A.
Chléb a pečivo.

I. Výroba a rozdělování.

II. Cenová ustanovení.

§ 87

Předpisy o výrobě.

b) pšeničné pečivo lidové, t. j. pečivo vyrobené z pšeničné mouky bez použití cukru a tuku, a to bulky a žemle tlačené nebo řezané;

a) žitné pečivo, t. j. pečivo vyrobené ze žitné mouky bez příměsi nebo s příměsí jiné mouky podle předpisů Svazu. Žitné pečivo se vyrábí jako hladké, tlačené nebo řezané, na př. dalamánky, bosňáci, sůvy, točenice a pod. Jest buď hladké nebo posypané kmínem nebo solí, případně obojím;

d) speciální chléb, t. j. chléb vyrobený z obilních nebo jiných surovin, které jsou získány nebo zpracovány na hotový výrobek zvláštním způsobem.

c) pšeničné šišky na chlebíčky vyrobené z pšeničné mouky s použitím nejvýše 3% cukru a nejvýše 3% tuku nebo povolené náhražky tuku (počítáno na mouku);

a) žitný chléb, t. j. chléb vyrobený ze žitné mouky bez příměsi nebo s příměsí jiné mouky podle předpisů Svazu;

b) žemlovka vyrobená z pšeničné mouky bez použití cukru a tuku;

g) speciální pečivo, t. j. pečivo vyrobené z obilních nebo jiných surovin, které jsou získány nebo zpracovány na hotový výrobek zvláštním způsobem.

c) pšeničné pečivo běžné, t. j. pečivo vyrobené z pšeničné mouky s použitím nejvýše 3% cukru a nejvýše 3% tuku nebo povolené náhražky tuku (počítáno na mouku), zpracované pletením, vinutím nebo jiným způsobem, nesypané nebo sypané kmínem nebo solí, případně solí a kmínem a pod., na př. housky, rohlíky, večky, hvězdičky a pod., s vyloučením žemlovek, šišek na chlebíčky, bulek a žemlí tlačených nebo řezaných;

d) pšeničné pečivo jemné, t. j. pečivo vyrobené z pšeničné mouky s použitím nejméně 10% cukru a nejméně 10% tuku nebo povolené náhražky tuku (počítáno na mouku), nesypané nebo různě sypané, s náplní nebo bez náplně; jemné pečivo smí býti zpracováno do různých tvarů jako na př. koláčky, koláče, buchty, záviny, vánočky, mazance a pod.;

(1) Jako chléb se smí vyráběti a uváděti do oběhu:

(2) Jako pečivo se smí vyráběti a uváděti do oběhu:

f) slané tyčinky a slané preclíky, vyrobené z pšeničné mouky s použitím tuku a cukru tak, aby hotový výrobek obsahoval nejméně 5% tuku v sušině a 5% cukru (sacharosy) v sušině, vařené nebo nevařené. Obsah vody (vlhkost) nesmí přestoupiti 10% podle váhy ve vychladlém výrobku. Slané tyčinky a slané preclíky mohou býti nesypané nebo sypané solí, kmínem nebo jiným běžným druhem sypání s výjimkou máku. Slané tyčinky a slané preclíky mohou býti vyráběny buď jako malé slané tyčinky nebo malé slané preclíky, při čemž jednotlivý kus smí vážiti nejvýše 10 g, nebo jako velké slané tyčinky nebo velké slané preclíky, při čemž jednotlivý kus musí vážiti 25 g;

e) sýrové tyčinky a sýrové preclíky vyrobené z pšeničné mouky s použitím sýra tak, aby hotový výrobek obsahoval nejméně 5% tuku pocházejícího ze sýra v sušině hotového zboží, vařené nebo nevařené. Jednotlivý kus smí býti nejvýše 5 mm silný a jeho váha nesmí přesahovati 5 g; obsah vody (vlhkost) nesmí přestoupiti 10% podle váhy ve vychladlém výrobku. Sýrové tyčinky a sýrové preclíky mohou býti nesypané nebo sypané solí, kmínem nebo jiným běžným druhem sypání s výjimkou máku;

c) Při výrobě žitného pečiva se musí vyrobiti z každého kilogramu žitné mouky nejméně 27 kusů žitného pečiva à 46 gramů.

