Část I
MĚŘENÍ EMISÍ
(K § 44 odst. 6, § 45 odst. 4 a § 53 odst. 2 zákona)
§ 1
Rozsah a způsob měření emisí
(1) U vozidla se zážehovým motorem s neřízeným emisním systémem nebo s neřízeným emisním systémem s katalyzátorem se při měření emisí provádí
a) vizuální kontrola skupin a dílů ovlivňujících tvorbu emisí škodlivin výfukových plynů zaměřená na úplnost a těsnost palivové, zapalovací, sací a výfukové soustavy a těsnost motoru; kontrola ostatních zařízení určených ke snižování emisí škodlivin (odvětrání motoru, recirkulace výfukových plynů apod.) se provádí v rozsahu stanoveném výrobcem vozidla,
b) u motoru zahřátého na provozní teplotu kontrola otáček volnoběhu, obsahu CO a uhlovodíků HC při volnoběžných otáčkách, pokud výrobce vozidla nestanoví jinak,
c) kontrola stejných parametrů jako při volnoběhu při zvýšených otáčkách v rozmezí 2500 až 2800 min-1, pokud výrobce nestanoví jinak, a
d) porovnání výsledků kontroly a naměřených hodnot se stavem a hodnotami stanovenými výrobcem vozidla; pokud výrobce tyto hodnoty nestanoví, nesmí být překročeny přípustné hodnoty stanovené přílohou č. 1 k této vyhlášce.
(2) U vozidla se zážehovým motorem s řízeným emisním systémem s katalyzátorem se při měření emisí provádí
a) vizuální kontrola v rozsahu jako u vozidla s neřízeným emisním systémem, rozšířená o kontrolu stavu katalyzátoru, stavu sondy lambda, přídavných nebo doplňkových systémů ke snižování emisí a příslušné elektroinstalace,
b) kontrola funkce řídicího systému motoru, čtení paměti závad pomocí diagnostického zařízení v rozsahu a způsobem předepsaným výrobcem vozidla, u vozidla s palubním diagnostickým systémem EOBD nebo OBD kontrola funkce řídicího systému motoru, čtení paměti závad pomocí diagnostického zařízení v rozsahu a způsobem předepsaným výrobcem vozidla, nebo kontrola funkce palubního diagnostického systému EOBD nebo OBD v rozsahu a způsobem předepsaným v instrukcích ministerstva oznámených ve Věstníku dopravy,
c) u motoru zahřátého na provozní teplotu kontrola otáček volnoběhu a obsahu CO ve volnoběhu, obsahu CO a součinitele přebytku vzduchu lambda při zvýšených otáčkách v rozmezí 2500 až 2800 min-1, pokud výrobce vozidla nestanoví jinak, a
d) porovnání výsledků kontroly a naměřených hodnot se stavem a hodnotami stanovenými výrobcem vozidla; pokud výrobce tyto hodnoty nestanoví, nesmí být překročeny přípustné hodnoty stanovené přílohou č. 1 k této vyhlášce.
(3) U vozidla se vznětovým motorem s neřízeným systémem se při měření emisí provádí
a) vizuální kontrola skupin a dílů ovlivňujících tvorbu emisí škodlivin výfukových plynů zaměřená na úplnost a těsnost palivové, sací a výfukové soustavy a těsnost motoru; kontroluje se stav a případně i funkce přídavných zařízení ke snižování škodlivých emisí způsobem předepsaným výrobcem vozidla,
b) u motoru zahřátého na provozní teplotu kontrola volnoběžných otáček motoru, pravidelnosti chodu motoru při volnoběžných otáčkách, maximálních otáček (kontrola regulátoru) a měření kouřivosti motoru metodou volné akcelerace a
c) porovnání výsledků kontroly a naměřených hodnot se stavem a hodnotami stanovenými výrobcem vozidla; pokud výrobce tyto hodnoty nestanoví, nesmí být překročeny přípustné hodnoty stanovené přílohou č. 1 k této vyhlášce.
(4) U vozidla se vznětovým motorem s řízeným systémem se při měření emisí provádí
a) vizuální kontrola skupin a dílů ovlivňujících tvorbu emisí škodlivin výfukových plynů zaměřená na úplnost a těsnost palivové, sací a výfukové soustavy a těsnost motoru; kontroluje se stav a případně i funkce přídavných zařízení ke snižování škodlivých emisí způsobem předepsaným výrobcem vozidla,
b) kontrola funkce řídicího systému motoru pomocí diagnostického zařízení v rozsahu a způsobem předepsaným výrobcem vozidla, u vozidla s palubním diagnostickým systémem EOBD nebo OBD kontrola funkce řídicího systému motoru, čtení paměti závad pomocí diagnostického zařízení v rozsahu a způsobem předepsaným výrobcem vozidla, nebo kontrola funkce palubního diagnostického systému EOBD nebo OBD v rozsahu a způsobem předepsaným v instrukcích ministerstva oznámených ve Věstníku dopravy,
c) u motoru zahřátého na provozní teplotu kontrola volnoběžných otáček motoru, pravidelnosti chodu motoru při volnoběžných otáčkách, maximálních otáček a měření kouřivosti motoru metodou volné akcelerace a
d) porovnání výsledků kontroly a naměřených hodnot se stavem a hodnotami stanovenými výrobcem vozidla; pokud výrobce tyto hodnoty nestanoví, nesmí být překročeny přípustné hodnoty stanovené přílohou č. 1 k této vyhlášce.
(5) U vozidla s motorem na pohon plynným palivem například LPG, CNG, H2 se při měření emisí provádí
a) kontrola v rozsahu předepsaném pro daný druh motoru, včetně příslušných měření podle odstavců 1 až 4, a
b) kontrola stavu, zástavby, těsnosti, plynového zařízení, u řízených systémů včetně kontroly řídicího systému.
(6) U vozidla s vícepalivovým pohonem se při měření emisí provádí
a) měření hodnot a porovnání výsledků kontroly a naměřených hodnot složek výfukového plynu v rozsahu s hodnotami předepsanými výrobcem vozidla v případě, že tento pohon je z výroby vozidla, a
b) měření hodnot a porovnání výsledků kontroly a naměřených hodnot složek výfukového plynu v rozsahu pro základní palivo a pro palivo schválené při přestavbě vozidla v rozsahu pro základní palivo s hodnotami předepsanými výrobcem; pokud výrobce tyto hodnoty nestanoví, nesmí být překročeny přípustné hodnoty stanovené přílohou č. 1 k této vyhlášce.
(7) Při měření emisí se kontroluje i soulad vozidla s technickým průkazem vozidla, byl-li již vystaven. Ověřují se identifikační údaje vozidla a motoru a štítky na vozidle. Nesoulad evidenčních údajů v dokladech vozidla se skutečným stavem se zaznamená do poznámky protokolu o měření emisí.
(8) Konkrétní postupy při měření emisí se řídí předpisy výrobce vozidla nebo výrobce emisního systému. Pokud nejsou stanoveny, postupuje se podle postupů uvedených v instrukcích ministerstva oznámených ve Věstníku dopravy.
(9) Přípustné hodnoty obsahu plynných složek emisí a kouřivosti ve výfukových plynech motoru jsou stanoveny výrobcem vozidla. Pokud výrobce tyto hodnoty nestanovil, nesmí být překročeny přípustné hodnoty stanovené přílohou č. 1 k této vyhlášce.
§ 2
Přístroje a zařízení používané k měření emisí
(1) Stanice měření emisí pro vozidla poháněná zážehovými motory musí být vybavena nejméně těmito přístroji a zařízeními:
a) přístrojem na měření otáček motoru,
b) přístrojem na měření teploty motoru,
c) přístrojem pro měření emisí výfukových plynů zážehových motorů schváleného typu a
d) přístrojem pro kontrolu funkce řídicích jednotek emisního systému a komunikaci s nimi (tester řídicích systémů motoru); týká se jen stanice měření emisí měřící emise motorů vozidel s řízeným emisním systémem.
(2) Stanice měření emisí pro vozidla poháněná vznětovými motory musí být vybavena nejméně těmito přístroji a zařízeními:
a) přístrojem na měření otáček motoru,
b) přístrojem na měření teploty motoru,
c) přístrojem k měření kouřivosti vznětových motorů (opacimetrem) schváleného typu a
d) testerem řídicích systémů vznětového motoru; týká se jen stanice měření emisí měřící emise motorů vozidel s řízeným emisním systémem.
(3) Stanice měření emisí pro vozidla poháněná motory na pohon plynným palivem například LPG, CNG, H2 musí být v závislosti na druhu motoru (zážehový, vznětový) vybavena přístroji podle odstavce 1 nebo 2 a dále
a) přístrojem na zjišťování těsnosti plynového zařízení – detektorem přítomnosti uhlovodíkového plynu a
b) testerem řídicích systémů plynového pohonu; týká se jen stanice měření emisí měřící emise motorů vozidel s řízeným emisním systémem.
(4) Přístroje pro měření emisí musí odpovídat základním charakteristikám podle přílohy č. 2. Typy přístrojů pro měření emisí výfukových plynů zážehových motorů a přístroje k měření kouřivosti vznětových motorů určené pro stanice měření emisí musí být schváleny ministerstvem. Postupy pro schvalování přístrojů jsou uvedeny v příloze č. 3.
(5) Přístroje předepsané k měření emisí musí být metrologicky navázány1). Kalibraci těchto měřidel provádějí metrologická (servisní) střediska dodavatelů těchto přístrojů nebo firmy k této činnosti oprávněné nebo autorizované1). Lhůty kalibrace stanoví příloha č. 2.
§ 3
Protokol o měření emisí, hodnocení výsledku měření emisí
(1) Protokol o provedeném měření emisí obsahuje
a) ochrannou nálepku, číslo stanice měření emisí, název provozovatele, místo nebo sídlo podnikání a číslo telefonu stanice měření emisí,
b) nadpis s uvedením názvu protokolu a čísla protokolu o měření emisí,
c) informace o vozidle a jeho motoru; výrobní číslo motoru se uvádí jen v případě, že je vyznačeno v technickém průkazu vozidla,
d) výsledek vizuální kontroly, u vozidel s pohonem na plyn i výsledek kontroly těsnosti plynového zařízení,
e) výsledek kontroly řídicího systému motoru, je-li součástí vozidla, včetně výpisu z paměti závad a readiness kódů,
f) parametry měřené při měření emisí, jejich předepsané i naměřené hodnoty pro základní i případné alternativní palivo, je-li tento druh pohonu na vozidle instalován,
g) informace o použitém analyzátoru (kouřoměru) s uvedením výrobce a typu,
h) informace o tom, že záznam z analyzátoru (kouřoměru) tvoří přílohu protokolu o měření emisí, nebo, že měřené hodnoty byly zaznamenány přímým vstupem měřicího zařízení do protokolu o měření emisí,
i) poznámky s uvedením zjištěných závad,
j) hodnocení výsledku měření emisí,
k) termín příštího pravidelného měření emisí,
l) datum provedení měření emisí, jméno a číslo osvědčení mechanika, který měření emisí prováděl, razítko stanice měření emisí a podpis odpovědné osoby provozovatele stanice měření emisí.
(2) Motorové vozidlo z hlediska měření emisí vyhovuje, jestliže na jeho technickém stavu nebyly zjištěny závady mající vliv na zhoršení emisního chování vozidla a kontrolované parametry se nacházejí v mezích stanovených výrobcem vozidla. Pokud výrobce tyto hodnoty nestanovil, nesmí být překročeny přípustné hodnoty obsahu složek výfukových plynů stanovené v příloze č. 1.
(3) Motorové vozidlo z hlediska měření emisí nevyhovuje, jestliže na jeho technickém stavu byly zjištěny závady mající vliv na zhoršení emisního chování vozidla nebo kontrolované parametry se nenacházejí ve stanovených mezích podle odstavce 2.
(4) Vzory protokolů o měření emisí pro vozidla se zážehovým a vznětovým motorem jsou uvedeny v příloze č. 4.
§ 5
Ochranná nálepka
(1) Ochranná nálepka osvědčuje, že protokol o měření emisí vydala stanice měření emisí, která je držitelem osvědčení podle § 24. Na protokol o měření emisí se ochranná nálepka umisťuje do jeho levého horního rohu.
(2) Provedení ochranné nálepky je uvedeno v příloze č. 6a k této vyhlášce.
§ 4
§ 6
Evidence vedené stanicí měření emisí
(1) Stanice měření emisí vede
a) evidenci provedených měření emisí a
b) evidenci ochranných nálepek.
(2) Evidence měření emisí se vede formou knihy evidence měření emisí a ochranných nálepek. Instrukce k vedení evidence, vzory formulářů knih evidencí a způsob číslování protokolů o provedených měřeních emisí oznámí ministerstvo ve Věstníku dopravy.
(3) Protokoly o měření emisí, knihu evidence měření emisí a ochranných nálepek stanice měření emisí uchovává v písemné podobě po dobu nejméně 5 let.
§ 7
Část II
TECHNICKÉ PROHLÍDKY
Rozsah a způsob provádění technických prohlídek
(K § 48 odst. 5 zákona)
§ 8
(1) Ve stanici technické kontroly se provádějí tyto druhy technických prohlídek:
a) pravidelná technická prohlídka,
b) opakovaná technická prohlídka,
c) technická prohlídka před schválením technické způsobilosti vozidla,
d) technická prohlídka ADR,
e) evidenční kontrola,
f) technická prohlídka na žádost zákazníka,
g) technická prohlídka před registrací vozidla a
h) technická prohlídka v rámci technické silniční kontroly podle vyhlášky o technických silničních kontrolách (dále jen „nařízená technická prohlídka“).
(2) Technická prohlídka se provádí v rozsahu plném nebo částečném. Plným rozsahem je provedení technické prohlídky v rozsahu všech kontrolních úkonů podle přílohy č. 7, které se vztahují na konstrukci a vybavení vozidla. Částečným rozsahem je provedení technické prohlídky jen v rozsahu vybraných kontrolních úkonů.
(3) Pravidelnou technickou prohlídkou je technická prohlídka provedená ve lhůtách stanovených zákonem. Pravidelná technická prohlídka se provádí v plném rozsahu; obsahuje proto i evidenční kontrolu vozidla.
(4) Opakovanou technickou prohlídkou je technická prohlídka následující po předchozí technické prohlídce podle odstavce 1 písm. a), c), d), g) a h), po předchozí kontrole technického stavu silničního vozidla podle zvláštního právního předpisu nebo jiné obdobné kontrole v jiném členském státě, při které byla na vozidle zjištěna vážná nebo nebezpečná závada, nebo po zadržení osvědčení o registraci vozidla podle zvláštního právního předpisu. Opakovaná technická prohlídka provedená do 30 kalendářních dnů od předchozí technické prohlídky se provede v rozsahu částečném, omezeném na kontrolu technického stavu a činnosti systémů silničního vozidla, jeho konstrukčních částí a samostatných technických celků, na kterých byla vážná nebo nebezpečná závada zjištěna, pokud není při prohlídce zjištěna jiná zjevná vážná nebo nebezpečná závada. Opakovaná technická prohlídka provedená za dobu delší než 30 kalendářních dnů od předchozí technické prohlídky se provede v plném rozsahu. Opakovaná technická prohlídka následující po zadržení osvědčení o registraci vozidla podle zvláštního právního předpisu1a), jde-li o nebezpečné závady, zjištěné při objasňování dopravní nehody, se vždy provede v plném rozsahu.
(5) Technická prohlídka před schválením technické způsobilosti vozidla je technická prohlídka vozidla, jehož technická způsobilost dosud nebyla schválena a které dosud nebylo registrováno v České republice. Tato technická prohlídka se provádí v plném rozsahu, při respektování zvláštností vozidla. Kontrolní nálepku při této technické prohlídce vozidlu přidělí a na registrační značku vylepí registrační orgán.
(6) Technická prohlídka ADR je technickou prohlídkou vozidla určeného k přepravě nebezpečných věcí z hlediska plnění požadavků stanovených zvláštním právním předpisem.2) Tento druh technické prohlídky může provádět pouze stanice technické kontroly, která byla k této činnosti pověřena ministerstvem a jejíž pracovníci byli pro tuto činnost vyškoleni. Podmínky zabezpečení této činnosti oznámí ministerstvo ve Věstníku dopravy.
(7) Evidenční kontrola je technická prohlídka vozidla v rozsahu kontrolních úkonů stanovených v příloze č. 7 ve skupině kontrolních úkonů č. 0. Tato technická prohlídka je účelově zaměřena na kontrolu souladu provedení vozidla s údaji uvedenými v technickém průkazu vozidla a v osvědčení o registraci vozidla na kontrolu souladu provedení a umístění identifikačních údajů vozidla například VIN, výrobní štítek v porovnání databází, která je součástí Centrálního informačního systému pro STK, a za účelem jejich dokumentace. Evidenční kontrola je součástí každé pravidelné technické prohlídky. Definice pojmů pro účely provádění evidenční kontroly jsou uvedeny v příloze č. 7. Podrobné podmínky zabezpečení této činnosti oznámí ministerstvo ve Věstníku dopravy.
(8) Technická prohlídka na žádost zákazníka je technickou prohlídkou provedenou v plném nebo částečném rozsahu podle požadavků zákazníka. Při této technické prohlídce se vozidlu nepřiděluje kontrolní nálepka a neprovádí se zápis o výsledku technické prohlídky do technického průkazu vozidla.
(9) Technickou prohlídkou před registrací vozidla se rozumí technická prohlídka vozidla, jehož technická způsobilost byla již schválena, ale vozidlo dosud nebylo registrováno v České republice. Tato technická prohlídka se provádí v plném rozsahu, při respektování zvláštností vozidla a jeho dokladů dle přílohy č. 20 této vyhlášky.
(10) Nařízená technická prohlídka se provádí v rozsahu stanoveném vyhláškou o technické silniční kontrole. O výsledku této technické prohlídky je vystaven protokol o technické prohlídce, jenž tvoří přílohu k dokladu vydanému policistou nebo celníkem, přičemž zápis o výsledku technické prohlídky se do technického průkazu vozidla neprovádí. Pokud nebyly při nařízené technické prohlídce zjištěny žádné závady nebo byly zjištěny jen lehké závady, kontrolní nálepka se nepřiděluje.
§ 9
(1) Žadatel o provedení technické prohlídky předloží stanici technické kontroly doklady v závislosti na požadovaném druhu technické prohlídky podle přílohy č. 20 této vyhlášky.
(2) Žadatel přistaví vozidlo k provedení technické prohlídky čisté a ve stavu, který umožní bezpečné provedení technické prohlídky. Pokud je vozidlo vybaveno poklicemi kol, které zakrývají upevnění kol, žadatel přistaví vozidlo s demontovanými poklicemi na všech kolech. Pokud je vozidlo vybaveno motorem s pohonem na plynné palivo CNG, v případě, že tak stanoví výrobce, žadatel přistaví vozidlo s demontovanými kryty palivových nádrží. Jízdní soupravy musí splňovat podmínky spojitelnosti vozidel do jízdních souprav uvedené ve vyhlášce upravující schvalování technické způsobilosti vozidel7).
(3) Stanice technické kontroly provedení technické prohlídky odmítne, jestliže žadatel nepředloží doklady k vozidlu uvedené v odstavci 1, nebo z vozidla zjevně unikají provozní hmoty v takové míře, která by znečistila pracoviště nebo ohrozila bezpečnost práce. Stanice technické kontroly může provedení technické prohlídky odmítnout rovněž v případě, že přistavené vozidlo nesplňuje požadavky podle odstavce 2.
(4) U vozidla s plynovým pohonem kontrolní technik před vjezdem vozidla na linku stanice technické kontroly zkontroluje s použitím přístroje na zjišťování přítomnosti uhlovodíkového plynu těsnost plynové soustavy a u vozidla s alternativním pohonem přepne pohon na základní druh paliva.
(5) Kontrolní technik provede technickou prohlídku v rozsahu kontrolních úkonů uvedených v příloze č. 7 příslušných druhu technické prohlídky, konstrukci a vybavení vozidla. V průběhu technické prohlídky zaznamenává všechny závady, které na vozidle zjistil.
§ 10
(1) Technický stav ústrojí a výbavy vozidla se kontroluje pomocí kontrolních úkonů. Obsahovou náplň kontrolního úkonu tvoří
a) technické podmínky stanovené zvláštním právním předpisem,7)
b) způsob kontroly,
c) specifikace závad, která popisuje zjištěné závady a stanoví stupeň jejich závažnosti.
(2) Stupeň závažnosti závad se označuje písmeny A, B a C. Písmenem A se označuje lehká závada, písmenem B vážná závada a písmenem C nebezpečná závada.
(3) Seznam kontrolních úkonů, metody kontroly, základní popis závad a přípustné stupně hodnocení závad jsou stanoveny v příloze č. 7 k této vyhlášce8).
§ 11
Přístroje a vybavení k provádění technické prohlídky
(1) Druhy stanic technické kontroly jsou
a) stanice technické kontroly pro osobní automobily,
b) stanice technické kontroly pro užitkové automobily,
c) stanice technické kontroly pro traktory.
(2) Stanice technické kontroly pro osobní a pro užitkové automobily musí být k provádění technické prohlídky vybavena nejméně těmito přístroji a zařízeními:
a) přístrojem na kontrolu tlaku vzduchu v pneumatikách s možností huštění (dále jen „hustič pneumatik“),
b) zařízením na kontrolu vůlí nápravy,
c) přístrojem na kontrolu geometrie řízené nápravy,
d) zařízením na kontrolu házivosti kol,
e) přístrojem na kontrolu seřízení světlometů,
f) válcovou zkušebnou brzd,
g) přístrojem na zjišťování přítomnosti uhlovodíkového plynu,
h) zvedákem do pracovní jámy ke zdvižení nápravy vozidla,
i) zařízením na kontrolu zapojení zásuvky tažného zařízení,
j) soupravou tlakoměrů pro kontrolu vzduchových soustav vozidel; jen stanice technické kontroly pro užitkové automobily a traktory,
k) decelerometrem; jen stanice technické kontroly pro užitkové automobily a traktory,
l) zařízením na měření opotřebení spojovacích zařízení vozidel; jen stanice technické kontroly pro užitkové automobily a traktory,
n) časoměrným zařízením; jen stanice technické kontroly pro užitkové automobily a traktory,
m) zařízením na měření prostupu světla,
o) přístrojem na měření hloubky dezénu pneumatik.
(3) Stanice technické kontroly pouze pro traktory musí být vybavena nejméně decelerometrem, tlakoměrem, zařízením na kontrolu zapojení zásuvky tažného zařízení, zařízením na měření opotřebení spojovacích zařízení vozidel a časoměrným zařízením.
(4) Přístroje uvedené v odstavci 2 musí být schváleného typu s výjimkou přístroje uvedeného pod písmenem j). Základní charakteristiky přístrojů a zařízení používaných k technické prohlídce jsou uvedeny v příloze č. 8.
(5) Přístroje používané k provádění technických prohlídek vozidel jsou pracovními měřidly nestanovenými (pracovními měřidly).1) Hustiče pneumatik uvedené do provozu po 17. srpnu 2000 jsou pracovními měřidly stanovenými (stanovená měřidla).4) Zásady práce s měřidly a lhůty jejich kalibrace nebo ověřování stanoví „Metrologický řád stanic technické kontroly“ uvedený v příloze č. 9.
(6) Metrologickou návaznost měřidel v síti stanic technické kontroly zajišťují osoby pověřené ministerstvem. Postupy používané pověřenými subjekty pro zajišťování návaznosti měřidel ve stanicích technické kontroly schvaluje ministerstvo po dohodě s Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
§ 12
Protokol o technické prohlídce
(K § 53 odst. 2 zákona)
(1) Protokol o technické prohlídce se vyhotovuje bezprostředně po ukončení technické prohlídky, a to podle údajů uvedených v záznamníku závad, jímž se rozumí formulář s vyplněnými údaji o vozidle, které kontrolní technik zkontroluje, a do kterého v průběhu technické prohlídky zapisuje nalezené závady a poznámky. Záznamník závad se ve stanici technické kontroly uchovává společně s protokolem o technické prohlídce, který byl na jeho základě vystaven.
(2) Protokol o technické prohlídce obsahuje
a) záhlaví s logem stanic technické kontroly, číslo stanice technické kontroly, název provozovatele, místo nebo sídlo podnikání a číslo telefonu stanice technické kontroly,
b) název protokolu a evidenční číslo protokolu, které se skládá z dvojčíslí označujícího kalendářní rok, dvojčíslí označujícího kalendářní měsíc provedení technické prohlídky a z pořadového čísla protokolu v kalendářním měsíci,
c) druh, rozsah a datum provedení technické prohlídky vozidla,
d) značku, typ, druh a kategorii vozidla, registrační značku, číslo podvozku, typ motoru, rok výroby a datum první registrace vozidla, stav počítače ujeté vzdálenosti, číslo technického průkazu a barvu vozidla,
e) jméno a adresu nebo firmu a sídlo provozovatele vozidla,
f) číslo stanice měření emisí a datum a číslo protokolu o provedeném měření emisí,
g) zjištěné závady ústrojí nebo funkcí vozidla uváděné v samostatných skupinách podle závažnosti závad,
i) výsledek hodnocení technické způsobilosti vozidla k provozu,
h) poznámky, ve kterých se uvádějí podstatné informace o provedené technické prohlídce a vozidlu,
j) výsledek evidenční kontroly,
k) druh a termín příští technické prohlídky podle lhůty stanovené zákonem,
l) údaj, zda byla, či nebyla vozidlu přidělena kontrolní nálepka,
m) jméno a evidenční číslo profesního osvědčení kontrolního technika, který provedl technickou prohlídku,
n) razítko a podpis odpovědného pracovníka stanice technické kontroly.
(3) Vzor protokolu o technické prohlídce a evidenční kontrole je uveden v příloze č. 10.
§ 13
Vyznačování provedení technické prohlídky vozidla
(K § 48 odst. 5 zákona)
(1) Výsledek hodnocení technické způsobilosti vozidla a dobu platnosti technické způsobilosti vozidla vyznačuje stanice technické kontroly zápisem ve starším provedení technického průkazu vozidla v části „Technická kontrola vozidla“, v novějším provedení technického průkazu vozidla v části „Záznam o technické prohlídce a platnost technické způsobilosti vozidla“. Provedení a způsob zápisu oznámí ministerstvo ve Věstníku dopravy.
(2) Kladný výsledek technické prohlídky a dobu platnosti osvědčení o technické způsobilosti vozidla k provozu vyznačuje stanice technické kontroly umístěním kontrolní nálepky technické způsobilosti vozidla na zadní tabulku registrační značky vozidla. Na kontrolní nálepce se perforací vyznačí rok a měsíc příští technické prohlídky vozidla.
(3) Při první registraci vozidla nebo při přidělení nové registrační značky umísťuje kontrolní nálepku technické způsobilosti vozidla na registrační značku obecní úřad obce s rozšířenou působností. Na kontrolní nálepce perforací vyznačí termín příští technické prohlídky vozidla podle lhůty stanovené zákonem.
(4) Vzor provedení kontrolní nálepky technické způsobilosti vozidla, způsob vyznačování termínu příští technické prohlídky a umístění kontrolní nálepky na jednotlivé druhy tabulek registračních značek vozidel je uveden v příloze č. 6.
§ 14
Informační systém stanic technické kontroly
(K § 48 odst. 5 zákona)
(1) Činnost stanic technické kontroly a stanic měření emisí je evidována a vyhodnocována v automatizovaném informačním systému stanic technické kontroly (dále jen „automatizovaný systém“), který je centralizovaným informačním systémem pracujícím v reálném čase.
(2) Základní funkcí automatizovaného systému je tvorba a evidence protokolů o technické prohlídce a protokolů o měření emisí, evidence kontrolních a ochranných nálepek, evidence výsledků měření ze stanic měření emisí a shromažďování a ukládání dat v reálném čase v datovém úložišti správce systému. Tisk protokolů o technické prohlídce a protokolu o měření emisí je možný výhradně z těchto dat a pouze programem správce systému.
(3) Stanice technické kontroly a stanice měření emisí prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného správcem systému provádějí vkládání aktuálních informací o prováděných technických prohlídkách a měření emisí. Komunikace v rámci automatizovaného systému probíhá prostřednictvím stálého internetového připojení stanice technické kontroly a stanice měření emisí.
(4) Správce systému přiděluje přístupová práva stanicím technické kontroly a stanicím měření emisí pro přístup do automatizovaného systému. Přístup k aplikaci se provádí bezpečným způsobem prostřednictvím veřejné sítě Internet šifrovaným komunikačním kanálem využívajícím moderní, standardizované a silné kryptografické metody a protokoly. Vícenásobná autentizace a autorizace oprávněných uživatelů je založena na přístupovém seznamu povolených neměnných adres jednoznačně identifikujících klientský počítač v síti Internet (dále jen „pevné adresy“) a na silné kryptografické identifikaci uživatelů využívající technologii kvalifikovaných certifikátů umístěných na předepsaném úložišti certifikátů výpočetního prostředí uživatele. Certifikát přidělí správce systému pouze takové osobě, která absolvovala školení zakončené testem a je držitelem osvědčení obsluhy automatizovaného systému. Certifikát má omezenou časovou platnost.
(5) Pro zabezpečení chodu automatizovaného systému (shromažďování a přenosu informací) musí být stanice technické kontroly a stanice měření emisí vybavena odpovídající technikou:
a) osobním počítačem,
b) spolehlivým a dostatečně rychlým připojením do veřejné sítě Internet s pevnou adresou, která bude evidována v seznamu povolených pevných adres oprávněných klientských počítačů jednotlivých stanic technické kontroly,
c) předepsaným programovým vybavením pro bezpečný přístup do automatizovaného systému pomocí technologie virtuálních privátních sítí využívající silné standardizované kryptografické algoritmy a protokoly,
d) platným kvalifikovaným certifikátem umístěným na předepsaném bezpečném úložišti certifikátů výpočetního prostředí uživatele (např. ve speciálním hardwarovém tokenu apod.).
(6) Stanice technické kontroly a stanice měření emisí pouze pro zvláštní vozidla může být pro komunikaci v rámci automatizovaného systému vybavena i jiným připojením do sítě Internet, než je uvedeno v odstavci 5 písm. b).
(7) Ustanovení odstavců 1 až 6 se nevztahují na stanice technické kontroly a stanice měření emisí, které provádí pouze technické prohlídky a měření emisí vozidel Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Bezpečnostní informační služby.
§ 14a
Předávání údajů správci Informačního systému stanic technické kontroly provozovatelem stanice technické kontroly
(K § 48a odst. 4 zákona)
(1) Údaje dokumentující přítomnost vozidel na stanici technické kontroly jsou pořizovány v průběhu technické prohlídky. Jsou to snímky vozidla z místa konání technické prohlídky, které musí obsahovat pohled na vozidlo zpředu a boku, na vozidlo zezadu a opačného boku, na VIN umístěný na karoserii nebo rámu a výrobní štítek vozidla s VIN, pokud je jím vybaveno. Údaje jsou v reálném čase ukládány do sběrného zařízení, které je propojeno s Informačním systémem stanic technické kontroly (dále jen „CIS STK“) a umožňuje přenos těchto snímků do systému. Podrobnější popis obsahu snímků, technického vybavení k jejich pořizování a ukládání, rozhraní pro komunikaci s CIS STK a způsob přenosu dat s ohledem na rozvoj informačních technologií stanoví ministerstvo ve Věstníku dopravy.
(2) Údaje o zahájení a provedení technické prohlídky se vkládají do systému automaticky pomocí čárových kódů přidělených kontrolnímu technikovi a konkrétnímu číslu protokolu prováděné technické prohlídky. Upřesnění způsobu vkládání těchto údajů s ohledem na rozvoj informačních technologií stanoví ministerstvo ve Věstníku dopravy.
(3) Údaje o vozidlech, na kterých byla technická prohlídka provedena, a o závadách zjištěných v průběhu technické prohlídky se vkládají do systému automaticky prostřednictvím zápisu do aplikace CIS STK na základě údajů zjištěných z dokumentace předkládané k provedení technické prohlídky a záznamníku závad vyplněného v průběhu provedení technické prohlídky a výpisů z měřicích přístrojů pro provádění technických prohlídek. Upřesnění způsobu vkládání těchto údajů s ohledem na rozvoj CIS STK a informačních technologií stanoví ministerstvo ve Věstníku dopravy.
(4) Údaje o kontrolních technicích provádějících technické prohlídky se předávají za účelem přiřazení kontrolního technika k provozovně stanice technické kontroly. Provozovatel stanice technické kontroly neprodleně předá údaje o zahájení nebo ukončení pracovního poměru kontrolního technika. Tyto údaje musí obsahovat jméno, příjmení a datum narození kontrolního technika, číslo osvědčení kontrolního technika, popřípadě číslo kontrolního technika určeného ke kontrole vozidel přepravujících nebezpečné věci z hlediska plnění požadavků stanovených zvláštním právním předpisem2) (dále jen „kontrolní technik vozidel k přepravě nebezpečných věcí“), datum zahájení nebo ukončení pracovního poměru a na jaké provozovně pracuje (evidenční číslo provozovny). Upřesnění způsobu vkládání těchto údajů s ohledem na rozvoj CIS STK a informačních technologií stanoví ministerstvo ve Věstníku dopravy.
