§ 1
(1) Výši povinné dodávky masa vyměří okresní plnomocník ministerstva výkupu:
a) jednotným zemědělským družstvům, jejich členům, jednotlivě hospodařícím rolníkům a ostatním osobám, které jsou držiteli zemědělské půdy o výměře nad 0,5 ha, podle norem pro dodávky masa z každého hektaru zemědělské půdy,
b) členům jednotných zemědělských družstev III. a IV. typu, kteří užívají záhumenku nepřesahujícího výměru stanovenou vzorovými stanovami jednotných zemědělských družstev, a držitelům zemědělské půdy s výměrou do 0,5 ha včetně podle normy pro dodávky masa z hospodářství bez zřetele na výměru půdy.
(2) Osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) se vyměřují dodávky masa celkem a z toho zvlášť dodávky masa vepřového a osobám uvedeným v odstavci 1 písm. b) se vyměřují dodávky masa celkem; pokud další ustanovení výslovně nerozlišují mezi dodávkami masa celkem a dodávkami masa vepřového, vztahují se jak na povinnou dodávku masa celkem, tak i na povinnou dodávku masa vepřového.
§ 2
(1) Soukromé výkrmy prasat podléhají povinné dodávce vepřového masa ve výši 90 kg z druhého a každého dalšího odchovaného prasete. Soukromé drůbežárny, vykrmující jatečnou drůbež, podléhají povinné dodávce ve výši 3,5 kg z každé rané husy nebo krůty nebo krocana, 4 kg z každé pozdní husy, nebo 1,8 kg z každé kachny a to v množství veškeré vyrobené drůbeže po odečtení 5 hus nebo krůt (krocanů) nebo 10 kachen.
(2) Soukromé výkrmny prasat a soukromé drůbežárny jsou povinny vést záznamy o přírůstcích a úbytcích a o průběhu výkrmu. Veškerá vyrobená prasata, po případě drůbež jsou výkrmny a drůbežárny povinny dodat oprávněnému výkupci. Za množství dodaná nad povinnou dodávku obdrží vyšší cenu.
(3) Okresní plnomocník jednou měsíčně se přesvědčí u soukromé výkrmny prasat, po případě soukromé drůbežárny o stavech a porovná je se záznamy.
(4) Za soukromou výkrmnu prasat a soukromou drůbežárnu se považuje každý chov prasat a drůbeže u držitele, který není zemědělcem, chovem a výkrmem se zabývá za účelem dalšího prodeje, a rozsah chovu není úměrný výměře užitkové plochy.
(5) Ustanovení o povinné dodávce drůbeže se nevztahují na uznané plemenné chovy drůbeže, které dodávají podle chovatelských smluv plemenné husy, kachny a krůty k další plemenitbě podle pokynů ministerstva zemědělství nebo jeho orgánů.
(6) Okresní národní výbory (zemědělské referáty) předloží okresnímu plnomocníkovi seznamy soukromých drůbežáren a vyznačí v seznamech, jaká drůbež a za jakým účelem se v drůbežárnách vyrábí; seznamy předloží vždy do 30. listopadu, pro účely vyměření povinné dodávky masa v roce 1953 však do 20. ledna 1953.
§ 3
(1) Jde-li o jednotlivě hospodařící rolníky, kteří se zabývají chovem a výkrmem prasat a drůbeže ve větším rozsahu, než který odpovídá výměře jejich zemědělské půdy, zvýší jim okresní plnomocník přiměřeně povinnou dodávku vepřového masa, po případě drůbeže, vyměřenou podle dodávkových norem, platných pro příslušnou velikostní skupinu a dodávkovou oblast, nejvýše však na výši, která odpovídá povinné dodávce soukromé výkrmny, po případě soukromé drůbežárny.
§ 4
(1) Z výměry zemědělské půdy rozhodné pro vyměření povinných dodávek masa se vyjímají plochy chmelnic, vinic, prutníků a školek, jakož i plochy oseté (osázené) lnem, konopím, tabákem, machorkou, koksagyzem, léčivými a aromatickými rostlinami a kořením.
(2) Do výměry zemědělské půdy rozhodné pro vyměření povinné dodávky masa se započítává jednotným zemědělským družstvům III a IV. typu
a) půda nově získaná vysušením močálů a bažin, odstraněním křovisek, nebo jiným zúrodněním pozemků dosud nezpůsobilých k zemědělské výrobě,
b) nově obdělaná půda, která jako orná půda nebyla více let užívána (ležela ladem),
teprve třetím rokem následujícím po roce, v němž byla půda rekultivována, nebo nově obdělána.
teprve třetím rokem následujícím po roce, v němž byla půda rekultivována, nebo nově obdělána.
(3) Do výměry zemědělské půdy rozhodné pro vyměření povinné dodávky masa se započítává jednotným zemědělským družstvům III. a IV. typu s plánovanou výrobou zeleniny v rozsahu větším než 2 ha plocha osázená zeleninou pouze poloviční výměrou.
§ 5
(1) Normy pro dodávku masa a zařazení okresů do dodávkových oblastí jsou uvedeny v příloze I. této vyhlášky.
(2) Pro členy jednotných zemědělských družstev III. a IV. typu, kteří užívají záhumenků nepřesahujících výměru stanovenou vzorovými stanovami jednotných zemědělských družstev, a pro držitele zemědělské půdy s výměrou do 0,5 ha je stanovena jednotná norma 20 kg masa celkem z hospodářství bez ohledu na dodávkové oblasti a bez stanovení povinné dodávky masa vepřového.
(3) Pro členy jednotných zemědělských družstev III. a IV. typu, jejichž záhumenky přesahují výměru stanovenou vzorovými stanovami, platí stejné dodávkové normy jako pro jednotlivě hospodařící rolníky.
(4) Při vyměřování povinných dodávek masa lze použít pro rok 1953 ve všech okresech diferencovaných norem podle ustanovení § 14 odst. 2 vládního nařízení č. 57/1952 Sb.
§ 6
Pro zemědělské závody jednotlivě hospodařících rolníků, které jsou v dočasné správě místních národních výborů, platí dodávkové normy jako pro jednotlivě hospodařící rolníky IV. velikostní skupiny.
§ 7
Vesnickým boháčům vyměří okresní plnomocník povinnou dodávku masa tak, že povinné dodávky vypočtené podle dodávkových norem platných pro jednotlivě hospodařící rolníky příslušné velikostní skupiny zvýší o 10%.
§ 8
(1) Jednotnému zemědělskému družstvu II. typu vyměří okresní plnomocník na půdu společně obdělávanou, ale získanou jinak než od jeho členů, společnou povinnou dodávku masa podle dodávkové normy platné pro IV. velikostní skupinu.
(2) Pokud na této převzaté půdě nemá jednotné zemědělské družstvo společný chov dobytka, rozvrhne představenstvo takto společně stanovenou dodávku na členy družstva a projedná rozvrh na členské schůzi jednotného zemědělského družstva. Po projednání sdělí představenstvo rozvrh dodávek okresnímu plnomocníkovi, který novými výměry zvýší jednotlivým členům družstva jejich původní dodávky masa.
(3) Za společné dodávky jednotného zemědělského družstva odpovídá předseda družstva.
§ 9
(1) Z obecních pastvin a z pastvin urbariátů a komposesorátů, pokud na nich nehospodaří jednotné zemědělské družstvo III. nebo IV. typu, vyměří okresní plnomocník obci společnou povinnou dodávku masa celkem a to ve výši 5 kg masa (bez masa vepřového) z každého ha této půdy; místní národní výbor tuto dodávku rozdělí na jednotlivě hospodařící rolníky a ostatní uživatele těchto pastvin podle podílu, v jakém každý z nich této půdy užívá.
(2) Místní národní výbor oznámí písemně toto rozdělení okresnímu plnomocníku a jednotlivým uživatelům nejpozději do 7 dnů po doručení výměru. Jednotlivě hospodařící rolníci odpovídají za splnění podílu jim stanoveného stejně, jako za splnění povinné dodávky vyměřené jim okresním plnomocníkem.
§ 10
(1) Jednotným zemědělským družstvům nevyměří okresní plnomocník na následující rok povinnou dodávku masa z půdy převzaté v druhé polovině předcházejícího roku od místních národních výborů a dosud obhospodařované bez stavů dobytka.
(2) Jednotným zemědělským družstvům, která převzala v druhé polovině předcházejícího roku půdu vesnických boháčů s nižšími než plánovanými stavy dobytka, poskytne okresní plnomocník z povinné dodávky masa na následující rok slevu 25% povinné dodávky masa vepřového a slevu povinné dodávky masa celkem odpovídající rozdílu, o který je skutečný stav převzatého skotu nižší než plánovaný stav (na př. při převzatém stavu, který odpovídá jen 75% plánovaného stavu, se poskytne sleva 25% a pod.).
(3) Jednotným zemědělským družstvům, která převzala půdu bez stavů dobytka v roce 1951 nebo v první polovině roku 1952, nevyměří okresní plnomocník na rok 1953 povinnou dodávku masa z této půdy, přesahuje-li její výměra polovinu veškeré půdy družstva; nepřesahuje-li výměra převzaté půdy polovinu veškeré půdy družstva, je-li však větší než 50 ha, poskytne okresní plnomocník na tuto půdu v roce 1953 slevu ve výši 50% stanovených dodávkových norem masa.
(4) Jednotným zemědělským družstvům III. a IV. typu nevyměří okresní plnomocník povinnou dodávku masa na rok 1953 z plochy pastvin, které jim byly dávány k užívání státními lesy, a z ploch, které sloužily jako obecní pastviny (draha), nebo jako pastviny urbariátů a komposesorátů a které nelze využít jinak než vypásáním.
