1153/1948 Sb.

Vyhláška ministra sociální péče, upravující pracovní a mzdové podmínky pekařského dělnictva.

Poslední dostupné znění: 1948-05-011965-12-31 · 1 znění v historii →

§ 1

Působnost.
Ustanovení této vyhlášky se vztahuji:
1. místně na zemi českou a Moravskoslezskou,
2. věcně na všechny průmyslové a řemeslné pekařské závody, čítajíc v to mlýnské pekárny a pekárny spotřebních a jiných družstev (na př. i zemědělské družstevní pekárny), jimž jsou na roveň postavena samostatná pekárenská oddělení přičleněná k jiným závodům (na př. hotelovým podnikům, sanatoriím, nemocnicím a jiným veřejným ústavům a pod.),
3. osobně na dělníky podléhající zákonu č. 221/1924 Sb. o nemocenském, invalidním a starobním pojištění ve znění předpisů tento zákon měnících a doplňujících.

§ 2

Pracovní doba.
Pracovní doba se řídí ustanoveními zákona č. 91/1918 Sb. a zákona č. 177/1946 Sb. Každodenní pracovní doba musí býti souvislá a může býti přerušena jen přestávkami podle § 3, odst. 2 zákona č. 91/1918 Sb.

§ 3

Příplatky.
1. Při práci v časové mzdě i v úkolu, po př. v prémii, se platí za práci přes čas, práci noční, nedělní a sváteční tyto příplatky:
a)Za práci přes čas, t. j. nad pravidelnou pracovní dobu (48 nebo 60 hodin týdně)25%.

b)Za přípravné práce podle § 2, jakož i za práce podle § 3 zákona č. 177/1946 Sb.,50%.
c)Za práci v neděli50%.
d)Příplatky za práci o státně uznaných svátcích a památných dnech republiky Československé se řídí předpisy zákona č. 248/1946 Sb. ve znění zákona č. 78/1948 Sb.

Tento příplatek nepřísluší za přípravné a pomocné práce podle § 7 zákona č. 91/1918 Sb.
2. Základem pro výpočet příplatků jest:
a) u příjemců týdenních mezd s pravidelnou 48hodinovou pracovní dobou 1/48, po př. 60hodinovou pracovní dobou 1/60 týdenní mzdy, stanovené v § 9,
b) u dělníků pracujících v úkolu, směrná úkolová sazba,
c) v prémii 1/48 týdenní mzdy stanovené v § 9.
3. Příplatky za noční práci a práci v neděli nenáležejí vrátným a hlídačům, pokud konají tyto práce v pravidelné směně.
4. Příplatky za práci přes čas náležejí vrátným a hlídačům jedině za práci přes 60 hodin.
5. Přijde-li v úvahu několik výše uvedených příplatků, je zaplatiti toliko nejvyšší příplatek.
6. Zaměstnanci jsou povinni konati práce přes čas, práci v noci a práci o nedělích a svátcích, vyžaduje-li toho potřeba závodu, uznaná správou závodu po slušení závodního zastupitelstva zaměstnanců.
7. Ošetřování koní a práce ve stájích v neděli, jakož i krmení koní v odpoledních hodinách těchto dnů nemá přesahovati 3 hodiny v jednom dnu. Jako náhradu za to dostane dělník (včetně všech příplatků) Kčs 20.— za koně a den.

§ 4

Dovolená.
Dovolená pro dělníky a učně se řídí zákonnými předpisy.

§ 5

Rozvázaní pracovního poměru.
Výpovědní lhůta je 14denní, a to ke konci kalendářního týdne.

§ 6

Zameškání práce.
Výše náhrady při zameškání práce se řídí ustanoveními §§ 1154 h) a násl. všeob. zákoníka občanského.

§ 7

Mzdy.
1. Dělníci a dělnice se zařadí podle činnosti a veku do mzdových skupin, stanovených v § 9.
2. Zařaďování jednotlivých zaměstnanců provádí správa závodu po slyšení závodního zastupitelstva zaměstnanců.
3. Pro zařadění dělníka do příslušné mzdové skupiny je rozhodující činnost dělníkova. Vykonává-li dělník (dělnice) pravidelně a trvale alespoň 50% pracovní doby práci vyšší mzdové skupiny, náleží mu mzda této vyšší skupiny.
4. Mzda se vyplácí podle ustanovení vyhlášky generálního sekretariátu Hospodářské rady z 25. června 1947, č. 676 Ú. l. I ve znění vyhlášky z 20. listopadu 1947, č. 1184 Ú. l. I.
5. Zpozdí-li se výplata mzdy dělníka ve výplatní den o více než půl hodiny po skončení práce, musí mu býti každá započatá hodina zaplacena jeho plnou hodinovou mzdou stanovenou, touto vyhláškou.
6. Zúčtování a výplatu příspěvků všeho druhu třeba prováděti současně se zúčtováním a výplatou mzdy za příslušné mzdové období.
7. Každému dělníkovi se vydá písemné vyúčtování mzdy, ze kterého jsou patrny hrubá mzda a všechny srážky (daň, příspěvky na nemocenské, starobní a invalidní pojištění a pod.).
8. Zastupuje-li dělník nižší mzdové skupiny alespoň týden dělníka vyšší mzdové skupiny, náleží mu po dobu zastupování mzda vyšší mzdové skupiny.
9. Dělníkům nesmějí býti činěny srážky proto, že závod nenechal odpracovat plných 48 hod. v týdnu, leč by byla smluvena se souhlasem ministerstva sociální péče v dohodě s Ústřední radou odborů kratší týdenní pracovní doba.