§ 14b
Předávání údajů správci Informačního systému stanic technické kontroly provozovatelem stanice měření emisí
(K § 48a odst. 4 zákona)
(1) Údaje dokumentující přítomnost vozidel na stanici měření emisí jsou pořizovány v průběhu měření emisí. Jsou to snímky vozidla z místa konání měření emisí, které musí obsahovat pohled na vozidlo zpředu a boku, na vozidlo zezadu a opačného boku, na VIN umístěný na karoserii nebo rámu a výrobní štítek vozidla s VIN, pokud je jím vybaveno. Údaje jsou v reálném čase ukládány do sběrného zařízení, které je propojeno s CIS STK a umožňuje přenos těchto snímků do systému. Podrobnější popis obsahu snímků, technického vybavení k jejich pořizování a ukládání, rozhraní pro komunikaci s CIS STK a způsob přenosu dat s ohledem na rozvoj informačních technologií publikuje ministerstvo ve Věstníku dopravy.
(2) Údaje o zahájení a provedení měření emisí se vkládají do systému automaticky pomocí čárových kódů přidělených mechanikovi a konkrétnímu číslu protokolu prováděného měření emisí. Upřesnění způsobu vkládání těchto údajů s ohledem na rozvoj informačních technologií publikuje ministerstvo ve Věstníku dopravy.
(3) Údaje o vozidlech, na kterých bylo měření emisí provedeno, a výsledcích měření zjištěných v průběhu měření emisí se vkládají do systému automaticky prostřednictvím zápisu do aplikace CIS STK na základě údajů zjištěných z dokumentace předkládané k provedení měření emisí a výpisů z měřicích přístrojů pro provádění měření emisí. Upřesnění způsobu vkládání těchto údajů s ohledem na rozvoj CIS STK a informačních technologií publikuje ministerstvo ve Věstníku dopravy.
(4) Údaje o mechanicích provádějících měření emisí se předávají za účelem přiřazení mechanika k provozovně stanice měření emisí. Provozovatel stanice měření emisí neprodleně předá údaje o zahájení nebo ukončení pracovního poměru mechanika. Tyto údaje musí obsahovat jméno, příjmení a datum narození mechanika, číslo osvědčení mechanika, datum zahájení nebo ukončení pracovního poměru a na jaké provozovně pracuje a evidenční číslo provozovny. Upřesnění způsobu vkládání těchto údajů s ohledem na rozvoj CIS STK a informačních technologií publikuje ministerstvo ve Věstníku dopravy.
Část III
STANICE TECHNICKÉ KONTROLY
§ 15
Druhy stanic technické kontroly
a) stanice technické kontroly pro silniční motorová a přípojná vozidla kategorií L, M1, N1, O1 a O2 (dále jen „stanice technické kontroly pro osobní automobily“),
b) stanice technické kontroly pro silniční motorová a přípojná vozidla kategorií M2, M3, N2, N3, O1, O2, O3 a O4 a zvláštní motorová a přípojná vozidla kategorií T, C, OT, R, S a Z (dále jen „stanice technické kontroly pro užitkové automobily“),
c) stanice technické kontroly kombinované pro silniční motorová a přípojná vozidla kategorií L, M1, N1, O1 a O2, M2, M3, N2, N3, O1, O2, O3 a O4 a zvláštní motorová a přípojná vozidla kategorií T, C, OT, R, S a Z (stanice technické kontroly kombinovaná pro osobní a užitkové automobily),
d) stanice technické kontroly pro zvláštní motorová a přípojná vozidla kategorií T, C, OT, R, S a Z (dále jen „stanice technické kontroly pro traktory“),
e) působnost stanice technické kontroly pro osobní automobily může být rozšířena o provádění technických prohlídek zvláštních vozidel kategorií T, OT1, OT2, OT3 a OT4.
§ 15a
Výpočet kapacitní potřeby technických prohlídek, kapacity kontrolních linek stanic technické kontroly a počtu skutečně provedených technických prohlídek
(K § 54 odst. 4 zákona)
(1) Výpočet kapacitní potřeby technických prohlídek, kapacity kontrolních linek stanic technické kontroly a počtu skutečně provedených technických prohlídek je uveden v příloze č. 19.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na stanice technické kontroly, které provádí pouze technické prohlídky vozidel Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, Policie České republiky a Bezpečnostní informační služby.
§ 16
Základní technické vybavení a uspořádání stanice technické kontroly
(K § 54 odst. 6 zákona)
(1) Kontrolní linka stanice technické kontroly pro osobní automobily musí být průjezdná a musí mít tyto minimální rozměry:
| a) | délka linky | 33,0 m (4 kontrolní stání), |
| nebo | 26,0 m (3 kontrolní stání), | |
| b) | šířka linky | 5,0 m, |
| c) | světlá výška linky (včetně vrat) | 3,0 m, |
| d) | světlá šířka vrat | 3,0 m. |
(2) Kontrolní linka stanice technické kontroly pro užitkové automobily musí být průjezdná a musí mít tyto minimální rozměry:
| a) | délka linky | 42,0 m, |
| b) | šířka linky | 6,0 m, |
| c) | světlá výška linky (včetně vrat) | 4,5 m, |
| d) | světlá šířka vrat | 3,5 m. |
(3) V návaznosti na kontrolní linku podle odstavců 1 a 2 musí mít stanice technické kontroly tyto další prostory:
a) kancelář příjmu,
b) kancelář vedoucího,
c) místnost pro kontrolní techniky (pro 4 kontrolní techniky min. 20 m2),
d) čekárnu pro návštěvníky navazující na kancelář příjmu,
e) sociální zařízení pro pracovníky a návštěvníky stanice technické kontroly,
f) parkovací plochy pro vozidla přistavovaná k technické prohlídce a pro vozidla, která již technickou prohlídku absolvovala, (celková potřebná kapacita těchto parkovišť je pro stanici technické kontroly pro osobní automobily min. 8 vozidel a pro stanici technické kontroly pro užitkové automobily min. 3 osmnáctimetrové soupravy a 2 dvanáctimetrová vozidla),
g) vnitřní komunikace v areálu stanice technické kontroly, které musí umožňovat bezpečný a plynulý provoz,
h) areál stanice technické kontroly musí mít samostatný vjezd a výjezd z veřejně přístupné pozemní komunikace.
(4) Uspořádání jednotlivých pracovišť i celého areálu stanice technické kontroly musí umožnit dodržení předepsaných technologických postupů technické prohlídky a odpovídat zvláštnímu právnímu předpisu5) a obsahu doporučených technických norem6) pro
a) parkovací plochy,
b) vnitřní komunikace,
c) příjezdové a výjezdové prostory na kontrolní linku,
d) pracovní jámu pro kontrolní úkony na spodku vozidla,
e) podlahy pracovišť na kontrolu seřízení světlometů a na kontrolu geometrie přední nápravy.
(5) Podlahy na kontrolních linkách musí mít bezprašný a snadno udržovatelný povrch.
(6) Z ustanovení odstavců 1 až 4 lze u stanic technické kontroly uvedených do provozu před nabytím účinnosti zákona připustit v odůvodněných případech odchylku. Stavební uspořádání stanice technické kontroly však musí odpovídat vždy alespoň podmínkám uspořádání stanice technické kontroly platným v době, kdy byla takováto stanice uvedena do provozu.
(7) Stanice technické kontroly podle odstavců 1 a 2 musí být kromě přístrojů a zařízení uvedených v § 11 dále vybavena nejméně
a) zařízením pro kontinuální odsávání výfukových plynů po celé délce linky,
b) zdrojem stlačeného vzduchu ve stanici pro osobní automobily s tlakem nejméně 0,6 MPa a ve stanici pro užitkové automobily s tlakem nejméně 1,0 MPa,
c) montážní lampou do pracovní jámy,
d) osobním počítačem s hardwarovým a softwarovým vybavením splňujícím požadavky informačního systému stanic technické kontroly,
e) telefonním přístrojem s veřejným telefonním číslem a zařízením umožňujícím elektronickou komunikaci.
(8) Povinnost vybavení podle požadavků uvedených v odstavci 7 písm. d) a e) se vztahuje i na stanice technické kontroly pro zvláštní vozidla.
(9) Jednotlivá pracovní stání kontrolní linky stanice technické kontroly musí být vybavena dobře čitelnými seznamy kontrolních úkonů prováděných na těchto pracovištích.
(10) Stanice technické kontroly, která provádí pouze technické prohlídky vozidel Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Policie České republiky a Bezpečnostní informační služby, nemusí splňovat podmínky uspořádání podle odstavců 1 až 4. Technická prohlídka uvedených vozidel nemusí být prováděna na průjezdné kontrolní lince.
§ 16a
§ 17
Způsob ověření plnění podmínek k provozování stanice technické kontroly
(K § 57 odst. 5 zákona)
(1) Před zahájením provozu stanice technické kontroly zabezpečí její provozovatel kalibraci měřidel, závěrečnou expertízu o splnění všech podmínek k provozování stanice technické kontroly vypracovanou osobou určenou ministerstvem a vyhotoví popis vnitřní organizační struktury, systému vnitřní kontroly a systému řízení jakosti pro provádění technických prohlídek. Obsah popisu vnitřní organizační struktury, systému vnitřní kontroly a systému řízení jakosti pro provádění technických prohlídek uvede ministerstvo ve Věstníku dopravy.
(2) Protokoly o závěrečné expertíze a výsledku metrologické kontroly spolu s kopiemi profesních osvědčení kontrolních techniků provozovatel stanice technické kontroly předloží krajskému úřadu ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly. V případě nové stavby stanice technické kontroly nebo změny stavby provedené za účelem užívání stavby k provádění technických prohlídek předloží provozovatel stanice technické kontroly krajskému úřadu i kopii kolaudačního rozhodnutí.
§ 18
Osvědčení k zahájení provozu stanice technické kontroly
(K § 57 odst. 3 zákona)
(1) Při splnění všech podmínek uvedených v § 17 vydá krajský úřad provozovateli stanice technické kontroly osvědčení k zahájení provozu, ve kterém mu stanoví také evidenční číslo stanice technické kontroly.
(2) Kopii vydaného osvědčení podle odstavce 1 zašle krajský úřad ministerstvu.
(3) Před zahájením provozu musí být stanice technické kontroly označena způsobem stanoveným v příloze č. 11.
§ 19
Rozsah odborných znalostí a učební osnova výuky teoretické přípravy a praktického výcviku k získání a prohlubování odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek
(K § 62 odst. 3 zákona)
(1) Rozsah odborných znalostí kontrolního technika obsahuje učební osnova základního a prohlubovacího kurzu, která je uvedena v příloze č. 12.
(2) Cílem výuky teoretické přípravy a praktického výcviku základního kurzu je seznámit kontrolní techniky
a) s organizací technických prohlídek, sítě stanic technické kontroly a rámcově se systémem řízení této sítě,
b) s odpovědností kontrolního technika a s právními a ekonomickými důsledky jeho činnosti,
c) s vlivem změn technického stavu vozidla na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, na životní prostředí a ekonomiku provozu vozidla,
d) s konstrukcí a funkcí diagnostických zařízení s cílem naučit tato zařízení používat pro ověřování funkce a zjišťování technického stavu ústrojí vozidla,
e) s praktickým výkonem kontrolní činnosti na kontrolních linkách pro jednotlivé druhy vozidel a se správným hodnocením zjišťovaného technického stavu vozidla,
f) s organizací metrologie v České republice a v síti stanic technické kontroly s cílem naučit činnostem, které jsou nutné pro zajištění správnosti měřidel a měření,
g) s vedením agendy spojené s činností stanice technické kontroly.
(3) Cílem prohlubovacího kurzu je seznámit kontrolní techniky
a) s novými poznatky o konstrukci, provedení, s typickými závadami konstrukčních celků kontrolovaných vozidel a vozidel nově zaváděných do provozu,
b) s novými postupy pro kontrolu technického stavu kontrolovaných vozidel,
c) s novými přístroji a pomůckami, s jejich využitím v podmínkách stanice technické kontroly,
d) s novými mezinárodními a národními předpisy, které se vztahují k činnosti stanice technické kontroly, a
e) se závadami v činnosti stanic technické kontroly a kontrolních techniků zjištěnými při výkonu státního odborného dozoru.
§ 20
Organizování a hodnocení závěrečné zkoušky z odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek a zkušební řád
(K § 62 odst. 3 zákona)
(1) Závěrečnou zkouškou odborné způsobilosti prokazuje kontrolní technik znalosti odpovídající cílům základního a prohlubovacího kurzu podle § 19 odst. 2 a 3.
(2) Závěrečná zkouška odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek v základním kurzu se skládá z písemného testu, praktické a ústní zkoušky.
(3) Závěrečná zkouška odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek v prohlubovacím kurzu se skládá z písemného testu. Pokud není splněn alespoň na 90 %, následuje ústní zkouška.
(4) Písemným testem prokazuje kontrolní technik znalosti
a) právních předpisů upravujících činnost stanice technické kontroly, provádění technické prohlídky, kontroly a hodnocení technického stavu vozidla, podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích,
b) základního technického názvosloví a agendy spojené s činností stanice technické kontroly,
c) metrologického zabezpečení v České republice a ve stanici technické kontroly a
d) konstrukce, obsluhy a údržby měřidel a technologických zařízení používaných při technické prohlídce.
(5) Praktickou a ústní zkouškou prokazuje kontrolní technik znalosti a dovednosti při používání měřidel a technologických zařízení se zaměřením na správnost vyhodnocení měření a praktického provádění technické prohlídky na kontrolní lince a na správné hodnocení technického stavu vozidla.
(6) Postup při závěrečné zkoušce odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek je uveden v příloze č. 13 této vyhlášky.
§ 21
Profesní osvědčení kontrolního technika
Vzor profesního osvědčení kontrolního technika k provádění technických prohlídek je uveden v příloze č. 14.
(K § 60 odst. 4 zákona)
(K § 60 odst. 4 zákona)
§ 19a
Rozsah odborných znalostí a učební osnova výuky teoretické přípravy a praktického výcviku k získání a prohlubování odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí
(K § 59b odst. 8 zákona)
(1) Rozsah odborných znalostí kontrolního technika vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí obsahuje učební osnova základního a prohlubovacího kurzu, která je uvedena v příloze č. 13a této vyhlášky.
(2) Cílem výuky teoretické přípravy a praktického výcviku základního kurzu je seznámit kontrolní techniky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí
a) s právními předpisy upravujícími všeobecná ustanovení a ustanoveními týkající se nebezpečných látek a předmětů podle zvláštního právního přepisu2),
b) s právními předpisy, které se týkají druhů dopravních prostředků, určené k přepravě nebezpečných věcí, požadavky na konstrukci a schvalování těchto vozidel a odpovědností kontrolního technika a s právními a ekonomickými důsledky jeho činnosti,
c) s vlivem změn technického stavu vozidla na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, na životní prostředí a ekonomiku provozu vozidla,
d) s praktickým výkonem kontrolní činnosti na kontrolních linkách pro jednotlivé druhy vozidel a se správným hodnocením zjišťovaného technického stavu vozidla,
e) se značením těchto vozidel, dokladů předepsaných pro provoz a schvalování technické způsobilosti a
f) s vedením agendy spojené s činností stanice technické kontroly provozující kontrolu technického stavu vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a předmětů.
(3) Cílem prohlubovacího kurzu je seznámit kontrolní techniky vozidel k přepravě nebezpečných věcí
a) s novými předpisy v oblasti požadavků na konstrukci a označení dopravních prostředků a schvalování technické způsobilosti vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a předmětů a
b) s novými poznatky o konstrukci, provedení, s typickými závadami konstrukčních celků kontrolovaných vozidel a vozidel nově zaváděných do provozu určených k přepravě nebezpečných věcí a předmětů.
(4) Cílem mimořádného kurzu je seznámit kontrolní techniky vozidel k přepravě nebezpečných věcí s mimořádnou změnou zvláštního právního předpisu2), která má okamžitý dopad na požadavky a konstrukci schvalování vozidel přepravující nebezpečné věci, které vstoupí v platnost mimo obvyklou dvouletou změnu dohody ADR.
§ 20a
Organizování a hodnocení závěrečné zkoušky z odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a zkušební řád
(K § 59b odst. 8 zákona)
(1) Závěrečnou zkouškou odborné způsobilosti prokazuje kontrolní technik vozidel k přepravě nebezpečných věcí znalosti odpovídající cílům základního a prohlubovacího kurzu podle § 19a odst. 2 a 3.
(2) Závěrečná zkouška odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí se skládá z písemného testu a ústní zkoušky.
(3) Písemným testem prokazuje kontrolní technik vozidel k přepravě nebezpečných věcí znalosti
a) právních předpisů upravujících všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů, provádění technické prohlídky, kontroly a hodnocení technického stavu vozidla určeného k přepravě nebezpečných věcí, podmínek provozu těchto vozidel na pozemních komunikacích a
b) právních předpisů upravujících a týkajících se dopravních prostředků a předmětů určených k přepravě nebezpečných věcí, požadavků na konstrukci a schvalování těchto vozidel, základního technického názvosloví a agendy spojené s činností stanice technické kontroly.
(4) Ústní zkouškou prokazuje kontrolní technik vozidel k přepravě nebezpečných věcí znalosti a dovednosti při používání měřidel a technologických zařízení se zaměřením na správnost vyhodnocení měření a praktického provádění technické prohlídky na kontrolní lince a na správné hodnocení technického stavu vozidla se zaměřením na konkrétní druhy dopravních prostředků z hlediska jejich konstrukce a použití, značení těchto vozidel, dokladů předepsaných pro provoz a schvalování technické způsobilosti.
(5) Postup při závěrečné zkoušce odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí je uveden v příloze č. 13b této vyhlášky.
§ 21a
Profesní osvědčení kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí
Vzor profesního osvědčení kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí je uveden v příloze č. 14a této vyhlášky.
(K § 59b odst. 8 zákona)
(K § 59b odst. 8 zákona)
Část IV
STANICE MĚŘENÍ EMISÍ
§ 22
Základní technické vybavení stanice měření emisí
(K § 63 odst. 6 zákona)
(1) Stanice měření emisí musí mít pro své provozování prostory splňující podmínky pro měření emisí odpovídající zvláštnímu právnímu předpisu,5) doporučeným technickým normám6) a instrukcím oznámeným ministerstvem ve Věstníku dopravy podle § 88 odst. 2 zákona.
(2) Přístroje a zařízení používané ve stanici měření emisí musí umožňovat měření emisí podle stanovených metodik a předpisů výrobce značky vozidla, pro kterou je oprávněn provádět měření emisí. Měřicí zařízení musí být metrologicky navázané.
(3) Stanice musí být kromě přístrojů a zařízení uvedených v odstavci 2 dále vybavena nejméně
a) zařízením na odsávání výfukových plynů, větráním a vytápěním,
b) počítačem s hardwarovým a softwarovým vybavením splňujícím požadavky informačního systému stanic technické kontroly,
c) telefonním přístrojem s veřejným telefonním číslem a zařízením umožňujícím elektronickou komunikaci,
d) kontrolní jámou nebo zvedákem na vozidlo, popřípadě jiným technickým zařízením nebo technologií umožňující kontrolu palivového a výfukového systému,
e) ochozem nebo rampou k přístupu na střechu vozidla v případě stanice měření emisí kategorie vozidel M3, popřípadě jiným technickým zařízením nebo technologií umožňující kontrolu střechy vozidla kategorie M2 a M3 poháněná CNG.
§ 23
Způsob ověření plnění podmínek k provozování stanice měření emisí
(K § 66 odst. 4 zákona)
(1) Před zahájením provozu stanice měření emisí zabezpečí její provozovatel kalibraci měřidel, závěrečnou expertízu o splnění všech podmínek k provozování stanice měření emisí a vyhotoví popis organizační struktury a systému řízení pro zajištění měření emisí. Obsah popisu organizační struktury a systému řízení pro zajištění měření emisí uvede ministerstvo ve Věstníku dopravy.
(2) Protokoly o závěrečné expertíze a výsledku metrologické kontroly spolu s kopiemi profesních osvědčení mechaniků provozovatel stanice měření emisí předloží příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování stanice měření emisí. V případě nové stavby stanice měření emisí nebo změny stavby provedené za účelem užívání stavby k provádění měření emisí předloží provozovatel stanice měření emisí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností i kopii kolaudačního rozhodnutí.
(3) Stanice měření emisí, která má základní povinné technické vybavení pro měření emisí vozidel s neřízenými emisními systémy, může měřit emise všech značek a typů vozidel s neřízenými emisními systémy, pro něž má k dispozici potřebné technické podklady pro jejich seřizování a opravy.
(4) Stanici měření emisí může provozovat i provozovatel stanice technické kontroly, pokud splňuje podmínky uvedené v odstavci 3, nebo jehož pracovníci splňují požadavky specializovaného školení mechaniků podle odstavce 7, a pokud disponuje technickým vybavením a dokumentací k vozidlům továrních značek, u kterých bude měření emisí provádět. Pracoviště měření emisí musí být samostatné a musí být situováno mimo kontrolní linku stanice technické kontroly.
(5) Měření emisí u vozidel s řízenými emisními systémy může provádět jen stanice měření emisí, která je vybavena stanovenou přístrojovou technikou pro kontrolu funkce řízeného emisního systému včetně jejího propojení s vozidlem a dokumentací, která stanoví postupy komunikace s řídící jednotkou systému a způsob vyhledávání závad.
(6) Stanice měření emisí, která je oprávněna měřit emise konkrétní značky vozidel s řízenými emisními systémy a která rozšířila své vybavení pro měření emisí i pro jiné značky vozidel nebo typy řízených emisních systémů, než které jsou uvedeny v oprávnění k provozování stanice měření emisí, může měřit emise vozidel těchto dalších značek pouze za předpokladu, že
a) doloží expertízou příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností splnění podmínek pro měření emisí i pro tyto další značky vozidla nebo typy řízených emisních systémů,
b) příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností ji udělí oprávnění k provozování stanice měření emisí i pro tyto další značky vozidel nebo typy řízených emisních systémů.
(7) Pověření výrobce vozidla nebo výrobce emisního systému, představované obchodní smlouvou o servisním zastoupení (o smluvní opravně), lze nahradit specializovaným školením mechaniků ve školicím zařízení zaměřeným na diagnostiku a opravy emisních systémů vozidel. Školicí zařízení musí být pro tyto účely pověřené ministerstvem. Poskytování vzdělávacích služeb nesmí být vázáno na jiné obchodní aktivity a dokumentace musí být poskytována za přiměřenou a nediskriminující cenu.
(8) Stanici měření emisí pro měření emisí motorů vozidel s řízenými i neřízenými emisními systémy může provozovat i technická zkušebna (§ 27 odst. 1).
§ 24
Osvědčení k zahájení provozu stanice měření emisí
(K § 66 odst. 4 zákona)
(1) Při splnění všech podmínek uvedených v § 23 vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností provozovateli stanice měření emisí osvědčení k zahájení provozu, ve kterém mu stanoví také evidenční číslo stanice měření emisí.
(2) Kopii vydaného osvědčení podle odstavce 1 zašle obecní úřad obce s rozšířenou působností ministerstvu.
(3) Před zahájením provozu musí být stanice měření emisí označena způsobem stanoveným v příloze č. 15.
§ 25
Rozsah odborných znalostí a učební osnova výuky teoretické přípravy k získání a prohlubování odborné způsobilosti k měření emisí
(K § 71 odst. 3 zákona)
(1) Rozsah odborných znalostí mechanika obsahuje učební osnova základního a prohlubovacího kurzu, která je uvedena v příloze č. 16.
(2) Cílem základního kurzu je seznámit mechanika
a) s organizací měření emisí, sítě stanic měření emisí a rámcově se systémem řízení této sítě,
b) s odpovědností mechanika a s právními a ekonomickými důsledky jeho činnosti,
c) se zásadami schvalování vozidel a motorů z hlediska emisí výfukových plynů,
d) s vlivem změn technického stavu motoru a jeho příslušenství na životní prostředí a ekonomiku provozu,
e) s konstrukcí a funkcí diagnostických zařízení s cílem naučit tato zařízení používat pro ověřování funkce a zjišťování technického stavu ústrojí vozidla, motoru a jeho příslušenství,
f) s praktickým výkonem měření emisí a se správným hodnocením zjišťovaného technického stavu motoru a jeho příslušenství,
g) s organizací metrologie v České republice a v síti stanic měření emisí s cílem naučit činnostem, které jsou nutné pro zajištění metrologického pořádku ve stanici měření emisí,
h) s vedením agendy spojené s činností stanice měření emisí.
(3) Cílem prohlubovacího kurzu je seznámit mechanika
a) s novými poznatky o konstrukci, provedení, typických závadách emisních systémů kontrolovaných vozidel a vozidel nově zaváděných do provozu,
b) s novými metodickými postupy pro měření emisí kontrolovaných vozidel,
c) s novou diagnostickou technikou a možnostmi jejího využívání v podmínkách stanice měření emisí,
d) s novými mezinárodními a národními předpisy, které se vztahují k činnosti stanice měření emisí, a
e) se závadami v činnosti stanic měření emisí zjištěnými při výkonu státního odborného dozoru.
§ 26
Organizování a hodnocení závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k měření emisí a zkušební řád
(K § 71 odst. 3 zákona)
(1) Závěrečná zkouška odborné způsobilosti k měření emisí se skládá formou písemného testu. Závěrečnou zkouškou odborné způsobilosti prokazuje mechanik znalosti odpovídající cílům základního a prohlubovacího kurzu podle § 25 odst. 2 a 3.
(2) Zkušební řád závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k měření emisí je uveden v příloze č. 17.
§ 27
Profesní osvědčení mechanika
Vzory profesního osvědčení mechanika k provádění měření emisí jsou uvedeny v příloze č. 18.
(K § 69 odst. 3 zákona)
(K § 69 odst. 3 zákona)
Část V
TECHNICKÉ PROHLÍDKY A MĚŘENÍ EMISÍ ZVLÁŠTNÍCH VOZIDEL
§ 28
Způsob provádění technické prohlídky a měření emisí traktoru a jeho přípojného vozidla
(K § 79 odst. 5 zákona)
(1) Rozsah kontrolních úkonů pro zjišťování a hodnocení technického stavu traktoru a jeho přípojného vozidla při technické prohlídce a měření emisí ve stanici technické kontroly a stanici měření emisí je uveden v příloze č. 7.
(2) Technickou prohlídku traktoru a jeho přípojného vozidla je možno provést i na vhodném místě mimo kontrolní linku stanice technické kontroly. Pro jízdní zkoušku účinku brzd traktoru a jeho přípojného vozidla musí být dostatečně dlouhá a široká pozemní komunikace nebo prostranství, na kterém se traktor nebo traktor s přípojným vozidlem může bezpečně otočit. Vozovka zkušebního úseku pozemní komunikace nebo prostranství musí mít rovný, čistý a neklouzavý asfaltový, asfaltobetonový nebo cementobetonový povrch, bez výmolů nebo jiného povrchového poškození.
(3) Pokyny k výběru místa soustředění traktorů určeného k provádění technických prohlídek a měření emisí traktorů mobilním způsobem oznámí ministerstvo ve Věstníku dopravy.
Část VI
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 29
(1) Osvědčení o schválení přístrojů pro stanice technické kontroly a stanice měření emisí vydaná před účinností této vyhlášky na dobu neurčitou pozbývají platnosti dnem 30. června 2002, pokud nebude jejich platnost prodloužena; o prodloužení platnosti může výrobce požádat způsobem uvedeným v příloze č. 3, nejpozději do 31. března 2002.
(2) Platnost osvědčení o odborné způsobilosti kontrolních techniků stanic technické kontroly a mechaniků stanic měření emisí vydaných před účinností zákona č. 56/2001 Sb. a platných ke dni účinnosti tohoto zákona se mění z doby určité na dobu neurčitou.
(3) Stanice technické kontroly a stanice měření emisí smí od 1. ledna 2002 vylepovat na tabulky registračních značek pouze kontrolní nálepky s hologramem podle vzoru v příloze č. 6.
(4) Tiskopisy osvědčení o měření emisí vyrobené před účinností této vyhlášky je možné používat až do vyčerpání skladových zásob.
(5) Vzory protokolů o měření emisí a technických prohlídkách používané před účinností této vyhlášky je možné používat do instalace upravených počítačových uživatelských programů, nejpozději však do 31. prosince 2001.
§ 30
Zrušují se:
1. vyhláška č. 103/1995 Sb., o pravidelných technických prohlídkách a měření emisí silničních vozidel, s výjimkou přílohy č. 1, kontrolní úkony pro zjišťování a hodnocení technického stavu vozidla při technické prohlídce, která se ruší k 31. prosinci 2001,
§ 31
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
k vyhlášce č. 302/2001 Sb.
Přípustné hodnoty obsahu složek výfukových plynů motorů silničních motorových vozidel v provozu (měření emisí, silniční kontroly)
Přípustné hodnoty obsahu složek výfukových plynů motorů silničních motorových vozidel v provozu (měření emisí, silniční kontroly)
A. Zážehové motory
1. Zážehové motory s neřízeným emisním systémem
Přípustné hodnoty HC (v ppm obj.) stanoví výrobce vozidla.
Přípustné hodnoty CO při otáčkách volnoběhu a při zvýšených otáčkách stanoví výrobce vozidla. Pokud tyto hodnoty nebyly stanoveny, nesmí obsah CO (v % obj.) překročit u vozidel registrovaných nebo poprvé uvedených do provozu:
Výše uvedené přípustné hodnoty se vztahují i na vozidla vybavená neřízeným emisním systémem s katalyzátorem.
Obsah oxidu uhelnatého (CO) ve výfukových plynech je považován za přiměřený ukazatel charakterizující složení výfukových plynů vozidla. To za předpokladu, že nedochází k nadměrnému vynechávání zážehů, které nejlépe charakterizuje obsah nespálených uhlovodíků (HC) ve výfukovém plynu, měřený nedispersní infračervenou metodou a vyjadřovaný ekvivalentem n-hexanu.
Přípustné hodnoty HC (v ppm obj.) stanoví výrobce vozidla.
Přípustné hodnoty CO při otáčkách volnoběhu a při zvýšených otáčkách stanoví výrobce vozidla. Pokud tyto hodnoty nebyly stanoveny, nesmí obsah CO (v % obj.) překročit u vozidel registrovaných nebo poprvé uvedených do provozu:
Výše uvedené přípustné hodnoty se vztahují i na vozidla vybavená neřízeným emisním systémem s katalyzátorem.
Obsah oxidu uhelnatého (CO) ve výfukových plynech je považován za přiměřený ukazatel charakterizující složení výfukových plynů vozidla. To za předpokladu, že nedochází k nadměrnému vynechávání zážehů, které nejlépe charakterizuje obsah nespálených uhlovodíků (HC) ve výfukovém plynu, měřený nedispersní infračervenou metodou a vyjadřovaný ekvivalentem n-hexanu.
b) od 1. ledna 1987 hodnotu 3,5% obj.
a) do 31. prosince 1986 hodnotu 4,5% obj.,
2. Zážehové motory s řízeným emisním systémem a katalyzátorem
Poznámka: Součinitel přebytku vzduchu lambda vypočítává přístroj pro měření emisí zážehového motoru z obsahu složek výfukového plynu podle Brettschneiderova vzorce.
Přípustné hodnoty obsahu CO při volnoběhu a obsahu CO a součinitele přebytku vzduchu lambda při zvýšených otáčkách stanoví výrobce vozidla. Pokud uvedené hodnoty nebyly stanoveny, pak přípustnými hodnotami jsou:
U řízených emisních systémů jsou obsah CO ve volnoběhu a obsah CO a součinitel přebytku vzduchu lambda při zvýšených otáčkách považovány za přiměřené ukazatele charakterizující složení výfukových plynů vozidla.
Poznámka: Součinitel přebytku vzduchu lambda vypočítává přístroj pro měření emisí zážehového motoru z obsahu složek výfukového plynu podle Brettschneiderova vzorce.
Přípustné hodnoty obsahu CO při volnoběhu a obsahu CO a součinitele přebytku vzduchu lambda při zvýšených otáčkách stanoví výrobce vozidla. Pokud uvedené hodnoty nebyly stanoveny, pak přípustnými hodnotami jsou:
U řízených emisních systémů jsou obsah CO ve volnoběhu a obsah CO a součinitel přebytku vzduchu lambda při zvýšených otáčkách považovány za přiměřené ukazatele charakterizující složení výfukových plynů vozidla.
- 0,3% obj. CO při volnoběžných otáčkách
b) u vozidel registrovaných nebo poprvé uvedených do provozu od 1. ledna 2003:
- 0,2% obj. CO při zvýšených otáčkách; součinitel přebytku vzduchu lambda přitom musí dosahovat hodnoty 1 +/- 0,03.
b) u vozidel registrovaných nebo poprvé uvedených do provozu od 1. ledna 2003:
- 0,2% obj. CO při zvýšených otáčkách; součinitel přebytku vzduchu lambda přitom musí dosahovat hodnoty 1 +/- 0,03.