§ 11
(1) Jednotným zemědělským družstvům, která v běžném roce převezmou od místních národních výborů půdu dosud obhospodařovanou bez stavů dobytka, nevyměří okresní plnomocník na takto převzatou půdu družstvu povinnou dodávku masa pro běžný rok.
(2) Jednotným zemědělským družstvům, která v běžném roce převezmou půdu vesnických boháčů s nižšími než plánovanými stavy dobytka, vydá okresní plnomocník na tuto půdu výměr povinné dodávky masa a při tom jim poskytne slevu 25% povinné dodávky masa vepřového a slevu povinné dodávky masa celkem odpovídající rozdílu, o který je skutečný stav převzatého skotu nižší než plánovaný stav.
§ 12
(1) Jednotlivým jednotným zemědělským družstvům III. a IV. typu v pohraničních oblastech krajů Čes. Budějovic, Plzeň a Karlovy Vary poskytne ministerstvo výkupu na návrh krajského národního výboru slevu povinných dodávek masa až do výše 10% ze stanovených dodávkových norem.
(2) Jednotným zemědělským družstvům III. a IV. typu, která pěstují výhradně zeleninu nebo rýži, se povinná dodávka masa, propočtená podle dodávkové normy, sníží v rozsahu, který stanoví ministerstvo výkupu na návrh krajského národního výboru.
(3) Jednotným zemědělským družstvům III. a IV. typu, která budou ministerstvem zemědělství v dohodě s ministerstvem výkupu určena jako plemenářská hospodářství pro chov koní, poskytne ministerstvo výkupu zvláštní slevu z povinné dodávky masa podle počtu hříbat dochovaných do 1 roku stáří.
§ 13
(1) Jednotlivě hospodařícím rolníkům, kterým byla místním národním výborem přidělena orná půda do povinného pachtu, poskytne okresní plnomocník na tuto přidělenou ornou půdu slevu na rok 1953 ve výši 50% z dodávkové normy masa. Při tom se dosavadní zařazení podle velikostní skupiny nemění.
(2) Povinnou dodávku nevyměří okresní plnomocník členům jednotných zemědělských družstev III. a IV. typu, kteří užívají záhumenků nepřesahujících výměru stanovenou vzorovými stanovami jednotných zemědělských družstev, členům jednotných zemědělských družstev I. a II. typu s výměrou půdy do 0,5 ha včetně a ostatním držitelům zemědělské půdy do 0,5 ha včetně, jestliže:
1. v jejich domácnosti žijí:
a) nejméně 2 osoby starší 65 let, jde-li o muže, nebo 55 let, jde-li o ženy, nebo
b) 3 nebo více dětí mladších 15 let, nebo
c) 2 děti mladší 15 let a jedna osoba starší 65 let, jde-li o muže, nebo 55 let, jde-li o ženy, nebo
2. jde-li o zaměstnance úřadů, národních nebo družstevních podniků, veřejných organisací a institucí, důchodce a pensisty, kteří nemají zařízení pro chov dobytka.
(3) Držitelům zemědělské půdy nad 0,5 ha, kteří nejsou zemědělci, pokud užívají pastviny a horské louky o výměře do 1 ha a nemají zařízení pro chov dobytka, může okresní plnomocník poskytnout slevu z povinné dodávky masa nebo povinnou dodávku vůbec nevyměří.
§ 14
(1) Povinnou dodávku masa mohou jednotná zemědělská družstva, jejich členové, jednotlivě hospodařící rolníci a ostatní osoby, kterým byla povinná dodávka masa vyměřena, plnit dodávkami dobytka (masa), drůbeže nebo králíků oprávněnému výkupci, a to v druzích a za podmínek uvedených v § 17 a s omezeními uvedenými v odstavcích 2 až 4.
(2) Každý zemědělský závod musí zásadně splnit část své dodávky masa celkem dodávkou drůbeže, a to podle vlastní volby buď dodávkou hus, kachen, krůt (krocanů), kuřat, kapounů, kohoutů nebo slepic.
V okresech:
V ostatních okresech je podíl dodávky drůbeže na dodávce masa celkem ponechán rozhodnutí dodavatele.
V okresech:
V ostatních okresech je podíl dodávky drůbeže na dodávce masa celkem ponechán rozhodnutí dodavatele.
a) Příbram, Sedlčany, Votice, Vlašim, Benešov, Kutná Hora, Kolín, Poděbrady, Nymburk, Český Brod, České Budějovice, Vodňany, Strakonice, Písek, Milevsko, Týn nad Vltavou, Tábor, Soběslav, Třeboň, Jindřichův Hradec, Plzeň, Rokycany, Blovice, Blatná, Horažďovice, Přeštice, Stod, Plasy, Louny, Mnichovo Hradiště, Jičín, Nový Bydžov, Pardubice, Přelouč, Čáslav, Holice, Vysoké Mýto, Židlochovice, Hustopeče, Velká Bíteš, Bučovice, Vyškov, Slavkov, Trnava, Šamorín, Dun. Streda, Galanta, Senec, Sered, Hurbanovo, Nové Zámky, Šaľa, Šúrany, Želiezovce, Levice, Vráble, Bratislava-okolí, Čalovo, Komárno, Štúrovo, Nitra, Zlaté Moravce, Fiľákovo, Krupina, Lučenec, Šafaríkovo, Moldava, Košice-okolí, Sečovce, Trebišov, Kráľ. Chlmec, Vranov, Michalovce, Velké Kapušany, Sobrance, Šahy a Modrý Kameň
musí jednotná zemědělská družstva III. a IV. typu dodat nejméně 1 kg, členové jednotných zemědělských družstev, jednotlivě hospodařící rolníci a ostatní osoby povinné dodávkou masa nejméně 2 kg drůbeže z každého ha zemědělské půdy;
musí jednotná zemědělská družstva III. a IV. typu dodat nejméně 1 kg, členové jednotných zemědělských družstev, jednotlivě hospodařící rolníci a ostatní osoby povinné dodávkou masa nejméně 2 kg drůbeže z každého ha zemědělské půdy;
b) Dobříš, Hořovice, Beroun, Rakovník, Nové Strašecí, Kladno, Slaný, Kralupy n. Vlt., Mělník, Mladá Boleslav, Brandýs n. Lab., Říčany, Praha-sever, Praha-jih, Praha-východ. Praha-západ, ÚNV Praha, Vimperk, Prachatice, Trhové Sviny, Sušice, Klatovy, Domažlice, Horšovský Týn, Stříbro, Karlovy Vary, Cheb, Sokolov, Toužim, Podbořany, Kadaň, Ústí n. Lab., Teplice, Chomutov, Žatec, Most, Bílina, Lovosice, Litoměřice, Roudnice n. Lab., Děčín, Liberec, Nový Bor, Česká Lípa, Doksy, Turnov, Semily, Hořice, Nová Paka, Dvůr Králové, Jaroměř, Hradec Králové, Dobruška, Rychnov nad Kněžnou, Žamberk, Náchod, Chotěboř, Hlinsko, Chrudim, Litomyšl, Jihlava, Ledeč nad Sázavou. Pacov, Kamenice nad Lipou, Pelhřimov, Humpolec, Havlíčkův Brod, Třešť, Dačice, Velké Meziříčí, Třebíč, Mor. Budějovice, Znojmo, Mor. Krumlov, Mikulov, Břeclav, Rosice, Tišnov, Brno-město, Brno-venkov, Blansko, Boskovice, Litovel, Prostějov, Přerov, Olomouc, Kojetín, Hranice, Holešov, Kroměříž, Kyjov, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Gottwaldov, Hodonín, Veselí nad Moravou, Opava, Hlučín, Nový Jičín, Ostrava, Bílovec, Malacky, Skalica, Bratislava-mesto, Myjava, Senice, Piešťany, Pezinok, Trenčín, Nové Mesto nad Váhom, Hlohovec, Topoľčany, Bánovce, Partizánské, Zvoleň, Nová Baňa, Rim. Sobota, Poltár, Ilava, Tur. Martin, Dolný Kubín, Ružomberok, Rožňava, Prešov, Bardejov, Sabinov a Giraltovce
musí jednotná zemědělská družstva III. a IV. typu dodat nejméně 1 kg, členové jednotných zemědělských družstev, jednotlivě hospodařící rolnici a ostatní osoby povinné dodávkou masa nejméně 1,5 kg drůbeže z každého ha zemědělské půdy.
musí jednotná zemědělská družstva III. a IV. typu dodat nejméně 1 kg, členové jednotných zemědělských družstev, jednotlivě hospodařící rolnici a ostatní osoby povinné dodávkou masa nejméně 1,5 kg drůbeže z každého ha zemědělské půdy.
(3) Na povinnou dodávku masa se započítává dodávka selat při dodání tří až čtyř selat od jedné prasnice; každé z nich musí vážit nejméně 15 kg. Započítávají se na plnění povinné dodávky výkupní vahou, nejvýše však 20 kg na kus. Na plnění povinné dodávky masa vepřového se mohou dodávky selat započítat nejvýše množstvím 50 kg výkupní váhy na každou prasnici. Činí-li výkupní váha dodaných tří až čtyř selat od jedné prasnice více, započte se rozdíl na plnění povinné dávky masa celkem.
§ 15
(1) Prodej plemenného skotu (býků, krav a jalovic), plemenných prasat (kanců a prasnic) a plemenných beranů a ovcí na nákupních trzích, nebo se souhlasem krajského národního výboru na svodech nebo ze stáje se započte na plnění dodávek masa. Prodej plemenných prasat se zúčtuje především na plnění povinné dodávky masa vepřového a teprve po jejím splnění na plnění povinné dodávky masa celkem. Držba plemeníků se na plnění povinné dodávky masa nezapočítává.
