Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů

1. V § 3 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) až h), která včetně poznámky pod čarou č. 1e znějí:
mezi osobami blízkými v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele^1e),
2. převodem nemovitostí nebo ostatního majetku,
1. darováním nemovitostí nebo ostatního majetku,
„f) příjmy získané
h) částka uhrazená zdravotní pojišťovnou, o kterou byl překročen limit regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny podle zvláštních právních předpisů upravujících limity regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny,
g) příjem plynoucí z vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením majetku podle velikosti jejich podílů^1d), příjmy z vypořádání společného jmění manželů^4g),
^1e) Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV).
Nařízení vlády č. 69/2005 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotace v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele, ve znění nařízení vlády č. 512/2006 Sb.“.
1. Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2007 a zdaňovací období, které započalo v roce 2007, platí dosavadní právní předpisy, nestanoví-li tento zákon dále jinak. Ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou § 6 odst. 9 písm. m), § 15 odst. 4 a § 18 odst. 4 písm. b), se použijí poprvé pro zdaňovací období, které započalo v roce 2008.

2. V § 4 odst. 1 písmeno h) zní:
„h) příjem získaný ve formě dávek a služeb z nemocenského pojištění⁴²), důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění⁴³), státní sociální podpory⁴⁴), peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zvláštního zákona^44a), sociálního zabezpečení⁴⁵), plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti⁴⁶) a všeobecného zdravotního pojištění⁴⁷), a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li však o příjmy ve formě pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí, je od daně osvobozena z úhrnu těchto příjmů pouze částka ve výši 198 000 Kč ročně, do níž se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle zvláštních právních předpisů^2c),“.
2. Ustanovení § 6 odst. 9 písm. m), § 15 odst. 4 a § 18 odst. 4 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použijí pro zdaňovací období, které započalo v roce 2007.

3. V § 4 odst. 1 písm. i) se za slovo „podpory“ vkládají slova „, příspěvky z veřejných rozpočtů“.
3. U osvobození příjmů z prodeje cenných papírů nabytých do konce roku 2007 se postupuje podle § 4 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. V § 4 odst. 1 písmeno r) zní:
„r) příjmy z převodu členských práv družstva, z převodu majetkových podílů na transformovaném družstvu¹³), z převodu účasti na obchodních společnostech nebo z prodeje cenných papírů neuvedených pod písmenem w), přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu 5 let. Doba 5 let mezi nabytím a převodem členských práv družstva, majetkových podílů na transformovaném družstvu¹³) nebo účasti na obchodní společnosti se zkracuje o dobu, po kterou poplatník byl společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva před přeměnou této společnosti nebo družstva. Jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo 23c, doba 5 let mezi nabytím a převodem se nepřerušuje při výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti. Osvobození se nevztahuje na příjmy z převodu členských práv družstva, z převodu účasti na obchodních společnostech nebo z prodeje cenných papírů, pokud byly pořízeny z obchodního majetku poplatníka, a to do 5 let po ukončení jeho podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího převodu členských práv družstva, z převodu dalšího podílu na transformovaném družstvu, z převodu účasti na obchodních společnostech nebo z prodeje cenných papírů v době do 5 let od nabytí, a z budoucího převodu členských práv družstva, z převodu účasti na obchodních společnostech nebo z prodeje cenných papírů pořízených z jeho obchodního majetku, pokud příjmy z tohoto převodu plynou v době do 5 let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, i když smlouva o převodu bude uzavřena až po 5 letech od nabytí nebo od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,“.
5. Ustanovení § 15 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby uzavřené po 1. lednu 2008.

4. U příjmu z úrokového výnosu z hypotečních zástavních listů, emitovaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. V § 4 odst. 1 písm. t) se slovo „podpor“ nahrazuje slovem „, podpory“.
6. Osvobození příjmů podle ustanovení § 19 odst. 1 písm. l) a u) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé uplatní na příjmy dosažené ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2007.

7. V § 4 odst. 1 písm. u) větě druhé se slova „bytových potřeb^4e)“ nahrazují slovy „bytové potřeby“.
Poznámka pod čarou č. 4e se zrušuje.
7. Ve zdaňovacím období 2007 je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků za podmínek stanovených v § 6 odst. 9 písm. s) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, nejvýše však do 5 % částky stanovené postupem pro určení vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, přičemž do této částky se nezahrnuje příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem.

8. V § 4 odst. 1 písmeno w) zní:
„w) příjmy z prodeje investičních cenných papírů a cenných papírů kolektivního investování podle zvláštního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji dobu 6 měsíců, a dále příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 6 měsíců. Osvobození se vztahuje pouze na osoby, jejichž celkový podíl, přímý i nepřímý, na základním kapitálu a hlasovacích právech společnosti nepřevyšoval v době 24 měsíců před prodejem cenných papírů 5 %. Doba 6 měsíců mezi nabytím a převodem cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při sloučení nebo splynutí podílových fondů nebo při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a na příjmy z kapitálového majetku. Osvobození se nevztahuje na příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Při výměně akcií emitentem za jiné akcie o celkové stejné jmenovité hodnotě se doba 6 měsíců mezi nabytím a převodem cenných papírů u téhož poplatníka nepřerušuje; obdobně se postupuje i při výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo 23c. Osvobození se nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje cenných papírů, uskutečněného v době do 6 měsíců od nabytí, a z budoucího prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 6 měsících od nabytí nebo po 6 měsících od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Obdobně se postupuje u příjmů plynoucích jako protiplnění menšinovým akcionářům při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů podle zvláštního právního předpisu^13d),“.
8. Podle ustanovení § 23 odst. 4 písm. l), § 24 odst. 2 písm. b), § 24 odst. 4, § 27 odst. 2, § 29 odst. 1 písm. a), § 29 odst. 4 a § 29 odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje u smlouvy o finančním pronájmu osobního automobilu kategorie M₁, s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohřební, uzavřené do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

9. V § 4 odst. 1 se písmeno y) zrušuje.
Dosavadní písmena z) až zo) se označují jako písmena y) až zn).
9. U příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem zahrnutého do zúčtování mezd za kalendářní měsíc prosinec 2007 a poukázaného na účet zaměstnance u penzijního fondu do 8 dnů po zúčtování mezd za tento měsíc, se postupuje podle § 38h odst. 12 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

10. V § 4 odst. 1 písm. y) se slovo „správy“ zrušuje.
10. Poplatník uvedený v § 17 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., který není založen za účelem podnikání a který k 31. prosinci 2007 bude účtovat v soustavě jednoduchého účetnictví podle předpisů platných do 31. prosince 2003 a od roku 2008 povede účetnictví, zvýší výsledek hospodaření o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh, s výjimkou záloh na hmotný a nehmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, a současně sníží výsledek hospodaření o hodnotu přijatých záloh, hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, zjištěných k 31. prosinci 2007, a to jednorázově za zdaňovací období roku 2008 nebo postupně v průběhu nejvýše 3 zdaňovacích období. Tento poplatník se pro zdaňovací období roku 2007 považuje pro účely zákona o daních z příjmů za poplatníka, který nevede účetnictví.

11. V § 4 odst. 1 se písmeno zg) zrušuje.
Dosavadní písmena zh) až zn) se označují jako písmena zg) až zm).
11. Poplatník, který vede účetnictví, může počínaje zdaňovacím obdobím roku 1995 uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů ročně nejvýše 10 % a počínaje rokem 1998 a nejpozději do konce roku 2007 za zdaňovací období nejvýše 20 % z neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení u pohledávky nabyté postoupením, u nichž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) bodech 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném pro zdaňovací období 1994, a počínaje zdaňovacím obdobím roku 1998 též s výjimkou pohledávek uvedených v předposlední větě § 24 odst. 2 písm. y) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném pro zdaňovací období 1998. Celkově lze uplatnit jako výdaj (náklad) nejvýše neuhrazenou část hodnoty pohledávky nebo cenu pořízení pohledávky nabyté postoupením. Obdobně lze postupovat i u celého souboru těchto pohledávek. Toto ustanovení nelze uplatnit u pohledávek
Poplatník, u něhož došlo k přechodu z vedení daňové evidence na vedení účetnictví, může ve zdaňovacím období, ve kterém vede účetnictví, uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle tohoto ustanovení násobek 10 % neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením a počtu let, které uplynuly od začátku roku 1995 do konce roku 1997, a počínaje zdaňovacím obdobím roku 1998 nejvýše násobek 20 % neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením a počtu let, které uplynuly od roku 1998 včetně do konce roku předcházejícího roku, v němž došlo k přechodu na účtování v soustavě účetnictví. Obdobně postupuje poplatník při ukončení podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti a při ukončení pronájmu. Toto ustanovení se nevztahuje na neuhrazenou část hodnoty pohledávky, která byla odepsána na vrub hospodářského výsledku.

12. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zn), které zní:
„zn) příjem podle § 7 plynoucí úpadci ve zdaňovacím období, kdy bylo rozhodnuto o povolení reorganizace podle zvláštního právního předpisu^19a), a ve dvou zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období, ve kterém bylo rozhodnuto o povolení reorganizace, pokud v nich nedošlo ke skončení reorganizace.“.
12. U hmotného majetku, který je předmětem smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku uzavřené do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se až do doby ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

13. V § 5 odst. 5 se věta poslední zrušuje.
13. Ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na finanční náklady z úvěrů a půjček plynoucí ze smluv uzavřených po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a na základě dodatků, kterými se mění výše poskytované půjčky nebo úvěru anebo výše hrazených úroků, sjednaných po dni nabytí účinnosti tohoto zákona ke smlouvám uzavřeným před tímto dnem za zdaňovací období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, započaté v letech 2008 a 2009.

14. V § 5 odst. 10 se slova „ze závazkových vztahů“ zrušují.
14. Ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na finanční náklady z úvěrů a půjček sjednané do dne nabytí účinnosti tohoto zákona za zdaňovací období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, započaté v roce 2010.

15. V § 6 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a příjmy za práci likvidátorů“.
15. Ustanovení § 25 odst. 1 písm. zm) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije na finanční výdaje (náklady) u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku plynoucí ze smluv uzavřených po 31. prosinci 2007 a na základě dodatků, sjednaných po 31. prosinci 2007 ke smlouvám uzavřených před tímto datem.

16. V § 6 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Příjmy zúčtované nebo vyplacené zaměstnavatelem se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky a příjmy od plátců daně vymezených v § 38c jsou po zvýšení podle odstavce 13 samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 odst. 2, jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 písm. a) a d) a podle odstavce 10, jejichž úhrnná výše před zvýšením podle odstavce 13 u téhož zaměstnavatele nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 5 000 Kč.“.
16. Snížení vstupní ceny hmotného majetku o podpory poskytnuté regionální radou regionu soudržnosti podle § 29 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije u hmotného majetku zaevidovaného u poplatníka ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2008.

17. V § 6 odst. 7 písm. a) se slova „(dále jen „do výše stanovené zvláštním předpisem“)“ zrušují.
17. Osobní automobil kategorie M₁, s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohřební, který byl zaevidován jako hmotný majetek do konce zdaňovacího období započatého v roce 2007, se odpisuje ze vstupní ceny stanovené podle zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to až do jeho vyřazení z majetku.

18. V § 6 odst. 9 písmeno a) zní:
„a) částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací, související s předmětem jeho činnosti, s výjimkou částek vynaložených na zvýšení kvalifikace; toto osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem,“.
18. Ustanovení § 38na zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije u poplatníka, u něhož došlo k podstatné změně ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2004, pro přeměny obchodních společností nebo družstev s rozhodným dnem od 1. ledna 2004 a pro převody podniků účinné od 1. ledna 2004.

Dosavadní písmena f) až v) se označují jako písmena e) až u).
19. V § 6 odst. 9 se písmeno e) zrušuje.
19. Ustanovení § 21 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2009, se použije poprvé pro zdaňovací období, které započalo v roce 2009, a ustanovení § 21 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2010, se použije poprvé za zdaňovací období, které započalo v roce 2010.

20. V § 6 odst. 9 se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmena g) až u) se označují jako písmena f) až t).

21. V § 6 odst. 9 se na konci písmene i) doplňují slova „a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně,“.

„m) zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný v cizí měně podle zvláštních právních předpisů vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů^6e) vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky po dobu působení v zahraničí,
^6e) Například § 11 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, § 119 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.“.
22. V § 6 odst. 9 písmeno m) včetně poznámky pod čarou č. 6e zní:

¹²³) § 51 zákona č. 37/2004 Sb.“.
„p) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu^9a), částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně^34b) za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo plný invalidní důchod, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec plně invalidním podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti (dále jen „soukromé životní pojištění“), na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu⁸⁹), nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, v úhrnu však maximálně do výše 24 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Toto platí v případech, kdy má právo na plnění z pojistných smluv soukromého životního pojištění pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoba určená podle zvláštního právního předpisu o pojistné smlouvě¹²³), kromě zaměstnavatele, který hradil pojistné,
23. V § 6 odst. 9 písmeno p) včetně poznámky pod čarou č. 123 zní:

^47b) § 192 odst. 2 zákoníku práce.“.
^47a) Například § 192 až 194 zákoníku práce, § 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, § 73 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 48 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

„s) příjem získaný ve formě náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštních právních předpisů^47a), do výše minimálního nároku určeného zvláštním právním předpisem upravujícím pracovně právní vztahy^47b),
24. V § 6 odst. 9 písmeno s) včetně poznámek pod čarou č. 47a a 47b zní:

„(13) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky, s výjimkou uvedenou v odstavcích 4 a 5, zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů²¹) povinen platit zaměstnavatel sám za sebe, a u zaměstnance, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, zvýšené o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto zahraniční pojištění.“.
25. V § 6 odstavec 13 zní:

„(14) Jedná-li se o příjem plynoucí ze zdrojů v zahraničí, je u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 základem daně jeho příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, zvýšený o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na pojištění povinně placené podle odstavce 13 a snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí. Je-li závislá činnost vykonávána ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, je základem daně příjem ze závislé činnosti vykonávané v tomto státě zvýšený o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na pojištění povinně placené podle odstavce 13 a snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí, ale pouze v rozsahu, v němž nebyla tato daň započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f v předchozím zdaňovacím období.“.
26. V § 6 se doplňuje odstavec 14, který zní:

27. V § 7 odst. 3 větě první se číslo „8“ nahrazuje číslem „6“.

28. V § 7 se odstavce 6 a 7 zrušují.
Dosavadní odstavce 8 až 15 se označují jako odstavce 6 až 13.

29. V § 7 odst. 6 se číslo „3 000“ nahrazuje číslem „7 000“.

30. V § 7 odst. 8 se věta první nahrazuje větou „Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 7, má se za to, že v částce výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti.“.

31. V § 7 odst. 8 se věta druhá zrušuje.

32. V § 7 odst. 8 větě poslední, § 7 odst. 12 větách páté a šesté, § 7 odst. 13, § 7a odst. 3 větě první, § 10 odst. 4 větách čtvrté a páté a § 24 odst. 12 úvodní části ustanovení se číslo „9“ nahrazuje číslem „7“.

33. V § 7 odst. 12 větě páté se číslo „10“ nahrazuje číslem „8“ a slova „, 13 a 14" se nahrazují slovy „a 13“.

34. V § 7 odst. 12 větě šesté se číslo „10“ nahrazuje číslem „8“ a slova „, 13 nebo § 14" se nahrazují slovy „nebo 13“.

35. V § 7a odst. 4 větě první, § 35a odst. 1 písm. b), § 35b odst. 2 písm. b), § 35d odst. 6 větě první, § 35d odst. 7 větě první, § 38e odst. 3 písm. a) a v § 38ch odst. 5 větě první se slova „odst. 1“ zrušují.

36. V § 7a odst. 7 větě druhé se za slova „§ 15,“ vkládají slova „výši slevy na dani podle § 35ba nebo slevy na dani podle § 35c,“.

37. § 7c se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 90 a 91 zrušuje.

38. V § 8 odst. 4 větě první se slova „, pokud poplatník nevyužije možnosti zahrnout je do samostatného základu daně při uplatnění sazby daně podle § 16 odst. 2" zrušují.

39. V § 8 odst. 4 se věta poslední zrušuje.

40. V § 10 odst. 1 písm. b) se slovo „protihodnota“ nahrazuje slovem „protiplnění“.

41. V § 10 odst. 2 větě poslední se slova „odst. 1 písm. a), b), c), r) a w)“ zrušují.

42. V § 10 odst. 8 se věty pátá a šestá zrušují.

43. V § 13 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

44. § 13a a 14 se včetně nadpisů zrušují.

45. V § 15 odst. 1 větě první a § 20 odst. 8 větě první se slova „dlouhodobě těžce zdravotně postiženými vyžadujícími mimořádnou péči podle zvláštních právních předpisů¹¹³)“ nahrazují slovy „závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu^4j)“.
Poznámka pod čarou č. 113 se zrušuje.

„⁶³) § 76 a násl. zákona č. 50/1976 Sb.
§ 119 a násl. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).“.
46. V § 15 odst. 4 větě druhé se slova „nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí⁶³)“ nahrazují slovy „splnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem pro užívání staveb⁶³)“.
Poznámka pod čarou č. 63 zní:

47. V § 15 odst. 6 větě první se za slovo „předpisu⁸⁹)“ vkládají slova „, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru“.

„(9) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně podle odstavců 3 a 4 sníží za zdaňovací období, pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.“.
48. V § 15 se doplňuje odstavec 9, který zní:

Sazba daně
Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 15 %.“.
49. § 16 včetně nadpisu zní:
㤠16

51. V § 18 odst. 3 se slova „s výjimkou ustanovení § 19 odst. 1 písm. zd)“ zrušují.

52. V § 18 odst. 4 písm. b) se slova „z rozpočtu Evropské unie nebo veřejných rozpočtů cizích států a dále příjmy krajů a podpory z Vinařského fondu“ nahrazují slovy „státními fondy, z podpory poskytnuté regionální radou regionu soudržnosti podle zvláštního právního předpisu¹²⁴), z podpory od Vinařského fondu, z prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie nebo veřejných rozpočtů cizích států, a dále příjmy krajů“.
„¹²⁴) Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů.“.
Poznámka pod čarou č. 124 zní:

53. V § 19 odst. 1 písm. g) se slovo „z“ nahrazuje slovy „ze všech vsazených částek ze všech poplatníkem provozovaných“.

^125a) Zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon o České konsolidační agentuře), ve znění pozdějších předpisů.“.
54. V § 19 odst. 1 písmeno l) včetně poznámek pod čarou č. 125 a 125a zní:
„l) příjmy plynoucí v souvislosti s privatizovaným majetkem, které jsou vedeny Ministerstvem financí na zvláštních účtech podle zvláštního právního předpisu¹²⁵) a příjmy plynoucí z nakládání s prostředky těchto zvláštních účtů na finančním trhu, a dále příjmy plynoucí z práv, která přešla ze zaniklé České konsolidační agentury na stát podle zvláštního právního předpisu^125a),
¹²⁵) Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), ve znění pozdějších předpisů.

„u) příjmy regionální rady regionu soudržnosti stanovené zvláštním právním předpisem¹²⁴),“.
55. V § 19 odst. 1 písmeno u) zní:

56. V § 19 odst. 1 se na konci písmene za) doplňují slova „a příjmy z podpory od Vinařského fondu,“.

zd) ocenění v oblasti kultury podle zvláštních právních předpisů^12a),
57. V § 19 odst. 1 písmena zc) až ze) znějí:
„zc) příjmy plynoucí z příspěvků výrobců podle zvláštního právního předpisu¹²¹) provozovatelům kolektivního systému zajišťujícího zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení nebo oddělený sběr, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu, pokud jsou zaregistrováni podle zvláštního právního předpisu¹²¹),
ze) příjmy z
1. dividend a jiných podílů na zisku, vyplácené dceřinou společností, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, mateřské společnosti,
2. převodu podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3 nebo stálé provozovně společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, umístěné na území České republiky.
Toto se nevztahuje na dividendy a jiné podíly na zisku vyplácené dceřinou společností a příjmy z převodu podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti, plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3 nebo stálé provozovně společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, pokud je dceřiná společnost poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a je v likvidaci,“.

58. V § 19 odst. 1 se za písmenem zo) čárka nahrazuje tečkou a písmena zp) a zq) se zrušují.

59. V § 19 odst. 4 se za slova „odstavce 1 písm. ze) až zi)“ vkládají slova „a podle odstavce 9“.

60. V § 19 odst. 6 se za slovo „Příjemce“ vkládají slova „dividend a jiných podílů na zisku, příjmu z převodu podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti,“.

1. je daňovým rezidentem třetího státu, se kterým má Česká republika uzavřenou účinnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, a
61. V § 19 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) a zi) platí i pro příjmy plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3 a stálé provozovně společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, umístěné na území České republiky, z dividend a jiných podílů na zisku vyplácených společností a z převodu podílu ve společnosti, pokud tato společnost
2. má právní formu se srovnatelnou právní charakteristikou jako společnost s ručením omezeným, akciová společnost nebo družstvo podle zvláštního právního předpisu⁷⁰), a
Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) a zi) a podle tohoto odstavce lze uplatnit, pokud příjemce příjmu z dividend a jiných podílů na zisku nebo z převodu podílu je jejich skutečný vlastník. Výdajem vynaloženým na příjem uvedený v odstavci 1 písm. ze) bodu 2 je vždy nabývací cena tohoto podílu stanovená podle tohoto zákona. Pro stanovení výdajů (nákladů) vynaložených na příjmy (výnosy) osvobozené podle tohoto odstavce se ustanovení § 25 odst. 1 písm. zk) použije přiměřeně. Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) bodu 2 a podle tohoto odstavce nelze uplatnit u podílů ve společnosti, které byly nabyty v rámci koupě podniku nebo části podniku (§ 23 odst. 15).“.
4. podléhá dani obdobné dani z příjmů právnických osob, u níž sazba daně není nižší než 12 %, a to alespoň ve zdaňovacím období, v němž poplatník uvedený v § 17 odst. 3 o příjmu z dividend a jiných podílů na zisku nebo z převodu podílu ve společnosti účtuje jako o pohledávce v souladu se zvláštním právním předpisem²⁰), a ve zdaňovacím období předcházejícím tomuto zdaňovacímu období; přitom došlo-li u společnosti k zániku bez provedení likvidace, posuzuje se splnění této podmínky u právního předchůdce. Za společnost podléhající takové dani se nepovažuje společnost, která je od daně osvobozena, nebo si může zvolit osvobození nebo obdobnou úlevu od této daně.
3. je v obdobném vztahu vůči poplatníkovi, kterému příjmy z dividend a jiných podílů na zisku nebo z převodu podílu ve společnosti plynou, jako dceřiná společnost vůči mateřské společnosti za podmínek stanovených v odstavcích 3 a 4, a

„⁹³) Směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států, ve znění směrnice Rady 2003/123/ES a směrnice Rady 2006/98/ES.
Směrnice Rady 90/434/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států, ve znění směrnice Rady 2005/19/ES a směrnice Rady 2006/98/ES.
Směrnice Rady 2003/49/ES ze dne 3. června 2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států, ve znění směrnice Rady 2004/66/ES, směrnice Rady 2004/76/ES a směrnice Rady 2006/98/ES.“.
62. Poznámka pod čarou č. 93 zní:

63. V § 20b odst. 1 se za větu první vkládá věta „Do samostatného základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně.“.

64. V § 21 odst. 1 se číslo „24“ nahrazuje číslem „21“.

65. V § 21 odst. 1 se číslo „21“ nahrazuje číslem „20“.

66. V § 21 odst. 1 se číslo „20“ nahrazuje číslem „19“.

67. V § 21 odst. 6 se slovo „poslednímu“ nahrazuje slovem „prvnímu“.

68. V § 23 odst. 2 písm. a) se věta druhá nahrazuje větou „Poplatník, který sestavuje účetní závěrku podle Mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropských společenství¹²⁶), pro účely tohoto zákona použije ke zjištění výsledku hospodaření a pro stanovení dalších údajů rozhodných pro stanovení základu daně zvláštní právní předpis²⁰ⁱ).“.
„¹²⁶) Nařízení ES č. 1606/2002 Evropského parlamentu a Rady ze dne 19. července 2002 o používání Mezinárodních účetních standardů.“.
Poznámka pod čarou č. 126 zní:

¹²⁷) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
„12. částku neuhrazeného závazku zachyceného v účetnictví dlužníka odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 36 měsíců nebo se promlčela, a dále o částku závazku zachyceného v rozvaze, který zanikl jinak než jeho splněním, započtením, splynutím práva s povinností u jedné osoby, dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek nahrazuje závazkem novým nebo narovnáním podle zvláštního právního předpisu⁸⁸), pokud nebyla podle zvláštního právního předpisu²⁰) zaúčtována ve prospěch výnosů nebo se o tuto částku závazku nezvyšuje výsledek hospodaření podle bodu 10. Toto se nevztahuje na závazky dlužníka, který je v úpadku podle zvláštního právního předpisu^41c)^{, 127}) a u ostatních poplatníků na závazky z titulu cenných papírů a ostatních investičních nástrojů⁷¹), plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty společnosti, úvěrů, půjček, ručení, záloh, smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů a dále na závazky, z jejichž titulu vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byl zaplacen. Toto ustanovení se dále nevztahuje na závazky, z jejichž titulu nebyl uplatněn výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a dále na závazky, o které vedou poplatníci rozhodčí řízení podle zvláštního právního předpisu nebo soudní řízení a nebo správní řízení podle zvláštního právního předpisu, jehož se poplatník řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění svého práva, a to až do doby pravomocného rozhodnutí. Za závazky se pro účely tohoto ustanovení v případě poplatníků, kteří vedou účetnictví, nepovažují dohadné položky pasivní nebo rezervy zachycené v účetnictví poplatníka v souladu se zvláštním právním předpisem²⁰). Obdobně postupují poplatníci s příjmy podle § 7 nebo 9, kteří nevedou účetnictví,
69. V § 23 odst. 3 písm. a) bod 12 včetně poznámky pod čarou č. 127 zní:

„13. částku, o kterou byl snížen základ daně podle § 34 odst. 9 a 10 v předchozích zdaňovacích obdobích, pokud poplatník pohledávku vzniklou z titulu postoupení majetkového podílu dále postoupil,“.
70. V § 23 odst. 3 se na konci písmene a) doplňuje bod 13, který zní:

„4. částky zaúčtované podle zvláštního právního předpisu²⁰) ve prospěch výnosů nebo nákladů v účetnictví společníka při nabytí akcií nebo obchodního podílu v rámci přeměny podle zvláštního předpisu⁷⁰), pokud v této souvislosti nedojde ke zvýšení nabývací ceny (§ 24 odst. 7),
71. V § 23 odst. 3 se na konci písmene b) doplňují body 4 a 5, které znějí:
5. částky zaúčtované podle zvláštního právního předpisu²⁰) ve prospěch výnosů nebo nákladů v účetnictví společníka při nabytí akcií tímto společníkem, pokud tyto akcie byly nově emitovány na základě zvýšení základního kapitálu podle zvláštního předpisu⁷⁰), byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti, fond vytvořený ze zisku či jiné složky vlastního kapitálu, pokud v této souvislosti nedojde ke zvýšení nabývací ceny (§ 24 odst. 7),“.

„6. hodnotu splněného nebo započteného závazku nebo jeho části, o kterou byl zvýšen základ daně podle písmene a) bodu 12. Obdobně postupují poplatníci s příjmy podle § 7 nebo 9, kteří nevedou účetnictví.“.
72. V § 23 odst. 3 písm. c) se na konci bodu 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 6, který zní:

73. V § 23 odst. 4 písm. b) se slova „§ 16 odst. 2 a“ zrušují.

74. V § 23 odst. 4 se na konci písmene e) čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „ustanovení tohoto písmene se nepoužije u výdajů (nákladů), které nejsou uznány jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 25 odst. 1 písm. w),“.

75. V § 23 odst. 4 písmeno l) zní:
„l) změna reálné hodnoty (oceňovací rozdíl) u podílu, který se v souladu se zvláštním právním předpisem²⁰) oceňuje reálnou hodnotou a který by byl při převodu osvobozen podle § 19 odst. 1 písm. ze) nebo podle § 19 odst. 9.“.

76. V § 23 odst. 7 se věta druhá nahrazuje větou „V případě, kdy sjednaná výše úroků u půjčky^20d) a úvěru mezi spojenými osobami je nižší, než by byla cena sjednaná mezi nezávislými osobami, a věřitelem je poplatník uvedený v § 2 odst. 3 nebo v § 17 odst. 4 nebo je věřitelem společník nebo člen družstva uvedený v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3, ustanovení věty první se nepoužije.“.

77. V § 23 odst. 8 závěrečné části ustanovení větě druhé, § 25 odst. 1 písm. zd) a § 31 odst. 7 větě poslední se slova „odst. 9“ nahrazují slovy „odst. 7“.

b) derivátu a části majetku a závazku zajištěného derivátem,
a) cenného papíru s výjimkou směnek a s výjimkou uvedenou v § 23 odst. 4 písm. l),
„(9) U poplatníků, kteří vedou účetnictví, se výsledek hospodaření neupravuje o oceňovací rozdíl ze změny reálné hodnoty podle zvláštního právního předpisu²⁰)
c) závazku vrátit cenný papír, který poplatník zcizil a do okamžiku ocenění jej nezískal zpět,
78. V § 23 odstavec 9 zní:
d) finančního umístění a technických rezerv u poplatníků, kteří mají povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti podle zvláštního právního předpisu⁸⁹).“.

79. V § 23 odst. 14 větě druhé se za slova „ukončí-li vedení účetnictví“ vkládají slova „anebo změní-li způsob uplatňování výdajů podle § 24 na uplatňování výdajů podle § 7 odst. 7“ a za slova „ukončeno vedení účetnictví“ se vkládají slova „anebo ve kterém uplatňoval výdaje podle § 24 před změnou způsobu uplatňování výdajů podle § 7 odst. 7“.

80. V § 23 odst. 15 větě sedmé se za slova „při rozdělení obchodní společnosti nebo družstva⁷⁰)“ vkládají slova „, kdy rozdělovaná obchodní společnost nebo družstvo zaniká,“.

b) vyčleněná část jmění společnosti, která nezaniká (dále jen „rozdělovaná společnost“) přechází na jednu nebo více nástupnických společností při rozdělení, přičemž společníci rozdělované společnosti zpravidla nabudou podíl v nástupnické společnosti při rozdělení nebo nástupnických společnostech při rozdělení s případným doplatkem na dorovnání.“.
„(2) Rozdělením společnosti se pro účely tohoto zákona rozumí postup, při kterém
87. V § 23c odstavec 2 zní:
a) veškerý majetek a závazky zanikající společnosti přechází na 2 nebo více existujících nebo nově vzniklých společností (dále jen „nástupnické společnosti při rozdělení“), přičemž společníci zanikající společnosti zpravidla nabudou podíl v nástupnických společnostech při rozdělení s případným doplatkem na dorovnání, nebo

81. V § 23 odst. 15 se za větu sedmou vkládají věty „Při rozdělení obchodní společnosti nebo družstva, kdy rozdělovaná obchodní společnost nebo družstvo zaniká a nástupnická obchodní společnost nebo družstvo pokračuje v zahrnování kladného nebo záporného oceňovacího rozdílu při koupi podniku nebo části podniku do základu daně, může nástupnická obchodní společnost nebo družstvo tento oceňovací rozdíl zahrnovat do základu daně pouze v rozsahu zjištěném podle ekonomicky zdůvodnitelného kritéria. Při rozdělení obchodní společnosti nebo družstva, kdy rozdělovaná obchodní společnost nebo družstvo nezaniká, je kladný nebo záporný oceňovací rozdíl při koupi podniku nebo části podniku zahrnován do základu daně rozdělované obchodní společnosti nebo družstva a do základu daně nástupnické obchodní společnosti nebo družstva pouze v rozsahu zjištěném podle ekonomicky zdůvodnitelného kritéria.“.

86. V § 23c odst. 1 písm. a) se za slova „zanikající společnosti“ vkládá slovo „zpravidla“.

b) není poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, ale drží podíl v rozdělované společnosti nebo držel podíl v zanikající společnosti a drží podíl v nástupnické existující společnosti, nástupnické založené společnosti, nástupnické společnosti, která je jediným společníkem, nebo nástupnické společnosti při rozdělení prostřednictvím stálé provozovny umístěné na území České republiky.“.
a) je poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, nebo
„(5) Příjmy (výnosy) společníka zanikající nebo rozdělované společnosti vzniklé z důvodu přecenění majetku a závazků pro účely fúze společností nebo rozdělení společnosti se nezahrnují do základu daně. Toto se nevztahuje na doplatek na dorovnání. Ustanovení tohoto odstavce se použije, pokud zanikající nebo rozdělovaná společnost i nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnická společnost při rozdělení jsou poplatníky uvedenými v § 17 odst. 3, kteří mají formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo evropské družstevní společnosti^35g), nebo jsou společnostmi, které jsou daňovými rezidenty jiného členského státu Evropské unie a společník zanikající nebo rozdělované společnosti
88. V § 23c odstavec 5 zní:

85. V § 23a odst. 6 písm. a) až c) a § 23b odst. 6 úvodní části ustanovení se za slovo „omezeným“ vkládají slova „anebo evropské družstevní společnosti^35g)“.

84. V § 23a odst. 5 písm. c) se slova „v souladu s § 34 odst. 3 až 5,“ nahrazují slovy „podle § 34 odst. 4, 6, 9 a 10“.

83. V § 23a odst. 4, § 23c odst. 7, § 24 odst. 5 písm. a), § 26 odst. 7 písm. b), § 29 odst. 1 písm. e), § 29 odst. 1 závěrečné části ustanovení větě druhé a § 30 odst. 2 se číslo „12“ nahrazuje číslem „10“.

82. V § 23 se odstavec 17 zrušuje.

90. V § 23c odst. 6 se za větu první vkládá věta „Nabývací cena podílu u společníka zanikající společnosti při rozdělení nebo rozdělované společnosti se rozdělí na nabývací cenu podílu na rozdělované společnosti a na nabývací cenu podílu na nástupnické společnosti při rozdělení nebo na nabývací ceny podílů na nástupnických společnostech při rozdělení na základě ekonomicky zdůvodnitelného kritéria.“.

89. V § 23c odst. 6 větě první se za slovo „zanikající“ doplňují slova „nebo rozdělované“.

91. V § 23c odst. 7 a § 23c odst. 8 písm. a) se za slovo „zanikající“ vkládají slova „nebo rozdělovanou“.

92. V § 23c odst. 8 písm. b) se za slovo „zanikající“ vkládají slova „nebo rozdělované“.

93. V § 23c odst. 8 písm. b) se za větu první vkládá věta „Od zanikající nebo rozdělované společnosti lze převzít pouze část její daňové ztráty v rozsahu zjištěném podle ekonomicky zdůvodnitelného kritéria; ustanovení § 38na tím není dotčeno.“.

„c) převzít položky odčitatelné od základu daně, na něž vznikl nárok zanikající nebo rozdělované společnosti podle § 34 odst. 4, 6, 9 a 10 a které dosud nebyly uplatněny zanikající nebo rozdělovanou společností za podmínek, které by platily pro zanikající nebo rozdělovanou společnost, pokud by se fúze společností nebo rozdělení společnosti neuskutečnily. Od zanikající nebo rozdělované společnosti lze převzít pouze položky odčitatelné od základu daně, na něž vznikl nárok zanikající nebo rozdělované společnosti a které nebyly dosud zanikající nebo rozdělovanou společností uplatněny, a to pouze v rozsahu zjištěném podle ekonomicky zdůvodnitelného kritéria.“.
94. V § 23c odst. 8 písmeno c) zní:

95. V § 23c odst. 9 písm. a) se za slova „zanikající společnost“ vkládají slova „, rozdělovaná společnost" a za slovo „omezeným“ se vkládají slova „anebo evropské družstevní společnosti^35g)“.

96. V § 23c odst. 9 písm. b) se za slova „zanikající společnost“ vkládají slova „nebo rozdělovaná společnost“, za slovo „omezeným“ se vkládají slova „anebo evropské družstevní společnosti^35g)“ a za slova „ze zanikající společnosti“ se vkládají slova „nebo rozdělované společnosti“.

99. V § 23d odst. 3 větě první se za slova „zanikající společností nebo“ vkládají slova „rozdělovanou společností,“.

98. V § 23d odst. 2 se slova „§ 23a odst. 5 písm. b) a c)“ nahrazují slovy „§ 23a odst. 2 a 5 písm. b) a c), § 23b odst. 5“.