- 0,3% obj. CO při zvýšených otáčkách; součinitel přebytku vzduchu lambda přitom musí dosahovat hodnoty 1 +/- 0,03.
a) u vozidel registrovaných nebo poprvé uvedených do provozu do 31. prosince 2002:
- 0,5% obj. CO při volnoběžných otáčkách,
a) u vozidel registrovaných nebo poprvé uvedených do provozu do 31. prosince 2002:
- 0,5% obj. CO při volnoběžných otáčkách,
B. Vznětové motory
Vznětové motory
Parametrem, popisujícím emisní chování vznětového motoru v provozu je kouřivost motoru, vyjádřená součinitelem absorpce světla (optickou hustotou - opacitou) výfukového plynu „k“ (m-1), zjišťovanou metodou volné akcelerace. Součinitel „k“ je aritmetickým průměrem hodnot součinitelů absorpce změřených při čtyřech za sebou jdoucích akceleracích, které splnily podmínku, že rozpětí (pásmo) jejich hodnot není větší než 0,25 m-1. Pro traktory, vyrobené do konce roku 1980, se připouští toto rozpětí 0,5 m-1.
Kouřivost motoru, vyjádřená součinitelem absorpce „k“, nesmí překročit:
Vznětové motory
Parametrem, popisujícím emisní chování vznětového motoru v provozu je kouřivost motoru, vyjádřená součinitelem absorpce světla (optickou hustotou - opacitou) výfukového plynu „k“ (m-1), zjišťovanou metodou volné akcelerace. Součinitel „k“ je aritmetickým průměrem hodnot součinitelů absorpce změřených při čtyřech za sebou jdoucích akceleracích, které splnily podmínku, že rozpětí (pásmo) jejich hodnot není větší než 0,25 m-1. Pro traktory, vyrobené do konce roku 1980, se připouští toto rozpětí 0,5 m-1.
Kouřivost motoru, vyjádřená součinitelem absorpce „k“, nesmí překročit:
a) u vozidel vyrobených do 31. prosince 1980 hodnotu 4 m-1,
Poznámka: Hodnota korigovaného součinitele absorpce XL (m-1) je uváděna na štítku vozidla, v dílenské dokumentaci k vozidlu a v technickém průkazu vozidla.
b) u vozidel vyrobených od 1. ledna 1981 hodnotu korigovaného součinitele absorpce XL stanovenou pro kontrolovaný typ vozidla při jeho homologační zkoušce
k ≤ XL
b) u vozidel vyrobených od 1. ledna 1981 hodnotu korigovaného součinitele absorpce XL stanovenou pro kontrolovaný typ vozidla při jeho homologační zkoušce
k ≤ XL
- u motorů s atmosférickým sáním: 2,5 m-1
- u přeplňovaných motorů: 3,0 m-1
c) u vozidel, u kterých korigovaný součinitel absorpce nebyl stanoven podle bodu b)
nebo u vozidel poprvé registrovaných nebo poprvé uvedených do provozu od 1. ledna 2007: 1,5 m-1
- u přeplňovaných motorů: 3,0 m-1
c) u vozidel, u kterých korigovaný součinitel absorpce nebyl stanoven podle bodu b)
nebo u vozidel poprvé registrovaných nebo poprvé uvedených do provozu od 1. ledna 2007: 1,5 m-1
k vyhlášce č. 302/2001 Sb.
Základní charakteristiky přístrojů používaných k měření emisí
Přístroje a zařízení používané ve stanicích měření emisí musí umožňovat měření podle metodických postupů stanovených pro provádění měření emisí. Jejich základní charakteristiky jsou následující:
Základní charakteristiky přístrojů používaných k měření emisí
Přístroje a zařízení používané ve stanicích měření emisí musí umožňovat měření podle metodických postupů stanovených pro provádění měření emisí. Jejich základní charakteristiky jsou následující:
A. Přístroje pro měření emisí zážehových motorů
Lhůta kalibrace: 1 rok
Rozlišitelnost musí být nejvýše 2°C.
2. Přístroj na měření teploty motoru
Teplotu musí přístroj měřit v rozsahu nejméně 50 až 100°C, s chybou max. ± 2,5°C.
Přístroj musí umožňovat měření teploty oleje motoru otvorem pro měrku množství oleje v motoru. Průměr sondy musí vyhovovat pro kontrolované motory. Sonda musí být flexibilní a délka zasunutí do motoru musí být nastavitelná. Možný je i jiný srovnatelný způsob měření teploty motoru.
Rozlišitelnost musí být nejvýše 2°C.
2. Přístroj na měření teploty motoru
Teplotu musí přístroj měřit v rozsahu nejméně 50 až 100°C, s chybou max. ± 2,5°C.
Přístroj musí umožňovat měření teploty oleje motoru otvorem pro měrku množství oleje v motoru. Průměr sondy musí vyhovovat pro kontrolované motory. Sonda musí být flexibilní a délka zasunutí do motoru musí být nastavitelná. Možný je i jiný srovnatelný způsob měření teploty motoru.
Lhůta kalibrace: 1/2 roku
Přístroje pro měření emisí výfukových plynů zážehových motorů musí být schváleného typu.
3. Přístroj pro měření emisí výfukových plynů zážehových motorů
Pro měření emisí vozidel se zážehovými motory s neřízenými emisními systémy může být používán přístroj měřící nejméně dvě složky výfukového plynu, a to oxid uhelnatý (CO) a nespálené uhlovodíky (HC) metodou nedispersní absorpce infračerveného záření výfukovými plyny. Musí splňovat požadavky nejméně na třídu II podle mezinárodního doporučení OIML R 99.
Přístroj pro měření emisí vozidel s řízenými emisními systémy zážehových motorů musí měřit nejméně čtyři složky výfukového plynu, a to oxid uhelnatý (CO), nespálené uhlovodíky (HC), oxid uhličitý (CO2) a kyslík (O2). Z měřených složek musí stanovovat součinitel přebytku vzduchu pomocí Brettschneiderova vzorce. Musí splňovat požadavky nejméně na třídu 0 nebo I podle mezinárodního doporučení OIML R 99.
Přístroje pro měření emisí výfukových plynů zážehových motorů musí být schváleného typu.
3. Přístroj pro měření emisí výfukových plynů zážehových motorů
Pro měření emisí vozidel se zážehovými motory s neřízenými emisními systémy může být používán přístroj měřící nejméně dvě složky výfukového plynu, a to oxid uhelnatý (CO) a nespálené uhlovodíky (HC) metodou nedispersní absorpce infračerveného záření výfukovými plyny. Musí splňovat požadavky nejméně na třídu II podle mezinárodního doporučení OIML R 99.
Přístroj pro měření emisí vozidel s řízenými emisními systémy zážehových motorů musí měřit nejméně čtyři složky výfukového plynu, a to oxid uhelnatý (CO), nespálené uhlovodíky (HC), oxid uhličitý (CO2) a kyslík (O2). Z měřených složek musí stanovovat součinitel přebytku vzduchu pomocí Brettschneiderova vzorce. Musí splňovat požadavky nejméně na třídu 0 nebo I podle mezinárodního doporučení OIML R 99.
Přístroj musí měřit otáčky klikového hřídele zážehového motoru v rozsahu nejméně 600 až 6000 min-1, s přesností:
Rozlišitelnost (nejmenší odečitatelná hodnota) indikačního zařízení musí být:
1. Přístroj na měření otáček motoru
Lhůta kalibrace: 1 rok
Rozlišitelnost (nejmenší odečitatelná hodnota) indikačního zařízení musí být:
1. Přístroj na měření otáček motoru
Lhůta kalibrace: 1 rok
a) v rozsahu 600 až 1000 min-1 - max. ± 25 min-1,
b) v rozsahu nad 1000 min-1 - max. ± 150 min-1.
B. Přístroj pro měření kouřivosti vznětových motorů
Přístroj musí umožňovat měření optické hustoty (opacity) výfukového plynu vznětového motoru metodou volné akcelerace, definované předpisem EHK č. 24, jednotná ustanovení pro homologaci vznětových motorů, příloha č. 8. Opacitu musí přístroj indikovat v absolutních jednotkách (m-1), volitelně v procentech (%) nebo jednotkách HSU.
Přístroje pro měření kouřivosti vznětových motorů musí být schváleného typu.
Kromě opacity, vyjádřené součinitelem absorpce, musí přístroj měřit otáčky motoru a teplotu motoru podle části A bodů 1 a 2 této přílohy a dobu akcelerace motoru.
Lhůta kalibrace: 1 rok
Přístroj musí umožňovat měření optické hustoty (opacity) výfukového plynu vznětového motoru metodou volné akcelerace, definované předpisem EHK č. 24, jednotná ustanovení pro homologaci vznětových motorů, příloha č. 8. Opacitu musí přístroj indikovat v absolutních jednotkách (m-1), volitelně v procentech (%) nebo jednotkách HSU.
Přístroje pro měření kouřivosti vznětových motorů musí být schváleného typu.
Kromě opacity, vyjádřené součinitelem absorpce, musí přístroj měřit otáčky motoru a teplotu motoru podle části A bodů 1 a 2 této přílohy a dobu akcelerace motoru.
Lhůta kalibrace: 1 rok
C.
Společné přístroje pro měření emisí motorů
Společné přístroje pro měření emisí motorů
1.
Přístroj musí umožňovat komunikaci s řídicí jednotkou systému řízení motoru v rozsahu stanoveném výrobcem vozidla nebo emisního systému. Přístroj musí být připojitelný k řídicímu systému motoru takovým způsobem, aby při jeho použití nedošlo k samovolnému vymazání paměti závad nebo k záznamu závad z důvodu připojení přístroje. Přístroj musí podporovat přenos kontrolovaných hodnot za účelem vydání protokolu o měření emisí v reálném čase.
Přístroj pro kontrolu funkce řídicích jednotek emisních systémů a komunikaci s nimi
Přístroj musí umožňovat komunikaci s řídicí jednotkou systému řízení motoru v rozsahu stanoveném výrobcem vozidla nebo emisního systému. Přístroj musí být připojitelný k řídicímu systému motoru takovým způsobem, aby při jeho použití nedošlo k samovolnému vymazání paměti závad nebo k záznamu závad z důvodu připojení přístroje. Přístroj musí podporovat přenos kontrolovaných hodnot za účelem vydání protokolu o měření emisí v reálném čase.
Přístroj pro kontrolu funkce řídicích jednotek emisních systémů a komunikaci s nimi
2.
Přístroj (detektor) na zjišťování přítomnosti uhlovodíkového plynu
Přenosný přístroj je určen k detekci místa úniku uhlovodíkového plynu z plynové soustavy vozidla. Jeho čidlo musí být schopno indikovat přítomnost plynu již při koncentraci nižší než 10 % dolní meze výbušnosti uhlovodíkového plynu.
Lhůta kalibrace: podle předpisu výrobce přístroje.
Přístroj (detektor) na zjišťování přítomnosti uhlovodíkového plynu
Přenosný přístroj je určen k detekci místa úniku uhlovodíkového plynu z plynové soustavy vozidla. Jeho čidlo musí být schopno indikovat přítomnost plynu již při koncentraci nižší než 10 % dolní meze výbušnosti uhlovodíkového plynu.
Lhůta kalibrace: podle předpisu výrobce přístroje.
k vyhlášce č. 302/2001 Sb.
Schvalování přístrojů a zařízení pro stanice technické kontroly a stanice měření emisí
Stanovené měřící přístroje a zařízení určené pro používání ve stanici technické kontroly a stanici měření emisí (výrobky) podléhají schválení typu. Typ výrobku schvaluje ministerstvo, na základě výsledku posudků a zkoušek, provedených pověřenou osobou (zkušebnou). Pověření zkušeben a rozsah pověření oznámí ministerstvo ve Věstníku dopravy.
Žádost o schválení typu podává žadatel u ministerstva, prostřednictvím pověřené zkušebny. Zkušebna po provedení zkoušek předloží ministerstvu žádost o schválení typu spolu s obchodní dokumentací k výrobku a protokolem o provedených zkouškách. Zkoušky se provádějí na náklady žadatele.
Aby typ přístroje nebo zařízení mohl být schválen, musí splnit požadavky, stanovené pro daný druh výrobku. Požadavky navrhuje zkušebna a schvaluje je ministerstvo. Zpracované a schválené požadavky jsou k dispozici na ministerstvu a u pověřené zkušebny.
Na základě předané dokumentace a kladného výsledku zkoušek vydá ministerstvo žadateli osvědčení o schválení typu přístroje nebo zařízení pro použití ve stanici technické kontroly nebo stanici měření emisí (dále jen „osvědčení“). Dobu platnosti osvědčení ministerstvo omezí v závislosti na trendech rozvoje v oboru, nejdéle na dobu 3 let. Platnost osvědčení prodlouží na základě žádosti žadatele a posudku zkušebny, která zkontroluje soulad výrobku se schválenými požadavky. Přitom se postupuje obdobně jako u žádosti o schválení typu výrobku.
Zjistí-li ministerstvo nesoulad dodávek výrobků se schváleným typem, může platnost uděleného osvědčení pozastavit nebo osvědčení odejmout.
Schválení přístrojů a zařízení pro použití ve stanici technické kontroly a stanici měření emisí oznamuje ministerstvo ve Věstníku dopravy.
Schvalování přístrojů a zařízení pro stanice technické kontroly a stanice měření emisí
Stanovené měřící přístroje a zařízení určené pro používání ve stanici technické kontroly a stanici měření emisí (výrobky) podléhají schválení typu. Typ výrobku schvaluje ministerstvo, na základě výsledku posudků a zkoušek, provedených pověřenou osobou (zkušebnou). Pověření zkušeben a rozsah pověření oznámí ministerstvo ve Věstníku dopravy.
Žádost o schválení typu podává žadatel u ministerstva, prostřednictvím pověřené zkušebny. Zkušebna po provedení zkoušek předloží ministerstvu žádost o schválení typu spolu s obchodní dokumentací k výrobku a protokolem o provedených zkouškách. Zkoušky se provádějí na náklady žadatele.
Aby typ přístroje nebo zařízení mohl být schválen, musí splnit požadavky, stanovené pro daný druh výrobku. Požadavky navrhuje zkušebna a schvaluje je ministerstvo. Zpracované a schválené požadavky jsou k dispozici na ministerstvu a u pověřené zkušebny.
Na základě předané dokumentace a kladného výsledku zkoušek vydá ministerstvo žadateli osvědčení o schválení typu přístroje nebo zařízení pro použití ve stanici technické kontroly nebo stanici měření emisí (dále jen „osvědčení“). Dobu platnosti osvědčení ministerstvo omezí v závislosti na trendech rozvoje v oboru, nejdéle na dobu 3 let. Platnost osvědčení prodlouží na základě žádosti žadatele a posudku zkušebny, která zkontroluje soulad výrobku se schválenými požadavky. Přitom se postupuje obdobně jako u žádosti o schválení typu výrobku.
Zjistí-li ministerstvo nesoulad dodávek výrobků se schváleným typem, může platnost uděleného osvědčení pozastavit nebo osvědčení odejmout.
Schválení přístrojů a zařízení pro použití ve stanici technické kontroly a stanici měření emisí oznamuje ministerstvo ve Věstníku dopravy.
k vyhlášce č. 302/2001 Sb.
Vzory protokolů o měření emisí
Vzor protokolu o měření emisí vozidla se zážehovým motorem s neřízeným systémem.
Vzor protokolu o měření emisí vozidla se zážehovým motorem s řízeným systémem.
Vzor protokolu o měření emisí vozidlu se vznětovým motorem s neřízeným systémem.
Vzor protokolu o měření emisí vozidla se vznětovým motorem s řízeným systémem.
Vzory protokolů o měření emisí
Vzor protokolu o měření emisí vozidla se zážehovým motorem s neřízeným systémem.
Vzor protokolu o měření emisí vozidla se zážehovým motorem s řízeným systémem.
Vzor protokolu o měření emisí vozidlu se vznětovým motorem s neřízeným systémem.
Vzor protokolu o měření emisí vozidla se vznětovým motorem s řízeným systémem.
k vyhlášce č. 302/2001 Sb.
Kontrolní nálepka
Kontrolní nálepka technické způsobilosti vozidla (vzor A) se umísťuje na zadní tabulku registrační značky motorového a přípojného vozidla a slouží k označení vozidla, které úspěšně absolvovalo technickou prohlídku ve stanici technické kontroly.
Perforace kontrolní nálepky vyjadřuje měsíc a rok, kdy se má vozidlo podrobit následující technické prohlídce ve stanici technické kontroly, kontrolní nálepka podle vzoru A inovuje platnost osvědčení o technické způsobilosti vozidla.
Kontrolní nálepku perforuje a vylepuje podle výsledku technické prohlídky kontrolní technik stanice technické kontroly.
Popis kontrolních nálepek
Kontrolní nálepka technické způsobilosti vozidla je provedena podle vzoru A a je barvy červené.
Kontrolní nálepka je opatřena transparentním lakem, který obsahuje částice odrážející UV světlo, a ve své střední části stříbrným hologramem, na kterém je černě vyznačena schvalovací značka (ATEST 8 SD 1000).
Výroba, distribuce a evidence kontrolní nálepky
Výroba kontrolní nálepky je zabezpečována ministerstvem prostřednictvím jím pověřené právnické osoby, která zajišťuje její výrobu ze speciálního k tomu účelu určeného materiálu a v množství potřebném pro celou síť stanic technické kontroly. Prodej a distribuci kontrolní nálepky zabezpečují pověřené organizace na základě objednávek jednotlivých stanic technické kontroly. Kontrolní nálepku stanice technické kontroly objednává u pověřené právnické osoby nejméně dva měsíce před požadovaným termínem dodání.
Kontrolní nálepka má charakter ceniny a je evidována jako zúčtovatelný doklad jak u pověřené právnické osoby, tak v každé stanici technické kontroly. Kontrolní nálepka se ukládá na bezpečné místo.
Kontrolní nálepky jsou denně inventarizovány (počet vydaných a zbývajících nálepek) a porovnány s počtem provedených kontrol a počtem vydaných náhradních nálepek. Poškozené kontrolní nálepky se uschovají do doby jejich komisionálního zrušení nebo zničení za přítomnosti pracovníka pověřené právnické osoby nebo krajského úřadu. O jejich zničení se provede záznam v evidenci kontrolních nálepek stanice technické kontroly. Tento záznam podepíše pověřený pracovník stanice technické kontroly a pracovník pověřené právnické osoby nebo krajského úřadu.
Evidence kontrolních nálepek je u stanic technické kontroly vedena informačním systémem CIS STK.
Kontrolu výroby, distribuce a vedení evidence kontrolních nálepek provádí ministerstvo v rámci státního odborného dozoru a pracovníci pověřené právnické osoby, kontrolu evidence kontrolních nálepek provádí také krajský úřad.
Umístění kontrolní nálepky na tabulce registrační značky
Uspořádání kontrolní nálepky a její umístění na zadní tabulce registrační značky je znázorněno vzory C1, C2, C3 a C4 této přílohy a je následující:
U nových typů provedení tabulky registrační značky (reflexní) se kontrolní nálepky vylepí na vymezené místo1).
C4 – obdélníková dvouřádková tabulka registrační značky se skosenými horními rohy (všech rozměrů)
Vzor C
Umístění kontrolních nálepek na jednotlivé druhy tabulek registračních značek
C1 – obdélníková jednořádková tabulka registrační značky
C3 – obdélníková dvouřádková tabulka registrační značky
Náhradní kontrolní nálepka
Při provozu vozidla, jeho údržbě a opravách může dojít k poškození již vylepené kontrolní nálepky. V tomto případě může provozovatel vozidla požádat kteroukoliv stanici technické kontroly o výměnu kontrolní nálepky. Žádosti bude vyhověno za podmínky, že stanici technické kontroly předloží technický průkaz vozidla, ve kterém je poslední platná technická prohlídka zapsána.
Pracovník stanice po kontrole platnosti technické prohlídky a ztotožnění vozidla kontrolou identifikačních znaků vozidla přidělí držiteli vozidla náhradní kontrolní nálepku a vylepí ji na tabulku registrační značky. Perforací vyznačí platnost shodně se zápisem v technickém průkazu vozidla.
Kontrolní nálepka
Kontrolní nálepka technické způsobilosti vozidla (vzor A) se umísťuje na zadní tabulku registrační značky motorového a přípojného vozidla a slouží k označení vozidla, které úspěšně absolvovalo technickou prohlídku ve stanici technické kontroly.
Perforace kontrolní nálepky vyjadřuje měsíc a rok, kdy se má vozidlo podrobit následující technické prohlídce ve stanici technické kontroly, kontrolní nálepka podle vzoru A inovuje platnost osvědčení o technické způsobilosti vozidla.
Kontrolní nálepku perforuje a vylepuje podle výsledku technické prohlídky kontrolní technik stanice technické kontroly.
Popis kontrolních nálepek
Kontrolní nálepka technické způsobilosti vozidla je provedena podle vzoru A a je barvy červené.
Kontrolní nálepka je opatřena transparentním lakem, který obsahuje částice odrážející UV světlo, a ve své střední části stříbrným hologramem, na kterém je černě vyznačena schvalovací značka (ATEST 8 SD 1000).
Výroba, distribuce a evidence kontrolní nálepky
Výroba kontrolní nálepky je zabezpečována ministerstvem prostřednictvím jím pověřené právnické osoby, která zajišťuje její výrobu ze speciálního k tomu účelu určeného materiálu a v množství potřebném pro celou síť stanic technické kontroly. Prodej a distribuci kontrolní nálepky zabezpečují pověřené organizace na základě objednávek jednotlivých stanic technické kontroly. Kontrolní nálepku stanice technické kontroly objednává u pověřené právnické osoby nejméně dva měsíce před požadovaným termínem dodání.
Kontrolní nálepka má charakter ceniny a je evidována jako zúčtovatelný doklad jak u pověřené právnické osoby, tak v každé stanici technické kontroly. Kontrolní nálepka se ukládá na bezpečné místo.
Kontrolní nálepky jsou denně inventarizovány (počet vydaných a zbývajících nálepek) a porovnány s počtem provedených kontrol a počtem vydaných náhradních nálepek. Poškozené kontrolní nálepky se uschovají do doby jejich komisionálního zrušení nebo zničení za přítomnosti pracovníka pověřené právnické osoby nebo krajského úřadu. O jejich zničení se provede záznam v evidenci kontrolních nálepek stanice technické kontroly. Tento záznam podepíše pověřený pracovník stanice technické kontroly a pracovník pověřené právnické osoby nebo krajského úřadu.
Evidence kontrolních nálepek je u stanic technické kontroly vedena informačním systémem CIS STK.
Kontrolu výroby, distribuce a vedení evidence kontrolních nálepek provádí ministerstvo v rámci státního odborného dozoru a pracovníci pověřené právnické osoby, kontrolu evidence kontrolních nálepek provádí také krajský úřad.
Umístění kontrolní nálepky na tabulce registrační značky
Uspořádání kontrolní nálepky a její umístění na zadní tabulce registrační značky je znázorněno vzory C1, C2, C3 a C4 této přílohy a je následující:
U nových typů provedení tabulky registrační značky (reflexní) se kontrolní nálepky vylepí na vymezené místo1).
C4 – obdélníková dvouřádková tabulka registrační značky se skosenými horními rohy (všech rozměrů)
Vzor C
Umístění kontrolních nálepek na jednotlivé druhy tabulek registračních značek
C1 – obdélníková jednořádková tabulka registrační značky
C3 – obdélníková dvouřádková tabulka registrační značky
Náhradní kontrolní nálepka
Při provozu vozidla, jeho údržbě a opravách může dojít k poškození již vylepené kontrolní nálepky. V tomto případě může provozovatel vozidla požádat kteroukoliv stanici technické kontroly o výměnu kontrolní nálepky. Žádosti bude vyhověno za podmínky, že stanici technické kontroly předloží technický průkaz vozidla, ve kterém je poslední platná technická prohlídka zapsána.
Pracovník stanice po kontrole platnosti technické prohlídky a ztotožnění vozidla kontrolou identifikačních znaků vozidla přidělí držiteli vozidla náhradní kontrolní nálepku a vylepí ji na tabulku registrační značky. Perforací vyznačí platnost shodně se zápisem v technickém průkazu vozidla.
a) na obdélníkové jednořádkové tabulce začínající sérií písmen se kontrolní nálepka nalepí do horní poloviny mezery mezi skupinu písmen a první dvojčíslí, podle vzoru C1. U starších provedení tabulek registračních značek se tyto nálepky lepí nad pomlčku mezi skupinu písmen a prvního dvojčíslí,
b) na obdélníkové jednořádkové tabulce počínající skupinou čísel (tabulka pro přívěs za osobní automobil) se lepí kontrolní nálepka technické způsobilosti vozidla mezi první dvojčíslí a skupinu písmen do horní poloviny výšky písmen podle vzoru C2,
c) na obdélníkové dvouřádkové tabulce se kontrolní nálepky lepí vlevo od skupiny písmen horního řádku. Kontrolní nálepka technické způsobilosti vozidla se lepí do horní poloviny výšky písmen podle vzoru C3,
d) na obdélníkové dvouřádkové tabulce se zkosenými horními rohy (všech rozměrů) se kontrolní nálepka technické způsobilosti vozidla lepí vlevo od skupiny písmen horního řádku ve výšce středu písmen podle vzoru C4.
k vyhlášce č. 302/2001 Sb.
Ochranná nálepka
Ochranná nálepka protokolu o měření emisí slouží k osvědčení a kontrole vydání protokolu o měření emisí danou stanicí měření emisí.
Popis ochranné nálepky
Ochranná nálepka protokolu o měření emisí je provedena podle vzoru D a je barvy zelené. Je opatřena transparentním lakem, který obsahuje částice odrážející UV světlo, ve své střední časti hologramem, ve své horní části bílým pruhem označeným jedinečným kódem černé barvy skládající se z osmi znaků, který obsahuje libovolnou kombinaci číslic a písmen (dále označován jako „číslo ochranné nálepky“). Na nálepce jsou černými kruhovými body vyznačena dvě místa, která musí být proštípnuta po jejím nalepení na protokol o měření emisí.
Vzor D
Ochranná nálepka protokolu o měření emisí (zelená barva)
Výroba, distribuce a evidence ochranné nálepky
Výroba ochranné nálepky je zabezpečována ministerstvem prostřednictvím jím pověřené právnické osoby, která zajišťuje jejich výrobu ze speciálního, k tomu účelu určeného materiálu, a v množství potřebném pro celou síť stanic měření emisí. Prodej a distribuci kontrolních nálepek zabezpečuje ministerstvem pověřená organizace na základě objednávek jednotlivých stanic měření emisí. Ochranné nálepky stanice měření emisí objednává u pověřené organizace nejméně dva měsíce před požadovaným termínem dodání.
Ochranné nálepky mají charakter ceniny a jsou evidovány jako zúčtovatelné doklady jak u pověřené právnické osoby, tak v každé stanici měření emisí. Ochranné nálepky se ukládají na bezpečných místech.
Ochranné nálepky jsou ve stanicích měření emisí denně inventarizovány (počet vydaných a zbývajících nálepek) a porovnány s počtem vydaných protokolů o měření emisí. Poškozené kontrolní nálepky se uschovají do doby jejich zrušení nebo komisionálního zničení za přítomnosti pracovníka pověřené právnické osoby nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností. O jejich zničení se provede záznam v evidenci ochranných nálepek protokolu o měření emisí. Tento záznam podepíše pověřený pracovník stanice měření emisí a pracovník pověřené právnické osoby nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností.
Evidence ochranných nálepek se řídí podle zásad uvedených v § 6 vyhlášky.
Kontrolu výroby, distribuce a vedení evidence ochranných nálepek provádí ministerstvo v rámci státního odborného dozoru a pracovníci pověřené právnické osoby. Kontrolu evidence ochranných nálepek ve stanici měření emisí provádí ministerstvo a obecní úřad obce s rozšířenou působností.
Ochranná nálepka
Ochranná nálepka protokolu o měření emisí slouží k osvědčení a kontrole vydání protokolu o měření emisí danou stanicí měření emisí.
Popis ochranné nálepky
Ochranná nálepka protokolu o měření emisí je provedena podle vzoru D a je barvy zelené. Je opatřena transparentním lakem, který obsahuje částice odrážející UV světlo, ve své střední časti hologramem, ve své horní části bílým pruhem označeným jedinečným kódem černé barvy skládající se z osmi znaků, který obsahuje libovolnou kombinaci číslic a písmen (dále označován jako „číslo ochranné nálepky“). Na nálepce jsou černými kruhovými body vyznačena dvě místa, která musí být proštípnuta po jejím nalepení na protokol o měření emisí.
Vzor D
Ochranná nálepka protokolu o měření emisí (zelená barva)
Výroba, distribuce a evidence ochranné nálepky
Výroba ochranné nálepky je zabezpečována ministerstvem prostřednictvím jím pověřené právnické osoby, která zajišťuje jejich výrobu ze speciálního, k tomu účelu určeného materiálu, a v množství potřebném pro celou síť stanic měření emisí. Prodej a distribuci kontrolních nálepek zabezpečuje ministerstvem pověřená organizace na základě objednávek jednotlivých stanic měření emisí. Ochranné nálepky stanice měření emisí objednává u pověřené organizace nejméně dva měsíce před požadovaným termínem dodání.
Ochranné nálepky mají charakter ceniny a jsou evidovány jako zúčtovatelné doklady jak u pověřené právnické osoby, tak v každé stanici měření emisí. Ochranné nálepky se ukládají na bezpečných místech.
Ochranné nálepky jsou ve stanicích měření emisí denně inventarizovány (počet vydaných a zbývajících nálepek) a porovnány s počtem vydaných protokolů o měření emisí. Poškozené kontrolní nálepky se uschovají do doby jejich zrušení nebo komisionálního zničení za přítomnosti pracovníka pověřené právnické osoby nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností. O jejich zničení se provede záznam v evidenci ochranných nálepek protokolu o měření emisí. Tento záznam podepíše pověřený pracovník stanice měření emisí a pracovník pověřené právnické osoby nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností.
Evidence ochranných nálepek se řídí podle zásad uvedených v § 6 vyhlášky.
Kontrolu výroby, distribuce a vedení evidence ochranných nálepek provádí ministerstvo v rámci státního odborného dozoru a pracovníci pověřené právnické osoby. Kontrolu evidence ochranných nálepek ve stanici měření emisí provádí ministerstvo a obecní úřad obce s rozšířenou působností.
k vyhlášce č. 302/2001 Sb.
