Zaznamenávání a zvyšování užitkovosti hospodářských zvířat.

A. Kontrola zvelebování chovu.

B. Kontrola zvyšování užitkovosti.
Kontrola zvyšování užitkovosti skotu.
Kontrola zvyšování užitkovosti prasat.
Kontrola zvyšování užitkovosti ovcí.
Kontrola zvyšování užitkovosti koz.
Společná ustanovení.

(1) Zvířatům s vyšší užitkovostí se věnuje zvýšená pozornost. Jejich užitkovost, jakož i další skutečnosti rozhodné pro posouzení jejich plemenné hodnoty soustavně sledují a zjišťují okresní národní výbory svými zootechniky (t. zv. kontrola zvyšování užitkovosti). Okresní národní výbor určí zootechnikům obvody pro provádění této kontroly.

(2) Účelem kontroly zvyšování užitkovosti je získat spolehlivé podklady potřebné pro posouzení plemenné hodnoty zvířat. Sleduje se zejména užitkovost v širším slova smyslu (užitkovost se sleduje i v potomstvu, zejména kontrolou růstu mláďat po narození) a jiné důležité vlastnosti, na př. schopnost přenášet vlastnosti na potomstvo (dědičnost), a odolnost proti nákazám a jiným nemocem.

(3) Kontrola zvyšování užitkovosti se provádí u plemenic skotu, prasat, ovcí a koz a u jejich potomstva, a to až do doby, kdy je rozhodnuto o jeho dalším použití (chov, zástav na žír, jatečně účely).

(4) Záznamy o kontrole zvyšování užitkovosti provádí zásadně obvodní zootechnik na tiskopisech — stájový zápisník, kontrolní zápisník, laktační lístek —, jejichž vzor stanoví ministerstvo zemědělství.

(5) Okresní národní výbor po uplynutí roku zpracuje výsledky kontroly zvyšování užitkovosti a zašle je krajskému národnímu výboru s případnými návrhy na zápis zvířat do krajské plemenné knihy.

(6) Zvířata s nevyhovující užitkovosti se z kontroly zvyšování užitkovosti vyloučí.

(1) Okresní národní výbor zařadí do kontroly zvyšování užitkovosti skotu plemenice:

a) zapsané do plemenných knih,

c) které v kontrole zvelebování chovu vykázaly roční dojivost nejméně 1850 kg mléka u plemene skotu červenostrakatého a simenského, nebo nejméně 1300 kg mléka u plemene skotu pinzgavského, jsou zdravé a plodné a svým zevnějškem odpovídají standardu příslušného plemene, nebo

b) u nichž doposud byla prováděna kontrola užitkovosti,

d) u nichž jsou předpoklady, že splní podmínky uvedené pod písm. c).

(2) Místní národní výbor po zařazení plemenice do kontroly zvyšování užitkovosti dá chovateli do úschovy opis jejího kartotékového listu.

(3) Plemenice, které po dvou letech zjišťování užitkovosti nesplní podmínky pro zápis do krajské plemenné knihy, se z kontroly zvyšování užitkovosti vyloučí.

(1) Zjišťuje se a zaznamenává zejména užitkovost zvířete, jeho původ, datum inseminace (zapuštění), označení býka, datum otelení, průběh porodu, způsob odchovu, výsledky zdravotních prohlídek atd. Krávy se dvakrát ročně, a to k 1. lednu a k 1. červenci, váží.

(2) Dojivost se zjišťuje každý měsíc. Nadojené množství mléka se váží s přesností na 0.1 kg; současně se odebírá poměrný vzorek mléka ke stanovení obsahu tuku, a to v množství postačujícím pro dva rozbory. Procento tuku se zjišťuje metodou Gerberovou.

a) zapsané v plemenných knihách,

c) které v kontrole zvelebování chovu vykázaly ve třech vrzích průměrně alespoň 8 selat dochovaných do odstavu, jsou náležitě vyvinuté, zdravé, prokazatelného původu (vykazuje-li prasnice v kontrole zvelebování chovu v prvém a druhém vrhu velmi dobrou užitkovost, nevyžaduje se potvrzení o původu), a svým zevnějškem odpovídají standardu uznaného plemene.

b) u nichž doposud byla prováděna kontrola užitkovosti,

(1) Zjišťuje se a zaznamenává:

c) výtěžnost a jakost masa a tuku.

a) užitkové vlastnosti, t. j. plodnost, mléčnost a růstové schopnosti selat až do odstavu v 56 dnech stáří,

b) výkrmnost odstávčat do stanovené jatečné váhy,

(2) Pokud jde o užitkové vlastnosti: zaznamenává se každý vrh, den zapuštění, označení kance, den oprasení, počet selat a váha každého jednotlivého selete (při narození i selete mrtvého) s přesností na 0.1 kg, pohlaví selat, počet struků selat, váha prasnice a kance. Selata se váží při narození (nejpozději do 24 hodin) a pak přesně ve stáří 28 dní a 56 dní (v těchto termínech váží se i prasnice). Výjimečně možno vážit o den dříve nebo později, což však musí být s odůvodněním vyznačeno v kontrolním zápisníku. Vážení selat ve stáří 28 dní provádí obvodní zootechnik, vážení selat po narození a vážení v 56 dnech stáří může provést i místní zootechnik.