102. V § 24 odst. 2 se v písmenu b) věta poslední zrušuje.

(5) Převede-li nabývající společnost podíl v nabyté společnosti, který získala při výměně podílů, v době kratší než 1 rok po výměně podílů, ustanovení § 23b odst. 5 se nepoužije.“.
101. V § 23d se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4) Převede-li převádějící společnost podíl v přijímající společnosti, který získala za převedený podnik nebo jeho samostatnou část, nebo část podílu odpovídající zvýšení jejího vkladu do základního kapitálu přijímající společnosti, kterou získala za převedený podnik nebo jeho samostatnou část, v době kratší než 1 rok po převodu podniku nebo jeho samostatné části, ustanovení § 23a odst. 2 se nepoužije.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6.

100. V § 23d odst. 3 se věta druhá zrušuje.

103. V § 24 odst. 2 se na konci textu písmene e) doplňují slova „, a dále pojistné hrazené zaměstnavatelem pojišťovně⁸⁹) za pojištění rizika placení náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu (snížení odměny) za dobu dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle zvláštního právního předpisu^47a)“.

104. V § 24 odst. 2 písmeno f) zní:
„f) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem podle zvláštních právních předpisů²¹). Toto pojistné a příspěvek jsou u poplatníků, kteří vedou účetnictví, výdajem (nákladem), jen pokud byly zaplaceny, a to nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části. Pokud je daňový subjekt povinen podat podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu^28b) daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou toto pojistné a příspěvek výdajem (nákladem) pouze tehdy, budou-li zaplaceny do termínu pro podání daňového přiznání. Toto pojistné a příspěvek zaplacené po uvedeném termínu jsou výdajem (nákladem) toho zdaňovacího období, ve kterém byly zaplaceny, pokud však již neovlivnily základ daně v předchozích zdaňovacích obdobích. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, pokud toto pojistné a příspěvek zaplatí za poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,“.

97. V § 23c odst. 9 písm. c) se za slova „zanikající společnost“ vkládají slova „nebo rozdělovaná společnost“, za slovo „omezeným“ se vkládají slova „anebo evropské družstevní společnosti^35g)“ a za slova „ze zanikající společnosti“ se vkládají slova „nebo rozdělované společnosti“.

105. V § 24 odst. 2 písm. h) v bodě 2 se za slovo „odpisovat,“ vkládají slova „ve výši“.

106. V § 24 odst. 2 písm. ch) a § 35 odst. 5 se slova „§ 16 odst. 2 nebo“ zrušují.

107. V § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 zní:
„3. provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo výdaje (náklady) spojené s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací zaměstnanců zabezpečované jinými subjekty, s výjimkou výdajů (nákladů) vynaložených na zvýšení kvalifikace,“.

108. V § 24 odst. 2 písm. k) bodě 2 se za slovo „dnu,“ vkládají slova „zahraniční stravné a kapesné při zahraničních pracovních cestách“ a slova „stravného vymezeného“ se nahrazují slovy „náhrad vymezených“.

109. V § 24 odst. 2 písm. k) bodě 3 větě první se za slova „základní náhrady“ vkládají slova „, a to maximálně do výše sazby základní náhrady vymezené pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a),“.

110. V § 24 odst. 2 písm. k) se na konci bodu 3 doplňují slova „a to maximálně do výše sazby základní náhrady vymezené pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a),“.

111. V § 24 odst. 2 písm. r) se slova „zvýšená o výdaje (náklady) související s držbou podílu v dceřiné společnosti, pokud poplatník prokáže, že podle § 25 odst. 1 písm. zk) nebyly uznány jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů“ zrušují a za slova „písmenech w) a ze)“ se doplňují slova „a s výjimkou cenného papíru, u kterého je příjem z jeho převodu osvobozen podle § 19 odst. 1 písm. ze) nebo podle § 19 odst. 9“.

112. V § 24 odst. 2 písm. v) bodě 1 a § 24 odst. 2 písm. v) bodě 2 větě třetí se za slovo „zanikající“ vkládají slova „nebo rozdělované“.

114. V § 24 odst. 2 písmeno zg) včetně poznámky pod čarou č. 128 zní:
¹²⁸) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
„zg) výdaje (náklady) vzniklé v důsledku prokazatelně provedené likvidace zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků; u léků, léčiv či potravinářských výrobků pouze, pokud doba použitelnosti těchto léků, léčiv či potravinářských výrobků prošla a nelze je dle zvláštních právních předpisů uvádět dále do oběhu¹²⁸). K prokázání likvidace je poplatník povinen vypracovat protokol, kde uvede důvody likvidace, způsob, čas a místo provedení likvidace, specifikaci předmětů likvidace a způsob naložení se zlikvidovanými předměty, a dále uvede pracovníky zodpovědné za provedení likvidace,“.

„zj) vstupní cena etiketovacího zařízení pro povinné značení lihu podle zvláštního právního předpisu¹⁰⁶), pokud se výrobce nebo dovozce lihu nerozhodne etiketovací zařízení odpisovat podle § 26 až 33,“.
115. V § 24 odst. 2 písmeno zj) zní:

„zo) výdaje (náklady) vynaložené poplatníkem s příjmy podle § 7 na uhrazení úhrad za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání^82a), které souvisí s podnikatelskou nebo jinou samostatně výdělečnou činností poplatníka, nejvýše však 10 000 Kč. U poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13 000 Kč, a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč,“.
117. V § 24 odst. 2 písmeno zo) zní:

116. V § 24 odst. 2 písm. zn) se za slovo „majetku²⁰)“ vkládají slova „nebo jeho technického zhodnocení“.

118. V § 24 odst. 2 se za písmenem zs) čárka nahrazuje tečkou a písmena zt) až zv) se zrušují.

119. V § 24 odst. 4 úvodní části ustanovení se za slovo „odpisovat,“ vkládají slova „snížené o částku uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zm),“.

120. V § 24 odst. 4 písm. a) větě první se slova „pronajímané věci je delší než 20 % stanovené doby odpisování uvedené v § 30, nejméně však tři roky“ nahrazují slovy „hmotného movitého majetku trvá nejméně minimální dobu odpisování uvedenou v § 30 odst. 1“.

113. V § 24 odst. 2 se na konci písmene zc) čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „ustanovení tohoto písmene se nepoužije u výdajů (nákladů) souvisejících s příjmy nad rámec všech vsazených částek ze všech poplatníkem provozovaných loterií a jiných podobných her, u nichž bylo povolení k provozování vydáno podle zvláštního právního předpisu [§ 25 odst. 1 písm. zl)], a dále se nepoužije u výdajů (nákladů), které nejsou uznány jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 25 odst. 1 písm. w),“.

h) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě
3. poskytnutí rekreace, včetně zájezdů, které je u zaměstnance osvobozeno od daně podle § 6 odst. 9 písm. d),“.
128. V § 25 odst. 1 písmena g) a h) znějí:
2. možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení, s výjimkou zařízení uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bodech 1 až 3, nebo
1. příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce,
„g) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky této společnosti, komanditní společností za komplementáře, poplatníkem majícím příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, poplatníkem majícím příjmy z pronájmu a pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při dočasné pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny^21a), s výjimkou uvedenou v § 24,

121. V § 24 odst. 4 písm. a) větě druhé se slovo „osm“ nahrazuje číslem „30“.

122. V § 24 odst. 4 se věta poslední zrušuje.

123. V § 24 odst. 7 závěrečné části ustanovení se věta první nahrazuje větou „Nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se nemění při změně právní formy obchodní společnosti nebo družstva a při fúzi, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva⁷⁰).“.

124. V § 24 odst. 7 větě poslední se slova „písm. a) bodu 9“ zrušují.

125. V § 24 odst. 9 se za slova „účtů zanikající“ vkládají slova „nebo rozdělované“ a za slova „položky zanikající“ slova „nebo rozdělovaná“.

126. V § 24 odst. 11 se věta první nahrazuje větami „Při prodeji majetku, který se neodpisuje podle tohoto zákona ani podle zvláštního právního předpisu²⁰) a byl nabyt vkladem, při přeměně⁷⁰), při převodu podniku nebo jeho samostatné části podle § 23a, při fúzi společností nebo při rozdělení společnosti podle § 23c, lze související výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatnit jen do výše jeho hodnoty evidované v účetnictví u vkladatele, u zanikající, u rozdělované nebo u převádějící společnosti nebo u družstva před oceněním tohoto majetku reálnou hodnotou²⁰). Hodnotu majetku evidovanou v účetnictví u vkladatele, u zanikající, u rozdělované nebo u převádějící společnosti nebo u družstva lze zvýšit o případné opravné položky vytvořené k uvedenému majetku, jejichž tvorba nebyla u vkladatele, u zanikající, u rozdělované nebo u převádějící společnosti nebo u družstva pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, není-li stanoveno v tomto zákoně jinak.“.

f) zdůvodnění navrhovaného způsobu rozdělení výdajů (nákladů) souvisejících s jednotlivými druhy příjmů,
127. Za § 24 se vkládají nové § 24a a 24b, které včetně nadpisů znějí:
a) jméno, příjmení, bydliště a místo podnikání, je-li poplatník fyzickou osobou, nebo název, právní formu a sídlo, je-li poplatník právnickou osobou, a daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,
a) jméno, příjmení, bydliště, místo podnikání a daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,
Závazné posouzení způsobu rozdělení výdajů (nákladů), které nelze přiřadit pouze ke zdanitelným příjmům
h) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení způsobu rozdělení výdajů (nákladů) podle odstavce 1.
b) adresu, na které se nemovitost používaná zčásti k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti anebo k pronájmu a zčásti k soukromým účelům nachází,
g) zdaňovací období, kterého se má rozhodnutí o závazném posouzení způsobu rozdělení výdajů (nákladů) podle odstavce 1 týkat,
b) výši celkově vynaložených výdajů (nákladů) a výši celkově dosažených příjmů (výnosů), v případě poplatníků uvedených v § 18 odst. 3 i výši příjmů (výnosů) dosažených v jednotlivých druzích činností v rámci činností vyplývajících z jejich poslání,
c) výši jednotlivých dotací, příspěvků a podpor poskytnutých z veřejných zdrojů s uvedením jejich účelu a poskytovatele,
Závazné posouzení poměru výdajů (nákladů) spojených s provozem nemovitosti používané zčásti k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti anebo k pronájmu a zčásti k soukromým účelům, které lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů
c) plochu a objem jednotlivých obytných i neobytných prostor nemovitosti s rozdělením na prostory využívané a nevyužívané k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti anebo k pronájmu, včetně údajů o jejich vytápění, klimatizaci apod.
㤠24a
(2) V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení výdajů (nákladů) podle odstavce 1 poplatník uvede
d) popis, jak jsou jednotlivé prostory nemovitosti využívány k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti anebo k pronájmu ve zdaňovacím období, kterého se má rozhodnutí o závazném posouzení výdajů (nákladů) podle odstavce 1 týkat,
(1) Poplatník s příjmy podle § 7 nebo 9, který používá nemovitost zčásti k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti anebo k pronájmu a zčásti k soukromým účelům, může požádat příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení³⁹ⁱ), zda způsob uplatnění výdajů (nákladů) spojených s provozem nemovitosti do výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů, odpovídá § 24 odst. 3.
(1) Poplatník, kterému vzniknou výdaje (náklady) související se zdanitelnými příjmy a příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, může požádat příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení³⁹ⁱ), zda za příslušné zdaňovací období způsob jeho rozdělení jím vynaložených výdajů (nákladů) odpovídá § 23 odst. 5 a § 24 odst. 3.
e) popis a dokumentaci způsobu, jakým byly výdaje (náklady) spojené s provozem nemovitosti používané zčásti k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti anebo k pronájmu a zčásti k soukromým účelům, do výdajů (nákladů) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, uplatněny,
f) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení výdajů (nákladů) podle odstavce 1.“.
d) výši a stručný popis jednotlivých vynaložených výdajů (nákladů) souvisejících jednak se zdanitelnými příjmy a jednak s příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, a výši těchto jednotlivých druhů příjmů, které mají být předmětem posouzení,
(2) V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení způsobu rozdělení výdajů (nákladů) podle odstavce 1 poplatník uvede
e) údaje o majetku používaném na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a u majetku, ke kterému má vlastnické právo, i rozsah jeho využívání v souvislosti s těmito příjmy,

129. V § 25 odst. 1 písm. k) se slova „a zu)“ nahrazují slovy „body 1 až 3 a s výjimkou výdajů (nákladů) na přechodné ubytování zaměstnanců, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytované jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště“ a za slovo „zařízení“ se vkládají slova „k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob,“.

4. úhrn úvěrů a půjček v průběhu zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, přesahuje šestinásobek výše vlastního kapitálu,
3. plynou z úvěrů a půjček, kde úrok nebo výnos nebo skutečnost, zda se finanční výdaje (náklady) stanou splatnými, jsou zcela nebo zčásti odvozovány od výsledku hospodaření (zisku) poplatníka,
5. úhrn úvěrů a půjček, u nichž je věřitelem nebo osobou, která úvěr nebo půjčku zajišťuje, osoba spojená (§ 23 odst. 7) ve vztahu k dlužníkovi, v průběhu zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, přesahuje trojnásobek výše vlastního kapitálu dlužníka, je-li příjemcem úvěru a půjčky banka nebo pojišťovna, nebo dvojnásobek výše vlastního kapitálu u ostatních příjemců úvěrů a půjček.
¹²⁹) Například Úřední sdělení České národní banky ze dne 18. dubna 2006 o vydání třetí verze Pravidel pro referenční banky a výpočet (fixing) referenčních úrokových sazeb (PRIBID a PRIBOR).“.
130. V § 25 odst. 1 písmeno w) včetně poznámky pod čarou č. 129 zní:
„w) finanční výdaje (náklady), kterými se pro účely tohoto zákona rozumí úroky z úvěrů a půjček a související výdaje (náklady) včetně výdajů (nákladů) na zajištění, zpracování úvěrů, poplatků za záruky, pokud
1. přesáhnou v úhrnu za zdaňovací období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, částku zjištěnou jako násobek jednotné úrokové míry zvýšené o čtyři procentní body a průměrného stavu úvěrů a půjček v průběhu zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání. Jednotná úroková míra se stanoví jako průměr z referenční hodnoty úrokových sazeb na trhu mezibankovních depozit pro splatnost 12 měsíců¹²⁹) relevantním pro měnu, v níž je vyjádřen úvěr nebo půjčka, k poslednímu dni každého měsíce zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání; přitom úroky z úvěrů a půjček vyjádřených v různých měnách se posuzují samostatně za jednotlivé měny,
Za výdaj (náklad) na dosažení zajištění a udržení příjmů nelze pro účely tohoto zákona uznat poměrnou část finančních výdajů (nákladů) vztahujících se k úvěrům a půjčkám nebo jejich části, které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v bodech 1 až 5; přitom každá z podmínek se posuzuje samostatně. Do úvěrů a půjček se pro účely tohoto ustanovení nezahrnují úvěry a půjčky nebo jejich část, z nichž jsou finanční výdaje (náklady) součástí vstupní ceny majetku, a dále prokazatelně poskytnuté bezúročné úvěry a půjčky. Toto ustanovení se nevztahuje na poplatníky uvedené v § 2, v § 18 odst. 3, na burzu cenných papírů^28a) a na finanční výdaje (náklady) zaúčtované na vrub nákladů, které v úhrnu za zdaňovací období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, nepřevýší 1 000 000 Kč, není-li věřitelem nebo osobou, která úvěr nebo půjčku zajišťuje, osoba spojená ve vztahu k dlužníkovi,
2. plynou z úvěrů a půjček, které jsou podřízeny ostatním závazkům poplatníka,

131. V § 25 odst. 1 písm. w) bodě 4 se slovo „šestinásobek“ nahrazuje slovem „čtyřnásobek“.

133. V § 25 se odstavec 3 zrušuje.

132. V § 25 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena zl) až zn), která znějí:
zn) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti.“.
zm) finanční výdaje (náklady) u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí 1 % z úhrnu nájemného. Toto ustanovení se nevztahuje na finanční výdaje (náklady) u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, které v úhrnu za zdaňovací období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, nepřevýší 1 000 000 Kč,
„zl) výdaje (náklady) související s příjmy nad rámec všech vsazených částek, ze všech poplatníkem provozovaných loterií a jiných podobných her, u nichž bylo povolení k provozování vydáno podle zvláštního právního předpisu,

„ch) hmotný majetek, jehož bezúplatné nabytí bylo předmětem daně darovací a bylo v době nabytí od daně darovací osvobozeno.“.
134. V § 27 odst. 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno ch), které zní:

135. V § 27 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

136. V § 28 odstavec 1 zní:
„(1) Hmotný majetek odpisuje poplatník, který má k tomuto majetku vlastnické právo, organizační složka státu příslušná hospodařit s majetkem státu^30b), státní podnik, národní podnik a státní organizace příslušná hospodařit s majetkem státu (dále jen „vlastník“), s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 až 5. Pro účely tohoto zákona se za vlastníka hmotného majetku považuje také nástupnická společnost nebo družstvo zanikající nebo rozdělované společnosti nebo družstva při přeměnách podle zvláštního zákona⁷⁰); to platí pro hmotný majetek ve vlastnictví zanikající nebo rozdělované společnosti nebo družstva k rozhodnému dni fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva a převáděný na nástupnickou společnost nebo družstvo, a hmotný majetek, nabytý zanikající nebo rozdělovanou společností nebo družstvem od rozhodného dne do dne zápisu fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku.“.

139. V § 29 odst. 1 závěrečné části ustanovení větě třetí se za slova „státních fondů,“ vkládají slova „o podpory poskytnuté regionální radou regionu soudržnosti¹²⁴),“.

141. V § 29 odst. 3 se slova „§ 30 odst. 8“ nahrazují slovy „§ 30 odst. 6“.

142. V § 29 odst. 4 se slova „(§ 27 odst. 2)“ zrušují.

143. V § 29 odst. 9 písm. a) se za slovo „zanikající“ vkládají slova „nebo rozdělované“.

144. V § 29 se odstavec 10 zrušuje.

137. V § 29 odst. 1 písm. a) větě první se slova „s výjimkou uvedenou v odstavci 10“ zrušují.

138. V § 29 odst. 1 písm. e) se za slovo „pokud“ a za slova „rozumí se“ vkládají slova „u poplatníků uvedených v § 2“.

140. V § 29 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Součástí vstupní ceny hmotného majetku uvedeného v § 26 odst. 2 písm. b) a c) jsou i výdaje (náklady) na vyvolanou investici, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí výdaje (náklady) vynaložené na pořízení majetku převedeného do vlastnictví jiného subjektu a podmiňujícího funkci nebo užívání hmotného majetku uvedeného v § 26 odst. 2 písm. b) a c).“.

Dosavadní odstavce 6 až 12 se označují jako odstavce 4 až 10.
146. V § 30 se odstavce 4 a 5 zrušují.

148. V § 30 odst. 7 se věta poslední zrušuje.

149. V § 30 odst. 8 se slova „4, 6 až 8“ nahrazují slovy „4 až 6“ a číslo „9“ se nahrazuje číslem „7“.

150. V § 30 odst. 9 se slova „4, 6 až 8“ nahrazují slovy „4 až 6“.

151. V § 31 odst. 1 písm. a) se pod nadpisem „Odpisová skupina“ slova „1a“, pod nadpisem „v prvním roce odpisování“ číslo „14,2“, pod nadpisem „v dalších letech odpisování“ číslo „28,6“ a pod nadpisem „pro zvýšenou vstupní cenu“ číslo „25“ zrušují.

152. V § 31 odst. 1 písm. d) se pod nadpisem „Odpisová skupina“ slova „1a“, pod nadpisem „v prvním roce odpisování“ číslo „24,1“, pod nadpisem „v dalších letech odpisování“ číslo „25,3“ a pod nadpisem „pro zvýšenou vstupní cenu“ číslo „25“ zrušují.

145. V § 30 odst. 1 se pod nadpisem „Odpisová skupina“ slova „1a“ a pod nadpisem „Doba odpisování“ slova „4 roky“ zrušují.

147. V § 30 odst. 7 větě první se slova „4, 6 až 8“ nahrazují slovy „4 až 6“ a na konci textu věty se doplňují slova „; přitom odpisování nelze přerušit“.

153. V § 32 odst. 1 se pod nadpisem „Odpisová skupina“ slova „1a“, pod nadpisem „v prvním roce odpisování“ číslo „4“, pod nadpisem „v dalších letech odpisování“ číslo „5“ a pod nadpisem „pro zvýšenou zůstatkovou cenu“ číslo „4“ zrušují.

a) doklad o vlastnictví posuzovaného majetku, v případě zásahu do posuzovaného majetku v nájmu i souhlas vlastníka posuzovaného majetku, popřípadě pronajímatele s předpokládanými zásahy,
b) dokumentaci v rozsahu umožňujícím posouzení, zda je zásah do posuzovaného majetku technickým zhodnocením podle § 32a odst. 6 a § 33, v případě zásahu do nemovitosti stavební dokumentaci zachycující změny v nemovitosti.“.
(3) Poplatník spolu s podáním žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení zásahu do majetku podle odstavce 1 je povinen předložit
i) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení zásahu do majetku podle odstavce 1.
h) zdaňovací období, kterého se má rozhodnutí o závazném posouzení zásahu do majetku podle odstavce 1 týkat,
g) předpokládaný rozpočet zásahu do majetku nebo v případě ukončení zásahu do posuzovaného majetku souhrn skutečně vynaložených výdajů (nákladů),
f) popis prací, které budou, jsou nebo byly vykonány v rámci zásahu do posuzovaného majetku,
e) výdaje (náklady), u kterých má poplatník pochybnosti včetně zdůvodnění těchto pochybností,
d) popis stavu posuzovaného majetku při pořízení a před zahájením zásahu, popis současného využití majetku a využití majetku po provedení zásahu,
c) u posuzovaného majetku, který tvoří soubor movitých věcí, rovněž jednotlivé části souboru věcně a v hodnotovém vyjádření; pokud k tomuto souboru movitých věcí byla přiřazena další věc nebo naopak byla vyřazena, datum přiřazení nebo vyřazení této věci,
b) název, popis nebo číselné označení majetku, do něhož bude, je nebo bylo zasahováno (dále jen „posuzovaný majetek“), datum a způsob jeho pořízení a uvedení do užívání, jeho ocenění a údaje o zvoleném postupu účetního a daňového odpisování,
a) jméno, příjmení, bydliště a místo podnikání, je-li poplatník fyzickou osobou, nebo název, právní formu a sídlo, je-li poplatník právnickou osobou, a daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,
(2) V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení zásahu do majetku podle odstavce 1 poplatník uvede
(1) Poplatník, který bude provádět, provádí nebo provedl zásah do majetku, může požádat příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení³⁹ⁱ), zda je tento zásah do majetku technickým zhodnocením podle § 32a odst. 6 a § 33.
Závazné posouzení skutečnosti, zda je zásah do majetku technickým zhodnocením
㤠33a
158. Za § 33 se vkládá nový § 33a, který včetně nadpisu zní:

160. V § 34 odst. 5 se slova „nebo jeho členem“ nahrazují slovy „anebo osoba, která je členem statutárního orgánu poplatníka“.

157. V § 32a odst. 6 závěrečné části ustanovení větě první se slova „a) až c)“ nahrazují slovy „a), b) a d)“.

Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).
156. V § 32a odst. 6 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c) nehmotný majetek, je-li právo užívání sjednáno na dobu určitou, do konce doby sjednané smlouvou,“.

155. V § 32a odst. 6 se za větu první vkládá věta „Za technické zhodnocení se považují i uvedené výdaje nepřesahující stanovenou částku, pokud je poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24.“.

154. V § 32a odst. 4 větě třetí se slova „nebo zanikající“ nahrazují slovy „, zanikající nebo rozdělovanou“.

„(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na obecně prospěšné společnosti, s výjimkou obecně prospěšných společností, které jsou vysokou školou nebo provozují zdravotnické zařízení.“.
159. V § 34 odstavec 3 zní:

162. V § 34 odstavce 9 a 10 znějí:
(10) Poplatník může dále od základu daně odečíst 50 % částky, kterou ve zdaňovacím období vypořádá v peněžní nebo v nepeněžní formě oprávněným osobám jejich majetkový podíl nebo kterou poplatník v průběhu zdaňovacího období uhradí jako postupník oprávněným osobám za postoupení jejich pohledávky vzniklé z titulu vypořádání tohoto majetkového podílu. To se nevztahuje na postupníka, který pohledávku vzniklou z titulu majetkového podílu dále postoupil. Takto lze postupovat naposledy za zdaňovací období, které započalo v roce 2009.“.
„(9) Poplatník může dále od základu daně odečíst 50 % částky, kterou vypořádal v peněžní, případně v nepeněžní formě v období 1993 až 2005 oprávněným osobám jejich majetkový podíl podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, (dále jen „majetkový podíl“), nebo kterou poplatník v období 1993 až 2005 uhradil oprávněným osobám za postoupení jejich pohledávky vzniklé z titulu vypořádání majetkového podílu. Odpočet lze uplatnit v jednom zdaňovacím období nebo postupně ve více zdaňovacích obdobích, nejpozději však do konce zdaňovacího období, které započalo v roce 2009.

(12) Ustanovení odstavců 9 až 11 se uplatní i při vypořádání majetkového podílu člena družstva nebo společníka společnosti anebo jeho části, pokud je evidován u povinné osoby jako závazek vůči tomuto členovi nebo společníkovi.“.
„(11) Pro stanovení výše odpočtu od základu daně podle odstavců 9 a 10 se plnění v nepeněžní formě ocení takto:
Pokud je v dohodě o vypořádání majetkového podílu nebo v dohodě o úhradě za postoupenou pohledávku vzniklou z titulu majetkového podílu stanovena cena konkrétního plnění, anebo je tato cena uvedena na dokladu vystaveném či navazujícím na výše uvedenou dohodu, lze pro účely odpočtu použít tuto cenu.
c) cenné papíry nominální hodnotou.
163. V § 34 se doplňují odstavce 11 a 12, které znějí:
b) zásoby či služby pořizovací cenou nebo vlastními náklady,
a) hmotný majetek cenou podle oceňovacího předpisu platného v době, kdy se toto plnění uskutečnilo,

f) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení charakteru výdajů (nákladů) podle odstavce 1.
Závazné posouzení skutečnosti, zda se jedná o výdaje (náklady) vynaložené při realizaci projektů výzkumu a vývoje
(1) Poplatník může požádat příslušného správce daně o závazné posouzení³⁹ⁱ) skutečnosti, zda se u výdajů (nákladů), u nichž má pochybnost, jedná o výdaje (náklady) vynaložené v daném zdaňovacím období při realizaci projektu výzkumu a vývoje^73a), které lze odečíst od základu daně podle § 34 odst. 4 a 6.
(2) V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení charakteru výdajů (nákladů) podle odstavce 1 poplatník uvede
a) údaje podle ustanovení § 34 odst. 5,
b) výčet činností, které poplatník považuje za činnosti prováděné při realizaci projektů výzkumu a vývoje^73a), spolu s odůvodněním, proč poplatník tyto činnosti považuje za činnosti prováděné při realizaci projektů výzkumu a vývoje^73a),
c) výčet výdajů (nákladů) na činnosti, které poplatník považuje za činnosti prováděné při realizaci projektů výzkumu a vývoje^73a),
164. Za § 34 se vkládá nový § 34a, který včetně nadpisu zní:
d) výčet činností, u kterých má poplatník pochybnosti, zda výdaje (náklady) na tyto činnosti vynaložené lze odečíst od základu daně podle § 34 odst. 4 a 6, spolu s uvedením těchto pochybností,
e) způsob zjištění částky jednotlivého výdaje (nákladu) v rámci určitého nákladového titulu, použitá kritéria rozdělení,
㤠34a
(3) Je-li rozhodnutí o závazném posouzení charakteru výdajů doručeno poplatníkovi po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání podle zvláštního právního předpisu^41d) nebo podle tohoto zákona, může poplatník uplatnit odčitatelnou položku podle § 34 odst. 4, 6, 7 a 8 v dodatečném daňovém přiznání.“.

165. V § 35 odst. 1 písm. c) se slova „u poplatníků uvedených“ nahrazují slovy „vypočítané ze základu daně vykázaného z činností provozovaných poplatníky uvedenými“.

166. V § 35 odst. 2 větě druhé se slova „pracovní neschopnosti, za kterou nejsou poskytovány dávky“ nahrazují slovy „dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za kterou nepřísluší náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštního právního předpisu^47a) nebo nemocenské z“.

167. V § 35b odst. 1 písm. b) větě první se slova „uvedená částka bude výchozí částkou uplatňovanou při výpočtu slevy na dani za všechna zdaňovací období, za která budou slevy uplatňovány;“ zrušují.

168. V § 35ba odst. 1 písm. a) se číslo „7 200“ nahrazuje číslem „24 840“.

161. V § 34 odstavcích 7 a 8 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.

176. V § 35ba se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

170. V § 35ba odst. 1 písm. b) se číslo „4 200“ nahrazuje číslem „24 840“.

177. V § 35ba odst. 2 se věta první zrušuje.

172. V § 35ba odst. 1 písm. c) se číslo „1 500“ nahrazuje číslem „2 520“.

178. V § 35ba odst. 2 se slova „písm. b)“ nahrazují slovy „písm. a)“.

173. V § 35ba odst. 1 písm. d) se číslo „3 000“ nahrazuje číslem „5 040“.

174. V § 35ba odst. 1 písm. e) se číslo „9 600“ nahrazuje číslem „16 140“.

175. V § 35ba odst. 1 písm. f) se číslo „2 400“ nahrazuje číslem „4 020“.

183. V § 35d odst. 1 se slova „snížení daně“ nahrazují slovy „slevu na dani“.

188. V § 36 odst. 1 písm. c) se číslo „1“ nahrazuje číslem „5“.

187. V § 36 odst. 1 písm. b) v závěrečné části ustanovení se slova „dividendové příjmy nebo“ zrušují.

185. V § 36 odst. 1 písm. a) se číslo „25“ nahrazuje číslem „15“.

184. V § 35d odst. 4 se číslo „2 500“ nahrazuje číslem „4 350“.

182. V § 35c odst. 4 větě poslední se slova „nebo příjmy, u nichž je uplatněna sazba daně podle § 16 odst. 2“ zrušují.

181. V § 35c odst. 3 se číslo „30 000“ nahrazuje číslem „52 200“.

179. V § 35c odst. 1 se číslo „6 000“ nahrazuje číslem „10 680“.

197. V § 38b větě první se za slova „zvýšení daně“ vkládají slova „nebo penále“.

j) ze zisku převedeného řídící osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,
s) z příjmu plynoucího fyzické osobě při zániku smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem a smlouvy na soukromé životní pojištění ve formě odbytného, sníženého podle § 8,
r) z příjmů z jednorázového odškodnění budoucích nároků na náhradu za ztrátu příjmu podle § 10 odst. 1 písm. k),
p) z příjmů uvedených v § 6 odst. 4,
o) z vypláceného dalšího podílu v rámci transformace družstev podle zvláštního právního předpisu¹³), a to i v případě, kdy je vyplácen členovi transformovaného družstva při zániku členství nebo společníkovi společnosti s ručením omezeným a komanditistovi v komanditní společnosti, které vznikly podle transformačního projektu, při zániku jejich účasti jako součást vypořádacího podílu nebo jako součást likvidačního zůstatku při likvidaci družstva, akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a u komanditní společnosti v případě komanditistů,
„(2) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, činí 15 %, a to
h) z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu^34c), sníženého o pořizovací cenu²⁰) podílového listu, je-li plátci poplatníkem prokázána,
a) z účasti v akciové společnosti a z podílu na zisku z podílového listu (dále jen „dividendový příjem“), u poplatníků podle § 2 z rozdílu mezi vyplacenou jmenovitou hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň postaveného a emisním kursem při jejich vydání, z úrokového příjmu z dluhopisu^35a), ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému^35b), s výjimkou úrokového příjmu z dluhopisu vydaného v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucího poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2,
n) z dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem snížených podle § 8 odst. 6 a z plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, sníženého podle § 8 odst. 7,
b) z podílu na zisku z účasti na společnosti s ručením omezeným, z účasti komanditisty na komanditní společnosti,
f) z podílu na likvidačním zůstatku společníka v akciové společnosti nebo ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a člena družstva ve družstvu, sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána,
i) z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu podle zvláštního právního předpisu⁷⁰), byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena podle zvláštního právního předpisu⁷⁰) ze zisku společnosti nebo z fondu vytvořeného ze zisku,
c) z podílu na zisku a obdobného plnění z členství v družstvu,
d) z podílu na zisku tichého společníka,
e) z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a při zániku členství v družstvu, sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána,
l) z cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže a nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže [§ 10 odst. 1 písm. ch)], s výjimkou cen ze soutěží a slosování, které jsou od daně osvobozeny [§ 4 odst. 1 písm. f)],
m) z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách, z úroků z peněžních prostředků na vkladových účtech, z úroků z peněžních prostředků na vkladních listech na jméno a vkladech na jméno jim na roveň postaveným, kdy majitelem vkladu je fyzická osoba, a to po celou dobu trvání vkladového vztahu^35c), z úroků z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání, např. sporožirové účty, devizové účty [§ 8 odst. 1 písm. c)],
Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu komanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva. Za dividendové příjmy nebo podíly na zisku se nepovažuje zvýšení základního kapitálu podle zvláštního právního předpisu⁷⁰), byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku.“.
k) z výher a cen v loteriích a jiných podobných hrách, v reklamních soutěžích a reklamním slosování [§ 10 odst. 1 písm. h)], s výjimkou výher a cen z loterií a jiných podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštního právního předpisu¹²) [§ 10 odst. 3 písm. b)] nebo od daně osvobozených podle § 4 odst. 1 písm. f),
189. V § 36 odstavec 2 zní:
t) z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize podle § 7 odst. 6.
g) z vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,

191. V § 36 odst. 7 větě první se slovo „pořízených“ nahrazuje slovy „, které tento poplatník pořídil“.

192. V § 36 odst. 7 se věta poslední zrušuje.

193. V § 38a odst. 1 větě poslední se slova „§ 8 odst. 4 a“ zrušují.

194. V § 38a odst. 10 větě první se slova „společnosti nebo družstva, které mají zaniknout na základě rozhodnutí společníků nebo příslušného orgánu o jejich přeměně⁷⁰),“ nahrazují slovy „zanikající nebo rozdělovaná společnost nebo družstvo“.

195. V § 38a odst. 10 větě čtvrté se za slovo „zanikající“ vkládají slova „nebo rozdělovanou“.

196. V § 38a odst. 10 větě páté se za slovo „zanikajícími,“ vkládá slovo „rozdělovanými“.

202. V § 38f odst. 3 větě první se slova „tohoto zákona“ nahrazují slovy „vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí“.

198. V § 38b větě druhé se slova „anebo manželé uplatnili společné zdanění podle § 13a“ zrušují.

199. V § 38d odst. 2 větě třetí se slova „písm. a) bodu 9“ zrušují.

200. V § 38d odst. 2 větě čtvrté se slova „písm. a) bodech 7 a 10“ zrušují.

205. V § 38fa odst. 1 písm. a) úvodní části ustanovení se slovo „zákona“ nahrazuje slovem „ustanovení“.

204. Poznámka pod čarou č. 104 zní:
„¹⁰⁴) Směrnice Rady 2003/48/ES ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb, ve znění směrnice Rady 2004/66/ES, rozhodnutí Rady 2004/587/ES a směrnice Rady 2006/98/ES.“.