(2) Prodej chovných krav a jalovic oprávněným výkupcům podle zvláštních směrnic ministerstev výkupu a zemědělství se započte na plnění povinné dodávky masa stejným koeficientem jako skot jatečný odpovídající jejich jakostem.
(3) Dodavatelé jsou povinni při dodávce oznámit účel prováděné dodávky (na př. při dodávce prasat, zda na povinnou dodávku masa vepřového, či masa celkem, nebo na záměnu a za který zemědělský výrobek), při společném plnění též jména společně plnících osob a čísla výměru o povinné dodávce masa. Výkupce je povinen označit účel na výkupním lístku. Okresní plnomocník před zápisem do evidence překontroluje, odpovídají-li údaje uvedené ve výkupním lístku platným předpisům. Zjistí-li, že označený účel dodávky se neshoduje s platnými předpisy provede změnu, kterou oznámí dodávajícímu i výkupci.
(4) Okresní plnomocník nesmí započítávat na plnění dodávek masa jiné dodávky, než které jsou uvedeny ve vyhlášce a jejích přílohách. Stejně tak nesmí započítávat plnění dodávek jiným než předepsaným způsobem.
§ 16
Povinné dodávky masa se plní podle dodávkových podmínek a jakostních norem, které tvoří přílohy II. a III. této vyhlášky.
§ 17
(1) Dodávky se započítávají podle dodávaných druhů a jakosti, po případě podle doby dodávky těmito započítacími koeficienty:
A. Na plnění povinné dodávky masa celkem:
| Běž. číslo | Druh | Započítací koeficient |
|---|---|---|
| Dodávky v živém: | ||
| 1. | sádelná prasata od 150 kg výše | 1,75 |
| 2. | těžká prasata od 110 kg do 150 kg | 1,60 |
| 3. | výseková prasata od 90 do 110 kg | 1,50 |
| 4. | lehká prasata od 70 do 90 kg | 1,30 |
| 5. | tučné svině, tuční řezanci | 1,50 |
| 6. | svině polotučné, řezanci polotuční | 1,30 |
| 7. | svině hubené, řezanci hubení | 1,— |
| 8. | prasata od 50 do 70 kg | 1,— |
| 9. | prasata do 50 kg | 0,80 |
| 10. | kanci | 0,75 |
| 11. | jatečný skot jakosti výběr | 1,20 |
| 12. | jatečný Skot jakosti A, A1, A2 | 1,10 |
| 13. | jatečný skot jakosti B, B1, B2 | 1,— |
| 14. | jatečný skot jakosti C, C1, C2 | 0,90 |
| 15. | jatečný skot jakosti D, D1 | 0,85 |
| 16. | jatečný skot jakosti brak | 0,75 |
| 17. | jatečná telata jakosti A | 1,10 |
| 18. | jatečná telata jakosti B | 1,— |
| 19. | jatečná telata jakosti C | 0,90 |
| 20. | jatečný skopový brav ovčí jakosti A | 1,20 |
| 21. | jatečný skopový brav ovčí jakosti B | 1,— |
| 22. | jatečný skopový brav ovčí jakosti C | 0,75 |
| 23. | jatečný skopový brav kozí | 0,75 |
| 24. | jehňata jakosti A, B, C | 1,20 |
| 25. | kůzlata | 1,20 |
| 26. | husy a kachny sádelné | 3,— |
| 27. | krůty a krocani do konce října | 2,— |
| 28. | krůty a krocani v listopadu | 2,50 |
| 29. | husy a kachny do konce července | 2,50 |
| 30. | husy a kachny od 1. srpna do konce listop. | 2,— |
| 31. | kapouni | 2,50 |
| 32. | kuřata | 1,50 |
| 33. | slepice, kohouti, perličky a králíci | 1,— |
| Dodávky v mase: | ||
| 1. | maso vepřové z nutně poražených prasat, uznané k požívání bez omezení | 2,— |
| 2. | maso vepřové z nutně poražených prasat, podmíněně uznané k požívání (nucený výsek) | 1,— |
| 3. | maso hovězí, telecí a skopové, uznané k požívání bez omezení | 1,50 |
| 4. | maso hovězí, telecí, skopové, podmíněně uznané k požívání (nucený výsek) | 0,75 |
| 5. | sádelné husy a kachny (zabité, oškubané a očištěné) | 3,50 |
| Dodávky v plemenném dobytku: | ||
| 1. | plemenný skot | 1,20 |
| 2. | plemenná prasata | 2,— |
| 3. | plemenní berani a ovce | 1,20 |
| Dodávky v selatech: | ||
| 1. | selata těžší než 15 kg 1 kus, dodaná do 10. června | 1,50 |
| 2. | selata těžší než 15 kg 1 kus, dodaná od 11. června do konce září | 0,75 |
B. Na plnění povinné dodávky masa vepřového:
| Běž. číslo | Druh | Započítací koeficient |
|---|---|---|
| 1. | sádelná prasata od 150 kg výše | 1,10 |
| 2. | těžká prasata od 110 do 150 kg | 1,05 |
| 3. | výseková prasata od 90 do 110 kg | 1,— |
| 4. | lehká prasata od 70 do 90 kg | 0,95 |
| 5. | tučné svině, tuční řezanci | 1,— |
| 6. | svině polotučné, řezanci polotuční | 1,— |
| 7. | svině hubené, řezanci hubení | 0,90 |
| 8. | prasata od 50 do 70 kg | 0,90 |
| 9. | prasata do 50 kg | 0,80 |
| 10. | kanci | 0,60 |
| 11. | plemenná prasata | 1,— |
| 12. | selata těžší než 15 kg 1 kus, dodaná do 10. června | 1,— |
| 13. | selata těžší než 15 kg 1 kus, dodaná od 11. června do konce září | 0,50 |
| 14. | maso vepřové z nutně poražených prasat, uznané k požívání bez omezení | 1,20 |
| 15. | maso vepřové z nutně poražených prasat, podmíněně uznané k požívání (nucený výsek) | 0,60 |
(2) Započítací váha se vypočte tak, že se výkupní váha, to je živá váha dodaného kusu po srážce na nakrmennost, násobí příslušným započítacím koeficientem.
(3) Při dodávkách v mase, se násobí příslušným koeficientem váha vychladlého masa.
§ 18
(1) Jednotná zemědělská družstva, jakož i jejich členové a jednotlivě hospodařící rolníci ve velikostní skupině I, II., III. a IV. musí zásadně splnit v jednotlivých čtvrtletích tato dílčí množství z povinné dodávky masa, která jim byla vyměřena:
V rámci tohoto rozvržení vyměří okresní plnomocník dodávky na jednotlivá čtvrtletí.
| čtvrtletí | ||||
|---|---|---|---|---|
| I. | II. | III. | IV. | |
| a) maso celkem | 33% | 21% | 18% | 28% |
| b) maso vepřové | 29% | 19% | 15% | 37% |
V rámci tohoto rozvržení vyměří okresní plnomocník dodávky na jednotlivá čtvrtletí.
(2) Členové jednotných zemědělských družstev a jednotlivě hospodařící rolníci v V. a VI. velikostní skupině, jakož i osoby, kterým byla vyměřena povinná dodávka masa, musí splnit v I. pololetí 45%, v II. pololetí 55% stanovené dodávky masa. V jednotlivých čtvrtletích pak musí splnit množství, které s nimi při doručování výměru o povinné dodávce masa za účasti místního národního výboru projedná a do výměru zapíše výkupní pracovník. Při tomto zpřesnění rozvrhu dodávek se přihlédne k výrobním možnostem a čtvrtletní dodávky se stanoví tak, aby odpovídaly možnostem plnění celým kusem.
(3) V rámci čtvrtletních množství stanovených výměrem okresního plnomocníka plní povinné dodávky jednotná zemědělská družstva III. a IV. typu, členové jednotných zemědělských družstev, jednotlivě hospodařící rolníci obhospodařující větší výměru než 0,5 ha zemědělské půdy a ostatní osoby, kterým byla vyměřena povinná dodávka masa, rovnoměrně, podle pokynů místního národního výboru tak, aby v jednotlivých měsících a dekádách, po případě svozních dnech, byla zajištěna za celou obec dodávka, kterou stanoví obci okresní plnomocník.
(4) Držitelé zemědělské půdy do 0,5 ha a členové jednotných zemědělských družstev užívající záhumenku nepřesahujícího výměru stanovenou vzorovými stanovami jednotných zemědělských družstev, jimž byla vyměřena dodávka 20 kg živé váhy masa celkem, jsou povinni tuto dodávku splnit v době podle vlastního rozhodnutí, nejpozději však do 30. listopadu.
(5) Je li povinná dodávka masa plněna dodávkami drůbeže, musí být drůbež dodána oprávněnému výkupci v době od 15. dubna do 30. listopadu.
§ 19
(1) O rovnoměrné plnění dodávek masa stanovených obci pečují a za ně odpovídají okresní plnomocník a místní národní výbory.
(2) Předsedové a členové jednotných zemědělských družstev, jakož i jednotlivě hospodařící rolníci a ostatní osoby podléhající dodávkové povinnosti odpovídají za řádné a včasné plnění povinné dodávky masa ve stanovených lhůtách
§ 20
(1) Na povinnou dodávku masa se dodávají jen celé kusy.
(2) Členové jednotného zemědělského družstva a jednotlivě hospodařící drobní a střední rolníci z téže obce mohou plnit dodávku masa společně. Dodavatelé předloží při dodávce kusu písemné prohlášení o společném plnění, v němž uvedou, jaké množství a kterému z dodavatelů má být zaúčtováno na plnění dodávky masa celkem (po př. dodávky masa vepřového), a komu a jakým dílem má být vyplácena výkupní cena. Oprávněný výkupce vydá každému zúčastněnému dodavateli společného plnění výkupní lístek na díl, kterým se na společné dodávce podílí.