(7) Při výrobě všech druhů chleba, pečiva a strouhanky je dovoleno používati jen takových pomocných pekařských prostředků ku zlepšení pečivosti, vaznosti a pod., jakož i prostředků konservačních, barvících a pod., jejichž výroba byla písemně Svazem povolena. Svaz může výrobu povoliti, jestliže ji doporučí Státní zdravotní ústav — oddělení pro zkoumání potravin — v Praze nebo v Brně. Výlohy spojené s dobrozdáním Státního zdravotního ústavu hradí žadatel.

b) Při výrobě žemlovek a pšeničných šišek na chlebíčky se musí vyrobiti z každých 100 kg mouky nejméně 120 kg žemlovek nebo pšeničných šišek na chlebíčky.

(3) Jako pšeničná strouhanka se smí uváděti do oběhu strouhanka vyrobená rozemletím pšeničného pečiva nesypaného.

(4) K výrobě speciálního chleba nebo pečiva jest třeba písemného povolení Svazu. Svaz může výrobu povoliti, jestliže ji doporučí Státní zdravotní ústav — oddělení pro zkoumání potravin — v Praze nebo v Brně. Výlohy spojené s dobrozdáním Státního zdravotního ústavu hradí žadatel.

(5) V pochybných případech rozhoduje Svaz o tom, do které skupiny chléb nebo pečivo náleží.

(6) a) Při výrobě žitného chleba se musí vyrobiti z každých 100 kg mouky nejméně 137 kg žitného chleba.

g) Při výrobě pšeničné strouhanky se musí vyrobiti z každého kilogramu pšeničné mouky nejméně 900 gramů strouhanky.

f) Při výrobě sýrových tyčinek nebo sýrových preclíků a slaných tyčinek nebo slaných preclíků se musí vyrobiti z každého kilogramu pšeničné mouky nejméně 1 kg tohoto pečiva,

e) Při výrobě pšeničného jemného pečiva se musí vyrobiti z každého kilogramu pšeničné mouky nejméně 1196 g pečiva, t. j. na příklad 26 kusů à 46 g nebo 13 kusů à 92 g a pod.

d) Při výrobě pšeničného pečiva lidového nebo běžného se musí vyrobiti z každého kilogramu pšeničné mouky nejméně 1196 g pečiva, t. j. na příklad 26 kusů pšeničného pečiva à 46 gramů a pod.

§ 88

Označování chleba.

(2) Je-li uváděn do oběhu chléb balený v papírových nebo jiných obalech, může býti značka uvedena přímo na obalu. V tomto případě lze upustiti od označování na kůrce.

(1) Každý chléb musí býti opatřen značkou výrobce, t. j. jménem nebo začátečními písmeny jeho jména nebo jeho zapsanou ochrannou známkou. Značka musí býti vytlačena do kůrky chleba tak, aby byla zřetelná. K označení chleba lze též použíti papírových štítků, které se vpekou na chléb; přilepování těchto štítků lepidlem na hotový chléb není dovoleno.

§ 89

Váha chleba.

(1) Chléb smí býti vyráběn pouze o váze buď 1, 2, 3, 4 neb 5 kg.

(2) Chléb o jiné váze se smí vyráběti pouze s písemným povolením Svazu.

(4) Vyschnutím v den výroby zmenšuje se váha chleba až o 2.5 %. Udaná váha jest dodržena, jestliže průměrná váha, zjištěná u čerstvého chleba podle odstavce 3, se neodchyluje od udané váhy o více než 2%. Jestliže se u jednotlivého čerstvého chleba zjistí váha o více než 4.5% nižší, jest přezkoušeti váhu podle odstavce 3.

(5) Převažuje-li se chléb později než v den vyrobení a zjistí-li se u jednotlivého chleba větší schodek na váze než 4%, nebo při průměrné váze 10 chlebů větší schodek na váze než 2.5%, jest provésti zkoušku s čerstvým chlebem podle odstavce 4.

(3) Při výrobě chleba se smí vyskytnouti u jednotlivého chleba úchylka ve váze až do 4% nahoru nebo dolů; větší úchylky ve váze jsou možné z náhodných a mimořádných příčin.

(2) Převážení chleba se musí státi v přítomnosti majitele obchodu nebo jeho zástupce. V případě závady musí majitel obchodu nebo jeho zástupce potvrditi podpisem správnost zjištěné váhy.

