Vyhláška nejvyššího úřadu cenového o sazbách za dopravu nákladů motorovými vozidly.

(1) Živnostenští dopravci a jim na roveň postavené podniky nebo osoby (v dalším textu jen „dopravci“), mající své sídlo na území zemí České a Moravskoslezské, smějí účtovat za dopravu nákladů prováděnou motorovými vozidly nejvýše sazby podle této vyhlášky.

(2) Neživnostenští dopravci (v dalším textu rovněž jen „dopravci“) jsou povinni snížit sazby stanovené touto vyhláškou nejméně o 5%.

(3) Ustanovení této vyhlášky neplatí:

(1) Za dopravu nákladů motorovými vozidly mohou být účtovány:

(2) Kilometrové, hodinové nebo kombinované sazby, po případě paušální sazby, mohou být účtovány při dopravě celovozových zásilek. Při dopravě hromadného zboží mohou být účtovány místo kilometrových nebo kombinovaných sazeb úkolové sazby. Dopravce je oprávněn zvolit si při dopravě celovozových zásilek jeden druh sazeb uvedených v tomto odstavci.

(3). Při dopravě hromadného zboží nesmějí být účtovány hodinové, sazby. Je-li však hromadné zboží dopravováno v dílčích zásilkách pro několik různých zákazníků nebo nakládáno, po případě vykládáno na několika různých místech, mohou dopravci účtovat v těchto případech i hodinové sazby.

(4) Sazba zvolená dopravcem pro určitý dopravní úkon smí být změněna v jinou sazbu jedině se souhlasem zákazníka nebo v případě, že se podmínky dopravy při určitém dopravním úkonu podstatně změní. Ke změně sazby postačí i ústní souhlas zákazníka.

(5) Za rozvoz kusových zásilek mohou být účtovány sazby podle § 8 nebo paušální sazby podle § 9.

(1) Pro výpočet dopravného podle kilometrových, hodinových nebo kombinovaných sazeb (§§ 4, 5 a 6) je směrodatná:

(2) Při přetížení vozidla smí být vzata za podklad pro výpočet dopravného pouze úředně stanovená nosnost, po případě tažná síla motorového vozidla, nikoli skutečná váha nákladu.

(3) U motorových vlaků skládajících se z nákladního auta nebo traktoru a jednoho nebo několika vlečných (přívěsných) vozů se vypočte příslušná sazba pro každé vozidlo zvlášť. Úhrnnou sazbu za celý motorový vlak tvoří součet sazeb jednotlivých vozidel použitých při dopravě.

(1) Kilometrové sazby mohou být účtovány při dopravě celovozových nákladů všech druhů.

(2) Při účtování dopravného podle kilometrových sazeb může být započítán celkový počet kilometrů potřebný k provedení dopravního úkonu od okamžiku, kdy vyjede vozidlo se svého stanoviště (z garáže), až do návratu prázdného vozidla zpět na stanoviště (do garáže). Za dobu potřebnou k naložení a vyložení vozidla nesmí být účtována kromě náhrad za dodaný personál (§ 15) žádná časová náhrada.

(3) Podkladem pro výpočet dopravného je počet kilometrů odpovídající nejkratší pouliční nebo silniční vzdálenosti sjízdné pro užitková motorová vozidla mezi stanovištěm vozidla, místem nakládání, místem vykládání a stanovištěm vozidla.

(4) Započaté kilometry mohou být zaokrouhleny nahoru na celé kilometry.

(1) Hodinové sazby mohou být účtovány při dopravě celovozových nákladů všech druhů, vyjma hromadné zboží. Je-li však hromadné zboží dopravováno v dílčích zásilkách pro několik různých zákazníků nebo nakládáno, po případě vykládáno na několika různých místech, mohou dopravci účtovat v těchto případech i hodinové sazby.

(2) Při účtování dopravného podle hodinových sazeb může být započítán celkový počet hodin potřebný k provedení dopravního úkonu od okamžiku, kdy vyjede vozidlo se stanoviště (z garáže) až do návratu prázdného vozidla zpět na stanoviště (do garáže). Náhrada za dobu potřebnou k naložení a vyložení nákladu se počítá stejně jako dopravné za vlastní jízdu. Činí-li celková doba potřebná k úplnému provedení dopravního úkonu méně než dvě hodiny, může dopravce účtovat dopravné za celé dvě hodiny. Za projeté kilometry nesmí být účtována žádná kilometrová náhrada.