§ 21
Členům jednotných zemědělských družstev s výměrou do 3,5 ha zemědělské půdy a jednotlivě hospodařícím rolníkům s výměrou do 3,5 ha zemědělské půdy, kteří splní dodávku celým kusem a tím překročí dodávku masa stanovenou na běžný rok, převede okresní plnomocník přebytek na plnění povinné dodávky masa v příštím roce, pokud dodavatel při dodávce nepažádá o jiné použití tohoto přebytku.
§ 22
(1) Jednotlivý zemědělský závod, který byl během roku postižen hromadným uhynutím dobytka, nebo živelní pohromou a nemůže v důsledku toho splnit povinnou dodávku masa ani dodat záměnou jiný druh, může požádat o snížení nebo odložení povinné dodávky masa. V takových případech krajský plnomocník sníží na návrh okresního národního výboru povinnou dodávku masa nebo odloží její splnění na příští rok.
(2) Snížení povinné dodávky nebo odklad jejího splnění na příští rok poznamená okresní plnomocník ve výměru, po případě vydá nový výměr.
§ 23
(1) Zjistí-li se po vyměření povinné dodávky u zemědělského závodu zatajená zemědělská půda, vyměří z ní okresní plnomocník dodávku masa dodatečně, a to ve výši dvojnásobku normy; použije při tom normy platné pro velikostní skupinu, do které zemědělský závod patří podle své celkové výměry zemědělské půdy včetně půdy zatajené.
(2) Okresní plnomocník vydá nový výměr o povinné dodávce
a) ze zatajené půdy, jestliže zemědělský závod zůstane i po připočtení zatajené půdy v téže velikostní skupině,
b) podle vyšší dodávkové normy, jestliže zemědělský závod po připočtení zatajené půdy přejde do vyšší velikostní skupiny a podléhá vyšší dodávkové normě.
§ 24
(1) Kromě výjimek touto vyhláškou povolených není přípustné:
a) přeřazovat zemědělské závody do jiné skupiny, než do které podle výměry zemědělské půdy náleží,
b) ukládat jednotným zemědělským družstvům, jejich členům, jednotlivě hospodařícím rolníkům a ostatním držitelům zemědělské půdy nebo chovatelům hospodářských zvířat povinné dodávky masa větší nebo menší, než kolik činí podle stanovených norem a platných předpisů.
(2) Zjistí-li se, že snížení povinné dodávky masa bylo povoleno na základě nesprávně uvedených údajů, opraví okresní plnomocník vydané výměry a neprávem povolené slevy zruší a to bez újmy případného trestního stíhání.
§ 25
Až do splnění povinné dodávky masa (u jednotných zemědělských družstev do splnění dílčích čtvrtletních dodávek, u ostatních dodavatelů do splnění celoroční povinné dodávky masa) nesmějí jednotná zemědělská družstva, jednotlivě hospodařící rolníci a ostatní osoby, jimž byla povinná dodávka masa vyměřena, volně prodávat skot a prasata. Tento zákaz volného prodeje se nevztahuje na selata a telata prodávaná k dalšímu chovu. Prodej skotu k jatečným účelům jinému než oprávněnému výkupci se zakazuje.
§ 26
Ministerstvo výkupu může stanovit výjimky z ustanovení této vyhlášky.
§ 27
Zrušují se všechny předpisy, pokud odporují ustanovením této vyhlášky, zejména vyhláška ministerstva vnitřního obchodu č. 38/1952 Ú. l. o dodávkových podmínkách, jakostních normách a o výkupních cenách jatečného dobytka s výjimkou ustanovení o výkupních cenách jatečného skotu, telat a prasat.
§ 28
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953.
k vyhlášce č. 2/1953 Ú. I.
Dodávkové normy masa na r. 1953 v kg.
Dodávkové normy vepřového masa na r. 1953 v kg.
Zařazení okresů do dodávkových oblastí pro maso celkem a maso vepřové na rok 1953.
Dodávkové normy masa na r. 1953 v kg.
| Maso celkem. | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Dodávková oblast | JZD III.—IV. typu | I. nad 20 | II. 15—20 ha | III. 10—15 ha | IV. 5—10 ha | V.a 3,5—5 ha | V.b 2—3,5 ha | VI. 0,5—2 ha |
| I. | 150 | 180 | 174 | 168 | 163 | 158 | 150 | 115 |
| II. | 125 | 155 | 149 | 143 | 138 | 133 | 125 | 85 |
| III. | 110 | 138 | 132 | 126 | 121 | 116 | 110 | 75 |
| IV. | 95 | 122 | 116 | 110 | 105 | 100 | 95 | 65 |
| V. | 80 | 106 | 100 | 95 | 90 | 85 | 80 | 55 |
| VI. | 65 | 86 | 81 | 76 | 73 | 70 | 65 | 45 |
Dodávkové normy vepřového masa na r. 1953 v kg.
| Dodávková oblast | JZD III.—IV. typu | I. nad 20 | II. 15—20 ha | III. 10—15 ha | IV. 5—10 ha | V.a 3,5—5 ha | V.b 2—3,5 ha | VI. 0,5—2 ha |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| I.a | 60 | 83 | 77 | 71 | 65 | 60 | 57 | 45 |
| I.b | 50 | 70 | 64 | 58 | 52 | 50 | 44 | 36 |
| II.a | 60 | 83 | 77 | 71 | 65 | 60 | 57 | 45 |
| II.b | 46 | 69 | 63 | 57 | 51 | 46 | 43 | 30 |
| III.a | 50 | 70 | 64 | 58 | 52 | 50 | 44 | 36 |
| III.b | 40 | 63 | 57 | 51 | 45 | 40 | 37 | 30 |
| III.c | 30 | 53 | 47 | 41 | 35 | 30 | 27 | 22 |
| IV.a | 50 | 70 | 64 | 58 | 52 | 50 | 44 | 36 |
| IV.b | 40 | 63 | 57 | 51 | 45 | 40 | 37 | 30 |
| IV.c | 25 | 48 | 42 | 36 | 30 | 25 | 22 | 19 |
| V.a | 50 | 70 | 64 | 58 | 52 | 50 | 44 | 36 |
| V.b | 37 | 60 | 54 | 48 | 42 | 37 | 34 | 28 |
| V.c | 25 | 48 | 42 | 36 | 30 | 25 | 22 | 19 |
| VI.a | 20 | 43 | 37 | 31 | 25 | 20 | 17 | 17 |
| Vl.b | 10 | 33 | 27 | 21 | 15 | 10 | 7 | 7 |
Zařazení okresů do dodávkových oblastí pro maso celkem a maso vepřové na rok 1953.
| Oblasti.I. | |||
| Oblast I.a | |||
| Kraj: | Kraj: | ||
|---|---|---|---|
| 1 | Poděbrady | 8 | Pardubice |
| 7 | Hradec Králové | Přelouč | |
| Nový Bydžov | 11 | Kojetín | |
| Rychnov nad Kněž. | Přerov | ||
| 8 | Čáslav | 12 | Holešov |
| Oblast I.b | |||
| 6 | Mnichovo Hradiště | 7 | Jaroměř |
| 7 | Dobruška | Jičín | |
| Hořice | 8 | Chrudim | |
| Oblast II. | |||
| Oblast II.a | |||
| 1 | Kolín | 11 | Olomouc |
| Mladá Boleslav | Prostějov | ||
| Nymburk | 12 | Hodonín | |
| Praha — ÚNV | Kroměříž | ||
| 8 | Holice | Kyjov | |
| 10 | Bučovice | Uherské Hradiště | |
| Hustopeče | 14 | Nové Město n. Váh. | |
| Výškov | Piešťany | ||
| Senica | |||
| Oblast IIb. | |||
| 1 | Český Brod | 6 | Turnov |
| Kutná Hora | 7 | Dvůr Králové n. L. | |
| Praha-sever | Náchod | ||
| Praha-západ | Žamberk | ||
| Říčany | 8 | Litomyšl | |
| 2 | Týn nad Vltavou | Vysoké Mýto | |
| Vodňany | 12 | Veselí na Moravě | |
| 3 | Blatná | 14 | Myjava |
| Blovice | Trenčín | ||
| Přeštice | |||
| Oblast III. | |||
| Oblast III.a | |||
| 1 | Benešov | 10 | Blansko |
| Beroun | Boskovice | ||
| Brandýs nad Labem | Brno-město | ||
| Hořovice | Brno-venkov | ||
| Kladno | Břeclav | ||
| Kralupy nad Vlt. | Moravský Krumlov | ||
| Mělník | Rosice | ||
| Nové Strašecí | Slavkov | ||
| Praha-jih | Velká Bíteš | ||
| Praha-východ | Židlochovice | ||
| Rakovník | 11 | Hranice | |
| Sedlčany | Litovel | ||
| Slaný | Šternberk | ||
| Vlašim | 13 | Hlučín | |
| Votice | Nový Jičín | ||
| 3 | Plasy | Opava | |
| 5 | Louny | 14 | Skalica |
| 9 | Ledeč nad Sázavou | ||
| Moravské Budějovice | |||
| Oblast III.b | |||
| 2 | České Budějovice | Strakonice | |
| Milevsko | Tábor | ||
| Písek | Třeboň | ||
| Soběslav | 3 | Horažďovice | |
| Kraj: | Kraj: | ||
|---|---|---|---|
| Klatovy | Pelhřimov | ||
| Plzeň | Třešť | ||
| Rokycany | Velké Meziříčí | ||
| Stod | Žďár nad Sázavou | ||
| 6 | Doksy | 10 | Bystřice nad Pern. |
| Frýdlant | Moravská Třebová | ||
| 7 | Nová Paka | Tišnov | |
| 8 | Chotěboř | 11 | Zábřeh |
| Lanškroun | 12 | Gottwaldov | |
| Ústí nad Orlicí | Uherský Brod | ||
| 9 | Havlíčkův Brod | 13 | Bílovec |
| Humpolec | 15 | Bánovce n. Bebravou | |
| Kamenice nad Lipou | |||
| Pacov | |||