§ 8

Mzdové oblasti.
Mzdová oblast I: Místa nad 50.000 obyvatel, jakož i lázeňská místa Jáchymov, Františkovy Lázně, Jánské Lázně, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Luhačovice, Poděbrady, Teplice-Šanov a politické okresy Praha-venkov-sever, Praha-venkov-jih, Brno-venkov a Fryštát.
Mzdová oblast II: Všechna ostatní místa.

§ 9

Mzdové skupiny a mzdový sazebník.
1. Dělníci se zařaďují do těchto mzdových skupin:
Dělníci s pravidelnou týdenní pracovní dobou 48 hodin.
Mzdové oblasti
I.II.
KčsKčs
A.Vyučení pekaři, jakož i ostatní vyučení řemeslníci, pracují-li ve svém řemesle, v 1. roce po vyučení při zaměstnání v oboru480.—460.—
ve 2. a 3. roce po vyučení při zaměstnání v oboru504.—484.—
ve 4. a 5. roce po vyučení při zaměstnání v oboru528.—508.—
po 5. roce po vyučení při zaměstnání v oboru552.—532.—
B.Pomocní dělníci do 20 let věku415.—395.—
Pomocní dělníci po 20 letech věku445.—425.—
C.Pomocní dělníci při lehčí práci, vykonávané obvykle ženami355.—335.—
D.1.Zkoušení strojnici a přední řemeslníci vyučení v jiném oboru než pekařském, pracují-li ve svém řemesle552.—532.—
2.Zkoušení topiči, vyučení kovodělnému řemeslu532.—512.—
3.Zkoušení topiči, nejsou-li vyučeni kovodělnému řemeslu504.—484.—
E.Řidiči motorových vozidel, vyučení kovodělnému řemeslu a vykonávající obvyklé udržovací práce550.—530.—
F.Ostatní řidiči motorových vozidel530.—510.—
G.Závozníci (-ice)500.—480.—
H.Kočí500.—480.—
Dělníci s pravidelnou týdenní pracovní dobou od 48 do 60 hodin
CH.Vrátní500.—480.—
I.Hlídači500.—480.—
2. Pomocní dělníci a dělnice nesmějí býti zaměstnáváni (ny) řemeslnými pracemi.
3. O práci žen platí ustanovení vyhlášky ze 4. července 1945 o mzdovém (platovém) zrovnoprávnění žen (Ú. l. I č. 42/1945, č. 74).
4. Zaměstnanci, kteří přijímají peníze za doručené zboží, obdrží jako náhradu na případnou ztrátu 1 promille z odevzdané částky.
5. Řidičům motorových vozidel, kteří konají zároveň práci závozníků, se zvyšuje jejich základní mzda o 10%.
6. Pracují-li zaměstnanci v úkolu a zpracují-li denní kvantum výroby dříve než za 8 hodin, mohou opustit pracoviště po skončení úkolové práce, avšak nemohou žádat, aby zbývající nevyužitá pravidelná pracovní doba byla zvlášť honorována časovou mzdou, pokud týdenní úkolový výdělek dosahuje alespoň výši časové mzdy.

§ 10

Kvalifikační příplatky.
Tyto kvalifikační příplatky jsou nedělitelnou součástí základních týdenních mezd stanovených v § 9 pro výpočet příplatků podle § 3.
1. Mísiči, sazeči a v průmyslových pekárnách také topiči pekařských pecí dostanou ke mzdě své věkové třídy 40%.
2. Dělníci, pracující u dělicích, válecích nebo ztužovacích strojů, předpečtí, přepékači a vypékači dostanou ke mzdě své věkové třídy 30%.
3. Dělníci u prosévacích a rohlíkových strojů, dělnici v kynárnách nebo dělníci, obsluhující kynárenská zařízení, tovaryši při výrobě jemného pečiva, vyvažovači a štípači těst dostanou ke mzdě své věkové třídy 15%.

