XI. Tuky, vyšší mastné kyseliny a látky podobné tukům.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XI.
Saz. čís. 88, 89 a 90.
Máslo přírodní, čerstvé nebo solené, též přepouštěné. Vepřové a husí sádlo, syrové i vyškvařené. Umělé tuky jedlé.
Saz. čís. 91.
Tuk rybí, velrybí a tulení.
Saz. čís. 92.
Lůj zvířecí, syrový nebo vyškvařený; lůj lisovaný.
Saz. čís. 93.
Lůj rostlinný, olej palmový, olej z palmových jader a kokosových ořechů, tuhý.
Saz. čís. 94.
Vosk rostlinný.
Saz. čís. 95.
Kyselina stearová (stearin), kyselina palmitová (palmitin).
Saz. čís. 96.
Parafin.
Saz. čís. 97.
Degras a kyselina olejová.
Saz. čís. 98.
Ceresin.
Saz. čís. 99.
Vaselina a lanolin (přečištěný tuk z vlny).
Saz. čís. 100.
Kolomaz.
Saz. čís. 101.
Tuky a směsi tuků, výslovně nejmenované.

(1) Rybím, velrybím a tulením tukem rozumějí se tekuté tuky a oleje z ryb, velryb, tuleňů a podobných mořských zvířat, zvané též trány. Tyto tuky a oleje, používané k technickým účelům, mají osobitý, od obyčejných tuků odlišný, velmi nepříjemný zápach a žlutou až temně hnědou barvu. Jen výrobky používané k účelům lékařským bývají bezbarvé a často také bez zápachu.

(1) Do saz. čís. 92 patří lůj hovězí, skopový a kozí, pak všechny ostatní zvířecí tuky, syrové nebo vyškvařené (vyjma zvířecí tuky jedlé, dále rybí, velrybí a tulení tuk saz. čís. 91), pak tuky ze zdechlin k lidskému požívání nezpůsobilé, jakož i lisovaný lůj (oleostearin), t. j. pevná součást, zbylá po lisování hovězího loje při výrobě oleomargarinu.

(1) K rostlinným lojům saz. čís. 93 patří četné rostlinné tuky původem a vlastnostmi neobyčejně rozdílné. Pocházejí ze semen a plodů tropických rostlin, zejména palem, a používá se jich k výrobě mýdla a stearinu, pak k výrobě umělých jedlých tuků, dílem i v lékařství.

(1) Kyselina stearová se získává z lojů nebo některých olejů, kyselina palmitová zpravidla z palmového oleje, štěpením a odloučením kyseliny olejové a glycerinu Obě kyseliny jsou hmoty pevné, tvrdé, a jsou-li úplně prosty kyseliny olejové, čistě bílé, jinak nažloutle nebo nahnědle zbarvené, krystalické, lámavé, na omak mastné a v alkoholu i v čpavku úplně rozpustné.

(1) Parafin se získává z destilačních podílů ropy, jakož i z hnědouhelného a břidličného dehtu.

(1) Ceresin jest právě tak jako parafin směsí pevných uhlovodíků a vyrábí se zejména čištěním ozokeritu. Není-li odbarven, jest žlutý až hnědý, působením odbarvovacího prášku stává se podle stupně čistoty jasně žlutým až bílým. Ceresin podobá se vzhledem včelímu vosku, do něhož se často přidává. Od parafinu saz. čís. 96, blízce mu příbuzného, rozeznává se ceresin tím, že jest neprůsvitný a beztvarý, na omak zpravidla lepkavý a že má lasturovitý lom, kdežto průsvitný a krystalický parafin jest na lomu lupenitý a na omak nelepkavý. Jsou-li pochyby, zdali se má zboží projednati podle saz. čís. 98 jako ceresin či podle saz. čís. 96 jako parafin, rozhoduje bod tání, nepožádá-li strana, aby vzorek zboží byl prozkoumán na její útraty příslušným chemicko-technickým ústavem finanční správy. Jinak všechny výrobky, jež tají pod 60°C, nutno projednat jako parafin, výrobky, jejichž bod tání je vyšší, jako ceresin.

(1) Do saz. čís. 100 patří jak přípravky, jichž se používá na zmírnění tření, tak i přípravky sloužící k jiným účelům, na př. hmoty ucpávkové z tuhy a skočcového oleje, mazadla na provazy, mazadla na řemeny, lep na housenky z pryskyřičného oleje a vápna, jakož i směsi pevných i mazacích výrobků, jako jsou odpadky tuků nebo destilace dřeva, hnědého a černého uhlí, ropy a pryskyřic, pokud nejsou zařazeny do jiných sazebních čísel; tyto směsi mohou obsahovat též tuhu, vápno, sádru a jiné podobné látky.