(3) Podkladem pro výpočet dopravného je kromě počtu hodin potřebných k naložení a vyložení vozidla doba potřebná k ujetí nejkratší pouliční nebo silniční vzdálenosti sjízdné pro užitková motorová vozidla mezi stanovištěm vozidla, místem nakládání, místem vykládání a stanovištěm vozidla.

(4) Započaté půlhodiny mohou být zaokrouhleny nahoru na celé půlhodiny.

(1) Kombinované sazby mohou být, účtovány při dopravě celovozových nákladů všech druhů.

(2) Při účtování dopravného podle kombinovaných sazeb je možno započítat celkový počet hodin potřebný k provedení dopravního úkonu od okamžiku, kdy vyjede vozidlo se svého stanoviště (z garáže), až do návratu prázdného vozidla zpět na stanoviště (do garáže) a celkový počet kilometrů potřebný k provedení dopravního úkonu od okamžiku, kdy vyjede vozidlo se svého stanoviště (z garáže), až do návratu prázdného vozidla na stanoviště (do garáže). Doba potřebná k naložení a vyložení nákladu se počítá stejně jako doba potřebná k vlastní jízdě. Činí-li celková doba potřebná k úplnému provedení dopravního úkonu méně než dvě hodiny, může dopravce účtovat časovou sazbu za celé dvě hodiny.

(3) Podkladem pro výpočet dopravného je kromě počtu hodin potřebných k naložení a vyložení nákladu doba potřebná k ujetí nejkratší pouliční nebo silniční vzdálenosti sjízdné pro užitková motorová vozidla mezi stanovištěm vozidla, místem nakládání, místem vykládání a stanovištěm vozidla, a počet kilometrů odpovídající této vzdálenosti.

(1) Při dopravě hromadného zboží (zemin, štěrku, drti, písku, lomového kamene, rud, kulatiny, řeziva, cihel, tašek, řepy, řepných řízků a pod.) mohou dopravci účtovat místo kilometrových nebo kombinovaných sazeb (§§ 4 a 6) úkolové sazby.

(2) Náhrady za jízdy se stanoviště vozidla (z garáže) na místo nakládání a z místa vykládání zpět na stanoviště vozidla (do garáže) a za dobu potřebnou k naložení nebo vyložení nákladu jsou již zahrnuty přiměřenou částkou ve stanovených sazbách a nesmějí být při výpočtu dopravného podle úkolových sazeb zvlášť účtovány nebo k sazbám připočítávány. Rovněž nesmějí být účtovány žádné náhrady za dodaný personál (řidiče, závozníky, nakladače, spolujezdce a pod.), a to ani v případě, že se doprava provádí v přesčasových nebo nočních hodinách, po případě o nedělích a státem uznaných svátcích nebo památných dnech.

(3) Je-li celkový počet kilometrů ujetých s prázdným vozidlem nejméně o 10 kilometrů vyšší než celkový počet kilometrů ujetých s nákladem, smí dopravce účtovat při výpočtu dopravného podle úkolových sazeb za každý kilometr jízdy s prázdným vozidlem, přesahující nejméně o 10 kilometrů celkový počet kilometrů ujetých s nákladem, náhradu podle kilometrovného kombinovaných sazeb (§ 6). Ustanovení § 6, odst. 3 platí obdobně.

(4) Je-li úředně nařízeno provést dopravu hromadného zboží v přesčasových nebo nočních hodinách, po případě o nedělích a státem uznaných svátcích nebo památných dnech, je možno zvýšit úkolové sazby uvedené v příloze k vyhlášce nejvýše o 10%.

(1) Sazby za rozvoz kusových zásilek mohou být účtovány při rozvozu kusového zboží pro několik příjemců nebo od několika odesilatelů. Překročí-li celková váha všech kusových zásilek od jednoho odesílatele k jednomu příjemci 1000 kg, mohou být účtovány místo sazeb stanovených pro rozvoz kusových zásilek kilometrové, hodinové nebo kombinované, po případě úkolové sazby (§§ 4 až 7).

