anebo neomezí nebo nezastaví provoz zařízení nebo jeho části podle § 19b odst. 3, 4 nebo 5.

(5) Za přestupek lze uložit pokutu

(1) Od uložení správního trestu za přestupek spáchaný provozovatelem zařízení lze upustit také tehdy, jestliže pachatel přestupku zajistí odstranění následků porušení povinnosti, přijme faktická opatření zamezující dalšímu trvání nebo obnově protiprávního stavu a uložení správního trestu by vzhledem k nákladům na učiněná opatření vedlo k nepřiměřené tvrdosti.

(2) Přestupky podle tohoto zákona projednává inspekce nebo krajský úřad. Příslušným orgánem k projednání přestupku je ten orgán, který zahájí řízení jako první. Ministerstvo projedná přestupek jde-li o zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu. Krajská hygienická stanice projednává přestupky podle tohoto zákona, jde-li o ochranu veřejného zdraví v oblasti ochrany před nepříznivými účinky hluku, vibrací a neionizujícího záření.

(3) Příjem z pokut uložených inspekcí a krajskou hygienickou stanicí je z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky a z 50 % příjmem rozpočtu kraje. Polovina příjmu z těchto pokut, který je příjmem rozpočtu kraje, je účelově určena k ochraně životního prostředí. Pokuty uložené krajským úřadem vybírá a vymáhá krajský úřad.

(1) Provozovatelé zařízení podle § 42 a 43 jsou povinni v žádosti podle § 4 předložit seznam všech pravomocných rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů, které mají být nahrazeny integrovaným povolením, pokud byly pro zařízení vydány podle jiných právních předpisů.⁶)

(2) Úřad v integrovaném povolení podle § 13 odst. 3 pro zařízení podle § 42 a 43 uvede výrok o zrušení všech pravomocných rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů nebo jejich částí, které se nahrazují integrovaným povolením.

(3) Do dne, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii, mohou vyjádření podle § 8 odst. 2 zasílat pouze fyzické osoby s trvalým pobytem na území České republiky nebo právnické osoby se sídlem na území České republiky.

(1) Povinnosti vyplývající z ustanovení zvláštních právních předpisů⁶) a správních aktů, které integrované povolení nezahrnuje, zůstávají integrovaným povolením nedotčeny.

(2) Pokud tento zákon nebo předpisy vydané k jeho provedení nestanoví jinak, postupuje se podle zvláštních právních předpisů.⁶)

(3) Zpracování osobních údajů podle tohoto zákona se řídí zákonem o ochraně osobních údajů.²⁶)