(1) K tukům a směsím tuků výslovně nejmenovaným saz. čís. 101 patří všechny tuky a směsi tuků, které nejsou výslovně do jiného sazebního čísla zařazeny, na př. odpadový tuk (sbíraný omastek, omastkové splašky atd.), tuk z paznehtů, kostí, tuk valchářský a surový tuk z potu ovčí vlny, morek z kostí, stearinový dehet a jiné tuky.

(2) Sem patří též olej vorvaní, obsažený v tukových vrstvách pod kůží vorvaně, olej vorvaninový (spermacetový), bezbarvá a nezapáchající součást tuku, resp. vosku, obsaženého v lebeční dutině vorvaně, a jaterní tuk, jenž se získává z jater žraloka, tresky a podobných ryb, i ve stavu čistém; čistý tuk jaterní v malých lahvích, obsahu menšího než 1 litr, nebo je-li označen jako léčivo, jakož i jaterní tuk s přísadou glycerinu, fosfátů, železitých přípravků atd. patří do saz. čís. 630.

(2) Lisovaný lůj (oleostearin) bývá v deskovitých nebo rozlámaných kusech a rozeznává se od kyseliny stearové saz. čís. 95, jež jest téměř bez zápachu, silným lojovitým zápachem. Kyselina stearová na rozdíl od lisovaného loje rozpouští se v lihu i ve čpavku.

(2) Patří sem na př.: andirobový či karapový olej, měkký jako máslo; bassiový tuk (takto se nazývají různé tuky bassiové, jež někdy mívají zvláštní pojmenování, na př. illipový olej, máslo mahvah, pak máslo shea či galamové, hmota šedobílá, tuhá a lepkavá, aromaticky páchnoucí, a mnohé jiné); bornejský lůj rostlinný (na př. lůj tenkavang), světle zelený tuk, jenž, leží-li déle na vzduchu, zprvu žloutne, potom zbělá a upomíná konsistencí, chutí a vůní na kakaové máslo; čínský lůj rostlinný (z čínského stromu lojového), uvnitř mdle bílý, vně jako červeně poprášený; dikový či adikový tuk, šedý tuk s bílými skvrnami ze stromu mangového, vůně kakaové a příjemné chuti; malabarský či pineový či vateriový lůj, jenž se připravuje ze semene východoindického stromu kopaloně, hmota žlutavá, jež později zbělá; myrikový tuk či myrikový vosk (též nesprávně myrtový vosk) z plodů rodu Myrica, zelenavě zbarvený, zápachu rozmarinového; ukuhubový či bikuhybový tuk z ořechů Myristica bicuhyba, jedovatý; virolový tuk vonící po muškátu a mnohé jiné.

(2) Jako kyselina stearová a palmitová projednávají se též rozličné pevné mastné kyseliny v obchodě přicházející, též ztužené, jež tají teprve při teplotě 40° C nebo vyšší, kdežto všechny jiné vyšší mastné kyseliny projednávají se jako kyselina olejová saz. čís. 97.

(2) Do saz. pol. 96a) patří nečistý parafin, dále pak polotovary při výrobě parafinu jako parafinový gáč, parafinové šupiny a pod., jež jsou více nebo méně hnědě zbarvené, páchnou po destilačních zplodinách na nich ulpělých a mají při obyčejné teplotě konsistenci závislou na bodu tání a stupni čistoty.

(2) Směsi ceresinu se včelím voskem, saz. pol. 81b), s rostlinným voskem, saz. pol. 94b)2.

(2) Mazadla saz. čís. 100, jež neobsahují dokazatelného množství minerálního oleje, avšak značnou přísadu mýdla, se projednávají podle saz. pol. 637a), mazadla s přísadou minerálního oleje, jsou-li pevná nebo mají-li při 15° C máslovitou konsistenci, saz. pol. 100a), jinak saz. čís. 177 nebo 178. Přísada mýdla se považuje za značnou, jestliže mazadlo, roztíráno na ruce s několika kapkami vody, dává mýdlovou emulsi. V pochybných případech se vyžádá posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

(2) Tuk z vlny, surový, se získává ze surové nezpracované vlny, případně z vlněného rouna, potom z vod mýdlových, jichž se nabývá při praní vlny (tuk z potu ovčí vlny á tuk z vlny). Je to hmota mazlavá, nepříjemně páchnoucí, žlutá nebo hnědá, již lze těžce zmýdelniti a která je směsí volných mastných kyselin, esterů podobných vosku a nezmýdelnitelných látek. Podle svého chemického složení jest tuk z vlny v podstatě živočišný vosk.