(1) Přezkoušení váhy jest provésti na chlebě téhož původu v prodejně a jestliže jsou nutné další zkoušky, u výrobce. Převážiti se musejí pouze vychladlé, nezabalené chleby (bez obalu).

§ 90

Kontrola váhy chleba.
Úchylky ve váze podmíněné postupem při výrobě se vyrovnávají při větším počtu chlebů. Proto jest při přezkoušení váhy ve výrobně nebo prodejně nutné odvážiti nejméně 10 chlebů téhož druhu, jichž průměrná váha jest směrodatná. Podle možnosti jest zjistiti průměrnou váhu většího počtu chlebů.
Na úchylky při přezkoušení váhy chleba jest bráti ohled podle těchto předpisů:

§ 91

Váha pečiva.

(1) Žitné pečivo, pšeničné lidové a běžné pečivo se smí vyráběti o váze 46 g nebo o váze 92 g. Z denního vyrobeného množství pečiva smí býti vyrobeno nejvýše 50% v kusech à 92 g, při čemž dosavadní rozsah výroby tohoto pečiva nesmí býti překročen.

(2) Žemlovka a šišky na chlebíčky se smějí vyráběti o váze 460 g nebo 920 g.

(3) Pšeničné jemné pečivo se smí vyráběti o váze 23 g, o váze 46 g nebo jeho násobku, na příklad 92 g, 230 g, 460 g, 690 g a 920 g, při čemž touto vahou se vždy rozumí váha jemného pečiva bez jakékoliv náplně. Váha náplně se tudíž nepočítá do stanovené váhy jemného pečiva.

§ 92

Kontrola váhy pečiva.

(2) Vyschnutím se snižuje váha jednotlivého kusu pečiva prvého dne po vyrobení až o 10%. Zjistí-li se při kontrole větší odchylky, jest nutno provésti v den výroby kontrolu váhy nejméně u 30 kusů pečiva téhož druhu. O přestupek jde teprve tehdy, jestliže kontrola váhy v den výroby zjistí větší odchylky než 5% předepsané váhy.

(1) Při výrobě žitného a pšeničného pečiva smí jednotlivý kus pečiva vykazovati až 6% odchylky na váze nahoru nebo dolů. Jeví-li se větší odchylky, jest přezkoušeti ve výrobně nebo prodejně váhu nejméně 30 kusů pečiva téhož druhu. Průměrná odchylka smí činiti u 30 kusů pečiva nejvýše 5%.

(3) Při kontrole váhy je směrodatná váha pečiva bez náplně a bez obalu.

§ 93

Balení a označování tyčinek, preclíků a strouhanky.

(2) Obal může býti opatřen z průhledného, pergamenového nebo jiného materiálu a musí svou velikostí odpovídati plnění. Obal musí býti těsný, uzavřený již před prodejem, nikoliv balený teprve při prodeji. Na obalu musí býti zřetelně uvedeno jméno nebo firma a místo výrobce nebo dodavatele, druh, cena a váha v gramech.

(1) Sýrové tyčinky, sýrové preclíky, slané tyčinky, slané preclíky a strouhanka se smějí uváděti do oběhu balené nebo nebalené.

(3) Balení výrobků uvedených v odstavci 1 je dovoleno jen u výrobců, a to pouze do balíčků o váze, pro kterou jsou vyhlášeny prodejní ceny.

§ 94

Starý chléb.

(1) Starým chlebem se rozumí chléb, jehož původní jakost se delším skladováním tak změnila, že tím byl podstatně ovlivněn původní účel použití, t. j. zejména tehdy, jestliže bez dalšího opracování nebo zpracování nemůže býti chleba použito k lidské výživě.

(2) Starý chléb se smí prodávati pouze se slevou nejméně 30% s prodejní ceny.

(3) Pekaři nesmějí od překupníků bráti zpět chléb a pečivo, které překupníci neprodali.

(4) Starého chleba se nesmí používati při výrobě chleba nebo pečiva ani jako přísady do pšeničné strouhanky.

a) za každých 730 g žitné mouky 1 kg žitného chleba, čili za 1 kg žitné mouky nejméně 1.37 kg žitného chleba,

§ 95

Pečení ve mzdě.

