Vyhláška ministra dopravy o úpravě mzdových podmínek řidičů silničních motorových vozidel, závozníků a průvodčích autobusů

(1) Tato vyhláška upravuje mzdové podmínky zaměstnanců, kteří řídí silniční motorová vozidla nebo vykonávají práci závozníků motorových vozidel a průvodčích autobusů jako hlavní povolání.

(2) Vyhláška se nevztahuje na

(1) Pro odměňování práce v časové a v úkolové mzdě platí tyto mzdové tarify (v Kčs/hod.):

řidiči nákladních automobilů o užitečném zatížení	opraváři:	neopraváři:
do 2,4 tun	5,20	4,70
do 4,4 tun	5,40	4,90
do 7,9 tun	5,60	5,10
do 10,9 tun	5,80	5,30
do 18,9 tun	6,00	5,50
od 19 tun	6,40	5,80
řidiči traktorů o výkonu motoru
do 45 k	5,40	4,90
do 99 k	5,60	5,10
od 100 k	6,00	5,50
řidiči autobusů o užitečném zatížení
do 4,4 tun	6,00	—
od 4,5 tun	6,50	—
řidiči osobních automobilů měsíčně	1000—1150 Kčs	900—1050 Kčs
průvodčí autobusů		4,60
závozníci přidělení k automobilům všech značek v časové mzdě		4,65
v úkolové mzdě —
za jízdu		4,40
za nakládání a vykládání		4,85

Řidiči prokazují potřebné znalosti k řízení motorového vozidla příslušným řidičským průkazem.
Řidičem — opravářem je příslušnému řemeslu vyučený nebo v dílně zaučený řidič, který kromě dovedností předepsaných pro řidiče — neopraváře umí samostatně provádět běžné opravy motorového vozidla a pravidelnou kontrolu všech jeho částí, demontovat, opravit a montovat jednotlivé skupiny a podskupiny vozidla a provádět potřebné úpravy dílců a součástí.
Řidič — neopravář musí umět připravit vozidlo k jízdě, obsluhovat, ošetřovat a mazat jeho části podle příslušných předpisů, včetně odstranění jednoduchých poruch vyskytujících se na vozidle.
Závozník jezdí s řidičem, nakládá a skládá různé hmoty a výrobky podle průvodních dokladů Musí znát a umět: ustanovení přepravních řádů a předpisů, nakládat a skládat různé druhy hmot a výrobků a jejich zajištění proti poškození, ovládat jednoduché zvedací a nakládací zařízení a pomůcky pro nakládání a vykládání, přejímat a předávat zboží podle průvodních dokladů a vypomáhat řidiči jednoduchými pracemi při odstraňování poruch.
Průvodčí autobusů odbavuje cestující, zavazadla a autobusové zboží, vybírá jízdné, poplatky a náhrady stanovené příslušným tarifem, ukládá zavazadla a autobusové zboží do vyhrazeného prostoru, doprovází cestující za jízdy v autobusu nebo přívěsu a ručí za jejich bezpečnost. Udržuje vozidlo v čistotě. Musí znát a umět: ustanovení přepravního řádu, jízdního řádu, příslušná tarifní ustanovení a stanovení jízdného, poplatků a náhrad, bezpečné uložení zavazadel ve vozidle nebo prostorách pro ně vyhrazených; vypomáhat řidiči Jednoduchými pracemi při odstraňování poruch.
Pro řidiče speciálních silničních motorových vozidel se stanoví mzdový tarif podle skupiny užitečného zatížení nákladních automobilů, do níž náleží podvozek (chassis) speciálního vozidla. Autojeřáby, autobagry a dumpry se nepovažují za speciální silniční motorová vozidla ve smyslu této vyhlášky.
Tažná vozidla pro návěsy se posuzují jako traktory a zařazují se podle výkonu motoru v koních.
Motorová vozidla zvlášť zařízená k dopravě nákladů s podvozkem osobních automobilů se posuzují jako nákladní automobily o užitečném zatížení do 2,4 tun.