| Oblast III.c | |||
| 3 | Domažlice | 13 | Frenštát |
| 6 | Semily | 15 | Prievidza |
| 8 | Hlinsko | 17 | Ilava |
| 12 | Valašské Meziříčí | ||
| Oblast IV. | |||
| Oblast IV. a | |||
| 5 | Lovosice | 15 | Hlohovec |
| Most | Nitra | ||
| Roudnice nad Labem | Nové Zámky | ||
| 9 | Třebíč | Šala | |
| 14 | Čalovo | Šurany | |
| Dunajská Streda | Topolčany | ||
| Galanta | 18 | Košice | |
| Pezinok | Královský Chlmec | ||
| Sered | Sečovce | ||
| Trnava | Trebišov | ||
| Oblast IV.b | |||
| 1 | Dobříš | 10 | Svitavy |
| 4 | Cheb | 11 | Jeseník |
| 7 | Broumov | 12 | Valašské Klobouky |
| Trutnov | 13 | Český Těšín | |
| 9 | Dačice | Vítkov | |
| Jihlava | 15 | Partizánske | |
| Zlaté Moravce | |||
| Oblast IV.c | |||
| 1 | Příbram | 8 | Polička |
| 2 | Jindřichův Hradec | 11 | Šumperk |
| Prachatice | 13 | Karviná | |
| Trhové Sviny | Místek | ||
| Vimperk | Ostrava | ||
| 3 | Sušice | 16 | Bytča |
| 5 | Teplice | Púchov | |
| Ústí nad Labem | 18 | Levoča | |
| 6 | Česká Lípa | Spišská Nová Ves | |
| Liberec | 19 | Michalovce | |
| Nový Bor | Velké Kapušany | ||
| Rumburk | |||
| Oblast V. | |||
| Oblast V.a | |||
| 5 | Žatec | 15 | Hurbanovo |
| 10 | Mikulov | Komárno | |
| Znojmo | Levice | ||
| 14 | Bratislava-mesto | Štúrovo | |
| Bratislava-okolie | Vráble | ||
| Malacky | Želiezovce | ||
| Senec | |||
| Šamorín | |||
| Oblast V.b | |||
| Kraj: | Kraj: | ||
|---|---|---|---|
| 3 | Horšovský Týn | 13 | Krnov |
| Stříbro | 16 | Filakovo | |
| Tachov | Modrý Kameň | ||
| 4 | Podbořany | Rimavská Sobota | |
| 5 | Bílina | Šafárikovo | |
| Chomutov | Šahy | ||
| Litoměřice | 18 | Moldava | |
| Oblast V.c | |||
| 2 | Český Krumlov | 17 | Kysucké Nové Mesto |
| Kaplice | Povážská Bystrica | ||
| 4 | Kadaň | Rajec | |
| Mariánské Lázně | Žilina | ||
| Toužím | 18 | Kežmarok | |
| 5 | Děčín | Poprad | |
| 6 | Jablonec nad Nisou | 19 | Humenné |
| Jilemnice | Prešov | ||
| 7 | Vrchlabí | Sabinov | |
| 12 | Vsetín | Sobrance | |
| 16 | Poltár | Vranov | |
| Nová Baňa | |||
| Lučenec | |||
| Oblast VI. | |||
| Oblast VI.a | |||
| 4 | Aš | 17 | Námestovo |
| Karlovy Vary | Ružomberok | ||
| 5 | Duchcov | Turčianské Teplice | |
| 11 | Bruntál | 18 | Revuca |
| Rýmařov | Rožňava | ||
| 16 | Hnúšťa | 19 | Bardejov |
| Krupina | Giraltovce | ||
| Zvolen | Spišská Stará Ves | ||
| 17 | Liptovský Mikuláš | Stropkov | |
| Martin | |||
| Oblast VI.b | |||
| 4 | Kraslice | 17 | Liptovský Hrádok |
| Sokolov | Trstená | ||
| 5 | Litvínov | 18 | Gelnica |
| 16 | Banská Bystrica | Vysoké Tatry | |
| Banská Štiavnica | 19 | Medzilaborce | |
| Březno | Snina | ||
| Kremnica | Stará Lubovňa | ||
| 17 | Čadca | Svidník | |
| Dolný Kubín | |||
k vyhlášce č. 2/1953 Ú. l.
Dodací podmínky pro dodávky dobytka, drůbeže a králíků.
Dodací podmínky pro dodávky dobytka, drůbeže a králíků.
1. Dodavatelé jsou povinni dodávat k jatečným účelům zásadně dobytek, drůbež i králíky živé, v dobré jakosti (dobytek též jatečně zralý a vyspělý). Pokud ministerstvo výkupu nestanoví jinak, smí být povinná dodávka masa vepřového plněna jen dodávkou prasat a selat
2. Místem plnění jsou státní výkupní střediska — výkupní místa, uvedená ve výměru o dodávce. Ve výkupních střediscích — výkupních místech provádí výkup oprávněný výkupce (dále jen „odběratel”).
3. Dodavateli jsou jednotná zemědělská družstva, jejich členové, jednotlivě hospodařící rolníci a ostatní osoby, jimž byla uložena povinná dodávka masa.
4. Odběrateli jsou
a) hlavní správa výkupu svými krajskými výkupními podniky, n. p., a svými výkupníhi závody: pro prasata, skot, telata, ovce a kozy, masa z těchto nutně poražených zvířat, chovné krávy, jalovice, selata, drůbež a králíky,
b) hlavní správa živočišné výroby (ministerstvo zemědělství) svými nákupními trhy, po případě krajským národním výborem povoleným výkupem ze stáje: pro plemenný skot, plemenná prasata a pro plemenné berany a ovce.
5. Na plnění dodávky masa se přijímají:
a) jatečně vyzrálá prasata, t. j. prasata nad 90 kg živé váhy kus,
b) jatečně vyzrálý skot, t. j. krávy vyřazené z dalšího chovu, býci a voli těžší 380 kg živé váhy a jalovice nehodící se k plemenitbě těžší 350 kg; pokud býci, voli a k plemenitbě se nehodící jalovice jsou plemene pinzgavského, po případě jiných drobných plemen, snižuje se nejnižší váha na 280 kg, u plemene šedohnědého na 320 kg živé váhy,
c) jatečná telata těžší 56 kg živé váhy,
d) skopový brav ovčí a kozí, t. j. jatečné ovce a kozy, dále jehňata a kůzlata těžší 4,5 kg, při čemž kozli starší 3 měsíců se přijímají jen vykastrovaní.
6. Krajský plnomocník smí po dohodě s radou krajského národního výboru výjimežně povolit výjimky z ustanovení o nejnižší váze pro určité okresy a na dobu, po případě může po dohodě s radou krajského národního výboru stanovit pro určité okresy a na určitou dobu vyšší dodávkové váhy telat, aby bylo dosaženo průměrné plánované celoroční porážkové váhy jatečných telat
7. Na plnění dodávky masa se též přijímají za podmínek uvedených ve vyhlášce:
a) jatečná zvířata lehčí než je uvedeno v odstavci 5, jestliže jsou vyřazena z dalšího chovu pro nízkou užitkovost, zakrslost, nemoc, úraz a pod.,
b) maso z nutně poražených zvířat, pokud je způsobilé pro použití k lidské výživě,
c) plemenný skot a plemenná prasata,
d) selata těžší 15 kg živé váhy,
e) chovné krávy a jalovice,
f) drůbež a králíci.
8 Dodavatelé jsou povinni:
a) dodat zvířata určená k jatečným účelům v čistém stavu a provést při dodávce zvířat taková opatření, aby nedošlo k poškození kůže, k úrazu nebo k uhynutí zvířete,
b) sdělit odběrateli včas všechny okolnosti, které vyžadují při nakládání s dodanými jatečnými zvířaty a při jejich zpracování odchylný postup nebo zvláštní opatření,
c) upozornit odběratele při předávání kusu na zdravotní stav a takové vlastnosti zvířete, pro které by mohlo dojít k úrazu osob, k poškození dopravních prostředků, k šíření nákaz, po případě k úrazu zvířete nebo k jeho uhynutí,
d) sejmout tažným zvířatům, dodávaným k jatečným účelům, podkovy.
9. Dodavatel dodá jatečná zvířata bez ohlávek, provazů a řetězů.
10. Dodavatelé nesmějí označovat zvířata určená k jatečným účelům, výstřihem srsti, barvou nebo jiným způsobem s výjimkou označování zvířat ušními značkami, tetováním nebo vypalováním značek v rozsahu v zemědělské výrobě obvyklém.
11. Dodavatelé jsou povinni dodat zvířata určená k jatečným účelům do výkupních míst (středisek).
12. Výkupní místa nemají být zásadně ve větší vzdálenosti od sídla zemědělského závodu než 10 km. Při větší vzdálenosti vyplatí odběratel dodavateli na úhradu nákladů s dopravou příplatek k výkupní ceně jatečného zvířete v částce 0,20 Kčs na 1 kg výkupní váhy.
Krajští a okresní plnomocníci ohlásí dny a hodiny, kdy bude ve výkupních místech výkup prováděn.
Krajští a okresní plnomocníci ohlásí dny a hodiny, kdy bude ve výkupních místech výkup prováděn.
13. Výkupní místa musí být zařízena tak, aby na nich bylo možno odvážením spolehlivě zjišťovat výkupní váhu zvířat a provádět jejich jakostní hodnocení.
14. Dodavatel a odběratel se však mohou navzájem dohodnout na odběru zvířat ze stáje nebo v pomocných svobodných místech. Odběratel je povinen oznámit dny a hodiny, kdy budou v pomocných svodných místech zvířata přejímána.