(3) Směsi rybího, velrybího nebo tuleního tuku s minerálními oleji, saz. čís. 177 nebo 178

(3) Do saz. čís. 92 patří zbytky po škvaření loje (kal, škvarky), pak zbytky po škvaření jiných zvířecích tuků jedlých, jež jsou tak zkažené (žluklé), že jsou i bez denaturace nezpůsobilé k lidskému požívání.

(3) Palmový olej saz. čís. 93, za čerstva červenavě žlutý až hnědý a jako fialky vonící, získává se z oplodí plodů palmy olejné a žlukne rychle na vzduchu. Obsah volných mastných kyselin, jichž má palmový olej často až 80%, nemění nic na projednávání palmového oleje podle tohoto čísla. Palmový olej dává se čpavkem emulsi.

(3) Podle saz. pol. 96a) se projednává i montanní smůla, obsahující více než 5% parafinu, pak minerální mazací oleje, jež mají při 15° C máslovitou konsistenci, nejde-li o vaselinu saz. čís. 99. Směsi takovýchto mazacích olejů s tuky, mastnými oleji, pryskyřicemi nebo jinými přísadami, nepodléhajícími vyššímu clu, patří, jsou-li pevné nebo mají-li při 15° C konsistenci máslovitou, do saz. pol. 100a), jinak do saz. čís. 177 příp. 178.

(3) K ceresinu saz. čís. 98 patří též uměle zbarvený ceresin a směsi ceresinu s parafinem. Zbytky po výrobě ceresinu (t. zv. odpadky ozokeritové), saz. čís. 169.

(3) Tak zvaný destilovaný tuk z vlny, jehož se používá samotného nebo ve směsích s jinými tuky jako valchářského tuku, vzniká při destilaci tuku z vlny přehřátou vodní parou. Obsahuje proměnlivé množství nezmýdelnitelných součástek, takže nelze soudit z jejich přítomnosti bez dalšího zkoušení na přísadu minerálního oleje, jež by podmiňovala zařazení do saz. čís. 177 nebo 178, po příp., bylo-li by zboží pevné nebo konsistence máslovité, do saz. pol. 100a).

(4) Ztužené rybí, velrybí nebo tulení tuky čištěné, saz. čís. 90, technické, saz. čís. 101.

(4) Olej z palmových jader (palmojádrový), jehož se nabývá lisováním nebo extrakci palmových jader, jest bílý až žlutavě zbarvený a dává rovněž se čpavkem emulsi.

(4) Čištěný parafin saz. pol. 96b) se získá rafinací surového parafinu; jest bílý, krystalický, průsvitný, bez chuti a zápachu a rozpouští se v benzinu, benzenu, chloroformu, etheru, sirouhlíku a j.

(4) Destilovaný tuk z vlny patří do saz. čís. 101 jen, má-li bod tání 40° C nebo vyšší, nebo když při bodu tání pod 40° C neobsahuje více než 50% volných mastných kyselin (viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 97).

(5) Olej z kokosových ořechů (olej z kopry), tuhý, získává se z jader plodů kokosové palmy.

(5) Do saz. pol. 96b) patří dále parafin barvený nebo smíšený s lojem nebo s pryskyřicí, jakož i montanní vosk čištěný, získaný ze surového montanního vosku.

(5) Sem patří i zbytky po čištění a zpracování tuků a mastných olejů (viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XI), jakož i upotřebená valchářská hlinka, obsahující tuk (viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 150).

(6) Do saz. čís. 93 nepatří muškátové máslo a otobový tuk saz. čís. 152, japonský lůj (vosk) saz. pol. 94a) a pak všechny tuky zařazené do saz. čís. 93, jsou-li pro svou povahu a čistotu způsobilé k lidskému požívání (viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 88, 89 a 90).

(6) Konečně se podle saz. pol. 96b) projednávají kovy alkalické (na př. sodík a draslík) a kovy žíravých zemin (na př. vápník), jakož i amalgamy a slitiny těchto kovů, jsou-li uloženy v parafinu.

(6) Bavlníkový stearin, viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 88, 89 a 90.

(7) Mastné kyseliny z látek tohoto čísla, jež se vyskytují v obchodě též pod názvem tuky zbavené glycerinu, patří do saz. čís. 95, jestliže tají při teplotě 40° C nebo vyšší, jinak však do saz. čís. 97.

(7) Jak se rozpozná parafin od ceresinu, viz vysvětlivky k saz. čís. 98.

(7) Technické ztužené tuky (i rybí, velrybí a tulení) a mastné oleje patří do saz. čís. 101. Viz 6. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XI.

(8) Bod tání měkkého parafinu, dováženého k výrobě zápalek na dovolovací list, zjistí příslušný chemicko-technický ústav finanční správy.

(8) Stearinový dehet, zbytky při výrobě stearinu, jež obsahují značné množství nerozloženého tuku, jest černá, tuhá hmota, jíž se používá k výrobě prostředků proti rezavění a na impregnaci dřeva.