SEZNAM KONTROLNÍCH ÚKONŮ
pro kontrolu a hodnocení technického stavu vozidla při technické prohlídce
Označení stupňů závad:
0. IDENTIFIKACE VOZIDLA
A - lehká závada
B - vážná závada
C - nebezpečná závada
SEZNAM KONTROLNÍCH ÚKONŮ
pro kontrolu a hodnocení technického stavu vozidla při technické prohlídce
Označení stupňů závad:
0. IDENTIFIKACE VOZIDLA
A - lehká závada
B - vážná závada
C - nebezpečná závada
| Podskupina kontrolních úkonů | ||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Číslo položky | Položka | Metoda kontroly | ||||||||||||||
| Základní popis závady | Hodnocení závady | |||||||||||||||
| A | B | C | ||||||||||||||
| 0.1 Tabulka registrační značky (je-li vyžadována) | ||||||||||||||||
| 0.1 | Tabulka registrační značky | Vizuální kontrola | ||||||||||||||
| 0.1.1 | Vozidlo, které podléhá registraci, není opatřeno předepsaným počtem tabulek registračních značek | B | ||||||||||||||
| 0.1.2 | Uchycení tabulky registrační značky je uvolněné nebo není spolehlivé, takže tabulka registrační značky může upadnout nebo způsob uchycení neodpovídá požadavkům. | A | B | |||||||||||||
| 0.1.3 | Tabulka registrační značky je poškozená nebo deformovaná nebo nečitelná, nebo je upraven její rozměr nebo její nepovolená úprava snižuje její čitelnost. | A | B | |||||||||||||
| 0.1.4 | Údaje uvedené na tabulce registrační značky neodpovídají údajům uvedených v dokladech vozidla. | B | ||||||||||||||
| 0.1.5 | Umístění tabulky registrační značky na vozidle nebo úhly geometrické viditelnosti tabulky registrační značky neodpovídají požadavkům. | B | ||||||||||||||
| 0.1.6 | Použití neschválené tabulky registrační značky (individuální výroba). | B | ||||||||||||||
| 0.2 Identifikace vozidla / identifikační číslo /výrobní číslo a povinný štítek výrobce | ||||||||||||||||
| 0.2.1 | Identifikační číslo / výrobní číslo | Vizuální kontrola | ||||||||||||||
| 0.2.1.1 | Vyražené identifikační číslo / výrobní číslo vozidla nebo výměnného samostatného technického celku (výměnná nástavba, pracovní stroj nesený) chybí, nebo je nelze najít. | B | ||||||||||||||
| 0.2.1.2 | Identifikační číslo / výrobní číslo je neúplné nebo nečitelné nebo vyrezlé nebo jinak poškozené. | B | ||||||||||||||
| 0.2.1.3 | Identifikační číslo / výrobní číslo neodpovídá údajům uvedených v dokladech vozidla nebo výměnného samostatného technického celku (výměnná nástavba, pracovní stroj nesený). | B | ||||||||||||||
| 0.2.1.4 | Ve struktuře vyraženého identifikačního čísla / výrobního čísla nebo v jeho okolí, jsou patrné změny svědčící o jeho pozměnění nebo je číslo vyraženo neschváleným, neoriginálním způsobem. | B | ||||||||||||||
| 0.2.2 | Povinný štítek výrobce | Vizuální kontrola | ||||||||||||||
| 0.2.2.1 | Povinný štítek výrobce, je-li vyžadován, chybí nebo je nečitelný nebo je neúplný nebo vyznačené údaje neodpovídají údajům, uvedeným v dokumentaci vozidla nebo samostatného technického celku (výměnná nástavba, pracovní stroj nesený). | A | B | |||||||||||||
| 0.2.2.2 | Způsob upevnění nebo provedení nebo způsob vyznačení údajů na povinném štítku výrobce svědčí o jeho pozměnění. | B | ||||||||||||||
| 0.3 Neshoda údajů | ||||||||||||||||
| 0.3 | Neshoda údajů | Vizuální kontrola | ||||||||||||||
| 0.3.1 | Změna nebo úprava vozidla, která neodpovídá schválenému provedení nebo údajům, uvedeným v dokumentaci vozidla, nebo je-li vyžadováno, není tato změna nebo úprava vyznačena v dokumentaci vozidla. | B | ||||||||||||||
1. BRZDOVÉ ZAŘÍZENÍ
| Podskupina kontrolních úkonů | ||||
|---|---|---|---|---|
| Číslo položky | Položka | Metoda kontroly | ||
| Základní popis závady | Hodnocení závady | |||
| A | B | C | ||
| 1.1 Mechanický stav a funkce | ||||
| 1.1.1 | Uložení pedálu provozní brzdy / ruční páky brzdy | Vizuální kontrola částí za použití brzdového systému. Poznámka: Vozidla vybavená brzdovým systémem s posilovačem je třeba kontrolovat s vypnutým motorem. | ||
| 1.1.1.1 | Pedál nebo ruční páka brzdy obtížně pohyblivá. | B | C | |
| 1.1.1.2 | Nadměrné opotřebení nebo nadměrná vůle. | B | ||
| 1.1.2 | Stav brzdového pedálu/ruční páky a zdvih ovládacího zařízení brzd | Vizuální kontrola částí za použití brzdového systému. Poznámka: Vozidla vybavená brzdovým systémem s posilovačem je třeba kontrolovat s vypnutým motorem. | ||
| 1.1.2.1 | Nadměrný zdvih nebo nedostatečná rezerva zdvihu ovládacího orgánu brzdy. | B | C | |
| 1.1.2.2 | Ovládací orgán brzdy se správně neuvolňuje. | B | C | |
| 1.1.2.3 | Protiskluzové pokrytí pedálu chybí, je volné nebo opotřebené tak, že je hladké. | A | ||
| 1.1.2.4 | U traktoru zařízení pro spojení zdvojeného brzdového pedálu (pro levou a pravou stranu) není funkční nebo chybí. | C | ||
| 1.1.2.5 | U motocyklu ovladač provozní brzdy deformovaný nebo ulomený nebo může způsobit zranění. | B | C | |
| 1.1.3 | Vývěva nebo kompresor a zásobníky | Vizuální kontrola částí za běžného provozního tlaku, při které se provede kontrola funkce výstražné signalizace, víceokruhového jisticího ventilu a odlehčovacího ventilu. Pokud kontrolor při kontrole brzd usoudí, že dodávka tlaku vzduchu je podprůměrná, provede kontrolu času pro dosažení podtlaku nebo tlaku potřebného pro bezpečné účinné brzdění v souladu s metodikou. | ||
| 1.1.3.1 | Tlak vzduchu/podtlak je nedostatečný k zajištění nejméně dvou plných zdvihů ovládacího orgánu provozního brzdění po vstupu výstražného zařízení do činnosti (nebo je ručička manometru v poli nebezpečí). | B | C | |
| 1.1.3.2 | Čas pro dosažení tlaku/podtlaku potřebného pro bezpečné účinné brzdění není v souladu s požadavky | C | ||
| 1.1.3.3 | Víceokruhový jisticí ventil nebo odlehčovací ventil nefunguje. | B | C | |
| 1.1.3.4 | Únik vzduchu působící znatelný pokles tlaku nebo slyšitelný únik vzduchu. | B | C | |
| 1.1.3.5 | Vnější poškození, které může ovlivnit funkci brzdového systému. | B | C | |
| 1.1.3.6 | Nepovolená úprava spočívající v odběru tlaku vzduchu pro vedlejší spotřebiče. | B | ||
| 1.1.4 | Výstražná signalizace nízkého tlaku, manometr | Kontrola funkčnosti | ||
| 1.1.4.1 | Nesprávná funkce nebo porucha výstražné signalizace nebo manometru. | B | C | |
| 1.1.5 | Ručně ovládaný brzdič | Vizuální kontrola částí za použití brzdového systému | ||
| 1.1.5.1 | Ovladač je prasklý, poškozený nebo je nadměrně opotřebený. | B | ||
| 1.1.5.2 | Nespolehlivé ovládání brzdiče nebo brzdič je nespolehlivý. | B | ||
| 1.1.5.3 | Uvolněné spoje nebo únik média ze systému. | B | C | |
| 1.1.5.4 | Nevyhovující funkce. | C | ||
| 1.1.5.5 | Vadné upevnění nebo montáž brzdiče. | B | ||
| 1.1.6 | Ovladač parkovací brzdy, ovládací páka, západka parkovací brzdy, elektrická parkovací brzda | Vizuální kontrola částí za použití brzdového systému | ||
| 1.1.6.1 | Západka parkovací brzdy nearetuje správně. | B | C | |
| 1.1.6.2 | Nadměrné opotřebení převodu ovladače parkovací brzdy nebo západkového mechanismu. | A | B | |
| 1.1.6.3 | Nadměrný zdvih nebo nedostatečná rezerva zdvihu v převodu parkovací brzdy znamenající nesprávné seřízení. | B | C | |
| 1.1.6.4 | Parkovací brzda chybí, je poškozená nebo nefunguje. | B | C | |
| 1.1.6.5 | Nesprávná funkce výstražné signalizace nebo výstražná signalizace ukazuje nesprávnou funkci. | B | ||
| 1.1.7 | Brzdové ventily (brzdiče, vyfukovací ventily, regulátory tlaku) | Vizuální kontrola částí za použití brzdového systému | ||
| 1.1.7.1 | Poškozený ventil nebo nadměrný únik vzduchu. | A | B | C |
| 1.1.7.2 | Nadměrné množství oleje z kompresoru. | A | B | |
| 1.1.7.3 | Vadné upevnění nebo montáž ventilu. | B | C | |
| 1.1.7.4 | Vytékání brzdové kapaliny nebo netěsnost. | B | C | |
| 1.1.8 | Pneumatické a elektrické ovládací vedení vozidel a jejich spojovací prvky (hadice, hlavice, el. kabely, konektory) | Vizuální kontrola, odpojit a opět spojit všechny spojovací prvky ovládacích vedení, mezi tažným a taženým vozidlem. | ||
| 1.1.8.1 | Vadná nebo opotřebovaná nebo poškozená spojková hlavice nebo automatický uzavírací ventil nebo vzduchové propojovací vedení (hadice). | A | B | |
| 1.1.8.2 | Poškozený elektrický konektor nebo elektrické ovládací vedení (kabel) systému ABS/EBS/ESC. | A | B | |
| 1.1.8.3 | Vadně namontovaná nebo upevněná spojková hlavice nebo elektrický konektor systému ABS/EBS/ESC. | A | B | |
| 1.1.8.4 | Nadměrný únik vzduchu. | B | C | |
| 1.1.8.5 | Nepřipojené nebo nesprávně připojené spojovací prvky. | B | C | |
| 1.1.8.6 | Neodborná změna nebo oprava. | B | C | |
| 1.1.9 | Zásobník energie, vzduchojem | Vizuální kontrola | ||
| 1.1.9.1 | Poškozený, zkorodovaný nebo netěsný vzduchojem. | A | B | C |
| 1.1.9.2 | Odkalovací zařízení nefunguje. | A | B | C |
| 1.1.9.3 | Vadně upevněný nebo namontovaný vzduchojem. | B | C | |
| 1.1.10 | Posilovač brzd, hlavní brzdový válec (hydraulické systémy) | Vizuální kontrola částí za použití brzdového systému, činnost posilovače brzd se ověřuje s vypnutým motorem. | ||
| 1.1.10.1 | Vadný nebo neúčinný posilovač brzd. | B | C | |
| 1.1.10.2 | Hlavní brzdový válec je vadný nebo netěsný. | B | C | |
| 1.1.10.3 | Hlavní brzdový válec je nespolehlivě namontovaný. | B | C | |
| 1.1.10.4 | Nedostatečné množství brzdové kapaliny. | B | C | |
| 1.1.10.5 | Vadná kvalita brzdové kapaliny | A | B | |
| 1.1.10.6 | Chybí víčko nádržky brzdové kapaliny. | B | C | |
| 1.1.10.7 | Výstražná signalizace poklesu hladiny brzdové kapaliny rozsvícená nebo vadná nebo chybí. | B | ||
| 1.1.10.8 | Zařízení pro indikaci poklesu hladiny brzdové kapaliny nefunguje správně nebo je poškozeno nebo chybí. | B | ||
| 1.1.11 | Brzdová potrubí | Vizuální kontrola částí za použití brzdového systému | ||
| 1.1.11.1 | Bezprostřední riziko závady nebo prasknutí. | B | C | |
| 1.1.11.2 | Z potrubí nebo spojů uniká médium. | B | C | |
| 1.1.11.3 | Brzdové potrubí je poškozené nebo zalomené nebo zkorodované nebo spojovací prvky brzdového potrubí jsou poškozené nebo nejsou spolehlivé. | A | B | C |
| 1.1.11.4 | Způsob montáže nebo uchycení brzdového potrubí neodpovídá požadavkům. | A | B | |
| 1.1.12 | Brzdové hadice | Vizuální kontrola částí za použití brzdového systému | ||
| 1.1.12.1 | Bezprostřední riziko závady nebo prasknutí. | B | C | |
| 1.1.12.2 | Hadice poškozené, odřené, zkroucené nebo příliš krátké. | A | B | C |
| 1.1.12.3 | Z hadic nebo spojů uniká médium. | B | C | |
| 1.1.12.4 | Objemová deformace hadic pod plným tlakem. | B | C | |
| 1.1.12.5 | Hadice pórovité nebo narušené ropnými produkty. | B | C | |
| 1.1.12.6 | Způsob montáže nebo uchycení brzdových hadic neodpovídá požadavkům. | A | ||
| 1.1.13 | Brzdové obložení a destičky | Vizuální kontrola | ||
| 1.1.13.1 | Brzdové obložení nebo destičky nadměrně opotřebované. | B | C | |
| 1.1.13.2 | Brzdové obložení nebo destičky znečištěné olejem, tukem apod. | B | C | |
| 1.1.13.3 | Brzdové obložení nebo destičky chybí. | C | ||
| 1.1.14 | Brzdové bubny, brzdové kotouče, brzdové třmeny a brzdové štíty | Vizuální kontrola | ||
| 1.1.14.1 | Brzdový buben nebo kotouč nadměrně opotřebený, zkorodovaný, rýhovaný nebo s nadměrnými trhlinami nebo lomy. | A | B | C |
| 1.1.14.2 | Brzdový buben nebo kotouč znečištěný olejem, tukem apod. | B | ||
| 1.1.14.3 | Brzdový buben nebo kotouč chybí. | C | ||
| 1.1.14.4 | Brzdový štít uvolněný, nespolehlivě upevněný nebo nadměrně poškozený nebo chybí. | B | C | |
| 1.1.14.5 | Brzdový třmen uvolněný, nespolehlivě upevněný nebo nadměrně poškozený nebo chybí. | B | C | |
| 1.1.14.6 | Brzdový buben nebo kotouč uvolněný nebo nespolehlivě upevněný. | B | C | |
| 1.1.15 | Brzdová lana, vodící kladky, lanovody, táhla, pákoví | Vizuální kontrola částí za použití brzdového systému | ||
| 1.1.15.1 | Brzdové lano poškozené nebo popraskané nebo zkorodované nebo zauzlované. | B | C | |
| 1.1.15.2 | Část nadměrně opotřebovaná nebo zdeformovaná nebo zkorodovaná. | B | C | |
| 1.1.15.3 | Spojení dílů uvolněné nebo není spolehlivé nebo neodpovídá požadavkům. | B | ||
| 1.1.15.4 | Vadné lanovody. | A | B | |
| 1.1.15.5 | Omezení volného pohybu brzdového systému. | B | C | |
| 1.1.15.6 | Nenormální pohyby pák / táhel svědčící o nesprávném seřízení nebo nadměrném opotřebení. | B | C | |
| 1.1.16 | Brzdové válce (včetně pružinových válců a hydraulických válečků) | Vizuální kontrola částí za použití brzdového systému | ||
| 1.1.16.1 | Brzdový válec prasklý nebo poškozený nebo nadměrně zkorodovaný nebo není funkční. | B | C | |
| 1.1.16.2 | Brzdový válec je netěsný. | B | C | |
| 1.1.16.3 | Brzdový válec vadně namontovaný. | B | C | |
| 1.1.16.4 | Nedostatečný nebo nadměrný zdvih mechanismu pístu nebo membrány. | B | C | |
| 1.1.16.5 | Prachovky chybí nebo jsou nadměrně poškozené. | A | B | |
| 1.1.16.6 | Vadné nebo chybějící vratné pružiny, jsou-li instalovány. | B | C | |
| 1.1.17 | Zátěžový regulátor / omezovač brzdného účinku | Vizuální kontrola částí za použití brzdového systému | ||
| 1.1.17.1 | Vadné ovládací pákoví. | B | C | |
| 1.1.17.2 | Pákoví nesprávně seřízené. | B | C | |
| 1.1.17.3 | Zátěžový regulátor/omezovač brzdného účinku zadřený nebo nefunguje. | B | C | |
| 1.1.17.4 | Zátěžový regulátor/ omezovač brzdného účinku zjevně demontován. | C | ||
| 1.1.17.5 | Chybí štítek s údaji. | A | B | |
| 1.1.17.6 | Údaje nečitelné nebo nejsou v souladu s požadavky. | A | B | |
| 1.1.18 | Páky brzdových klíčů a zařízení k automatickému seřizování | Vizuální kontrola | ||
| 1.1.18.1 | Mechanismus ovládání pák brzdových klíčů je poškozený, zadřený nebo má nenormální pohyb nebo je nadměrné opotřebený. | B | C | |
| 1.1.18.2 | Nesprávně seřízený mechanismus ovládání pák brzdových klíčů. | B | ||
| 1.1.18.3 | Vadný mechanismus zařízení k automatickému seřizování. | B | C | |
| 1.1.18.4 | Nesprávná montáž nebo změna. | B | ||
| 1.1.19 | Systém odlehčovací brzdy (jeli instalován nebo vyžadován) | Vizuální kontrola | ||
| 1.1.19.1 | Vadné spoje nebo montáž. | A | B | |
| 1.1.19.2 | Systém odlehčovací brzdy, je-li vyžadován, chybí nebo je zjevně vadný. | B | C | |
| 1.1.20 | Automatická činnost brzd přípojného vozidla | Rozpojit brzdové spojení mezi tažným vozidlem a přípojným vozidlem | ||
| 1.1.20.1 | Brzda přípojného vozidla se automaticky neuvede v činnost po rozpojení spojení. | C | ||
| 1.1.21 | Celý brzdový systém | Vizuální kontrola | ||
| 1.1.21.1 | Jiná zařízení systému (např. protizámrazové čerpadlo, sušič vzduchu apod.) jsou z vnějšku poškozená nebo nadměrně zkorodovaná tak, že nepříznivě ovlivňují brzdový systém. | A | B | C |
| 1.1.21.2 | Únik vzduchu nebo nemrznoucí směsi. | A | B | C |
| 1.1.21.3 | Jakákoli část nespolehlivá nebo nesprávně namontovaná. | B | ||
| 1.1.21.4 | Neodborná oprava nebo změna jakékoli součásti. | B | C | |
| 1.1.22 | Kontrolní přípojky (pokud jsou požadovány nebo namontovány) | Vizuální kontrola | ||
| 1.1.22.1 | Přípojky pro kontrolu tlaku chybí. | B | ||
| 1.1.22.2 | Přípojky pro kontrolu tlaku poškozené nebo nepoužitelné nebo netěsné. | B | ||
| 1.2 Činnost a účinky systému provozního brzdění | ||||
| 1.2.1 | Činnost | Zkouška na válcové zkušebně brzd (statické zařízení na zkoušky brzdění). Traktory a vozidla, u kterých nelze provést zkoušku na válcové zkušebně brzd, pomocí jízdní zkoušky s postupným zvyšováním brzdné síly do maxima. | ||
| 1.2.1.1 | Nedostatečná brzdná síla na jednom nebo více kolech. | B | C | |
| 1.2.1.2 | Rozdíl brzdných sil na kolech téže nápravy je větší než 30%. V případě jízdní zkoušky se vozidlo nadměrně vychyluje z přímého směru. | B | C | |
| 1.2.1.3 | Nedosáhne se odstupňování brzdného účinku (blokování). | B | C | |
| 1.2.1.4 | Nadměrná prodleva brzdného účinku na některém kole. | B | ||
| 1.2.1.5 | Nadměrné kolísání brzdné síly v průběhu každého úplného otočení kola (ovalita). | B | ||
| 1.2.2 | Brzdný účinek | Zkouška na válcové zkušebně brzd (statické zařízení na zkoušky brzdění). U traktorů a u vozidel, u kterých z technických důvodů nelze provést zkoušku na válcové zkušebně brzd, se provádí jízdní zkouška s použitím decelerometru se záznamem. Kontrola brzd na válcové zkušebně se provádí v souladu se stanovenou metodikou pro válcové zkušebny a kontrola brzd jízdní zkouškou se provádí v souladu s metodikou pro použití decelometru. | ||
| 1.2.2.1 | Nedosahuje se předepsaných minimálních hodnot brzdného účinku pro provozní brzdění. | B | C | |
| 1.3 Činnost a brzdné účinky nouzového brzdění (je-li zajišťováno zvláštním systémem) | ||||
| 1.3.1 | Činnost | Pokud je systém nouzového brzdění oddělen od systému provozního brzdění, užije se metoda popsaná v bodě 1.2.1. | ||
| 1.3.1.1 | Nedostatečná brzdná síla na jednom nebo více kolech. | B | C | |
| 1.3.1.2 | Rozdíl brzdných sil na kolech téže nápravy je větší než 30%. V případě jízdní zkoušky se vozidlo nadměrně vychyluje z přímého směru. | B | C | |
| 1.3.1.3 | Nedosáhne se odstupňování brzdného účinku (blokování). | B | C | |
| 1.3.2 | Brzdný účinek | Pokud je systém nouzového brzdění oddělen od systému provozního brzdění, užije se metoda popsaná v bodě 1.2.2. | ||
| 1.3.2.1 | Nedosahuje se předepsaných minimálních hodnot brzdného účinku pro nouzové brzdění. | B | C | |
| 1.4 Činnost a brzdné účinky parkovací brzdy | ||||
| 1.4.1 | Činnost | Brzda se použije při zkoušce na válcové zkušebně brzd (statické zařízení na zkoušky brzdění). U traktorů a u vozidel, u kterých z technických důvodů nelze provést zkoušku na válcové zkušebně brzd, se provádí jízdní zkouška s použitím decelerometru. | ||
| 1.4.1.1 | Brzda je na jedné straně neúčinná nebo se vozidlo v případě jízdní zkoušky nadměrně vychyluje z přímého směru. | B | C | |
| 1.4.2 | Brzdný účinek | Zkouška účinnosti parkovací brzdy se provádí na válcové zkušebně brzd, v souladu se stanovenou metodikou pro válcové zkušebny brzd. U traktoru a u vozidel, u kterých z technických důvodů nelze provést zkoušku na válcové zkušebně brzd, se provádí kontrola účinnosti parkovací brzdy jízdní zkouškou s použitím decelometru se záznamem v souladu s metodikou pro použití decelometru. Je-li to možné, nákladní vozidla by se měla kontrolovat naložená. | ||
| 1.4.2.1 | Vozidlo nedosahuje poměrný brzdný účinek pro svah se sklonem 18 %, nebo u jízdních souprav, tažné vozidlo nedosahuje poměrný brzdný účinek pro svah se sklonem 12 %, | B | C | |
| 1.5 Činnost systému odlehčovací brzdy | ||||
| 1.5 | Činnost systému odlehčovací brzdy | Vizuální kontrola a případně zkouška funkce | ||
| 1.5.1 | Účinek nelze odstupňovat (neuplatní se u systémů výfukových brzd). | B | ||
| 1.5.2 | Systém nefunguje. | B | C | |
| 1.6 Protiblokovací systém (ABS) | ||||
| 1.6 | Protiblokovací systém (ABS) | Vizuální kontrola a kontrola výstražné signalizace | ||
| 1.6.1 | Vadná funkce výstražné signalizace. | B | ||
| 1.6.2 | Výstražná signalizace ukazuje nesprávnou funkci systému ABS. | B | ||
| 1.6.3 | Čidla otáčení kol chybí nebo jsou poškozená. | B | C | |
| 1.6.4 | Elektrické kabely systému ABS jsou poškozené nebo nesprávně vedené nebo nespolehlivě upevněné nebo chybí. | B | C | |
| 1.6.5 | Jiné části systému ABS chybí nebo jsou poškozené tak, že je systém ABS nefunkční nebo byl systém ABS z vozidla zjevně demontován. | B | C | |
| 1.6.6 | Propojení systému ABS mezi tažným a přípojným vozidlem chybí nebo neodpovídá požadavkům na zapojení vozidel do jízdních souprav s ohledem na kompatibilitu mezi tažným a přípojným vozidlem z hlediska sdělování dat (ABS). | B | C | |
| 1.7 Elektronický brzdový systém (EBS) | ||||
| 1.7 | Elektronický brzdový systém (EBS) | Vizuální kontrola výstražné signalizace | ||
| 1.7.1 | Vadná funkce výstražné signalizace. | B | ||
| 1.7.2 | Výstražná signalizace ukazuje nesprávnou funkci systému EBS. | B | ||
| 1.7.3 | Propojení systému EBS mezi tažným a přípojným vozidlem, je-li systém namontován, chybí. | C | ||
2. ŘÍZENÍ
| Podskupina kontrolních úkonů | ||||
|---|---|---|---|---|
| Číslo položky | Položka | Metoda kontroly | ||
| Základní popis závady | Hodnocení závady | |||
| A | B | C | ||
| 2.1 Mechanický stav | ||||
| 2.1.1 | Stav převodky řízení | Vozidlo se umístí nad montážní jámu nebo na zvedák, kola jsou nad zemí nebo na otočných plošinách a otočí se volantem z jednoho dorazu do druhého. Vizuální kontrola činnosti převodky řízení. | ||
| 2.1.1.1 | Zvýšený odpor v převodce řízení. | B | ||
| 2.1.1.2 | Opotřebované drážkování nebo jakákoliv vůle ve spojení hřídele převodky řízení s hlavní pákou řízení, deformace dílů převodky řízení. | B | C | |
| 2.1.1.3 | Nadměrná vůle v převodu převodky řízení, nebo převodka řízení nespolehlivá. | B | C | |
| 2.1.1.4 | Nadměrná vůle v uložení hřídelů nebo hřebenových tyčí převodky řízení. | B | C | |
| 2.1.1.5 | Převodka řízení netěsní nebo jsou prachovky poškozené nebo ve výrazně zhoršeném stavu nebo prachovky chybí. | A | B | |
| 2.1.1.6 | Kloubové spojení hřídele volantu s hřídelí převodky řízení opotřebované nebo není spolehlivé. | B | C | |
| 2.1.1.7 | Neodborná oprava nebo změna převodky řízení nebo kloubového spojení převodky řízení s hřídelí volantu nebo spojení hřídele převodky řízení s hlavní pákou řízení. | B | C | |
| 2.1.2 | Upevnění převodky řízení | Vozidlo se umístí nad montážní jámu nebo na zvedák, kola vozidla jsou na zemi a otočí se volantem/řídítkovým řízením po směru a proti směru hodinových ručiček nebo se použije speciálně upravený detektor vůle řízení. Vizuální kontrola připevnění skříně převodovky k podvozku. | ||
| 2.1.2.1 | Převodka řízení není náležitě upevněná. | B | C | |
| 2.1.2.2 | Lože na podvozku / karosérii pro upevnění převodky řízení prasklé nebo montážní otvory protáhlé. | B | C | |
| 2.1.2.3 | Chybějící nebo prasklé upevňovací šrouby. | B | C | |
| 2.1.2.4 | Prasklá skříň převodky řízení. | B | C | |
| 2.1.3 | Stav pákového mechanismu řízení | Vozidlo se umístí nad montážní jámu nebo na zvedák, kola vozidla jsou na zemi a otočí se volantem po směru a proti směru hodinových ručiček nebo se použije speciálně upravený detektor vůle řízení. Vizuální kontrola opotřebení, prasklin a spolehlivosti řídících částí. | ||
| 2.1.3.1 | Nadměrná vůle v pohyblivých spojích mechanismu řízení. | B | C | |
| 2.1.3.2 | Uvolněné nebo nadměrně opotřebené spoje. | B | C | |
| 2.1.3.3 | Praskliny na jakékoli části nebo deformace jakékoli části mechanismu řízení. | B | C | |
| 2.1.3.4 | Viditelné zajištění spojů, je-li vyžadováno, chybí nebo není spolehlivé. | B | ||
| 2.1.3.5 | Zjevně nesprávné seřízení částí mechanismu řízení (např. příčné nebo podélné spojovací tyče řízení). | B | ||
| 2.1.3.6 | Neodborná oprava nebo změna pákoví mechanismu řízení. | B | C | |
| 2.1.3.7 | Prachovky chybí, jsou poškozené nebo jsou ve výrazně zhoršeném stavu. | A | B | |
| 2.1.4 | Funkce pákoví mechanismu řízení | Vozidlo se umístí nad montážní jámu nebo na zvedák, kola jsou na zemi a motor v chodu (posilovač řízení) a otočí se volantem z jednoho dorazu do druhého. Vizuální kontrola pohyblivosti pákoví. | ||
| 2.1.4.1 | Mechanismu řízení drhne při pohybu o pevnou část podvozku. | B | ||
| 2.1.4.2 | Doraz řízení je chybně seřízen nebo chybí. | B | ||
| 2.1.5 | Posilovač řízení | Kontroluje se těsnění systému řízení a hladina kapaliny v nádrži (je-li viditelná). Kola jsou na zemi, motor v chodu a kontroluje se funkce posilovače řízení. | ||
| 2.1.5.1 | Únik média. | A | B | C |
| 2.1.5.2 | Nedostatek kapaliny. | A | B | |
| 2.1.5.3 | Mechanismus posilovače řízení nefunguje. | B | C | |
| 2.1.5.4 | Mechanismus posilovače řízení je poškozený nebo má praskliny nebo je nespolehlivý. | B | C | |
| 2.1.5.5 | Nesprávné seřízení nebo drhnutím částí o sebe | B | C | |
| 2.1.5.6 | Neodborná oprava nebo změna mechanismu posilovače řízení. | B | C | |
| 2.1.5.7 | Trubky/hadice jsou poškozené, nadměrně zkorodované. | B | C | |
| 2.1.5.8 | Mechanismus posilovače řízení, není-li součástí převodky řízení (pístnice, páky, tyče), není náležitě uchycen nebo je uchycení uvolněné nebo opotřebované. | B | ||
| 2.2 Volant, sloupek řízení a řídítka | ||||
| 2.2.1 | Stav volantu/ řídítek | Kola jsou na zemi, volant se zatlačí ze strany na stranu (snaha o kývavý pohyb) v pravém úhlu ke sloupku a zlehka se na něj zatlačí směrem dolů a nahoru. Vizuální kontrola vůle. | ||
| 2.2.1.1 | Zjevné uvolněné spojení volantu s hřídelí volantu nebo řídítek s vidlicí nebo vzájemné spojení není spolehlivé nebo neodpovídá požadavkům. | B | C | |
| 2.2.1.2 | Mechanismus seřízení polohy volantu a sloupku řízení, je-li namontován, nelze spolehlivě aretovat v nastavené poloze nebo je zádržný mechanismus vadný. | B | C | |
| 2.2.1.3 | Poškození volantu / řídítek | B | C | |
| 2.2.1.4 | Neodborná změna nebo oprava volantu / řídítek. | B | ||
| 2.2.1.5 | Porušení požadavků na ochranu řidiče před nárazem na prvky řízení. | B | ||
| 2.2.2 | Sloupek řízení / vidlice | Vozidlo, s výjimkou motocyklu, se umístí nad montážní jámu nebo na zvedák tak, aby vozidlo spočívalo celou hmotností na zemi, a na volant se působí silou nahoru a dolů rovnoběžně se sloupkem, na volant/řídítka se zatlačí různými směry kolmo ke sloupku/vidlici se řídítky. Vizuální kontrola vůle a stavu pružných spojů nebo univerzálních kloubů. | ||
| 2.2.2.1 | Nadměrná pohyblivost středu volantu směrem nahoru nebo dolů (axiální vůle). | B | ||
| 2.2.2.2 | Nadměrná pohyblivost horní části sloupku radiálně od osy sloupku. | B | ||
| 2.2.2.3 | Zhoršený stav pružných spojů nebo universálních kloubů. | B | ||
| 2.2.2.4 | Vadné připevnění. | B | C | |
| 2.2.2.5 | Neodborná oprava nebo změna sloupku řízení / vidlice. | C | ||
| 2.3 Vůle v řízení | ||||
| 2.3 | Vůle v řízení | Vozidlo se umístí nad montážní jámu nebo na zvedák, vozidlo spočívá celou svou hmotností na kolech, v případě vozidel s posilovačem řízení je motor v chodu, kola jsou nařízena do přímého směru a volant se zlehka otočí co nejvíce po směru a proti směru hodinových ručiček, aniž by se pohnula kola. Vizuální kontrola volné pohyblivosti. | ||
| 2.3.1 | Nadměrná vůle v řízení v rozporu s požadavky. | B | C | |
| 2.4 Seřízení kol | ||||
| 2.4.1 | Sbíhavost kol řídící nápravy | Kontrola seřízení geometrie řízené nápravy se provádí pomocí přístroje na kontrolu geometrie řízené nápravy v souladu s metodikou. | ||
| 2.4.1.1 | Seřízení sbíhavosti (rozbíhavost) kol řízené nápravy přesahuje povolené tolerance. | B | ||
| 2.4.2 | Odklon kol řídící nápravy | Kontrola seřízení geometrie řízené nápravy se provádí pomocí přístroje na kontrolu geometrie řízené nápravy v souladu s metodikou. | ||
| 2.4.2.1 | Odklon kol řízené nápravy přesahuje povolené tolerance. | B | ||
| 2.4.3 | Diferenční úhly rejdů | Kontrola seřízení geometrie řízené nápravy se provádí pomocí přístroje na kontrolu geometrie řízené nápravy v souladu s metodikou. | ||