203. V § 38f se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který včetně poznámek pod čarou č. 39d a 39e zní:
^39e) § 47 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 10 a 11.
„(9) Nárok na vyloučení dvojího zdanění podle odstavce 1 uplatní poplatník na základě seznamu všech potvrzení podle odstavce 4, která měl k dispozici v zákonné lhůtě pro podání daňového přiznání, předkládaného současně s daňovým přiznáním. Jednotlivé položky tohoto seznamu musí obsahovat údaje identifikující zahraničního správce daně nebo zahraničního plátce daně anebo depozitáře, stát zdroje zahraničních příjmů, částku daně zaplacené v tomto státě v místní měně a v přepočtu na koruny a výši příjmů ze zdrojů v tomto státě, stanovenou podle odstavce 3. Součástí seznamu bude též přehled zahraničních správců daně, jejichž doklady nemá poplatník ve lhůtě k podání daňového přiznání k dispozici z důvodů uvedených v odstavci 8, který musí obsahovat údaje o státě zdroje zahraničních příjmů, předpokládané výši příjmů ze zdrojů v daném státě nebo daně, uplatněné v daňovém přiznání. Přitom je daňový subjekt povinen na výzvu správce daně^39d) prokázat kdykoliv ve lhůtě pro vyměření daně^39e) oprávněnost nároku na vyloučení dvojího zdanění uplatněného v daňovém přiznání a doložit jej potvrzeními podle odstavce 4.
^39d) § 31 odst. 9 a § 43 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

201. V § 38d odst. 4 písm. a) se slova „písm. c) bodu 4“ zrušují.

Dosavadní odstavec 13 se označuje jako odstavec 12.
214. V § 38h se odstavec 12 zrušuje.

„(2) Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč. Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ze zahraničí, které jsou podle § 38 vyjmuty ze zdanění. Daňové přiznání za zdaňovací období je ale povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a) až e), nebo daňové zvýhodnění a nebo nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 3 a 4. Daňové přiznání je také povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti a nebo funkční požitky za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch.“.
206. V § 38g odstavec 2 zní:

207. V § 38h odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „srážkou podle zvláštní sazby daně a příjmů, které nejsou předmětem daně, snížený o“ nahrazují slovy „daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 a příjmů, které nejsou předmětem daně“.

208. V § 38h odst. 1 písm. a) se slovo „částky“ nahrazuje slovy „snížený o částky“ a na konci písmene a) se doplňuje slovo „a“.

209. V § 38h odst. 1 písmeno b) zní:
„b) zvýšený o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen „pojistné“), které je podle zvláštních právních předpisů²¹) ze zúčtovaných nebo vyplacených příjmů povinen platit zaměstnavatel sám za sebe, a u zaměstnance, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, zvýšený o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto zahraniční pojištění.“.

„(2) Záloha ze základu pro výpočet zálohy, zaokrouhleného do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru, za kalendářní měsíc činí 15 %.“.
210. V § 38h odstavec 2 zní:

212. V 38h odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Plátce daně, u kterého poplatník nepodepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, vypočte zálohu podle odstavců 1 a 2, pokud nejde o příjmy zdaněné daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 odst. 2 nebo § 36 odst. 1 písm. a).“.

213. V § 38h odst. 5 se čárka za číslem „15“ nahrazuje slovem „a“ a slova „a podle § 35ba odst. 2“ se zrušují.

220. V § 38j odst. 1 se slova „, z jejichž mezd sráží zálohy,“ nahrazují slovy „s příjmy podle § 6“.

219. V § 38ch odst. 5 větě první se za slovo „přeplatek“ vkládá slovo „kladný“.

218. V § 38ch odst. 3 větě první se slova „sraženém nebo zaměstnancem uhrazeném pojistném“ nahrazují slovy „částce odpovídající pojistnému, které byl povinen platit z těchto mezd zaměstnavatel sám za sebe“.

217. V § 38ch odst. 2 se věta první zrušuje.

216. V § 38ch odst. 1 větě poslední se slovo „daňové“ zrušuje.

„(12) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se při stanovení záloh nepřihlédne ke slevě na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a) až e) ani k daňovému zvýhodnění.“.
215. V § 38h odstavec 12 zní:

222. V § 38j odst. 2 písm. e) bodě 5 se slova „zálohu na daň“ nahrazují slovy „vypočtenou zálohu“ a za slovo „daň“ se vkládá slovo „sraženou“.

„3. částku odpovídající pojistnému nebo příspěvkům na zahraniční pojištění, které je z úhrnu zúčtovaných mezd uvedených v bodě 1 povinen platit zaměstnavatel sám za sebe,“.
221. V § 38j odst. 2 písm. e) bod 3 zní:

228. V § 38l odst. 1 písm. c) se slovo „kolaudaci“ nahrazuje slovy „dokončení stavby“.

227. V § 38k odst. 5 písm. e) úvodní části ustanovení se slovo „zaplatil“ nahrazuje slovy „byly zaplaceny“.

226. V § 38k odst. 5 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) až k) se označují jako písmena d) až j).

225. V § 38k odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „a § 35ba odst. 2“ zrušují.

224. V § 38k odst. 4 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).

223. V § 38j odst. 2 písm. e) bodech 6 a 7 se slovo „případnou“ zrušuje.

230. V § 38l odst. 2 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje.

229. V § 38l odst. 1 se písmeno h) zrušuje.
Dosavadní písmena i) až l) se označují jako písmena h) až k).

237. V § 38p odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „, není-li stanoveno v tomto zákoně jinak“.

„c) zanikající nebo rozdělovaná obchodní společnost nebo družstvo za období od rozhodného dne přeměny⁷⁰) do dne zápisu přeměny⁷⁰) do obchodního rejstříku.“.
235. V § 38m odst. 7 písmeno c) zní:

234. V § 38m odst. 4 úvodní části ustanovení se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“.

233. V § 38m odst. 3 úvodní části ustanovení se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“.

232. V § 38m odst. 2 písm. c) se slovo „předchází“ nahrazuje slovem „předcházející“.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
¹³⁰) § 12 odst. 1 písm. c) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.“.
„(4) Pokud poplatník nebo zletilé dítě, na něž poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění, studuje na střední nebo vysoké škole v cizině, nárok na uplatnění slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) nebo na daňové zvýhodnění prokáže poplatník při stanovení záloh nebo daně u plátce daně potvrzením o studiu vydaném zahraniční školou na určité období a v souladu se zvláštním právním předpisem o státní sociální podpoře¹³⁰) rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, že takové studium na škole v cizině je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice.
231. V § 38l se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 130 zní:

238. V § 38p odst. 1 větě první a § 38p odst. 2 se za slovo „povinnost“ vkládají slova „nebo na daňovou povinnost, která se neodchyluje od poslední známé daňové povinnosti,“.

(10) V případech uvedených v odstavcích 4 až 6 se nepoužijí ustanovení odstavců 1 až 3.
(5) Obchodní společnost nebo družstvo, které při přeměně sloučením nebo rozdělením nezaniká, může odčítat daňovou ztrátu, která jí byla vyměřena před přeměnou a nebyla převedena na nástupnickou společnost nebo družstvo při rozdělení, maximálně do výše části základu daně připadající na stejné činnosti, které vykonávala v období, za které byla daňová ztráta vyměřena. Část základu daně podle věty první se stanoví na základě poměru tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu²⁰) připadajících na stejné činnosti vykonávané poplatníkem, který nezaniká, v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, k celkovým tržbám za vlastní výkony a zboží zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu²⁰).
c) přehled veškerých tržeb za vlastní výkony a zboží v členění podle činností vykonávaných poplatníkem, který daňovou ztrátu uplatňuje, dosažených v období, za které má být daňová ztráta uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně,
(11) Obdobím podle odstavců 1 až 6 a 9 se rozumí zdaňovací období i období, za něž se podává daňové přiznání.“.
d) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení skutečnosti, zda daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně.
(8) Je-li rozhodnutí o závazném posouzení doručeno poplatníkovi po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání podle zvláštního právního předpisu^41d) nebo podle tohoto zákona, může poplatník uplatnit odčitatelnou položku podle § 34 odst. 1 v dodatečném daňovém přiznání.
(9) Za provozování stejné činnosti podle odstavců 2 až 6 v období, za které má být daňová ztráta uplatněna, a v období, za něž byla daňová ztráta vyměřena, se považuje i případ, kdy v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, došlo k vynakládání výdajů (nákladů) za účelem dosažení, zajištění a udržení příjmů, ale tyto příjmy byly vykázány až v období, za které má být daňová ztráta uplatněna.
(7) Vzniknou-li poplatníkovi pochybnosti, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 až 6, může požádat správce daně o závazné posouzení³⁹ⁱ) skutečnosti, zda daňovou ztrátu vzniklou před podstatnou změnou lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně po podstatné změně. V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení je poplatník povinen uvést
b) přehled veškerých tržeb za vlastní výkony a zboží v členění podle činností vykonávaných poplatníkem, jemuž daňová ztráta vznikla, dosažených v období, za které byla daňová ztráta, která má být uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně, vyměřena,
(4) Zaniká-li při přeměně⁷⁰) daňový poplatník, jemuž byla vyměřena daňová ztráta, která byla podle § 23c odst. 8 písm. b) převzata právním nástupcem, může právní nástupce převzatou daňovou ztrátu odčítat od základu daně maximálně do výše části základu daně, připadající na stejné činnosti vykonávané poplatníkem, který zanikl, a to v období, za které byla daňová ztráta vyměřena. V případě přeměny rozdělením, kdy rozdělovaná obchodní společnost nezaniká, může daňovou ztrátu převzatou podle § 23c odst. 8 písm. b) odčítat nástupnická společnost při rozdělení od základu daně maximálně do výše části základu daně připadající na stejné činnosti vykonávané rozdělovanou společností v období, za které byla daňová ztráta vyměřena. Část základu daně podle věty první a druhé se stanoví na základě poměru tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu²⁰) připadajících na stejné činnosti vykonávané zanikající nebo rozdělovanou společností v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, k celkovým tržbám za vlastní výkony a zboží zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu²⁰).
a) jméno, příjmení, bydliště a místo podnikání, je-li poplatník fyzickou osobou, nebo název, právní formu a sídlo, je-li poplatník právnickou osobou, a daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,
236. § 38na zní:
(2) U akciové společnosti, která vydala akcie na majitele, a to buď v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, nebo v období, za které má být daňová ztráta uplatněna nebo v obou těchto obdobích, se má za to, že došlo k podstatné změně, pokud bylo v období, za které má být daňová ztráta uplatněna, vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval poplatník, méně než 80 % tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu²⁰) oproti období, za něž byla daňová ztráta vyměřena. Toto ustanovení se nepoužije, pokud poplatník prokáže správci daně, že ve zdaňovacím období, za něž má být uplatněna daňová ztráta, nedošlo ke změně ve složení společníků nebo ke změně jejich podílu na kapitálu či kontrole, která se v úhrnu týká více než 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, nebo kterou získá společník rozhodující vliv, oproti zdaňovacímu období, za něž mu byla daňová ztráta vyměřena.
(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud poplatník, u nějž k podstatné změně došlo, prokáže správci daně, že nejméně 80 % tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu²⁰) v období, kdy došlo k podstatné změně, a v následujících obdobích, v nichž má být uplatněna daňová ztráta vzniklá za období před podstatnou změnou, bylo vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval poplatník v období, za které byla daňová ztráta vyměřena.
(1) Vyměřenou a neuplatněnou daňovou ztrátu nelze odčítat od základu daně za podmínek uvedených v § 34 odst. 1, došlo-li u poplatníka k podstatné změně ve složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole (dále jen „podstatná změna“). Změnou ve složení osob se rozumí změna společníků nebo členů družstva nebo změna jejich podílu na kapitálu či kontrole poplatníka. Podstatnou změnou se vždy rozumí nabytí nebo zvýšení podílu, které se v úhrnu týká více než 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv nebo změny, kterými získá společník nebo člen družstva rozhodující vliv. Zda došlo k podstatné změně se zjišťuje v období, za které má být daňová ztráta uplatněna, a to porovnáním tohoto období s obdobím, za něž byla daňová ztráta vyměřena; přitom v období, za něž byla daňová ztráta vyměřena, je rozhodné složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole k poslednímu dni tohoto období, a výše jejich podílu, a v období, za něž má být daňová ztráta uplatněna, je rozhodný úhrn změn, kterými dojde od posledního dne období, za které byla daňová ztráta vyměřena, do konce období, za které má být daňová ztráta uplatněna, k nabytí nebo zvýšení podílu na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech nebo kterými získá společník nebo člen družstva rozhodující vliv.
(6) Při převodu podniku nebo jeho samostatné části lze daňovou ztrátu nebo část daňové ztráty, vyměřené převádějící společnosti a převzaté podle § 23a odst. 5 písm. b), odčítat od základu daně přijímající společnosti v jednotlivých obdobích maximálně do výše základu daně stanoveného u přijímající společnosti z činnosti vykonávané prostřednictvím převedeného podniku nebo jeho samostatné části, která byla prostřednictvím převedeného podniku nebo jeho samostatné části vykonávána v období, za které byla uplatňovaná daňová ztráta vyměřena. Výše základu daně podle věty první se stanoví u přijímající společnosti na základě poměru tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu²⁰) připadajících na stejné činnosti vykonávané převádějící společností v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, k celkovým tržbám za vlastní výkony a zboží zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu²⁰).
㤠38na

„(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 se vztahují na všechny poplatníky bez ohledu na to, zda jim byla poskytnuta investiční pobídka podle zvláštního právního předpisu⁶⁷).“.
239. V § 38r se doplňuje odstavec 4, který zní:

244. V příloze č. 1 odpisové skupině 5 na konci položky (5-39) se doplňují slova „a nebytových prostor vymezených jako jednotky zvláštním právním předpisem v budovách a stavbách uvedených v odpisové skupině 6“.

243. V příloze č. 1 se na konci odpisové skupiny 2 doplňuje položka (2-81), která zní:
„(2-81) 34.10.2 Dvoustopá motorová vozidla osobní“.

242. V příloze č. 1 odpisové skupině 2 položce (2-57) se slova „kromě: silničních motorových vozidel, která mají v technickém průkazu zapsanou kategorii vozidla N₁ v položce (1-30)“ zrušují.

241. V příloze č. 1 se „Odpisová skupina 1a“ a položky „(1a-1)“ a „(1a-2)“ zrušují.

240. V § 40 se odstavec 25 zrušuje.

245. V příloze č. 2 se doplňuje bod 3, který zní:
„3. Zůstatky účtů časového rozlišení v aktivech rozvahy a poskytnuté zálohy, s výjimkou nájemného při finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a s výjimkou záloh na pořízení hmotného majetku vymezeného v § 26, základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, sníží. Zůstatky účtů časového rozlišení v pasivech rozvahy a přijaté zálohy základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, zvýší. Zůstatky účtů opravných položek k pohledávkám, vytvořeným podle zákona o rezervách^22a) základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, zvýší. Zůstatky dohadných účtů pasivních základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, zvýší. Zůstatky dohadných účtů aktivních základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, sníží.“.

1. V § 2 odst. 5 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
1. Ustanovení § 6 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé za období, za které se podává daňové přiznání, počínající v roce 2008. Zůstatek vyrovnávací rezervy a jiných technických rezerv ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se zruší v období, za které se podává daňové přiznání, počínajícím v roce 2008.

2. V § 4 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Při přeměně společnosti²¹) může pokračovat nástupnická společnost v tvorbě rezerv a opravných položek započaté rozdělovanou společností, a to za podmínek, které by platily pro rozdělovanou společnost, pokud by se přeměna neuskutečnila a pouze v rozsahu, v jakém souvisí s částí obchodního majetku²¹), která přechází na tuto nástupnickou společnost.“.
2. Ustanovení § 8a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé pro tvorbu opravných položek, která započala ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. V § 6 písmena a) a b) znějí:
b) technických rezerv na životní pojištění¹¹) s výjimkou jiných technických rezerv¹¹).“.
„a) technických rezerv na neživotní pojištění¹⁰) s výjimkou vyrovnávací rezervy¹⁰) a jiných technických rezerv¹⁰),
3. Pro opravné položky, jejichž tvorba podle § 8a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, započala před tímto dnem, se použije zákon č. 593/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. V § 8a odst. 1 se za číslo „1994,“ vkládají slova „jejichž rozvahová hodnota v okamžiku vzniku nepřesáhne částku 200 000 Kč a“.

5. V § 8a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
a) 6 měsíců, až do výše 20 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,
„(3) Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994, jejichž rozvahová hodnota v okamžiku vzniku je vyšší než 200 000 Kč a nejsou k nim vytvářeny opravné položky podle § 5 a 5a, mohou v období, za které se podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví, jen v případě, bylo-li ohledně těchto pohledávek zahájeno rozhodčí řízení podle zvláštního právního předpisu^13f) nebo soudní řízení a nebo správní řízení podle zvláštního právního předpisu^13h), jehož se poplatník daně z příjmů řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění svého práva za podmínky, že od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než
b) 12 měsíců, až do výše 33 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,
d) 24 měsíců, až do výše 66 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,
e) 30 měsíců, až do výše 80 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,
f) 36 měsíců, až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky.“.
c) 18 měsíců, až do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

6. V § 8a odst. 4 a 5 se slova „a 2“ nahrazují slovy „až 3“.

7. V § 8c úvodní části ustanovení se za slovo „může“ vkládají slova „ve zdaňovacím období“.

8. V § 8c písmeno d) zní:
„d) celková hodnota pohledávek bez příslušenství vzniklých vůči témuž dlužníkovi, u nichž uplatňuje postup podle tohoto ustanovení, nepřesáhne za zdaňovací období částku 30 000 Kč.“.

1. V § 4 odst. 1 se na konci písmene s) doplňují slova „nebo § 95a, nebo osoba, která byla registrována v tuzemsku podle § 95a odst. 5“.
1. Pro uplatnění daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro uplatnění práv a povinností s tím souvisejících, se použijí dosavadní právní předpisy.

2. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno za), které zní:
„za) bytovým domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena, rodinným domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena, a v níž jsou nejvýše 3 samostatné byty, nejvýše 2 nadzemní a 1 podzemní podlaží a podkroví, a bytem soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení.“.
2. U převodu bytového domu, rodinného domu nebo bytu nebo u převodu nedokončeného bytového domu, rodinného domu nebo bytu, u kterého dojde k právním účinkům vkladu do 31. prosince 2007, se uplatní snížená sazba daně.

3. V § 5 odst. 1 se v první větě za slova „ekonomické činnosti“ vkládají slova „, pokud tento zákon nestanoví v § 5a jinak“.

4. Za § 5 se vkládají nové § 5a až 5c, které včetně nadpisu zní:
(1) Skupinou se pro účely tohoto zákona rozumí skupina spojených osob se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která je registrována k dani jako plátce podle § 95a. Pokud mají osoby, které jsou součástí skupiny (dále jen „členové skupiny“) sídlo, místo podnikání nebo provozovnu mimo tuzemsko, nejsou tyto jejich části součástí skupiny. Skupina se považuje za samostatnou osobu povinnou k dani. Každá osoba může být členem pouze jedné skupiny.
„Skupina
(2) Spojenými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí kapitálově spojené osoby nebo jinak spojené osoby.
(3) Kapitálově spojenými osobami jsou osoby, z nichž se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob, a přitom tento podíl představuje alespoň 40 % základního kapitálu nebo 40 % hlasovacích práv těchto osob.
(4) Jinak spojenými osobami jsou osoby, na jejichž vedení se podílí alespoň jedna shodná osoba.
(1) Pro účely tohoto zákona jedná za skupinu její zastupující člen. Zastupujícím členem se rozumí člen skupiny se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, který je oprávněn k jednání za skupinu. Pokud ve skupině není člen se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, může být zastupujícím členem kterýkoli člen skupiny.
(2) Členové skupiny odpovídají společně a nerozdílně za povinnosti skupiny vyplývající z daňových zákonů. Za tyto povinnosti skupiny odpovídají i po jejím zrušení nebo po jejich vystoupení ze skupiny, a to za období, ve kterém byli členy skupiny.
(1) Práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona osobám, které se staly členy skupiny, přecházejí na skupinu dnem registrace skupiny.
(3) Práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona skupině přecházejí na osoby, které jsou členy skupiny ke dni zrušení registrace skupiny, dnem jejího zrušení, a to v rozsahu, v jakém se vztahují k plněním uskutečněným nebo přijatým jednotlivými členy skupiny. Nelze-li takto přechod práv a povinností stanovit, určí při zrušení registrace skupiny rozsah, v jakém tyto práva a povinnosti přecházejí, členové skupiny dohodou.
(4) Práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona skupině přecházejí na osobu, jejíž členství ve skupině je zrušeno, dnem zrušení jejího členství, a to v rozsahu, v jakém se vztahují k plněním uskutečněným nebo přijatým touto osobou. Nelze-li takto přechod práv a povinností stanovit, určí při zrušení členství této osoby rozsah, v jakém tyto práva a povinnosti přecházejí, skupina a člen skupiny, jehož členství je rušeno, dohodou.“.
(2) Práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona osobě, která přistoupila ke skupině, přecházejí na skupinu dnem přistoupení této osoby.

5. V § 28 se doplňuje odstavec 11, který zní:
„(11) Pokud je daňový doklad vystaven za plnění uskutečněné skupinou, uvedou se na daňovém dokladu namísto obchodní firmy nebo jména a příjmení, popřípadě názvu, dodatku ke jménu a příjmení nebo názvu, sídla nebo místa podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, tytéž údaje, které se však vztahují k členovi skupiny, který uskutečňuje plnění. Pokud je daňový doklad vystaven za plnění uskutečněné pro skupinu, uvedou se na daňovém dokladu namísto obchodní firmy nebo jména a příjmení, popřípadě názvu, dodatku ke jménu a příjmení nebo názvu, sídla nebo místa podnikání osoby, které je plnění poskytnuto, tytéž údaje, které se však vztahují k členovi skupiny, kterému je plnění poskytnuto. Toto ustanovení se uplatní přiměřeně i pro daňové doklady uvedené v § 29 až 35.“.

6. V § 36 odst. 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c) daň z elektřiny, daň ze zemního plynu a některých dalších plynů a daň z pevných paliv, a to podle právní úpravy těchto daní,“.
Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g).

7. V § 37 odst. 1, § 37 odst. 2, § 38 odst. 4 a § 47 odst. 1 písm. b) se číslo „5“ nahrazuje číslem „9“.

8. V § 47 odst. 1 se na konci odstavce doplňuje věta „U zdanitelného plnění se uplatní sazba daně platná v den vzniku povinnosti přiznat daň.“.

9. Za § 47 se vkládá nový § 47a, který včetně nadpisu zní:
c) popis zboží, služby nebo nemovitosti, jichž se žádost o vydání rozhodnutí o závazném posouzení týká; v žádosti lze uvést jednu položku zboží, služby nebo nemovitosti,
b) u právnické osoby obchodní firmu nebo název, identifikační číslo nebo obdobný údaj, sídlo a daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,
a) u fyzické osoby jméno, příjmení, místo pobytu, v podání souvisejícím s její podnikatelskou činností dále uvede obchodní firmu, identifikační číslo, daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, a místo podnikání,
(1) Kterákoliv osoba může požádat Ministerstvo financí o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda je zdanitelné plnění z hlediska sazby daně správně zařazeno do základní nebo snížené sazby daně podle § 47 odst. 1 (dále jen „závazné posouzení“).
(2) V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení žadatel uvede
(3) Žadatel je povinen na výzvu předložit další údaje vztahující se k obsahu žádosti.“.
㤠47a
d) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení.
Závazné posouzení správnosti zařazení zdanitelného plnění z hlediska sazby daně

10. § 48 včetně poznámky pod čarou č. 27a zní:
Sazby daně u bytové výstavby
㤠48
Při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených se změnou dokončené stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu, včetně jejich příslušenství, vymezenou stavebním zákonem^27a), nebo v souvislosti s opravou těchto staveb, se uplatní snížená sazba daně. Jsou-li tyto práce prováděny na jiné stavbě, jejíž část je určena pro bydlení, uplatní se snížená sazba daně jen u těch prací, které jsou poskytnuty výlučně pro část stavby určenou pro bydlení.
^27a) § 2 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).“.

11. Za § 48 se vkládá nový § 48a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 27b až 27h zní:
h) zvláštní dětská zařízení, kterými jsou podle zákona upravujícího péči o zdraví^27e) kojenecké ústavy a dětské domovy pro děti do 3 let věku,
(4) Stavbami pro sociální bydlení se rozumí
(3) U převodu staveb pro sociální bydlení a jejich příslušenství se uplatní snížená sazba daně, pokud tento zákon nestanoví jinak.
b) rodinný dům pro sociální bydlení,
(2) Vymezením jednotek podle zákona o vlastnictví bytů²⁷) před dokončením výstavby se nemění charakter stavby.
c) bytový dům pro sociální bydlení,
a) byt pro sociální bydlení,
i) zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a zařízení pro výkon pěstounské péče poskytující péči podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí^27f),
j) speciální lůžková zařízení hospicového typu^27g) a
k) domovy péče o válečné veterány^27h),
a to včetně jejich příslušenství.
(5) Bytem pro sociální bydlení se rozumí byt, jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 120 m². Celkovou podlahovou plochou bytu pro sociální bydlení se rozumí součet podlahových ploch všech místností bytu, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu. Do celkové podlahové plochy bytu pro sociální bydlení se nezapočítává podíl na společných částech domu.
(6) Rodinným domem pro sociální bydlení se rozumí rodinný dům, jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 350 m². Celkovou podlahovou plochou rodinného domu pro sociální bydlení se rozumí součet podlahových ploch všech místností rodinného domu.
(7) Bytovým domem pro sociální bydlení se rozumí bytový dům, v němž nejsou jiné byty než byty pro sociální bydlení.
(8) Místností se rozumí místně a prostorově uzavřená část stavby, vymezená podlahovou plochou, stropem a pevnými stěnami.
^27b) § 77 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 530/2005 Sb.
^27c) § 2 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 383/2005 Sb.
^27d) Vyhláška č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních.
^27e) § 38 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
^27f) § 42 a 44 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.
^27g) § 22a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění zákona č. 340/2006 Sb.
(1) Při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou stavby pro sociální bydlení, včetně jejího příslušenství, změnou dokončené stavby pro sociální bydlení vymezenou stavebním zákonem^27a), včetně jejího příslušenství, nebo v souvislosti s opravou této stavby, se uplatní snížená sazba daně. Snížená sazba daně se uplatní také při poskytnutí stavebních a montážních prací, kterými se bytový dům, rodinný dům, byt nebo prostor, který byl určen k jiným účelům než k bydlení, mění na stavbu pro sociální bydlení.
Sazby daně u staveb pro sociální bydlení
d) ubytovací zařízení pro ubytování příslušníků bezpečnostních sborů podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů^27b) nebo pro ubytování státních zaměstnanců,
㤠48a
e) zařízení sociálních služeb poskytující pobytové služby podle zákona o sociálních službách⁴⁷),
f) školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, jakož i střediska výchovné péče, podle zákona upravujícího výkon této výchovy^27c),
g) internáty škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením podle školského zákona^27d),
^27h) § 4 zákona č. 170/2002., o válečných veteránech, ve znění zákona č. 70/2007 Sb.“.

12. V § 81 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 59a zní:
„(2) Nárok na vrácení daně má rovněž osoba, která takovou daň zaplatila a která požádá o vrácení daně zaplacené z prostředků nenávratné zahraniční pomoci nebo z prostředků ze zdrojů Evropské unie poskytnutých na podporu projektů výzkumu a vývoje^59a), pokud podle pravidel poskytovatele prostředků nemohou být tyto prostředky použity na úhradu daně.
^59a) Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavce 2 až 9 se označují jako odstavce 3 až 10.

13. V § 81 odst. 10 se číslo „7“ nahrazuje číslem „9“.

14. § 86 včetně poznámky pod čarou č. 60 zní:
a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
c) označení osoby uvedené v odstavci 1, v jejíž prospěch bylo zdanitelné plnění uskutečněno,
(8) Doklad o prodeji zboží nebo poskytnutí služby vystavený plátcem musí obsahovat
(7) Žádost o vrácení daně musí být doložena daňovými doklady nebo doklady o prodeji zboží nebo poskytnutí služby. Daňové doklady nebo doklady o prodeji zboží nebo poskytnutí služby předložené osobou uvedenou v odstavci 1 písm. b) musí být opatřeny výraznou doložkou „nákup hrazen z prostředků NATO“.
d) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
e) evidenční číslo dokladu,
f) datum uskutečnění zdanitelného plnění,
g) sazbu daně a základ daně,
Vracení daně ozbrojeným silám cizích států
h) výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře.
(9) Finanční úřad pro Prahu 1 daň vrátí na účet Ministerstva obrany vedený pro tyto účely ve lhůtě do 30 dnů ode dne následujícího po podání žádosti, nebo ode dne, ve kterém dojde k odstranění vad žádosti. Nárok na vrácení daně lze uplatnit nejpozději do 6 kalendářních měsíců od konce měsíce, ve kterém nárok vznikl. Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny.
(6) Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) mají pro účely tohoto ustanovení postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.
(10) Zjistí-li osoba, které byla daň vrácena podle odstavce 9, že na vrácení daně neměla nárok, je povinna tuto daň vrátit na účet Finančního úřadu pro Prahu 1, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy tuto skutečnost zjistila.
⁶⁰) Zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky.“.
(1) Nárok na vrácení daně mohou při pořízení vybraných druhů zboží, služeb a staveb uplatnit
(5) Osoby uvedené v odstavci 1 uplatní nárok na vrácení daně na tiskopise předepsaném Ministerstvem financí u Finančního úřadu pro Prahu 1. Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) uplatní nárok na vrácení daně prostřednictvím Ministerstva obrany. Pokud finanční úřad shledá, že žádost o vrácení daně neobsahuje všechny předepsané náležitosti, nebo vzniknou-li pochybnosti o správnosti podané žádosti, vyzve osobu uvedenou v odstavci 1 písm. a) k odstranění vad či nesrovnalostí prostřednictvím Ministerstva obrany.
(4) Osobám uvedeným v odstavci 1 vzniká nárok na vrácení daně dnem, ke kterému vznikla povinnost přiznat daň na výstupu. Osobě uvedené v odstavci 1 písm. b) nárok na vrácení daně vzniká pouze ve výši odpovídající částce hrazené z prostředků Organizace Severoatlantické smlouvy prostřednictvím příslušné kapitoly státního rozpočtu.
b) zboží, služby nebo stavby pořizované v rámci projektu bezpečnostních investic Organizace Severoatlantické smlouvy, včetně vybavení těchto staveb a služeb souvisejících s provozem tohoto zboží nebo těchto staveb.
a) minerální oleje pro služební vozidla, letadla a lodě ozbrojených sil a jejich civilní personál,
(3) Vybranými druhy zboží, služeb a stavbami podle odstavce 1 se rozumí
(2) Je-li plnění osvobozeno od daně podle § 68 odst. 9, nárok na vrácení daně nelze uplatnit.
b) Ministerstvo obrany při pořizování zboží, služeb a staveb hrazených z prostředků Organizace Severoatlantické smlouvy.
a) ozbrojené síly vysílajícího státu⁶⁰), který je členským státem Organizace Severoatlantické smlouvy nebo Organizace Severoatlantické smlouvy, pokud mezinárodní smlouva, která je součástí českého právního řádu, stanoví, že vybrané druhy zboží, služeb a stavby se v tuzemsku osvobodí od daně,
㤠86

15. Za § 93 se vkládá nový § 93a, který zní:
Místní příslušnost
㤠93a
Místní příslušnost správce daně u skupiny se řídí místem sídla, místem podnikání nebo provozovny jejího zastupujícího člena.“.

(9) V případě přistoupení osoby povinné k dani jako člena do skupiny podle odstavce 4 je skupina oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně podle § 74 odst. 1. Nárok na odpočet daně se uplatní v daňovém přiznání za první zdaňovací období po dni přistoupení tohoto člena.“.
(7) Osoba, na kterou při přeměně členů více skupin, kteří při přeměně zanikají, přechází nebo je převáděno jejich jmění, se stává plátcem od prvního dne následujícího po dni zániku členů skupin, pokud není v okamžiku jejich zániku samostatnou osobou povinnou k dani. Přihlášku k registraci je povinna podat do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku.
(6) Osoba, na kterou při přeměně člena skupiny, který při přeměně zaniká, přechází nebo je převáděno jeho jmění, se stává členem skupiny od prvního dne následujícího po dni jeho zániku, pokud není v okamžiku zániku člena skupiny samostatnou osobou povinnou k dani.
(1) V přihlášce k registraci skupiny určí spojené osoby, které budou členy skupiny, osobu, která bude zastupujícím členem skupiny. Přihlášku k registraci podá osoba určená za zastupujícího člena skupiny u správce daně místně příslušného podle § 93a.
(5) Člen skupiny se v případě zrušení skupiny nebo vystoupení ze skupiny stává plátcem následujícím dnem po ukončení jeho členství ve skupině.
(4) Osoba, která není plátcem, se při splnění podmínek stanovených v § 5a stává členem skupiny od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém skupina podá s jejím souhlasem žádost o přistoupení osoby do skupiny.
Skupinová registrace
㤠95a
(8) Osoba, na kterou při přeměně člena skupiny, který při přeměně zaniká, přechází nebo je převáděno jeho jmění a která je v okamžiku zániku člena skupiny osobou povinnou k dani, se stává plátcem od prvního dne následujícího po dni zániku člena skupiny. Přihlášku k registraci je povinna podat do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku.
(3) Plátce se při splnění podmínek stanovených v § 5a stává členem skupiny od 1. ledna následujícího kalendářního roku, pokud skupina podá s jeho souhlasem žádost o přistoupení plátce do skupiny nejpozději do 31. října běžného kalendářního roku. Pokud skupina podá žádost po 31. říjnu běžného kalendářního roku, stává se tento plátce členem skupiny od 1. ledna druhého kalendářního roku následujícího po podání žádosti.
16. Za § 95 se vkládá nový § 95a, který zní:
(2) Skupina se stává plátcem od 1. ledna následujícího kalendářního roku, pokud je přihláška k registraci skupiny podána nejpozději do 31. října běžného kalendářního roku. Pokud je přihláška podána po 31. říjnu běžného kalendářního roku, stává se skupina plátcem od 1. ledna druhého kalendářního roku následujícího po podání přihlášky k registraci.

Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 12.
17. V § 99 se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní:
„(11) Zdaňovacím obdobím skupiny je kalendářní měsíc.“.

18. V § 100 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Člen skupiny je povinen vést evidenci plnění, která uskutečnil pro ostatní členy skupiny.“.

19. V § 105 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
„(2) Přeplatek skupiny vzniklý v důsledku vyměření nebo dodatečného vyměření se stává vratitelným, pokud skupina a kterýkoli člen skupiny nemá daňový nedoplatek. Přeplatek skupiny se použije na úhradu případného daňové nedoplatku skupiny nebo kteréhokoli člena skupiny.“.

(8) Zrušení registrace podle tohoto ustanovení a zrušení členství osoby ve skupině se nepovažují za zrušení registrace s povinností snížit nárok na odpočet daně podle § 74 odst. 5.“.
20. Za § 106 se vkládá nový § 106a, který zní:
(2) Správce daně zruší členství osoby ve skupině k 31. prosinci běžného kalendářního roku, pokud skupina podá žádost o vystoupení člena ze skupiny nejpozději do 31. října běžného kalendářního roku. Pokud žádost skupina podá po 31. říjnu běžného kalendářního roku, zruší správce daně členství osoby ve skupině k 31. prosinci následujícího kalendářního roku.
(3) Žádost o vystoupení člena ze skupiny, který přistoupil do skupiny podle § 95a odst. 4, může skupina podat nejdříve po uplynutí jednoho roku od data, kdy se stal členem skupiny.
(4) Pokud skupina nesplňuje podmínky stanovené v § 5a, je povinna oznámit tuto skutečnost správci daně do 15 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala. Správce daně zruší registraci skupiny k 31. prosinci běžného kalendářního roku, pokud skupina oznámí, že nesplňuje podmínky stanovené v § 5a nejpozději do 31. října běžného kalendářního roku. Pokud tuto skutečnost skupina oznámí po 31. říjnu běžného kalendářního roku, zruší správce daně registraci skupiny k 31. prosinci následujícího kalendářního roku.
(5) Pokud člen skupiny nesplňuje podmínky pro členství stanovené v § 5a, je skupina povinna oznámit tuto skutečnost do 15 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala. Správce daně zruší členství osoby ve skupině k 31. prosinci běžného kalendářního roku, pokud skupina oznámí, že člen skupiny nesplňuje podmínky pro členství stanovené v § 5a nejpozději do 31. října běžného kalendářního roku. Pokud tuto skutečnost skupina oznámí po 31. říjnu běžného kalendářního roku, zruší správce daně členství osoby ve skupině k 31. prosinci následujícího kalendářního roku.
(6) Správce daně je oprávněn zrušit registraci skupiny k 31. prosinci kalendářního roku, pokud skupina neplní své povinnosti vyplývající z tohoto zákona.
(7) Správce daně zruší registraci plátce ke dni předcházejícímu dni vzniku jeho členství ve skupině.
㤠106a
Zrušení a změna skupinové registrace
(1) Správce daně zruší registraci skupiny k 31. prosinci běžného kalendářního roku, pokud skupina podá žádost o zrušení registrace nejpozději do 31. října běžného kalendářního roku. Pokud žádost skupina podá po 31. říjnu běžného kalendářního roku, zruší správce daně registraci skupiny k 31. prosinci následujícího kalendářního roku.