(9) Parafinový olej, saz. čís. 177 nebo 178.

(9) Stearinová smůla, saz. čís. 166.

(10) O odpadových tucích, kostním tuku a valchářském tuku viz též 2. vysvětlivku k saz. čís. 97.

1. (1) Tuky jsou glyceridy vyšších mastných kyselin původu živočišného nebo rostlinného. Vyznačují se kluzkostí při omaku, jsou lehčí než voda a na papíře zanechávají průsvitnou mastnou skvrnu, nemizící ani po zahřátí.

(2) Tuky jsou ve vodě nerozpustné, téměř všechny málo rozpustné v alkoholu, rozpouštějí se však v etheru, sirouhlíku a v nízko vroucím benzinu. Varem s vodnými alkalickými louhy, rychleji však s alkoholickými louhy se rozkládají (zmýdelňují), při čemž vzniká alkalická sůl mastných kyselin (mýdlo) a glycerin, jež obojí jsou ve vodě rozpustné. Nabudeme tudíž po zmýdelnění a po zředění vodou úplného roztoku. Na vzduchu tuky žluknou; přitom se uvolňují mastné kyseliny.

(3) Jednotlivé druhy tuků se liší mezi sebou konsistencí. V obecné mluvě velmi pevné tuky se nazývají zpravidla loje, tuky střední konsistence sádla nebo másla, tuky tekuté jsou mastné oleje.

(4) Tuky, jež jsou při 15° C tekuté, se považují za mastné oleje saz. třídy XII, ostatní jsou tuky saz. třídy XI. Naznačené zařazení se však nevztahuje na tuky ryb a jiných mořských zvířat; tyto tuky tudíž i ve stavu při 15° C tekutém zůstávají v saz. třídě XI.

(5) Tukům jsou podobny vosky. Za ně se chemicky považují estery vyšších mastných kyselin s vyššími mastnými alkoholy; jsou pevné nebo tekuté. Dají se zmýdelnit podobně jako tuky, při čemž se vedle mastných kyselin uvolňují pevné vyšší mastné alkoholy, ve vodě nerozpustné, takže zplodiny zmýdelnění na rozdíl od tuků se nerozpouštějí ve vodě.

(6) V obecné technické praxi se názvu vosk užívá jen pro vosky pevné. V tom smyslu jsou zařaděny vosky tekuté, obsažené výhradně v těle některých ssavců kytovitých, do saz. čís. 91 (na př. vorvaní olej a vorvaninový olej). Pevné vosky: tuk (vosk) z vlny, přečištěný, saz. čís. 99, surový nebo destilovaný, saz. čís. 101, ostatní živočišné vosky, saz. čís. 81, vosky rostlinné, saz. čís. 94.

(7) Do saz. třídy XI se zařazují dále vyšší mastné kyseliny, obvyklé zplodiny štěpení tuků nebo vosků. Jiné zplodiny tohoto štěpení jsou glycerin saz. čís. 604 a vyšší mastné alkoholy saz. čís. 622.

(8) Zvláštním zbožím saz. třídy XI jsou tuhé uhlovodíky zvané též minerální tuky: parafin, ceresin a vaselina, pak hotové výrobky degras a kolomaz.

1. K přírodnímu máslu saz. čís 88 patří jen výrobek z mléka nebo smetany, i solený, též přepouštěný.

1. (1) Vysvětlení pojmu vosků, jejich základní vlastnosti a sazební příslušnost obsahuje 1. všeobecná vysvětlivka k saz. třídě XI.

(2) Rostlinný vosk se podobá živočišnému vosku saz. čís. 81, jest zpravidla křehký a téměř úplně rozpustný ve studeném etheru.

1. (1) Do saz. čís. 97 patří degras a výrobek téhož jména uměle připravený.

(2) Degras (zámišnický tuk) je odpadek při vyčiňování koží po zámišnicku, jež záleží v působení rybích, velrybích nebo tuleních tuků na nevyčiněné kůže za přístupu vzduchu. Je to tuk nebo olej, jenž zbývá v kůži po vyčinění; z této kůže se získává mechanicky (lisováním, mačkáním atd.). Méně cenných druhů se nabývá, zpracuje-li se kůže obsahující zmíněné tuky roztokem potaše nebo sody, čímž se tuky částečně zmýdelňují. Výrobek se pak zpracuje kyselinou sírovou, propírá vodou a dává do obchodu v podobě emulse. Ježto degrasu se zhusta užívá jako tuku na kůži při vyčiňování kůže tříslivy nebo chromitými solemi a zámišnický odpadek spotřebě nestačí, dávají se do obchodu pod týmž jménem četné výrobky, jež jsou umělým degrasem. Ten se vyrábí též okysličením rybího tuku vzduchem asi při 150° C, po případě s přísadou jiných živočišných tuků (na př. loje), tuku z vlny, nebo rostlinných tuků (na př. oleje z kokosových ořechů), nebo kyseliny olejové. Degras reaguje slabě kysele, jest zbarven žlutě až žlutohnědě a obsahuje vedle neutrálního tuku a vyšších mastných kyselin vždy též jejich hydroxyderiváty.

