k vyhlášce č. 2/1953 Ú. l.
Jakostní normy dobytka, drůbeže a králíků.
Jatečný skot:
Jatečná telata:
Jatečná prasata:
Jatečný skopový brav ovčí:
Znakem pro zařazení do jakostní třídy je výtěžnost a druh:
| Druh: | Jakostní třída: | Nejnižší výtěžnost %: |
|---|---|---|
| jehňata (v kůži) | A | nad 60 |
| B | 50—60 | |
| C | pod 50 | |
| skopci, ovce, berani (bez kůže) | A | nad 50 |
| B | 40—50 | |
| C | pod 40 |
Jakostní třída A:
Dobře vykrmená jehňata, mladí skopci a mladí berani nejlepší jakosti a ovce nejvyšší jatečné hodnoty.
Jakostní třída B:
Vykrmená jehňata a vykrmení starší skopci a berani, jakož i ovce dobré jatečné hodnoty (střední jakosti).
Jakostní třída C:
Slabší jehňata, slabší skopci a berani, jakož i ovce a berani stáří nebo podřadné jakosti.
Jatečná drůbež a králíci:
Jatečná drůbež a králíci smějí být dodáváni jen jako živá, nezávadná zvířata, hodící se k okamžitému poražení nebo k dalšímu výkrmu pokud v některých okresech nebude povoleno výjimečně dodávat zabité husy a kachny. Tato zvířata dodávaná na plnění povinné dodávky masa musí být
Ranou drůbeží se rozumějí husy do stáří 12 týdnů a kachny do stáří 10 týdnů, dodané v době do konce července.
Drůbež v nevhodném stavu opeření, drůbež ne plně zmasilá, ale jinak vhodná pro další výkrm, smí být vykupována jen s cenovou srážkou.
a) zdravá, bez zřejmých známek choroby a poranění, v poměru k váze přiměřeně zmasilá, a musí mít tuto minimální váhu:
| u hus raných | 3,50 kg |
| u hus pozdních | 4,— kg |
| u kachen | 1,80 kg |
| u krůt a krocanů | 3,50 kg |
| u kuřat | 1,— kg |
| u perliček | 1,30 kg |
| u slepic | 1,50 kg |
| u kohoutů | 2,— kg |
| u kapounů | 2,40 kg |
| u králíků malých a středních odrůd | 2,— kg |
| u králíků velkých odrůd | 2,50 kg |
b) mladá, t. j. do 1 roku stáří u hus a kachen; slepice, perličky, kohouti, krůty, krocani a králíci nesmějí být starší 2 let,
c) drůbež vhodně opeřená, t. j. u hus 10 až 28 dní po škubu; kachny nesmějí být v přerostlém peří, slepice nesměji být v pelichání a ostatní drůbež musí být dostatečně opeřena (rozvité peří),
králíci musí mít čistou, zdravou a nepoškozenou srst a kožku,
d) lačná, t. j. nesmí být nejméně 6 hodin před převzetím krmena.
U prokazatelně nakrmené drůbeže (která má plné vole) může výkupce srazit z váhy:
| u hus až do | 20 dkg na 1 kus, |
| u kachen až do | 15 dkg na 1 kus, |
| u krut až do | 25 dkg na 1 kus, |
| u slepic, kohoutů, kapounů a | |
| perliček až do | 10 dkg na 1 kus, |
| u kuřat až do | 5 dkg na 1 kus. |
U králíků se sráží na obsah žaludku a střev 15 dkg na 1 kus.
1. Znakem pro zařazení do jakostní třídy je jateční hodnota skotu, posouzená zrakem a hmatem. Jakosti té které třídy musí odpovídat přiměřená výtěžnost v mase.