„(3) Správce daně zruší registraci osoby identifikované k dani ke dni vzniku jejího členství ve skupině.“.
21. V § 107 se doplňuje odstavec 3, který zní:

22. V příloze zákona č. 2 se slova „Stavební a montážní práce zařazené v SKP 45 spojené s výstavbou, rekonstrukcí, modernizací a opravami staveb pro sociální bydlení, včetně konstrukcí, materiálů, strojů a zařízení, které se do nich jako jejich součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují.“ a slova „Stavbami pro sociální bydlení se rozumí domovy důchodců, dětské domovy, ústavy sociální péče a podobná zařízení pro trvalé nebo přechodné ubytování oprávněných osob.“ zrušují.

1. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno v), které zní:
„v) pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou; pokud obec uvedené pozemky od daně z pozemků takto osvobodí, toto osvobození se nevztahuje na pozemky v zastavěném území^16d) nebo v zastavitelné ploše^16d) obce, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou, ve které současně vymezí tyto pozemky jejich parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží.“.
1. Pokud obec obecně závaznou vyhláškou vydanou podle § 4 odst. 1 písm. v) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, osvobodí pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů, postupuje se podle této obecně závazné vyhlášky poprvé ve zdaňovacím období roku 2009.

2. V § 4 odst. 4 se slova „a u)“ nahrazují slovy „, u) a v)“.
2. Pokud obec obecně závaznou vyhláškou vydanou podle § 4 odst. 1 písm. v) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, některé z pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů v zastavěném území obce nebo v zastavitelné ploše obce neosvobodí, postupuje se podle této obecně závazné vyhlášky poprvé ve zdaňovacím období roku 2009.

3. V § 6 odst. 4 písmeno a) zní:
pro přiřazení koeficientu k jednotlivým obcím je rozhodný počet obyvatel obce podle posledního sčítání lidu;“.
1,4 v obcích nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel
1,6 v obcích nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel
2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel
2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel
3,5 v obcích nad 50 000 obyvatel a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech
4,5 v Praze;
„a) 1,0 v obcích do 1 000 obyvatel
3. Pokud obec přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stanovila koeficient 0,3 nebo 0,6 obecně závaznou vyhláškou vydanou podle § 6 nebo 11 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí se tyto koeficienty naposledy pro zdaňovací období roku 2008.

4. V § 11 odst. 3 písmeno a) zní:
pro jednotlivé části obce může obec obecně závaznou vyhláškou koeficient, který je pro ni stanoven, zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie v členění koeficientů; koeficient 4,5 lze zvýšit na koeficient 5,0,“.
„a) podle odstavce 1 písm. a) a f), případně zvýšená u staveb podle odstavce 2, se násobí koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu
1,0 v obcích do 1 000 obyvatel
1,4 v obcích nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel
1,6 v obcích nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel
2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel
2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel
3,5 v obcích nad 50 000 obyvatel a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech
4,5 v Praze;
4. Pokud obec stanoví obecně závaznou vyhláškou vydanou podle § 12 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, místní koeficient, použije se tento koeficient poprvé pro zdaňovací období roku 2009.

5. § 12 včetně nadpisu zní:
Místní koeficient
Obec může obecně závaznou vyhláškou pro všechny nemovitosti na území celé obce stanovit jeden místní koeficient ve výši 2, 3, 4 nebo 5. Tímto koeficientem se vynásobí daňová povinnost poplatníka za jednotlivé druhy pozemků, staveb, samostatných nebytových prostorů a za byty, popřípadě jejich soubory.“.
㤠12

6. V § 13a odst. 2 písmeno c) zní:
„c) ke stanovení nebo ke změně koeficientu podle § 6 odst. 4, § 11 odst. 3 a 4 nebo podle § 12, anebo“.

7. V § 13a odst. 2 písm. d) se za první slovo „daně“ vkládají slova „, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou podle § 4 odst. 1 písm. v) nebo“.

8. V § 16a větě první se slova „§ 6 a 11“ nahrazují slovy „§ 4 odst. 1 písm. v), § 6, 11 a 12“.

1. V příloze se v části I položce 1 na konci bodu 1 doplňují písmena r) až w), která znějí:

„r)

o vydání rozhodnutí o závazném posouzení podle § 24a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Kč

10 000

s)

o vydání rozhodnutí o závazném posouzení podle § 24b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Kč

10 000

t)

o vydání rozhodnutí o závazném posouzení podle § 33a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Kč

10 000

v)

o vydání rozhodnutí o závazném posouzení podle § 38nc zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Kč

10 000

u)

o vydání rozhodnutí o závazném posouzení podle § 34a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Kč

10 000

w)

o vydání rozhodnutí o závazném posouzení podle § 47a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

Kč

10 000“.

2. V příloze se v části I položce 1 body 3 a 4 zrušují.

3. V příloze v části VI se v položce 99 dosavadní text označuje jako bod 1 a doplňují se body 2, 3 a 4, které včetně poznámky pod čarou č. 58a znějí:
^58a) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
„2. Přijetí žádosti o stanovení maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely^58a), jde-li o

a)	nové léčivé látky, nové kombinace léčivých látek, nové indikace, nové lékové formy určené pro nové indikace	Kč	20 000
b)	nové lékové formy bez určení pro nové indikace, novou sílu	Kč	10 000
c)	generika nebo nové velikosti balení	Kč	8 000
d)	v ostatních případech	Kč	10 000
e)	potraviny pro zvláštní lékařské účely	Kč	10 000

3.

Přijetí žádosti o změnu rozhodnutí o stanovení maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady z důvodů rozšíření indikace, omezení stávajících podmínek úhrady nebo zvýšení úhrady58a)

Kč

20 000

4.

Přijetí žádosti o změnu rozhodnutí o stanovení maximální ceny a výše a podmínek úhrady58a) v ostatních případech

Kč

10 000

4. V příloze v části VI se v položce 99 za bod 4 vkládá nové ustanovení „Předmětem poplatku není“, které zní:
2. Přijetí žádosti uvedené v bodu 2 písm. a), b), c) nebo d) této položky, jde-li o léčivé přípravky zařazené do registru přípravků pro vzácná onemocnění podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady 141/2000/ES ze dne 16. prosince 1999 o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění.“.
1. Přijetí žádosti uvedené v bodech 2, 3 a 4 této položky, je-li žadatelem zdravotní pojišťovna.
„Předmětem poplatku není

1. V § 6 odst. 1 větě druhé se slova „odst. 5“ nahrazují slovy „odst. 6“.
1. Právnické nebo fyzické osoby, které v rámci podnikatelské činnosti užívají odpadní oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 91 až 2710 99 osvobozené od spotřební daně podle § 49 odst. 1 a 3 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, mohou tyto odpadní oleje užívat do 31. března 2008 bez zvláštního povolení uvedeného v § 13 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. V § 6 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 50).“.
2. U vybraných výrobků, které jsou předmětem daně podle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a které budou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů, se všechny lhůty, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, až do ukončení jejich běhu, posuzují podle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. V § 9 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „To se netýká odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm d).“.

4. V § 12 odst. 3 a § 13 odst. 1 se slova „§ 53 odst. 3 až 5“ nahrazují slovy „§ 53 odst. 3 až 7“.

5. V § 44 se na konci písmene e) slovo „nebo“ zrušuje.

6. V § 44 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:
„g) při prodeji nebo bezplatném předání odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, ke konečné spotřebě pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, nebo
h) při použití odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.“.

7. V § 45 odst. 1 se na konci písmene f) doplňuje slovo „nebo“, na konci písmene g) se čárka nahrazuje tečkou a písmena h) až j) se zrušují.

8. V § 45 odst. 3 písmeno b) zní:
„b) 2707,“.

9. V § 45 odst. 3 se písmena e) a f) zrušují.
Dosavadní písmena g) až m) se označují jako písmena e) až k).

10. V § 45 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Toto se nevztahuje na výrobky, které jsou předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů a předmětem daně z pevných paliv.“.

11. V § 45 odstavec 6 zní:
„(6) Předmětem daně jsou také všechny výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2701 až 2715 s výjimkou výrobků, které jsou předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů a předmětem daně z pevných paliv, a s výjimkou minerálních olejů podle odstavců 1 a 3, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla.“.

12. V § 45 odst. 8 se slova „či uhlovodíkové plyny uvedené v odstavci 1 písm. h), i) nebo j),“ zrušují.

13. V § 46 se na konci písmene e) slovo „nebo“ zrušuje.

14. V § 46 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:
„g) dnem prodeje nebo bezplatného předání odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, ke konečné spotřebě pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, nebo
h) dnem použití odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.“.

15. V § 47 odst. 1 se za slovy „§ 45 odst. 1 písm. c)“ čárka nahrazuje slovem „a“ a slova „a pro uhlovodíkové plyny“ se zrušují.

16. V § 48 odst. 1 se sazba daně „0 Kč/1 000 l“ nahrazuje sazbou daně „660 Kč/1 000 l“.

17. V § 48 odst. 1 se ve sloupci „Text“ slova „uhlovodíkové plyny podle § 45 odst. 1 písm. h)“ a k tomu příslušný text „3 355 Kč/t“ ve sloupci „Sazba daně“, ve sloupci „Text“ slova „uhlovodíkové plyny podle § 45 odst. 1 písm. i)“ a k tomu příslušný text „0 Kč/t“ ve sloupci „Sazba daně“ a ve sloupci „Text“ slova „uhlovodíkové plyny podle § 45 odst. 1 písm. j)“ a k tomu příslušný text „387 Kč/t“ ve sloupci „Sazba daně“ zrušují.

18. V § 49 odstavec 3 zní:
„(3) Od daně jsou osvobozeny odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d), které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo použity k mineralogickým postupům nebo v metalurgických procesech.“.

(5) Metalurgickými procesy se pro účely tohoto zákona rozumí tepelné zpracování rud a jejich koncentrátů jako výstupního produktu z této činnosti a výroba kovů podle nařízení Evropských společenství upravujícího odvětvovou klasifikaci ekonomických činností^36a) zařazené pod kódem DJ 27 „výroba základních kovů a hutních výrobků“.
Dosavadní odstavce 4 až 16 se označují jako odstavce 6 až 18.
19. V § 49 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které včetně poznámky pod čarou č. 36a znějí:
„(4) Mineralogickými postupy se pro účely tohoto zákona rozumí technologické procesy podle nařízení Evropských společenství upravujícího odvětvovou klasifikaci ekonomických činností^36a) zařazené pod kódem DI 26 „výroba ostatních nekovových minerálních výrobků“.
^36a) Nařízení Komise (ES) č. 29/2002 ze dne 19. prosince 2001, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství.“.

20. V § 49 se odstavec 17 zrušuje.
Dosavadní odstavec 18 se označuje jako odstavec 17.

21. V § 50 odst. 1 písm. c) se slovo „nebo“ zrušuje.

„e) od výrobce uživateli; to se týká pouze odpadních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1 a 3.“.
22. V § 50 odst. 1 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou, doplňuje se slovo „nebo“ a písmeno e), které zní:

23. V § 50 odst. 2 větě první se slova „§ 49 odst. 1, 2, 8 a 10“ nahrazují slovy „§ 49 odst. 1, 2, 10 a 12“ a ve větě poslední se slova „§ 53 odst. 4 a 5“ nahrazují slovy „§ 53 odst. 5 a 6, a odpadních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1 a 3“.

24. V § 50 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d) dopravované nepodnikající fyzickou osobou právnické nebo fyzické osobě, která je prodává nebo bezplatně předává ke konečné spotřebě, lze dopravovat bez dokladu o osvobození od daně podle § 6.“.

25. V § 52 odst. 1 se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 6“.

26. V § 53 odst. 3 se slova „§ 49 odst. 3, 4, 8, 10, 12, 15 a 16“ nahrazují slovy „§ 49 odst. 3, 6, 10, 12, 14 a 17“.

27. V § 53 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.
„(4) Provozovatel daňového skladu, který přijímá a užívá odpadní oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1, přijímá a užívá tyto oleje bez zvláštního povolení.“.

28. V § 53a se slova „odst. 3 až 5“ nahrazují slovy „odst. 3 až 6“.

29. V § 63 odst. 2 písm. b) se slova „nebo uhlovodíkový“ a „nebo uhlovodíkového“ zrušují.

Text	Sazba daně
	Procentní část	Pevná část	Minimální
cigarety	28 %	1,03 Kč/kus	celkem nejméně však 1,92 Kč/kus
doutníky, cigarillos		1,15 Kč/kus
tabák ke kouření		1 280,00 Kč/kg
ostatní tabák		1 280,00 Kč/kg
			“.

30. V § 104 odstavec 1 zní:
„(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:

31. V § 134a odst. 1 se slova „za účelem použití těchto olejů, s výjimkou jejich použití pro pohon vznětových motorů na pozemních komunikacích a při plavbách na vodách na daňovém území České republiky, pokud se na minerální oleje použité pro tyto plavby nevztahuje osvobození od daně podle § 49 odst. 10“ zrušují.

32. V § 134b odst. 1 se za slovo „tepla“ doplňují slova „a minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 12“.

33. V § 134b odst. 2 písm. c) se slova „odst. 10“ nahrazují slovy „odst. 12“.

34. V § 134e odst. 7 se za slovo „spotřebovávají“ vkládají slova „v rámci podnikatelské činnosti“.

35. V § 134e odst. 8 se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm. e) a f)“.

36. V § 134f písm. c) se slova „odst. 10“ nahrazují slovy „odst. 12“.

37. V § 134f písm. e) se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm. e) a f)“.

38. V § 134l odst. 2 se slovo „třetí“ nahrazuje slovem „čtvrté“.

39. V § 134m odst. 2 písm. c) se kód nomenklatury „2710 19 61“ nahrazuje kódem nomenklatury „2710 19 51“.

40. V § 134m odst. 2 písm. d) se kód nomenklatury „2710 19 65“ nahrazuje kódem nomenklatury „2710 19 55“.

41. V § 134p odst. 7 se za slovo „spotřebovávají“ vkládají slova „v rámci podnikatelské činnosti“.

42. V 134p odst. 8 se slova „písm. c), e) a f)“ nahrazují slovy „písm. c) až h)“ a za slovo „značkovány“ se vkládá čárka.

43. V § 134q písm. e) se slova „a) až f), h) a i)“ nahrazují slovy „c) až i)“.

1. V § 4 odst. 6 se věta třetí zrušuje.

2. V § 7 odst. 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „s výjimkou těch uvedených příjmů, které byly vyplaceny z příjmů osoby, která se pro účely stanovení započitatelných příjmů považuje za společně posuzovanou osobu s osobou, která takové příjmy přijala,“.

3. V § 7 odst. 2 písm. h) úvodní části ustanovení se za slovo „osvobozeny²¹)“ vkládají slova „, nejde-li o příjmy uvedené v písmenech a) až g) nebo v odstavci 5“.
Poznámka pod čarou č. 21 zní:
„²¹) § 4 odst. 1 a § 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

4. V § 7 odst. 2 písm. h) bodě 1 se slova „příjmu uvedeného v písmenu i)“ nahrazují slovy „příjmů uvedených v písmenech i) a j)“.

5. V § 7 odst. 2 písm. h) se za bod 6 vkládají nové body 7 a 8, které včetně poznámek pod čarou č. 22a a 22b znějí:
^22b) § 7 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.“.
^22a) § 33 a násl. a § 36 a násl. zákona č. 111/2006 Sb., ve znění zákona č. 261/2007 Sb.
8. příjmu plynoucího z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách^22b), je-li tato péče vykonávána fyzickou osobou patřící do okruhu společně posuzovaných osob podle § 4,
„7. příjmů plynoucích z doplatku na bydlení a mimořádné okamžité pomoci podle zákona o pomoci v hmotné nouzi^22a),
Dosavadní body 7 až 10 se označují jako body 9 až 12.

6. V § 7 odst. 2 písmeno i) včetně poznámky pod čarou č. 24 zní:
²⁴) Například § 11 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, § 119 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.“.
„i) zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný v cizí měně podle zvláštních právních předpisů vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů²⁴) vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky po dobu působení v zahraničí, a to ve výši po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů²³),

7. V § 7 odst. 2 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které včetně poznámky pod čarou č. 24a zní:
„j) příjem získaný ve formě náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštních právních předpisů^24a), a to ve výši po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů²³),
^24a) Například § 192 až 194 zákoníku práce, § 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, § 73 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 48 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno k).

8. V § 8 odst. 3 se za slova „této činnosti“ vkládají slova „ani jí tato činnost nebyla pozastavena“.

9. V § 8 odstavec 4 zní:
„(4) U osoby, která má nebo měla příjmy uvedené v § 7 odst. 1 písm. c) a za předchozí zdaňovací období nepodala přiznání k dani z příjmů a která není poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou, se vychází z těchto příjmů za zdaňovací období předcházející takovému období. V případě, že tato osoba v předcházejícím zdaňovacím období podnikatelskou ani jinou samostatnou výdělečnou činnost ještě nevykonávala, vychází se nejméně z poloviny částky uvedené v odstavci 2. U osoby, na kterou se nevztahuje nejnižší započitatelný příjem podle odstavce 2, se vychází z poloviny částky uvedené v odstavci 2 až do konce kalendářního měsíce, ve kterém podá daňové přiznání, nebo sama určí výši příjmu, pokud není povinna podat daňové přiznání.“.

10. V § 9 odst. 1 se slova „vláda zvyšuje“ nahrazují slovy „může vláda zvýšit“.

1. V § 2 písm. b) se bod 2 zrušuje.
Dosavadní body 3 až 5 se označují jako body 2 až 4.
1. Přídavek na dítě, sociální příplatek a rodičovský příspěvek náležející ve výši podle zvláštních právních předpisů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vyplatí naposledy za prosinec 2007.

2. V § 5 odst. 1 písm. b) bod 2 zní:
„2. příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti podle zákona o rodině nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, s výjimkou uvedeného příjmu, náhrady nebo uvedeného plnění, poskytnutých v rozhodném období z příjmů osoby, která se pro účely stanovení rozhodného příjmu považuje za společně posuzovanou osobu s osobou, která toto výživné nebo plnění přijala,“.
2. Úřady státní sociální podpory stanoví nárok na přídavek na dítě, jestliže náležel ke dni 31. prosince 2007, podle zvláštních právních předpisů účinných po 31. prosinci 2007 bez žádosti, nejpozději do konce měsíce února 2008, není-li dále stanoveno jinak.

3. V § 5 odst. 1 písm. b) bod 11 včetně poznámky pod čarou č. 3h zní:
^3h) Například § 11 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, § 119 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.“.
„11. zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný v cizí měně podle zvláštních právních předpisů vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky^3h) po dobu působení v zahraničí, a to ve výši po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů,
3. Nároky na dávky státní sociální podpory, které vznikly před 1. lednem 2008, se posoudí za dobu před 1. lednem 2008 podle zvláštních právních předpisů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. V § 5 odst. 1 písm. b) se za bod 12 doplňuje bod 13, který včetně poznámky pod čarou č. 3i zní:
„13. náhrada mzdy (platu) nebo sníženého platu (snížené mzdy) od čtvrtého do čtrnáctého dne dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle zvláštních právních předpisů³ⁱ),
³ⁱ) Například § 192 zákoníku práce.“.
4. Rodičovský příspěvek poskytovaný podle zvláštních právních předpisů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží od 1. ledna 2008

5. V § 7 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Žádná z osob nemůže být posuzována jako oprávněná osoba nebo jako společně posuzovaná osoba současně ve více rodinách, jde-li o společně posuzované osoby pro účely přídavku na dítě, sociálního příplatku a rodičovského příspěvku; jestliže je některá z uvedených osob společně posuzována pro účely přídavku na dítě nebo sociálního příplatku, může být současně posuzována s jinými osobami jako společně posuzovaná pro příspěvek na bydlení podle odstavce 6, jsou-li splněny podmínky pro takový postup.“.
5. O nároku na rodičovský příspěvek podle čl. XXIII, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek, který náležel ke dni 31. prosince 2007 podle zvláštních právních předpisů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne úřad státní sociální podpory na základě žádosti o rodičovský příspěvek podané tomuto úřadu.

6. § 17 a 18 včetně nadpisů znějí:
Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40.
Výše přídavku na dítě
Výše přídavku na dítě podle § 17 činí za kalendářní měsíc, jde-li o nezaopatřené dítě ve věku

a)

do 6 let,

500 Kč,

㤠17
Podmínky nároku na přídavek na dítě

b)

od 6 do 15 let,

610 Kč,

c)

od 15 do 26 let,

700 Kč.“.

6. Rozhodný příjem s přihlédnutím k čl. XXIII bodům 2 a 3 se stanoví

7. V § 20 odst. 1 se číslo „2,20“ nahrazuje číslem „2,00“.

8. V § 21 odst. 1 se číslo „2,20“ nahrazuje číslem „2,00“.

9. § 30 zní:
d) od kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, v němž dítě dosáhlo 21 měsíců, do 4 let věku tohoto dítěte ve snížené výměře, nesplnil-li rodič podmínky uvedené v písmenu a) nebo c),
e) ode dne
1. zjištění, že jde o dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, nebo
㤠30
do 7 let věku dítěte v základní výměře; dnem zjištění podle bodu 1 se pro účely nároku na rodičovský příspěvek rozumí nejdříve den podání žádosti o posouzení, zda jde o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené.
2. rodič nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek dosáhlo 22 týdnů života nebo 31 týdnů života, narodily-li se zároveň 2 nebo více dětí, zvolil pobírání rodičovského příspěvku (dále jen „volba nároku“) ve zvýšené výměře,
b) do 21 měsíců věku tohoto dítěte v základní výměře, jestliže rodič nesplnil podmínky pro nárok na rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře podle písmene a),
(1) Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, má nárok, není-li dále stanoveno jinak, na rodičovský příspěvek
(2) Volbu nároku podle odstavce 1 písm. a) nebo c) je oprávněn provést jen rodič, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek a v době volby nároku má na rodičovský příspěvek nárok. Volbu nároku nelze měnit, a to ani rodičem, který převzal dítě do péče poté, kdy už byla volba nároku provedena. Volba nároku se provádí na základě písemné žádosti oprávněné osoby, která se podává úřadu státní sociální podpory, který o rodičovském příspěvku a volbě nároku rozhoduje.
c) od kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, v němž dítě dosáhlo 21 měsíců, do 3 let věku tohoto dítěte v základní výměře, pokud neprovedl volbu nároku podle písmene a), jestliže
2. rodič nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek dosáhlo 21 měsíců věku, provedl volbu nároku na rodičovský příspěvek v základní výměře,
1. rodiči vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem z důvodu porodu nebo převzetí dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek, a
(3) Vznikne-li nárok na rodičovský příspěvek rodiči pečujícímu o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek v době do uplynutí termínu, který je určen pro volbu nároku podle odstavce 1 písm. a) bodu 2, náleží až do provedení volby rodičovský příspěvek v základní výměře.
a) do 2 let věku tohoto dítěte ve zvýšené výměře, jestliže
(4) Nárok na rodičovský příspěvek v základní výměře náleží, jestliže je v rodině dítě uvedené v odstavci 1 písm. e), které není nejmladším dítětem, pokud by jinak náležel nárok na rodičovský příspěvek na nejmladší dítě v rodině ve snížené výměře podle odstavce 1 písm. d), anebo by nárok na rodičovský příspěvek na nejmladší dítě v rodině nenáležel. Podmínka osobní celodenní a řádné péče musí být splněna u dítěte uvedeného v odstavci 1 písm. e).
2. zániku nároku na rodičovský příspěvek poskytnutého z důvodu péče o dítě uvedené v bodu 1 ve zvýšené výměře
(5) Je-li rodičem muž, považuje se pro účely rodičovského příspěvku podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 a odstavce 1 písm. c) bodu 1 podmínka nároku na peněžitou pomoc za splněnou, jestliže na ni nevznikl nárok jen proto, že rodič nesplnil podmínky uvedené v § 12a odst. 1 a 2 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Na požádání rodiče je povinen ten, kdo provádí jeho nemocenské pojištění (péči), nejpozději do 8 dnů rodiči sdělit, zda mu vznikl ve smyslu věty první ke dni narození dítěte nárok na peněžitou pomoc, a jestliže rodič v žádosti uvede, že žádá o nárok na rodičovský příspěvek podle odstavce 1 písm. a), též denní výši peněžité pomoci stanovenou ke dni narození dítěte.“.
1. rodiči vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo peněžitou pomoc ve výši nejméně 380 Kč za kalendářní den z důvodu porodu nebo převzetí dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek, a

10. Za § 30 se vkládají nové § 30a a 30b, které znějí:
a) se dítě narodilo,
f) rodič převzal do péče vlastní dítě, které bylo do doby převzetí svěřeno do péče jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo převzal do péče dítě, které bylo do dne převzetí umístěno na základě rozhodnutí příslušného orgánu v ústavu (zařízení), v němž bylo dítěti poskytováno plné přímé zaopatření anebo převzal dítě z péče zdravotnického zařízení, které trvalo déle než 3 kalendářní měsíce,
b) rodič měl po část měsíce z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem,
(1) Podmínka osobní celodenní a řádné péče pro nárok na rodičovský příspěvek po celý kalendářní měsíc podle § 30 odst. 1 se považuje za splněnou i v kalendářním měsíci, v němž
(5) Při péči o totéž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek náleží rodičovský příspěvek jen jednou, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů. Nedohodnou-li se rodiče, určí úřad státní sociální podpory, který o rodičovském příspěvku rozhoduje, kterému z rodičů se rodičovský příspěvek přizná.
g) bylo zjištěno, že jde o dítě uvedené v § 30 odst. 1 písm. e) bodu 1 nebo o zánik nároku na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1 písm. e) bodu 2.
(2) Rodičovský příspěvek náleží, jestliže
a) dítě, které nedosáhlo 3 let věku, navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti nejvýše 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci, není-li dále stanoveno jinak; návštěvou dítěte v jeslích, mateřské škole nebo v obdobném zařízení pro děti v kalendářním dnu se rozumí každý den, kdy dítě v jeslích nebo jiném uvedeném zařízení pro děti pobývá, bez ohledu na délku tohoto pobytu,
(4) Nárok na rodičovský příspěvek přiznaný z důvodu péče o nejmladší dítě v rodině zaniká posledním dnem kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém se stalo nejmladším dítětem v rodině jiné dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, nejde-li o nárok na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 4.
㤠30a
b) dítě, které dosáhlo 3 let věku, navštěvuje v tomtéž kalendářním měsíci mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně nebo nejvýše 5 kalendářních dnů; pro návštěvu dítěte v mateřské škole nebo jiném obdobném zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu 5 kalendářních dnů platí písmeno a) část věty za středníkem obdobně,
c) dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zřízenou pro zdravotně postižené děti nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně,
e) dítě nebo rodič zemřeli,
c) osoba dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu (§ 7 odst. 11 a 12),
(3) Stane-li se opětovně nejmladším dítětem v rodině dítě, které už zakládalo nárok na rodičovský příspěvek, a to v téže rodině nebo v jiné rodině, platí pro nárok na rodičovský příspěvek podmínky, které byly stanoveny v době, kdy dítě bylo nejmladším dítětem, pokud věk dítěte neumožňuje provést volbu nároku podle § 30 odst. 1 písm. a) nebo c) a taková volba nároku ještě nebyla provedena. Pro takovou volbu nároku platí obdobně § 30 odst. 1 a 2.
d) dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně, a dítě školního věku, které navštěvuje základní školu speciální v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně,
(3) Je-li rodič pobírající rodičovský příspěvek nebo dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení déle než 3 kalendářní měsíce, nenáleží výplata rodičovského příspěvku od čtvrtého kalendářního měsíce trvání této ústavní péče. V této době však může rodič provést volbu podle § 30 odst. 1. Věta první neplatí, jestliže rodič o dítě umístěné ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení osobně celodenně a řádně pečuje.
d) dítě dosáhlo věku 2, 3, 4 nebo 7 let, do kterého náleží rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1,
a) starší 22 týdnů života nebo 31 týdnů života, jde-li o dítě, které se narodilo zároveň s dalším dítětem, avšak je mladší 21 měsíců, náleží rodičovský příspěvek v základní výměře, a to až do dosažení 21 měsíců věku dítěte, nebo
(1) Stane-li se nejmladším dítětem v rodině dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek, u něhož nebyla provedena volba nároku podle § 30 odst. 1 písm. a) nebo c) a jde o dítě
b) starší 21 měsíců věku, náleží rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1 písm. d).
e) dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně a jestliže stupeň zdravotního postižení zraku nebo sluchu obou rodičů (osamělého rodiče) je v rozsahu 50 % a více (§ 9).
(4) Má-li v rodině jeden z rodičů v kalendářním měsíci nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, rodičovský příspěvek náleží, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a těmito dávkami nemocenského pojištění.“.
(2) Volbu nároku na rodičovský příspěvek stanovený podle nejmladšího dítěte v rodině podle § 30 odst. 1 nelze měnit, a to ani v případě, že nárok na rodičovský příspěvek náleží v téže rodině druhému z rodičů nebo se toto dítě, zakládající nárok na rodičovský příspěvek, stalo nejmladším dítětem v jiné rodině. Po změně oprávněné osoby, která má nárok na rodičovský příspěvek v rodině, nebo po změně rodiny, v níž dítě žije, může nově oprávněná osoba provést volbu nároku na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1 písm. a) nebo c), jen je-li to s ohledem na věk dítěte možné a taková volba nároku nebyla ještě provedena. Pro takovou volbu nároku platí obdobně § 30 odst. 1 a 2.

11. V § 30b se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Jako nárok na nemocenské podle věty první se posuzuje nárok na náhradu uvedenou v § 5 odst. 1 písm. b) bodu 13³ⁱ).“.

12. V § 31 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1) Rodinou se pro účely rodičovského příspěvku rozumí rodina podle § 7 odst. 1 až 4 a odst. 7 až 12. Podmínka hlášení k trvalému pobytu podle § 3 musí být splněna jen u oprávněné osoby.“.
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.

13. V § 31 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „§ 30 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 30b odst. 2“.

14. V § 32 odstavce 1 a 2 znějí:
b) 7 600 Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek v základní výměře,
(2) Zanikl-li podle § 30a odst. 4 nárok na rodičovský příspěvek proto, že se nejmladším dítětem v rodině stalo jiné dítě, náleží rodičovský příspěvek v kalendářním měsíci, v němž vznikl nárok, ve výši, která náleží z důvodu péče o dítě, které se stalo nově nejmladším v rodině, není-li v § 30 odst. 4 stanoveno jinak.“.
„(1) Výše rodičovského příspěvku činí
a) 11 400 Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře,
c) 3 800 Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek ve snížené výměře.

15. V části třetí se hlava šestá včetně nadpisu zrušuje.

b)

od 6 let do 15 let,

9 000 Kč,

c)

od 15 let do 18 let,

10 000 Kč.“.

a)

do 6 let,

8 000 Kč,

„(2) Výše příspěvku při převzetí dítěte činí, jde-li o dítě ve věku
16. V § 41 odstavec 2 zní:

„(1) Výše porodného činí 13 000 Kč na každé narozené dítě.“.
17. V § 46 odstavec 1 zní:

a) dítěti, které bylo ke dni smrti nezaopatřeným dítětem, nebo
(1) Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb
Podmínky nároku na pohřebné
(2) Splňuje-li podmínky nároku na pohřebné více osob, náleží tato dávka jen jednou, a to osobě, která uplatní nárok na dávku jako první. Nárok na pohřebné vzniká dnem pohřbení podle zvláštního právního předpisu^48a).
^48a) Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
㤠47
18. § 47 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 48a zní:
jestliže dítě nebo osoba uvedená v písmenu b) měly trvalý pobyt (§ 3) na území České republiky.
b) osobě, která byla ke dni smrti rodičem nezaopatřeného dítěte,

19. V § 48 se odstavec 3 zrušuje.

20. V § 54 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „bodech 2, 4 a 5“ nahrazují slovy „bodech 3 a 4“.

21. V § 54 odst. 3 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až f) se označují jako písmena a) až e).

22. V § 57 odst. 2 se slova „bodech 2, 4 a 5“ nahrazují slovy „bodech 3 a 4“.

23. V § 64 odst. 3 písmeno b) zní:
„b) správcům daně⁵⁰) údaje potřebné k vyměření a vymáhání daní,“.

^54a) § 91 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 54a se označuje jako poznámka pod čarou č. 54b, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
„(8) Příslušný úřad státní sociální podpory je povinen pro účely přiznání stipendia podle zvláštního právního předpisu^54a) na žádost oprávněné osoby, která pobírá přídavek na dítě, písemně sdělit, že příjem rozhodný pro přiznání přídavku na dítě nepřevýšil součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,50.
24. V § 64 se doplňuje odstavec 8, který včetně poznámky pod čarou č. 54a zní:

„(3) Řízení o volbě nároku podle § 30 se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby, pokud tato osoba o volbu nároku nepožádala v písemné žádosti o přiznání rodičovského příspěvku.“.
25. V § 67 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

2. jméno, příjmení, rodné číslo, místo pobytu nejmladšího dítěte v rodině, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, a dalších dětí v rodině, které by s ohledem na věk mohly zakládat nárok na rodičovský příspěvek,
5. volbu nároku na rodičovský příspěvek, pokud rodič tuto volbu provádí při podání žádosti o rodičovský příspěvek,“.
26. V § 68 odst. 1 písmeno e) zní:
1. doklad o době pobírání peněžité pomoci v mateřství, peněžité pomoci nebo nemocenského poskytovaného v souvislosti s porodem a doklad o jejich výši,
3. jméno, příjmení, rodné číslo a místo pobytu dalších osob tvořících rodinu podle § 31 odst. 1,
„e) jde-li o rodičovský příspěvek,
4. potvrzení o pobytu dítěte uvedeného v bodu 2 v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení pro děti předškolního věku anebo v základní škole speciální uvedených v § 30b odst. 2,

„h) doklad o době a výši poskytování náhrady uvedené v § 5 odst. 1 písm. b) bodu 13³ⁱ),“.
27. V § 68 odst. 1 písmeno h) zní:

„j) výši poskytovaného výživného nebo obdobného plnění podle § 5 odst. 1 písm. b) bodu 2 a údaj o tom, která z osob společně posuzovaných výživné nebo obdobné plnění poskytovala.“.
28. V § 68 odst. 1 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:

„g) jde o zamítnutí volby nároku rodiče na rodičovský příspěvek podle § 30 a 30a.“.
29. V § 69 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:

30. V § 69 odst. 3 se slova „§ 30 odst. 7“ nahrazují slovy „§ 30 odst. 4“.

b) rodičovského příspěvku po dovršení věkové hranice dítěte, která zakládá nárok na volbu rodiče na rodičovský příspěvek, jde-li o volbu nároku rodiče na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1 a úřad státní sociální podpory rozhodnutí nevydal.“.
31. V § 70 odstavec 2 zní:
„(2) Proti postupu uvedenému v odstavci 1 lze uplatnit námitky do 30 dnů ode dne výplaty první splátky
a) dávky po jejím přiznání nebo ode dne výplaty dávky,

1. V § 1 odst. 2 se za slova „nárok na“ vkládá slovo „základní“.

2. V § 2 odstavec 3 zní:
„(3) Osoba se považuje za osobu v hmotné nouzi též, jestliže nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 2, avšak s přihlédnutím k jejím příjmům, celkovým sociálním a majetkovým poměrům jí hrozí vážná újma na zdraví.“.