(3) Výkrmnost odstávčat se zjišťuje jen u potomstva prasnic zapsaných ve státní plemenné knize a těch, u nichž jsou pro zápis předpoklady.

(4) Výtěžnost a jakost masa a tuků je doplňkem zjišťování výkrmnosti a provádí se podle směrnic ministerstva zemědělství.

(1) Kontrola zvyšování užitkovosti ovcí se provádí pouze ve stádech, v nichž je při sčítání hospodářských zvířat k 1. červenci běžného roku nejméně 100 kusů chovných ovcí včetně jehnic, které téhož roku budou zapuštěny.

(2) Místní národní výbor ohlásí taková stáda po provedeném sčítání nejpozději do 15. července okresnímu národnímu výboru.

a) na podzim před zapouštěním ovcí, kdy roztřídí jednotlivé kusy do chovných tříd. Totožnost kusů se zajišťuje tetováním. Nevhodné kusy se označí ustřižením špičky levého ušního boltce a vyřadí se (brakování). Zároveň se vypracuje připouštěcí plán. Na základě provedené klasifikace založí okresní zootechnik pro každé stádo stájový zápisník, do něhož se jednotlivé kusy zapíší s vyznačením chovné třídy;

(3) Jednotlivé kusy stáda zařazeného do kontroly zvyšování užitkovosti ovcí přehlíží okresní zootechnik nejméně dvakrát ročně, a to:

b) po ukončení bahnění, kdy se zjišťuje a posuzuje jeho výsledek, jak v počtu jehňat, tak i v jejich hodnotě. Při tom se přihlíží k původní klasifikaci rodičů. U jehňat zařazených do chovu se označuje totožnost stejným způsobem jako jejich matek se změnou ročníku narození. K chovu nevhodná jehňata se označí ustřižením špičky levého ušního boltce.

(1) Zjišťuje se a zaznamenává zejména množství a kvalita nastříhané vlny, váha kusu po střiži, dojivost, plodnost a růstové schopnosti jehňat.

(2) Dojivost se zjišťuje jednou v roce, a to měsíc po odloučení všech jehňat od matek. Množství mléka se měří (nebo váží) s přesností na 0.1 litru (na 0.1 kg).

(3) Stádo ovcí, které v kontrole zvyšování užitkovosti vykazuje jako celek tři roky po sobě velmi dobré výsledky, je řádně ustájeno, ošetřováno a krmeno, může ministerstvo zemědělství na návrh krajského národního výboru uznat za kmenové stádo.

(1) Stájový zápisník zakládá okresní zootechnik pro každé stádo vždy na jeden rok ve třech vyhotoveních. Jedno obdrží chovatel, druhé ovčák a třetí si ponechá okresní zootechnik.

(2) Chovatel (ovčák) je povinen vyznačené údaje ve stájovém zápisníku řádně zjišťovat a zapisovat. Okresní zootechnik při prohlídkách stáda kontroluje podle vlastních zjištění zápisy chovatele (ovčáka). Svůj stájový zápisník podle stájového zápisníku chovatele (ovčáka) doplňuje a uzavírá k 31. prosinci běžného roku. Chovatel (ovčák) je povinen uzavřený stájový zápisník uschovat.

(3) Okresní národní výbor zpracuje podle pokynu ministerstva zemědělství celkovou zprávu se zhodnocením výsledku kontroly zvyšování užitkovosti v jednotlivých stádech za uplynulý rok a zašle ji nejpozději do 31. ledna následujícího roku s případným návrhem na zápis stáda do krajské plemenné knihy krajskému národnímu výboru.

(1) Okresní národní výbor zařadí do kontroly zvyšování užitkovosti koz jen kozy bílé bezrohé krátkostrsté a hnědé bezrohé krátkosrsté, které vykazují v dosavadních kontrolách užitkovosti alespoň 700 kg mléka ročně.

(2) Chovatelé koz nekontrolovaných zjistí 1. června každého roku množství nadojeného mléka (ráno, v poledne a večer). Zjištěné množství mléka spolu se stručným popisem, po případě s označením kozy, s údajem jejího stáří a příslušné laktace oznámí chovatel nejpozději do 5. června každého roku místnímu národnímu výboru.

(3) Místní národní výbor na základě hlášení chovatelů a podle vlastních zjištění podá okresnímu národnímu výboru návrhy na zařazení koz do kontroly zvyšování užitkovosti.

(4) Okresní národní výbor rozhodne, které kozy do kontroly zvyšování užitkovosti se zařadí, a zajistí její provádění. Místní národní výbor pořídí seznam kontrolovaných koz v obci.

(1) Zjišťuje se a zaznamenává zejména dojivost, původ zvířete, den zapuštění, označení kozla, den okozlení, pohlaví kůzlat, den jejich odstavu, použití kůzlat (chov a zabití), počet laktačních a pastevních dnů.

(2) Dojivost se zjišťuje každý měsíc. Nadojené množství mléka se váží s přesností na 0.1 kg. Procento tuku v mléce se zjišťuje metodou Gerberovou. Poměrný vzorek se odebírá pro dva rozbory.