1. Telaty se rozumí skot nejvýše do 100 kg živé váhy.
1. Znakem pro zařazení do jakostní třídy je váha, po případě pohlaví a protučnění prasete, posouzené zrakem a hmatem.
2. Výtěžností se rozumí poměr váhy 4 čtvrtí masa včetně ledvin a loje ledvinového, pánevního a loje u kostí křížových, bez kůže, hlavy useknuté před prvním krčním obratlem, bez noh odříznutých v dolním kloubu zápěstním případně zanártním, bez ústrojí a vnitřní dutiny hrudní, břišní a pánevní, bez přirostlého tuku na srdci, na plících, na okruží a střevech, bez pohlavních orgánů a vemen, váženo v teplém stavu po poražení, v porovnání k živé váze (výkupní váze).
2. Znakem pro zařazení do jakostní třídy je jateční hodnota, posouzená zrakem a hmatem,
2. Jatečná prasata se zařazují do těchto 10 jakostních tříd:
1. — sádelná prasata od 150 kg živé váhy,
2. — těžká prasata od 110 kg živé váhy do 150 kg živé váhy,
3. — výseková prasata od 90 kg živé váhy do 110 kg živé váhy,
4. — lehká prasata od 70 kg živé váhy do 90 kg živé váhy,
5. — tučné svině, tuční řezanci,
6. — svině polotučné, řezanci polotuční,
7. — svině hubené, řezanci hubení,
8. — prasata od 50 kg živé váhy do 70 kg živé váhy,
9. — prasata do 50 kg živé váhy (nutně poražená a zakrslá),
10. — kanci.
3. Jatečný skot se zařazuje do těchto šesti jakostních tříd:
Jakostní třída výběr — špičková jakost:
Přiznává se jatečnému skotu zvlášť dobré jakosti. U volů, jalovic a krav je předpokladem pro zařažení do této jakostní třídy zvlášť bohatě vyvinuté svalstvo na všech partiích, zvlášť vysoká protučnělost masa a zvlášť vysoké nasazení tuku mimosvalového. Zejména jsou u této jakosti hmatem zjistitelné silné vrstvy tuku:
Jakostní tída A:
Jatečný skot velmi dobré jakosti. U volů, jalovic a krav je předpokladem pro zařazení do této jakostní třídy bohatě vyvinuté svalstvo na všech partiích, vysoká protučnělost a vysoké nasazení tuku mimosvalového. Stejně jako u špičkové jakosti — výběru — je zjistitelný tuk hmatem na kořenu ocasu, na slabině, na žebru, na hrudi a na šourku (u volů) s tím rozdílem, že vrstvy tuku jsou slabší.
Býci této jakosti mají mohutně vyvinuté svalstvo na všech partiích, zvláště na krku a na plecích. Protučnělost masa a nasazení tuku mimosvalového není u býků podmínkou.
V jakostní třídě A se předpokládá vysoká jateční hodnota s výtěžností u krav od 54% do 60%, u volů, jalovic a býků od 56% do 62%.
Jakostní třída B:
Jatečný skot dobré jakosti. U volů, jalovic a krav je předpokladem pro zařazení do této jakostní třídy velmi dobře vyvinuté svalstvo na všech partiích, slabá protučnělost masa a dobré nasazení tuku mimosvalového. Hmatem slabší vrstvy tuku jsou zjistitelné na kořenu ocasu, na slabině, na žebru a na hrudi (u volů na šourku).
Býci této jakosti mají velmi dobře vyvinuté svalstvo na všech partiích, zvlášť na plecích a slaběji na krku. Protučnělost masa a nasazení tuku mimosvalového u býků není podmínkou.
V jakostní třídě B se předpokládá velmi dobrá jateční hodnota s výtěžností u krav od 50% do 54%, u volů, jalovic a býků od 52% do 56%.
Jakostní třída C:
Jatečný skot druhořadé jakosti. U všech druhů skotu je předpokladem pro zařazení do této jakostní třídy dobře vyvinuté svalstvo na zadku a slaběji vyvinuté svalstvo na předku. Maso je nedostatečně protučnělé a tuk je jen slabě nasazen mimosvalově. Hmatem jsou slabé vrstvy tuku zjistitelné na kořenu ocasu a na slabině.