3. V § 2 odst. 5 písm. b) se za slovo „pořízením“ vkládají slova „nebo opravou“.

4. V § 2 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 2, avšak“ zrušují.

5. V § 3 odst. 1 písmeno b) včetně poznámek pod čarou č. 3 a 4 zní:
⁴) § 120 zákona č. 435/2004 Sb.“.
„b) je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání³) nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnanosti⁴), a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém došlo k odmítnutí,
³) § 25 odst. 5 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

6. V § 3 odst. 1 písmena g) a h) včetně poznámek pod čarou č. 5a a 5b znějí:
„g) je osobou, jíž se podle zvláštního právního předpisu^5a) poskytují pobytové sociální služby v domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory, domově se zvláštním režimem nebo v chráněném bydlení,
^5b) § 52 zákona č. 108/2006 Sb.“.
^5a) § 48 až 51 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
h) je osobou, jíž se podle zvláštního právního předpisu^5b) poskytují pobytové sociální služby ve zdravotnickém zařízení ústavní péče déle než 3 kalendářní měsíce,

7. V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která včetně poznámky pod čarou č. 5c znějí:
j) je osobou, které podle zvláštního právního předpisu^5c) nevznikl nárok na nemocenské proto, že si úmyslně přivodila pracovní neschopnost, nebo jí vznikla pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce, bezprostředním následkem opilosti nebo užití omamných prostředků anebo při spáchání úmyslného trestného činu, a proto jí nemocenské nenáleží nebo náleží ve snížené výši.
„i) je osobou, jíž se poskytuje ústavní péče v psychiatrické léčebně nebo v léčebně pro dlouhodobě nemocné déle než 3 kalendářní měsíce, nebo
^5c) § 24 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.
§ 25 a 31 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.“.

8. V § 3 odst. 3 se slova „písm. a) až e)“ nahrazují slovy „písm. a) až e) a písm. h) až j)“.

9. V § 3 odst. 4 se slovo „rozhodnout“ nahrazuje slovem „určit“.

10. V § 6 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e) újezdní úřady; ustanovení tohoto zákona o pověřených obecních úřadech se vztahují i na újezdní úřady.“.

11. V § 8 odst. 1 se slova „písm. f) až h)“ nahrazují slovy „písm. g) až j)“.

12. V § 9 odst. 2 se slovo „skutečné“ nahrazuje slovem „odůvodněné“.

13. V § 9 odst. 3 písm. c) se slova „§ 7 odst. 2 písm. j)“ nahrazují slovy „§ 7 odst. 2 písm. k)“.

14. V § 11 odst. 3 písmena d) a e) včetně poznámky pod čarou č. 17a znějí:
„d) osobou pobírající peněžité dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství nebo rodičem celodenně, osobně a řádně pečujícím alespoň o 1 dítě a z důvodu této péče pobírajícím rodičovský příspěvek, a to po dobu trvání nároku na rodičovský příspěvek a po této době takto pečujícím o dítě, které z vážných důvodů nemůže být umístěno v jeslích nebo v mateřské škole nebo obdobném zařízení,
^17a) § 21 a 24 zákona č. 108/2006 Sb.“.
e) osobou osobně pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), a to za předpokladu, že v žádosti o příspěvek na péči pro osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby byla uvedena nebo po přiznání příspěvku na péči příslušnému orgánu ohlášena jako osoba poskytující pomoc^17a) a tato pomoc je vykonávána v rozsahu nejméně 80 % pracovní doby 40 hodin týdně; je-li pečujících osob více, lze toto ustanovení použít pouze u jedné z nich, a to té, která byla určena jejich písemnou dohodou, a nedohodnou-li se, nelze toto ustanovení použít vůbec,

15. V § 21 odst. 2 se za slovo „pokud“ vkládají slova „průměrný měsíční“ a za slovo „minima“ se vkládají slova „osoby nebo“.

16. V § 23 písm. b) se slova „(§ 24 odst. 2)“ nahrazují slovy „(§ 24 odst. 3)“.

17. V § 24 odst. 1 písm. b) a c) se slova „až 31“ nahrazují slovy „až 30“.

18. V § 24 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) u osoby, která není uvedena v písmenu a) nebo b) a není zaměstnána nebo jinak výdělečně činná (§ 25 zákona o zaměstnanosti) nepřetržitě po dobu delší než 12 měsíců, částku existenčního minima; zvýšení částky živobytí podle § 25 až 30 této osobě nenáleží.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
c) je rodičem osobně pečujícím o dítě ve věku do 12 let; takto lze bez ohledu na počet dětí mladších 12 let v okruhu společně posuzovaných osob postupovat pouze u jednoho z rodičů, určeného jejich dohodou, a nedohodnou-li se, určí tohoto rodiče orgán pomoci v hmotné nouzi.“.
b) je osobou se zdravotním postižením uvedenou v § 67 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti, nebo
a) dosáhla věku nejméně 55 let,
„(2) Ustanovení odstavce 1 písm. d) se nepoužije u osoby, která
19. V § 24 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

20. V § 25 odst. 1 se za slovo „Osobě“ vkládají slova „, s výjimkou osoby uvedené v § 24 odst. 1 písm. a) a b) a osoby uvedené v odstavci 2“.

21. V § 25 odst. 2 se za slovo „Osobě“ vkládají slova „, s výjimkou osoby uvedené v § 24 odst. 1 písm. a) a b)“.

22. V § 26 odst. 1 písm. b) se slova „ve větě první“ nahrazují slovy „v části věty před středníkem“.

23. V § 26 odst. 2 se slova „3 měsíců“ nahrazují slovy „6 měsíců“.

24. § 31 se včetně nadpisu zrušuje.

25. V § 33 odst. 1 písm. a) a b) se za slova „(§ 9 odst. 1)“ vkládají slova „zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí“.

26. V § 33 odst. 3 větě třetí se slova „nabídnutou nebo zprostředkovanou obcí“ nahrazují slovy „, o které je povinna požádat obec“.

27. V § 33 odst. 3 se věta čtvrtá nahrazuje větou „Ustanovení věty třetí se nepoužije u osob starších 70 let a u osob obývajících byt zvláštního určení, byt v domech zvláštního určení a byt, na jehož úpravu byl poskytnut příspěvek podle zvláštního právního předpisu^33a), pokud je osobou nebo společně posuzovanou osobou, jíž byl tento příspěvek poskytnut, obýván.“.
„^33a) § 34 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.“.
Poznámka pod čarou č. 33a zní:

28. V § 33 odst. 5 větě první se slovo „rozhodnout“ nahrazuje slovem „určit“.

29. V § 33 odst. 5 větě druhé se za slova „odstavce 3 věty první a třetí“ vkládají slova „a odstavce 8“.

30. V § 34 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, nejvýše však ve výši skutečných úhrad“.

31. V § 34 odst. 5 se za slovo „pokud“ vkládají slova „průměrný měsíční“ a za slova „pokud příjem osoby nebo společně posuzovaných osob“ se vkládají slova „(§ 9 odst. 1)“.

32. V § 36 odst. 1 písm. b) se slovo „uznána“ nahrazuje slovem „považována“.

33. V § 36 odst. 1 písm. c) se slova „možno ji uznat“ nahrazují slovem „považována“.

34. V § 36 se na začátek odstavce 2 vkládá věta „Pro účely poskytování mimořádné okamžité pomoci osobě uvedené v § 2 odst. 3, odst. 5 písm. a) a odst. 6 se tato osoba posuzuje bez společně posuzovaných osob.“.

35. V § 37 písm. e) se slova „ve výši“ nahrazují slovy „až do výše“.

36. V § 38 odstavec 2 zní:
„(2) Nárok na mimořádnou okamžitou pomoc vzniká dnem, kdy ji příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi přizná.“.

37. V § 38 se odstavec 4 zrušuje.

38. V § 43 odst. 4 se věta poslední zrušuje.

39. V § 51 odst. 5 větě druhé se slova „ustanovení § 299 a 317 občanského soudního řádu se použijí“ nahrazují slovy „ustanovení § 279 občanského soudního řádu se použije“.

40. V § 54 odstavec 1 zní:
„(1) Pověřené obecní úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností vybírají a vymáhají neprávem poskytnuté dávky a dávky poskytnuté v nesprávné výši a v individuálních případech rozhodují o upuštění od jejich vymáhání. Rozhodnout o upuštění od vymáhání částky vyšší než 10 000 Kč však mohou jen s předchozím souhlasem ministerstva.“.

41. V § 54 odst. 2 větě první se slova „, a to i“ zrušují.

42. V § 54 se odstavec 3 zrušuje.

43. V § 55 odst. 3 písm. b) se slovo „mezinárodní“ nahrazuje slovem „mezinárodněprávní“.

44. V § 67 odst. 3 větě druhé se za slova „pověřeného obecního úřadu“ vkládají slova „nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností“ a za slova „pověřený obecní úřad“ se vkládají slova „nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností“.

45. V § 70 se odstavec 3 zrušuje.

46. V § 72 odst. 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a doklad o podlahové ploše bytu“.

47. Na konci textu § 74 se doplňují slova „, nebo o údaje, k jejichž sdělení dal písemný souhlas (§ 41)“.

48. V § 75 se na konci textu písmene f) doplňují slova „odst. 6“.

„i) jde o rozhodnutí podle § 54 odst. 1.“.
49. V § 75 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:

50. V § 77 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

1. V části druhé se hlava III včetně nadpisu zrušuje.

2. V § 13 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Splňuje-li oprávněná osoba podmínky nároku na příspěvek jen po část kalendářního měsíce, náleží příspěvek ve výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc.“.

3. V § 14 odst. 4 se slova „tato změna nastala“ nahrazují slovy „bylo vydáno rozhodnutí o snížení příspěvku“.

4. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který zní:
(2) Dosáhne-li oprávněná osoba 18 let věku, příspěvek se vyplácí od následujícího kalendářního měsíce ve výši podle § 11 odst. 2 odpovídající stupni závislosti stanovenému před 18. rokem věku. Současně obecní úřad obce s rozšířenou působností zahájí řízení z moci úřední za účelem nového stanovení stupně závislosti podle § 8 a tomu odpovídající výše příspěvku.“.
㤠14a
(1) Příspěvek se nevyplácí, jestliže oprávněná osoba je po celý kalendářní měsíc v ústavní péči zdravotnického zařízení, nejde-li o poskytování sociálních služeb podle § 52, ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, s výjimkou dětského domova, nebo je ve výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody. Výplata příspěvku se zastaví od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém některá z těchto skutečností nastala, pokud k tomuto dni trvá. Výplata příspěvku se obnoví od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tato skutečnost netrvala po celý kalendářní měsíc.

5. V § 16 odst. 1 se za slovo „manželka“ vkládají slova „nebo partner^7a)“ a slova „a rodiče“ se nahrazují slovy „, rodiče a jiné osoby blízké¹)“ a na konci odstavce 1 se doplňují věty „Není-li těchto osob žijících v domácnosti, vstupuje do dalšího řízení o příspěvku a nabývá nárok na částky splatné do dne smrti oprávněné osoby osoba blízká, která byla podle § 21 odst. 2 písm. c) označena jako osoba, která poskytuje oprávněné osobě pomoc. Je-li více těchto osob blízkých, vstupuje do řízení a nabývá nárok podle věty druhé osoba blízká, která poskytovala oprávněné osobě pomoc v největším rozsahu; nelze-li tento rozsah pomoci určit, nabývají osoby blízké nárok podle věty druhé rovným dílem.“.
„^7a) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb.“.
Poznámka pod čarou č. 7a zní:

6. V § 16 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Zemřel-li žadatel o příspěvek, kterému byly poskytovány pobytové sociální služby v zařízení sociálních služeb podle § 48 až 51 nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče podle § 52, před vydáním rozhodnutí o příspěvku, vstupuje do dalšího řízení o příspěvku a nabývá nárok na částky splatné do dne smrti oprávněné osoby toto zařízení k úhradě za poskytnutou péči. Jestliže byl příspěvek přiznán před smrtí oprávněné osoby, které byly poskytovány pobytové sociální služby v zařízení sociálních služeb podle § 48 až 51 nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče podle § 52, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby, tomuto zařízení k úhradě za poskytnutou péči.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

7. V § 18 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Dojde-li v době, ve které je příspěvek vyplácen, ke změně místa trvalého nebo hlášeného pobytu oprávněné osoby, zastaví obecní úřad obce s rozšířenou působností, který byl před touto změnou k výplatě příspěvku příslušný, výplatu příspěvku, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž se o změně trvalého nebo hlášeného pobytu oprávněné osoby dozvěděl. Obecní úřad obce s rozšířenou působností uvedený ve větě první předá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu oprávněné osoby podklady, na jejichž základě byl příspěvek přiznán. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností vyplácí příspěvek od měsíční splátky následující po kalendářním měsíci, v němž byla výplata příspěvku zastavena.“.

8. V § 21 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

9. V § 21 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c) písemně ohlásit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, kdo osobě poskytuje pomoc a jakým způsobem, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o příspěvku, pokud tato skutečnost již nebyla uvedena v žádosti o příspěvek; ve lhůtě do 8 dnů je povinen písemně ohlásit také změny týkající se zajištění pomoci. Tyto povinnosti plní příjemce příspěvku na tiskopisu předepsaném ministerstvem, jehož součástí je písemný souhlas fyzické nebo právnické osoby s poskytováním pomoci oprávněné osobě,“.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).

10. V § 21 odst. 3 se slova „v odstavcích 1 až 3“ nahrazují slovy „v odstavci 1 a odstavci 2 písm. a), b) a d)“.

11. V § 21 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Výplata příspěvku se zastaví, jestliže příjemce příspěvku nesplní oznamovací povinnost uvedenou v odstavci 2 písm. c), a to ani na výzvu obecního úřadu obce s rozšířenou působností ve lhůtě 8 dnů ode dne doručení výzvy, ve které byl příjemce příspěvku na následek porušení oznamovací povinnosti upozorněn. Výplata příspěvku se zastaví od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tato lhůta uplynula. Výplata příspěvku se obnoví od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla oznamovací povinnost splněna.“.

12. Za § 21 se vkládá nový § 21a, který zní:
Osoba blízká nebo jiná fyzická osoba uvedená v § 83, která poskytuje oprávněné osobě pomoc, je povinna písemně ohlásit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností přijetí oprávněné osoby do ústavní péče zdravotnického zařízení, do školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, vzetí do vazby nebo nástup k výkonu trestu odnětí svobody, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala, pokud tuto povinnost nemůže splnit příjemce příspěvku podle § 21 odst. 2 písm. a); tuto povinnost má i zařízení sociálních služeb uvedené v § 48 až 51, jestliže poskytuje oprávněné osobě pobytové sociální služby.“.
㤠21a

13. V § 22 odstavec 6 zní:
„(6) Vrácené a vymožené prostředky podle odstavce 1 jsou příjmem státního rozpočtu v případě jejich vrácení nebo vymožení v jiném roce, než v roce poskytnutí; tyto prostředky je povinen orgán, který je vymohl, bezodkladně odvést do státního rozpočtu. Vrácené nebo vymožené prostředky, k jejichž vrácení nebo vymožení došlo v roce jejich poskytnutí ze státního rozpočtu, se použijí ke stejnému účelu v tomtéž roce, popřípadě se stávají předmětem finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem.“.

14. V § 23 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
(5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností ustanoví pro řízení o příspěvku opatrovníka též osobě, která není schopna vzhledem ke svému zdravotnímu stavu jednat samostatně a nemá zástupce; o ustanovení opatrovníka rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě lékařského posudku ošetřujícího lékaře.“.
„(4) Řízení o změně výše již přiznaného příspěvku nebo o zastavení jeho výplaty nebo o jeho odnětí se zahajuje na návrh příjemce příspěvku nebo z moci úřední, nejde-li o postup podle § 26a odst. 1, v němž se řízení nevede.

㤠26a
(3) Námitky se podávají písemně u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Tento obecní úřad vydá do 30 dnů ode dne, kdy mu námitky došly, rozhodnutí o zastavení výplaty příspěvku nebo o změně jeho výše.“.
(2) Proti postupu uvedenému v odstavci 1 lze uplatnit námitky nejpozději do 15 dnů od posledního dne kalendářního měsíce, ve kterém byla výplata příspěvku zastavena nebo ve kterém došlo ke změně jeho výše.
15. Za § 26 se vkládá nový § 26a, který zní:
(1) Řízení se nevede, jestliže obecní úřad obce s rozšířenou působností zastaví výplatu příspěvku podle § 14a odst. 1, § 18 odst. 4 nebo § 21 odst. 4 anebo podle § 14a odst. 2 věty první změní výši vypláceného příspěvku. V těchto případech je obecní úřad obce s rozšířenou působností povinen doručit příjemci příspěvku písemné oznámení o zastavení výplaty příspěvku nebo o změně jeho výše. Písemné oznámení se nedoručuje do vlastních rukou.

16. V § 28 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Odvolání nemá odkladný účinek.“.

Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.
17. V § 29 se odstavec 2 zrušuje.

18. V § 29 odst. 3 se za slova „pro účely“ vkládají slova „hmotné nouze,“.

19. V § 29 odst. 4 se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavce 2“.

20. V části druhé se hlava X včetně nadpisu zrušuje.

„t) zařízení následné péče.“.
21. V § 34 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno t), které zní:

22. V § 64 odst. 1 se slovo „terénní“ nahrazuje slovy „ambulantní nebo pobytové“.

23. V § 64 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Služba podle odstavce 1 poskytovaná formou pobytových služeb v zařízeních následné péče obsahuje vedle základních činností uvedených v odstavci 2 tyto základní činnosti:
a) poskytnutí ubytování,
b) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy.“.

24. V § 72 se na konci textu písmene f) doplňují slova „, s výjimkou základních činností poskytovaných podle § 64 odst. 3“.

25. V § 73 odst. 1 se písmeno g) zrušuje.

26. V § 73 odst. 2 se slova „písm. a), b), f)“ nahrazují slovy „písm. a), b), e), f)“.

27. V § 73 odst. 3 větě druhé se za slovo „stravu“ vkládají slova „při poskytování pobytových služeb v týdenních stacionářích musí osobě zůstat alespoň 25 % jejího příjmu, a při poskytování pobytových služeb uvedených v odstavci 1 písm. b) až f)“.

28. V § 74 odst. 1 větě první se slova „, centrech sociálně rehabilitačních služeb (§ 70)" zrušují.

Poznámka pod čarou č. 28a zní:
„^28a) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.“.
29. V § 74 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Úhrada za stravu se nestanoví, jestliže fyzická osoba, která je podle odstavce 1 povinna hradit úhradu, nebo osoba s ní společně posuzovaná je příjemcem dávek podle zákona o pomoci v hmotné nouzi^28a).“.

30. V § 74 odst. 4 písm. a) se slova „a v centrech sociálně rehabilitačních služeb“ zrušují.

31. V § 75 odst. 1 se za písmeno h) doplňuje písmeno i), které zní:
„i) pobytových služeb v centrech sociálně rehabilitačních služeb uvedených v § 70 odst. 3,“.

32. V § 75 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slova „služba se“ vkládají slova „s výjimkou nákladů za stravu poskytnutou v rámci základní činnosti uvedené v § 40 odst. 2 písm. c)“.

„d) zařízeních následné péče (§ 64 odst. 3),“.
33. V § 76 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňuje čárka a za písmeno c) se doplňuje písmeno d), které zní:

34. V § 91 odst. 1 větě druhé se slova „podle § 39 až 52, 57, 58 a 68“ nahrazují slovy „podle § 39 až 52, 57, 58, 64 a 68“.

35. V § 91 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu osoby, nebo jde-li o poskytnutí pobytových sociálních služeb v zařízení sociálních služeb, obecní úřad obce s rozšířenou působností podle sídla tohoto zařízení“.

„g) zajišťuje dostupnost poskytování sociálních služeb na svém území v souladu se střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb.“.
36. V § 95 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:

37. V § 101 odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 36 zní:
„(6) Krajské úřady se podílejí na finanční kontrole využití dotací poskytnutých podle odstavců 1 až 5, vykonávané podle zvláštního právního předpisu³⁶).
³⁶) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.“.

38. V § 101 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8) Podle ustanovení odstavců 1 až 7 se postupuje do 30. června 2009.“.

Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).
40. V § 110 odst. 4 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d) absolvování akreditovaných vzdělávacích kurzů v oblastech uvedených v písmenech a) a b) v celkovém rozsahu nejméně 200 hodin a praxe při výkonu povolání sociálního pracovníka v trvání nejméně 10 let, za podmínky středního vzdělání s maturitní zkouškou v oboru sociálně právním, ukončeného nejpozději 31. prosince 1996,“.

„e) další odborní pracovníci, kteří přímo poskytují sociální služby.“.
41. V § 115 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:

^44a) Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění pozdějších předpisů.“.
42. V § 115 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 44a zní:
„(2) Při poskytování sociálních služeb působí rovněž dobrovolníci za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^44a).

„d) pod dohledem sociálního pracovníka činnosti při základním sociálním poradenství, depistážní činnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, činnosti při zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, činnosti při poskytování pomoci při uplatňování práv a oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.“.
43. V § 116 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

44. V § 116 odst. 5 písm. a) se slova „a u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle § 110“ nahrazují slovy „u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle § 110, a u fyzických osob, které získaly střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání stanoveném prováděcím právním předpisem“.

45. V § 116 odst. 5 písm. b) se slova „a u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle § 110“ nahrazují slovy „u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle § 110, a u fyzických osob, které získaly střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání stanoveném prováděcím právním předpisem“.

46. V § 116 odst. 5 písm. c) se slova „a u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle § 110“ nahrazují slovy „u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle § 110, a u fyzických osob, které získaly střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání stanoveném prováděcím právním předpisem“.

„d) uvedeného v odstavci 1 písm. d) je základní vzdělání, střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem, střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyšší odborné vzdělání a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu; absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu se nevyžaduje u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle § 110.“.
47. V § 116 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

„(7) Podmínku absolvování kvalifikačního kurzu podle odstavce 5 je třeba splnit do 18 měsíců ode dne nástupu zaměstnance do zaměstnání. Do doby splnění této podmínky vykonává zaměstnanec činnost pracovníka v sociálních službách pod dohledem odborně způsobilého pracovníka v sociálních službách.“.
48. V § 116 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8.

㤠116a
Odbornou způsobilostí pracovníka uvedeného v § 115 odst. 1 písm. e) je vysokoškolské vzdělání.“.
49. Za § 116 se vkládá nový § 116a, který zní:

51. V § 119 odst. 2 se slova „§ 29 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 29 odst. 4“ a slova „§ 116 odst. 6“ se nahrazují slovy „§ 116 odst. 5 a 6“.

1. V § 2 odst. 1 písm. h) se za slova „členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,“ vkládají slova „členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů,“.
1. Pokud nárok na nemocenské nebo podporu při ošetřování člena rodiny z nemocenského pojištění vznikl před 1. lednem 2008 a tento nárok trvá po 31. prosinci 2007, poskytují se tyto dávky po 31. prosinci 2007 za podmínek, ve výši a po dobu podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2007.

2. Na konci § 7 se doplňuje věta „Za den vstupu do zaměstnání se u zaměstnanců v pracovním poměru považuje též den před vstupem do zaměstnání, za který příslušela náhrada mzdy nebo platu nebo za který se mzda nebo plat nekrátí.“.
2. Ochranná lhůta, která počala běžet před 1. lednem 2008 a neskončila ke dni 31. prosince 2007, se řídí po 31. prosinci 2007 právními předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2007.

3. V § 15 odst. 1 větě první se za slova „(dále jen „pracovní neschopnost“)“ vkládají slova „, trvá-li pracovní neschopnost déle než 3 kalendářní dny“.
3. Došlo-li k porušení léčebného režimu před 1. lednem 2008, lze po 31. prosinci 2007 nemocenské dočasně snížit nebo odejmout jen za dobu, za kterou nebylo ještě vyplaceno.

4. V § 15 odst. 3 větě první se slovo „prvního“ nahrazuje slovem „čtvrtého“.

5. V § 16 se slova „právního předpisu;^11b)“ nahrazují slovy „právního předpisu^11b), trvá-li karanténa déle než 3 kalendářní dny;“.

6. Na konci § 16 se doplňuje věta „Nemocenské podle věty první se poskytuje od čtvrtého kalendářního dne karantény.“.

a) 60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény,
7. V § 17 odstavec 2 zní:
c) 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény.“.
b) 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény do 60. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény,
„(2) Výše nemocenského za kalendářní den činí

8. V § 18 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 5 až 9.

9. V § 18 odst. 6 se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 8 zrušuje.

a) nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny tak, že z částky do 550 Kč se počítá 90 %, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se počítá 60 % a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží,
b) vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství a peněžité pomoci v mateřství (peněžité pomoci) tak, že částka do 550 Kč se počítá v plné výši, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se počítá 60 % a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží.“.
„(7) Částka denního vyměřovacího základu vypočtená podle odstavců 1 až 6 se upraví pro výpočet
10. V § 18 odstavec 7 zní:

11. V § 18 odst. 8 se číslo „8“ nahrazuje číslem „7“.

12. V § 21 se číslo „84“ nahrazuje číslem „81“.

13. Na konci § 21 se doplňuje věta „Nemocenské se poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu poskytuje nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání.“.

14. V § 25 odst. 5 větě druhé se číslo „69“ nahrazuje číslem „60“.

22. V § 48 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Za přeplatek, který je příjemce nemocenského povinen vrátit, se vždy považuje nemocenské vyplacené poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu za dobu delší, než je stanoveno v § 21, v důsledku zpětného přiznání tohoto důchodu.“.

19. V § 42 odst. 2 větě první se číslo „42“ nahrazuje číslem „7“.

„(7) Podpora při ošetřování člena rodiny se poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu poskytuje nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání.“.
15. V § 25 se doplňuje odstavec 7, který zní:

16. V § 40 odst. 1 a 2 se slova „odst. 8“ nahrazují slovy „odst. 7“.

17. V § 40a se za slova „a 2005“ vkládají slova „a pro rok 2008“.

18. V § 42 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Podpora při ošetřování člena rodiny však z ochranné lhůty nenáleží.“.

20. V § 42 odst. 3 větě druhé se číslo „42“ nahrazuje číslem „7“.

21. V § 47 odst. 2 větě třetí se slova „, a to jen za dobu, za kterou nebylo ještě vyplaceno“ nahrazují slovy „; pokud již nemocenské bylo vyplaceno, považují se částky vyplacené na nemocenském za přeplatek, který je zaměstnanec povinen vrátit“.

1. V § 5 odst. 2 se číslo „42“ nahrazuje číslem „7“.
1. Pokud nárok na nemocenské z nemocenské péče vznikl před 1. lednem 2008 a tento nárok trvá po 31. prosinci 2007, poskytuje se tato dávka po 31. prosinci 2007 za podmínek, ve výši a po dobu podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2007.

2. V § 16 odst. 4 se číslo „84“ nahrazuje číslem „81“.
2. Ochranná lhůta, která počala běžet před 1. lednem 2008 a neskončila ke dni 31. prosince 2007, se řídí po 31. prosinci 2007 právními předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2007.

3. V § 17 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Průměrná částka připadající na kalendářní den se upraví pro výpočet nemocenského tak, že z částky do 550 Kč se počítá 90 %, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se počítá 60 % a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží.“.

4. V § 17 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Průměrná částka připadající na kalendářní den se upraví pro výpočet vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství a peněžité pomoci v mateřství (peněžité pomoci) tak, že částka do 550 Kč se počítá v plné výši, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se počítá 60 % a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží. Průměrná částka připadající na kalendářní den upravená podle věty druhé a třetí se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.“.

5. V § 17a se za slova „a 2005“ vkládají slova „a pro rok 2008“.

Výše nemocenského za kalendářní den činí
b) 72 % průměrné částky připadající na kalendářní den od 61. kalendářního dne neschopnosti k službě.“.
a) 66 % průměrné částky připadající na kalendářní den do 60. kalendářního dne neschopnosti k službě,
㤠18
6. § 18 zní:

1. V § 5 odst. 3 se slova „stejným způsobem jako se stanoví při výpočtu nemocenského od patnáctého kalendářního dne pracovní neschopnosti“ nahrazují slovy „podle zákona o nemocenském pojištění“.
1. Pokud nárok na peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc) nebo vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění nebo nemocenské péče vznikl před 1. lednem 2008 a tento nárok trvá po 31. prosinci 2007, poskytuje se tato dávka po 31. prosinci 2007 za podmínek, ve výši a po dobu podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2007. Výše peněžité pomoci v mateřství (peněžité pomoci) poskytované podle věty první po 31. prosinci 2007 uchazeči o zaměstnání se stanoví za kalendářní den ve výši, v jaké náležela za den 31. prosince 2007.

2. V § 8 odst. 1 se slova „stejným způsobem jako nemocenské od patnáctého kalendářního dne pracovní neschopnosti“ nahrazují slovy „podle zákona o nemocenském pojištění“.
2. Došlo-li před 1. lednem 2008 k přerušení poskytování peněžité pomoci v mateřství (peněžité pomoci) podle § 12 odst. 1 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a toto přerušení skončilo po 31. prosinci 2007, pokračuje se po skončení tohoto přerušení v poskytování této dávky za podmínek, ve výši a po dobu podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2007.

3. V § 8 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pokud u zaměstnankyně za trvání téhož zaměstnání vznikne nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, považuje se za denní vyměřovací základ denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství; přitom se porovnávají denní vyměřovací základy před jejich úpravou podle § 18 odst. 7 písm. b) zákona o nemocenském pojištění.“.

4. V § 10 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

5. V § 11 odst. 2 písm. b) se slova „nebo jde-li o zaměstnankyni uvedenou v § 10 odst. 2,“ zrušují.

6. V § 12a odst. 3 větě druhé se slova „31 týdnů, a v případě uvedeném v odstavci 2 po dobu 22 týdnů“ nahrazují slovy „22 týdnů, převzal-li jedno dítě, a po dobu 31 týdnů, převzal-li 2 nebo více dětí a stará se alespoň o 2 z těchto dětí“.

7. § 32 se zrušuje.

„(3) Za pobírání nemocenského se pro účely § 6 odst. 2 písm. d) a odst. 4 a § 7 odst. 3 považuje též období prvních 3 kalendářních dnů pracovní neschopnosti nebo karantény, po které se podle zákona o nemocenském pojištění nemocenské neposkytuje.“.
8. V § 34 se doplňuje odstavec 3, který zní:

9. V § 35 se slova „a o nárocích uchazečů o zaměstnání podle § 32“ zrušují.

1. V § 6 odst. 4 písm. a) se na konci textu bodu 12 doplňují slova „, a o době a rozsahu péče osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je podle zvláštního právního předpisu^52b) závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),“.

2. V § 6 odst. 4 písm. a) bodě 13 se za slovo „pečuje“ vkládají slova „o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo“.

3. V § 6 odst. 4 se písmena b), g), m), n), p) a t) zrušují.

4. V § 6 odst. 4 písmeno c) zní:
„c) vrací zaměstnanci přeplatek na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,“.

c) sídlem malé organizace v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. g) č. 2, písm. o) č. 1 a písm. r) a pro účely důchodového pojištění, jde-li o fyzickou osobu a místní příslušnost nelze určit podle písmene d), též v případě uvedeném v § 6 odst. 4 písm. u); je-li malou organizací fyzická osoba, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby nebo místem hlášeného pobytu^9a) v České republice, jde-li o cizince,
„b) místem trvalého pobytu občana nebo místem hlášeného pobytu^9a) v České republice, jde-li o cizince, v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. c), písm. g) č. 1, 3 a 4, písm. ch), i), k), písm. o) č. 1, písm. p), r), s) a v),
^9a) § 93 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
5. V § 7 písmena b) a c) včetně poznámky pod čarou č. 9a znějí:

6. V § 7 písm. b) se slova „písm. ch)“ nahrazují slovy „písm. c), ch)“.

„m) členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů provádí Ústav pro studium totalitních režimů,“.
7. V § 18 odst. 1 písmeno m) zní:

8. V § 29 odst. 1 se věta pátá nahrazuje větou „Vznikne-li dočasná pracovní neschopnost po skončení zaměstnání nebo skončí-li dočasná pracovní neschopnost po skončení zaměstnání a vznikne další dočasná pracovní neschopnost, která je podle zvláštního právního předpisu pokračováním předcházející dočasné pracovní neschopnosti, je organizace povinna, pokud potvrzení vydala, vyžádat si potvrzení zpět a potvrzení doplnit, popřípadě vydat potvrzení nové.“.

9. V § 32 odst. 1 se slova „písm. b), c), d)“ nahrazují slovy „písm. b) a d)“.

10. V § 37 odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „; za tuto dobu se považuje též období prvních 3 kalendářních dnů v rámci trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, po které se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění (péči) neposkytuje, a období prvních 3 dnů v rámci trvání dočasné pracovní neschopnosti (neschopnosti ke službě nebo neschopnosti k výkonu funkce) nebo karantény, po které se podle zvláštních právních předpisů neposkytuje plat, služební příjem nebo odměna“.

11. V § 37 odst. 1 písm. g) se slova „§ 29, 30, 31, 74,“ nahrazují slovy „§ 29, 30, 31, 74, 74a,“.

12. V § 48 odst. 1 písm. e) se za slova „přestala osobně pečovat“ vkládají slova „o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo“.

13. V § 57 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, a přeplatku na dávce podle § 47 odst. 2 věty třetí a § 48 odst. 2 věty druhé zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců“.

14. V § 61 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).

15. V § 83 odst. 2 písm. a) se slovo „důchodu“ nahrazuje slovem „příjmu“.

17. V § 83 odst. 2 písmeno c) zní:
„c) vyplácí náhradu mzdy nebo snížený plat (sníženou odměnu) v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény a datum vzniku této neschopnosti nebo datum, od něhož byla nařízena karanténa.“.

16. V § 83 odst. 2 písmeno c) zní:
„c) vyplácí nemocenské a datum vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo datum, od něhož byla nařízena karanténa, na základě které nemocenské vyplácí, datum skončení výplaty nemocenského a datum skončení podpůrčí doby.“.

18. V § 83a odst. 2 se slova „odst. 8“ nahrazují slovy „odst. 4“.

1. V § 3 odst. 1 písm. c) bodu 8 se za slova „televizní vysílání,“ vkládají slova „členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů,“.
1. Maximální vyměřovací základ stanovený podle § 15a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé pro rozhodné období, které počíná 1. lednem 2008.

2. V § 5 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.“.
2. Údaje o vyměřovacích základech zaměstnance uvádí osoba samostatně výdělečně činná na přehledu podle § 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poprvé na tomto přehledu za rok 2008.

„^4a) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších přepisů.
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.“.
Poznámka pod čarou č. 4a zní:
3. V § 5 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních právních předpisů^4a)“.

„f) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.“.
4. V § 5 odst. 2 písmeno f) zní:

5. V § 5 odst. 4 větě první se za slova „nemocenském pojištění,“ vkládají slova „a to ve výši, ve které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů³)“ a na konci se za slova „v souvislosti s tímto pracovním vztahem“ vkládají slova „, a příjmů uvedených v odstavci 2 písm. e) a f)“.

6. V § 7 odst. 1 písm. a) bodu 1 se číslo „2008“ nahrazuje číslem „2009“ a číslo „2009“ se nahrazuje číslem „2010“.

7. V § 7 odst. 1 písm. a) bodu 2 se číslo „2009“ nahrazuje číslem „2010“.

8. V § 7 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Sazba pro pojistné na nemocenské pojištění a celková sazba pro pojistné uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2 platí pro období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010.“.

9. V § 9 odst. 2 se číslo „2008“ nahrazuje číslem „2009“.

10. V § 9 odst. 3 a 4 se číslo „2009“ nahrazuje číslem „2010“.

11. V § 9 odst. 5 se číslo „2008“ nahrazuje číslem „2009“ a číslo „2009“ se nahrazuje číslem „2010“.

12. V § 14 odst. 2 větě druhé se slova „částku 40 500 Kč“ nahrazují slovy „před rokem 2008 částku 40 500 Kč a od roku 2008 částku ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy“.

„^19b) § 17 odst. 2 a 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
Poznámka pod čarou č. 19b zní:
13. V § 14 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Za průměrnou mzdu se pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu^19b); vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.“.

14. V § 14 odst. 2 se věta třetí zrušuje.

18. V § 15 odst. 2 větě první se za slovo „udržení“ vkládají slova „nebo údaj o úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance“.