| 2.4.3.1 | Rozdíl diferenčních úhlů kol řízené nápravy přesahuje povolené tolerance. | B | ||
| 2.5 Točnice řízené nápravy přípojného vozidla | ||||
| 2.5 | Točnice řízené nápravy přípojného vozidla | Vizuální kontrola nebo použití speciálně upraveného detektoru vůle. | ||
| 2.5.1 | Poškozená nebo prasklá část. | B | C | |
| 2.5.2 | Nadměrná vůle. | B | C | |
| 2.5.3 | Vadné připevnění. | B | C | |
| 2.6 Elektrický posilovač řízení | ||||
| 2.6 | Elektrický posilovač řízení | Elektrický posilovač řízení (EPS) Vizuální kontrola a kontrola správnosti vztahu mezi úhlem natočení volantu a úhlem natočení kol při běžícím motoru a při zastaveném motoru | ||
| 2.6.1 | Kontrolka vadné funkce ukazuje poruchu systému. | B | ||
| 2.6.2 | Nesprávný vztah mezi úhlem natočení volantu a úhlem natočení kol. | B | C | |
| 2.6.3 | Posilovač nefunguje. | B | ||
3. VÝHLEDY
| Podskupina kontrolních úkonů | ||||
|---|---|---|---|---|
| Číslo položky | Položka | Metoda kontroly | ||
| Základní popis závady | Hodnocení závady | |||
| A | B | C | ||
| 3.1 Pole výhledu | ||||
| 3.1 | Pole výhledu | Vizuální kontrola ze sedadla řidiče. | ||
| 3.1.1 | V poli přímého výhledu řidiče směrem dopředu v úhlu 180° překážka, která významně narušuje jeho výhled dopředu či do stran nebo sledování zařízení pro nepřímý výhled. | A | B | |
| 3.1.2 | Clona proti slunci čelního okna chybí nebo je poškozená nebo neplní svoji funkci nebo neodpovídá požadavkům. | A | B | |
| 3.2 Stav zasklení | ||||
| 3.2 | Stav zasklení | Vizuální kontrola | ||
| 3.2.1 | Prasklé nebo poškrábané zasklení nebo některé zasklení chybí. | A | B | C |
| 3.2.2 | Celkový prostup světla přes zasklení neodpovídá požadavkům. | A | B | |
| 3.2.3 | Použitý zasklívací materiál nebo jeho montáž ve vozidle neodpovídá požadavkům. | A | B | |
| 3.2.4 | Úprava zasklení (např. zatmavění), označení úpravy nebo použitý materiál (např. automobilní nebo reklamní fólie) neodpovídá požadavkům nebo oprava zasklení neodpovídá požadavkům. | A | B | |
| 3.2.5 | Otvírání nebo zavírání okna vadné nebo okno nelze zajistit v otevřené nebo zavřené poloze. | A | B | |
| 3.2.6 | Čelní sklo nebo kryt motocyklu poškozený nebo jeho provedení nebo montáž neodpovídá požadavkům. | A | B | C |
| 3.3 Zařízení pro nepřímý výhled | ||||
| 3.3 | Zařízení pro nepřímý výhled | Vizuální kontrola | ||
| 3.3.1 | Vozidlo není vybaveno předepsaným počtem zařízení pro nepřímý výhled odpovídající třídy nebo velikosti. | A | B | |
| 3.3.2 | Uchycení zařízení pro nepřímý výhled uvolněné nebo nelze spolehlivě aretovat v seřízené poloze nebo uchycení neodpovídá požadavkům. | A | B | |
| 3.3.3 | Zařízení pro nepřímý výhled nezajišťuje předepsané pole výhledu nebo není funkční (kamera-monitor). | A | B | |
| 3.3.4 | Nepřípustné úpravy (např. nálepky) nebo poškození zařízení pro nepřímý výhled, při kterém není zajištěn předepsaný výhled nebo poškození, při kterém může dojít k poranění osob. | A | B | |
| 3.4 Stěrače skla | ||||
| 3.4 | Stěrače skla | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 3.4.1 | Stěrač nefunguje správně nebo není funkční. | A | B | |
| 3.4.2 | Stěrač je poškozený nebo neúplný nebo chybí. | A | B | |
| 3.4.3 | Uchycení stěrače vadné nebo neodpovídá požadavkům. | A | B | |
| 3.5 Ostřikovače skla | ||||
| 3.5 | Ostřikovače skla | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 3.5.1 | Ostřikovače nefungují správně nebo chybí. | A | B | |
| 3.6 Systém odmlžování a odmrazování čelního skla | ||||
| 3.6 | Systém odmlžování a odmrazování čelního skla | Vizuální kontrola a zkouška činnosti. | ||
| 3.6.1 | Systém odmlžování čelního skla, je-li instalován nebo vyžadován, nefunguje nebo nefunguje správně nebo je zjevně vadný. | A | B | |
| 3.6.2 | Systém odmrazování čelního skla, je-li instalován nebo vyžadován, nefunguje nebo nefunguje správně nebo je zjevně vadný. | A | B | |
| 3.6.3 | Systémem odmlžování nebo odmrazování se dostávají do prostoru pro cestující emise výfukových nebo jiných jedovatých plynů | B | C | |
4. SVÍTILNY, SVĚTLOMETY, ODRAZKY A ELEKTRICKÉ ZAŘÍZENÍ
| Podskupina kontrolních úkonů | ||||
|---|---|---|---|---|
| Číslo položky | Položka | Metoda kontroly | ||
| Základní popis závady | Hodnocení závady | |||
| A | B | C | ||
| 4.1 Světlomety | ||||
| 4.1.1 | Stav a funkce | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 4.1.1.1 | Zdroj světla nesvítí, je vadný nebo chybí. | A | B | |
| 4.1.1.2 | Světlomet nebo jeho optický systém poškozený nebo vadný. | A | B | |
| 4.1.1.3 | Světlomet není spolehlivě upevněn. | B | ||
| 4.1.2 | Seřízení | Kontrola seřízení potkávacích a dálkových světlometů se provede s použitím přístroje na kontrolu seřízení světlometu v souladu se stanovenou metodikou. | ||
| 4.1.2.1 | Seřízení světlometu neodpovídá předepsaným požadavkům | A | B | |
| 4.1.3 | Spínače | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 4.1.3.1 | Spínač pro potkávací nebo dálkové světlomety vadný. | B | ||
| 4.1.3.2 | Přepnutí z potkávacích světlometů na dálkové světlomety nebo naopak nefunguje nebo přepnutí neodpovídá požadavkům. | B | ||
| 4.1.3.3 | Povinná kontrolka zapnutí dálkového světlometu, nebo je-li vyžadováno, povinná kontrolka pro zapnutí potkávacího světlometu, chybí. | B | ||
| 4.1.4 | Splnění požadavků | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 4.1.4.1 | Počet, kategorie, umístění, barva nebo intenzita vyzařovaného světla, nebo geometrická viditelnost světlometů není v souladu s požadavky. | A | B | |
| 4.1.4.2 | Elektrické zapojení potkávacích nebo dálkových světlometů nebo jejich uvedení v činnost, není v souladu s požadavky. | A | B | |
| 4.1.4.3 | Jakákoliv úprava světlometu nebo zdroje světla, nebo jeho zaclonění. | A | B | |
| 4.1.4.4 | Ve světlometu použit jiný zdroj světla, který není slučitelný s udělenou homologací světlometu. | B | ||
| 4.1.4.5 | Použit nehomologovaný světlomet nebo světlomet pro levostranný provoz nebo je použit homologovaný světlomet určený pro jinou funkci osvětlení. | B | ||
| 4.1.5 | Korektory sklonu světlometů (jsou-li povinné) | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 4.1.5.1 | U vozidla, je-li vyžadována, chybí nebo není plně funkční automatická korekce sklonu světlometů. | B | ||
| 4.1.5.2 | Ručně ovládaná korekce sklonu světlometů ze sedadla řidiče chybí nebo není plně funkční. | B | ||
| 4.1.6 | Zařízení pro čištění světlometů (je-li povinné) | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 4.1.6.1 | U vozidla chybí nebo není funkční zařízení pro čištění světlometů. | A | B | |
| 4.2 Přední a zadní obrysové svítilny, boční obrysové svítilny a doplňkové obrysové svítilny | ||||
| 4.2.1 | Stav a funkce | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 4.2.1.1 | Zdroj světla je vadný nebo chybí nebo neodpovídá požadavkům. | A | B | |
| 4.2.1.2 | Svítilna nebo její optický systém poškozený. | A | B | |
| 4.2.1.3 | Svítilna není spolehlivě upevněna. | B | ||
| 4.2.2 | Spínač | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 4.2.2.1 | Spínač obrysových světel vadný. | B | ||
| 4.2.2.2 | Kontrolka zapnutí obrysových světel, je-li vyžadována, chybí. | B | ||
| 4.2.3 | Splnění požadavků | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 4.2.3.1 | Počet, kategorie, umístění, barva nebo intenzita vyzařovaného světla, nebo geometrická viditelnost obrysových svítilen, není v souladu s požadavky. | A | B | |
| 4.2.3.2 | Elektrické zapojení obrysových svítilen nebo jejich uvedení v činnost není v souladu s požadavky. | A | B | |
| 4.2.3.3 | Jakákoliv úprava obrysové svítilny nebo zdroje světla, nebo jeho zaclonění. | B | ||
| 4.2.3.4 | Pro obrysovou svítilnu použito nehomologované světelné zařízení nebo je použito homologované světelné zařízení určené pro jinou funkci osvětlení. | B | ||
| 4.3 Brzdové svítilny | ||||
| 4.3.1 | Stav a funkce | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 4.3.1.1 | Zdroj světla je vadný nebo chybí nebo neodpovídá požadavkům. | A | B | C |
| 4.3.1.2 | Svítilna nebo její optický systém poškozený. | A | B | |
| 4.3.1.3 | Svítilna není spolehlivě upevněna. | A | B | |
| 4.3.2 | Spínač | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 4.3.2.1 | Spínač brzdových světel nefunguje nebo není spolehlivý. | A | B | C |
| 4.3.2.2 | Narušená funkce ovládacího zařízení | B | ||
| 4.3.3 | Splnění požadavků | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 4.3.3.1 | Počet, kategorie, umístění, barva nebo intenzita vyzařovaného světla, nebo geometrická viditelnost brzdových svítilen, není v souladu s požadavky. | A | B | |
| 4.3.3.2 | Elektrické zapojení brzdových svítilen nebo jejich uvádění v činnost není v souladu s požadavky. | B | ||
| 4.3.3.3 | Jakákoliv úprava brzdové svítilny nebo zdroje světla. | B | ||
| 4.3.3.4 | Pro brzdovou svítilnu použito nehomologované světelné zařízení nebo je použito homologované světelné zařízení určené pro jinou funkci osvětlení. | B | ||
| 4.4 Směrové svítilny a výstražná signalizace | ||||
| 4.4.1 | Stav a funkce | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 4.4.1.1 | Zdroj světla je vadný nebo chybí nebo neodpovídá požadavkům. | A | B | C |
| 4.4.1.2 | Svítilna nebo její optický systém poškozený. | A | B | |
| 4.4.1.3 | Svítilna není spolehlivě upevněna. | A | B | |
| 4.4.2 | Spínače | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 4.4.2.1 | Spínač směrových světel nebo výstražné signalizace nefunguje nebo není spolehlivý nebo nefunguje v souladu s požadavky. | A | B | C |
| 4.4.2.2 | Povinná kontrolka zapnutí směrových světel nebo výstražné signalizace chybí. | B | ||
| 4.4.3 | Splnění požadavků | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 4.4.3.1 | Počet, kategorie, umístění, barva nebo intenzita vyzařovaného světla, nebo geometrická viditelnost směrových svítilen, není v souladu s požadavky. | A | B | |
| 4.4.3.2 | Jakákoliv úprava směrové svítilny nebo zdroje světla. | B | ||
| 4.4.3.3 | Pro směrovou svítilnu použito nehomologované světelné zařízení nebo je použito homologované nebo nehomologované světelné zařízení, určené pro jinou funkci osvětlení. | B | ||
| 4.4.4 | Frekvence přerušování světla | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 4.4.4.1 | Frekvence přerušování světla není v souladu s požadavky. | A | B | |
| 4.5 Přední mlhové světlomety a zadní mlhové svítilny | ||||
| 4.5.1 | Stav a funkce | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 4.5.1.1 | Zdroj světla je vadný nebo chybí nebo neodpovídá požadavkům. | A | B | |
| 4.5.1.2 | Světlomet nebo svítilna nebo jejich optický systém poškozený. | A | B | |
| 4.5.1.3 | Světlomet nebo svítilna nejsou spolehlivě upevněny. | A | B | |
| 4.5.2 | Seřízení | Kontrola seřízení světlometu se světlem do mlhy se provede s použitím přístroje na kontrolu seřízení světlometu v souladu se stanovenou metodikou. | ||
| 4.5.2.1 | Seřízení předního světlometu se světlem do mlhy neodpovídá předepsaným požadavkům. | A | B | |
| 4.5.3 | Spínače | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 4.5.3.1 | Spínač pro přední světlomety se světlem do mlhy nebo spínač pro zadní mlhovou svítilnu vadný. | A | B | |
| 4.5.3.2 | Povinná kontrolka zapnutí předních světlometů se světlem do mlhy nebo zapnutí zadní mlhové svítilny chybí. | B | ||
| 4.5.4 | Splnění požadavků | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 4.5.4.1 | Počet, kategorie, umístění, barva nebo intenzita vyzařovaného světla, nebo geometrická viditelnost zadní mlhové svítilny nebo předních světlometů se světlem do mlhy, není v souladu s požadavky. | A | B | |
| 4.5.4.2 | Elektrické zapojení zadní mlhové svítilny nebo předních světlometů se světlem do mlhy nebo jejich uvedení v činnost není v souladu s požadavky. | B | ||
| 4.5.4.3 | Jakákoliv úprava svítilny nebo světlometu nebo zdroje světla. | B | ||
| 4.5.4.4 | Pro zadní mlhovou svítilnu nebo přední světlomet se světlem do mlhy použito nehomologované světelné zařízení nebo je použito homologované světelné zařízení určené pro jinou funkci osvětlení. | B | ||
| 4.6 Zpětné světlomety | ||||
| 4.6.1 | Stav a funkce | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 4.6.1.1 | Zdroj světla je vadný nebo chybí nebo neodpovídá požadavkům. | A | B | |
| 4.6.1.2 | Světlomet nebo jeho optický systém poškozený. | A | B | |
| 4.6.1.3 | Světlomet není spolehlivě upevněn. | A | B | |
| 4.6.2 | Splnění požadavků | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 4.6.2.1 | Počet, kategorie, umístění, barva nebo intenzita vyzařovaného světla, nebo geometrická viditelnost zpětného světlometu, není v souladu s požadavky. | A | B | |
| 4.6.2.2 | Systém nefunguje v souladu s požadavky. | A | B | |
| 4.6.2.3 | Pro zpětný světlomet použito nehomologované světelné nebo je použito homologované světelné zařízení určené pro jinou funkci osvětlení. | A | B | |
| 4.6.2.4 | Jakákoliv úprava světlometu nebo zdroje světla. | B | ||
| 4.6.3 | Spínače | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 4.6.3.1 | Spínač nefunguje v souladu s požadavky. | A | B | |
| 4.7 Zařízení k osvětlení zadní tabulky registrační značky | ||||
| 4.7.1 | Stav a funkce | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 4.7.1.1 | Zařízení k osvětlení zadní tabulky registrační značky poškozené nebo chybí nebo zařízení vyzařuje bílé světlo směrem vzad. | A | B | |
| 4.7.1.2 | Zdroj světla je vadný nebo chybí nebo neodpovídá požadavkům. | A | B | |
| 4.7.1.3 | Svítilna není spolehlivě připevněná. | A | B | |
| 4.7.2 | Splnění požadavků | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 4.7.2.1 | Zařízení pro osvětlení zadní tabulky registrační značky neplní svoji funkci (osvětlení RZ) nebo vyzařovaná barva nebo elektrické zapojení neodpovídá požadavkům. | A | B | |
| 4.7.2.2 | Pro osvětlení zadní tabulky registrační značky použito nehomologované světelné zařízení nebo světelné zařízení určené pro jinou funkci osvětlení. | A | ||
| 4.8 Odrazky, nápadné značení a desky zadního značení | ||||
| 4.8.1 | Stav | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 4.8.1.1 | Zařízení využívající zpětný odraz vadné nebo poškozené. | A | B | |
| 4.8.1.2 | Zařízení využívající zpětný odraz není spolehlivě připevněno. | A | B | |
| 4.8.2 | Splnění požadavků | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 4.8.2.1 | Počet, kategorie, barva, umístění, úhly pro upevnění na vozidle nebo podmínky geometrické viditelnosti zařízení využívající zpětný odraz, nejsou v souladu s požadavky. | A | B | |
| 4.8.2.2 | Použito nehomologované zařízení, využívající zpětný odraz nebo použita odrazka jiné třídy. | B | ||
| 4.9 Povinné kontrolky zařízení pro osvětlení | ||||
| 4.9.1 | Stav a funkce | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 4.9.1.1 | Nefunkční, nesvítí. | A | B | |
| 4.9.2 | Splnění požadavků | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 4.9.2.1 | Není v souladu s požadavky | A | ||
| 4.10 Elektrické spojení tažného vozidla s přípojným vozidlem | ||||
| 4.10 | Elektrické spojení tažného vozidla s přípojným vozidlem | Vizuální kontrola a zkouška činnosti pomocí zařízení na kontrolu zapojení zásuvky tažného zařízení. | ||
| 4.10.1 | Zásuvka nebo zástrčka poškozená nebo vadná nebo neodpovídá požadavkům. | A | B | |
| 4.10.2 | Uchycení zásuvky vadné nebo nespolehlivé nebo vadné spojení zástrčky s elektrickým kabelem. | A | B | |
| 4.10.3 | Poškození propojovacího elektrického kabelu. | A | B | |
| 4.10.4 | Elektrické propojení tažného vozidla s přípojným vozidlem nefunguje správně nebo není spolehlivé nebo chybí nebo neodpovídá požadavkům. | B | C | |
| 4.11 Elektroinstalace | ||||
| 4.11 | Elektroinstalace | Vizuální kontrola, vozidlo se umístí nad montážní jámu nebo na zvedák, v některých případech včetně motorového prostoru | ||
| 4.11.1 | Elektrické kabely nespolehlivě připevněny k vozidlu nebo nevhodně vedeny. | A | B | C |
| 4.11.2 | Zhoršený stav elektroinstalace. | A | B | C |
| 4.11.3 | Izolace elektrického kabelu poškozená nebo ve zhoršeném stavu. | A | B | C |
| 4.11.4 | Neodborná změna nebo oprava elektroinstalace. | B | C | |
| 4.12 Jiná světelná zařízení a světelné systémy. | ||||
| 4.12.1 | Stav a funkce | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 4.12.1.1 | Zdroj světla nebo světlomet, svítilna nebo jejich optický systém poškozený nebo je vadný nebo zařízení využívající zpětný odraz nebo světelný systém je poškozen nebo není funkční. | A | B | |
| 4.12.1.2 | Funkce nebo uvedení do činnosti světlometu, svítilny nebo světelného systému nebo jejich elektrické zapojení není v souladu s požadavky. | A | B | |
| 4.12.1.3 | Světelné zařízení není spolehlivě připevněno. | A | B | |
| 4.12.2 | Splnění požadavků | Vizuální kontrola | ||
| 4.12.1.1 | Homologace, počet, barva nebo intenzita vyzařovaného světla, umístění nebo geometrická viditelnost světelných zařízení není v souladu s požadavky. | A | B | |
| 4.12.1.2 | Povinná kontrolka, je-li vyžadována u světelných zařízení nebo světelných systémů, chybí. | B | ||
| 4.12.1.3 | Jakákoliv úprava světelného zařízení nebo jeho zdroje světla nebo použití neschváleného zdroje světla. | A | B | |
| 4.13 Akumulátor | ||||
| 4.13 | Akumulátor | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 4.13.1 | Nespolehlivý. | A | B | |
| 4.13.2 | Akumulátor je poškozen nebo z akumulátoru vytéká elektrolyt. | A | B | |
| 4.13.3 | Odpojovač akumulátoru, je-li vyžadován, chybí nebo není spolehlivý nebo neodpovídá požadavkům. | B | ||
| 4.13.4 | Vadné pojistky (jsou-li požadovány) nebo neodborná oprava nebo změna pojistek. | B | ||
| 4.13.5 | Odvětrání akumulátoru chybí nebo je nedostatečné. | B | ||
| 4.13.6 | Akumulátor není uchycen nebo je nespolehlivě uchycen a jeho pohyb může způsobit zkrat. | A | B | C |
| 4.13.7 | Kabely k akumulátoru jsou uvolněné nebo vývody kabelů, je-li vyžadováno, nejsou chráněny proti zkratu | B | ||
5. NÁPRAVY, KOLA, PNEUMATIKY A ZAVĚŠENÍ NÁPRAV
| Podskupina kontrolních úkonů | ||||
|---|---|---|---|---|
| Číslo položky | Položka | Metoda kontroly | ||
| Základní popis závady | Hodnocení závady | |||
| A | B | C | ||
| 5.1 Nápravy | ||||
| 5.1.1 | Nápravy, vidlice | Vizuální kontrola, u zdvihatelné nápravy, je-li to možné, ověří se i funkce zvedání nápravy. Vozidlo se umístí nad montážní jámu nebo na zvedák a zařízením na kontrolu vůlí náprav se na každé kolo vyvine síla ve svislém nebo bočním směru a sleduje se míra pohyblivosti nápravnice vůči čepu nápravy. U motocyklu se kontroluje spojení přední a zadní vidlice s rámem při pojíždění a přibrzďování brzdami, případně přizdvihováním přední/zadní části motocyklu. | ||
| 5.1.1.1 | Prasklá nebo deformovaná nebo nadměrně zkorodovaná náprava, vidlice. | C | ||
| 5.1.1.2 | V uchycení nápravy nebo vidlice jsou vůle nebo některé spojovací prvky uchycení nápravy nebo vidlice jsou uvolněné nebo prasklé nebo chybí nebo uchycení nápravy je nespolehlivé. | A | B | C |
| 5.1.1.3 | Neodborná oprava nebo změna nápravy nebo vidlice. | B | C | |
| 5.1.1.4 | Ze zařízení pro zdvihání/spouštění nápravy nadměrně uniká médium nebo je zařízení popraskané nebo deformované nebo opotřebované nebo není funkční. | A | B | |
| 5.1.1.5 | Z nápravy uniká mazivo. | A | B | |
| 5.1.2 | Čepy nápravy | Vizuální kontrola, vozidlo se umístí nad montážní jámu nebo na zvedák. Zařízením na kontrolu vůlí náprav se na každé kolo vyvine síla ve svislém nebo bočním směru a sleduje se míra pohyblivosti nápravnice vůči čepu nápravy. | ||
| 5.1.2.1 | Čep nápravy s prasklinami. | C | ||
| 5.1.2.2 | Nadměrná radiální vůle rejdového čepu. | B | C | |
| 5.1.2.3 | Nadměrná axiální vůle rejdového čepu. | B | C | |
| 5.1.2.4 | Spojovací prvky uchycení čepu nápravy k nápravě jsou uvolněné nebo chybí nebo uchycení čepu nápravy k nápravě není spolehlivé nebo neodpovídá požadavkům. | B | C | |
| 5.1.2.5 | Viditelné zajištění čepu nápravy, je-li vyžadováno, chybí nebo není spolehlivé. | B | ||
| 5.1.3 | Uložení kol | Vizuální kontrola, vozidlo se umístí nad montážní jámu nebo na zvedák a použije se zařízením na kontrolu vůlí náprav. Pohybuje se kolem nebo se vyvíjí síla na každé kolo z boku a sleduje se míra pohyblivosti kola směrem nahoru vůči čepu nápravy. | ||
| 5.1.3.1 | Nadměrná vůle v ložisku kola. | B | C | |
| 5.1.3.2 | Ložisko kola obtížně pohyblivé, zadřené. | B | C | |
| 5.2 Kola a pneumatiky | ||||
| 5.2.1 | Upevnění kol | Vizuální kontrola. Zařízením ke kontrole vůlí kol (doporučuje se pro vozidla s maximální hmotností přesahující 3,5 t) se zkontroluje uchycení kol. | ||
| 5.2.1.1 | Jakákoli matice nebo šroub k upevnění kola je uvolněný nebo chybí, nebo je spoj poškozen tak, že zjevně nejde dotáhnout (stržený závit) nebo montáž kola neodpovídá požadavkům. | B | C | |
| 5.2.1.2 | Náboj kola opotřebený nebo poškozený nebo z náboje kola výrazně uniká mazivo. | B | C | |
| 5.2.1.3 | Ochranné zařízení kryjící matice kol, je-li vyžadováno, chybí nebo je poškozené tak, že neplní svoji funkci, nebo může způsobit zranění. | B | ||
| 5.2.2 | Disky / ráfky kola | Vizuální kontrola obou stran každého kola, vozidlo se umístí nad montážní jámu nebo na zvedák. Při zjevné deformaci kola se provede kontrola házivosti kola v souladu se stanovenou metodikou. | ||
| 5.2.2.1 | Jakákoli trhlina nebo vada sváru kola. | C | ||
| 5.2.2.2 | Ramínko ráfku nebo pojistný kruh pneumatiky není náležitě připevněný. | B | C | |
| 5.2.2.3 | Zdeformované nebo nadměrně zkorodované kolo nebo poškozený ráfek nebo některé otvory pro šrouby v disku kola jsou nadměrně zvětšeny. | B | C | |
| 5.2.2.4 | Velikost nebo typ kola není v souladu s požadavky a má vliv na bezpečnost silničního provozu. | B | ||
| 5.2.2.5 | U drátového kola zdeformovaný ráfek nebo uvolněné nebo nadměrně zkorodované nebo prasklé nebo chybějící dráty, nebo nadměrná házivost, či | A | B | C |
| snížená tuhost drátového kola. | ||||
| 5.2.2.6 | Nepovolené úpravy nebo změny na ráfku nebo disku kola. | C | ||
| 5.2.3 | Pneumatiky | Vizuální kontrola celé pneumatiky otočením kola nad zemí, vozidlo se umístí nad montážní jámu nebo na zvedák nebo se s vozidlem přejede nad montážní jámou dopředu a dozadu. Zároveň se provede kontrola tlaku všech pneumatik. | ||
| 5.2.3.1 | Označení schválení typu, rozměry, index nosnosti nebo kategorie rychlosti pneumatiky není v souladu s požadavky a má vliv na bezpečný provoz vozidla. | B | C | |
| 5.2.3.2 | Pneumatiky na vozidle různé konstrukce (radiální/diagonální). | B | ||
| 5.2.3.3 | Pneumatiky na téže nápravě různého typu. | B | ||
| 5.2.3.4 | Pneumatiky na téže nápravě nebo ve dvojité montáži jsou různé velikosti. | B | ||
| 5.2.3.5 | Jakékoli závažné poškození nebo proříznutí pneumatiky. | B | C | |
| 5.2.3.6 | Hloubka vzorku pneumatiky není v souladu s požadavky. | B | C | |
| 5.2.3.7 | Pneumatika dře o jiné části vozidla. | A | B | C |
| 5.2.3.8 | Pneumatiky s obnoveným drážkováním nejsou v souladu s požadavky. | B | C | |
| 5.2.3.9 | Systém monitorování tlaku v pneumatikách, je-li vyžadován, zjevně nefunguje správně, nebo nefunguje nebo chybí. | A | B | |
| 5.2.3.10 | Rezervní kolo, je-li vyžadováno, chybí nebo je vadné nebo neodpovídá požadavkům výrobce nebo nejsou splněny požadavky pro alternativní náhradu rezervního kola jinými prostředky. | B | ||
| 5.2.3.11 | Montáž obnovených pneumatik na vozidle není v souladu s požadavky. | A | B | |
| 5.3 Systém zavěšení náprav | ||||
| 5.3.1 | Systém mechanického odpružení a stabilizátor | Vizuální kontrola, vozidlo se umístí nad montážní jámu nebo na zvedák. Je možno použít zařízení ke kontrole vůlí kol. | ||
| 5.3.1.1 | V uchycení anebo spojení systému mechanického odpružení jsou nadměrné vůle nebo některé spojovací prvky jsou uvolněné nebo chybí nebo je uchycení, či spojení systému mechanického odpružení nespolehlivé nebo neodpovídá požadavkům. | A | B | C |
| 5.3.1.2 | Některá část systému mechanického odpružení je poškozená nebo nadměrně opotřebovaná nebo nadměrně zkorodovaná. | B | C | |
| 5.3.1.3 | Některá část systému mechanického odpružení je prasklá nebo chybí nebo systém mechanického odpružení není spolehlivý nebo nefunguje správně. | B | C | |
| 5.3.1.4 | V uchycení anebo spojení zařízení stabilizátoru jsou nadměrné vůle nebo některé spojovací prvky jsou uvolněné nebo chybí, nebo uchycení, či spojení součástí stabilizátoru není spolehlivé nebo neodpovídá požadavkům. | A | B | C |
| 5.3.1.5 | Některá část stabilizátoru je poškozená nebo nadměrně zkorodovaná a stabilizátor není spolehlivý nebo některá část stabilizátoru je prasklá a stabilizátor neplní svoji funkci. | B | C | |
| 5.3.1.6 | Neodborná oprava nebo změna v systému mechanického odpružení nebo stabilizátoru. | B | C | |
| 5.3.2 | Tlumiče pérování | Vizuální kontrola, vozidlo se umístí nad montážní jámu nebo na zvedák. | ||
| 5.3.2.1 | V uchycení tlumiče pérování jsou nadměrné vůle nebo některé spojovací prvky jsou uvolněné nebo jsou prasklé nebo chybí nebo uchycení tlumiče pérování neodpovídá požadavkům. | A | B | |
| 5.3.2.2 | Tlumič pérování je poškozený nebo netěsný nebo zjevně nefunguje nebo chybí. | A | B | |
| 5.3.2.1 | Zkouška účinnosti tlumení | Použije se zařízení na kontrolu účinnosti tlumiče pérování v souladu s metodikou a hodnotami předepsanými výrobcem. | ||
| 5.3.2.1.1 | Při zkoušce účinnosti tlumičů, výrazný rozdíl mezi levou a pravou stranou na nápravě. | B | ||
| 5.3.2.1.2 | Při zkoušce účinnosti tlumičů nejsou splněny požadované minimální hodnoty. | B | ||
| 5.3.3 | Systém nezávislého zavěšení kol | Vizuální kontrola, vozidlo se umístí nad montážní jámu nebo na zvedák. Je možno použít zařízení ke kontrole vůlí kol. | ||
| 5.3.3.1 | V uchycení systému nezávislého zavěšení kol jsou nadměrné vůle nebo některé spojovací prvky jsou uvolněné nebo chybí nebo je uchycení systému nezávislého zavěšení kol nespolehlivé nebo neodpovídá požadavkům. | B | C | |
| 5.3.3.2 | Poškozená, popraskaná nebo nadměrně zkorodovaná část systému nezávislého zavěšení kol. | A | B | C |
| 5.3.3.3 | Neodborná oprava nebo změna. | B | C | |
| 5.3.4 | Hnací hřídele kol | Vizuální kontrola, vozidlo se umístí nad montážní jámu nebo na zvedák. Je možno použít zařízení ke kontrole vůlí kol (doporučuje se pro vozidla s maximální hmotností přesahující 3,5 t). | ||
| 5.3.4.1 | Nadměrné opotřebení kloubového spojení hnacího hřídele kol (poloosy). | B | C | |
| 5.3.4.2 | Prachovka na hnacím hřídeli kola (poloose) chybí nebo je ve výrazně zhoršeném stavu. | A | B | |
| 5.3.5 | Pneumatické/hydropneumatické odpružení | Vizuální kontrola | ||