V jakostní třídě C se předpokládá dobrá jateční hodnota s výtěžností u krav od 45% do 50%, u volů, jalovic a býků od 47% do 52%.
Jakostní třída D:
Jatečný skot podřadné jakosti, málo zmasilý, slabší jatečné hodnoty. U všech druhů skotu je předpokladem pro zařazení do této jakostní třídy méně vyvinuté svalstvo na všech partiích. Tuk je jen nepatrně nasazen mimosvalově a hmatem není zjistitelný.
V jakostní třídě D se předpokládá slabá jateční hodnota s výtěžností u krav od 42% do 45%, u volů, jalovic a býků od 44% do 47%.
Jakostní třída brak (braková jakost):
Jatečný skot zcela podřadné jakosti, obvykle dobytek vyhublý nebo zakrslý a přestárlý. U všech druhů skotu je předpokladem pro zařazení do této jakostní třídy slabě vyvinuté svalstvo na všech partiích těla. Tuk zpravidla ztrácí tuhou konsistenci a stává se „tekavým”.
V jakostní třídě brak se předpokládá nízká jatečná hodnota s výtěžností u krav 42% a níže, u volů, jalovic a býků 44% a níže.
a) na kořeni ocasu, t. j. na řase kožní, táhnoucí se od sedacích hrbolů ke kořeni ocasu,
b) na slabině, t. j. na záhybu kožním, táhnoucím se od břicha k zadní končetině,
c) na žebru, t. j. hmatem, zjišťujícím pohyblivost kůže po stranách hrudníku,
d) na kyčli, t. j. vrstvy tuku po obou stranách křížové a bederní páteře.
e) na hrudi, t. j. předním konci prsní kosti,
f) na šourku (u volů).
Obvykle srst těchto zvířat ztrácí lesk, poněvadž mazové žlázky chlupů tlakem tuku degenerovaly; chlupy jsou různě zvířené (grošování).
Býci této jakosti mají výjimečně mohutně vyvinuté svalstvo na všech partiích, zvláště na krku a na plecích. Protučnělost masa a vysoké nasazení tuku mimosvalového není u býků podmínkou. Špičková jakost předpokládá jatečný skot velmi vysoké jatečné hodnoty s výtěžností u krav nad 60%, u volů, jalovic a býků nad 62%,
3. Jatečná telata se zařazují do těchto tří jakostních třid:
Jakostní třída A:
Prvotřídní ssavá telata, plně zmasilá (v ledvinové části, kýtě, hrudi a pleci), velmi dobrého výživného stavu, u nichž se předpokládá dosažení minimální výtěžnosti 75%
Jakostní třída B:
Dobrá ssavá telata, zmasilá, dobrého výživného stavu, u nichž výtěžnost je nad 73% do 75%.
Jakostní třída C:
Ostatní slabá podřadná telata s výtěžností 73% a níže.
3. V každé jakostní třídě se nejnižší váha stanoví včetně nejnižší váhy, uvedené v odstavci 1., a nejvyšší váha se stanoví mimo tuto váhu (příklad: do jakostní třídy 3. patří prasata, vážící nejméně 90 kg a nejvýše 109 kg).
4. Jakostní třidy A, B a C mají každá tři podskupiny, a to:
A, B, C — této jakosti nejlepší,
A 1, B 1, C 1 — této jakosti průměrné a
A 2, B 2, C 2 — této jakosti nejslabší, avšak jakosti té které třídy ještě dosahující.
Jakostní třída D má dvě podskupiny, a to:
D — této jakosti lepší a
D 1 — této jakosti horší.
4. Výtěžností u jatečných telat se rozumí poměr váhy telete v kůži v teplém stavu po poražení, po oddělení noh, ústrojí a vnitřností, dutiny hrudní a břišní, kromě ledvin a ledvinového loje, a po oddělení zbytku pupeční šňůry a pohlavních orgánů, v porovnání k živé váze (výkupní) telat.