(6) Byla-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce též zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti přesáhl maximální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné stanovený podle odstavce 5, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a je-li přesahující částka vyšší než tento vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance; přitom se nejdříve sníží vyměřovací základy z těch zaměstnání, v nichž je zaměstnanec poplatníkem pouze pojistného na důchodové pojištění. Vyměřovací základy zaměstnance dokládá osoba samostatně výdělečně činná potvrzením podle odstavce 3.
(8) Ustanovení tohoto zákona o vyměřovacím základu osoby samostatně výdělečně činné nejvýše v částce 486 000 Kč a o snižování této částky o částku 40 500 Kč se nepoužijí pro rozhodná období po roce 2007.“.
19. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který včetně nadpisu zní:
㤠15a
Maximální vyměřovací základy
(1) Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje.
(3) Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti; zjistí-li zaměstnavatel, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení.
(4) Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se nezahrnuje částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níž zaměstnanec neplatí v kalendářním roce pojistné podle odstavce 2 písm. a).
(2) Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ podle odstavce 1 a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán
a) jen u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální vyměřovací základ; to platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele,
(7) Zálohy na pojistné není povinna platit osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna důchodového pojištění též jako zaměstnanec a v zaměstnání dosáhla maximálního vyměřovacího základu zaměstnance, a to od kalendářního měsíce, v němž příslušné okresní správě sociálního zabezpečení oznámila a doložila, že v zaměstnání dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu, do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu.
(5) Maximálním vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy.
b) u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální vyměřovací základ, za přeplatek na pojistném (§ 17); tento přeplatek však nemůže být vyšší než částka, která byla zaměstnanci z jeho příjmů sražena na pojistném.

Poznámka pod čarou č. 19c se zrušuje.
15. V § 14 odst. 6 větě první se slova „, která se stanoví jako součin poloviny všeobecného vyměřovacího základu^19b) za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se měsíční vyměřovací základ stanoví, a přepočítacího koeficientu^19c) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu" nahrazují slovy „stanovené jako polovina průměrné mzdy“.

20. V § 17 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Přeplatek podle § 15a odst. 2 písm. b) vrátí okresní správa sociálního zabezpečení zaměstnanci jen na základě jeho písemné žádosti doložené potvrzením zaměstnavatele podle § 15a odst. 3; ustanovení odstavce 1 věty druhé a odstavce 2 věty druhé platí přitom obdobně. Nárok na vrácení přeplatku zaniká, nebyla-li žádost o vrácení přeplatku podána do 5 let po uplynutí kalendářního roku, v němž přeplatek vznikl. Pro účely vrácení přeplatku na pojistném zaměstnanci se do částky maximálního vyměřovacího základu zahrnují nejdříve vyměřovací základy z těch zaměstnání, v nichž je zaměstnanec poplatníkem pojistného.“.

21. V § 22 odst. 1 úvodní části ustanovení se před slova „§ 20a odst. 1“ vkládají slova „§ 15a odst. 3,“.

22. V § 23 odst. 4 se za slovo „tiskopisu“ vkládá slovo „, žádosti“.

23. V § 23b se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Za pobírání nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných se pro účely tohoto zákona považuje též období prvních 3 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény), po které se nemocenské podle zvláštního právního předpisu neposkytuje, pokud se jedná o osobu samostatně výdělečně činnou, která je účastna nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných.“.

16. V § 14 odst. 6 větě druhé se slova „částky stanovené jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se měsíční vyměřovací základ stanoví, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu“ nahrazují slovy „průměrné mzdy“.

17. V § 15 odst. 1 větě druhé se za slova „příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ vkládají slova „a úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance, pokud spolu s vyměřovacím základem ze samostatné výdělečné činnosti přesahuje částku maximálního vyměřovacího základu (§ 15a)“.

1. V § 5 odst. 1 písm. s) se za slovo „osobně“ vkládají slova „o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo“.

2. V § 9 odst. 6 písm. c) se za slovo „pečovala“ vkládají slova „o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo“.

3. V § 9 odst. 8 větě třetí se za slova „které pečují“ vkládají slova „o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo“.

4. V § 11 odst. 2 větě druhé se slova „, i když" nahrazují slovy „v případě, kdy pojistné nebylo zaplaceno jen proto, že v kalendářním roce osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) dosáhla stanoveného maximálního vyměřovacího základu pro pojistné^17c), a v případě, kdy“.
„^17c) § 15a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 261/2007 Sb.“.
Poznámka pod čarou č. 17c zní:

5. V § 12 odst. 1 větě třetí se za slova „osobní péče“ vkládají slova „o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo“.

6. V § 16 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Úhrn vyměřovacích základů pojištěnce za jednotlivý kalendářní rok po roce 2007 nesmí být vyšší než maximální vyměřovací základ pro pojistné^17c) stanovený pro tento rok; do tohoto úhrnu se však nezapočítávají vyměřovací základy osoby dobrovolně účastné pojištění.“.

7. Nadpis části šesté zní: „SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ“.

8. Za § 105a se vkládá nový § 105b, který včetně nadpisu zní:
㤠105b
Pobírání dávek nemocenského pojištění (péče) v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény
Za pobírání dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění (péči), z něhož jsou tyto dávky vypláceny [§ 5 odst. 1 písm. u)], za pobírání nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných (§ 10 odst. 2 a 3), za pobírání dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující ušlý příjem [§ 11 odst. 2 věta první a § 16 odst. 4 písm. a)] a za dobu poskytování nemocenského přiznaného na podkladě nemocenského pojištění (péče) (§ 65 odst. 1) se v roce 2008 pro účely tohoto zákona považuje též období prvních 3 kalendářních dnů v rámci trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, po které se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění (péči) neposkytuje, a období prvních 3 dnů v rámci trvání dočasné pracovní neschopnosti (neschopnosti ke službě nebo neschopnosti k výkonu funkce) nebo karantény, po které se podle zvláštních právních předpisů neposkytuje plat, služební příjem nebo odměna.“.

1. V § 6 odst. 5 větě první se částka „1 500 Kč“ nahrazuje částkou „2 000 Kč“.

2. V § 10 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; za den, ve kterém tento zaměstnanec nastoupil do práce, se považuje též den přede dnem nástupu do práce, za který příslušela náhrada mzdy nebo platu nebo za který se mzda nebo plat nekrátí“.

3. V § 15 odst. 1 větě druhé a odstavci 2 větě čtvrté se číslo „14“ nahrazuje číslem „7“.

„^18a) § 15a zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 261/2007 Sb.“.
4. V § 18 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Do úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na pojištění podle věty první se zahrnují i ty vyměřovací základy, z nichž nebylo odvedeno pojistné z důvodu překročení maximálního vyměřovacího základu^18a); do úhrnu měsíčních vyměřovacích základů podle věty druhé se zahrnují jen ty měsíční vyměřovací základy, z nichž bylo odvedeno pojistné v souladu se zvláštním právním předpisem¹).“.
Poznámka pod čarou č. 18a zní:

„(1) Denní vyměřovací základ stanovený podle § 18 až 20 se upraví pro výpočet
b) peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství tak, že do částky první redukční hranice se počítá 100 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.“.
a) nemocenského a ošetřovného tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží,
5. V § 21 odstavec 1 zní:

6. V § 28 odst. 1 větě první se slova „končí pojištěná činnost“ nahrazují slovy „skončilo zaměstnání, jde-li o zaměstnance, popřípadě skončilo pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo o zahraničního zaměstnance“.

7. V § 28 odst. 5 se slova „poskytnuté zaměstnanci jeho zaměstnavatelem v případech, kdy zaměstnanec nemá na pracovní (služební) volno nárok podle zvláštního právního předpisu,“ zrušují.

8. V § 28 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Ustanovení věty první neplatí v případě, kdy pojištěnka nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství z žádné pojištěné činnosti, a v případě, kdy pojištěnec byl uznán dočasně práce neschopným podle § 57 odst. 1 písm. e).“.

c) 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.“.
Výše nemocenského za kalendářní den činí
9. § 29 zní:
㤠29
b) 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
a) 60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,

10. V § 32 odst. 4 písm. a) se za slova „vysoké škole“ vkládají slova „nebo na konzervatoři“.

11. V § 40 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Ošetřovné se poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu vyplácí nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání.“.

12. V § 40 odst. 5 větě první se slova „poskytnuté zaměstnanci jeho zaměstnavatelem v případech, kdy zaměstnanec nemá na pracovní volno nárok podle zvláštního právního předpisu“ zrušují.

13. V § 41 se číslo „65“ nahrazuje číslem „60“.

14. V § 55 odst. 1 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 36 zní:
³⁶) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.“.
„b) plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání podle zvláštního právního předpisu³⁶), vznikla-li dočasná pracovní neschopnost v ochranné lhůtě nebo trvá-li dočasná pracovní neschopnost po skončení dosavadní pojištěné činnosti, a to i když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání.

16. V § 168, 169, § 170 odst. 1, § 171 odst. 1, § 172, § 173 odst. 2, § 174, 175, § 176 odst. 2, § 178 až 181, § 183 až 197 a § 201 se číslo „2008“ nahrazuje číslem „2009“.

18. V § 172 odst. 1 se slova „po dobu“ nahrazují slovy „v době“ a slova „ve výši stanovené“ se nahrazují slovy „za podmínek, ve výši a po dobu“.

17. V § 170 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Vláda stanoví nařízením pro účely úpravy dávek uvedených ve větě první částky pro úpravu denního vyměřovacího základu v roce 2009 podle předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008.“.

15. V § 168 odst. 2, § 169 až 173, § 174 odst. 2 až 4, § 176, 177, § 178 odst. 1 a 2, § 179 až 181, § 184, § 185 odst. 2, § 186 až 188, § 189 odst. 2, § 190 odst. 1, § 191 až 194 a § 197 se číslo „2007“ nahrazuje číslem „2008“.

1. V čl. XIII se body 15, 30, 64, 130 a 161 zrušují.

2. V čl. XIV bodech 1 až 8, čl. XXII bodech 3 až 5 a čl. XXXIV bodu 1 se číslo „2007“ nahrazuje číslem „2008“.

3. V čl. XIV bodech 1 až 4, 6, 7 a 9, čl. XXII bodech 1, 2, 5 a 6, čl. XXXIV a čl. LXVIII se číslo „2008“ nahrazuje číslem „2009“.

4. Čl. XVI a XVIII se zrušují.

5. V čl. XX se body 1, 3 a 5 zrušují.

6. V čl. XX v bodě 4 se slova „§ 4 odst. 1 písm. z) a“ zrušují.

7. V čl. XXI se body 12 až 16, 46, 47 a 91 zrušují.

8. V čl. XXIV se body 2 až 4 zrušují.

9. Čl. XXXVI, XXXVII, XL, XLI a XLV až L se zrušují.

10. V čl. XLII se bod 3 zrušuje.

11. V čl. LVI se bod 2 zrušuje.

12. V čl. LIX se body 6 a 7 zrušují.

1. V § 191 se slova „zvláštního právního předpisu⁵⁸)“ nahrazují slovy „zvláštních právních předpisů⁵⁸)“.
Poznámka pod čarou č. 58 zní:
„⁵⁸) § 57 zákona č. 187/2006 Sb.
§ 15 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.“.

2. V § 192 odst. 1 větě první se slova „po dobu“ nahrazují slovy „v době“ a za slovo „platu“ se vkládají slova „ve dnech podle věty druhé a“.

3. V § 192 odst. 1 větě druhé se za slova „pro výplatu nemocenského⁶¹)“ vkládají slova „; náhrada mzdy nebo platu nepřísluší za první 3 takovéto dny“.

4. V § 192 odst. 2 se věty první a druhá nahrazují větami „Náhrada mzdy nebo platu podle odstavce 1 přísluší ve výši 60 % průměrného výdělku. Pro účely stanovení náhrady mzdy nebo platu se zjištěný průměrný výdělek upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění⁶⁴), s tím, že pro účely této úpravy se příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění^64a) vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.“.
^64a) § 22 zákona č. 187/2006 Sb.“.
„⁶⁴) § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., ve znění zákona č. 261/2007 Sb.
Poznámky pod čarou č. 64 a 64a znějí:

5. V § 192 odstavce 3 a 4 včetně poznámky pod čarou č. 65 znějí:
„(3) Dohodnutá nebo vnitřním předpisem stanovená výše náhrady mzdy nebo platu i za první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (odstavec 1 část věty druhé za středníkem) nebo nad výši uvedenou v odstavci 2 větě první nesmí převýšit průměrný výdělek (§ 356 odst. 1).
(4) Náhrada mzdy nebo platu stanovená podle odstavců 2 a 3 se snižuje o 50 %, jde-li o případy, kdy je podle předpisů o nemocenském pojištění nárok na nemocenské v poloviční výši⁶⁵).
⁶⁵) § 31 zákona č. 187/2006 Sb.“.

6. V § 194 větě první se slova „po dobu“ nahrazují slovy „v době“.

„d) zda byl pracovněprávní vztah zaměstnavatelem skončen z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem,“.
Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena e) až g).
7. V § 313 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:

Poznámka pod čarou č. 105 zní:
8. V § 370 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Náhrada za ztrátu na výdělku podle věty první přísluší zaměstnanci do výše jeho průměrného výdělku před vznikem škody i za dobu, kdy mu v době prvních 3 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nenáleží nemocenské¹⁰⁵) nebo kdy mu podle § 192 odst. 1 části věty druhé za středníkem nepřísluší náhrada mzdy nebo platu.“.
„¹⁰⁵) § 15 odst. 1 a 3 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.“.

b) nejdéle po dobu 12 měsíců od počátku neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, které voják utrpěl při výkonu služby, v přímé souvislosti s ním nebo pro výkon služby, nebo
c) po dobu, po kterou voják nemůže konat službu pro karanténu nařízenou podle zvláštních právních předpisů^19b) nebo po kterou je vojákovi nařízena izolace, s výjimkou dnů výkonu služby, které připadnou na první 3 kalendářní dny této karantény nebo izolace, za které se náhrada ve výši platu neposkytuje.
^19b) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
„(3) Vojákovi se poskytuje náhrada ve výši platu
a) po dobu prvního měsíce dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, s výjimkou dnů výkonu služby, které připadnou na první 3 kalendářní dny této neschopnosti, za které se náhrada ve výši platu neposkytuje,
1. V § 68 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 19b zní:
1. Náhrada ve výši platu v době dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz nebo nařízené karantény nebo izolace náleží vojákovi z povolání po dobu stanovenou právními předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2007, vznikla-li tato neschopnost nebo byla-li nařízena karanténa nebo izolace před 1. lednem 2008 a trvá-li tato neschopnost nebo nařízená karanténa nebo izolace po 31. prosinci 2007.

^19a) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
2. V § 68 odstavec 3 včetně poznámek pod čarou č. 19a a 19b zní:
b) nejdéle po dobu 12 měsíců od počátku neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, které voják utrpěl při výkonu služby, v přímé souvislosti s ním nebo pro výkon služby, nebo
c) po dobu, po kterou voják nemůže konat službu pro karanténu nařízenou podle zvláštních právních předpisů^19b) nebo po kterou je vojákovi nařízena izolace, s výjimkou prvních 3 dnů výkonu služby, za které se náhrada ve výši platu neposkytuje.
^19b) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
„(3) Vojákovi se poskytuje náhrada ve výši platu
a) po dobu prvního měsíce dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, s výjimkou prvních 3 dnů výkonu služby, za které se náhrada ve výši platu neposkytuje; dočasnou neschopností ke službě pro nemoc nebo úraz se pro účely tohoto zákona rozumí dočasná pracovní neschopnost uznaná podle předpisů o nemocenském pojištění^19a),
2. Náhrada ve výši platu v době dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz nebo nařízené karantény nebo izolace náleží vojákovi z povolání po dobu stanovenou právními předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2008, vznikla-li tato neschopnost nebo byla-li nařízena karanténa nebo izolace před 1. lednem 2009 a trvá-li tato neschopnost nebo nařízená karanténa nebo izolace po 31. prosinci 2008.

a) po dobu prvního měsíce neschopnosti ke službě nebo nařízené karantény, s výjimkou dnů výkonu služby, které připadnou na první 3 kalendářní dny této neschopnosti nebo karantény, za které se služební příjem neposkytuje, nebo
„(5) Příslušníkovi se poskytuje služební příjem
1. V § 124 odstavec 5 zní:
b) nejdéle po dobu 12 měsíců od počátku neschopnosti ke službě, jde-li o neschopnost ke službě v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání.“.
1. Služební příjem v době neschopnosti ke službě nebo nařízené karantény náleží příslušníkovi bezpečnostního sboru po dobu stanovenou právními předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2007, vznikla-li tato neschopnost nebo byla-li nařízena karanténa před 1. lednem 2008 a trvá-li tato neschopnost nebo nařízená karanténa po 31. prosinci 2007.

„(5) Příslušníkovi se poskytuje služební příjem
2. V § 124 odstavec 5 zní:
a) po dobu prvního měsíce neschopnosti ke službě nebo nařízené karantény, s výjimkou prvních 3 dnů výkonu služby, za které se služební příjem neposkytuje, nebo
b) nejdéle po dobu 12 měsíců od počátku neschopnosti ke službě, jde-li o neschopnost ke službě v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání.“.
2. Služební příjem v době neschopnosti ke službě nebo nařízené karantény náleží příslušníkovi bezpečnostního sboru po dobu stanovenou právními předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2008, vznikla-li tato neschopnost nebo byla-li nařízena karanténa před 1. lednem 2009 a trvá-li tato neschopnost nebo nařízená karanténa po 31. prosinci 2008.

1. V § 3 se odstavce 4 a 5 zrušují.
1. Byl-li představitel uvedený v § 1 písm. a) až f) zákona č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, soudce nebo poslanec Evropského parlamentu, zvolený na území České republiky, uznán dočasně neschopným k výkonu funkce před 1. lednem 2008 a tato dočasná neschopnost k výkonu funkce trvá i po 31. prosinci 2007, poskytuje se mu plat při této neschopnosti po 31. prosinci 2007 podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2007.
se v letech 2008 až 2010 použije platová základna ve výši dosažené k 31. prosinci 2007²).
1. Pro určení platu, popřípadě i některých náhrad výdajů, toho,

2. V § 34 odstavec 4 zní:
„(4) Představiteli, jehož výkon funkce se řídí zvláštním právním předpisem a zákoníkem práce, a soudci, kteří byli uznáni dočasně neschopnými k výkonu funkce, nepřísluší plat za pracovní dny, které připadnou na první 3 kalendářní dny dočasné neschopnosti k výkonu funkce; od čtvrtého kalendářního dne přísluší plat nejdéle po dobu 18 pracovních dnů při téže dočasné neschopnosti k výkonu funkce nebo při více dočasných neschopnostech k výkonu funkce vzniklých v jednom kalendářním roce po tutéž dobu s tím, že při žádné z nich se plat za pracovní dny, které připadnou na první 3 kalendářní dny dočasné neschopnosti k výkonu funkce, neposkytuje. Ostatním představitelům a poslancům Evropského parlamentu přísluší z důvodů a za podmínek stanovených ve větě první plat nejdéle po dobu 27 kalendářních dnů s tím, že při žádné dočasné neschopnosti k výkonu funkce se jim plat neposkytuje po dobu prvních 3 kalendářních dnů. Při dočasné neschopnosti k výkonu funkce vzniklé z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání se však poskytuje plat již od počátku dočasné neschopnosti k výkonu funkce, a to nejdéle po dobu uvedenou ve větě první a druhé. Při posuzování dočasné neschopnosti k výkonu funkce se postupuje obdobně podle předpisů o posuzování dočasné pracovní neschopnosti; za dočasnou neschopnost k výkonu funkce se pro účely tohoto zákona považuje též nařízená karanténa.“.
2. Byl-li představitel uvedený v § 1 písm. a) až f) zákona č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, soudce nebo poslanec Evropského parlamentu, zvolený na území České republiky, uznán dočasně neschopným k výkonu funkce před 1. lednem 2009 a tato dočasná neschopnost k výkonu funkce trvá i po 31. prosinci 2008, poskytuje se mu plat při této neschopnosti po 31. prosinci 2008 podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008.
2. Ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., se v období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2010 nepoužije.

^10a) § 31 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.“.
3. V § 34 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 10a zní:
„(4) Představiteli, jehož výkon funkce se řídí zvláštním právním předpisem a zákoníkem práce, a soudci, kteří byli uznáni dočasně práce neschopnými nebo jim byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény) plat ve snížené výši, a to ve výši 60 %, s výjimkou prvních 3 pracovních dnů, za které plat nepřísluší. Ostatním představitelům a poslancům Evropského parlamentu přísluší v období od čtvrtého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti (karantény) do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti (karantény) plat za každý kalendářní den ve snížené výši, a to ve výši 60 % jedné třicetiny platu; plat nepřísluší za období prvních 3 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény). Plat stanovený podle věty první a druhé se snižuje o 50 %, jde-li o případy, kdy se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění snižuje na polovinu^10a). Výše platu ve snížené výši za jednotlivý den se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Při dočasné pracovní neschopnosti vzniklé z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání se však poskytuje plat v plné výši od počátku do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti.

1. V § 3 se odstavce 4 a 5 zrušují.
Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 4 až 8.
1. Byl-li státní zástupce uznán dočasně neschopným k výkonu funkce před 1. lednem 2008 a tato dočasná neschopnost k výkonu funkce trvá i po 31. prosinci 2007, poskytuje se mu plat při této neschopnosti po 31. prosinci 2007 podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2007.
se v letech 2008 až 2010 použije platová základna ve výši dosažené k 31. prosinci 2007²).
1. Pro určení platu

2. V § 3 odst. 5 se číslo „6“ nahrazuje číslem „4“.
2. Byl-li státní zástupce uznán dočasně neschopným k výkonu funkce před 1. lednem 2009 a tato dočasná neschopnost k výkonu funkce trvá i po 31. prosinci 2008, poskytuje se mu plat při této neschopnosti po 31. prosinci 2008 podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008.
2. Ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., se v období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2010 nepoužije.

3. V § 4 se číslo „7“ nahrazuje číslem „5“ a číslo „8“ se nahrazuje číslem „6“.

4. V § 7 odst. 1 se číslo „6“ nahrazuje číslem „4“.

㤠9a
5. § 9a včetně nadpisu zní:
Plat při dočasné neschopnosti k výkonu funkce
Státnímu zástupci, který byl uznán dočasně neschopným k výkonu funkce, nepřísluší plat za pracovní dny, které připadnou na první 3 kalendářní dny dočasné neschopnosti k výkonu funkce; od čtvrtého kalendářního dne přísluší plat nejdéle po dobu 18 pracovních dnů při téže dočasné neschopnosti k výkonu funkce nebo při více dočasných neschopnostech k výkonu funkce vzniklých v jednom kalendářním roce po tutéž dobu s tím, že při žádné z nich se plat za pracovní dny, které připadnou na první 3 kalendářní dny dočasné neschopnosti k výkonu funkce, neposkytuje. Při dočasné neschopnosti k výkonu funkce vzniklé z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání se však poskytuje plat již od počátku dočasné neschopnosti k výkonu funkce, a to nejdéle po dobu uvedenou ve větě první. Při posuzování dočasné neschopnosti k výkonu funkce se postupuje obdobně podle předpisů o posuzování dočasné pracovní neschopnosti; za dočasnou neschopnost k výkonu funkce se pro účely tohoto zákona považuje též nařízená karanténa.“.

6. § 9a se zrušuje.

7. V § 11 odst. 2 se číslo „6“ nahrazuje číslem „4“.

8. V § 11 odst. 3 se číslo „7“ nahrazuje číslem „5“ a číslo „8“ se nahrazuje číslem „6“.

1. V § 73 odstavec 3 zní:
„(3) Nevykonává-li uvolněný člen zastupitelstva obce funkci z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, karantény, těhotenství nebo péče o dítě do 3 let věku, měsíční odměna mu nenáleží, nestanoví-li se jinak v odstavci 4; v kalendářním měsíci, v němž z těchto důvodů uvolněný člen zastupitelstva obce vykonával funkci jen po část měsíce, náleží mu měsíční odměna v poměrné výši.“.

2. V § 73 odstavec 4 zní:
„(4) Uvolněnému členu zastupitelstva obce měsíční odměna za první 3 kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény nenáleží a od čtvrtého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény mu náleží měsíční odměna za každý kalendářní den ve výši 60 % jedné třicetiny měsíční odměny. Pro účely stanovení výše měsíční odměny ve snížené výši podle věty první se jedna třicetina měsíční odměny upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenského z nemocenského pojištění. Měsíční odměna ve snížené výši stanovená podle věty první se snižuje o 50 %, jde-li o případy, kdy se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění snižuje na polovinu. Výše měsíční odměny ve snížené výši stanovené podle věty první a třetí za jednotlivý kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.“.

„(2) Nevykonává-li uvolněný člen zastupitelstva funkci z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, karantény, těhotenství nebo péče o dítě do 3 let věku, měsíční odměna mu nenáleží, pokud se nestanoví jinak v odstavci 3; v kalendářním měsíci, v němž z těchto důvodů uvolněný člen zastupitelstva vykonával funkci jen po část měsíce, náleží mu měsíční odměna v poměrné výši.“.
1. V § 48 odstavec 2 zní:

2. V § 48 odstavec 3 zní:
„(3) Uvolněnému členu zastupitelstva měsíční odměna za první 3 kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény nenáleží a od čtvrtého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény mu náleží měsíční odměna za každý kalendářní den ve výši 60 % jedné třicetiny měsíční odměny. Pro účely stanovení výše měsíční odměny ve snížené výši podle věty první se jedna třicetina měsíční odměny upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenského z nemocenského pojištění. Měsíční odměna ve snížené výši stanovená podle věty první se snižuje o 50 %, jde-li o případy, kdy se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění snižuje na polovinu. Výše měsíční odměny ve snížené výši stanovené podle věty první a třetí za jednotlivý kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.“.

1. V § 53 odstavec 2 zní:
„(2) Nevykonává-li uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy funkci z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, karantény, těhotenství nebo péče o dítě do 3 let věku, měsíční odměna mu nenáleží, pokud se nestanoví jinak v odstavci 4; v kalendářním měsíci, v němž z těchto důvodů uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy vykonával funkci jen po část měsíce, náleží mu měsíční odměna v poměrné výši.“.

„(4) Uvolněnému členu zastupitelstva hlavního města Prahy měsíční odměna za první 3 kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény nenáleží a od čtvrtého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény mu náleží měsíční odměna za každý kalendářní den ve výši 60 % jedné třicetiny měsíční odměny. Pro účely stanovení výše měsíční odměny ve snížené výši podle věty první se jedna třicetina měsíční odměny upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenského z nemocenského pojištění. Měsíční odměna ve snížené výši stanovená podle věty první se snižuje o 50 %, jde-li o případy, kdy se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění snižuje na polovinu. Výše měsíční odměny ve snížené výši stanovené podle věty první a třetí za jednotlivý kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.“.
2. V § 53 odstavec 4 zní:

1. V § 25 odst. 1 se na konci textu písmene o) doplňují slova „, členem Rady Českého telekomunikačního úřadu, finančním arbitrem nebo zástupcem finančního arbitra“.
1. Řízení o podpoře v nezaměstnanosti, která nebyla pravomocně skončena před 1. lednem 2008, se dokončí podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2007.

2. V § 30 odst. 4 se za slovo „uvedených“ vkládají slova „v odstavci 1 písm. e) a“.
2. Poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za čtvrté kalendářní čtvrtletí roku 2007 se řídí právními předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2007.

3. V § 39 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 33 a 34 zní:
a) se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem³³); to platí i v případě skončení jiného pracovního vztahu z obdobného důvodu,
³⁴) § 131 a násl. zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
§ 157 a násl. zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.“.
„(2) Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání,
³³) § 55 odst. 1 písm. b) a § 52 písm. g) zákoníku práce.
b) kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek podle zvláštních právních předpisů³⁴) a tento příspěvek je vyšší než podpora v nezaměstnanosti, která by uchazeči o zaměstnání náležela, pokud by neměl nárok na výsluhový příspěvek.

4. V § 50 odst. 7 se slova „příspěvek³³) nebo příspěvek za službu³⁴)“ nahrazují slovem „příspěvek³⁴)“ a slova „nebo příspěvkem za službu“ se zrušují.

5. V § 54 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Obdobně se postupuje, bylo-li příslušným orgánem rozhodnuto, že skončení pracovněprávního nebo jiného pracovního vztahu v případě uvedeném v § 39 odst. 2 písm. a) je neplatné.“.

(1) Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Příslušným úřadem práce pro poskytování příspěvku je úřad práce, v jehož obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jehož obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.
6. § 78 včetně nadpisu zní:
㤠78
Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
(2) Příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však
a) 9 000 Kč za každou zaměstnanou osobu s těžším zdravotním postižením [§ 67 odst. 2 písm. a)],
b) 6 500 Kč za každou jinou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením [§ 67 odst. 2 písm. b) a c)].
(3) Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě žádosti zaměstnavatele, která spolu s jejími součástmi uvedenými v odstavci 4 musí být úřadu práce doručena nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí.
(4) Součástí žádosti je
a) doložení celkového průměrného přepočteného počtu všech zaměstnanců, zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením,
b) jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, s uvedením vynaložených mzdových nákladů včetně odvedeného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
c) potvrzení o tom, že zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky a že zaměstnavatel nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek.
(5) Příspěvek nelze poskytovat za čtvrtletí, ve kterém je účinná dohoda o poskytnutí příspěvku na vytvoření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací (§ 112) pro osobu se zdravotním postižením nebo příspěvku na vyhrazení společensky účelného pracovního místa (§ 113 odst. 5) pro osobu se zdravotním postižením.
(6) Úřad práce vydá rozhodnutí o
a) poskytnutí příspěvku, pokud zaměstnavatel splňuje podmínky pro poskytnutí příspěvku uvedené v odstavcích 1 a 3 a není účinná dohoda o poskytování některého z příspěvků uvedených v odstavci 5,
b) neposkytnutí příspěvku, pokud nejsou splněny podmínky uvedené v písmenu a),
c) neposkytnutí části příspěvku ve výši odpovídající mzdovým nákladům včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění těch zaměstnanců, u kterých zaměstnavatel nedoloží, že jsou osobami se zdravotním postižením; současně musí být splněny podmínky uvedené v písmenu a).
(7) Příspěvek je splatný nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.
(8) Poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část je zaměstnavatel povinen ve stanovené lhůtě odvést do státního rozpočtu, jestliže mu byl na základě nesprávných údajů vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši.
(9) Pro zjištění splnění podmínky zaměstnávání více než 50 % osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců podle odstavce 1 je rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí.
(10) Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, za kalendářní čtvrtletí stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.“.

c) způsob stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely hrazených ze zdravotního pojištění.
㤠1
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství¹) a upravuje
a) veřejné zdravotní pojištění (dále jen „zdravotní pojištění“),
¹) Směrnice č. 89/105/EHS o průhlednosti opatření upravujících tvorbu cen u humánních léčivých přípravků a jejich začlenění do oblasti působnosti vnitrostátních systémů zdravotního pojištění.“.
1. § 1 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní:
Dosavadní poznámky pod čarou č. 1a, 1, 1a až 1d se označují jako poznámky pod čarou č. 1a až 1f, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
b) rozsah a podmínky, za nichž je na základě tohoto zákona poskytována zdravotní péče,
1. Maximální ceny stanovené podle dosavadních cenových předpisů pro léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, které na základě cenového předpisu vydaného podle tohoto zákona podléhají cenové regulaci maximální cenou, platí až do dne nabytí právní moci rozhodnutí Ústavu o stanovení maximální ceny podle tohoto zákona. Maximální ceny stanovené podle dosavadních cenových předpisů pro léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, které na základě cenového předpisu vydaného podle tohoto zákona nepodléhají cenové regulaci maximální cenou, platí až do vydání cenového předpisu podle tohoto zákona.

2. V § 2 odstavec 1 písm. b) se za slovo „sídlo“ vkládají slova „nebo trvalý pobyt“.
2. Držitel rozhodnutí, výrobce nebo dovozce léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely je povinen podat žádost o stanovení maximální ceny do 90 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely podle cenového předpisu vydaného podle tohoto zákona podléhají regulaci maximální cenou a maximální cena nebyla stanovena podle dosavadních cenových předpisů. Úhrada stanovená pro tento léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely zaniká prvním dnem po uplynutí 90 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud v této lhůtě nebyla podána žádost o stanovení maximální ceny a výše a podmínek úhrady.

„^1a) § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.“.
Poznámka pod čarou č. 1a zní:
Dosavadní poznámky pod čarou č. 1a až 1f se označují jako poznámky pod čarou č. 1b až 1g, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
3. V § 2 odst. 2 se za slovo „která“ vkládají slova „je plátcem příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků podle zvláštního právního předpisu^1a),“.
3. Výše a podmínky úhrady léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely stanovené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za výši a podmínky úhrady podle tohoto zákona až do nabytí právní moci rozhodnutí Ústavu o stanovení výše a podmínek úhrady.

„(3) Zaměstnáním se pro účely zdravotního pojištění rozumí činnost zaměstnance [§ 5 písm. a)], ze které mu plynou od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle zvláštního právního předpisu^1a).“.
4. V § 2 odstavec 3 zní:
4. Řízení o stanovení maximální ceny pravomocně neukončená ke dni účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.

5. člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu,
5. V § 5 písmeno a) zní:
7. dobrovolného pracovníka pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu,“.
„a) je zaměstnancem; za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle zvláštního právního předpisu^1a), s výjimkou
6. osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, která v kalendářním měsíci nedosáhla započitatelného příjmu,
1. osoby, která má pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny,
2. žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků za práci z praktického výcviku,
3. osoby činné na základě dohody o provedení práce,
4. osoby, která v pracovním poměru vykonává sjednané práce jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele (dále jen „zaměstnanec na nepravidelnou výpomoc“) a která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu ve výši částky, která je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zvláštních právních předpisů (dále jen „započitatelný příjem“),
5. Ústav do 180 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona zahájí řízení o snížení maximální ceny u léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, které k 31. prosinci 2007 překračovaly omezení uvedené v § 39a odst. 2.

6. V § 5 písm. b) bod 7 se slova „je konána mimo vztah zakládající účast na nemocenském pojištění (nemocenské péči)“ nahrazují slovy „není považována za zaměstnání podle písmene a)“.

7. V § 6 věta druhá zní: „Zaměstnavatel je plátcem části pojistného z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků podle zvláštního právního předpisu³) zúčtovaných bývalému zaměstnanci po skončení zaměstnání.“.

8. V § 7 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „, a osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost)“.

e) u soudců den nástupu soudce do funkce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení výkonu funkce soudce,
^16c) § 44 až 47 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.
d) u zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti den, ve kterém poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti zaměstnanec začal vykonávat sjednanou práci, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána,
j) u dobrovolných pracovníků pečovatelské služby den, ve kterém začal dobrovolný pracovník poskytovat pečovatelskou službu, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, kdy přestal být dobrovolným pracovníkem pečovatelské služby,
f) u členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva den, od něhož členu náleží odměna za výkon funkce vyplácená členům zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, od něhož tato odměna nenáleží. Plní-li dosavadní starosta nebo primátor úkoly po uplynutí volebního období až do dne konání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva a je mu vyplácena odměna uvedená ve větě první, považuje se za zaměstnance ještě po dobu, po kterou mu náleží tato odměna; to platí obdobně pro hejtmana kraje a primátora hlavního města Prahy,
k) u pěstouna, který vykonává pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu^16c), den zahájení výkonu pěstounské péče, a za den ukončení zaměstnání se považuje den zániku výkonu pěstounské péče,
g) u poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu České republiky a poslanců Evropského parlamentu zvolených na území České republiky den zvolení, a za den ukončení zaměstnání se považuje den uplynutí volebního období, popřípadě den zániku mandátu,
„(2) Povinnost zaměstnavatele platit část pojistného za své zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3) a zaniká dnem skončení zaměstnání, s výjimkami stanovenými v § 6. Za den nástupu zaměstnance do zaměstnání se považuje
h) u členů vlády, prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu, členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členů Rady Českého telekomunikačního úřadu, finančního arbitra, zástupce finančního arbitra, Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv den nástupu do funkce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení výkonu funkce,
l) u pěstouna, kterému je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu^16d), den, od něhož náleží tato odměna, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, od něhož tato odměna nenáleží z jiných důvodů, než je dočasná pracovní neschopnost,
m) u odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody zařazených do práce den zařazení do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den odvolání z výkonu práce,
n) u osob činných v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik, den započetí výkonu práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den ukončení výkonu práce,
o) u zaměstnanců neuvedených pod písmeny a) až n) den, kdy začal zaměstnanec vykonávat práci, na jejímž základě mu plynou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, a za den ukončení zaměstnání se považuje den ukončení výkonu práce.
i) u fyzických osob, které nejsou uvedeny v písmenech e) až h), které byly jmenovány nebo zvoleny do funkce a jejich jmenováním nevznikl pracovní nebo služební poměr, den nástupu do funkce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení výkonu funkce,
a) u pracovního poměru včetně pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru,
b) u služebního poměru den, ve kterém zaměstnanec nastoupil k výkonu služby, jde-li o státního zaměstnance den nástupu služby, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení služebního poměru,
^16d) § 40a zákona č. 117/1995.“.
c) u členů družstva v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, den započetí práce pro družstvo, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení členství v družstvu,
9. V § 8 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 16c a 16d zní:

10. V § 11 odst. 1 písm. d) se slova „ani v souvislosti s poskytnutím této péče“ zrušují.

11. V § 11 odst. 1 písm. e) se slova „výdej léčivých přípravků“ nahrazují slovy „léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely“ a za slova „léčivé přípravky“ se vkládají slova „a potraviny pro zvláštní lékařské účely“.

