Všeobecná ustanovení.

Základní ustanovení.

Příslušnost, vlajky a znaky plavidel.

(1) Ustanovení tohoto nařízení a předpisů podle něho vydaných se vztahují na vnitrozemní plavidla

a) tuzemská, a to i při plavbě v cizině, dovolují-li to předpisy dotčeného cizího státu nebo mezistátní úmluvy,

b) cizozemská při plavbě v tuzemsku, není-li mezistátními úmluvami nebo ustanoveními tohoto nařízení stanoveno jinak.

(2) Obsahují-li zvláštní předpisy platné na jednotlivých vodních cestách ve věcech upravených tímto nařízením nebo předpisy podle něho vydanými s ohledem na zvláštní poměry dotčené vodní cesty odchylná ustanovení, platí tyto zvláštní předpisy.

(3) Vnitrozemní jsou plavidla, která jsou určena a používána k plavbě na vnitrozemních vodních cestách.

(1) Plavidly se rozumějí lodi, plovoucí stroje, vory a plovoucí zařízení.

(2) Lodi vlečné (remorkéry) jsou lodi se strojním pohonem, které jsou svou stavbou a výstrojí způsobilé a určené k vlečení (tlačení) jiných plavidel.

(3) Lodi nádržové jsou lodi, které jsou svou stavbou a výstrojí způsobilé a určené k přepravě tekutých nákladů bez obalů.

(4) Všechny druhy bagrů, jeřábů, zdvihadel, elevátorů, transportérů, beranidel, čerpadel a pod., uzpůsobených výhradně k určité mechanické práci na vodě, se považují za plovoucí stroje.

(5) Vory jsou svazy dřev skládající se z kmenů (trámů) více nebo méně pevně spojených a uzpůsobených k řiditelné plavbě.

(6) Všechny druhy plováren, doků, hangárů, přístavních můstků, lodních restaurací, mlýnů, dílen, pontonů a pod., vázaných svým účelem na určité stanoviště na vodě, se považují za plovoucí zařízení.

(7) Plavidla se zvláštní konstrukcí nebo se zvláštním určením se posuzují podle znaků, které u nich převládají.

(8) Za malá plavidla se považují plavidla o výtlaku do 10 tun. Jsou-li však tato plavidla opatřena strojním pohonem, považují se za malá plavidla jen tehdy, nepřevyšuje-li obsah válců 500 ccm nebo užitečný výkon 25 k (koní); rozhodná je zjištěná vyšší hodnota.

(9) Loďky jsou malé lodi, jejichž výtlak ani při největším bezpečném ponoru nedosahuje 2 tun.

(10) Výtlak se zjistí znásobením délky, šířky a středního ponoru plavidla, měřených v rovině jeho nejvýše přípustného ponoru, a součinitelem plnosti, který činí přibližně 0,75 a mění se podle tvaru tělesa plavidla.

(11) Výstrojí se rozumějí předměty potřebné pro řádný a bezpečný provoz plavidel, zejména kotvy, řetězy, lana, vzpěry, háky, signální, protipožární a záchranné prostředky.

(12) Stálým stanovištěm plavidla je místo, z kterého se plavidlem provozuje plavba a které je jako takové ohlášeno plavební správě.

(1) Plavidla musí být stavěna, vystrojena a obsazena tak, aby při svém obvyklém provozu neohrožovala bezpečnost a plynulost plavby, bezpečnost osob a majetku, ani hygienu prostředí.

(2) Počet členů posádky pro jednotlivé druhy plavidel, jakož i podmínky způsobilosti posádek stanoví zvláštní předpisy.

(3) Každé tuzemské plavidlo, s výjimkou vorů a loděk do délky 3 m, musí mít evidenční značku (§ 27).

(1) Provozovatelé jsou povinni udržovat plavidla, pokud nejsou trvale vyřazena z provozu, ve stavu odpovídajícím provozu, k němuž byla připuštěna (část III).

(2) Za plavby je povinen pečovat o to, aby plavidlo bylo v řádném stavu, též vůdce plavidla.

(1) Ministerstvo dopravy může v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady vázat s hlediska bezpečnosti plavby na svůj předběžný souhlas provádění novostaveb tuzemských lodí a plovoucích strojů, změnu podstatných částí jejich mechanismu nebo konstrukce, jejich nabývání v cizině a jich zcizení do ciziny.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na malá plavidla.

(1) Za tuzemské se považují lodi, plovoucí stroje a plovoucí zařízení, které jsou ve vlastnictví československého státu, československých právnických osob nebo československých občanů a nejsou zapsány do cizozemského rejstříku plavidel, s výjimkou novostaveb prováděných na zakázku do ciziny.

(2) Tuzemským vorem se rozumí vor vázaný v tuzemsku.

(3) Ostatní plavidla se považují za cizozemská.

(1) Tuzemské lodi a plovoucí stroje, pokud jsou podle zvláštních předpisů nebo úředních opatření povinny nést vlajku, která prokazuje jejich státní příslušnost, a není-li mezistátními úmluvami stanoveno jinak, nesou československou státní vlajku.

(2) Vlajka se vztyčuje na vlajkové žerdi, zpravidla na kormě.

(3) Požaduje-li cizí stát, aby československé plavidlo při plavbě nebo pobytu na jeho území neslo také jeho státní vlajku, musí plavidlo tohoto státu nést při plavbě nebo pobytu na území československé republiky na přídi československou státní vlajku.

(4) Oprávnění tuzemských plavidel plout pod státní vlajkou se prokazuje

a) u plavidel majících průkaz způsobilosti k plavbě tímto průkazem (§ 21),

b) u ostatních plavidel evidenční průkazkou (§ 28).