(2) Práce na opravách a plánované údržbě motorových vozidel a přívěsů odměňuje se podle zásad platných pro opraváře v dílně. Opravy motorových vozidel a přívěsů na trati se odměňují časovou mzdou až clo výše tarifu řidiče. Za práce při ošetřování motorových vozidel a přívěsů (denní obsluha, čištění, mytí a mazání) lze stanovit paušální odměnu.

(3) Řidičům osobních automobilů se stanoví základní měsíční mzda s přihlédnutím k jejich kvalifikaci v rámci rozpětí měsíční mzdy.

(1) Řidičům speciálních silničních motorových vozidel a silničních motorových vozidel s přívěsy přísluší za odpracované hodiny při přepravním výkonu, při němž bylo použito bud speciálních zařízení vozidla nebo přívěsu, příplatek ke skutečně dosaženému výdělku za tento výkon.
Tyto příplatky činí:

a)	u automobilů s návěsem, s jednonápravovým klanicovým přívěsem nebo s jedním dvounápravovým přívěsem a traktorů s nejméně 2 dvounápravovými nebo klanicovými přívěsy s výjimkou autobusů	12,5 %,
b)	u automobilů s nejméně dvěma dvounápravovými přívěsy s výjimkou autobusů	18,5 %,
c)	u automobilů a traktorů s přívěsnými Trayllery a Cullemayery	20,— %,
d)	u sklápěcích automobilů	13,5 %,
e)	u automobilů s generátory	15,— %,
f)	u nákladních automobilů s motorickým nakladačem, vykladačem, navijákem, zvedákem, s mrazicím motorickým agregátem, s cisternou a čerpacím zařízením pro přepravu pohonných hmot, čisticích „Kuka” automobilů, kde pomocné speciální zařízení obsluhuje řidič	10,— %,
g)	u asanačních, fekálních, kropicích a mycích automobilů, kde pomocné zařízení obsluhuje řidič	10,— %,
h)	u nákladních automobilů automobilové pošty se speciální skříňovou karoserií pro třídění poštovních zásilek za jízdy	10,— %,
ch)	u pohřebních automobilů	10,— %.

(2) Příplatky lze sčítat a počítají se ze mzdového tarifu odpovídajícího užitečnému zatížení (výkonu motoru) motorového vozidla.

(3) Řidiči, který současně vykonává práci výběrčího nebo inkasuje tržby, náleží příplatek ve výši 10 % mzdového tarifu za každou odpracovanou hodinu přepravního výkonu, při němž je tato činnost vykonávána.

(4) Řidičům autobusů se vyplácí za jízdu s přívěsem příplatek ve výši 0,07 Kčs za každý kilometr jízdy.

(1) Za nakládání a vykládání zvlášť prašných, nebezpečných a těžkých nákladů náleží závozníkům ke skutečně dosaženému výdělku v úkolové nebo časové mzdě příplatek.
Jeho výše činí:
Příplatky se počítají z tarifu podle druhu použité mzdy.

a) při nakládání a vykládání volně loženého antracitu, betonové suché směsi, briket, cementu, chemikálií, koksu, kostí, kovového šrotu, sazí, suché malty, suchého popelu, rudy, stavební sutě suché drobné, škváry suché, škvárobetonové směsi suché, uhlí, umělých hnojiv, vápna, hnijících odpadků, dále kyselin a louhů v demižonech, ocelových lahví se stlačeným plynem, skelných rohoží v balicích a svazcích, těžkého živého dobytka, jedovatých látek a nákladů o kusové váze větší než 80 kg nebo nákladů, které lze kutálet, váží-li více než 260 kg	7 %
b) při nakládání a vykládání volně loženého cementu, mletého vápna a chemikálií (jen fosfátů) z malých uzavřených prostor, výbušných látek a při nakládání a vykládání těžkých nákladů, tj. nákladů balených nebo kusových, které jednotlivě váží více než 150 kg, nebo lze-li je kutálet, více než 500 kg	15 %,
c) při nakládání, vykládání a přemísťování nadměrně těžkých a rozměrově objemných nákladů přepravovaných na speciálních podvozcích (Trayllery a Cullemayery) a při nakládání, vykládání a přemisťování zvlášť velkých strojů, strojních zařízení (součástí strojů) a těžkých nedobytných pokladen, které vyžadují speciální znalosti a dovednosti a předpokládají provedení zvláštních přípravných a dokončujících prací	30 %.