(3) Degras, jenž obsahuje mnoho mýdla a reaguje proto alkalicky, saz. pol. 637a).

(4) Degras s přísadou minerálního oleje, saz. čís. 177 nebo 178.

(5) Náhražky degrasu, jež se vyskytují pod různými jmény jako tuková emulse, tuková emulse na vydělávání koží atd., a jež jsou vlastně mýdlem, většinou amonným, též s přísadou alkoholu nepřevyšující 5% váh., saz. pol. 637a), obsahují-li více než 5% váh. alkoholu, saz. pol. 108b).

1. (1) Do saz. čís. 99 patří vaselina, přírodní i umělá, též obarvená. Přírodní vaselina (zvaná někdy též petrolatum) se vyrábí zpravidla ze zbytků po destilaci parafinových rop chudých asfaltem. Je to na rozdíl od parafinu amorfní (beztvará) směs uhlovodíků řady mastné, máslovité konsistence, průsvitavá, zpravidla žlutozelená, žlutá, někdy se zelenavou fluorescencí; rafinovaná je světle žlutá nebo bílá a nezapáchá buď vůbec, nebo jen zcela slabě po petroleji. Ve vodě se nerozpouští, v etheru nebo benzinu snadno. Umělá vaselina se připravuje obvykle rozpouštěním ceresinu ve vaselinovém oleji. Vaselina se liší od mazacích olejů máslovité konsistence saz. pol. 96a) jasnější barvou; tyto oleje jsou tmavší barvy a mají velmi často silnější zápach petrolejový.

(2) Vaselina s přísadou léčiv, na př. s kyselinou boritou (borová vaselina), nebo vaselina označovaná jako vaselina k účelům léčebným, saz. čís. 630, navoněná nebo doporučovaná jako kosmetický prostředek, saz. čís. 633.

(3) Vaselinový olej, saz. čís. 177 nebo 178.

2. (1) Aby bylo možno zjistit skupenství tuků, vyjmou se ze zásilek tuků dobře promíšených vzorky trubkou, vnořenou otvorem pro zátku až ke dnu sudu. Vzorek se odebere za přítomnosti strany a ve srozumění s ní. U větších zásilek je třeba odebrat více vzorků z různých sudů naznačeným způsobem a potom je společně roztavit, promísit a tak spojit v jeden průměrný vzorek.

(2) K provedení vlastní zkoušky se dá asi 50 g tuku do kádinky, do níž se pak doprostřed vnoří teploměr. Postavením kádinky do vody — podle potřeby studenější nebo teplejší — uvede se vzorek na předepsanou teplotu 15°C. Jakmile bylo této teploty dosaženo, pozorujeme, zda možno tuk přelít do jiné nádoby či nikoli. V prvém případě, když tedy tuk se jeví ještě tekutým, nutno zkoušku opakovat tak, že se zkoušený vzorek v kádince postaví do studené vody nebo ledu a za častého míchání zchladí na teplotu nejméně 10° C. Teprve nyní se dá kádinka do vody o teplotě 15° C a při této teplotě se v ní ponechá několik hodin, aniž se promíchává. Je-li tuk i potom ještě tak tekutý, že jej lze vylít, pokládá se za tekutý tuk saz. třídy XII.

2. (1) Do saz. pol. 89a) patří vepřový tuk syrový, obsažený jak mezi vnitřnostmi vepřů (sádlo plsní a sádlo střevní), tak i uložený v jejich podkožním pletivu či vepřová slanina, též masem prorostlá, nasolená (i uložená v konservující soli), paprikovaná, dále husí sádlo syrové.

(2) Sádlem saz. pol. 89b) se rozumí vepřový tuk vyškvařený, též lisovaný za vyšších teplot tak, že obsahuje všechny normální podíly sádla, vepřová slanina uzená, vařená a husí sádlo vyškvařené.

(3) Jedlé tuky, které se svou povahou podobají vepřovému a husímu sádlu, projednávají se, jde-li o živočišné tuky přírodní, podle saz. čís 89 (na př. sádlo kachní), jde-li o tuky umělé, podle saz. čís. 90 (na př umělé sádlo).