(2) Podkladem pro výpočet dopravného za rozvoz kusových zásilek je brutto váha jednotlivých zásilek.

(3) Činí-li celková váha jednoho nákladu kusových zásilek pro jednoho zákazníka více než 5000 kg, je dopravce povinen snížit stanovené sazby nejméně o 10%.

(4) Každý zlomek váhy nad 100 kg může být zaokrouhlen na nejblíže vyšších 50 kg.

(5) Za rozvoz kusových zásilek o váze do 50 kg smějí být účtovány nejvýše dvě třetiny sazby stanovené pro rozvoz kusových zásilek o váze 100 kg.

(6) Při rozvozu neskladných kusových zásilek, které podle své povahy a možnosti nakládání nezatěžují alespoň tři čtvrtiny nosnosti použitého vozidla, smějí být zvýšeny sazby stanovené pro rozvoz kusových zásilek nejvýše o 50%.

(7) Při rozvozu kusových zásilek o jednotlivé váze nad 300 kg do 800 kg mohou být zvýšeny stanovené sazby nejvýše o 50%. Při rozvozu kusových zásilek o jednotlivé váze nad 800 kg mohou být zvýšeny stanovené sazby nejvýše o 100%.

(8) Za dodání každých 100 kg váhy kusového zboží do jednoho patra nahoru nebo dolů může být účtována přirážka Kčs 1.—.

(9) Při dopravě kusových zásilek na nádraží nebo z nádraží může dopravce účtovat kromě stanovených sazeb při každé zásilce se samostatným nákladním listem za každých i započatých 100 kg váhy zvláštní manipulační poplatek Kčs 1.—. Tento poplatek nesmí být účtován, nejsou-li kusové zásilky dopravovány na nádraží nebo z nádraží.

(10) Náhrady za jízdy se stanoviště vozidla (z garáže) k místu nakládání nebo z místa vykládání zpět na stanoviště vozidla (do garáže) a náhrady za nakládání a vykládání kusových zásilek jsou již zahrnuty přiměřenou částkou ve stanovených sazbách a nesmějí být při výpočtu dopravného podle sazeb stanovených pro rozvoz kusových zásilek zvlášť účtovány nebo k sazbám připočítávány. Rovněž nesmějí být účtovány náhrady za dodaný personál (řidiče, závozníky, nakladače a pod.), a to ani v případě, že se rozvoz kusových zásilek provádí v přesčasových nebo nočních hodinách, po případě o nedělích a státem uznaných svátcích nebo památných dnech.

(11) Je-li úředně nařízeno provést vykládku nebo rozvoz kusových zásilek v přesčasových nebo nočních hodinách, po případě o nedělích a státem uznaných svátcích nebo památných dnech, je možno zvýšit základní sazby za rozvoz kusových zásilek uvedené v příloze k vyhlášce nejvýše o 10%.

(1) Při dopravě nákladů prováděné pravidelně nebo častěji pro jednoho nebo více stejných zákazníků za stejných nebo podobných dopravních poměrů na téže nebo podobné trati, mohou dopravci sjednati se zákazníky paušální sazby, a to podle váhy, kusů, litrů, plošných nebo kubických metrů, celých vozů dopravovaného zboží.

(2) Do paušálních sazeb je nutno zakalkulovat průměrné náhrady za jízdy vozidla se stanoviště (z garáže) na místo nakládání a z místa vykládání zpět na stanoviště vozidla (do garáže), průměrné náhrady za nakládání a vykládání, jakož i průměrné náhrady za dodaný personál.

(3) Sjednané paušální sazby je nutno oznámit příslušnému okresnímu národnímu výboru (okresní správní komisi). Paušální sazby nesmějí však být v žádném případě vyšší než dopravné vypočtené podle ostatních sazeb stanovených touto vyhláškou.