| 5.3.5.1 | Systém pneumatického / hydropneumatického odpružení není funkční. | B | C | |
| 5.3.5.2 | Některá část systému pneumatického / hydropneumatického odpružení je nadměrně opotřebovaná nebo poškozená (např. měchy, vlnovce) nebo nadměrně zkorodovaná nebo chybí. | A | B | C |
| 5.3.5.3 | Únik média ze systému. | B | ||
| 5.3.5.4 | Některé spojovací prvky v systému pneumatického / hydropneumatického odpružení jsou uvolněné nebo chybí nebo nejsou spolehlivé nebo uchycení neodpovídá požadavkům. | B | C | |
| 5.3.5.5 | Ovládací nebo snímací zařízení nastavení výšky vozidla není funkční nebo je zařízení poškozeno nebo chybně seřízeno a tento stav ovlivňuje bezpečný provoz vozidla. | B | C | |
| 5.3.5.6 | Neodborná oprava nebo změna v systému pneumatického / hydropneumatického odpružení. | B | C | |
6. PODVOZEK A ČÁSTI PŘIPEVNĚNÉ K PODVOZKU
| Podskupina kontrolních úkonů | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Číslo položky | Položka | Metoda kontroly | |||
| Základní popis závady | Hodnocení závady | ||||
| A | B | C | |||
| 6.1 Podvozek nebo rám a části k nim připojené | |||||
| 6.1.1 | Celkový stav | Vizuální kontrola, vozidlo se umístí nad montážní jámu nebo na zvedák | |||
| 6.1.1.1 | Praskliny nebo deformace jakékoliv části konstrukčního prvku rámu nebo pomocného rámu nebo jiné nosné konstrukce vozidla. | B | C | ||
| 6.1.1.2 | Některé spojovací prvky nebo výstužné desky rámu jsou uvolněné nebo prasklé nebo chybí nebo jsou nespolehlivé. | A | B | C | |
| 6.1.1.3 | Nadměrná koroze jakékoli části konstrukčního prvku samonosné karosérie nebo rámu nebo pomocného rámu vozidla, která má vliv na pevnost konstrukce vozidla. | A | B | C | |
| 6.1.1.4 | Neodborná úprava nebo oprava rámu nebo samonosné karosérie | B | |||
| 6.1.2 | Výfukový systém | Vizuální kontrola, vozidlo se umístí nad montážní jámu nebo na zvedák | |||
| 6.1.2.1 | Výfukový systém netěsný. | A | B | ||
| 6.1.2.2 | Některá část výfukového systému je nedostatečně uchycena nebo poškozena nebo chybí. | B | |||
| 6.1.2.3 | Výfukové plyny z motoru nebo z nezávislého topení se zjevně dostávají do kabiny nebo do prostoru pro cestující. | B | C | ||
| 6.1.2.4 | Změna nebo úprava části výfukového systému nebo použitý náhradní výfukový systém není v souladu s požadavky. | B | |||
| 6.1.3 | Palivová nádrž a potrubí (včetně palivové nádrže a potrubí pro vytápění) | Vizuální kontrola, vozidlo se umístí nad montážní jámu nebo na zvedák, v případě systémů LPG/CNG se použije zařízení pro detekci úniku plynu. | |||
| 6.1.3.1 | Nádrž je nadměrně poškozená nebo je netěsná nebo neodpovídá požadavkům. | B | C | ||
| 6.1.3.2 | Některé prvky systému uchycení nádrže ve vozidle jsou uvolněné nebo poškozené nebo prasklé nebo chybí nebo jsou nespolehlivé nebo montáž nádrže ve vozidle neodpovídá požadavků. | B | C | ||
| 6.1.3.3 | Víčko plnicího hrdla palivové nádrže chybí nebo je netěsné nebo neodpovídá požadavkům, nebo je-li vyžadováno, nelze víčko uzamknout. | B | C | ||
| 6.1.3.4 | Ventil palivové nádrže, pokud je požadován, nefunguje správně nebo chybí nebo neodpovídá požadavkům. | B | |||
| 6.1.3.5 | Palivové potrubí/hadice jsou poškozené nebo nadměrně zkorodované nebo netěsné nebo spojovací prvky palivového potrubí/hadic jsou poškozené nebo nadměrně zkorodované nebo nejsou spolehlivé nebo neodpovídají požadavkům. | A | B | C | |
| 6.1.3.6 | Uchycení palivového potrubí/hadic je uvolněné nebo je nespolehlivé nebo neodpovídá požadavkům nebo způsob montáže palivového potrubí/hadic ve vozidle neodpovídá požadavkům. | A | B | ||
| 6.1.3.7 | Nebezpečí požáru z důvodu hromadění paliva nebo maziva nebo jiného hořlavého materiálu v motorovém prostoru nebo palivové potrubí nebo nádrž je nedostatečně tepelně chráněna od výfukového systému. | B | C | ||
| 6.1.3.8 | Montáž systému pohonu na vodík nebo na LPG nebo na CNG do vozidla není v souladu s požadavky. | B | C | ||
| 6.1.3.9 | Montáž systému nezávislého vytápění na LPG/CNG ve vozidle není v souladu s požadavky. | B | C | ||
| 6.1.4 | Nárazníky, boční ochrana a zařízení ochrany proti podjetí zezadu | Vizuální kontrola | |||
| 6.1.4.1 | Zařízení ochrany proti podjetí zezadu nebo boční ochrany nebo nárazník, je-li vyžadován, chybí nebo systému neplní svůj účel nebo zjevně není v souladu s požadavky. | A | B | ||
| 6.1.4.2 | Chybí bezpečné zakončení (krytky) ostrých nebo náběžných hran nebo některá část systému je prasklá nebo nadměrně deformovaná nebo není úplná a může při kontaktu nebo letmém dotyku způsobit zranění. | B | C | ||
| 6.1.4.3 | Některé spojovací prvky systému ochrany proti podjetí zezadu nebo boční ochrany nebo nárazníku jsou uvolněné nebo chybí nebo uchycení systému na vozidle je uvolněné nebo není spolehlivé. | A | B | ||
| 6.1.5 | Nosič rezervního kola (je-li na vozidle) | Vizuální kontrola | |||
| 6.1.5.1 | Nosič rezervního kola poškozen nebo není úplný nebo neplní svoji funkci nebo nespolehlivé zajištění nosiče proti samovolnému sklopení náhradního kola. | A | B | C | |
| 6.1.5.2 | Nosič rezervního kola má praskliny nebo je nespolehlivý. | B | |||
| 6.1.5.3 | Rezervní kolo není k nosiči spolehlivě uchyceno a mohlo by spadnout nebo rezervní kolo není v zavazadlovém prostoru spolehlivě uchyceno a může se pohybovat. | B | C | ||
| 6.1.6 | Mechanické spojovací zařízení a tažné zařízení | Vizuální kontrola opotřebení a správné funkce, zejména z hlediska zajištění, s použitím měřidla v souladu se stanovenou metodikou | |||
| 6.1.6.1 | Montáž spojovacího zařízení není uvedena v dokumentaci vozidla nebo neodpovídá požadavkům nebo spojovací zařízení není schváleného typu. | B | |||
| 6.1.6.2 | Některá část spojovacího zařízení poškozená nebo deformovaná nebo prasklá. | B | C | ||
| 6.1.6.3 | Některá část spojovacího zařízení nadměrně opotřebovaná. | B | C | ||
| 6.1.6.4 | Uchycení spojovacího zařízení vadné nebo nespolehlivé nebo uchycení neodpovídá požadavkům. | B | C | ||
| 6.1.6.5 | Jakékoliv zajištění proti neúmyslnému rozpojení, je-li vyžadováno, chybí nebo je poškozeno nebo nefunguje správně nebo není spolehlivé. | B | |||
| 6.1.6.6 | Jakýkoliv indikátor pro indikaci uzavření spojovacího zařízení, je-li vyžadován, nefunguje správně. | B | |||
| 6.1.6.7 | Spojovací zařízení zakrývá registrační značku nebo předepsané osvětlení vozidla. | A | B | ||
| 6.1.6.8 | Neodborná oprava nebo změna spojovacího zařízení. | B | C | ||
| 6.1.7 | Převodové ústrojí | Vizuální kontrola | |||
| 6.1.7.1 | Spojení hřídelů zjevně uvolněné, šrouby na přírubě kloubových hřídelů uvolněny nebo chybí nebo viditelné zajištění šroubů, je-li vyžadováno, chybí nebo neplní svoji funkci. | B | C | ||
| 6.1.7.2 | Nadměrné vůle v uložení hřídele převodového ústrojí (ložiska). | B | C | ||
| 6.1.7.3 | Nadměrné opotřebení univerzálních kloubů (axiální a radiální vůle). | B | C | ||
| 6.1.7.4 | Zhoršený stav pružných těles u kloubů. | B | C | ||
| 6.1.7.5 | Hřídel poškozená nebo ohnutá. | B | |||
| 6.1.7.6 | Ložiskové pouzdro má praskliny nebo je poškozené nebo je nespolehlivé. | B | C | ||
| 6.1.7.7 | Prachovka chybí nebo je ve výrazně zhoršeném stavu. | A | B | ||
| 6.1.7.8 | Nepovolená úprava převodového ústrojí. | B | |||
| 6.1.7.9 | Chybí ochranný kryt řetězu/řemenice, je-li vyžadován. | B | |||
| 6.1.8 | Uchycení motorů | Vizuální kontrola, nemusí se provádět nad montážní jámou nebo na zvedáku | |||
| 6.1.8.1 | Uchycení motoru ve zhoršeném stavu, zjevně velmi poškozené, uvolněné nebo s prasklinami. | B | C | ||
| 6.1.9 | Výkon motoru | Vizuální kontrola, | |||
| 6.1.9.1 | Řídící jednotka nepovoleně upravena. | B | |||
| 6.1.9.2 | Nepovolená úprava motoru. | B | |||
| 6.1.9.3 | Nepovolené použití přídavných řídicích (korekčních) jednotek. | B | |||
| 6.2 Kabina, karoserie a nástavba | |||||
| 6.2.1 | Stav | Vizuální kontrola | |||
| 6.2.1.1 | Kabina nebo karoserie nebo nástavba poškozená nebo nadměrně zkorodovaná nebo není spolehlivá. | A | B | C | |
| 6.2.1.2 | Nebezpečné vnější díly, které by mohly způsobit zranění. | B | C | ||
| 6.2.1.3 | Ukotvení sloupku karoserie nebo kabiny poškozené. | B | C | ||
| 6.2.1.4 | Stav kabiny umožňuje pronikání výparů od motoru nebo výfukových plynů do kabiny řidiče nebo do prostoru pro cestující. | B | C | ||
| 6.2.1.5 | Neodborná oprava nebo změna kabiny nebo karosérie nebo nástavby. | B | C | ||
| 6.2.2 | Uchycení | Vizuální kontrola nad montážní jámou nebo na zvedáku | |||
| 6.2.2.1 | Uchycení kabiny nebo karosérie nebo nástavby k podvozku nebo rámu vozidla není zjevně v jeho podélné rovně nebo způsob uchycení (počet upevňovacích bodů nebo jejich provedení) zjevně neodpovídá požadavkům výrobce vozidla. | B | C | ||
| 6.2.2.2 | Některé spojovací prvky (šrouby, pružiny) uchycení kabiny nebo karoserie nebo nástavby k podvozku nebo rámu vozidla jsou uvolněné, nebo poškozené nebo chybí. | B | C | ||
| 6.2.2.3 | Upevňovací body (úchyty) nebo spojovací desky na rámu nebo karosérii nebo nástavbě jsou nadměrně zkorodované nebo zdeformované nebo prasklé. | B | C | ||
| 6.2.3 | Dveře a pojistky dveří / kapota, víko zavazadlového prostoru | Vizuální kontrola | |||
| 6.2.3.1 | Dveře nelze náležitě otevřít nebo zavřít. | B | |||
| 6.2.3.2 | Dveře nelze spolehlivě zajistit proti samovolnému otevírání. | B | C | ||
| 6.2.3.3 | Dveře, sloupek, systém dveřních závěsů, systém dveřních zámků nebo sloupek chybí, jsou uvolněné nebo ve zhoršeném stavu. | A | B | ||
| 6.2.3.4 | Neodborná oprava nebo změna (závěsy, kliky). | B | |||
| 6.2.3.5 | Kapotu / víko zavazadlového prostoru nelze spolehlivě otevřít nebo zavřít. | A | B | ||
| 6.2.3.6 | Přední kapota / přední víko zavazadlového prostoru, otvírané po směru jízdy, nelze spolehlivě zajistit proti samovolnému otevření nebo způsob zajištění kapoty / víka zavazadlového prostoru neodpovídá požadavkům. | C | |||
| 6.2.3.7 | Závěsy kapoty / víka zavazadlového prostoru ve zhoršeném stavu. | B | |||
| 6.2.4 | Podlaha | Vizuální kontrola nad montážní jámou nebo na zvedáku | |||
| 6.2.4.1 | Podlaha je ve velmi zhoršeném stavu nebo je nespolehlivá nebo děravá nebo neodpovídá požadavkům. | B | C | ||
| 6.2.5 | Sedadlo řidiče | Vizuální kontrola | |||
| 6.2.5.1 | Nosná konstrukce sedadla je poškozená nebo neúplná nebo neodpovídá požadavkům. | A | B | C | |
| 6.2.5.2 | Ukotvení sedadla uvolněné nebo nespolehlivé nebo způsob ukotvení neodpovídá požadavkům. | B | C | ||
| 6.2.5.3 | Výškové nebo úhlové nebo podélné seřízení sedadla nelze aretovat v požadované poloze nebo aretace polohy není spolehlivá. | B | C | ||
| 6.2.6 | Ostatní sedadla | Vizuální kontrola | |||
| 6.2.6.1 | Sedadlo poškozené nebo neúplné nebo nespolehlivé nebo neodpovídá požadavkům. | A | B | ||
| 6.2.6.2 | Počet kotevních úchytů (sedadel) ve vozidle nesouhlasí s údaji uvedenými v dokladech vozidla. | B | |||
| 6.2.6.3 | Některé sedadlo je uvolněné nebo ukotvení sedadla je nespolehlivé nebo způsob ukotvení sedadla ve vozidle neodpovídá požadavkům. | A | B | ||
| 6.2.7 | Ovladače | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | |||
| 6.2.7.1 | Ovladač nefunguje správně nebo je nespolehlivý či poškozený nebo je neodborně změněn tak, že může při ovládání vozidla způsobit zranění řidiče. | B | C | ||
| 6.2.8 | Stupátka, schůdky, přidržovací madla | Vizuální kontrola | |||
| 6.2.8.1 | Stupátko nebo schůdky nadměrně zkorodovány nebo poškozeny nebo chybí nebo stupátko nebo schůdky či přidržovací madla nejsou spolehlivá nebo neodpovídají požadavkům. | A | B | ||
| 6.2.8.2 | Stupátko nebo schůdky nebo přidržovací madla ve stavu, který by mohl při použití způsobit zranění. | B | |||
| 6.2.9 | Jiná vnitřní a vnější výbava vozidla, samostatné technické celky | Vizuální kontrola | |||
| 6.2.9.1 | Uchycení výbavy vozidla, je vadné nebo uvolněné nebo nespolehlivé nebo způsob její montáže na vozidlo neodpovídá požadavkům. | A | B | ||
| 6.2.9.2 | Uchycení samostatného technického celku (výměnná nástavba, pracovní stroj nesený) na vozidle je vadné nebo uvolněné nebo není spolehlivé nebo způsob montáže samostatného technického celku na vozidle není v souladu s požadavky. | A | B | C | |
| 6.2.9.3 | Výbava vozidla, jejíž technická způsobilost se schvaluje (autodoplňky), není schváleného typu (chybí povinné označení např. schvalovací značka ATEST 8SDXXXX). | A | B | ||
| 6.2.9.4 | Samostatný technický celek (výměnná nástavba, pracovní stroj nesený), dodatečně namontovaný na vozidlo, není schváleného typu (chybí výrobní štítek a výrobní číslo) nebo chybí technické osvědčení samostatného technického celku (výměnné nástavby nebo pracovního stroje neseného) nebo záznam o schválení přestavby v dokumentaci vozidla. | B | |||
| 6.2.9.5 | Na povrchu samostatného technického celku (pracovní stroj nesený) nebo výbavě vozidla jsou nebezpečné vnější díly, které mohou při nárazu nebo letmém dotyku způsobit zranění. | B | C | ||
| 6.2.9.6 | Zařízení pro uchycení kontejneru k vozidlu je poškozené nebo není funkční a kontejner nelze spolehlivě zajistit v přepravní poloze. | B | C | ||
| 6.2.9.7 | Hydraulické zařízení netěsné. | A | B | ||
| 6.2.10 | Kryty kol a systémy proti rozstřiku | Vizuální kontrola | |||
| 6.2.10.1 | Zařízení proti rozstřiku s pohlcováním energie nebo zástěrka je-li vyžadována, chybí nebo je poškozená tak, že neplní svoji funkci nebo jejich uchycení je uvolněné nebo není spolehlivé. | A | B | ||
| 6.2.10.2 | Kryt kola nebo blatník, je-li vyžadován, chybí nebo je nadměrně zkorodovaný nebo je poškozený tak, že neplní svoji funkci nebo jeho uchycení je uvolněné nebo není spolehlivé. | A | B | ||
| 6.2.10.3 | Nedostatečná vzdálenost krytu kola nebo blatníku od kola. (zimní řetězy) | A | B | ||
| 6.2.10.4 | Parametry krytu kola nebo jednotlivých prvků systému proti rozstřiku nejsou v souladu s požadavky. | A | B | ||
| 6.2.11 | Bočnice, čela valníkové karoserie nákladního prostoru u nákladních vozidel | Vizuální kontrola | |||
| 6.2.11.1 | Bočnice, čela valníkové karoserie nákladního prostoru ve zhoršeném stavu nebo nejsou těsné z hlediska sypkých materiálů nebo některý sloupek je nadměrně poškozený nebo popraskaný. | A | B | C | |
| 6.2.11.2 | Uchycení čela nebo sloupků je nadměrně uvolněné nebo není spolehlivé. | A | B | C | |
| 6.2.11.3 | Závěsy bočnic jsou nadměrně opotřebované nebo poškozené nebo jsou uvolněné nebo chybí. | A | B | C | |
| 6.2.11.4 | Některá část systému zavírání/otevírání nebo zajištění bočnic je nadměrně opotřebovaná nebo poškozená, nebo chybí nebo nedopovídá požadavkům nebo nelze bočnice spolehlivě uzavřít nebo zajistit. | A | B | C | |
| 6.2.11.5 | Neodborná oprava nebo změna. | A | B | ||
| 6.2.12 | Výsuvné opěry u přípojných vozidel | Vizuální kontrola | |||
| 6.2.12.1 | Opěra přípojného vozidla popraskaná, neúplná nebo deformovaná nebo není spolehlivá nebo mechanismus pro vysouvání opěry (nohy) je vadný. | A | B | ||
7. JINÉ VYBAVENÍ
| Podskupina kontrolních úkonů | ||||
|---|---|---|---|---|
| Číslo položky | Položka | Metoda kontroly | ||
| Základní popis závady | Hodnocení závady | |||
| A | B | C | ||
| 7.1 Bezpečnostní pásy / zádržné systémy | ||||
| 7.1.1 | Bezpečnost montáže bezpečnostních pásů a zádržných systémů | Vizuální kontrola | ||
| 7.1.1.1 | Bod ukotvení bezpečnostního pásu nadměrně zkorodovaný nebo poškozený tak, že není spolehlivý nebo bod ukotvení bezpečnostního pásu neodpovídá požadavkům nebo chybí. | B | ||
| 7.1.1.2 | Připevňovací kování bezpečnostních pásů je uvolněné. | B | ||
| 7.1.2 | Stav bezpečnostních pásů / spon / navíječů | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 7.1.2.1 | Bezpečnostní pás, je-li vyžadován, chybí. | B | ||
| 7.1.2.2 | Popruh bezpečnostního pásu poškozen nebo seřizovací zařízení pásu poškozeno nebo neodpovídá požadavkům. | A | B | |
| 7.1.2.3 | Typ bezpečnostního pásu nebo zádržného systému není namontován v souladu s požadavky. | A | B | |
| 7.1.2.4 | Spona bezpečnostního pásu poškozená nebo nelze náležitě zapnout nebo rozepnout nebo zapnutí spony není spolehlivé nebo spona neodpovídá požadavkům. | B | ||
| 7.1.2.5 | Navíječ bezpečnostního pásu poškozený nebo nefunguje správně nebo neblokuje. | B | ||
| 7.1.2.6 | Signalizace nezapnutí bezpečnostního pásu, je-li vyžadovaná, nefunguje. | A | ||
| 7.1.3 | Omezovač tahu bezpečnostních pásů | Vizuální kontrola | ||
| 7.1.3.1 | Omezovač bezpečnostních pasů, je-li vyžadován, zjevně chybí, nebo je nefunkční nebo není pro dané vozidlo vhodný. | B | ||
| 7.1.4 | Předepínací zařízení bezpečnostních pásů | Vizuální kontrola | ||
| 7.1.4.1 | Předepínací zařízení bezpečnostního pásu, je-li vyžadováno, zjevně chybí nebo je-li instalováno, není pro dané vozidlo vhodné. | B | ||
| 7.1.5 | Airbagy | Vizuální kontrola | ||
| 7.1.5.1 | Airbagy, jsou-li vyžadovány, zjevně chybí nebo jsou-li instalovány, nejsou pro dané vozidlo vhodné. | B | ||
| 7.1.5.2 | Airbag zjevně nefunguje (vystřelený) nebo kontrolka upozorňuje na nesprávnou funkci soupravy airbagu. | B | ||
| 7.1.5.3 | Vozidlo, vybavené airbagy pro cestující na předních sedadlech, je-li vyžadováno, není opatřeno výstražným štítkem o nebezpečí při používání dětských zádržných systémů orientovaných proti směru jízdy. | A | ||
| 7.1.6 | Doplňující zádržné systémy | Vizuální kontrola kontrolky vadné funkce. | ||
| 7.1.6.1 | Doplňující zádržný systém (např. ISOFIX) poškozený nebo neodpovídá požadavkům, nebezpečí poranění dítěte. | B | ||
| 7.1.6.2 | Způsob montáže doplňujícího zádržného systému ve vozidle neodpovídá požadavkům. | B | ||
| 7.2 Hasicí přístroj | ||||
| 7.2 | Hasicí přístroj | Vizuální kontrola | ||
| 7.2.1 | Hasicí přístroj, je-li vyžadován, chybí nebo není zjevně funkční (je již použitý). | B | ||
| 7.2.2 | Počet hasicích přístrojů, jejich hasící schopnost nebo způsob umístění ve vozidle není v souladu s požadavky. | A | B | |
| 7.2.3 | Překročena lhůta periodické prohlídky hasicího přístroje nebo periodická prohlídka přístroje chybí. | A | ||
| 7.2.4 | Automatický hasicí systém, je-li instalován nebo vyžadován, není zjevně funkční, nebo je již zjevně použitý nebo má překročenou lhůtu periodické prohlídky. | A | B | |
| 7.3 Zámky a ochranné zařízení bránící neoprávněnému použití vozidla. | ||||
| 7.3 | Zámky a ochranné zařízení bránící neoprávněnému použití vozidla. | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 7.3.1 | Zařízení bránící neoprávněnému použití vozidla, je-li vyžadováno, chybí nebo neodpovídá požadavkům. | A | B | |
| 7.3.2 | Vozidlo nelze uzamknout nebo zařízení bránící neoprávněnému použití vozidla může způsobit náhodné zablokování řízení nebo řídítek nebo zablokovat převodové ústrojí nebo zabrzdit brzdu. | B | C | |
| 7.4 Výstražný trojúhelník (je-li požadován) | ||||
| 7.4 | Výstražný trojúhelník | Vizuální kontrola | ||
| 7.4.1 | Výstražný trojúhelník chybí nebo je poškozený nebo neúplný. | A | B | |
| 7.4.2 | Výstražný trojúhelník neodpovídá požadavkům. | B | ||
| 7.5 Lékárnička (je-li požadována) | ||||
| 7.5 | Lékárnička | Vizuální kontrola | ||
| 7.5.1 | Lékárnička chybí, není úplná nebo není v souladu s požadavky. | A | B | |
| 7.6 Zakládací klíny ke kolu (jsou-li požadovány) | ||||
| 7.6 | Zakládací klíny ke kolu | Vizuální kontrola | ||
| 7.6.1 | Zakládací klíny ke kolu, jsou-li vyžadovány, nejsou v dobrém stavu nebo jejich počet nebo provedení neodpovídá požadavkům nebo chybí. | A | B | |
| 7.6.2 | Uložení zakládacích klínů na vozidle neodpovídá požadavkům nebo je nespolehlivé, možnost upadnutí. | B | ||
| 7.7 Zvukové výstražné zařízení | ||||
| 7.7 | Zvukové výstražné zařízení | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 7.7.1 | Zvukové výstražné zařízení nefunguje nebo chybí. | A | B | |
| 7.7.2 | Ovládání zvukového výstražného zařízení není spolehlivé. | A | ||
| 7.7.3 | Zvukové výstražné zařízení není v souladu s požadavky. | A | B | |
| 7.8 Rychloměr | ||||
| 7.8 | Rychloměr | Vizuální kontrola nebo zkouška činnosti při jízdní zkoušce pomocí elektronického zařízení. | ||
| 7.8.1 | Rychloměr, je-li vyžadován, chybí nebo není v souladu s požadavky. | A | B | |
| 7.8.2 | Rychloměr zjevně není funkční | A | B | |
| 7.8.3 | Stupnice není uvedena v km/h nebo ji nelze osvětlit. | A | B | |
| 7.9 Záznamové zařízení (tachograf), je-li osazeno/vyžadováno | ||||
| 7.9 | Záznamové zařízení (je-li osazeno/vyžadováno) | Vizuální kontrola | ||
| 7.9.1 | Záznamové zařízení, je-li vyžadováno, chybí nebo není v souladu s požadavky. | B | ||
| 7.9.2 | Záznamové zařízení nebo adaptér, poškozený nebo není plně funkční (tiskárna) nebo nefunguje. | B | ||
| 7.9.3 | Vadné nebo chybějící plomby. | B | ||
| 7.9.4 | Instalační štítek chybí nebo je porušený nebo nečitelný nebo je překročena lhůta pro periodickou prohlídku zařízení. | B | ||
| 7.9.5 | Jakékoliv očividné zásahy nebo manipulace se záznamovým zařízením / adaptérem. | B | ||
| 7.9.6 | Rozměr pneumatik uvedený v montážním štítku nesouhlasí s velikostí pneumatik hnané nápravy. | B | ||
| 7.10 Omezovač rychlosti, je-li osazen/vyžadován | ||||
| 7.10 | Omezovač rychlosti (je-li osazen/vyžadován) | Vizuální kontrola a zkouška činnosti, je-li toto vybavení použito | ||
| 7.10.1 | Omezovač rychlosti, je-li vyžadován, chybí nebo není v soudu s požadavky. | B | ||
| 7.10.2 | Omezovač rychlosti zjevně nefunkční (překročení rychlosti). | B | ||
| 7.10.3 | Nastavená rychlost vozidla neodpovídá požadavkům (je-li kontrolováno). | B | ||
| 7.10.4 | Vadné nebo chybějící plomby. | B | ||
| 7.10.5 | Štítek s vyznačenou nastavenou rychlostí chybí nebo je nečitelný. | A | ||
| 7.10.6 | Velikost pneumatik neodpovídá údajům pro kalibraci. | B | ||
| 7.11 Počítadlo ujetých kilometrů, je-li instalováno | ||||
| 7.11 | Počítadlo ujetých kilometrů, je-li instalováno | Vizuální kontrola | ||
| 7.11.1 | Zjevná manipulace s počtem ujetých kilometrů. | A | B | |
| 7.11.2 | Počítadlo ujeté vzdálenosti, zjevně nefunguje. | A | B | |
| 7.12 Systém elektronického řízení stability (ESC), je-li osazen nebo vyžadován | ||||
| 7.12 | Systém elektronického řízení stability (ESC), je-li osazen nebo vyžadován | Vizuální kontrola | ||
| 7.12.1 | Vozidlo, je-li vyžadováno, není vybaveno systémem elektronického řízení stability nebo systém není funkční. | B | ||
| 7.12.2 | Čidla rychlosti na kolech chybí nebo jsou poškozená. | B | ||
| 7.12.3 | Vedení poškozené. | B | ||
| 7.12.4 | Jiné části chybí nebo jsou poškozené | B | ||
| 7.12.5 | Spínač systému poškozený nebo nefunguje v souladu s požadavky. | B | ||
| 7.12.6 | Kontrolka vadné funkce systému elektronické kontroly stability ukazuje jakékoli selhání systému. | B | ||
| 7.13 | Označení některých údajů na vozidle | Vizuální kontrola | ||
| 7.13.1 | Vozidlo, je-li vyžadováno, není označeno předepsanými údaji nebo způsob označení neodpovídá požadavkům. | B | ||
| 7.13.2 | Nápisy nebo označení poškozené nebo nečitelné. | A | B | |
8. OBTĚŽOVÁNÍ OKOLÍ
| Podskupina kontrolních úkonů | ||||
|---|---|---|---|---|
| Číslo položky | Položka | Metoda kontroly | ||
| Základní popis závady | Hodnocení závady | |||
| A | B | C | ||
| 8.1 Hlučnost | ||||
| 8.1.1 | Systém tlumení hluku | Subjektivní hodnocení (pokud kontrolor usoudí, že je hlučnost nadprůměrná, může se uplatnit zkouška hluku statického vozidla s použitím hlukoměru) | ||
| 8.1.1.1 | Hlučnost přesahuje míru povolenou v požadavcích | B | ||
| 8.1.1.2 | Jakákoli část systému tlumení hluku uvolněná, mohla by spadnout, poškozená, nesprávně osazená, chybí nebo je zjevně upravena tak, že by to mohlo mít nežádoucí vliv na hlučnost. | B | C | |
| 8.2 Emise z výfuku | ||||
| 8.2.1 Emise zážehových motorů | ||||
| 8.2.1.1 | Zařízení k omezení emisí z výfuku | Vizuální kontrola | ||
| 8.2.1.1.1 | Zařízení k omezení emisí namontované výrobcem chybí, je změněno nebo je zjevně poškozené. | B | ||
| 8.2.1.1.2 | Netěsnost, která by měla vliv na měření emisí. | B | ||
| 8.2.1.2 | Plynné emise | Měření plynných emisí provádí stanice měření emise (SME) v souladu s § 1 a přílohou č. 1 této vyhlášky. | ||
| 8.2.2 Emise vznětových motorů | ||||
| 8.2.2.1 | Zařízení k omezení emisí z výfuku | Vizuální kontrola | ||
| 8.2.2.1.1 | Zařízení k omezení emisí namontované výrobcem chybí, je změněno nebo je zjevně poškozené. | B | ||
| 8.2.2.1.2 | Netěsnost, která by měla vliv na měření emisí | B | ||
| 8.2.2.2 | Opacita | Měření opacity provádí stanice měření emise (SME) v souladu s § 1 a přílohou č. 1 této vyhlášky. | ||
| 8.3 Elektromagnetické odrušení | ||||
| 8.3.1 | Vysokofrekvenční rušení | Vizuální prohlídka | ||
| 8.3.1.1 | Jakékoli z požadavků nejsou splněny. | A | ||
| 8.4 Ostatní položky týkající se životního prostředí | ||||
| 8.4.1 | Úniky kapalin | Vizuální kontrola | ||
| 8.4.1.1 | Jakýkoli nadměrný únik kapalin, který by mohl poškodit životní prostředí nebo představovat bezpečnostní riziko pro ostatní účastníky silničního provozu. | B | C | |
9. DALŠÍ PROHLÍDKY VOZIDEL K DOPRAVĚ OSOB KATEGORIE M2 A M3
• „Neodborná oprava nebo změna“ - zde znamená opravu nebo změnu, které sice mohou zajistit funkčnost, ale mají nepříznivý vliv na bezpečnost vozidla v silničním provozu nebo negativní vliv na životní prostředí.
Poznámky:
- „Identifikační údaj“ – zde znamená zejména identifikační číslo vozidla (VIN) a povinný štítek výrobce. Pro identifikaci vozidla je možné použít i další údaje přidělené vozidlu zpravidla výrobcem vozidla nebo registračním místem: číslo motoru, je-li jím vozidlo vybaveno a je-li uvedeno v dokladech k vozidlu, registrační značku, barvu a provedení vozidla nebo jiné podobné údaje, podle nichž lze určit jedinečnost vozidla.
• Podrobný popis závad se stupněm jejich hodnocení a instrukce a metodiky upravující způsob provádění technických prohlídek ve stanicích technické kontroly stanoví Ministerstvo dopravy podle § 88 odst. 2 zákona ve Věstníku dopravy.
- „Identifikace vozidla“ – zde znamená činnost, při níž stanice technické kontroly přezkoumává soulad identifikačních údajů s předloženou dokumentací k vozidlu, kterou je zejména osvědčení o registraci vozidla, technický průkaz, výpis technických údajů k vozidlu vydaný akreditovaným zástupcem nebo pověřenou zkušebnou, COC list nebo jiný na roveň postavený dokument. Soulad provedení identifikátorů na vozidle se porovnává se schválenou databází.
• „Homologované zařízení“ - zde znamená systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek homologovaný podle příslušného předpisu EHK nebo schválený podle příslušné směrnice nebo nařízení EHS/ES/EU.
• „Vizuální kontrola“ – zde znamená zejména prohlédnutí kontrolovaných položek a v případě potřeby také fyzické prověření jejich ovládání, posouzení hluku nebo užití jiného vhodného prostředku kontroly bez použití technických zařízení.