§ 11

Úkolová a prémiová práce,
a) Úkol.
1. Všechny průmyslové a živnostenské podniky a závody jsou zásadně povinny zavésti práci v úkolu všude, kde jsou pro to technické předpoklady a kde by tím nebyla ohrožena jakost práce.
2. Zaměstnanci jsou povinni pracovati v úkolu, jestliže to nařídí správa závodu po slyšení zájmového zastupitelstva zaměstnanců.
3. Úkolové mzdy jest stanoviti tak, aby zaměstnanec při normálním výkonu a za obvyklých pracovních podmínek v závodě docílil výdělku odpovídajícího směrné úkolové sazbě, násobené délkou odpracované doby. Směrnou úkolovou sazbou se rozumí jednotka časové mzdy, stanovená pro dotyčného zaměstnance touto vyhláškou, zvýšená o 20%. Skutečná výše výdělku jednotlivého zaměstnance pracujícího v úkolu není tím omezena, pokud je podložena vyšším výkonem.
4. Výdělek jednotlivého zaměstnance, pracujícího v úkolu, může klesnout pod časovou mzdu, která mu přísluší, jen kdyby bylo prokázáno, že příčiny nižšího výdělku tkví v osobě zaměstnancově.
5. Při změně postupu práce, při použití jiného materiálu, při technických zlepšeních nebo zhoršeních, při podstatných změnách v počtu kusů, které mají býti stejně zhotoveny a pod., nutno stanovené úkolové sazby přezkoušeti. Nesprávně stanovené úkolové sazby však musí býti přezkoušeny v každém případě.
6. Úkolové sazby a podmínky, za něž se má práce v úkolu provésti, sdělí správa závodu příslušným zaměstnancům před započetím úkolové práce způsobem v závodě obvyklým.
b) Prémie.
Při pracích, které se svou povahou nehodí, aby se konaly u úkolu, se zvýšený výkon odměňuje prémiemi, pro které musí býti vypracován prémiový řád podle rámcových směrnic, uvedených v příloze vyhlášky č. 522/1947 Ú. l. I, který podléhá schválení ministerstva sociální péče.

§ 12

Výkonnostní příplatky.
1. Ke mzdám stanoveným touto vyhláškou lze u dělníků, kteří pracují v časové mzdě, poskytovati výkonnostní příplatky jen za nadprůměrné výkony a spolehlivost nebo na vyrovnání rozdílné hodnoty práce uvnitř téže pracovní skupiny.
2. Výkonnostní příplatky mohou se u jednotlivých dělníků odstupňovati až do výše 20% jejich časové mzdy, stanovené touto vyhláškou. Úhrnná částka výkonnostních příplatků nesmí však přesáhnouti 15% úhrnu časových mezd v závodě vyplacených.
3. Přiznání výkonnostního příplatku se oznamuje vývěskou, v závodě, z níž je patrno jméno dělníka, zevrubné odůvodnění a výše poskytovaného příplatku.
4. Poskytování výkonnostního příplatku nesmí však vésti k lineárnímu zvýšeni mezd. Lineární zvýšení mezd je na př. neodůvodněné plné využití ustanovení o výkonnostních příplatcích, poskytování výkonnostního příplatku jednotlivým kategoriím dělnictva stejným procentem bez přihlédnutí k zvýšenému výkonu, spolehlivosti a pod.

§ 13

Zmenšená výkonnost.
Dělníkům a. menší tělesnou vadou nebo duševní zdatností mohou býti placeny snížené mzdy, stanovené podle stupně zmenšené výkonnosti.
Toto ustanoveni nižší mzdy musí býti písemně oznámeno příslušnému okresnímu úřadu ochrany práce, jakož i dotčenému dělníkovi.
Takto stanovená nižší mzda jest právně neúčinná projeví-li okresní úřad ochrany práce nesouhlas do 30 dnů ode dne doručení podání.

§ 14

Naturální požitky.
Zaměstnanci včetně učňů dostanou denně 4 housky pro osobní spotřebu v závodě a kromě toho týdně 4 kg chleba a 1kg bílé pšeničné mouky pro spotřebu v domácnosti. Pokud zaměstnanci až dosud dostávali ochranný oděv, ponechává se nadále jeho poskytování. Kdyby naturální požitky z důvodů obhospodařování nemohly býti poskytovány, vyplatí se dělnictvu náhrada ve výši úředně stanovených cen.

§ 15

Diety a nocležné.
Při jízdách nebo práci mimo obvod obce podniku dostane dělník vedle příslušejících mu příplatků za případnou práci přes čas, práci noční nebo práci ve dnech pracovního klidu tyto náhrady:
a)pří práci trvající déle než 4 hodinyKčs 30.—,
b)při práci trvající déle než 8 hodin bez nutného přenocováníKčs 50.— a
c)za nutné přenocováníKčs 50.—.

§ 16

Závěrečná ustanovení.
1. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1948.
2. Tímto dnem pozbývá platnosti vyhláška ze dne 27. září 1945, č. 286 Ú. l. ve znění vyhlášky ze dne 1. prosince 1945, č. 545 Ú. l. I.
3. Zařadění dělnictva do mzdových skupin se provede nově podle ustanovení této vyhlášky. Dosavadní zařadění dělnictva pozbývá platnosti a nelze z něho uplatňovati žádných nároků. Totéž platí o příplatcích. Mzdy vyplývající z této vyhlášky nesmějí býti překážkou při zavedení jednotné soustavy mezd podle zásluhy.
4. Správa závodu jest povinna tuto vyhlášku vyvěsiti v závodě na vhodném, dělníkům přístupném místě.
5. Upozorňuje se na trestní důsledky pro porušování této vyhlášky podle vládního nařízení č. 404/1942 Sb., po příp. podle § 6 vl. nař. č. 13/1945 Sb.