12. V § 11 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až i), která znějí:
h) na vystavení dokladu o zaplacení regulačního poplatku podle § 16a odst. 1 písm. d) a o zaplacení doplatku za vydání částečně hrazeného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely zařízením lékárenské péče; zařízení lékárenské péče je povinno tento doklad pojištěnci na jeho žádost vydat,
„g) na vystavení dokladu o zaplacení regulačního poplatku podle § 16a; zdravotnické zařízení je povinno tento doklad pojištěnci na jeho žádost vydat,
i) na uhrazení částky přesahující limit pro regulační poplatky a doplatky za předepsané částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely podle § 16b zdravotní pojišťovnou ve lhůtě podle § 16b odst. 2.“.

„m) hradit zdravotnickému zařízení regulační poplatky podle § 16a“.
13. V § 12 se na konci písmene l) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní:

(6) Ze zdravotního pojištění se nehradí léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely uvedené v odstavci 5, pokud Ústav rozhodnutím úhradu nepřiznal. Ústav nepřizná úhradu, jde-li o léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely
e) o zařazení léčivého přípravku do referenční skupiny.
d) výši maximálních cen podle právních předpisů o regulaci cen vyhlášených ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví (dále jen „cenový předpis“)^23c),
c) nepřiznání úhrady léčivým přípravkům a potravinám pro zvláštní lékařské účely,
b) podmínění úhrady léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely uvedených v písmenu a) způsobem vyúčtování, preskripčními a indikačními omezeními nebo používáním při poskytování zdravotní péče na specializovaných pracovištích (dále jen „podmínky úhrady“),
a) výši úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely,
(7) Ústav rozhoduje o
Terapeutickou účinností se rozumí schopnost vyvolávat žádoucí účinek s použitím léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely i v podmínkách běžné klinické praxe. Účelnou terapeutickou intervencí se rozumí zdravotní péče poskytovaná k prevenci nebo léčbě onemocnění za účelem dosažení co nejúčinnější a nejbezpečnější léčby při zachování nákladové efektivity. Nákladovou efektivitou se rozumí určení poměru mezi celkovými náklady spojenými s použitím léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely a celkovými náklady spojenými s použitím léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely a celkovými náklady spojenými s jiným způsobem léčby při dosažení srovnatelného výsledku ověřeného v podmínkách klinické praxe; nákladově efektivní jsou léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, jejichž užití při léčbě je, pokud jde o náklady, výhodnější než užití jiného způsobu léčby při dosažení srovnatelného účinku.
d) nesplňují podmínky účelné terapeutické intervence.
^23c) § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 261/2007 Sb.“.
c) nemají dostatečné důkazy o terapeutické účinnosti, nebo
b) jejichž používání je z odborného hlediska nevhodné,
a) podpůrné a doplňkové,
„(5) Ze zdravotního pojištění se hradí při poskytování ambulantní zdravotní péče léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely obsahující léčivé látky ze skupin léčivých látek uvedených v příloze č. 2, pokud pro ně Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen „Ústav“) rozhodl o výši úhrady (§ 39h). V každé skupině léčivých látek uvedených v příloze č. 2 se ze zdravotního pojištění vždy plně hradí nejméně jeden léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely. Dále se ze zdravotního pojištění hradí individuálně připravované léčivé přípravky, radiofarmaka a transfúzní přípravky ve výši stanovené Ústavem opatřením obecné povahy. Ze zdravotního pojištění se při poskytování ústavní péče plně hradí léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, individuálně připravované léčivé přípravky, radiofarmaka a transfúzní přípravky, v provedení nejméně ekonomicky náročném, v závislosti na míře a závažnosti onemocnění, a pojištěnec se na jejich úhradě nepodílí.
14. V § 15 odstavce 5 až 7 včetně poznámky pod čarou č. 23c znějí:

Dosavadní odstavce 11 až 15 se označují jako odstavce 8 až 12.
15. V § 15 se odstavce 8 a 9 zrušují.

28. V § 32 odstavec 2 zní:
„(2) Požádá-li pojištěnec o vydání jiného léčivého přípravku se stejnou léčivou látkou, se stejnou cestou podání a se stejnou lékovou formou, nahradí jej lékárna v souladu se zvláštním právním předpisem³⁷) jiným léčivým přípravkem s nižším doplatkem, pokud předepisující lékař na receptu nevyznačil, že předepsaný léčivý přípravek nelze nahradit.“.

(7) Způsob hodnocení výše a podmínek úhrady stanovených v odstavcích 2 až 6, podmínky za nichž je léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely hrazen formou paušálu, na lékařský předpis nebo formou zvlášť účtovaného léčivého přípravku, stanoví Ministerstvo zdravotnictví prováděcím právním předpisem.
^42f) Například § 8 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
^42e) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.
^42d) § 17 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
^42c) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.
^42b) Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
^42a) Vyhláška č. 288/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o registraci léčivých přípravků, jejích změnách, prodloužení, klasifikaci léčivých přípravků pro výdej, převodu registrace, vydávání povolení pro souběžný dovoz, předkládání a navrhování specifických léčebných programů s využitím neregistrovaných humánních léčivých přípravků, o způsobu oznamování a vyhodnocování nežádoucích účinků léčivého přípravku, včetně náležitostí periodicky aktualizovaných zpráv o bezpečnosti, a způsob a rozsah oznámení o použití neregistrovaného léčivého přípravku (registrační vyhláška o léčivých přípravcích).

(5) Informace považované za předmět obchodního tajemství podle tohoto zákona může Ústav poskytnout na vyžádání pouze správním orgánům pro potřeby hodnocení cenové regulace, stanovení maximálních cen a výše a podmínek úhrady nebo v souvislosti s jejich správní, kontrolní nebo sankční činností, jakož i soudům a orgánům činným v trestním řízení. Na vyžádání poskytne tyto informace také Komisi Evropské unie.
(4) Jestliže žadatel dodatečně zveřejní některé informace, které označil podle § 39f odst. 11 za předmět obchodního tajemství, nelze tyto informace nadále za předmět obchodního tajemství považovat; o tom je povinen žadatel Ústav vyrozumět.
(3) Ústav umožní na žádost právnické osoby nebo fyzické osoby nahlížet do dokumentace, která byla předložena s žádostí o stanovení maximální ceny a stanovení výše a podmínek úhrady a která byla pořízena v průběhu řízení o stanovení maximální ceny nebo o stanovení výše a podmínek úhrady. Údaje označené při podání žádosti jako předmět obchodního tajemství Ústav neposkytne ani jinak nezveřejní.
c) aktualizovaný seznam léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely hrazených ze zdravotního pojištění; seznam obsahuje jejich úplný výčet spolu s výší a podmínkami úhrady s odůvodněním, jak byla výše a podmínky úhrady stanoveny.
b) seznam léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, u kterých byla maximální cena ve sledovaném období zvýšena, s uvedením její výše,
a) seznam léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, jejichž maximální cena byla stanovena ve sledovaném období, s uvedením její výše,
(2) Ústav jedenkrát za rok sděluje Komisi Evropské unie
c) revizní zprávu shrnující odůvodněné poznatky a vyhodnocené údaje podle § 39l.
b) seznam léčivých přípravků zařazených do referenčních skupin, výši základních úhrad referenčních skupin nebo výši úhrad nezařazených léčivých látek, nelze-li léčivý přípravek zařadit do referenční skupiny, s odůvodněním, jak byly základní úhrady stanoveny,
a) aktualizovaný seznam léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely hrazených ze zdravotního pojištění; seznam obsahuje jejich úplný výčet spolu s výší stanovené maximální ceny s odůvodněním, jak byly maximální ceny stanoveny, a s výší a podmínkami úhrady s odůvodněním, jak byla výše a podmínky úhrady stanoveny,
(1) Ústav zveřejňuje, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup,
Zveřejňování informací
(3) Oznamovací povinnost podle odstavců 1 a 2 platí pro zdravotní pojišťovny obdobně.
(2) Osoba, na jejíž žádost bylo vydáno rozhodnutí o stanovení maximální ceny nebo rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady, které nabylo právní moci před 31. lednem 2010, je povinna předložit Ústavu údaje v rozsahu stanoveném v § 39f odst. 5 a 6 do 31. ledna 2013 a poté každých 5 let. Osoba, na jejíž žádost bylo vydáno rozhodnutí o stanovení maximální ceny nebo rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady, které nabylo právní moci po 31. lednu 2010, je povinna předložit Ústavu údaje v rozsahu stanoveném v § 39f odst. 5 a 6 do 31. ledna 2018 a poté každých 5 let.
c) informovat Ústav o změně údajů nezbytných pro zajištění součinnosti Ústavu s držitelem rozhodnutí (například telefon, fax, adresa elektronické pošty).
b) vyhovovat dožádáním Ústavu týkajícím se údajů uvedených v písmenu a),
a) poskytovat Ústavu informace způsobilé ovlivnit podmínky pro stanovenou maximální cenu nebo výši a podmínky úhrady podle § 39b odst. 2 písm. a), c) a f) až i),
(1) Po nabytí právní moci rozhodnutí o stanovení maximální ceny nebo rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady je osoba, na jejíž žádost bylo rozhodnutí vydáno (dále jen „držitel rozhodnutí“), povinna neprodleně
Poskytování informací
(3) Na základě poznatků získaných podle odstavců 1 a 2 Ústav zpracovává revizní zprávu včetně návrhu na úpravu referenčních skupin a postupuje podle § 39f odst. 4, § 39i nebo § 39j odst. 1 písm. b).
(2) Ústav pravidelně vyhodnocuje údaje získané z vlastní činnosti a od třetích osob a zjištěný stav úhrad.
(1) Ústav pravidelně hodnotí nejméně jedenkrát ročně soulad stanovené výše a podmínek úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely s tímto zákonem, a to zejména splnění očekávaných výsledků a důvodů farmakoterapie [§ 39f odst. 5 písm. f)], účelnost stanovení referenčních skupin, výše základní úhrady, podmínek úhrady, hodnocení klinické a nákladové efektivity a porovnání s původními cíli farmakoterapie.
Pravidelná revize systému úhrad
V případě mimořádně velkého počtu žádostí o zvýšení maximální ceny může Ústav lhůtu uvedenou v § 39g odst. 2 prodloužit usnesením o 60 dnů, a to pouze jednou. Žadateli a osobám uvedeným v § 39f odst. 2 písm. a) a b), nejsou-li žadatelem, oznamuje Ústav prodloužení lhůty před jejím uplynutím.
Mimořádné prodloužení lhůty
(3) Ústav rozhodne o zrušení stanovené maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady podle odstavce 1 nebo 2 nejpozději ve lhůtě 75 dnů ode dne, kdy bylo řízení zahájeno.
b) z moci úřední, pokud byla zrušena registrace léčivého přípravku, u neregistrovaného léčivého přípravku byl ukončen specifický léčebný program, léčivý přípravek není dodáván na český trh více než 12 měsíců, nebo pokud osoba, na jejíž žádost bylo vydáno rozhodnutí, nesplní povinost uvedenou v § 39m odst. 2.
a) na žádost osoby uvedené v § 39f odst. 2 písm. a), b) nebo c),
(2) Ústav rozhodne o zrušení výše a podmínek úhrady
d) z moci úřední, jestliže léčivý přípravek není dodáván déle než 12 měsíců na český trh.
c) z moci úřední v případě změny cenové regulace stanovené cenovým předpisem^23c), nebo
b) z moci úřední, pokud byla zrušena registrace léčivého přípravku, nebo u neregistrovaného léčivého přípravku byl ukončen specifický léčebný program,
a) na žádost osoby uvedené v § 39f odst. 2 písm. a) nebo b),
(1) Ústav rozhodne o zrušení stanovené maximální ceny
Zrušení rozhodnutí o stanovení maximální ceny a rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady
(4) Při řízení o změně se postupuje podle § 39g a 39h obdobně.
(3) Ústav rozhodne o snížení, popřípadě o změně podmínek úhrady též, je-li toto snížení součástí opatření schválených vládou k zajištění finanční stability systému zdravotního pojištění^42f). Úhradu léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely Ústav upraví v nezbytném rozsahu, postupně od referenčních skupin částečně hrazených, po referenční skupiny léčivých přípravků život zachraňujících.
(2) Ústav rozhodne z moci úřední o změně stanovené maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady, jestliže vyšly najevo nové, nebo dříve neznámé skutečnosti, které jsou způsobilé ovlivnit stanovenou maximální cenu nebo výši a podmínky úhrady. Změnu provede Ústav neprodleně, jestliže předpokládaná úspora prostředků zdravotního pojištění pro v zásadě zaměnitelné léčivé přípravky je vyšší než 50 000 000 Kč ročně, jinak v rámci pravidelné revize systému úhrad jedenkrát ročně.
b) § 39f odst. 2 písm. a) až c), pokud jde o stanovení výše a podmínek úhrady.
a) § 39f odst. 2 písm. a) a b), pokud jde o maximální cenu,
(1) Ústav rozhodne o změně stanovené maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady na žádost osoby uvedené v
Změny rozhodnutí o stanovení maximální ceny a rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady
(3) Rozhodnutí o stanovení maximální ceny a rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady, jakož i o jejich změně nebo zrušení je vykonatelné od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém rozhodnutí nabylo právní moci.
(2) Není-li rozhodnutí vydáno ve lhůtách stanovených tímto zákonem, může osoba která podala žádost o stanovení maximální ceny, uvést léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely na trh za cenu, kterou navrhla v žádosti.
(1) Ústav rozhodnutím stanoví maximální cenu nebo stanoví výši a podmínky úhrady, jsou-li splněny podmínky pro jejich stanovení podle tohoto zákona. Stanovená výše úhrady se nepoužije, pokud cena léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely pro konečného spotřebitele je nižší, než výše úhrady stanovená Ústavem v rozhodnutí; v takovém případě se hradí úhrada pouze do výše ceny pro konečného spotřebitele. Stanovená výše a podmínky úhrady se rovněž nepoužije, pokud zdravotní pojišťovna postupuje podle § 39c odst. 6.
Rozhodnutí o stanovení maximální ceny a o stanovení výše a podmínek úhrady
(7) V řízení o stanovení maximální ceny, v řízení o stanovení výše a podmínek úhrady, jakož i v řízení o změně nebo zrušení stanovené maximální ceny nebo stanovené výše a podmínek úhrady, se použijí ustanovení o řízení s velkým počtem účastníků podle správního řádu^42e).
(6) Dojde-li v průběhu řízení o stanovení maximální ceny nebo řízení o stanovení výše a podmínek úhrady ke změnám předložených údajů a dokumentace, je žadatel povinen tyto změny neprodleně oznámit Ústavu.
(5) Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy 30 dní od zahájení řízení; tuto lhůtu Ústav může usnesením prodloužit.
(4) Při rozhodování o výši a podmínkách úhrady Ústav léčivému přípravku nebo potravině pro zvláštní lékařské účely stanoví základní úhradu podle § 39c. Při stanovení výše a podmínek úhrady tohoto léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely základní úhradu zvýší nebo sníží na základě posouzení podmínek stanovených v § 39b odst. 2 způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem (§ 39b odst. 7).
(3) Jestliže navrhovaná maximální cena uvedená v žádosti podané osobami uvedenými v § 39f odst. 2 písm. a) nebo b) je nižší, než maximální cena zjištěná podle § 39a odst. 2, Ústav žádosti vyhoví.
(2) Ústav rozhodne o maximální ceně a výši a podmínkách úhrady nejpozději do 75 dnů ode dne, kdy bylo řízení zahájeno; v případě společného řízení o stanovení maximální ceny a o stanovení výše a podmínek úhrady činí tato lhůta 165 dnů.
(1) Účastníkem řízení o stanovení maximální ceny a řízení o stanovení výše a podmínek úhrady jsou osoby, které podaly žádost, zdravotní pojišťovny, nejsou-li osobami, které podaly žádost, držitel registrace, jde-li o registrovaný léčivý přípravek, dovozce nebo tuzemský výrobce, jde-li o neregistrovaný léčivý přípravek používaný ve schváleném specifickém léčebném programu, nebo o potravinu pro zvláštní lékařské účely.
Řízení o stanovení maximální ceny a řízení o stanovení výše a podmínek úhrady
j) základní údaje o nákladech stávajících možností léčby nebo farmakoterapie, s odhadem dopadů na prostředky zdravotního pojištění, odhadovanou spotřebu a odhadovaný počet pacientů léčených posuzovaným léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely.
i) podstatné části ujednání o cenách léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely a dobách jejich platnosti obsažené v dohodách se zdravotními pojišťovnami podle odstavce 6,
h) srovnání informací obsažených v souhrnech údajů o přípravku podle odstavce 6,
g) obchodní názvy, cenu, výši a podmínky úhrady z veřejných prostředků, způsob úhrady nebo její omezení v zemích Evropské unie, kde je léčivý přípravek obchodován podle odstavce 6,
f) výsledky dostupných klinických hodnocení s uvedením dávek, s nimiž byly studie prováděny, farmakoekonomických hodnocení, zejména analýzy nákladové efektivity a analýzy dopadu podle odstavce 6,
e) dávkování, definovanou denní dávku doporučenou Světovou zdravotnickou organizací a obvyklou denní terapeutickou dávku pro léčebné indikace, pro něž je požadována úhrada, počet denních dávek v balení podle odstavce 5,
d) u neregistrovaných léčivých přípravků údaj o složení léčivého přípravku, léčivé látky s uvedením mezinárodního nechráněného názvu doporučeného Světovou zdravotnickou organizací, pokud takový název existuje,
c) kvantifikovatelné a hodnotitelné očekávané výsledky a důvody farmakoterapie, jichž má být dosaženo zařazením léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely do systému úhrad ze zdravotního pojištění,
b) identifikaci žadatele,
a) obchodní název léčivého přípravku a kód přidělený Ústavem, je-li léčivý přípravek registrován, nebo obchodní název potraviny pro zvláštní lékařské účely,
(11) Žadatel, který podal žádost o stanovení maximální ceny nebo o stanovení výše a podmínek úhrady, je oprávněn označit některé z informací obsažených v žádosti nebo v přílohách k žádosti za předmět obchodního tajemství^42d). Za předmět obchodního tajemství podle tohoto zákona nelze označit
(10) Žadatel uvedený v odstavci 2 písm. c) přikládá k žádosti pouze podklady uvedené v odstavci 6 písm. d) až f).
(9) Žádost o stanovení maximální ceny musí obsahovat údaje a přílohy podle odstavce 5 písm. a) až c) a i) a podle odstavce 6 písm. c), f) a h). Jestliže žadatel současně žádá o stanovení výše úhrady, nepředkládá samostatnou žádost o stanovení maximální ceny, pouze do žádosti o stanovení úhrady uvede, že žádá současně o stanovení maximální ceny.
(8) Žadatel o stanovení výše a podmínek úhrady není povinen předložit podklady uvedené v odstavci 5 písm. f) a v odstavci 6 písm. a), b), d) a e), pokud posuzovaný léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely je generikem k léčivému přípravku nebo potravině pro zvláštní lékařské účely, jemuž již byla v České republice stanovena úhrada, nebo je s ním v zásadě terapeuticky zaměnitelný, a žadatel nežádá zvýšení základní úhrady. Je-li navrhované použití léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely odlišné od použití v zásadě terapeuticky zaměnitelného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, na který žadatel odkazuje, nebo má být léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely používán s odlišnými cíli farmakoterapie, v odlišných dávkách nebo pro odlišné léčebné indikace, ustanovení věty první se nepoužije.
(7) Strukturu údajů a náležitosti dokumentace podle odstavců 5 a 6 stanoví Ministerstvo zdravotnictví prováděcím právním předpisem.
g) kopii rozhodnutí o specifickém léčebném programu^42b), není-li léčivý přípravek registrován.
f) předběžná ujednání se zdravotními pojišťovnami, týkají-li se objemu dodávek, cen nebo úhrad projednávaného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, uzavřená ve veřejném zájmu (§ 17 odst. 3) s držitelem registrace, je-li k takové dohodě výrobcem zmocněn, nebo s výrobcem nebo dovozcem léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely,
e) návrh na stanovení zvýšené úhrady podle § 39b odst. 6 s vymezením, pro které skupiny pacientů či indikací má být stanovena a její odůvodnění,
d) základní údaje o nákladech stávajících možností léčby nebo farmakoterapie s odhadem dopadů posuzovaného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely na prostředky zdravotního pojištění; odhadované spotřebě a odhadovaném počtu pacientů léčených posuzovaným léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely,
c) seznam států Evropské unie, ve kterých je příslušný léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely dostupný, s uvedením příslušných obchodních názvů, výši výrobní ceny a ceny pro konečného spotřebitele, výši a podmínky úhrady z veřejných prostředků a čestné prohlášení žadatele, že je léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely za uvedených podmínek v jednotlivých zemích obchodován; v případě žádosti o zvýšení ceny, není-li léčivý přípravek na trhu v zemích referenčního koše, může žadatel uvést cenu nejlevnějšího generika ostatních výrobců,
b) rozdíly v souhrnech údajů o přípravku, je-li přípravek v členských státech Evropské unie registrován národními registracemi a jednotlivé souhrny se obsahově odlišují,
a) výsledky dostupných klinických hodnocení s uvedením dávek, s nimiž byly studie prováděny, farmakoekonomických hodnocení, zejména analýzy nákladové efektivity a analýzy dopadu na finanční prostředky zdravotního pojištění (dále jen „analýza dopadu“),
(6) K žádosti žadatel přiloží
i) navrhovanou maximální cenu léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely v korunách českých, podléhá-li léčivý přípravek cenové regulaci maximální cenou a tato cena nebyla dosud stanovena, kalkulaci ceny v případě, že cena léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely je usměrněna podle cenových předpisů, popřípadě navrhovanou tržní cenu, jestliže léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely není cenově regulován.
h) navrhovanou výši úhrady v korunách českých na jednu terapeutickou denní dávku, navrhované další podmínky úhrady,
g) dávkování, definovanou denní dávku doporučenou Světovou zdravotnickou organizací a obvyklou denní terapeutickou dávku pro léčebné indikace, pro něž je požadována úhrada, počet denních dávek v balení,
f) kvantifikovatelné a hodnotitelné očekávané výsledky a důvody farmakoterapie, jichž má být dosaženo zařazením léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely do systému úhrad ze zdravotního pojištění pro všechny indikace, pro něž je navrhována úhrada, stanovené na základě uvedených objektivních a ověřitelných kritérií,
e) léčebné indikace, pro něž je navrhována úhrada,
d) u neregistrovaných léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely údaj o jeho složení, léčivé látce s uvedením mezinárodního nechráněného názvu doporučeného Světovou zdravotnickou organizací, pokud takový název existuje,
c) lékovou formu, velikost balení, způsob a cestu podání,
b) název léčivého přípravku, kód přidělený Ústavem, je-li léčivý přípravek registrován,
a) název nebo obchodní firmu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, adresu sídla žadatele,
(5) Žádost o stanovení výše úhrady musí obsahovat
(4) Ústav zahájí řízení o stanovení maximální ceny nebo o stanovení výše a podmínek úhrady i z moci úřední, je-li na stanovení maximální ceny nebo na stanovení výše a podmínek úhrady veřejný zájem.
(3) Žádost o stanovení maximální ceny mohou podat osoby uvedené v odstavci 2 písm a) a b).
c) zdravotní pojišťovna.
b) dovozce nebo tuzemský výrobce léčivého přípravku, je-li jím dovážený nebo vyráběný léčivý přípravek používán na území České republiky v rámci specifického léčebného programu nebo jiný předkladatel specifického léčebného programu^42b),
a) držitel rozhodnutí o registraci léčivého přípravku, je-li léčivý přípravek registrován^42b), a dovozce nebo tuzemský výrobce potraviny pro zvláštní lékařské účely,
(2) Žádost o stanovení výše a podmínek úhrady mohou podat
(1) Žádost o stanovení maximální ceny nebo žádost o stanovení výše a podmínek úhrady se podává jednotlivě pro každou lékovou formu léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely.
Žádost o stanovení maximální ceny a žádost o stanovení výše a podmínek úhrady
(8) Pro zahájení, podmínky, průběh a ukončení cenové soutěže se ustanovení zákona o veřejných zakázkách^42c) nepoužijí. Odvolání proti výsledkům cenové soutěže nemá odkladný účinek.
(7) Od okamžiku doručení oznámení o přijetí nabídky je navrhovatel povinen cenu, která byla přijata Ústavem, nepřekračovat po dobu následujících 12 měsíců. Ústav navrhovatele zprostí povinnosti stanovené ve větě první, pokud prokáže, že došlo k takové jím nezpůsobené a předem nepředvídatelné podstatné změně podmínek, že nelze nadále spravedlivě požadovat, aby přijatou cenu nepřekračoval. Pokud nebyl navrhovatel zproštěn povinnosti dodržovat přijatou cenu, uloží Ústav za překročení přijaté ceny pokutu až do výše 10 000 000 Kč. Při ukládání pokuty Ústav přihlíží k závažnosti porušení, k míře zavinění a k okolnostem, za nichž k porušení povinnosti došlo. Pokuty ukládá a vybírá Ústav. Pokuty vymáhá celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
(6) V případě, kdy by navrhované ceny ani po úpravě podle odstavce 4 nevedly k úspoře finančních prostředků zdravotního pojištění, Ústav cenovou soutěž zruší a její zrušení oznámí ve Věstníku Státního ústavu pro kontrolu léčiv a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Proti zrušení cenové soutěže nelze podat opravný prostředek.
(5) Do 15 dnů ode dne, k němuž bylo možno podat upravenou nabídku, Ústav vyhodnotí nejnižší nabídku, která musí být nižší než dosavadní výše základní úhrady. Ústav oznámí navrhovateli, který navrhl nejnižší cenu, přijetí jeho nabídky a výsledek zveřejní ve Věstníku Státního ústavu pro kontrolu léčiv a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Podle přijatého návrhu upraví Ústav základní úhradu referenční skupiny.
(4) Nabízené ceny Ústav zveřejní oznámením ve Věstníku Státního ústavu pro kontrolu léčiv a způsobem umožňujícím dálkový přístup spolu s uvedením lhůty, do které mohou navrhovatelé upravit nabídku. Lhůta pro úpravu nabídky činí 10 dní ode dne zveřejnění podle věty první. Navrhovanou cenu lze pouze snížit.
(3) Nabídky ceny mohou podat osoby uvedené v § 39f odst. 2 písm. a) a b) (dále jen „navrhovatel“). Nabídka musí obsahovat údaj o názvu nebo obchodní firmě navrhovatele, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, adresu sídla navrhovatele, název dostupného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, kód přidělený Ústavem, je-li léčivý přípravek registrován, údaj o lékové formě, velikosti balení, způsobu a cestě podání, navrhované ceně v korunách českých a prohlášení, kterým se navrhovatel zavazuje dodávat léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely za navrhovanou cenu na český trh po dobu 12 měsíců ode dne přijetí nabídky.
(2) Ústav zahájí cenovou soutěž oznámením ve Věstníku Státního ústavu pro kontrolu léčiv a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Oznámení musí obsahovat jasné vymezení referenčních skupin, pro které se cenová soutěž vypisuje a údaj, do kdy je možné podávat nabídky ceny léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely. Lhůta pro podávání nabídek cen činí 30 dní ode dne zveřejnění oznámení.
(1) Za účelem zajištění plně hrazených léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely a k zajištění účelného vynakládání prostředků zdravotního pojištění, může Ústav vypisovat v referenčních skupinách, do kterých spadají nejméně 3 léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely od nejméně 2 výrobců, soutěž o nejnižší cenu léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely (dále jen „cenová soutěž“). Cenovou soutěž může Ústav vypsat i v referenčních skupinách uvedených v § 39c odst. 3 s cílem zabezpečit i nejnižší doplatek pro pojištěnce. Ústav cenovou soutěž vypíše vždy, požádá-li o její vypsání zdravotní pojišťovna.
Soutěž o nejnižší cenu
(2) Výše a podmínky dočasné úhrady se stanoví na dobu 12 měsíců a lze je stanovit i opakovaně, nejvýše však třikrát.
(1) Je-li to ve veřejném zájmu (§ 17 odst. 3), Ústav rozhodne o výši a podmínkách dočasné úhrady vysoce inovativního přípravku, u něhož není znám dostatek údajů o nákladové efektivitě nebo výsledcích léčby při použití v klinické praxi, a to pouze tehdy, odůvodňují-li dostupné údaje dostatečně průkazně přínos vysoce inovativního přípravku pro léčbu a splňuje-li vysoce inovativní přípravek ostatní podmínky pro stanovení úhrady a je-li hrazen z veřejných prostředků alespoň v 1 zemi referenčního koše. Při stanovení základní úhrady Ústav postupuje podle § 39c obdobně.
Zásady pro úhradu vysoce inovativních přípravků
(6) Ministerstvo zdravotnictví může prováděcím právním předpisem určit referenční skupiny, ve kterých zdravotní pojišťovny mohou výši úhrady léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely zvýšit a podmínky úhrady upravit ve prospěch pacienta nad úroveň stanovenou Ústavem. Zdravotní pojišťovna je povinna přistupovat při odchylné úpravě výše a podmínek úhrady ke všem léčivým přípravkům nebo potravinám pro zvláštní lékařské účely zařazeným do referenční skupiny stejně.
(5) V případě, že po stanovení úhrady podle § 39b až 39e není v některé ze skupin léčivých látek uvedených v příloze č. 2 alespoň 1 léčivý přípravek plně hrazen, Ústav upraví rozhodnutím úhrady tak, aby nejméně nákladný léčivý přípravek náležející do této skupiny byl plně hrazen.
(4) U léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, který nelze zařadit do žádné referenční skupiny, Ústav stanoví základní úhradu léčivé látce v tomto léčivém přípravku nebo potravině pro zvláštní lékařské účely obsažené. Při stanovení základní úhrady Ústav postupuje podle odstavců 2 a 3 obdobně. Základní úhrada léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely nezařazených do referenční skupiny, kterému byla maximální cena stanovena podle § 39a odst. 2 písm. b), činí nejvýše 70 % stanovené maximální ceny.
(3) Základní úhrada v referenčních skupinách v zásadě zaměnitelných léčivých přípravků, jejichž terapeutická účinnost je nízká, nepoužívají se k příčinné léčbě onemocnění, nebo se používají k léčbě nezávažných onemocnění, činí nejvýše 60 % úhrady stanovené podle odstavce 2.
d) nejvyšší ceny pro konečného spotřebitele obsažené v písemném ujednání uzavřeném ve veřejném zájmu (§ 17 odst. 3) zdravotní pojišťovnou s držitelem registrace, výrobcem nebo dovozcem, je-li tato cena nižší, než je cena podle písmene a), b) nebo c), a je-li ujednání uzavřeno pro všechny dodávky léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely na trh České republiky.
c) ceny pro konečného spotřebitele, která je výsledkem cenové soutěže podle § 39e, je-li tato cena nižší, než je cena zjištěná podle písmene a) nebo b),
b) denních nákladů jiné terapie, je-li srovnatelně účinná a nákladově efektivní ve srovnání s užitím léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely podle písmene a) a tyto skutečnosti jsou Ústavu při stanovení základní úhrady známy, přičemž se zohledňuje potřebná doba terapie léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely a potřebná doba srovnatelné léčby,
a) nejnižší ceny pro konečného spotřebitele připadající na denní terapeutickou dávku léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely zařazených do referenční skupiny, zjištěné v kterékoliv zemi Evropské unie pro léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely dostupné v České republice; dostupným léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely se rozumí takový léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely, jehož podíl na celkovém objemu prodeje v zásadě zaměnitelných léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely jedné léčivé látky činil v uplynulém kalendářním čtvrtletí nejméně 3 %; zahraniční cena pro konečného spotřebitele se pro účely stanovení základní úhrady upravuje o případné rozdíly ve výši daní a obchodních přirážek mezi státem, kde byla zjištěna a Českou republikou,
(2) Základní úhrada se v referenčních skupinách stanoví ve výši
(1) Ústav zařazuje léčivý přípravek v rámci řízení podle § 39g do referenční skupiny. Základní úhrada léčivého přípravku se rovná základní úhradě referenční skupiny, do které byl léčivý přípravek zařazen. Základní úhrada je úhrada pro obvyklou denní terapeutickou dávku léčivých látek obsažených v léčivých přípravcích a je shodná pro celou referenční skupinu. Referenčními skupinami jsou skupiny léčivých přípravků v zásadě terapeuticky zaměnitelných s obdobnou nebo blízkou účinností a bezpečností a obdobným klinickým využitím. Seznam referenčních skupin stanoví Ministerstvo zdravotnictví prováděcím právním předpisem.
Dosavadní části šestá až dvanáctá se označují jako části sedmá až třináctá.“.
(6) Ústav stanoví léčivému přípravku nebo potravině pro zvláštní lékařské účely vedle výše a podmínek úhrady odpovídající základní úhradě referenční skupiny i jednu další úhradu zvýšenou tam, kde je tato zvýšená úhrada vhodná na základě hodnocení léčivé látky, léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely nebo lékové formy pro vybranou indikaci nebo pro určitou skupinu pacientů. Pro stanovení zvýšené úhrady se použijí ustanovení pro stanovení úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely obdobně.
e) v případech, kdy příslušné omezení existuje a je uplatňováno v zemích referenčního koše, popřípadě v dalších členských státech Evropské unie.
d) jde-li o vysoce nákladnou léčbu, jejíž náklady na rok představují alespoň jednu desetinu hrubého domácího produktu připadajícího na 1 osobu v České republice za uplynulý kalendářní rok,
c) jestliže to je nezbytné k zajištění účelného a hospodárného používání léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely,
b) jestliže z dosaženého poznání v rámci výzkumu nebo použití léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely v praxi vyplývá, že léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely má významnou terapeutickou hodnotu právě pro určité skupiny pacientů, určité indikace, nebo za určitých podmínek klinické praxe,
a) vyžadují-li to odborná hlediska nebo hlediska bezpečnosti spojená s léčbou tímto léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely,
(5) Léčivému přípravku nebo potravině pro zvláštní lékařské účely lze i bez návrhu stanovit podmínky úhrady
(4) V případě stanovení výše a podmínek úhrady léčivého přípravku, který je prvním generikem v příslušné referenční skupině, se základní úhrada referenční skupiny (§ 39c) snižuje nejméně o 20 % v závislosti na výši ceny tohoto léčivého přípravku (§ 39a odst. 4). Stejně se postupuje u prvního generika léčivé látky nezařazené do referenční skupiny.
(3) Ústav může stanovit úhradu u neregistrovaného léčivého přípravku, jestliže je jeho použití dostatečně odůvodněné současným vědeckým poznáním a je jedinou možností léčby, nebo je-li jeho použití nákladově efektivní ve srovnání s dostupnou léčbou, a to na dobu schváleného specifického léčebného programu^42b). Ústav může stanovit úhradu u registrovaného léčivého přípravku i pro indikace v souhrnu údajů o přípravku neuvedené, jestliže je použití léčivého přípravku dostatečně odůvodněno současným vědeckým poznáním a je-li použití léčivého přípravku jedinou možností léčby, nebo je-li nákladově efektivní ve srovnání se stávající léčbou.
k) doporučené postupy odborných institucí a odborníků, a to vždy z hlediska nákladové efektivity a s ohledem na dopad na finanční prostředky zdravotního pojištění.
j) předpokládaný dopad úhrady na finanční prostředky zdravotního pojištění,
i) jeho nahraditelnost jiným léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely, hrazenou ze zdravotního pojištění a porovnání jejich cen a stanovených úhrad s cenou posuzovaného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely,
h) míra součinnosti osoby, které je podáván,
g) nezbytná délka léčby,
f) obvyklé dávkování,
e) vhodnost cesty podání, lékové formy, síly a velikost balení,
d) veřejný zájem (§ 17 odst. 3),
c) nákladová efektivita a náklady a přínosy vyvolané jeho užíváním s ohledem na jednoho pojištěnce a celkové náklady na zdravotní péči hrazenou ze zdravotního pojištění,
b) závažnost onemocnění, k jejímuž léčení je určen,
a) jeho terapeutická účinnost a bezpečnost,
(2) Při stanovení výše a podmínek úhrady se u léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely posuzují
(1) O výši a podmínkách úhrady léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely rozhoduje Ústav. Takové rozhodnutí Ústav může vydat v případě, že léčivý přípravek byl registrován, nebo bylo schváleno použití neregistrovaného léčivého přípravku v rámci specifického léčebného programu podle zvláštního právního předpisu^42b). Jde-li o léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely podléhající cenové regulaci maximální cenou^23c), Ústav vydá rozhodnutí, pokud tato cena již byla stanovena nebo řízení o stanovení maximální ceny probíhá současně s řízením o stanovení výše a podmínek úhrady.
Zásady stanovení nebo změn výše a podmínek úhrady léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely
(5) Maximální cena léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, obsahujícího léčivou látku, kterou lze využít k léčbě onemocnění, která dosud nebyla ovlivnitelná jiným léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely nebo představuje zásadní zlepšení léčby (dále jen „vysoce inovativní přípravek“), u něhož není znám dostatek údajů o nákladové efektivitě nebo výsledcích léčby při použití v klinické praxi a který podléhá cenové regulaci maximální cenou podle cenového předpisu^23c), se stanoví podle odstavce 2 písm. a). Pokud nelze stanovit maximální cenu podle odstavce 2 písm. a), stanoví se maximální cena ve výši ceny zjištěné alespoň v 1 zemi referenčního koše nebo ve výši průměru výrobních cen zjištěných ve 2 zemích referenčního koše; v případech, kdy nelze použít tento postup, postupuje se podle odstavce 2 písm. b) nebo c).
(4) V případě vstupu na trh léčivého přípravku, který je v referenční skupině (§ 39c) prvním generikem k léčivému přípravku, u něhož je podle cenového předpisu^23c) stanoven tento způsob regulace cen, stanoví Ústav maximální cenu o 20 % nižší, než je maximální cena původního léčivého přípravku, pokud cena navrhovaná žadatelem nebo zjištěná podle odstavce 1, není nižší. Stejně se postupuje u prvního generika léčivého přípravku nezařazeného do referenční skupiny.
(3) Seznam zemí referenčního koše stanoví Ministerstvo zdravotnictví prováděcím právním předpisem.
c) výrobní cenu nejbližšího terapeuticky porovnatelného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, které jsou dostupné v České republice, a není-li takových, nejnižší výrobní cenu nejbližšího terapeuticky porovnatelného přípravku v členských státech Evropské unie, nelze-li postupovat podle písmene a) nebo b).
b) průměr 3 nejnižších výrobních cen posuzovaného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely v ostatních členských státech Evropské unie, nelze-li postupovat podle písmene a),
a) průměr výrobních cen posuzovaného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely v členských státech Evropské unie s paritou kupní síly blízkou České republice, které provádějí cenovou regulaci léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely (dále jen „referenční koš“), je-li posuzovaný výrobek na trhu nejméně ve třech zemích referenčního koše; tato podmínka se považuje za splněnou i tehdy, jestliže posuzovaný výrobek není na trhu v potřebném počtu zemí referenčního koše, ale na žádost osoby uvedené v § 39f odst. 2 písm. a) nebo b) se k výpočtu průměru výrobních cen namísto jedné nebo více cen posuzovaného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, použije cena výrobce nejlevnějšího generika^42a) na trhu v zemi referenčního koše,
(2) Ústav stanoví maximální cenu výrobce tak, aby nepřekročila
(1) O maximálních cenách hromadně vyráběných léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, o nichž je podle cenového předpisu^23c) stanoven tento způsob regulace cen, rozhoduje Ústav.
Stanovení maximálních cen léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely
REGULACE CEN A ÚHRAD LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ A POTRAVIN PRO ZVLÁŠTNÍ LÉKAŘSKÉ ÚČELY
„ČÁST ŠESTÁ
29. Za část pátou se vkládá nová část šestá, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 42a až 42f zní:

30. V § 42 odst. 3 se slova „omezeními stanovenými v příloze č. 2 tohoto zákona“ nahrazují slovy „podmínkami stanovenými v rozhodnutí Ústavu o výši a podmínkách úhrady“.