• „Požadavky“ - zde znamená požadavky na schválení vozidla k datu první registrace nebo prvního uvedení do provozu a také povinnosti dodatečného vybavení podle příslušných právních předpisů. Věta první také platí pro systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky vozidla.
| Podskupina kontrolních úkonů | ||||
|---|---|---|---|---|
| Číslo položky | Položka | Metoda kontroly | ||
| Základní popis závady | Hodnocení závady | |||
| A | B | C | ||
| 9.1 Dveře, únikové východy | ||||
| 9.1.1 | Provozní dveře a východy | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 9.1.1.1 | Vadná funkce. | B | ||
| 9.1.1.2 | Zhoršený stav | A | B | |
| 9.1.1.3 | Nouzové otevírání dveří je vadné. | B | ||
| 9.1.1.4 | Dálkové ovládání dveří je vadné nebo je vadná signalizace otevřených/zavřených dveří. | B | ||
| 9.1.1.5 | Dveře nebo systém otvírání a zavírání dveří není v souladu s požadavky. | A | B | |
| 9.1.2 | Únikové východy | Případná vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 9.1.2.1 | Vadná funkce. | B | ||
| 9.1.2.2 | Označení únikových východů nebo návod na jejich použití chybí nebo je nečitelný. | A | B | |
| 9.1.2.3 | Chybí kladívko k rozbití skla. | B | ||
| 9.1.2.4 | Únikové východy nejsou v souladu s požadavky. | A | B | |
| 9.2 Systém odmrazování a odmlžování čelního skla | ||||
| 9.2. | Systém odmrazování a odmlžování čelního skla | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 9.2.1 | Odmlžování čelního skla řidiče nefunguje nebo nefunguje správně. | A | B | |
| 9.2.2 | Systémem odmrazování a odmlžování se dostávají do prostoru pro řidiče nebo do prostoru pro cestující emise jedovatých či výfukových plynů. | B | C | |
| 9.2.3 | Odmrazování čelního skla nefunguje nebo nefunguje správně. | B | ||
| 9.3 Systém větrání a vytápění | ||||
| 9.3. | Systém větrání a vytápění | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 9.3.1 | Vadná funkce. | A | B | |
| 9.3.2 | Systémem větrání a vytápění se dostávají do prostoru pro řidiče nebo pro cestující emise jedovatých či výfukových plynů. | B | C | |
| 9.4 Sedadla | ||||
| 9.4.1 | Sedadla cestujících (včetně sedadel pro doprovázející pracovníky) | Vizuální kontrola | ||
| 9.4.1.1 | Vadný stav sedadla nebo sedadlo je nespolehlivé. | A | B | |
| 9.4.1.2 | Některé sedadlo je uvolněné nebo ukotvení sedadla není spolehlivé. | B | ||
| 9.4.1.3 | Systém seřízení nebo posouvání sedadla je vadný nebo nelze sedadlo aretovat spolehlivě v požadované poloze. | A | B | |
| 9.4.1.4 | Sedadla nejsou v souladu s požadavky. | A | B | |
| 9.4.2 | Prostor pro řidiče (další požadavky) | Vizuální kontrola | ||
| 9.4.2.1 | Sluneční clona nebo antireflexní ochrana proti oslnění vadná nebo | A | B | |
| neodpovídá požadavkům. | ||||
| 9.4.2.2 | Ochrana řidiče je nespolehlivá nebo není v souladu s požadavky | A | B | |
| 9.5 Vnitřní osvětlení a navigační zařízení. | ||||
| 9.5 | Vnitřní osvětlení a navigační zařízení | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 9.5.1 | Zařízení vadné nebo není v souladu s požadavky. | A | B | |
| 9.6 Uličky, plochy pro stojící cestující, přihrádky pro zavazadla | ||||
| 9.6 | Uličky, plochy pro stojící cestující, přihrádky pro zavazadla | Vizuální kontrola | ||
| 9.6.1 | Podlaha vadná nebo nespolehlivá. | B | C | |
| 9.6.2 | Vadné zábradlí nebo madla. | A | B | |
| 9.6.3 | Přihrádky pro zavazadla uvolněné nebo poškozené tak, že může dojít k vypadnutí zavazadel. | A | B | |
| 9.6.4 | Nejsou v souladu s požadavky. | A | B | |
| 9.7 Schody | ||||
| 9.7 | Schody | Případná vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 9.7.1 | Ve zhoršeném nebo poškozeném stavu | B | C | |
| 9.7.2 | Zasouvatelné schody nefungují správně. | A | B | |
| 9.7.3 | Nejsou v souladu s požadavky. | A | B | |
| 9.8 Systém komunikace s cestujícími | ||||
| 9.8 | Systém komunikace s cestujícími. | Případná vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 9.8.1 | Vadný systém nebo není v souladu s požadavky. | A | B | |
| 9.9 Nápisy a upozornění (piktogramy) | ||||
| 9.9 | Nápisy a upozornění (piktogramy) | Vizuální kontrola | ||
| 9.9.1 | Nápisy nebo piktogramy jsou poškozené nebo chybné nebo nečitelné nebo chybí. | A | B | |
| 9.9.2 | Nejsou v souladu s požadavky. | A | ||
| 9.10 Požadavky týkající se dopravy dětí. | ||||
| 9.10.1 | Dveře | Vizuální kontrola | ||
| 9.10.1.1 | Ochrana dveří není v souladu s požadavky, týkajícími se tohoto druhu dopravy. | A | B | |
| 9.10.2 | Signalizační a speciální vybavení | Vizuální kontrola | ||
| 9.10.2.1 | Signalizační nebo speciální vybavení chybí nebo není v souladu s požadavky. | A | B | |
| 9.11 Požadavky týkající se dopravy cestujících se sníženou pohyblivostí | ||||
| 9.11.1 | Dveře, rampy a zdviže | Vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 9.11.1.1 | Vadná funkce | A | B | |
| 9.11.1.2 | Zhoršený stav | A | B | |
| 9.11.1.3 | Vadné ovládání | A | B | |
| 9.11.1.4 | Výstražné zařízení vadné. | A | B | |
| 9.11.1.5 | Nejsou v souladu požadavky. | A | B | |
| 9.11.2 | Upevnění vozíků pro invalidy | Případná vizuální kontrola a zkouška činnosti | ||
| 9.11.2.1 | Vadná funkce | A | B | |
| 9.11.2.2 | Zhoršený stav | A | B | |
| 9.11.2.3 | Vadné ovládání | A | B | |
| 9.11.2.4 | Není v souladu s požadavky | A | B | |
| 9.11.3 | Signalizační a speciální vybavení | Vizuální kontrola | ||
| 9.11.3.1 | Dorozumívací zařízení nebo speciální vybavení chybí nebo není v souladu s požadavky. | A | B | |
| 9.12 Jiné speciální vybavení | ||||
| 9.12.1 | Zařízení pro přípravu jídla | Vizuální kontrola | ||
| 9.12.1.1 | Zařízení není v souladu s požadavky | A | B | |
| 9.12.1.2 | Zařízení je poškozené do takové míry, že by bylo jeho používání nebezpečné. | B | ||
| 9.12.2 | Sanitární zařízení | Vizuální kontrola | ||
| 9.12.2.1 | Zařízení není v souladu s požadavky | A | B | |
| 9.12.3 | Jiné zařízení (např. audiovizuální systémy) | Vizuální kontrola | ||
| 9.12.3.1 | Zařízení není v souladu s požadavky | A | B | |
• „Neodborná oprava nebo změna“ - zde znamená opravu nebo změnu, které sice mohou zajistit funkčnost, ale mají nepříznivý vliv na bezpečnost vozidla v silničním provozu nebo negativní vliv na životní prostředí.
Poznámky:
- „Identifikační údaj“ – zde znamená zejména identifikační číslo vozidla (VIN) a povinný štítek výrobce. Pro identifikaci vozidla je možné použít i další údaje přidělené vozidlu zpravidla výrobcem vozidla nebo registračním místem: číslo motoru, je-li jím vozidlo vybaveno a je-li uvedeno v dokladech k vozidlu, registrační značku, barvu a provedení vozidla nebo jiné podobné údaje, podle nichž lze určit jedinečnost vozidla.
• Podrobný popis závad se stupněm jejich hodnocení a instrukce a metodiky upravující způsob provádění technických prohlídek ve stanicích technické kontroly stanoví Ministerstvo dopravy podle § 88 odst. 2 zákona ve Věstníku dopravy.
- „Identifikace vozidla“ – zde znamená činnost, při níž stanice technické kontroly přezkoumává soulad identifikačních údajů s předloženou dokumentací k vozidlu, kterou je zejména osvědčení o registraci vozidla, technický průkaz, výpis technických údajů k vozidlu vydaný akreditovaným zástupcem nebo pověřenou zkušebnou, COC list nebo jiný na roveň postavený dokument. Soulad provedení identifikátorů na vozidle se porovnává se schválenou databází.
• „Homologované zařízení“ - zde znamená systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek homologovaný podle příslušného předpisu EHK nebo schválený podle příslušné směrnice nebo nařízení EHS/ES/EU.
• „Vizuální kontrola“ – zde znamená zejména prohlédnutí kontrolovaných položek a v případě potřeby také fyzické prověření jejich ovládání, posouzení hluku nebo užití jiného vhodného prostředku kontroly bez použití technických zařízení.
• „Požadavky“ - zde znamená požadavky na schválení vozidla k datu první registrace nebo prvního uvedení do provozu a také povinnosti dodatečného vybavení podle příslušných právních předpisů. Věta první také platí pro systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky vozidla.
k vyhlášce č. 302/2001 Sb.
Základní charakteristiky přístrojů a zařízení používaných k technickým prohlídkám vozidel
Přístroje a zařízení používané ve stanici technické kontroly (STK) musí umožňovat provádět měření dle metodik schválených pro provádění technických prohlídek. Konstrukční, manipulační a klimatotechnické provedení přístrojů musí odpovídat standardním podmínkám pro pracoviště STK. Jejich základní charakteristiky jsou následující:
Základní charakteristiky přístrojů a zařízení používaných k technickým prohlídkám vozidel
Přístroje a zařízení používané ve stanici technické kontroly (STK) musí umožňovat provádět měření dle metodik schválených pro provádění technických prohlídek. Konstrukční, manipulační a klimatotechnické provedení přístrojů musí odpovídat standardním podmínkám pro pracoviště STK. Jejich základní charakteristiky jsou následující:
Zařízení umožňuje měření tlaku vzduchu v pneumatikách, dohušťování a snižování tlaku vzduchu v nich.
1. Přístroj kontrolu tlaku vzduchu v pneumatikách s možností huštění (hustič pneumatik)
Pro osobní automobily musí mít rozsah měření tlaku alespoň 400 kPa, pro užitkové automobily nejméně 1 MPa. Vlastnosti měřícího přístroje na měření tlaku vzduchu, uvedeného do provozu po 17.8.2000, musí odpovídat vyhlášce..../2000 Sb. (ČSN EN ..........)
Hustič pneumatik musí být připojitelný na rozvod tlakového vzduchu se jmenovitým tlakem pro osobní automobily alespoň 0,6 MPa, pro užitkové automobily alespoň 1,0 MPa.
1. Přístroj kontrolu tlaku vzduchu v pneumatikách s možností huštění (hustič pneumatik)
Pro osobní automobily musí mít rozsah měření tlaku alespoň 400 kPa, pro užitkové automobily nejméně 1 MPa. Vlastnosti měřícího přístroje na měření tlaku vzduchu, uvedeného do provozu po 17.8.2000, musí odpovídat vyhlášce..../2000 Sb. (ČSN EN ..........)
Hustič pneumatik musí být připojitelný na rozvod tlakového vzduchu se jmenovitým tlakem pro osobní automobily alespoň 0,6 MPa, pro užitkové automobily alespoň 1,0 MPa.
Pro STK jsou používána zařízení ve dvou velikostních provedeních, pro osobní a pro užitkové automobily.
Zařízení je určeno k instalaci na pracovní jámu. Dotykové desky zařízení umožňují podélný nebo příčný pohyb, který je přenášen na kola kontrolované nápravy vozidla. Zařízení musí být vybaveno svítilnou k osvětlení kontrolovaného místa a ovládacími prvky pohybu dotykových desek.
2. Zařízení na kontrolu vůlí nápravy
Zařízení v součinnosti se zvedákem do pracovní jámy umožňuje vizuální kontrolu vůlí v zavěšení a uložení kol nápravy.
Zařízení je určeno k instalaci na pracovní jámu. Dotykové desky zařízení umožňují podélný nebo příčný pohyb, který je přenášen na kola kontrolované nápravy vozidla. Zařízení musí být vybaveno svítilnou k osvětlení kontrolovaného místa a ovládacími prvky pohybu dotykových desek.
2. Zařízení na kontrolu vůlí nápravy
Zařízení v součinnosti se zvedákem do pracovní jámy umožňuje vizuální kontrolu vůlí v zavěšení a uložení kol nápravy.
3. Přístroj na kontrolu geometrie řízené nápravy
Přístroj pracuje na mechanickém nebo mechanicko-optickém principu. Naměřené hodnoty se odečítají na úhloměrové stupnici nebo na displeji optoelektronické vyhodnocovací části přístroje.
Zařízení musí umožnit měření nejméně úhlu sbíhavosti kol, úhlu odklonu kol a úhlu rejdu.
Přístroj pracuje na mechanickém nebo mechanicko-optickém principu. Naměřené hodnoty se odečítají na úhloměrové stupnici nebo na displeji optoelektronické vyhodnocovací části přístroje.
Zařízení musí umožnit měření nejméně úhlu sbíhavosti kol, úhlu odklonu kol a úhlu rejdu.
Zařízení je určeno k měření radiální a axiální házivosti kol vozidla. Je délkový měřidlem umožňujícím svými doteky, přímým a úhlovým, snímat odchylky rovinnosti nebo kruhovitosti ráfku kola nebo jeho pneumatiky.
4. Zařízení na kontrolu házivosti kol
4. Zařízení na kontrolu házivosti kol
Přístroj na kontrolu seřízení světlometů (regloskop) je opticko-mechanické zařízení, pracující na principu přímé projekce obrazu světla vyzařovaného světlometem a umožňujícím kontrolu a seřízení světlometů motorových vozidel jejichž výška nad vozovkou je v rozmezí nejméně 200-1300 mm.
5. Přístroj na kontrolu seřízení světlometů
V STK se používá pouze provedení regloskopu vázané na pevnou pojezdovou dráhu a stání vozidla.
5. Přístroj na kontrolu seřízení světlometů
V STK se používá pouze provedení regloskopu vázané na pevnou pojezdovou dráhu a stání vozidla.
Válcová zkušebna brzd je zařízení, na kterém se ve stanicích technické kontroly provádějí kontroly brzdových soustav vozidel.
Ve STK se používají dva velikostní typy válcových zkušeben brzd, pro osobní a pro užitkové automobily.
Provedení válcových zkušeben brzd používaných ve stanici technické kontroly musí umožňovat:
6. Válcová zkušebna brzd
Ve STK se používají dva velikostní typy válcových zkušeben brzd, pro osobní a pro užitkové automobily.
Provedení válcových zkušeben brzd používaných ve stanici technické kontroly musí umožňovat:
6. Válcová zkušebna brzd
1. měření brzdných sil na obvodech kol jedné nápravy vozidla v závislosti na ovládací síle na pedál brzdy u kapalinových nebo smíšených brzdových soustav, u vzduchových brzdových soustav v závislosti na tlaku vzduchu v brzdové soustavě.
5. zřetelnou signalizací dosažení bloku kteréhokoliv z kol nápravy.
4. ruční dálkové ovládání všech hlavních funkcí z místa řidiče, zejména spouštění a vypínání pohonných jednotek, a to i jednotlivě,
3. provedení grafického zápisu závislosti brzdných sil na ovládací síle působící na pedál brzdy nebo na tlaku vzduchu, a to při brždění i odbrzďování,
2. indikaci měřených veličin takovým způsobem, aby měřené hodnoty mohly být sledovány z místa řidiče zkoušeného automobilu nebo jízdní soupravy,
Decelerometr je přenosný přístroj, který umožňuje za pomocí jízdní zkoušky vozidla nebo souprav vozidel kontrolovat účinek brzd. Slouží k měření brzdného zpomalení v závislosti na čase, při současném měření ovládací síly na pedál nebo tlaku vzduchu u vzduchových brzdových soustav.
7. Decelerometr
Zařízení musí umožnit grafický záznam měřených veličin a vyhodnocení plného brzdného zpomalení.
7. Decelerometr
Zařízení musí umožnit grafický záznam měřených veličin a vyhodnocení plného brzdného zpomalení.
8. Přístroj (detektor) na zjišťování přítomnosti uhlovodíkového plynu
Přenosný přístroj je určen k detekci místa úniku uhlovodíkového plynu z plynové soustavy vozidla. Jeho čidlo musí být schopno indikovat přítomnost plynu již při koncentraci nižší než 10 % dolní meze výbušnosti uhlovodíkového plynu.
Přenosný přístroj je určen k detekci místa úniku uhlovodíkového plynu z plynové soustavy vozidla. Jeho čidlo musí být schopno indikovat přítomnost plynu již při koncentraci nižší než 10 % dolní meze výbušnosti uhlovodíkového plynu.
Nosnost zvedáku musí být min. 1 250 kg pro osobní automobily a 8 000 kg pro užitkové automobily.
9. Zvedák do pracovní jámy
Konstrukce zvedáku musí umožňovat jeho zabudování do pracovní jámy a možnost pojezdu v podélném a příčném směru k ose pracovní jámy. Výhodný je strojní pohon zvedáku.
9. Zvedák do pracovní jámy
Konstrukce zvedáku musí umožňovat jeho zabudování do pracovní jámy a možnost pojezdu v podélném a příčném směru k ose pracovní jámy. Výhodný je strojní pohon zvedáku.
11. Kontrolní tlakoměr
Deformační tlakoměr (souprava tlakoměrů) slouží ke kontrole vzduchové soustavy vozidel s přetlakovými vzduchovými soustavami. Musí mít měřící rozsahu nejméně 1,0 MPa a třídu přesnosti alespoň 1,5.
Deformační tlakoměr (souprava tlakoměrů) slouží ke kontrole vzduchové soustavy vozidel s přetlakovými vzduchovými soustavami. Musí mít měřící rozsahu nejméně 1,0 MPa a třídu přesnosti alespoň 1,5.
10. Zařízení na kontrolu zapojení zásuvky tažného zařízení
Zařízení je pracovní pomůckou, umožňující kontrolu zapojení a funkce elektrické zásuvky motorového vozidla k napájení a ovládání světelných zařízení přípojného vozidla.
Zařízení musí být vybaveno autokontrolou vlastních signalizačních prvků (kontrolních svítilen).
Zařízení je pracovní pomůckou, umožňující kontrolu zapojení a funkce elektrické zásuvky motorového vozidla k napájení a ovládání světelných zařízení přípojného vozidla.
Zařízení musí být vybaveno autokontrolou vlastních signalizačních prvků (kontrolních svítilen).
14. Časoměrné zařízení
Časový rozsah měření je minimálně 30 minut, odečet času minimálně 0,1 sekundy, přesnost (+/-) 0,1 sekundy.
Časoměrné zařízení slouží k měření času při kontrole parametrů brzdového ústrojí vozidel. Časoměrným zařízením může být mechanické nebo elektronické zařízení, jehož ovládání je manuální a odečet naměřených hodnot vizuální (stopky).
Časový rozsah měření je minimálně 30 minut, odečet času minimálně 0,1 sekundy, přesnost (+/-) 0,1 sekundy.
Časoměrné zařízení slouží k měření času při kontrole parametrů brzdového ústrojí vozidel. Časoměrným zařízením může být mechanické nebo elektronické zařízení, jehož ovládání je manuální a odečet naměřených hodnot vizuální (stopky).
Zařízení pro měření prostupu světla slouží ke zjišťování míry propustnosti světla zasklením vozidel. Konstrukce přístroje musí umožnit měření na vozidle bez demontáže skel.
13. Zařízení na měření prostupu světla
Zařízení musí odpovídat požadavkům předpisu EHK č. 43, musí být vybaveno autokontrolou kalibrovaných hodnot. Elektrické napájení přístroje může být akumulátorové nezávislé na vnějším zdroji nebo vnějším zdrojem nebo kombinované.
13. Zařízení na měření prostupu světla
Zařízení musí odpovídat požadavkům předpisu EHK č. 43, musí být vybaveno autokontrolou kalibrovaných hodnot. Elektrické napájení přístroje může být akumulátorové nezávislé na vnějším zdroji nebo vnějším zdrojem nebo kombinované.
12. Zařízení na měření opotřebení spojovacích zařízení vozidel
Zařízení je kalibrační měřidlo, sloužící ke stanovení mezního opotřebení funkčních součástí spojovacích zařízení vozidel, přenášejících suvné síly mezi tažným vozidlem a přípojným vozidlem.
Zařízení je kalibrační měřidlo, sloužící ke stanovení mezního opotřebení funkčních součástí spojovacích zařízení vozidel, přenášejících suvné síly mezi tažným vozidlem a přípojným vozidlem.
Přístroj slouží k měření hloubky dezénu pneumatik. Zobrazení měřených hodnot je na digitálním displeji nebo analogové stupnici s aretací změřené hodnoty. Minimální rozsah měření je od 0 do 25 mm s rozlišením 0,02 mm.
15. Přístroj na měření hloubky dezénu pneumatik
15. Přístroj na měření hloubky dezénu pneumatik
k vyhlášce č. 302/2001 Sb.
METROLOGICKÝ ŘÁD
stanic technické kontroly
Stanice technické kontroly jsou specializovaná pracoviště, určená k provádění dozoru nad technickým stavem silničních motorových a jejich přípojných vozidel. Dozor je zajišťován formou kontrol, realizovaných za pomoci diagnostických měřících zařízení (dále jen „měřidlo“). Z výsledků měření jsou vyvozovány závěry o způsobilosti vozidel k dalšímu provozu. U měření tohoto charakteru je nezbytné zajišťovat jednotnost a správnost měření tak, aby chybným měřením nebyly poškozeny oprávněné zájmy provozovatelů vozidel. Jednotnost a správnost měření a měřidel je zabezpečována jednotnými technologickými postupy pro činnost stanic technické kontroly, jednotným systémem metrologického zajištění a školením pracovníků. Zásady metrologického zajištění sítě stanic technické kontroly přitom důsledně vycházejí ze zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb. a jeho prováděcích předpisů.
Návaznost měřidel v síti stanic technické kontroly zajišťují osoby pověřené ministerstvem.
PŘÍLOHY
METROLOGICKÝ ŘÁD
stanic technické kontroly
Stanice technické kontroly jsou specializovaná pracoviště, určená k provádění dozoru nad technickým stavem silničních motorových a jejich přípojných vozidel. Dozor je zajišťován formou kontrol, realizovaných za pomoci diagnostických měřících zařízení (dále jen „měřidlo“). Z výsledků měření jsou vyvozovány závěry o způsobilosti vozidel k dalšímu provozu. U měření tohoto charakteru je nezbytné zajišťovat jednotnost a správnost měření tak, aby chybným měřením nebyly poškozeny oprávněné zájmy provozovatelů vozidel. Jednotnost a správnost měření a měřidel je zabezpečována jednotnými technologickými postupy pro činnost stanic technické kontroly, jednotným systémem metrologického zajištění a školením pracovníků. Zásady metrologického zajištění sítě stanic technické kontroly přitom důsledně vycházejí ze zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb. a jeho prováděcích předpisů.
Návaznost měřidel v síti stanic technické kontroly zajišťují osoby pověřené ministerstvem.
PŘÍLOHY
1. Provozovatel stanice technické kontroly (STK)
a) zabezpečuje řádnou údržbu, opravy a obnovu měřidel,
b) vede metrologickou evidenci o měřidlech STK a provozní deníky měřidel,
c) odpovídá za jednotnost a správnost měření prováděných v STK,
d) odpovídá za řádné zaškolení kontrolních techniků na práci s měřidly,
e) odpovídá za včasné uplatnění požadavků na kalibraci (ověření) měřidel,
f) odpovídá za vytvoření podmínek k provedení kalibrace (ověření) měřidel STK, spočívající ve vyloučení provozu na lince a zajištění stálé teploty vzduchu na lince alespoň 15 °C.
2. Povinnosti pracovníků stanice technické kontroly
2.1 Kontrolní technik
d) dodržuje zásady tohoto řádu a na úseku metrologického zajištění plní úkoly, uložené mu vedoucím stanice technické kontroly.
b) zodpovídá za správné vyhodnocení výsledků měření, která provedl,
c) u měřidla, které má v materiální péči, zodpovídá za jeho údržbu a řádný technický stav; vede o něm předepsanou evidenci (provozní deník),
a) zodpovídá za správnost obsluhy měřidel, dodržování podmínek a postupů měření,
2.2 Vedoucí stanice technické kontroly
Pozn.: Pracovníci pověřené osoby provádějí pouze kalibraci (ověřování) měřidel. Údržbu a opravy měřidel zabezpečuje jejich provozovatel.
Pozn.: Pracovníci pověřené osoby provádějí pouze kalibraci (ověřování) měřidel. Údržbu a opravy měřidel zabezpečuje jejich provozovatel.
e) kontroluje vedení provozních deníků měřidel.
d) zodpovídá za provádění periodické provozní údržby a kontroly měřidel,
c) organizuje periodickou péči o měřidla STK, včetně vedení provozních deníků. Zodpovídá za technický stav měřidel STK,
b) vede metrologickou evidenci (soupis měřidel),
a) zodpovídá za dodržování metrologického pořádku v STK a za včasné předkládání požadavků na metrologickou kontrolu měřidel,
3. Metrologická evidence
STK vedou evidenci o měřidlech, kterou tvoří:
Provozní deníky měřidel slouží k vedení volnou formou průběžných záznamů o stavu měřidla, jeho kontrole, údržbě, poruchách a opravách.
Soupis měřidel je tabulkově uspořádaná samostatně vedená evidence pro každou kategorii měřidel. Obsahuje:
STK vedou evidenci o měřidlech, kterou tvoří:
Provozní deníky měřidel slouží k vedení volnou formou průběžných záznamů o stavu měřidla, jeho kontrole, údržbě, poruchách a opravách.
Soupis měřidel je tabulkově uspořádaná samostatně vedená evidence pro každou kategorii měřidel. Obsahuje:
a) soupis měřidel,
b) provozní deníky měřidel.
e) lhůtu kontroly (ověření, kalibrace),
g) další plánovaný termín kontroly (měsíc a rok).
d) evidenční číslo,
c) výrobní číslo, pokud je na měřidle uvedeno,
f) skutečný termín provedení kontroly (měsíc, rok),
4. Pověřená osoba
a) zpracovává metrologické postupy kalibrace (ověřování) měřidel určených ke kalibraci (ověřování) tímto metrologickým řádem. Postupy předkládá ministerstvu k odsouhlasení,
b) zabezpečuje výkon metrologických služeb pro STK. Kalibraci (ověřování) měřidel provádí technologiemi, stanovenými metrologickými postupy, přímo v jednotlivých STK,
c) zabezpečuje metrologickou návaznost etalonů, které používá při kalibraci (ověřování) měřidel STK,
e) vystavuje STK osvědčení o tom, zda měřidla STK plní (neplní) metrologické požadavky na měřidla STK a způsobilá měřidla označuje kalibrační (ověřovací) značkou. Nezpůsobilá měřidla pak štítkem, upozorňujícím na nesprávnost měřidla. Osvědčení se vztahuje na skupinu měřidel technologického vybavení STK. Na jednotlivé měřidlo mohou pracovníci pověřené osoby vystavit kalibrační (ověřovací) list nebo osvědčení,
f) přístupné seřizovací prvky měřidel, jejichž neodbornou manipulací by mohlo dojít ke změně metrologických vlastností měřidla zajišťuje přelepkou nebo plombou,
g) pracovníci pověřené osoby kontrolují dodržování metrologického pořádku ve stanici technické kontroly, vedení příslušné evidence a provádění řádné údržby měřidel. O zásadních nedostatcích informuje ministerstvo nebo příslušný krajský úřad.
d) vede a uchovává záznamy o kalibrovaných (ověřovaných měřidlech), včetně zjištěných hodnot,
5. Poruchy, opravy, následná kalibrace (ověření)
Stanice technické kontroly nesmí používat měřidlo s poruchou, která může ovlivnit správnost měření. Vzniklou poruchu musí urychleně odstranit nebo dát odstranit odborným opravcem.
Opravce po provedené opravě zajistí kalibraci nebo ověření měřidla a vystaví příslušný doklad (kalibrační nebo ověřovací list) nebo přístroj opatří kalibrační (ověřovací) značkou. Doklad vystavený opravcem nahrazuje doklad vystavený pověřenou osobou do doby následné periodické kontroly měřidel. Provedl-li opravce opravu měřidla bez následné kalibrace (ověření), stanice technické kontroly si vyžádá následnou kalibraci (ověření) u pověřené osoby.
Stanice technické kontroly nesmí používat měřidlo s poruchou, která může ovlivnit správnost měření. Vzniklou poruchu musí urychleně odstranit nebo dát odstranit odborným opravcem.
Opravce po provedené opravě zajistí kalibraci nebo ověření měřidla a vystaví příslušný doklad (kalibrační nebo ověřovací list) nebo přístroj opatří kalibrační (ověřovací) značkou. Doklad vystavený opravcem nahrazuje doklad vystavený pověřenou osobou do doby následné periodické kontroly měřidel. Provedl-li opravce opravu měřidla bez následné kalibrace (ověření), stanice technické kontroly si vyžádá následnou kalibraci (ověření) u pověřené osoby.
A. Přehled měřidel stanice technické kontroly, jejich kategorizace a lhůty kalibrace (ověření)
B. Osvědčení o kalibraci (ověření) měřidel
C. Vzor provozního deníku měřidla
D. Provádění provozní údržby a kontroly měřidel stanice technické kontroly a požadavky na přesnost měřidel
k metrologickému řádu STK
Přehled měřidel stanice technické kontroly, jejich kategorizace a lhůty kalibrace (ověření)
*) PM - pracovní měřidlo nestanovené (pracovní měřidlo)
**) hustiče pneumatik uvedené do provozu po 17.8.2000
SM - pracovní měřidlo stanovené (stanovené měřidlo)
Přehled měřidel stanice technické kontroly, jejich kategorizace a lhůty kalibrace (ověření)
| Poř. č. | Název měřidla | Kategorie měřidla *) | Lhůta kalibrace ověření), /měsíce/ |
|---|---|---|---|
| 1 | Tlakoměr deformační | PM | 6 |
| 2 | Hustič pneumatik | PM (SM**) | 6 |
| 3 | Válcová zkušebna brzd | PM | 6 |
| 4 | Zařízení na kontrolu geometrie řízení | PM | 6 |
| 5 | Přístroj na kontrolu seřízení světlometů | PM | 6 |
| 6 | Indikátor házivosti kol | PM | 12 |
| 7 | Decelerometr | PM | 6 |
| 8 | Detektor uhlovodíkových plynů | PM | 12 |
| 9 | Zařízení na měření opotřebení spojovacích zařízení vozidel | PM | 6 |
| 10 | Zařízení na měření prostupu světla | PM | 6 |
| 11 | Časoměrné zařízení | PM | 12 |
| 12 | Přístroj na měření hloubky dezénu pneumatik | PM | 6 |
*) PM - pracovní měřidlo nestanovené (pracovní měřidlo)
**) hustiče pneumatik uvedené do provozu po 17.8.2000
SM - pracovní měřidlo stanovené (stanovené měřidlo)
metrologického řádu STK
metrologického řádu STK
k metrologickému řádu STK
Provádění provozní údržby a kontroly měřidel stanice technické kontroly, požadavky na přesnost měřidel
Údržba měřidel používaných ve stanici technické kontroly se provádí podle pokynů výrobců těchto měřidel, uváděných v návodech na obsluhu. V této příloze jsou popisovány pouze specifické požadavky, zejména požadavky na kontrolu funkce a správnosti měřidel, které je nutno zabezpečit vzhledem k charakteru a četnosti použití těchto měřidel ve stanici technické kontroly.
O údržbě, provozní kontrole přesnosti a opravách měřidla se provádí zápis do deníku měřidla. Údržbu, kontrolu měřidla a zápis do deníku provádí pověřený pracovník stanice technické kontroly. Provádění stanoveného rozsahu prací a vedení deníku kontroluje vedoucí stanice technické kontroly.
Pokud interval údržby nebo kontroly měřidla je kratší než 1 týden, záznam do deníku se provádí souhrnně jednou za týden.
Provádění provozní údržby a kontroly měřidel stanice technické kontroly, požadavky na přesnost měřidel
Údržba měřidel používaných ve stanici technické kontroly se provádí podle pokynů výrobců těchto měřidel, uváděných v návodech na obsluhu. V této příloze jsou popisovány pouze specifické požadavky, zejména požadavky na kontrolu funkce a správnosti měřidel, které je nutno zabezpečit vzhledem k charakteru a četnosti použití těchto měřidel ve stanici technické kontroly.
O údržbě, provozní kontrole přesnosti a opravách měřidla se provádí zápis do deníku měřidla. Údržbu, kontrolu měřidla a zápis do deníku provádí pověřený pracovník stanice technické kontroly. Provádění stanoveného rozsahu prací a vedení deníku kontroluje vedoucí stanice technické kontroly.
Pokud interval údržby nebo kontroly měřidla je kratší než 1 týden, záznam do deníku se provádí souhrnně jednou za týden.
1. Zařízení na kontrolu tlaku a huštění pneumatik
1.2 Hustič pneumatik
a) Správná funkce hustiče se kontroluje subjektivně před zahájením denního provozu.
Pozn.: U zařízení Pneumax nesmí sloupec kapaliny po zapojení na stálý tlak vzduchu stoupat. Musí indikovat stálou hodnotu tlaku.
Pozn.: U zařízení Pneumax nesmí sloupec kapaliny po zapojení na stálý tlak vzduchu stoupat. Musí indikovat stálou hodnotu tlaku.
b) Kontrola správnosti se provádí pouze v případě pochybnosti o správnosti změřeného údaje. Provádí se zapojením zařízení na vhodný (co do rozsahu) deformační tlakoměr o známé přesnosti.
Pro hustiče pneu uvedené do provozu po 17.8.2000 v rozsahu teplot 15 až 25 °C
Pro hustiče pneu uvedené do provozu před 17.8.2000
c) Dovolená chyba měření tlaku Δp pro jmenovité hodnoty tlaku p je:
3. Mechanické zařízení na měření geometrie řízení
a) Kontrola funkce a vizuální kontrola mechanického stavu zařízení se provádí denně, před zahájením provozu.
c) Požadovaná přesnost měření úhlů je 15 úhlových minut.
Při nastavení nuly na úhloměrné stupnici stojanu ustavíme doteky obou stojanů ve vodorovné poloze, co nejblíže ke konci vodících tyčí. Spojnice doteků by měla být rovnoběžná s naváděcí čárou pro vozidlo.
Pomocí kontrolní tyče zkontrolujeme vzdálenost (rozchod) mezi příslušnými doteky obou stojanů. Rozdíl hodnot naměřených mezi doteky nesmí přesáhnout 1 mm (vůle mezi tyčkou a dotekem).
b) Provozní kontrola správnosti se provádí minimálně jednou týdně. Provádí se tímto způsobem:
Nejsou-li splněny uvedené podmínky, seřídíme stojan dle návodu výrobce.
Nastavíme nulu na úhloměrné stupnici stojanu. Měřící doteky ustavíme do svislé roviny (jako při měření odklonu kola) a zkontrolujeme, zda leží v rovině kolmé k rovině stání vozidla (úhloměrem, olovnicí). Doteky otočíme o 180 ° a měření opakujeme. Při správném nastavení přístroje musí měřící doteky ležet v obou polohách v jedné rovině, kolmé k rovině stání vozidla a na ukazateli musí být nula. Největší dovolená odchylka je 15 úhlových minut. Stejným způsobem zkontrolujeme druhý stojan.
Pomocí kontrolní tyče zkontrolujeme vzdálenost (rozchod) mezi příslušnými doteky obou stojanů. Rozdíl hodnot naměřených mezi doteky nesmí přesáhnout 1 mm (vůle mezi tyčkou a dotekem).
b) Provozní kontrola správnosti se provádí minimálně jednou týdně. Provádí se tímto způsobem:
Nejsou-li splněny uvedené podmínky, seřídíme stojan dle návodu výrobce.