(1) Pečením ve mzdě se rozumí pečení chleba nebo pečiva z mouky nebo těsta, které zákazník sám dodá, případně výměna dodané mouky přímo za chléb nebo pečivo. Výměna dodané mouky je dovolena pouze u výrobce (pekárny), nikoliv u překupníka.

(2) Výroba chleba a pečiva z dodané mouky ve mzdě je dovolena pouze pro samozásobitele pro potřebu jejich vlastního hospodářství, dále pro vojenské a jiné útvary jim na roveň postavené.

(3) Pouhé upečení chleba nebo pečiva z dodaného hotového těsta je dovoleno i pro jiné spotřebitele.

(4) Výrobci chleba a pečiva jsou povinni vydati zákazníkům za dodanou mouku veškerý chléb a veškeré pečivo, které bylo získáno zpracováním odevzdané mouky nebo se při zpracování odevzdané mouky obvykle získává, nejméně však

(5) Výrobci chleba a pečiva smějí počítati zákazníkovi, který si dodá pouze mouku:

(6) Výrobci chleba a pečiva smějí počítati zákazníkovi, který si dodá již hotové těsto:

(7) Dováží-li pekař zákazníkům, vojenským nebo jiným jim na roveň postaveným útvarům chléb a pečivo vlastním dopravním prostředkem, nesmí být odměna stanovená v odstavcích 5 a 6 překročena.

(8) Není dovoleno žádati nebo si dáti poskytovati jinou odměnu než v penězích.

b) za 1 kg pšeničné mouky 26 kusů pšeničného pečiva à 46 g.

a) za zpracování a upečení 1 kg žitného chleba nejvýše Kčs 1.50,

b) za zpracování a upečení pšeničného pečiva z 1 kg pšeničné mouky nejvýše Kčs 7.—.

a) za pouhé upečení 1 kg chleba (váha chleba po upečení) nejvýše Kčs 1.—,

b) za pouhé upečení 1 kg pečiva (váha pečiva po upečení) nejvýše Kčs 3.—.

§ 96

Hlášení úspor.
Pekaři (pekárny), které se zabývají pečením chleba nebo pečiva ve mzdě, jsou povinni zjistiti vždy ke konci každého kalendářního čtvrtletí, zda bylo zákazníkům vydáno podle § 95, odst. 4 plné množství chleba a pečiva získané zpracováním mouky odevzdané k pečení ve mzdě a ohlásiti zjištěné úspory Svazu nejpozději do 10. dubna, 10. července, 10. října a 10. ledna za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Pekaři (pekárny) jsou povinni naložiti s úsporami podle předchozí věty podle disposic Svazu a odvésti peněžitou hodnotu těchto úspor Svazu podle jeho pokynů.

§ 97

Odběr chleba a pečiva.
Chléb a pečivo smí býti odebíráno a dodáváno pouze na doklady opravňující k odběru tohoto zboží podle platných předpisů. Totéž platí pro odběr a dodávky pšeničné strouhanky.

§ 98

Ceny pekařských výrobků pro spotřebitele.

(2) Velké slané tyčinky a velké slané preclíky mohou býti prodávány nebalené též jako jednotlivé kusy v ceně Kčs 1.— za kus; na čtyři takové kusy odevzdá spotřebitel ústřižky na 150 g.

Druh výrobku:Váha v gramech (u jemného pečiva bez náplně)Hodnota v gramech na ústřižcíchCena Kčs
h)pšeničná strouhanka1000150015.—
ch)malé slané tyčinky a malé slané preclíky balené1001506.—
nebalené1000150050.—
i)velké slané tyčinky a velké
slané preclíky balené1001505.—
nebalené1000150040.—.

Druh výrobku:Váha v gramech (u jemného pečiva bez náplně)Hodnota v gramech na ústřižcíchCena
Kčs
a)žitný chléb100010005.— *)
4.80**)
b)žemlovka4605004.80
92010009.40
c)šišky na chlebíčky4605006.—
920100012.—
d)žitné pečivo4650—.40
92100—.80
e)pšeničné pečivo lidové (bulka nebo žemle)4650—.50
921001.—
f)pšeničné pečivo běžné (houska, rohlík, hvězdička, večka a pod.)4650—.60
921001.10
g)pšeničné pečivo jemné: koláček, buchta nebo jednotlivé
řezy koláče, závinu, vánočky, mazance a pod.
2325—.90
46501.80
921003.60
koláč, závin, vánočka, mazanec a pod.2302509.—
46050018.—
69075027.—
920100036.—