25. V § 22 větě první se za slova „cizí pomoci“ vkládají slova „a paliativní péče, poskytovaná pojištěncům v terminálním stavu“.

24. V § 17 odst. 7 se slova „vyhláškou Ministerstva zdravotnictví“ nahrazují slovem „Ústavem“ a slova „pokud jsou v této příloze označeny příslušnými symboly“ nahrazují slovy „u nichž rozhodne Ústav o takovém způsobu úhrady“.

23. V § 17 odst. 6 větě páté se slova „výsledek dohodovacího řízení není v souladu“ nahrazují slovy „tato dohoda není v souladu“ a na konci odstavce 6 se doplňuje věta „Vyhláška podle věty čtvrté a páté se použije, pokud se zdravotnické zařízení a zdravotní pojišťovna za podmínky dodržení zdravotně pojistného plánu zdravotní pojišťovny nedohodnou o způsobu úhrady, výši úhrady a regulačních omezeních jinak.“.

22. V § 17 odst. 6 větě čtvrté se slova „výsledek dohody“ nahrazují slovem „dohoda“ a slovo „jej“ se nahrazuje slovem „ji“.

21. V § 17 odst. 6 větě druhé se slova „a garantem řádného průběhu“ zrušují.

20. V § 17 odst. 6 větě první se slova „objemu poskytnuté zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění“ zrušují.

„(5) Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami vydává Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.“.
19. V § 17 odstavec 5 zní:

b) 30 Kč za návštěvu u klinického psychologa,
(3) Při změně zdravotní pojišťovny v průběhu kalendářního roku je zdravotní pojišťovna, u které byl pojištěnec pojištěn, povinna oznámit nové zdravotní pojišťovně pojištěnce skutečnosti rozhodné pro výpočet částky podle odstavce 2. Částku podle odstavce 2 uhradí pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci zdravotní pojišťovna, u které je pojištěnec pojištěn k poslednímu dni kalendářního roku, ve kterém byl limit překročen. Zdravotní pojišťovna uvedená ve větě druhé oznámí zdravotním pojišťovnám, u kterých byl pojištěnec v kalendářním roce pojištěn, celkovou částku, o kterou byl limit tohoto pojištěnce překročen, jakož i poměrnou částku vypočtenou podle doby pojištění připadající na pojišťovnu, které je částka oznamována. Zdravotní pojišťovny jsou povinny částku na ně připadající uhradit zdravotní pojišťovně uvedené ve větě druhé do 30 dnů ode dne doručení oznámení o výši této částky.
(2) Zdravotní pojišťovna je povinna uhradit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci částku, o kterou překračuje součet regulačních poplatků a doplatků, oznámených zdravotnickými zařízeními zdravotní pojišťovně podle § 16a odst. 6 a 7, limit podle odstavce 1, a to do 60 kalendářních dnů po uplynutí kalendářního čtvrtletí, ve kterém byl limit překročen. V kalendářních čtvrtletích následujících po kalendářním čtvrtletí, ve kterém byl limit podle odstavce 1 již překročen, je zdravotní pojišťovna povinna uhradit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci částku ve výši součtu regulačních poplatků a doplatků za příslušné kalendářní čtvrtletí, oznámených zdravotnickými zařízeními zdravotní pojišťovně podle § 16a odst. 6 a 7, a to do 60 kalendářních dnů po uplynutí každého takového kalendářního čtvrtletí. Částku podle věty první nebo druhé, která v kalendářním čtvrtletí nepřesáhla 50 Kč, uhradí zdravotní pojišťovna do 60 kalendářních dnů po uplynutí posledního kalendářního čtvrtletí v kalendářním roce.
a) 30 Kč za
1. návštěvu, při které bylo provedeno klinické vyšetření^27a) (dále jen „návštěva“) u praktického lékaře, praktického lékaře pro děti a dorost, ženského lékaře, nebo za návštěvu, při které bylo provedeno vyšetření u zubního lékaře,
(1) Pokud celková částka uhrazená pojištěncem nebo za něj jeho zákonným zástupcem za regulační poplatky podle § 16a odst. 1 písm. a) až d) a za doplatky za předepsané ze zdravotního pojištění částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, vydané na území České republiky, překročí v kalendářním roce limit ve výši 5 000 Kč, je zdravotní pojišťovna povinna uhradit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci částku, o kterou je tento limit překročen. Do limitu podle věty první se započítávají doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely pouze ve výši doplatku na nejlevnější na trhu dostupné léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely s obsahem stejné léčivé látky a stejné cesty podání. To neplatí, pokud předepisující lékař na receptu vyznačil, že předepsaný léčivý přípravek nelze nahradit (§ 32 odst. 2); v takovém případě se do limitu započítává doplatek v plné výši. Do limitu se nezapočítávají doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, jejichž úhrada stanovená podle § 17 je nižší než 30 % maximální ceny²⁴) a částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely obsahující léčivé látky určené k podpůrné nebo doplňkové léčbě. Seznam léčivých látek určených k podpůrné nebo doplňkové léčbě stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Seznam léčivých přípravků hrazených a částečně hrazených ze zdravotního pojištění, s uvedením výše úhrady a výše doplatku započitatelného do limitu, zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Limity regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely
(8) Zdravotnické zařízení je povinno regulační poplatek uvedený v odstavci 1 od pojištěnce nebo jeho zákonného zástupce vybrat, pokud nejde o výjimku z placení regulačního poplatku podle odstavce 2 nebo 3. Při zjištění opakovaného a soustavného porušování této povinnosti je zdravotní pojišťovna oprávněna tomuto zdravotnickému zařízení uložit pokutu až do výše 50 000 Kč. Pokutu je možno uložit i opakovaně. Při ukládání pokuty zdravotní pojišťovna přihlíží k závažnosti porušení, k míře zavinění a k okolnostem, za nichž k porušení povinnosti došlo. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila porušení nebo nesplnění povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení nebo nesplnění povinnosti došlo. Pokuta je příjmem zdravotní pojišťovny, která ji uložila.
(7) Zařízení lékárenské péče je povinno sdělovat zdravotním pojišťovnám současně s vyúčtováním za příslušné období informace o regulačních poplatcích vybraných podle odstavce 1 písm. d), s uvedením čísla pojištěnce, ke kterému se regulační poplatek popřípadě doplatek váže, výše zaplaceného regulačního poplatku, dne vydání plně nebo částečně hrazeného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely a výše doplatku, který se započítává do limitu podle odstavce 1.
(6) Zdravotnické zařízení je povinno sdělovat zdravotním pojišťovnám v rámci vyúčtování poskytnuté zdravotní péče za příslušný kalendářní měsíc, nebo za příslušné kalendářní čtvrtletí, informace o regulačních poplatcích vybraných podle odstavce 1, s uvedením čísla pojištěnce, ke kterému se regulační poplatek váže, výše zaplaceného regulačního poplatku a dne, ke kterému se regulační poplatek váže.
(5) Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. a) až e) se platí zdravotnickému zařízení v souvislosti s poskytováním zdravotní péče. Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. f) se platí zdravotnickému zařízení nejdéle do 8 kalendářních dnů po propuštění z ústavní péče, s výjimkou případů, kdy je pojištěnec umístěn ve zdravotnickém zařízení po dobu delší než 30 dní; v takovém případě se regulační poplatek hradí vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. Zdravotnické zařízení je povinno vystavit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci na jeho žádost doklad o zaplacení poplatku s uvedením čísla pojištěnce (§ 40 odst. 3), výše regulačního poplatku, dne jeho zaplacení, otiskem razítka zdravotnického zařízení a podpisem osoby, která regulační poplatek přijala, a jde-li o zařízení lékárenské péče, též s uvedením názvu léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely a výše doplatku, který se započítává do limitu podle § 16b odst. 1.
(4) Regulační poplatek je příjmem zdravotnického zařízení, které regulační poplatek vybralo.
e) vyšetření lékařem transfúzní služby při odběru krve, plazmy nebo kostní dřeně.
d) laboratorní nebo diagnostické vyšetření vyžádané ošetřujícím lékařem, pokud není zároveň provedeno klinické vyšetření^27a),
c) hemodialýzu,
b) dispenzární péči poskytovanou osobám uvedeným v § 31 odst. 1 písm. b) a d),
a) preventivní prohlídku (§ 29, 30 a 35),
(3) Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. a) se neplatí, jde-li o
d) jde-li o pojištěnce, který se prokáže rozhodnutím, oznámením nebo potvrzením vydaným orgánem pomoci v hmotné nouzi o dávce, která je mu poskytována podle zvláštního právního předpisu^27g), ne starším 30 dnů.
c) při léčení infekčního onemocnění, kterému je pojištěnec povinen se podrobit, při nařízené izolaci ve zdravotnickém zařízení nebo při nařízených karanténních opatřeních k zajištění ochrany veřejného zdraví podle zvláštního právního předpisu^27f),
b) při ochranném léčení nařízeném soudem,
a) jde-li o pojištěnce umístěné v dětských domovech^27d), ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy^27e),
(2) Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. a) až f) se neplatí
Povinnosti vyplývající z jiných zákonů tím nejsou dotčeny.
f) 60 Kč za každý den, ve kterém je poskytována ústavní péče (§ 23), komplexní lázeňská péče (§ 33 odst. 4) nebo ústavní péče v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách (§ 34), přičemž se den, ve kterém byl pojištěnec přijat k poskytování takové péče, a den, ve kterém bylo poskytování takové péče ukončeno, počítá jako jeden den; to platí i pro pobyt průvodce dítěte, je-li podle § 25 hrazen ze zdravotního pojištění.
2. ústavní pohotovostní službu v sobotu, neděli nebo ve svátek^27c) a v pracovních dnech v době od 17.00 hod. do 7.00 hod., pokud nedojde k následnému přijetí pojištěnce do ústavní péče,
1. lékařskou službu první pomoci včetně lékařské služby první pomoci poskytované zubními lékaři,
e) 90 Kč za pohotovostní službu poskytnutou zdravotnickým zařízením poskytujícím
d) 30 Kč za vydání^27b) každého, ze zdravotního pojištění plně nebo částečně hrazeného, léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, předepsaného na receptu, bez ohledu na počet předepsaných balení,
c) 30 Kč za návštěvu u klinického logopeda,
2. návštěvu u lékaře poskytujícího specializovanou ambulantní zdravotní péči,
3. návštěvní službu poskytnutou praktickým lékařem a praktickým lékařem pro děti a dorost (§ 20 odst. 3),
18. Za § 16 se vkládají nové § 16a a 16b, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 27a až 27g znějí:
^27g) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.“.
^27f) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
㤠16a
^27e) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Regulační poplatky
^27d) § 38 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
(1) Pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, je povinen v souvislosti s poskytováním hrazené péče hradit zdravotnickému zařízení, které zdravotní péči uvedenou v písmenech a) až f) poskytlo, regulační poplatek ve výši
^27c) § 1 a 2 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů.
^27b) § 49 zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
^27a) Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů.

17. V § 15 odst. 10 se za slovo „prohlídky“ vkládají slova „, léčivé přípravky, potraviny pro zvláštní lékařské účely a zdravotnické prostředky“.

Dosavadní odstavce 11 a 12 se označují jako odstavce 10 a 11.
16. V § 15 se odstavec 10 zrušuje.

27. V § 30 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a poskytnutí očkovacích látek proti chřipce náležejících do skupin léčivých látek podle přílohy č. 2“.

26. V § 22 se na konci písmene a) doplňují slova „nebo na základě doporučení ošetřujícího lékaře, jde-li o paliativní péči o pojištěnce v terminálním stavu,“.

37. V § 52 odst. 2 větě první se slova „a ke stanoviskům vyhlašovatele“ zrušují a ve větě druhé se slova „a stanovisko vyhlašovatele nezakládají“ nahrazují slovem „nezakládá“.

„(2) Zdravotní pojišťovna vede osobní účet pojištěnce jako přehled výdajů na zdravotní péči poskytnutou tomuto pojištěnci a zaplacených regulačních poplatků podle § 16a a doplatků za částečně hrazené léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, které se započítávají do limitu podle § 16b odst. 1. Na vyžádání pojištěnce je zdravotní pojišťovna povinna písemně bezplatně a bez zbytečného odkladu poskytnout jedenkrát ročně formou výpisu z osobního účtu údaje o zdravotní péči uhrazené za tohoto pojištěnce v období posledních 12 měsíců včetně zaplacených regulačních poplatků podle § 16a a doplatků za částečně hrazené léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely za toto období, popřípadě tyto údaje za počet měsíců, po které byl pojištěnec v průběhu posledních 12 měsíců u této zdravotní pojišťovny pojištěn.“.
31. V § 43 odstavec 2 zní:

c) v případech rozšíření sítě již smluvního zdravotnického zařízení zdravotnické záchranné služby,
^46a) Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
„(2) Před uzavřením smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče se koná výběrové řízení. Výběrové řízení se nekoná
a) pro zdravotnická zařízení lékárenské péče,
d) při uzavírání nové smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče, pokud se jedná o smluvní vztah se stejným subjektem a současně nedochází k rozšíření rozsahu poskytované zdravotní péče.
b) pro zdravotnická zařízení Vězeňské služby České republiky^46a),
32. V § 46 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 46a zní:

33. V § 46 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) V případě změny právní formy zdravotnického zařízení se výběrové řízení koná pouze tehdy, dochází-li k rozšíření rozsahu poskytované zdravotní péče.
(4) Konání výběrového řízení mohou navrhnout zdravotní pojišťovna nebo zdravotnické zařízení oprávněné poskytovat zdravotní péči v příslušném oboru.“.

34. V § 49 odstavec 2 zní:
„(2) Komise je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů komise. Rozhodnutí je přijato, hlasovala-li pro něj nadpoloviční většina přítomných členů komise. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas zástupce příslušné zdravotní pojišťovny. O průběhu a výsledku výběrového řízení komise vyhotoví zápis, který podepíše předseda a všichni přítomní členové komise. Zápis musí obsahovat jména členů komise a stanovení pořadí přihlášek s uvedením počtu získaných hlasů.“.

35. V § 51 odst. 1 se za slova „přístupu k pacientům,“ vkládají slova „k přístupu zdravotnického zařízení v oblasti zvyšování bezpečí pacienta a kvality péče,“.

„(1) Vyhlašovatel je povinen zveřejnit výsledek výběrového řízení včetně počtu získaných hlasů podle § 49 odst. 2.“.
36. V § 52 odstavec 1 zní:

38. V § 53 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Ve správním řízení zahajovaném na návrh pojištěnce se rozhoduje též ve sporných případech o hrazení částek podle § 16b; k návrhu pojištěnec přiloží doklady o zaplacení regulačních poplatků, které se započítávají do limitu podle § 16b a doklady o zaplacení doplatků za částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, které se započítávají do limitu podle § 16b, ze kterých vyplývá, že limit podle § 16b byl překročen.“ a na konci textu věty třetí se doplňují slova „s výjimkou rozhodování o vracení přeplatku na pojistném, snížení záloh na pojistné a hrazení částek podle § 16b“.

1. V § 3 odstavec 1 zní:
„(1) Vyměřovacím základem zaměstnance²) je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů³) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.“.
1. Vyměřovací základ pro rok 2008 podle § 3c věty druhé zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro rok 2009.

2. V § 3 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních právních předpisů^4a)“.
„^4a) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.“.
Poznámka pod čarou č. 4a zní:
2. Pro stanovení maximálního vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na všeobecné zdravotní pojištění za rok 2007 se použije zákon č. 592/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

„f) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.“.
3. V § 3 odst. 2 písmeno f) zní:

4. V § 3 se na konci odstavce 4 slova „zakládajícího účast na nemocenském pojištění“ zrušují.

5. V § 3 odst. 13 větě prvé se slova „který mu zakládá účast na nemocenském pojištění,“ nahrazují slovy „a to ve výši, ve které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů³),“ a za slova „vzniklou v souvislosti s tímto pracovním vztahem“ se vkládají slova „, a příjmů uvedených v odstavci 2 písm. e) a f)“.

^16b) § 17 odst. 2 a 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
(17) Bylo-li dosaženo maximálního vyměřovacího základu podle odstavce 15 z úhrnu příjmů zúčtovaných více zaměstnavateli, považuje se část pojistného zaplaceného zaměstnancem vypočtená z úhrnu vyměřovacích základů přesahujících maximální vyměřovací základ za přeplatek zaměstnance na pojistném (§ 14). Pokud u některého z více zaměstnavatelů bylo dosaženo maximálního vyměřovacího základu, postupuje se u tohoto zaměstnavatele a zaměstnance podle odstavce 16; pojistné zaplacené zaměstnancem z vyměřovacích základů u ostatních zaměstnavatelů se považuje za přeplatek zaměstnance na pojistném a postupuje se podle věty první.
6. V § 3 se doplňují odstavce 15 až 18, které včetně poznámky pod čarou č. 16b znějí:
„(15) Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje. Za průměrnou mzdu se pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu^16b); vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(18) Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo za zaměstnance odvedeno pojistné, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti; zjistil-li zaměstnavatel, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení.
(16) Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ podle odstavce 15, neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel, u něhož bylo dosaženo maximálního vyměřovacího základu, v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje maximální vyměřovací základ podle odstavce 15.

„(2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvést pojistné z vyměřovacího základu podle odstavce 1, nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu. Je-li vyměřovací základ podle odstavce 1 nižší než minimální vyměřovací základ, je osoba samostatně výdělečně činná povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy (§ 3 odst. 15 věta třetí); maximálním vyměřovacím základem je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy.“.
7. V § 3a odstavec 2 zní:

8. V § 3a odst. 4 se na konci textu písmene b) čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „za pobírání nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných se pro účely tohoto zákona považuje též období prvních 3 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény), po které se nemocenské podle zvláštního právního předpisu neposkytuje, pokud se jedná o osobu samostatně výdělečně činnou, která je účastna nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných,“.

9. V § 3a se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Byla-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce též zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné přesáhl čtyřicetiosminásobek průměrné mzdy, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, a je-li přesahující částka vyšší než tento vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance.“.

^21c) § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
³⁷) Zákon č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát³⁷), se stanoví pro období kalendářního roku. Vyměřovacím základem je 25 % všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se vyměřovací základ zjišťuje^21c). Vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
㤠3c
10. § 3c včetně poznámek pod čarou č. 37 a 21c zní:

11. V § 14 odst. 2 se za větu třetí vkládají věty „Přeplatek podle § 3 odst. 17 vrátí zdravotní pojišťovna zaměstnanci jen na základě jeho písemné žádosti. Byl-li pojištěnec pojištěn v průběhu kalendářního roku u více zdravotních pojišťoven, je povinen žádost doložit potvrzením zaměstnavatele o výši vyměřovacích základů, z nichž každé z pojišťoven v jednotlivých měsících odváděl pojistné. Přeplatek na jeho žádost vrátí každá ze zdravotních pojišťoven v poměrné výši k součtu doložených vyměřovacích základů. Osoby samostatně výdělečně činné doloží potvrzení ostatních zdravotních pojišťoven, u nichž byly v kalendářním roce pojištěny, o vyměřovacím základu a platbách pojistného v kalendářním roce.“.

12. V § 14 odst. 2 větě osmé se za slova „právní nástupce“ vkládají slova „nebo zaměstnanec v případě přeplatku podle § 3 odst. 17“.

13. V § 16 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Promlčecí doba neběží po dobu řízení u soudu.“.

14. V § 24 odstavec 2 zní:
„(2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podle zvláštního zákona podat daňové přiznání³²) za tento kalendářní rok, předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, přehled o svých příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu stanoveném podle § 3a, pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu. Pokud osobě samostatně výdělečně činné zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je povinna tuto skutečnost příslušné zdravotní pojišťovně doložit do 30. dubna kalendářního roku, ve kterém má povinnost podat daňové přiznání za předchozí kalendářní rok. Povinnost podat přehled o příjmech a výdajích příslušné zdravotní pojišťovně do 8. dubna následujícího roku má osoba samostatně výdělečně činná i v případě, kdy není povinna podle zvláštního právního předpisu daňové přiznání podávat.“.

㤠26e
15. Za § 26d se vkládá nový § 26e, který včetně nadpisu zní:
Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna vydat na žádost plátce pojistného potvrzení o stavu jeho závazků týkajících se pojistného, penále, pokuty a přirážky k pojistnému. Má-li plátce pojistného dluh, uvede se v tomto potvrzení výše tohoto dluhu a údaj o dluhu na pojistném včetně záloh, dluhu na penále, dluhu na pokutě a dluhu na přirážce k pojistnému; zvlášť se přitom uvede výše zůstatku dluhu, pokud zdravotní pojišťovna povolila jeho placení ve splátkách.“.
Poskytování informací plátcům pojistného

^1b) § 16a a 16b zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb.“.
1. V § 5 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 1b zní:
„f) úhrady částek, přesahujících limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo úhrady podílu na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^1b).“.

2. V § 6 odst. 2 písm. b) se za slovo „ověření“ vkládá slovo „návrhu“.

3. V § 6 odst. 3 se slova „tomuto ministerstvu prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví“ nahrazují slovy „Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí“ a slova „výroční zprávu“ se nahrazují slovy „návrh výroční zprávy“.

4. V § 6 odst. 4 se slova „Zdravotně pojistný plán, účetní závěrku a výroční zprávu“ nahrazují slovy „Návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku a návrh výroční zprávy“.

Dosavadní odstavce 9 až 11 se označují jako odstavce 8 až 10.
5. V § 6 se odstavec 8 zrušuje.

6. V § 6 odst. 8 se slova „zdravotně pojistný plán“ nahrazují slovy „návrh zdravotně pojistného plánu“.

7. V § 7 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „podle odstavce 3 a k úhradám částek přesahujících limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo k úhradám podílu na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^1b)“.

8. V § 8 odst. 3 se na konci textu věty poslední doplňují slova „po dohodě s ministrem financí“.

(3) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin majetkové povahy nebo pro úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce.
9. § 14 a 15 znějí:
㤠14
(1) Statutárním orgánem Pojišťovny je ředitel. Ředitele Pojišťovny jmenuje a odvolává Správní rada Pojišťovny.
(2) V čele krajské pobočky stojí ředitel krajské pobočky, kterého jmenuje a odvolává ředitel Pojišťovny.
(1) Ředitel Pojišťovny je jmenován na dobu 4 let. Ředitele Pojišťovny lze odvolat i před uplynutím období, na které byl jmenován.
(2) Ředitelem Pojišťovny může být jmenován občan České republiky, který
a) je plně způsobilý k právním úkonům,
b) je bezúhonný, a
c) má ukončené vysokoškolské vzdělání.
(4) Funkci ředitele Pojišťovny nemůže z důvodu střetu zájmů vykonávat osoba, která
a) je členem statutárního orgánu, dozorčí rady, společníkem právnické osoby, která je dodavatelem zboží či služeb Pojišťovně, nebo je zaměstnancem či v obdobném právním vztahu k této právnické osobě,
b) jako fyzická osoba podnikající dodává zboží či služby Pojišťovně, nebo
(6) Uvolní-li se funkce ředitele Pojišťovny před uplynutím jeho funkčního období, jmenuje Správní rada nového ředitele Pojišťovny nejpozději do 60 kalendářních dnů. Do doby jmenování nového ředitele Pojišťovny vykonává tuto funkci vedoucí zaměstnanec Pojišťovny, kterého výkonem této funkce pověří Správní rada.“.
f) úmrtím.
e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen pro trestný čin uvedený v odstavci 3, nebo
c) je v postavení osoby blízké k osobám uvedeným v písmenech a) a b).
(5) Výkon funkce ředitele Pojišťovny končí
d) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo omezen ve způsobilosti k právním úkonům,
c) dnem doručení písemného prohlášení o vzdání se funkce Správní radě,
b) odvoláním,
a) uplynutím funkčního období,

10. V § 20 odst. 1 písm. b) se za slovo „schválení“ a za slova „závěrky a“ vkládá slovo „návrhu“.

„d) jmenování a odvolání ředitele Pojišťovny,“.
11. V § 20 odst. 1 písmeno d) zní:

12. V § 20 odst. 1 se na konci textu písmene g) za slovo „nemovitostí“ doplňují slova „v pořizovací ceně vyšší než 5 000 000 Kč“.

13. V § 20 odst. 1 písmeno h) zní:
„h) nákupu hmotného a nehmotného majetku v pořizovací ceně vyšší než 5 000 000 Kč,“.

14. V § 20 odst. 5 se za slova „rozhodnutí Správní rady“ vkládají slova „podle odstavce 1 písm. b), d), f), i) a j)“ a na konec odstavce 5 se doplňuje věta „K ostatním rozhodnutím Správní rady podle odstavce 1 je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů.“.

„(5) Po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu se konají do 90 kalendářních dnů nové volby 10 členů volených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu podle odstavce 3 písm. b).“.
16. V § 21 se doplňuje odstavec 5, který zní:

(7) Po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu se konají do 90 kalendářních dnů nové volby 20 členů volených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu podle odstavce 2 věty první.“.
15. V § 20 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6) Správní rada je usnášeníschopná, jestliže je přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů.

17. V § 22 odst. 2 se za slovo „předložením“ vkládá slovo „návrhu“.

1. V § 10 odst. 2 písmeno a) zní:
„a) schválení návrhu zdravotně pojistného plánu, účetní závěrky a návrhu výroční zprávy,“.

2. V § 10 odst. 2 se na konci textu písmene d) za slovo „nemovitostí“ doplňují slova „v pořizovací ceně vyšší než 1 000 000 Kč“.

3. V § 10 odst. 2 písm. e) se slovo „investičního“ nahrazuje slovy „a nehmotného“.

4. V § 10 odst. 3 se za větu první vkládá věta „Členy Správní rady jmenované vládou jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra zdravotnictví“.

5. V § 10 odst. 4 se ve větě druhé za slova „rozhodnutí Správní rady“ vkládají slova „podle odstavce 2 písm. a), c), f) a g)“ a na konec odstavce se doplňují věty „K ostatním rozhodnutím Správní rady podle odstavce 2 je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů. Správní rada je usnášeníschopná, jestliže je přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů.“.

6. V § 10 odst. 13 se věta druhá nahrazuje větou „Členem orgánu zaměstnanecké pojišťovny a vedoucím pracovníkem nesmí být občan, který je v zaměstnaneckém nebo obdobném vztahu k subjektu, se kterým uzavřela zaměstnanecká pojišťovna smlouvu o úhradě zdravotní péče, a poskytování zdravotní péče je převažující činností tohoto subjektu.“.

^1b) § 16a a 16b zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb.“.
7. V § 13 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 1b zní:
„f) úhrady částek, přesahujících limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo úhrady podílu na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^1b).

8. V § 15 odst. 1 písm. b) se za slovo „ověření“ vkládá slovo „návrhu“.

9. V § 15 odstavec 2 zní:
„(2) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna v návaznosti na termíny stanovené Ministerstvem financí pro předkládání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu předložit Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí návrh zdravotně pojistného plánu na následující kalendářní rok, účetní závěrku a návrh výroční zprávy za minulý kalendářní rok a zprávu auditora.“.

10. V § 15 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.
„(3) Zdravotně pojistný plán obsahuje plán příjmů a výdajů zaměstnanecké pojišťovny včetně členění podle jednotlivých fondů, předpokládaný vývoj struktury pojištěnců, plán provozních nákladů, údaje o rozsahu zdravotní péče hrazené zaměstnaneckou pojišťovnou, způsob zajištění dostupnosti služeb nabízených zaměstnaneckou pojišťovnou včetně předpokládané soustavy zdravotnických zařízení, se kterými zaměstnanecká pojišťovna uzavírá smlouvu o úhradě zdravotní péče.“.

11. V § 15 odst. 4 se slova „zdravotně pojistný plán“ nahrazují slovy „návrh zdravotně pojistného plánu“.

12. V § 15 odst. 5 se za slova „posouzení souladu“ vkládá slovo „návrhu“.

13. V § 15 odst. 7 větě první se slova „výroční zprávu“ nahrazují slovy „návrh výroční zprávy“ a věta druhá se nahrazuje větou „Schválený zdravotně pojistný plán, schválenou výroční zprávu a schválenou účetní závěrku zaměstnanecká pojišťovna zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

„(8) Nebude-li zdravotně pojistný plán zaměstnanecké pojišťovny schválen před 1. lednem příslušného kalendářního roku, řídí se činnost zaměstnanecké pojišťovny do schválení zdravotně pojistného plánu provizoriem stanoveným Ministerstvem zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem financí. Základem pro stanovení provizoria je návrh zdravotně pojistného plánu na příslušný kalendářní rok.“.
14. V § 15 se doplňuje odstavec 8, který zní:

15. V § 17 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „a k úhradám částek, přesahujících limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo úhradám podílů na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^1b)“.

(4) Osobou se zvláštními sociálními potřebami se pro účely tohoto zákona rozumí koncový uživatel, který je zdravotně postiženou osobou podle § 43 odst. 4 písm. a), b), c) nebo d).
1. V § 38 odstavce 3 až 5 znějí:
(5) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu, který poskytuje zvláštní ceny podle odstavce 3, vede pro účely kontroly čerpání cenového zvýhodnění seznam osob, které nárok na zvláštní cenu uplatnily, a seznam osob, kterým byla zvláštní cena přiznána.“.
„(3) Podnikatelům poskytujícím veřejně dostupnou telefonní službu, kteří podali přihlášku a vyhověli podmínkám účasti ve výběrovém řízení, Úřad uloží povinnost umožnit osobám se zvláštními sociálními potřebami v souladu s § 44 a 45 výběr cen nebo cenových plánů, které se liší od cenových plánů poskytovaných za normálních obchodních podmínek, tak, aby tyto osoby měly přístup a mohly využívat dílčí služby a veřejně dostupnou telefonní službu (dále jen „zvláštní ceny“). Pro výběrové řízení se použije přiměřeně ustanovení § 39. Využití zvláštních cen nesmí tyto osoby omezovat ve využívání všech veřejně dostupných služeb elektronických komunikací poskytovaných jinými podnikateli. Zvláštní ceny se poskytují osobě se zvláštními sociálními potřebami, která se prokáže podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou telefonní službu, kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, doklady podle § 43 odst. 5. Ztráty vzniklé tomuto podnikateli zvláštními cenami hradí stát prostřednictvím Úřadu. Pro výpočet ztráty a její úhradu se použijí ustanovení § 48 a § 49 odst. 1 a 11 obdobně.

„(6) Poskytovatelem univerzální služby se rozumí osoba, které byla uložena povinnost poskytovat jednu nebo více dílčích služeb uvedených v odstavci 2 nebo poskytovat zvláštní ceny podle odstavce 3.
(7) Osoba, které byla zvláštní cena přiznána, je povinna informovat podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu, kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, o všech skutečnostech, které mají vliv na podmínky pro poskytnutí zvláštní ceny.
(8) Vláda stanoví nařízením doklady, kterými se osoby se zvláštními sociálními potřebami prokazují podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou telefonní službu, který poskytuje zvláštní ceny podle odstavce 3, výši cenového zvýhodnění pro tyto osoby, náležitosti seznamů osob podle odstavce 5 a dobu uchovávání těchto seznamů.“.
2. V § 38 se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí:

²⁰) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.“.
„c) osoba závislá na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost)²⁰) nebo, jde-li o nezletilou osobu, účastník, který o ni osobně pečuje, nebo
3. V § 43 odst. 4 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 20 zní:

„d) neumožní osobám se zvláštními sociálními potřebami výběr zvláštních cen podle § 38 odst. 3, ačkoliv mu Úřad tuto povinnost uložil,“.
4. V § 118 odst. 6 písmeno d) zní:

5. V § 120 odst. 1 písmeno b) zní:
„b) neoznámí změnu skutečností podle § 18 odst. 5 nebo § 38 odst. 7,“.

6. V § 150 odst. 1 se slova „§ 38 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 38 odst. 8“.