(2) Pomáhá-li řidič při nakládání nebo vykládání zvlášť prašných, nebezpečných a těžkých nákladů uvedených v odstavci 1 nebo je nakládá či vykládá sám, obdrží kromě skutečně dosaženého výdělku v úkolové nebo časové mzdě příplatek, a to při nakládání a vykládání nákladů uvedených

a)	v odstavci 1 písm. a) ve výši	7 %,
b)	v odstavci 1 písm. b) ve výši	15 %,
c)	v odstavci 1 písm. c) ve výši	30 %

mzdového tarifu závozníka, stanoveného pro nakládání a vykládání podle druhu použité mzdy.

(3) Vedoucímu závozníku, který při přepravě těžkých objemných nákladů odpovídá za správné provedení přípravných a ukončujících prací a za bezpečnost práce jak při nakládání a vykládání, tak i při přibližování nákladů k vozidlu, se vyplácí za vedení čety nejméně 3 závozníků (bez vedoucího závozníka) a za práce spojené s předáváním zboží příplatek ve výši 15 % časového tarifu.

(4) Závozníku pověřenému inkasováním a vyúčtováním tržeb náleží příplatek ve výši 15 % časového tarifu za každou odpracovanou hodinu přepravního výkonu; tento příplatek však nenáleží vedoucímu závozníku.

(1) Řidiči silničních motorových vozidel a závozníci mohou pracovat v přímé úkolové mzdě všude tam, kde jsou pro to předpoklady.

(2) Úkolové mzdy může být používáno:

(3) Práce v úkolové mzdě se odměňuje úkolovou sazbou, která se vypočte ze mzdového tarifu a výkonové normy.
Zda a do jaké míry se řidič započítává do počtu nakladačů a vykladačů, stanoví prováděcí předpisy. Účastí řidiče na nakládce a vykládce nesmí být ohrožena bezpečnost jízdy.
Úkolový řád a výkonové normy pro odměňování řidičů a závozníků za práci v úkolové mzdě vydá ministr dopravy.

(1) Odměňování časovou mzdou se použije ve všech případech, kde nejsou splněny podmínky pro použití úkolové mzdy (§ 6 odst. 2).

(2) Výdělek v časové mzdě se vypočte ze mzdového tarifu a počtu odpracovaných hodin.

(1) Prémie a odměny mohou být zaváděny a vypláceny jen na základě výnosu ministra a v souladu se zásadami pro prémiování schválenými Státní mzdovou komisí. Podle nich vypracují podniky konkrétní prémiové řády podle potřeb přepravy a pracoviště.

(2) Řidičům, závozníkům a průvodčím autobusů mohou být přiznávány tyto prémie a odměny:

(3) Prémiování v nákladní automobilové dopravě je závislé na plnění stanovených prémiových ukazatelů, které v počtu nejvýše tří stanoví ředitel podniku a volí je tak, aby nejlépe vystihovaly charakter prémiované činnosti (např. plnění plánu tržeb, výkon v tunách nebo v tunových kilometrech, docílení vyššího využití jízd nebo užitečného zatížení vozidla, plnění směnového plánu přepravy apod.).
Aby nebylo dosahováno vyšších kvantitativních výsledků na úkor kvalitativních a naopak, řídí se volba prémiových ukazatelů vhodnou kombinací obou těchto ukazatelů.
Prémiování podle volné úvahy není přípustné. Prémie může u prémiovaných pracovníků činit v průměru nejvýše 25 % příslušného mzdového tarifu.

(4) Dvě až tři podmínky pro přiznání odměn, vystihující zlepšení přepravy osob, stanoví ředitel podniku. Odměny se přiznávají těm pracovníkům, kteří dosahují mimořádných výsledků v plnění stanovených podmínek.
Součet odměn vyplacených v příslušné organizační jednotce smí činit v kalendářním období nejvýše 5 % úhrnu mzdových tarifů řidičů a průvodčích za zákonnou pracovní dobu.