(1) Počet kilometrů ujetý se stanoviště vozidla (z garáže) k místu nakládání a z místa vykládání zpět na stanoviště vozidla (do garáže), po případě doba potřebná k těmto jízdám se započítávají při účtování kilometrových, hodinových a kombinovaných sazeb (§§ 4, 5 a 6) do celkového počtu ujetých kilometrů, po případě do celkového počtu hodin potřebných k provedení celého, dopravního úkonu. Za tyto jízdy nesmějí být proto účtovány žádné zvláštní náhrady.

(2) Provádí-li se doprava postupně pro několik zákazníků, smí dopravce účtovat jednotlivým zákazníkům jen poměrný díl dopravného připadajícího na jízdy se stanoviště vozidla (z garáže) k místu nakládání nebo z místa vykládání zpět na stanoviště vozidla (do garáže). Tento poměrný díl dopravného nesmí však být v žádném případě vyšší než náhrada, odpovídající jízdě prázdného vozidla se stanoviště (z garáže) k místu nakládání příslušného zákazníka a z jeho místa vykládání zpět na stanoviště vozidla (do garáže).

(3) Při účtování dopravného podle sazeb za rozvoz kusových zásilek (§ 8) nebo paušálních sazeb (§ 9) nesmějí být započítávány vůbec žádné náhrady za jízdy se stanoviště vozidla (z garáže) k místu nakládání a z místa vykládání zpět na stanoviště vozidla (do garáže), poněvadž tyto náhrady jsou již zahrnuty přiměřenou částkou přímo ve zmíněných sazbách. Rovněž při účtování dopravného podle úkolových sazeb (§ 7) nesmějí být kromě případů, na něž se vztahuje ustanovení § 7, odst. 3, započítávány žádné náhrady za jízdy se stanoviště vozidla (z garáže) k místu nakládání a z místa vykládání zpět na stanoviště vozidla (do garáže).

(1) Při účtování dopravného podle kilometrových sazeb (§ 4) nesmějí být účtovány za nakládání a vykládání vozidel kromě náhrad za dodaný personál (§ 15) žádné jiné náhrady.

(2) Při účtování dopravného podle hodinových a kombinovaných sazeb (§§ 5 a 6) se započítává doba potřebná k naložení a vyložení vozidla do celkového počtu hodin potřebných k provedení celého dopravního úkonu. Za dobu potřebnou k naložení a vyložení vozidla se účtuje stejná sazba jako za vlastní dopravu. Z tohoto důvodu nesmějí být za nakládání a vykládání vozidla účtovány kromě náhrad za dodaný personál (§ 15) žádné jiné náhrady.

(3) Při účtování dopravného podle úkolových sazeb (§ 7), sazeb za rozvoz kusových zásilek (§ 8), po případě paušálních sazeb (§ 9), nesmějí být účtovány ani žádné náhrady za nakládání a vykládání vozidel, ani náhrady za dodaný personál, a to ani v případě, že se doprava provádí v přesčasových nebo nočních hodinách, po případě o nedělích a státem uznaných svátcích nebo památných dnech.

(1) Různé montážní nářadí, na př. vlečná lana, zdvihače vozů (hevery), lopaty, krumpáče, řetězy, sekery, kladiva, klíny, pily, líhy a ruční vozíky (rudly), jakož i jiné nářadí, které vozí vozidlo obvykle s sebou, nelze považovat za zvlášť dodané nářadí. Za dodání nebo použití tohoto nářadí nelze tudíž účtovat žádné zvláštní přirážky nebo náhrady.

(2) Za použití navijáku lan může být účtována za hodinu nejvýše náhrada Kčs 10.—.

(3) Za použití plachtových přikrývek, po případě plachet s obručemi je možno účtovat za jednu jízdu nejvýše náhradu Kčs 10.—. Při rozvozu kusových zásilek je nutno rozdělit tuto náhradu přiměřeně na všechny zákazníky, pro něž se současně kusové zásilky rozvážejí.

(4) Za zvlášť dodané nářadí může dopravce účtovat přiměřenou náhradu. Tato náhrada musí odpovídat platným cenovým předpisům.