(4) Lisováním vepřového sádla při nízké teplotě získaný pevný podíl, t. j. sádlový stearin (lard stearin), saz. čís. 90, tekutý podíl, t. j. sádlový olej (lard oil), saz. čís. 103.

2. Do saz. pol. 94a) patří jak surový, tak i bílený vosk japonský, jenž je glyceridem, tudíž tukem a nazývá se proto také japonský lůj nebo japonský tuk. Bývá v obchodě v kusech; jest nažloutle bílý, až žlutý, voskovitý.

2. (1) Kyselina olejová (olein), vedlejší výrobek při výrobě kyseliny stearové, jest hustá tekutina, podle čistoty jasně nebo temně žlutě až hnědě zbarvená.

(2) Jako vyšší mastné kyseliny saz. čís. 95 po příp. saz. pol. 97a) se projednávají tuky a mastné oleje, obsahují-li více než 50% volných mastných kyselin, potom vyšší mastné kyseliny, které lze získati štěpením tuků, vosků a mastných olejů, na př. mastné kyseliny z oleje lněného, podzemnicového, bavlníkového, palmojádrového, oleje z kokosových ořechů a j. Tvoří-li v těchto výrobcích mastné kyseliny, tající při teplotě nižší než 40° C, přes 50% jejich obsahu, projednávají se podle saz. pol. 97a), jinak podle saz. čís. 95. Obsahují-li tuky a mastné oleje méně než 50% volných mastných kyselin, projednávají se podle své bližší sazební povahy, a to buď jako tuky saz. třídy XI nebo jako mastné oleje saz. třídy XII.

(3) Palmový olej (saz. čís. 93), odpadové tuky, kostní tuk a valchářský tuk (saz. čís. 101), jakož i sulfurový olej (poznámka k saz. čís. 104), se projednávají podle své povahy i tehdy, obsahují-li přes 50% volných mastných kyselin. Tyto tuky a oleje se tudíž nikdy neprojednávají podle saz. čís. 95 nebo saz. čís. 97.

(4) Odpadové mastné oleje při 15° C ještě tekuté a obsahující méně než 50% volných mastných kyselin, lze na návrh strany projednat podle saz. čís. 97, zjistí-li se před projednáním zboží chemickým rozborem, provedeným příslušným chemicko-technickým ústavem finanční správy na útraty strany, že nelze oleje racionálním způsobem tak přečistit, aby byly způsobilé k lidskému požívání. Nálezy o rozboru se připojí k rejstříku příjmů.

(5) Kyseliny mastné se rozeznají od neutrálních tuků a mastných olejů tím, že mastné kyseliny rozpouštějí se ve čpavku téměř úplně, kdežto neutrální tuky a mastné oleje dávají se čpavkem emulsi.

(6) Při zjišťování, zda tuky, které se ve čpavku nerozpouštějí, obsahují méně než 50% volných mastných kyselin, postupuje se takto: 5 g tuku se zahřeje ve skleněné baňce s dlouhým hrdlem s 50 cm³ lihu, až se tuk roztaví. Potom se obsah baňky několikráte protřepe a zchladí postavením baňky do studené vody. Do zchlazeného roztoku se přidá několik kapek lihového roztoku fenolftaleinu a potom po kapkách a za stálého protřepávání přesně 7˙5 cm³ (při zkoušení oleje z palmových jader a oleje z kokosových ořechů přesně 10 cm³) draselného louhu, jenž obsahuje v litru 65˙45 g chemicky čistého hydroxydu draselného (viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 111). Objeví-li se červené zbarvení kapaliny, které potrvá aspoň ⅟₄ minuty, jest ve vzorku méně než 50% volných mastných kyselin. Při vyšším obsahu volných mastných kyselin než 50% zůstane kapalina po přidání předepsaného množství louhu bezbarvá a zbarví se trvale červeně teprve dalším přídavkem louhu.

(7) Bod tání mastných kyselin se zjistí takto: skleněná tyčinka se ponoří do roztavené mastné kyseliny tak, aby se povlékla na spodním konci tenkou vrstvou roztaveného vzorku, a vnoří se, když vychladla, do vody teplé 37° C. Roztaví-li se povlak v této vodě a steče, jde o mastnou kyselinu tající při teplotě nižší než 40° C. V opačném případě se zboží projedná podle saz. čís. 95 nebo — požádá-li o to strana — zašle se vzorek ke zjištění bodu tání příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy.

2. (1) Lanolin (Adeps lanae, přečištěný tuk z vlny) jest druh zvířecího vosku; získává se nejčastěji z vod po praní vlny mýdlem a vodou; prvotní surový výrobek se extrahuje acetonem a pak se opětně čistí. Je to nejčastěji slabě, ale charakteristicky páchnoucí výrobek, povahy masti, žlutavě bílé barvy, jenž nežlukne a může přijmout veliké množství vody. Lanolin vniká velmi snadno do kůže, a proto se ho užívá do podkladu mnohých mastí.