*) 5.— v místech uvedených v odstavci 3,
**) 4.80 ve všech ostatních místech.
(1) Spotřebitelské ceny chleba, pečiva a pšeničné strouhanky činí:

(3) Spotřebitelská cena žitného chleba Kčs 5.— za 1 kg platí v místech nad 50.000 obyvatel, lázeňských místech Jáchymov, Frant. Lázně, Jánské Lázně, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Luhačovice, Poděbrady, Teplice a ve správních okresech Brno-venkov, Fryštát, Praha-venkov-sever a Praha-venkov-jih.

(4) Ceny stanovené v odstavci 1, písm. a)—f) se nesmějí zvyšovati ani snižovati. Ceny stanovené v odstavci 1, písm. g) až i) a v odstavci 2 jsou ceny nejvyšší.

§ 99

Překupníci smějí prodávati chléb, pečivo a pšeničnou strouhanku pouze za ceny stanovené v § 98, pokud nejde o výjimky uvedené v § 100.
Ceny chleba a pečiva u překupníků.

§ 100

Ceny chleba a pečiva pro hostince a podobné podniky.

(1) Při prodeji hostinskými a výčepnickými podniky všeho druhu, automaty, bufety a veřejnými jídelnami (uzenářskými, mlékárenskými, vegetářskými a pod.) platí tyto nejvyšší prodejní ceny za chléb a pečivo k jídlu uvnitř podniku:

krajíc žitného
chleba
žitné
pečivo
krajíc žemlovkykrajíc šišky na
chlebíčky
pšeničné pečivo
lidovéběžné
50 g46 g46 g46 g46 g92 g46 g92 g
KčsKčsKčsKčsKčsKčsKčsKčs
0.450.500.600.700.601.200.701.30.

(2) Při prodeji chleba a pečiva přes ulici jest zachovávati ve výše uvedených podnicích spotřebitelské ceny stanovené v § 98.

b) u žemlovky a pšeničných šišek na chlebíčky za každý 1 kg 10%,

c) u žitného pečiva 10%,

d) u pšeničného pečiva lidového, běžného a jemného 10%,

e) u pšeničné strouhanky volně sypané (nebalené) 20%,

f) u sýrových tyčinek a sýrových preclíků, slaných tyčinek a slaných preclíků 15%.

a) u žitného chleba za každý 1 kg Kčs 0.30,

(2) Hostinským a výčepnickým podnikům všeho druhu, automatům, bufetům a veřejným jídelnám (uzenářským, mlékárenským, vegetářským a pod.) jest poskytovati slevy podle odstavce 1 jen u sýrových tyčinek a sýrových preclíků, slaných tyčinek a slaných preclíků.

(1) Výrobci chleba, pečiva a pšeničné strouhanky jsou povinni poskytovati překupníkům (s výjimkou podniků uvedených v odstavci 2), kteří odebírají chléb, pečivo nebo pšeničnou strouhanku za tím účelem, aby je ve svých obchodech prodali spotřebitelům, tyto slevy se spotřebitelských cen (§ 98):

§ 101

Slevy cen.

(4) Při dodávkách pšeničné strouhanky překupníkovi je prodávající povinen dodati zboží franko přijímací stanice kupujícího, při dodávce povozem (autem a pod.) franko sklad kupujícího.

(3) Výrobci chleba, pečiva a pšeničné strouhanky jsou povinni poskytovati slevu podle odstavce 1 též při dodávkách vojenským nebo jiným jim na roveň postaveným útvarům, závodním kuchyním, nemocnicím a léčebným ústavům, zaopatřovacím ústavům, školským internátům, věznicím a jiným velkospotřebitelům, kteří odebírají chléb, pečivo nebo pšeničnou strouhanku pro společné stravování osob. Při dodávkách vojenským nebo jiným jim na roveň postaveným útvarům, nemocnicím a léčebným ústavům, zaopatřovacím ústavům a pod. mohou býti slevy stanovené v odstavci 1 zvýšeny se souhlasem Svazu; Svaz rozhodne po slyšení příslušné ústřední zájmové organisace výrobcovy.