15. Zvířata určená k nutnému poražení, nebo maso a ostatní vedlejší produkty zvířat poražených nutně mimo jatky je dodavatel povinen dodat na jatky nebo na porážku pro nemocná zvířata podle směrnic veterinárně zdravotních orgánů. Převzetí provede v zastoupení výkupního závodu příslušný podnik masného průmyslu a vydá o tom dodavateli potvrzení. Vyúčtování s dodavatelem provede výkupní závod.
16. Výkup dobytka, t. j. jeho odvážení a zařazení do jakostních tříd, se provádí jen na výkupních místech.
Na pomocných svodných místech, po případě ze stáje se provádí jen odběr. Výkup v těchto místech můžě být proveden jen, dohodnou-li se o tom dodavatel s odběratelem.
Na pomocných svodných místech, po případě ze stáje se provádí jen odběr. Výkup v těchto místech můžě být proveden jen, dohodnou-li se o tom dodavatel s odběratelem.
17. Při výkupu jatečných zvířat v živém stavu dodavatel nese:
a) výdaje spojené s dopravou zvířete do výkupního místa,
b) ztráty na váze zvířete až do jeho převzetí.
18. Jatečná zvířata mají být dodávána nenakrmená a nenapojená. Při dodávce nakrmeného nebo napojeného skotu a prasat se provede srážka až do 5% živé váhy. Výjimečně může být při nadměrném stupni nakrmenosti a napojenosti učiněna srážka až do 8% živé váhy. Z živé váhy telat se provede vždy srážka ve výši 5%.
19. Je-li podezření, že dodávaný skot je překrmen, provede se ihned po zařazení do jakostní třídy kontrolní poražení. Zjistí-li se, že by bylo zapotřebí k dosažení předepsané výtěžnosti srážky na nakrmenost větší než 8% živé váhy, je zvíře překrmeno. V takovém případě se sníží živá váha kusu o váhu obsahu bachoru.
Je-li podezření, že dodávaná prasata jsou překrmena, provede se rovněž kontrolní poražení a zjistí se váha žaludku a střev s obsahem (včetně střevního sádla a sleziny). Je-li tato váha větší než 18% živé váhy prasete, je zvíře překrmeno. V takovém případě se sníží živá váha kusu o váhu žaludku a střev s obsahem (včetně střevního sádla a sleziny), od níž se odečte 10% živé váhy prasete; takto zjištěná výkupní váha prasete je rozhodující pro jeho zařazení do jakostní třídy.
Je-li podezření, že dodávaná prasata jsou překrmena, provede se rovněž kontrolní poražení a zjistí se váha žaludku a střev s obsahem (včetně střevního sádla a sleziny). Je-li tato váha větší než 18% živé váhy prasete, je zvíře překrmeno. V takovém případě se sníží živá váha kusu o váhu žaludku a střev s obsahem (včetně střevního sádla a sleziny), od níž se odečte 10% živé váhy prasete; takto zjištěná výkupní váha prasete je rozhodující pro jeho zařazení do jakostní třídy.
20. O zařazení zvířete do jakostní třídy, o případném příplatku nebo srážce z výkupní ceny se zřetelem na jakost kůže, jakož i o srážce na nakrmenost se dohodne dodavatel s odběratelem.
21. Nedojde-li k dohodě o jakosti, nebo pokud jde o skot a prasata i o srážce na nakrmenost, kterou požaduje odběratel ve výši nad 5% živé váhy, může dodavatel požádat o kontrolní poražení.
Kontrolní poražení se provádí zásadně na nejbližších jatkách, pokud tím nebude překročen počet kusů, určených k porážce na těchto jatkách.
Podle výsledku kontrolního poražení se zařadí kus do jakostní třídy nebo se stanoví srážka na nakrmenost. Byla-li sporná jak jakost, tak i nakrmenost, provede se u skotu podle jakosti masa nejprve zařazení kusu do jakostní třídy a z váhy masa se vypočte váha výkupní; u prasat je srážkou na nakrmenost váha žaludku a střev s obsahem (včetně střevního sádla a sleziny), snížená o 10% živé váhy prasete.
Kontrolní poražení se provádí zásadně na nejbližších jatkách, pokud tím nebude překročen počet kusů, určených k porážce na těchto jatkách.
Podle výsledku kontrolního poražení se zařadí kus do jakostní třídy nebo se stanoví srážka na nakrmenost. Byla-li sporná jak jakost, tak i nakrmenost, provede se u skotu podle jakosti masa nejprve zařazení kusu do jakostní třídy a z váhy masa se vypočte váha výkupní; u prasat je srážkou na nakrmenost váha žaludku a střev s obsahem (včetně střevního sádla a sleziny), snížená o 10% živé váhy prasete.
22. Nedojde-li mezi odběratelem a dodavatelem k dohodě o přiznání příplatku na jakost kůže, nebo o provedení srážky z výkupní ceny na poškození kůže, rozhodne orgán pověřený ministerstvem výkupu.
23. Provede-li se kontrolní poražení na jatkách ve výkupním místě, může dodavatel být osobně přítomen poražení a vážení za dodržení podmínek stanovených veterinární službou jatek. Při provádění kontrolního poražení na jatkách mimo výkupní místo potvrdí výsledek kontrolního poražení orgán pověřený ministerstvem výkupu.
24. Pokud vzniknou s provedením kontrolního poražení zvláštní výlohy, jdou k tíži strany, v jejíž neprospěch bylo rozhodnuto.
25. K jatečným účelům se nepřijímají zdravé březí krávy, jalovice a zdravé březí prasnice. Zjistí-li se po poražení u krávy, jalovice nebo prasnice plod, srazí se prodávajícímu dodatečně z výkupní váhy váha plodu (včetně plodových vod a obalu) a z ceny peněžitá částka, odpovídající váze plodu.
26. K zajištění kvalitních tuzemských kůží pro kožedělný průmysl a k omezení poškozování kůží nedbalým ošetřováním se vyplácí za kůži zvlášť dobré jakosti příplatek k výkupní ceně jatečného dobytka a při poškození kůže se sráží z výkupu ceny za 1 kg výkupní váhy:
| u jatečného skotu a telat | 0,50 Kčs, |
| u jatečných prasat | 0,75 Kčs. |
27. Podmínkou pro přiznání příplatku na kůži je, že zvíře nese znaky dobrého ošetřování a čištění a má zdravou a nepoškozenou kůži bez přírodní vady.
28. Srážka z výkupní ceny se provede při poškození kůže, jež bylo zaviněno dodavatelem.
Za zaviněná poškození kůže se pokládají:
Za zaviněná poškození kůže se pokládají:
a) záněty a rozdrásání kůže způsobené cizopasníky (vši, klíšťata),
b) záněty a rozdrásání kůže způsobené kožními vyrážkami vznikajícími z nečistoty,
c) poškození kůže, způsobené nedbalým čištěním (tak zv. kaštany),
d) prašivina skotu,
e) poškození kůže, způsobené mechanickými zraněními (rány, jizvy po surovém zacházení, bití a šlehání, zářezy a jizvy po ranách vzniklých vadným upoutáním, bodné rány a jizvy způsobené vidlemi, odřeniny a pod.).
29. Poškození kůže se nepovažuje za zaviněné, jde-li zejména o záněty kůže, způsobené proležením u nemocných zvířat nebo nakažlivými chorobami s výjimkou prašiviny (na př. červenkou), o opar lisivý (lišejové onemocnění kůže, projevující se kroužkovitým vypadáváním chlupů, v pokročilém stadiu šupinatosti až strupovitostí onemocnělého místa nebo holými místy pokrytými příškvary), o bradavičnatosti kůže, porušení kůže larvami střečků, jizvy po trokarisování zvířat (při nadmutí), jizvy po operativních zákrocích, jizvy po kastraci prasniček, jiná poškození a znehodnocení kůže způsobená zvířatům prokazatelně bez zavinění chovatele, na př. při silničních nehodách, požáru a pod.
30. Jatečný dobytek se zásadně vykupuje v živém stavu. Pro výpočet cen je rozhodující výkupní váha a cenová sazba podle jakostní třídy.
31. Výkupní váhou je skutečná živá váha kusu po srážce na nakrmenost, po případě u překrmeného skotu skutečná živá váha před poražením, snížená o váhu obsahu bachoru, a u překrmených prasat skutečná živá váha před poražením, snížená o váhu žaludku a střev s obsahem (včetně střevního sádla a sleziny), od níž bylo odečteno 10% živé váhy prasete.
32. Skot, telata a prasata (kromě kanců) vyhublá, zakrslá, přestárlá a zřejmě nemocná, která vyloučí veterinář z pojištění jatečných zvířat, dále skopový brav, jejž odmítne odběratel z týchž důvodů vykoupit v živém, a konečně všechna jatečná zvířata dodaná k nutnému poražení budou zpeněžena v mase na účet dodavatele. Stejně se zpeněží i maso a ostatní vedlejší produkty ze zvířat nutně poražených mimo jatky nebo mimo porážku pro nemocná zvířata.
33. Odběratel vystaví dodavateli jatečného dobytka ihned po výkupu výkupní lístek, ve kterém uvede jméno dodavatele, jeho přesnou adresu, počet, druh, pohlaví a jakost zvířat, zjištěnou váhu, srážku na nakrmenost, výkupní váhu, cenu za 1 kg živé váhy, pojistné resp. jeho část, pokud je chovatel povinnen je platit podle zvláštních předpisů a výlohy za dopravu, příplatek nebo srážku na kůži, úhrnnou cenu k výplatě a váhu rozhodnou pro započtení na plnění povinné dodávky masa. Druhé vyhotovení výkupního lístku zůstane u výkupního střediska, které je postoupí ve stanovených lhůtách okresnímu plnomocníku spolu s ostatními výkupními listy.