(2) Sem patří jak výrobek vody zbavený, jenž má v obchodě jméno Lanolinum anhydricum, tak i vodu obsahující Adeps lanae hydrosus, jenž se běžně označuje jako lanolin, pak obarvený lanolin.

(3) Lanolin s přísadou léčiv nebo doporučovaný jako léčivo, saz. čís. 630, navoněný nebo doporučovaný jako kosmetický prostředek, saz. čís. 633.

(4) Podle saz. pol. 99b) se projednávají lehké a těžké oleje z černouhelného dehtu a minerální oleje, upravené v malých lahvích, plechovkách atd. pro drobný prodej jako prostředky na čištění skvrn, po příp. k účelům konservačním nebo impregnačním, vyskytující se v obchodě pod nejrozmanitějším označením. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 177 a 178.

3. Tuky a mastné oleje, zplodiny jejich štěpení saz. třídy XI a degras, s obsahem minerálního oleje po případě parafinu, ceresinu nebo vaseliny, se projednávají, jsou-li pevné nebo mají-li máslovitou konsistenci, podle saz. čís. 96, 98 až 100, jinak jako minerální olej saz. třídy XXI. Zpravidla lze přítomnost minerálního oleje poznat podle zápachu, unikajícího z malého vzorku při jeho zahřívání. Podklady mastí, saz. čís. 630.

3. (1) Do saz čís. 90 patří podle 1. poznámky k tomuto saz. číslu jedlý lůj, syrový i vyškvařený (tavený), t. j. čerstvý, jadrný zvířecí lůj, příjemné chuti a vůně, čímž se liší od technických lojů saz. čís 92, zpravidla žluklých.

(2) Dále sem patří premier jus, t. j. krystalicky ztuhlý tuk, získaný tavením jadrného hovězího loje při 55 až 65° C, jakož i oleomargarin, odtékající při lisování premier jus při 25 až 35° C, mající za teploty 15° C máslovitou konsistenci; zbylý pevný podíl lisovaný lůj (oleostearin), saz. čís. 92.

(3) Sem patří též veškeré výslovně nejmenované jedlé tuky a jejich směsi, jako:

a) čištěný olej z kokosových ořechů a čištěný olej z palmových jader, tuhé tuky bez vůně a chuti, nezapáchající ani při zahřátí po volných mastných kyselinách. Dovážejí se v sudech nebo v originálním balení pod různými jmény;

b) všechny směsi jedlých tuků s živočišnými i rostlinnými oleji, při 15° C tuhé, způsobilé k lidskému požívání, na př. směs bavlníkového oleje s lojem anebo s oleomargarinem, olej z kokosových ořechů s přísadou sádlového oleje a pod.;

c) margarin, t. j. výrobek podobný máslu ze směsi živočišných nebo rostlinných tuků a olejů s přísadou slabě kyselého mléka, žloutku, barviva, máselného aroma a pod., nebo bez ní, jakož i přepouštěný margarin, náhražka přepouštěného másla, vyrobený přepouštěním hotového margarinu a pozvolným chladnutím s přísadou látek, dodávajících mu chuti a vůně;

d) umělé sádlo, t. j. výrobky podobné sádlu, jejichž obsah tuku není výlučně sádlem;

e) umělé pokrmové tuky jiné než v tomto odstavci jmenované;

f) bavlníkový (kotonový) stearin, t. j. pevný podíl bavlníkového oleje. Vyplývá-li z povahy zboží, že ho nelze použít jako jedlého tuku, projednává se podle saz. čís. 101. Mastné kyseliny bavlníkového oleje (stearová kyselina z bavlníkového oleje), dodávané někdy do obchodu též pod názvem „bavlníkový stearin“, saz. čís. 95 nebo 97;

g) čištěné ztužené tuky a mastné oleje, viz 6. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XI.

(4) Konečně sem patří zbytky po škvaření jedlých tuků, na př. škvarky z vepřového sádla, pokud jsou způsobilé k lidskému požívání.

(5) Zbytky po škvaření loje, pak zbytky po škvaření jiných zvířecích tuků, jež jsou tak zkažené nebo žluklé, že jsou i bez denaturace nezpůsobilé k lidskému požívání, saz. čís. 92.

(6) Kakaové máslo, saz. čís 125.

3. (1) Vosky rostlinnými saz. pol. 94b) jsou zejména vosk karnaubový, palmový, třtinový a kandelilový. Sem se přiřazují i vosky umělé.

(2) Vosk karnaubový (z palmy karnaubové) je žlutý nebo žlutozelený, velmi tvrdý, křehký; lze jej rozetřít na prach.