(1) V sazbách stanovených touto vyhláškou je zahrnuta mzda jednoho řidiče motorového vozidla s příslušnými sociálními dávkami a režijními náklady a nesmí být proto zvlášť účtována. Při dopravě prováděné mimo normální zákonem stanovenou pracovní dobu, se smějí účtovat za každou pracovní hodinu řidiče motorového vozidla nejvýš tyto paušální částky:

a)	za každou pracovní hodinu přes čas	Kčs 4.50,
b)	za každou pracovní hodinu v noci, o nedělích a státem uznaných svátcích nebo památných dnech	Kčs 9.—,

(2) Je-li nutno, aby při určitém dopravním úkonu byli u jednoho motorového vozidla zaměstnáni z bezpečnostních nebo provozních důvodů současně dva řidiči, smí dopravce účtovat za druhého řidiče nejvýše tyto paušální částky:

a)	za každou pracovní hodinu	Kčs 26.50,
b)	za každou pracovní hodinu přes čas	Kčs 29.50,
c)	za každou pracovní hodinu v noci, o nedělích a státem uznaných svátcích nebo památných dnech	Kčs 32.50,

(3) Mzdy ostatního jízdního personálu, t. j. závozníků, nakladačů a pod. nejsou v kilometrových, hodinových a kombinovaných sazbách (§§ 4, 5 a 6) zahrnuty a mohou být účtovány zvlášť těmito paušálními částkami:

a)	za každou pracovní hodinu	Kčs 21.—,
b)	za každou pracovní hodinu přes čas	Kčs 24.—,
c)	za každou pracovní hodinu v noci, o nedělích a státem uznaných svátcích nebo památných dnech	Kč 27.—.

(4) Při účtování dopravného podle úkolových sazeb (§ 7), sazeb za rozvoz kusových zásilek (§ 8) a paušálních sazeb (§ 9) nesmějí být účtovány žádné náhrady za řidiče závozníky, nakladače a. ostatní jízdní personál, poněvadž náklady na tento personál jsou zahrnuty přiměřenou částkou ve stanovených sazbách. Ustanovení tohoto odstavce platí jak pro dopravu prováděnou v normální pracovní době, tak i pro dopravu prováděnou v přesčasových a nočních hodinách, po případě o nedělích a státem uznaných svátcích nebo památných dnech.

(5) V paušálních částkách stanovených v odstavcích 1 až 3 jsou zahrnuty všeobecné (režijní) náklady a náklady na sociální dávky. Účtovat za řidiče, závozníky, nakladače a ostatní dodaný personál jakékoli další přirážky je nepřípustné.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 platí obdobně i pro dopravce, je-li při provádění dopravních úkonů plně zaměstnán jako řidič, závozník, nakladač á pod.

(7) Platné mzdové předpisy, jakož i pracovní a mzdový poměr mezi dopravcem a jeho zaměstnanci zůstávají ustanoveními tohoto paragrafu nedotčeny.

(1) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1945.

(2) Od téhož dne nelze používat ustanovení:

(1) Požitky řidičů, závozníků, nakladačů a ostatního jízdního personálu za nepřítomnost, t. j. stravné, odlučné, nocležné a pod., nejsou v sazbách stanovených touto vyhláškou zahrnuty. Dopravce smí účtovat zákazníku tyto částky jedině tehdy, je-li jejich vyplácení podle platných mzdových předpisů přípustné. Jejich výše nesmí překročit částky stanovené příslušnými mzdovými předpisy.

(2) Provádí-li dopravce během jednoho dne dopravu pro několik zákazníků a vznikne-li mu na základě platných mzdových předpisů povinnost vyplatit jízdnímu personálu požitky za nepřítomnost, smí účtovat jednotlivým zákazníkům pouze poměrnou část těchto požitků podle rozsahu provedeného dopravního úkonu.

(3) Za neděle, státem uznané svátky nebo památné dny a za dny, o nichž se vozidlo opravuje, nebo za dny, o nichž není vozidlo bez zavinění dopravce v provozu, smějí být požitky za nepřítomnost účtovány jen tehdy, spadají-li tyto dny do období trvajícího nepřetržitého zaměstnání pro jednoho a téhož zákazníka a musí-li řidič motorového vozidla nebo ostatní jízdní personál zůstat během této doby u vozidla a nemůže-li být jinak zaměstnán.

(4) Za dny, o nichž je vozidlo vyřazeno z provozu vinou dopravce, nesmějí být požitky za nepřítomnost účtovány.