34. Na každé jatečně zvíře, drůbež a králíka se vystaví zvláštní výkupní lístek pro každého dodavatele. Více zvířat může být uvedeno na jednom výkupním lístku jen, jsou-li téhož druhu a téže jakosti a vykupují-li se za stejných přejímacích podmínek od jediného dodavatele. Výkupní lístek podepíší dodavatel i odběratel a jsou za jeho správnost a úplnost oba osobně odpovědni.
35. Dodávky jednotných zemědělských družstev jsou propláceny podle ustanovení vyhlášky ministerstva financí č. 262/1952 Ú. l. Ostatním dodavatelům odběratel je povinen proplatit nebo poukázat výkupní cenu zásadně ihned při převzetí, nejpozději však do tří dnů po výkupu. Při zpeněžení masa, získaného nutnými porážkami, musí být učiněno opatření, aby k proplacení nebo poukazu došlo nejpozději do 21 dnů po dni, kdy se dodávka uskutečnila.
36. Evidenci o plnění povinných dodávek masa vedou pro každého dodavatele okresní plnomocníci ministerstva výkupu.
k vyhlášce č. 2/1953 Ú. l.
Jakostní normy dobytka, drůbeže a králíků.
Jatečný skot:
Jatečná telata:
Jatečná prasata:
Jatečný skopový brav ovčí:
Znakem pro zařazení do jakostní třídy je výtěžnost a druh:
Jakostní třída A:
Dobře vykrmená jehňata, mladí skopci a mladí berani nejlepší jakosti a ovce nejvyšší jatečné hodnoty.
Jakostní třída B:
Vykrmená jehňata a vykrmení starší skopci a berani, jakož i ovce dobré jatečné hodnoty (střední jakosti).
Jakostní třída C:
Slabší jehňata, slabší skopci a berani, jakož i ovce a berani stáří nebo podřadné jakosti.
Jatečná drůbež a králíci:
Jatečná drůbež a králíci smějí být dodáváni jen jako živá, nezávadná zvířata, hodící se k okamžitému poražení nebo k dalšímu výkrmu pokud v některých okresech nebude povoleno výjimečně dodávat zabité husy a kachny. Tato zvířata dodávaná na plnění povinné dodávky masa musí být
Ranou drůbeží se rozumějí husy do stáří 12 týdnů a kachny do stáří 10 týdnů, dodané v době do konce července.
Drůbež v nevhodném stavu opeření, drůbež ne plně zmasilá, ale jinak vhodná pro další výkrm, smí být vykupována jen s cenovou srážkou.
Jakostní normy dobytka, drůbeže a králíků.
Jatečný skot:
Jatečná telata:
Jatečná prasata:
Jatečný skopový brav ovčí:
Znakem pro zařazení do jakostní třídy je výtěžnost a druh:
| Druh: | Jakostní třída: | Nejnižší výtěžnost %: |
|---|---|---|
| jehňata (v kůži) | A | nad 60 |
| B | 50—60 | |
| C | pod 50 | |
| skopci, ovce, berani (bez kůže) | A | nad 50 |
| B | 40—50 | |
| C | pod 40 |
Jakostní třída A:
Dobře vykrmená jehňata, mladí skopci a mladí berani nejlepší jakosti a ovce nejvyšší jatečné hodnoty.
Jakostní třída B:
Vykrmená jehňata a vykrmení starší skopci a berani, jakož i ovce dobré jatečné hodnoty (střední jakosti).
Jakostní třída C:
Slabší jehňata, slabší skopci a berani, jakož i ovce a berani stáří nebo podřadné jakosti.
Jatečná drůbež a králíci:
Jatečná drůbež a králíci smějí být dodáváni jen jako živá, nezávadná zvířata, hodící se k okamžitému poražení nebo k dalšímu výkrmu pokud v některých okresech nebude povoleno výjimečně dodávat zabité husy a kachny. Tato zvířata dodávaná na plnění povinné dodávky masa musí být
Ranou drůbeží se rozumějí husy do stáří 12 týdnů a kachny do stáří 10 týdnů, dodané v době do konce července.
Drůbež v nevhodném stavu opeření, drůbež ne plně zmasilá, ale jinak vhodná pro další výkrm, smí být vykupována jen s cenovou srážkou.
a) zdravá, bez zřejmých známek choroby a poranění, v poměru k váze přiměřeně zmasilá, a musí mít tuto minimální váhu:
| u hus raných | 3,50 kg |
| u hus pozdních | 4,— kg |
| u kachen | 1,80 kg |
| u krůt a krocanů | 3,50 kg |
| u kuřat | 1,— kg |
| u perliček | 1,30 kg |
| u slepic | 1,50 kg |
| u kohoutů | 2,— kg |
| u kapounů | 2,40 kg |
| u králíků malých a středních odrůd | 2,— kg |
| u králíků velkých odrůd | 2,50 kg |
b) mladá, t. j. do 1 roku stáří u hus a kachen; slepice, perličky, kohouti, krůty, krocani a králíci nesmějí být starší 2 let,
c) drůbež vhodně opeřená, t. j. u hus 10 až 28 dní po škubu; kachny nesmějí být v přerostlém peří, slepice nesměji být v pelichání a ostatní drůbež musí být dostatečně opeřena (rozvité peří),
králíci musí mít čistou, zdravou a nepoškozenou srst a kožku,
králíci musí mít čistou, zdravou a nepoškozenou srst a kožku,
d) lačná, t. j. nesmí být nejméně 6 hodin před převzetím krmena.
U prokazatelně nakrmené drůbeže (která má plné vole) může výkupce srazit z váhy:
U králíků se sráží na obsah žaludku a střev 15 dkg na 1 kus.
U prokazatelně nakrmené drůbeže (která má plné vole) může výkupce srazit z váhy:
| u hus až do | 20 dkg na 1 kus, |
| u kachen až do | 15 dkg na 1 kus, |
| u krut až do | 25 dkg na 1 kus, |
| u slepic, kohoutů, kapounů a | |
| perliček až do | 10 dkg na 1 kus, |
| u kuřat až do | 5 dkg na 1 kus. |
U králíků se sráží na obsah žaludku a střev 15 dkg na 1 kus.
1. Znakem pro zařazení do jakostní třídy je jateční hodnota skotu, posouzená zrakem a hmatem. Jakosti té které třídy musí odpovídat přiměřená výtěžnost v mase.
1. Telaty se rozumí skot nejvýše do 100 kg živé váhy.
1. Znakem pro zařazení do jakostní třídy je váha, po případě pohlaví a protučnění prasete, posouzené zrakem a hmatem.
2. Výtěžností se rozumí poměr váhy 4 čtvrtí masa včetně ledvin a loje ledvinového, pánevního a loje u kostí křížových, bez kůže, hlavy useknuté před prvním krčním obratlem, bez noh odříznutých v dolním kloubu zápěstním případně zanártním, bez ústrojí a vnitřní dutiny hrudní, břišní a pánevní, bez přirostlého tuku na srdci, na plících, na okruží a střevech, bez pohlavních orgánů a vemen, váženo v teplém stavu po poražení, v porovnání k živé váze (výkupní váze).
2. Znakem pro zařazení do jakostní třídy je jateční hodnota, posouzená zrakem a hmatem,
2. Jatečná prasata se zařazují do těchto 10 jakostních tříd:
1. — sádelná prasata od 150 kg živé váhy,
2. — těžká prasata od 110 kg živé váhy do 150 kg živé váhy,
3. — výseková prasata od 90 kg živé váhy do 110 kg živé váhy,
4. — lehká prasata od 70 kg živé váhy do 90 kg živé váhy,
5. — tučné svině, tuční řezanci,
6. — svině polotučné, řezanci polotuční,
7. — svině hubené, řezanci hubení,
8. — prasata od 50 kg živé váhy do 70 kg živé váhy,
9. — prasata do 50 kg živé váhy (nutně poražená a zakrslá),
10. — kanci.
3. Jatečný skot se zařazuje do těchto šesti jakostních tříd:
Jakostní třída výběr — špičková jakost:
Přiznává se jatečnému skotu zvlášť dobré jakosti. U volů, jalovic a krav je předpokladem pro zařažení do této jakostní třídy zvlášť bohatě vyvinuté svalstvo na všech partiích, zvlášť vysoká protučnělost masa a zvlášť vysoké nasazení tuku mimosvalového. Zejména jsou u této jakosti hmatem zjistitelné silné vrstvy tuku:
Jakostní tída A:
Jatečný skot velmi dobré jakosti. U volů, jalovic a krav je předpokladem pro zařazení do této jakostní třídy bohatě vyvinuté svalstvo na všech partiích, vysoká protučnělost a vysoké nasazení tuku mimosvalového. Stejně jako u špičkové jakosti — výběru — je zjistitelný tuk hmatem na kořenu ocasu, na slabině, na žebru, na hrudi a na šourku (u volů) s tím rozdílem, že vrstvy tuku jsou slabší.
Býci této jakosti mají mohutně vyvinuté svalstvo na všech partiích, zvláště na krku a na plecích. Protučnělost masa a nasazení tuku mimosvalového není u býků podmínkou.
V jakostní třídě A se předpokládá vysoká jateční hodnota s výtěžností u krav od 54% do 60%, u volů, jalovic a býků od 56% do 62%.
Jakostní třída B:
Jatečný skot dobré jakosti. U volů, jalovic a krav je předpokladem pro zařazení do této jakostní třídy velmi dobře vyvinuté svalstvo na všech partiích, slabá protučnělost masa a dobré nasazení tuku mimosvalového. Hmatem slabší vrstvy tuku jsou zjistitelné na kořenu ocasu, na slabině, na žebru a na hrudi (u volů na šourku).