(3) Vosk palmový (z palmy Ceroxylon andicola) se vyrovná tvrdostí, křehkostí i jinými vlastnostmi téměř vosku karnaubovému.

(4) Vosk třtinový se získává ze třtiny cukrové; surový je modrošedý, rafinovaný má barvu bílou.

(5) Vosk kandelilový, zvaný též kanutilový, se získává vyvářením listů rostliny Pedilanthus pavonis; jest šedožlutý až čokoládově hnědý, aromatického zápachu.

(6) Umělý vosk, obdobného chemického složení jako vosky, jehož se používá jako náhražky vosků rostlinných, má různou barvu; barvený, saz. pol. 94b)2.

(7) Sem patří i zbytky po čištění rostlinných vosků, obsahují-li vosk.

(8) O vosku připravovaném, o směsích vosku s jinými látkami, jakož i o vosku upraveném pro drobný prodej viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 81.

(9) Montanní vosk, surový, saz. čís. 169, čištěný, saz. pol. 96b).

3. Podle saz. pol. 97a) se projednává i surová směs mastných a pryskyřičných kyselin, získaná z odpadků po výrobě sulfátové celulosy, a destilační zplodiny této směsi. Surové zboží je hustá tekutina žlutohnědá až tmavohnědá. Nazývá se v obchodě tekutá pryskyřice, pryskyřičný olej, talový olej. Stejné názvy mívá i výrobek destilovaný, řidší, barvy žluté. Zbytek po destilaci je velmi hustý až polotuhý, tmavohnědý až načernalý; obsahuje vedle mastných a pryskyřičných kyselin trochu neutrálního tuku; do obchodu přichází pod jménem sulfátová smůla.

4. Vzbudí-li povaha zboží pochybnost o tom, zda zboží patří do saz. třídy XI, nebo pochybnost o jeho zařadění uvnitř této třídy, nutno si vyžádat posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

4. Stanovit povahu a množství denaturačních prostředků, jichž nutno použít k denaturaci jedlých tuků, aby mohly být projednány podle 2. poznámky k saz. čís. 9.0, jakož i určit podmínky, za kterých se denaturace dovoluje, je vyhrazeno v jednotlivých případech rozhodnutí ministerstva financí.

4. Podle poznámky k saz. čís. 94 možno s celní výhodou k výrobě ceresinu dovážet vosk karnaubový a jiný tvrdý vosk rostlinný, je-li surový, čištěný nebo bílený, nikoli však barvený, tvářený nebo obsahuje-li přísadu jiných látek.

4. V pochybných případech se vyžádá před projednáním zboží prohlášeného k vyclení podle saz. čís. 97 posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

5. (1) Zbytky po čištění a zpracování tuků a mastných olejů, jež vedle tuku (mastného oleje) obsahují značné množství hmot použitých k čištění, nejsou-li při 15° C tekuté, nutno projednávat podle saz. čís. 101. Strana může žádat, aby takové zboží bylo projednáno podle obsahu tuku (mastného oleje), jejž zjistí na její útraty příslušný chemicko-technický ústav finanční správy.

(2) Tyto zbytky mohou být projednávány s celní výhodou podle poznámky k saz. čís. 101 jenom tehdy, neobsahují-li více než 40% tuků (mastných olejů). Povolení k jejich dovozu vydává KNV.

5. Povolení k odběru zboží jmenovaného ve 3. poznámce k saz. čís 90 s celní výhodou udílí ministerstvo financí za přiměřených kontrolních opatření.

6. (1) Jako tuky saz. třídy XI se projednávají i ztužené tuky a ztužené mastné oleje. Připravují se hydrogenací mastných olejů, rybích tuků a jiných tuků o nízkém bodu tání. Jsou bezvodé, při tavení tudíž neprskají; bod tání leží podle druhu použité suroviny a stupně ztužení asi mezi 30 až 80° C. Do obchodu přicházejí pod různými jmény, jako: tvrzené, hydrogenované, hydrované tuky a oleje, umělý lůj, talgol, linol, olinit, candelite a pod.

(2) Nečištěné ztužené tuky a mastné oleje jsou bílé s nádechem šedivým, žlutým nebo slabě červeným; mají zpravidla osobitou aromatickou vůni; jsou-li zkaženy, páchnou jako zkažené tuky přírodní. Užívá se jich podobně jako přírodních tuhých tuků k výrobě mýdla, svíček a pod.

(3) Čištěné ztužené tuky a mastné oleje jsou obyčejně bílé, vždy bez chuti a zápachu. Užívá se jich k výrobě umělých jedlých tuků.

(4) Čištěné ztužené tuky (též rybí, velrybí a tulení) a mastné oleje, saz. čís. 90, nečištěné, saz. čís. 101.