(1) Prací přes čas je práce nařízená a schválená vedoucím organizační složky a konaná nad výměru zákonem stanovené pravidelné pracovní doby.
Při posuzování, zda jde o práci přes čas, se do odpracovaného času započítává i pracovní doba, po kterou zaměstnanec nemohl pracovat, za kterou mu však náleží náhrada mzdy nebo peněžité dávky nemocenského pojištění.

(2) Vedoucí organizační složky odpovídá za to, že práce přes čas je nezbytně nutná a že je zajištěna kontrola výsledků nařízené práce i kontrola odpracované doby.

(3) Prací v noci je práce konaná v době mezi 22. a 6. hodinou.

(4) Za nařízenou práci přes čas náleží zaměstnanci kromě výdělku ve mzdě časové nebo úkolové příplatek, a to

(5) Za práci přes čas a pracovní pohotovost řidičů osobních automobilů se poskytuje paušální odměna podle zvláštních směrnic, které jsou přílohou této vyhlášky.

(1) Za časové ztráty se považují zejména ztráty, které jsou způsobeny chybnými pracovními podklady, nedostatkem nebo nepřipraveností materiálu, čekáním na příjem, odevzdání nebo potvrzení přepravních dokladů, čekáním na nakládacích a vykládacích místech, přerušením přepravního výkonu z technických, provozních nebo dopravních důvodů nebo pro poruchu nakládacích nebo vykládacích zařízení, nedostatkem nutného pracovního místa apod. Za časové ztráty se nepovažuje přerušení práce, k němuž sice došlo z těchto příčin, které však nečiní více než 15 minut za směnu. Trvá-li přerušení práce ve svém úhrnu za jednu směnu déle než 15 minut, považuje se i prvních 15 minut za časovou ztrátu.

(2) Za časové ztráty nelze zásadně považovat prostoje v důsledku nepříznivého počasí.

(3) Nemůže-li zaměstnanec pokračovat v práci z důvodů jim nezaviněných a nemůže-li mu být přidělena náhradní práce, přísluší mu náhrada mzdy až do výše mzdového tarifu. Pokud však zaměstnanec dosáhl v předchozím zúčtovacím období nižšího průměrného výdělku, než činí jeho mzdový tarif, přísluší mu náhrada mzdy, odpovídající průměrnému hodinovému výdělku, dosaženému v předchozím zúčtovacím období.

(4) Nemůže-li zaměstnanec pokračovat ve své práci z důvodů jím zaviněných, nepřísluší mu mzda.

(5) Po dobu přerušení práce má být zaměstnanci přidělena náhradní práce. Za tuto dobu mu přísluší mzda podle vykonávané práce, nejméně však ve výši jemu přiznaného mzdového tarifu.

(6) Náhrada mzdy podle odstavce 3 a mzda podle odstavce 5 nepřísluší zaměstnanci, který bezdůvodně odmítne konat náhradní práci nebo který bez prodlení neoznámí svému nadřízenému okolnosti, pro které nemůže v práci pokračovat.

(7) Za čekání v autobusové dopravě nařízené schváleným rozvrhem práce (turnusem) nebo zvláštním příkazem mezi ukončením jednoho a započetími příštího spoje obdrží řidič (průvodčí) autobusu náhradu ve výši 50 % mzdového tarifu za takto vykázané hodiny čekání. Doba placeného čekání se nezapočítává do pracovní doby. Podrobnosti stanoví ústřední orgán v dohodě s ústředním výborem odborového svazu.

(1) Prováděcí směrnice k této vyhlášce vydá pro obor své působnosti příslušný ministr (vedoucí ústředního orgánu) popřípadě rada krajského (ústředního) národního výboru v dohodě s ministrem dopravy.

(2) Veškerá opatření podle této vyhlášky a její přílohy musí být učiněna v dohodě s příslušným orgánem odborového svazu.

(3) Zrušují se všechny dosavadní předpisy, popřípadě ustanovení předpisů, pokud upravují mzdové podmínky zaměstnanců, na které se vztahuje tato vyhláška.

(4) Tato vyhláška nabývá v oboru působnosti jednotlivých ústředních úřadů a orgánů účinnosti dnem, který stanoví vedoucí ústředního úřadu (orgánu), popřípadě rada krajského (ústředního) národního výboru.