Býci této jakosti mají velmi dobře vyvinuté svalstvo na všech partiích, zvlášť na plecích a slaběji na krku. Protučnělost masa a nasazení tuku mimosvalového u býků není podmínkou.
V jakostní třídě B se předpokládá velmi dobrá jateční hodnota s výtěžností u krav od 50% do 54%, u volů, jalovic a býků od 52% do 56%.
Jakostní třída C:
Jatečný skot druhořadé jakosti. U všech druhů skotu je předpokladem pro zařazení do této jakostní třídy dobře vyvinuté svalstvo na zadku a slaběji vyvinuté svalstvo na předku. Maso je nedostatečně protučnělé a tuk je jen slabě nasazen mimosvalově. Hmatem jsou slabé vrstvy tuku zjistitelné na kořenu ocasu a na slabině.
V jakostní třídě C se předpokládá dobrá jateční hodnota s výtěžností u krav od 45% do 50%, u volů, jalovic a býků od 47% do 52%.
Jakostní třída D:
Jatečný skot podřadné jakosti, málo zmasilý, slabší jatečné hodnoty. U všech druhů skotu je předpokladem pro zařazení do této jakostní třídy méně vyvinuté svalstvo na všech partiích. Tuk je jen nepatrně nasazen mimosvalově a hmatem není zjistitelný.
V jakostní třídě D se předpokládá slabá jateční hodnota s výtěžností u krav od 42% do 45%, u volů, jalovic a býků od 44% do 47%.
Jakostní třída brak (braková jakost):
Jatečný skot zcela podřadné jakosti, obvykle dobytek vyhublý nebo zakrslý a přestárlý. U všech druhů skotu je předpokladem pro zařazení do této jakostní třídy slabě vyvinuté svalstvo na všech partiích těla. Tuk zpravidla ztrácí tuhou konsistenci a stává se „tekavým”.
V jakostní třídě brak se předpokládá nízká jatečná hodnota s výtěžností u krav 42% a níže, u volů, jalovic a býků 44% a níže.
Jakostní třída výběr — špičková jakost:
Přiznává se jatečnému skotu zvlášť dobré jakosti. U volů, jalovic a krav je předpokladem pro zařažení do této jakostní třídy zvlášť bohatě vyvinuté svalstvo na všech partiích, zvlášť vysoká protučnělost masa a zvlášť vysoké nasazení tuku mimosvalového. Zejména jsou u této jakosti hmatem zjistitelné silné vrstvy tuku:
Jakostní tída A:
Jatečný skot velmi dobré jakosti. U volů, jalovic a krav je předpokladem pro zařazení do této jakostní třídy bohatě vyvinuté svalstvo na všech partiích, vysoká protučnělost a vysoké nasazení tuku mimosvalového. Stejně jako u špičkové jakosti — výběru — je zjistitelný tuk hmatem na kořenu ocasu, na slabině, na žebru, na hrudi a na šourku (u volů) s tím rozdílem, že vrstvy tuku jsou slabší.
Býci této jakosti mají mohutně vyvinuté svalstvo na všech partiích, zvláště na krku a na plecích. Protučnělost masa a nasazení tuku mimosvalového není u býků podmínkou.
V jakostní třídě A se předpokládá vysoká jateční hodnota s výtěžností u krav od 54% do 60%, u volů, jalovic a býků od 56% do 62%.
Jakostní třída B:
Jatečný skot dobré jakosti. U volů, jalovic a krav je předpokladem pro zařazení do této jakostní třídy velmi dobře vyvinuté svalstvo na všech partiích, slabá protučnělost masa a dobré nasazení tuku mimosvalového. Hmatem slabší vrstvy tuku jsou zjistitelné na kořenu ocasu, na slabině, na žebru a na hrudi (u volů na šourku).
Býci této jakosti mají velmi dobře vyvinuté svalstvo na všech partiích, zvlášť na plecích a slaběji na krku. Protučnělost masa a nasazení tuku mimosvalového u býků není podmínkou.
V jakostní třídě B se předpokládá velmi dobrá jateční hodnota s výtěžností u krav od 50% do 54%, u volů, jalovic a býků od 52% do 56%.
Jakostní třída C:
Jatečný skot druhořadé jakosti. U všech druhů skotu je předpokladem pro zařazení do této jakostní třídy dobře vyvinuté svalstvo na zadku a slaběji vyvinuté svalstvo na předku. Maso je nedostatečně protučnělé a tuk je jen slabě nasazen mimosvalově. Hmatem jsou slabé vrstvy tuku zjistitelné na kořenu ocasu a na slabině.
V jakostní třídě C se předpokládá dobrá jateční hodnota s výtěžností u krav od 45% do 50%, u volů, jalovic a býků od 47% do 52%.
Jakostní třída D:
Jatečný skot podřadné jakosti, málo zmasilý, slabší jatečné hodnoty. U všech druhů skotu je předpokladem pro zařazení do této jakostní třídy méně vyvinuté svalstvo na všech partiích. Tuk je jen nepatrně nasazen mimosvalově a hmatem není zjistitelný.
V jakostní třídě D se předpokládá slabá jateční hodnota s výtěžností u krav od 42% do 45%, u volů, jalovic a býků od 44% do 47%.
Jakostní třída brak (braková jakost):
Jatečný skot zcela podřadné jakosti, obvykle dobytek vyhublý nebo zakrslý a přestárlý. U všech druhů skotu je předpokladem pro zařazení do této jakostní třídy slabě vyvinuté svalstvo na všech partiích těla. Tuk zpravidla ztrácí tuhou konsistenci a stává se „tekavým”.
V jakostní třídě brak se předpokládá nízká jatečná hodnota s výtěžností u krav 42% a níže, u volů, jalovic a býků 44% a níže.
a) na kořeni ocasu, t. j. na řase kožní, táhnoucí se od sedacích hrbolů ke kořeni ocasu,
b) na slabině, t. j. na záhybu kožním, táhnoucím se od břicha k zadní končetině,
c) na žebru, t. j. hmatem, zjišťujícím pohyblivost kůže po stranách hrudníku,
d) na kyčli, t. j. vrstvy tuku po obou stranách křížové a bederní páteře.
e) na hrudi, t. j. předním konci prsní kosti,
f) na šourku (u volů).
Obvykle srst těchto zvířat ztrácí lesk, poněvadž mazové žlázky chlupů tlakem tuku degenerovaly; chlupy jsou různě zvířené (grošování).
Býci této jakosti mají výjimečně mohutně vyvinuté svalstvo na všech partiích, zvláště na krku a na plecích. Protučnělost masa a vysoké nasazení tuku mimosvalového není u býků podmínkou. Špičková jakost předpokládá jatečný skot velmi vysoké jatečné hodnoty s výtěžností u krav nad 60%, u volů, jalovic a býků nad 62%,
Obvykle srst těchto zvířat ztrácí lesk, poněvadž mazové žlázky chlupů tlakem tuku degenerovaly; chlupy jsou různě zvířené (grošování).
Býci této jakosti mají výjimečně mohutně vyvinuté svalstvo na všech partiích, zvláště na krku a na plecích. Protučnělost masa a vysoké nasazení tuku mimosvalového není u býků podmínkou. Špičková jakost předpokládá jatečný skot velmi vysoké jatečné hodnoty s výtěžností u krav nad 60%, u volů, jalovic a býků nad 62%,
3. Jatečná telata se zařazují do těchto tří jakostních třid:
Jakostní třída A:
Prvotřídní ssavá telata, plně zmasilá (v ledvinové části, kýtě, hrudi a pleci), velmi dobrého výživného stavu, u nichž se předpokládá dosažení minimální výtěžnosti 75%
Jakostní třída B:
Dobrá ssavá telata, zmasilá, dobrého výživného stavu, u nichž výtěžnost je nad 73% do 75%.
Jakostní třída C:
Ostatní slabá podřadná telata s výtěžností 73% a níže.
Jakostní třída A:
Prvotřídní ssavá telata, plně zmasilá (v ledvinové části, kýtě, hrudi a pleci), velmi dobrého výživného stavu, u nichž se předpokládá dosažení minimální výtěžnosti 75%
Jakostní třída B:
Dobrá ssavá telata, zmasilá, dobrého výživného stavu, u nichž výtěžnost je nad 73% do 75%.
Jakostní třída C:
Ostatní slabá podřadná telata s výtěžností 73% a níže.
3. V každé jakostní třídě se nejnižší váha stanoví včetně nejnižší váhy, uvedené v odstavci 1., a nejvyšší váha se stanoví mimo tuto váhu (příklad: do jakostní třídy 3. patří prasata, vážící nejméně 90 kg a nejvýše 109 kg).
4. Jakostní třidy A, B a C mají každá tři podskupiny, a to:
A, B, C — této jakosti nejlepší,
A 1, B 1, C 1 — této jakosti průměrné a
A 2, B 2, C 2 — této jakosti nejslabší, avšak jakosti té které třídy ještě dosahující.
Jakostní třída D má dvě podskupiny, a to:
D — této jakosti lepší a
D 1 — této jakosti horší.
A, B, C — této jakosti nejlepší,
A 1, B 1, C 1 — této jakosti průměrné a
A 2, B 2, C 2 — této jakosti nejslabší, avšak jakosti té které třídy ještě dosahující.
Jakostní třída D má dvě podskupiny, a to:
D — této jakosti lepší a
D 1 — této jakosti horší.
4. Výtěžností u jatečných telat se rozumí poměr váhy telete v kůži v teplém stavu po poražení, po oddělení noh, ústrojí a vnitřností, dutiny hrudní a břišní, kromě ledvin a ledvinového loje, a po oddělení zbytku pupeční šňůry a pohlavních orgánů, v porovnání k živé váze (výkupní) telat.