(5) Ustanovení § 15, odst. 6 a 7 platí obdobně.

(1) V kilometrových a kombinovaných sazbách (§§ 4 a 6), v úkolových sazbách (§ 7) a v sazbách za rozvoz kusových zásilek (§ 9) jsou obsaženy přirážky za jízdy v normálně stoupajícím terénu a za jízdy po nezpevněných cestách. Pouze při zvlášť obtížných terénních poměrech, na příklad při silném stoupání, bahnitých cestách a pod., mohou okresní národní výbory (okresní správní komise) povolit při účtování sazeb uvedených v tomto odstavci zvláštní terénní přirážky. Při účtování dopravného podle kombinovaných sazeb (§ 6) smějí být terénní přirážky připočítávány jen ke kilometrovnému, nikoli však k hodinovým sazbám. Při účtování hodinových sazeb (§ 5) nesmějí být terénní přirážky vůbec účtovány.

(2) Za zvlášť obtížné dopravní poměry je možno považovat stoupání nad 7.5% nebo jízdy v terénu bez řádných cest, kteréžto jízdy výkonnost vozidla podstatně snižují.

(3) Terénní přirážky se tvoří tím způsobem, že za určitý úsek zvlášť stoupajícího nebo nesjízdného terénu se účtuje násobek skutečně ujeté vzdálenosti. Při stoupání nad 7.5% do 15% smějí činit terénní přirážky nejvýše dvojnásobek, při stoupání nad 15% do 18% trojnásobek a při stoupání nad 18% čtyřnásobek skutečně ujetého počtu kilometrů s nákladem.

(4) Účtuje-li dopravce terénní přirážky, nesmí účtovat ledové a sněhové přirážky podle § 18.

(1) Při dopravě nákladů účtované podle ustanovení této vyhlášky, nesmějí být ledové a sněhové přirážky za normálních zimních povětrnostních poměrů účtovány. Pouze za zcela abnormálních, od pravidla se lišících povětrnostních poměrů mohou okresní národní výbory (okresní správní komise) povolit ledové a sněhové přirážky.

(2) Ledové a sněhové přirážky smějí být účtovány jen při použití kilometrových a kombinovaných sazeb (§§ 4 a 6), úkolových sazeb (§ 7), sazeb za rozvoz kusových zásilek (§ 8) a paušálních sazeb (§ 9). Při účtování kombinovaných sazeb (§ 6) smějí být připočítávány ledové a sněhové přirážky jen ke kilometrovnému, nikoli však k hodinovým sazbám. Při účtování hodinových sazeb (§ 5) nesmějí být ledové a sněhové přirážky vůbec účtovány.

(3) Ledové a sněhové přirážky smějí být stanoveny pouze pro dny, o nichž se vyskytnou mimořádně obtížné zimní povětrnostní poměry a obtíže, a nesmějí překročit 50% normálních sazeb.

(4) Účtuje-li dopravce ledové a sněhové přirážky, nesmí účtovat terénní přirážky nodle § 17.

(1) Provádí-li dopravce dopravu nákladů pro téhož zákazníka oběma směry, t. j. při cestě tam i zpět, takže využitkuje plně vozidlo při obou jízdách, smí zvýšit dopravné vypočtené podle sazeb stanovených touto vyhláškou o jednu třetinu.

(2) Při dopravě nákladů prováděné oběma směry, t. j. na cestě tam i zpět, pro dva nebo více různých zákazníků smí dopravce zvýšit dopravné vypočtené podle sazeb stanovených touto vyhláškou o jednu polovinu. Dopravce je povinen rozdělit dopravné připadající na jednotlivé zákazníky poměrně podle rozsahu jednotlivých dopravních úkonů.

(3) přirážky podle odstavců 1 a 2 nesmějí být připočítávány k náhradám za čekací doby (§ 13), k náhradám za dodané nářadí (§ 14), k náhradám, za dodaný personál (§ 15) a k požitkům jízdního personálu za nepřítomnost (§ 16).

(1) Za zvláštní vozidla ve smyslu ustanovení této vyhlášky se nepovažují nákladní auta nebo traktory s pohonem na generátorový nebo jiný plyn. Rovněž nákladní auta opatřená vyklápěcím zařízením se nepovažují za zvláštní vozidla ve smyslu ustanovení této vyhlášky.

(2) Při dopravě nákladů prováděné nákladními auty nebo traktory s pohonem na generátorový nebo jiný plyn, nebo nákladními auty s vyklápěcím zařízením smějí být účtovány nejvýše sazby stanovené touto vyhláškou, při čemž za podklad pro výpočet dopravného podle kilometrových, hodinových nebo kombinovaných sazeb (§§ 4, 5 a 6) smí být vzata nosnost nebo tažná síla motorového vozidla podle ustanovení § 3 této vyhlášky.

(3) Za zvláštní vozidla ve smyslu této vyhlášky se považují:

(4) Použije-li se při dopravě nákladů samostatně traktorů s vestavěným nákladním prostorem, nelze za ně účtovat dopravné podle sazeb stanovených pro traktory podle tažné síly vyjádřené v koňských silách, nýbrž podle sazeb stanovených pro nákladní auta téže nosnosti, jakou má traktor s vestavěným nákladním prostorem,

(5) Použije-li se při dopravě nákladů traktoru s vestavěným nákladním prostorem jako tažného vozidla, mohou být účtovány za tento traktor sazby stanovené pro obyčejné traktory podle tažné síly vyjádřené v koňských silách, při čemž nosnost vestavěného nákladního prostoru může být připočtena k nosnosti vlečného (přívěsného) vozu.

(6) Při dopravě nákladů prováděné osobními auty zařízenými na dopravu nákladů pouhým odstraněním sedadel bez dalšího zařízeni (t. zv. pomocné dodávkové vozy) mohou být účtovány nejvýše sazby stanovené pro nákladní auta stejné nosnosti. Je-li k osobnímu autu připojen jednoosý přívěsný vůz, připočte se jeho nosnost k nosnosti osobního auta a dopravce může účtovat dopravné podle sazby odpovídající součtu nosností obou vozidel.

(7) Při dopravě nákladů prováděné osobními auty upravenými k vlečení větších vlečných (přívěsných) vozů vestavěním pomocné osy, mohou být účtovány nejvýše sazby stanovené pro traktory se stejnou tažnou silou vyjádřenou počtem koňských sil, snížené o 20%. Mají-li osobní auta s vestavěnou pomocnou osou vlastní nákladní prostor, platí pro ně obdobně ustanovení odstavců 4 a 5.

(8) Při dopravě nákladů prováděné auty nebo vlečnými (přívěsnými) vozy s chladicím zařízením nebo krytými nábytkovými auty, po případě krytými nábytkovými vlečnými (přívěsnými) vozy, je možno účtovat místo dopravného odpovídajícího skutečné nosnosti použitého vozidla sazby, odpovídající nejblíže vyšší stupnici nosnosti s přirážkou 15% k základním sazbám.

(9) Při dopravě pohonných hmot nebo jiných kapalin prováděné tankovými vozy nebo vlečnými (přívěsnými) tankovými vozy, je možno účtovat místo dopravného odpovídajícího skutečné nosnosti použitého vozidla dopravné odpovídající nejblíže vyšší stupnici nosnosti s přirážkou 10% k základním sazbám.

(10) Při dopravě nákladů prováděné vozidly seřízenými na dopravu dlouhého dříví nebo dlouhého železa je možno účtovat místo dopravného odpovídajícího skutečné nosnosti použitého vozidla sazby odpovídající nejblíže vyšší stupnici nosnosti.

(11) Při dopravě nákladů prováděné nákladními auty nebo traktory a jednoosými přívěsnými vozy, je možno účtovat za jednoosý přívěsný vůz dopravné podle jeho skutečné nosnosti, nejvýše však jednu čtvrtinu dopravného připadajícího na tažné vozidlo (nákladní auto nebo traktor).

(1) Veškeré daně jsou zahrnuty ve stanovených sazbách a nesmějí být zvlášť účtovány nebo k sazbám připočítávány.

(2) Dlažebné, pojistné, tiskopisy a ostatní poplatky je povinen platit zákazník.