Nastavíme nulu na úhloměrné stupnici stojanu. Měřící doteky ustavíme do svislé roviny (jako při měření odklonu kola) a zkontrolujeme, zda leží v rovině kolmé k rovině stání vozidla (úhloměrem, olovnicí). Doteky otočíme o 180 ° a měření opakujeme. Při správném nastavení přístroje musí měřící doteky ležet v obou polohách v jedné rovině, kolmé k rovině stání vozidla a na ukazateli musí být nula. Největší dovolená odchylka je 15 úhlových minut. Stejným způsobem zkontrolujeme druhý stojan.
4. Válcová zkušebna brzd
a) Zvláštní provozní kontrola funkce zkušebny se neprovádí.
c) Požadovaná přesnost měření:
c3) Tlaku
± 25 kPa v rozsahu 0 - 1000 kPa
± 25 kPa v rozsahu 0 - 1000 kPa
c1) Brzdných sil
- větší z chyb ± 3 % z konečné hodnoty rozsahu nebo ± 10 % z měřené hodnoty.
- rozdíl indikací pro pravou a levou stranu nesmí přesáhnout větší z chyb ± 1,5 % z konečné hodnoty rozsahu nebo ± 5 % z měřené hodnoty. Pro samotný měřící řetězec zkušebny platí chyby poloviční, tj. ± 0.75 % a ± 2,5 %.
Pro samotný měřící řetězec válcové zkušebny brzd (měření pomocí přípravku) platí chyby poloviční, tj. 1,5 % a 5 %
- větší z chyb ± 3 % z konečné hodnoty rozsahu nebo ± 10 % z měřené hodnoty.
- rozdíl indikací pro pravou a levou stranu nesmí přesáhnout větší z chyb ± 1,5 % z konečné hodnoty rozsahu nebo ± 5 % z měřené hodnoty. Pro samotný měřící řetězec zkušebny platí chyby poloviční, tj. ± 0.75 % a ± 2,5 %.
Pro samotný měřící řetězec válcové zkušebny brzd (měření pomocí přípravku) platí chyby poloviční, tj. 1,5 % a 5 %
c2) Ovládací síly
± 35 N v z rozsahu 0 - 700 N
± 35 N v z rozsahu 0 - 700 N
b) Kontrola správnosti měření brzdných a ovládací síly a tlaku se provádí jedenkrát za 3 měsíce. Kontrola brzdných sil se provádí pomocí přípravků (rameno a závaží), patřících k příslušenství válcové zkušebny brzd. Postupuje se podle návodu výrobce válcové zkušebny brzd.
Kontrola pedometru se provádí podle návodu výrobce, minimálně ve dvou bodech rozsahu (jeden z nich může být nula) zatěžováním závažími, případně pomocí přípravku a závaží. Kontrola měření tlaku se provádí připojením na zdroj o známém tlaku vzduchu.
Kontrola pedometru se provádí podle návodu výrobce, minimálně ve dvou bodech rozsahu (jeden z nich může být nula) zatěžováním závažími, případně pomocí přípravku a závaží. Kontrola měření tlaku se provádí připojením na zdroj o známém tlaku vzduchu.
5. Indikátor házivosti kol
a) Jednou za týden se provede kontrola pohyblivosti jednotlivých částí měřidla, činnosti aretace a kontrola funkce.
c) Přípustná chyba v celém měřícím rozsahu je ± 0,25 mm.
Pozn.: Provozní kontrolu lze provést vkládáním podložek o známé tloušťce mezi měřící dotek a pevnou podložku (např. stěnu) nebo pomocí číselníkového úchylkoměru, mikrometrického šroubu, případně posuvného měřidla.
b) Kontrola správnosti se provádí pouze v případech pochybnosti o správnosti měřených hodnot.
b) Kontrola správnosti se provádí pouze v případech pochybnosti o správnosti měřených hodnot.
6. Decelerometr
Kontrola se provádí pomocí kalibračního přípravku, dodávaného výrobcem decelerometru. Přitom se postupuje podle návodu výrobce.
- kontrola přesnosti pedometru. Provádí se stejně jako u válcových zkušeben brzd (bod 4).
- statická kontrola přesnosti přístrojem indikovaných hodnot brzdného zpomalení.
a) Nejméně jednou měsíčně se provede:
Kontrola tlakoměru se neprovádí. Provádí ji metrologická služba ve stanovených lhůtách. Orientačně ji lze provést připojením na zdroj o známém tlaku vzduchu.
- kontrola přesnosti pedometru. Provádí se stejně jako u válcových zkušeben brzd (bod 4).
- statická kontrola přesnosti přístrojem indikovaných hodnot brzdného zpomalení.
a) Nejméně jednou měsíčně se provede:
Kontrola tlakoměru se neprovádí. Provádí ji metrologická služba ve stanovených lhůtách. Orientačně ji lze provést připojením na zdroj o známém tlaku vzduchu.
Požadovaná přesnost měření:
b) Údržba a kontrola dalších funkcí přístroje se provádí podle návodu výrobce.
- pedometru: ± 35 N,
- brzdného zpomalení: ± 3 % z hodnoty rozsahu,
- tlaku: ± 25 kPa.
b) Údržba a kontrola dalších funkcí přístroje se provádí podle návodu výrobce.
- pedometru: ± 35 N,
- brzdného zpomalení: ± 3 % z hodnoty rozsahu,
- tlaku: ± 25 kPa.
7. Detektor uhlovodíkových plynů
Jednou měsíčně se zkontroluje stav nabití zdroje a funkce detektoru pomocí vhodného zdroje uhlovodíkového plynu (např. plynu ze zapalovače).
Jednou měsíčně se zkontroluje stav nabití zdroje a funkce detektoru pomocí vhodného zdroje uhlovodíkového plynu (např. plynu ze zapalovače).
8. Zařízení na měření opotřebení spojovacích zařízení vozidel
a) Samostatná kontrola funkce se neprovádí.
c) Požadovaná přesnost kalibračních měrek je (+/-) 0,05 mm.
b) Kontrola přesnosti se provádí pouze v případech odůvodněné pochybnosti o správnosti kontrolního měření, zejména při zjevném poškození kalibračních měrek.
9. Zařízení na měření prostupu světla
a) Kontrola funkce se provádí před každým měřením, pomocí integrovaného indikátoru přístroje.
c) Citlivost měřicího přístroje se seřídí tak, aby indikátor přijímače ukazoval 100 (dílků, %), není-li do dráhy světelných paprsků vložen žádný objekt. Nedopadá-li na přijímač žádné světlo, musí přístroj ukazovat nulovou hodnotu. Přesnost odečítání a linearity musí být do 5 %.
b) Kontrola přesnosti se provádí pouze v případech odůvodněné pochybnosti o správnosti změřeného údaje.
10. Časoměrné zařízení
a) Samostatná kontrola funkce se neprovádí.
b) Kontrola přesnosti se provádí pouze v případech odůvodněné pochybnosti o správnosti změřeného údaje.
c) Požadovaná přesnost měření času je +/- 0,1 sekundy.
11. Přístroj na měření hloubky dezénu pneumatik
b) Kontrola přesnosti se provádí pouze v případech odůvodněné pochybnosti o správnosti změřeného údaje.
a) Kontrola funkce se provádí před zahájením denního provozu, kontrola čitelnosti displeje se provádí před každým měřením.
c) požadovaná přesnost měření je 0,1 mm.
k vyhlášce č. 302/2001 Sb.
Vzory záznamníků závad a protokolů o technické prohlídce
VZOR – Záznamník závad – pravidelná technická prohlídka
VZOR – Záznamník závad – evidenční kontrola
VZOR – Záznamník závad – nařízená technická prohlídka
VZOR PROTOKOLU – PROTOKOL O PRAVIDELNÉ TECHNICKÉ PROHLÍDCE
VZOR PROTOKOLU – EVIDENČNÍ KONTROLA
VZOR PROTOKOLU – NAŘÍZENÁ TECHNICKÁ PROHLÍDKA
VZOR - pravidelná technická prohlídka – ruční protokol
Vzory záznamníků závad a protokolů o technické prohlídce
VZOR – Záznamník závad – pravidelná technická prohlídka
VZOR – Záznamník závad – evidenční kontrola
VZOR – Záznamník závad – nařízená technická prohlídka
VZOR PROTOKOLU – PROTOKOL O PRAVIDELNÉ TECHNICKÉ PROHLÍDCE
VZOR PROTOKOLU – EVIDENČNÍ KONTROLA
VZOR PROTOKOLU – NAŘÍZENÁ TECHNICKÁ PROHLÍDKA
VZOR - pravidelná technická prohlídka – ruční protokol
k vyhlášce č. 302/2001 Sb.
Vnější označení stanice technické kontroly
Provedení:
Vnější označení stanice technické kontroly
Provedení:
• podklad označení bílý,
a) Barvy:
• znak kontrolní nálepky červený,
• popis označení černý,
a) Barvy:
• znak kontrolní nálepky červený,
• popis označení černý,
• délka strany šestiúhelníku: 265 mm
b) Rozměry:
• délky stran obdélníku: šířka 600 mm, výška 620 mm,
b) Rozměry:
• délky stran obdélníku: šířka 600 mm, výška 620 mm,
k vyhlášce č. 302/2001 Sb.
Učební osnova výuky teoretické přípravy a praktického výcviku k získání odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly v základním a prohlubovacím kurzu (k § 62 odst. 3 zákona)
Pracovníci stanice technické kontroly splňující zákonem stanovené kvalifikační předpoklady mohou vykonávat funkci kontrolního technika až po absolvování stanovené teoretické přípravy a praktického výcviku, úspěšném ověření znalostí a dovedností a vydání profesního osvědčení kontrolního technika nebo po úspěšném ověření znalostí v prohlubovacím kurzu.
Rozsah odborných znalostí obsahuje učební osnova základního nebo prohlubovacího kurzu pro kontrolní techniky.
Výuka kontrolních techniků je rozdělena na teoretickou přípravu formou přednášek, cvičení a odborných konzultací a na praktický výcvik na kontrolních linkách.
Učební osnova výuky teoretické přípravy a praktického výcviku k získání odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly v základním a prohlubovacím kurzu (k § 62 odst. 3 zákona)
Pracovníci stanice technické kontroly splňující zákonem stanovené kvalifikační předpoklady mohou vykonávat funkci kontrolního technika až po absolvování stanovené teoretické přípravy a praktického výcviku, úspěšném ověření znalostí a dovedností a vydání profesního osvědčení kontrolního technika nebo po úspěšném ověření znalostí v prohlubovacím kurzu.
Rozsah odborných znalostí obsahuje učební osnova základního nebo prohlubovacího kurzu pro kontrolní techniky.
Výuka kontrolních techniků je rozdělena na teoretickou přípravu formou přednášek, cvičení a odborných konzultací a na praktický výcvik na kontrolních linkách.
Počet hodin
Základní kurz trvá tři týdny a je tematicky rozdělen do 120 vyučovacích hodin, z toho 70 hodin pro teoretickou přípravu, 10 hodin pro odborné konzultace, 32 hodin pro praktický výcvik na kontrolních linkách a 8 hodin pro ověření teoretických znalostí a praktických dovedností.
a) Základní kurz
Učební osnova základního kurzu pro kontrolní techniky
| I. | Teoretická výuka | 70 |
| 1. | Význam silniční dopravy. Technické prohlídky vozidel. Předpisy o technických podmínkách a schvalování technické způsobilosti vozidel | |
| 2. | Zřizování, organizace a řízení stanic technické kontroly | |
| 3. | Bezpečnostní předpisy | |
| 4. | Základní technické názvosloví | |
| 5. | Činnost stanice technické kontroly | |
| 6. | Centralizovaný informační systém stanic technické kontroly (CIS STK) | |
| 7. | Metrologie ve stanici technické kontroly | |
| 8. | Identifikační znaky vozidla (skupina kontrolních úkonů 0) | |
| 9. | Brzdové zařízení (skupina kontrolních úkonů 1) | |
| 10. | Řízení (skupina kontrolních úkonů 2) | |
| 11. | Výhledy (skupina kontrolních úkonů 3) | |
| 12. | Svítilny, světlomety, odrazky a elektrické zařízení (skupina kontrolních úkonů 4) | |
| 13. | Nápravy, kola, pneumatiky a zavěšení náprav (skupina kontrolních úkonů 5) | |
| 14. | Podvozek a části připevněné k podvozku (skupina kontrolních úkonů 6) | |
| 15. | Jiné vybavení (skupina kontrolních úkonů 7) | |
| 16. | Obtěžování okolí (skupina kontrolních úkonů 8) | |
| 17. | Další prohlídky vozidel k dopravě osob kategorie M2 a M3 (skupina kontrolních úkonů 9) | |
| 18. | Technický stav vozidel a bezpečnost silničního provozu | |
| 19. | Právní problematika stanice technické kontroly | |
| II. | Praktické provádění technických prohlídek na kontrolní lince stanice technické kontroly | 32 |
| III. | Odborné konzultace | 10 |
| IV. | Ověřování odborné způsobilosti kontrolního technika (závěrečná zkouška) | 8 |
| Celkem | 120 | |
Základní kurz trvá tři týdny a je tematicky rozdělen do 120 vyučovacích hodin, z toho 70 hodin pro teoretickou přípravu, 10 hodin pro odborné konzultace, 32 hodin pro praktický výcvik na kontrolních linkách a 8 hodin pro ověření teoretických znalostí a praktických dovedností.
a) Základní kurz
Učební osnova základního kurzu pro kontrolní techniky
Učební osnova prohlubovacího kurzu pro kontrolní techniky
b) Prohlubovací kurz
Prohlubovací kurz trvá tři dny a je tematicky rozdělen do 24 vyučovacích hodin, z toho 10 hodin pro teoretickou přípravu, 2 hodiny pro odborné konzultace, 4 hodiny pro praktický výcvik na kontrolních linkách a 8 hodin pro ověření teoretických znalostí. Ověření praktických znalostí nemusí bezprostředně navazovat na části I. až III.
Počet hodin
b) Prohlubovací kurz
Prohlubovací kurz trvá tři dny a je tematicky rozdělen do 24 vyučovacích hodin, z toho 10 hodin pro teoretickou přípravu, 2 hodiny pro odborné konzultace, 4 hodiny pro praktický výcvik na kontrolních linkách a 8 hodin pro ověření teoretických znalostí. Ověření praktických znalostí nemusí bezprostředně navazovat na části I. až III.
| I. | Teoretická výuka | 10 |
| 1. | Změny v činnosti stanice technické kontroly vyvolané změnou právních předpisů | |
| 2. | Změny ve způsobu provádění technických prohlídek a hodnocení závad vozidel | |
| 3. | Příčiny protiprávního způsobu provádění technických prohlídek a jejich právní dopady na činnost kontrolního technika | |
| II. | Praktické provádění technických prohlídek na kontrolní lince stanice technické kontroly | 4 |
| 1. | Praktická ukázka vzorového provedení technické prohlídky | |
| 2. | Seznámení s novými postupy při provádění technických prohlídek | |
| III. | Odborné konzultace | 2 |
| IV. | Ověřování odborné způsobilosti kontrolního technika (závěrečná zkouška) | 8 |
| Celkem | 24 | |
Počet hodin
k vyhlášce č. 302/2001 Sb.
Postup při závěrečné zkoušce a přezkoušení z odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly
(K § 62 odst. 3 zákona)
Postup při závěrečné zkoušce a přezkoušení z odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly
(K § 62 odst. 3 zákona)
a) Zkouška v základním kurzu
(6) O průběhu závěrečné zkoušky vyhotoví zkušební komise zkušební protokol podepsaný členy komise, jehož součástí je seznam účastníků základního kurzu, jimi odevzdané písemné testy, včetně jejich bodového ohodnocení a celkové hodnocení.
(7) Absolvent základního kurzu, který při závěrečné zkoušce neprospěl, může si své znalosti individuálně doplnit a požádat o opakování komisionálního přezkoušení v rozsahu závěrečné zkoušky základního kurzu. Tuto žádost může podat nejdříve za jeden měsíc a nejpozději do šesti měsíců po ukončení základního kurzu. Další opakování závěrečné zkoušky není možné bez nového absolvování základního kurzu.
(8) Absolventu základního kurzu, který při závěrečné zkoušce prospěl ve všech třech dílčích zkouškách (z teoretických i praktických znalostí a dovedností před zkušební komisí), vydá ministerstvo profesní osvědčení kontrolního technika podle provedení uvedeného v příloze č. 14 k této vyhlášce.
(5) Hodnocení ústní a praktické zkoušky se hodnotí stupněm prospěl nebo neprospěl. Hodnocení této zkoušky provádí zkušební komise hlasováním.
(4) Hodnocení písemné zkoušky se provádí bodovým ohodnocením jednotlivých předmětů podle zkušebních otázek. Hodnocení zkoušky provádí zkušební komise podle této stupnice:
b) neprospěl, jestliže účastník základního kurzu dosáhl u zkoušky méně než 90 % dosažitelného bodového ohodnocení.
a) prospěl, jestliže účastník základního kurzu dosáhl u zkoušky nejméně 90 % dosažitelného bodového ohodnocení,
(3) Obsahem závěrečné zkoušky z teoretické přípravy je formou písemného testu prokázat odbornou způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek. Otázky písemného testu schvaluje ministerstvo. Obsahem závěrečné zkoušky je dále formou praktické a ústní zkoušky prověřit technické znalosti a dovednosti při používání měřidel a technologických zařízení se zaměřením zejména na správnost a vyhodnocení měření a praktické provádění technické prohlídky na kontrolní lince a na správné hodnocení zjišťovaného technického stavu vozidla.
(2) Odborná způsobilost se prokazuje vysvědčením o státní nebo maturitní zkoušce nebo výučním listem a dokladem o praxi z daného oboru a závěrečnou zkouškou z předmětů stanovených v učební osnově základního kurzu pro kontrolní techniky.
(1) Na závěr základního kurzu pro kontrolní techniky prokazují jeho účastníci odbornou způsobilost závěrečnou zkouškou z teoretických i praktických znalostí a dovedností před zkušební komisí jmenovanou ministerstvem. Odbornou způsobilostí se rozumí soubor odborných znalostí vztahujících se k provádění technických prohlídek, kontrole a hodnocení technického stavu vozidla a metrologického zabezpečení ve stanici technické kontroly, jakož i schopnost jejich uplatnění při technické prohlídce.
b) Přezkoušení v prohlubovacím kurzu
(6) Absolvent prohlubovacího kurzu, který při závěrečném přezkoušení neprospěl, může si své znalosti individuálně doplnit a požádat o opakování komisionálního přezkoušení v rozsahu závěrečného přezkoušení prohlubovacího kurzu. Tuto žádost může podat nejpozději do jednoho měsíce bez ztráty odborné způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek nebo nejpozději do šesti měsíců po ukončení prohlubovacího kurzu. Kontrolní technik ztratí odbornou způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek ve lhůtě jednoho měsíce po absolvování zkoušky s výsledkem neprospěl. Další opakování zkoušky prokazující odbornou způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek není možné bez nového absolvování základního kurzu.
(5) O průběhu závěrečného přezkoušení vyhotoví zkušební komise zkušební protokol podepsaný členy komise, jehož součástí je seznam účastníků prohlubovacího kurzu, jimi odevzdané písemné testy, včetně jejich bodového ohodnocení a celkové hodnocení.
(9) U prohlubovacího kurzu v případě, že přezkoušení bylo vykonáno s výsledkem neprospěl, profesní osvědčení bude vydáno na jeden měsíc.
(4) Ústní zkouška, pokud musí být vykonána, se hodnotí bez ohledu na výsledek předchozího písemného testu. K ústní zkoušce nesmí být připuštěn ten, který v písemném testu neprospěl. Hodnocení ústní zkoušky se hodnotí stupněm prospěl nebo neprospěl. Hodnocení této zkoušky provádí zkušební komise hlasováním.
(3) Hodnocení písemného testu se provádí bodovým ohodnocením jednotlivých předmětů podle zkušebních otázek. Hodnocení testu provádí zkušební komise podle této stupnice:
a) prospěl a nemusí již dále prokazovat odbornou způsobilost ústní zkouškou před komisí, jestliže účastník prohlubovacího kurzu dosáhl u zkoušky 90 % dosažitelného bodového ohodnocení,
c) neprospěl, jestliže účastník prohlubovacího kurzu dosáhl u zkoušky méně než 80 % dosažitelného bodového ohodnocení.
b) prospěl a musí dále prokazovat odbornou způsobilost ústní zkouškou před komisí, jestliže účastník prohlubovacího kurzu dosáhl u zkoušky nejméně 80 % dosažitelného bodového ohodnocení,
(2) Obsahem závěrečného přezkoušení prohlubovacímu kurzu je formou písemného testu prokázat odbornou způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek. Otázky písemného testu schvaluje ministerstvo.
(10) U prohlubovacího kurzu v případě, že opakované přezkoušení bylo vykonáno s výsledkem neprospěl, profesní osvědčení pozbude platnosti dnem jejího vykonání. Tato skutečnost se poznamená do profesního osvědčení, a do evidence ministerstva.
(1) Absolvent základního kurzu, který je držitelem profesního osvědčení kontrolního technika, je povinen se v zákonem stanovené lhůtě podrobit prohlubovacímu kurzu, který je ukončen ověřením odbornou způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek. K prohlubovacímu kurzu a k závěrečnému přezkoušení prohlubovacího kurzu bude připuštěn kontrolní technik, který se prokáže osvědčením kontrolního technika v souladu s ustanovením § 61 zákona.
(7) Absolventu prohlubovacího kurzu, který při závěrečném přezkoušení prospěl, vydá ministerstvo profesní osvědčení kontrolního technika podle provedení uvedeného v příloze č. 14. Za vydání se považuje i prodloužení platnosti stávajícího profesního osvědčení kontrolního technika. Předseda zkušební komise, která vykonávala přezkoušení odborné způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek, vyznačí na základě výsledku vykonané zkoušky do profesního osvědčení kontrolního technika jeho platnost.
c) Podrobnější popis postupu a způsobu provádění zkoušky a přezkoušení prokazující odbornou způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek stanoví ministerstvo podle § 88 odst. 2 zákona ve Věstníku dopravy.
k vyhlášce č. 302/2001 Sb.
Vzor profesního osvědčení kontrolního technika
Vzor profesního osvědčení kontrolního technika
k vyhlášce č. 302/2001 Sb.
Učební osnova výuky teoretické přípravy a praktického výcviku k získání odborné způsobilosti kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí ve stanici technické kontroly ADR v základním, mimořádném a prohlubovacím kurzu
(K § 59b odst. 8 zákona)
Pracovníci stanice technické kontroly k provádění technických kontrol a technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a předmětů v provedení podle zvláštního právního předpisu2) splňující zákonem stanovené kvalifikační předpoklady mohou vykonávat funkci kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí až po absolvování stanovené teoretické přípravy a praktického výcviku, úspěšném ověření znalostí a dovedností a po vydání profesního osvědčení kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí nebo po úspěšném ověření znalostí v prohlubovacím kurzu.
Rozsah odborných znalostí obsahuje učební osnova základního, mimořádného nebo prohlubovacího kurzu pro kontrolní techniky.
Výuka kontrolních techniků ADR je rozdělena na teoretickou přípravu formou přednášek, cvičení a odborných konzultací a na praktický výcvik na kontrolních linkách.
Učební osnova výuky teoretické přípravy a praktického výcviku k získání odborné způsobilosti kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí ve stanici technické kontroly ADR v základním, mimořádném a prohlubovacím kurzu
(K § 59b odst. 8 zákona)
Pracovníci stanice technické kontroly k provádění technických kontrol a technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a předmětů v provedení podle zvláštního právního předpisu2) splňující zákonem stanovené kvalifikační předpoklady mohou vykonávat funkci kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí až po absolvování stanovené teoretické přípravy a praktického výcviku, úspěšném ověření znalostí a dovedností a po vydání profesního osvědčení kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí nebo po úspěšném ověření znalostí v prohlubovacím kurzu.
Rozsah odborných znalostí obsahuje učební osnova základního, mimořádného nebo prohlubovacího kurzu pro kontrolní techniky.
Výuka kontrolních techniků ADR je rozdělena na teoretickou přípravu formou přednášek, cvičení a odborných konzultací a na praktický výcvik na kontrolních linkách.
Učební osnova základního kurzu pro kontrolní techniky vozidel k přepravě nebezpečných věcí
a) základní kurz
Základní kurz trvá čtyři dny a je tematicky rozdělen do 30 vyučovacích hodin, z toho 20 hodin pro teoretickou přípravu a pro odborné konzultace, 4 hodiny pro praktický výcvik na kontrolních linkách a 6 hodin pro závěrečnou zkoušku.
a) základní kurz
Základní kurz trvá čtyři dny a je tematicky rozdělen do 30 vyučovacích hodin, z toho 20 hodin pro teoretickou přípravu a pro odborné konzultace, 4 hodiny pro praktický výcvik na kontrolních linkách a 6 hodin pro závěrečnou zkoušku.
základní seznámení s dohodou ADR:
výklad Instrukce pro STK
I. Teoretická výuka – předpisová základna
Oborná konzultace
výklad Instrukce pro STK
| Příloha A - Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů | ||
| Část 1 Všeobecná ustanovení | ||
| kapitola 1.2 | Definice a měrné jednotky | |
| kapitola 1.6 | Přechodná ustanovení | |
| Část 2 Klasifikace | ||
| kapitola 2.2 | Zvláštní ustanovení pro jednotlivé třídy | |
| Část 3 Vyjmenování nebezpečných věcí, zvláštní ustanovení a vynětí z platnosti pro omezená množství | ||
| kapitola 3.2 | Seznam nebezpečných věcí | |
| Část 4 Ustanovení o používání obalů a cisteren | ||
| kapitola 4.2 | Používání přemístitelných cisteren | |
| kapitola 4.3 | Používání nesnímatelných cisteren (cisternových vozidel) | |
| kapitola 4.4 | Používání cisteren z vyztužených plastů | |
| kapitola 4.5 | Používání cisteren pro podtlakové odčerpávání odpadů | |
| Část 5 Předpisy pro odeslání | ||
| kapitola 5.3 | Značení kontejnerů, MEGC, cisteren, | |
| Část 6 Požadavky na konstrukci obalů, nádob a cisteren | ||
| kapitola 6.7 | Požadavky na přemístitelné cisterny | |
| kapitola 6.8 | Požadavky na konstrukci vybavení snímatelných, nesnímatelných cisteren, MEGC atd. | |
| kapitola 6.9 | Požadavky na konstrukci, výrobu cisteren z vyztužených plastů | |
| kapitola 6.10 | Požadavky na konstrukci, výstroj cisteren pro podtlakové vyčerpávání odpadů | |
| Příloha B - Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě | ||
| Část 8 Požadavky na osádky vozidel, jejich výbavu, provoz a průvodní doklady | ||
| kapitola 8.1 | Všeobecné požadavky na dopravní jednotky a jejich vybavení | |
| kapitola 8.5 | Dodatečné požadavky na jednotlivé třídy nebo látky | |
| Část 9 Požadavky na konstrukci a schvalování vozidel | ||
| Časový rozsah teoretické části základního kurzu | 20 | |
| II. | praktické provádění technických prohlídek na kontrolní lince STK | |
| Časový rozsah praktické části základního kurzu | 4 | |
| III. | Ověřování odborné způsobilosti kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí | 6 |
| Celkem | 30 | |
I. Teoretická výuka – předpisová základna
Oborná konzultace
Prohlubovací kurz trvá tři dny a je tematicky rozdělen do 20 vyučovacích hodin, z toho 11 hodin pro teoretickou přípravu a pro odborné konzultace, 3 hodiny pro praktický výcvik na kontrolních linkách a 6 hodin pro závěrečnou zkoušku.
b) Mimořádný a prohlubovací kurz
Učební osnova prohlubovacího kurzu pro kontrolní techniky vozidel k přepravě nebezpečných věcí
b) Mimořádný a prohlubovací kurz
Učební osnova prohlubovacího kurzu pro kontrolní techniky vozidel k přepravě nebezpečných věcí
Mimořádný kurz je vyhlašován ministerstvem a je pro všechny držitele osvědčení kontrolního technika k provádění technických kontrol a technických prohlídek vozidel v provedení podle zvláštního právního předpisu2) závazný a je postaven jako rovnocenný prohlubovacímu kurzu. Mimořádný kurz je vyhlašován v případech, kdy nastane zásadní změna zvláštního právního předpisu2), která svým charakterem vyžaduje výklad.
Odborná konzultace
I. Teoretická výuka – předpisová základna
výklad Instrukce pro STK, popřípadě jejich změn
seznámení se změnami dohody ADR v jednotlivých kapitolách:
| Časový rozsah teoretické části základního kurzu | 11 | |
| II. | praktické provádění technických prohlídek na kontrolní lince STK | |
| Časový rozsah praktické části základního kurzu | 3 | |
| III. | Ověřování odborné způsobilosti kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí | 6 |
| Celkem | 20 | |
| Příloha A - Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů | ||
| Část 1 Všeobecná ustanovení | ||
| kapitola 1.2 | Definice a měrné jednotky | |
| kapitola 1.6 | Přechodná ustanovení | |
| Část 2 Klasifikace | ||
| kapitola 2.2 | Zvláštní ustanovení pro jednotlivé třídy | |
| Část 3 Vyjmenování nebezpečných věcí, zvláštní ustanovení a vynětí z platnosti pro omezená množství | ||
| kapitola 3.2 | Seznam nebezpečných věcí | |
| Část 4 Ustanovení o používání obalů a cisteren | ||
| kapitola 4.2 | Používání přemístitelných cisteren | |
| kapitola 4.3 | Používání nesnímatelných cisteren (cisternových vozidel) | |
| kapitola 4.4 | Používání cisteren z vyztužených plastů | |
| kapitola 4.5 | Používání cisteren pro podtlakové odčerpávání odpadů | |
| Část 5 Předpisy pro odeslání | ||
| kapitola 5.3 | Značení kontejnerů, MEGC, cisteren, | |
| Část 6 Požadavky na konstrukci obalů, nádob a cisteren | ||
| kapitola 6.7 | Požadavky na přemístitelné cisterny | |
| kapitola 6.8 | Požadavky na konstrukci vybavení snímatelných, nesnímatelných cisteren, MEGC atd. | |
| kapitola 6.9 | Požadavky na konstrukci, výrobu cisteren z vyztužených plastů | |
| kapitola 6.10 | Požadavky na konstrukci, výstroj cisteren pro podtlakové vyčerpávání odpadů | |
| Příloha B - Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě | ||
| Část 8 Požadavky na osádky vozidel, jejich výbavu, provoz a průvodní doklady | ||
| kapitola 8.1 | Všeobecné požadavky na dopravní jednotky a jejich vybavení | |
| kapitola 8.5 | Dodatečné požadavky na jednotlivé třídy nebo látky | |
| Část 9 Požadavky na konstrukci a schvalování vozidel | ||
Odborná konzultace
I. Teoretická výuka – předpisová základna
výklad Instrukce pro STK, popřípadě jejich změn
seznámení se změnami dohody ADR v jednotlivých kapitolách:
k vyhlášce č. 302/2001 Sb.
Postup při závěrečné zkoušce a přezkoušení odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí (kontrolní technik vozidel k přepravě nebezpečných věcí) ve stanici technické kontroly ADR
(K § 59b odst. 8 zákona)
Postup při závěrečné zkoušce a přezkoušení odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí (kontrolní technik vozidel k přepravě nebezpečných věcí) ve stanici technické kontroly ADR
(K § 59b odst. 8 zákona)
a) Zkouška v základním kurzu
(7) Absolvent základního kurzu odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a předmětů ve stanici technické kontroly ADR, který při závěrečné zkoušce neprospěl, může si své znalosti individuálně doplnit a požádat o opakování komisionálního přezkoušení v rozsahu závěrečné zkoušky základního kurzu. Tuto žádost může podat nejdříve za jeden měsíc a nejpozději do šesti měsíců po ukončení základního kurzu. Další opakování závěrečné zkoušky není možné bez nového absolvování základního kurzu.
(6) O průběhu závěrečné zkoušky vyhotoví zkušební komise zkušební protokol podepsaný členy komise, jehož součástí je seznam účastníků základního kurzu, jimi odevzdané písemné testy, včetně jejich bodového ohodnocení a celkové hodnocení.
(5) Hodnocení ústní a praktické zkoušky se hodnotí stupněm prospěl nebo neprospěl. Hodnocení této zkoušky provádí zkušební komise hlasováním.
(4) Hodnocení písemné zkoušky se provádí bodovým ohodnocením jednotlivých předmětů podle zkušebních otázek. Hodnocení zkoušky provádí zkušební komise podle této stupnice:
b) neprospěl, jestliže účastník základního kurzu dosáhl u zkoušky méně než 90 % dosažitelného bodového ohodnocení.
a) prospěl, jestliže účastník základního kurzu dosáhl u zkoušky nejméně 90 % dosažitelného bodového ohodnocení,
(3) Obsahem závěrečné zkoušky je formou písemného testu a ústní zkouškou před komisí prokázat odbornou způsobilost kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí k provádění technických kontrol a technických prohlídek vozidel v provedení podle zvláštního právního předpisu2). Otázky písemného testu schvaluje ministerstvo.
(2) Odborná způsobilost se prokazuje osvědčením kontrolního technika typu K a dokladem o praxi.
(1) Na závěr základního kurzu pro kontrolní techniky vozidel k přepravě nebezpečných věcí k provádění technických kontrol a technických prohlídek vozidel v provedení ADR prokazují jeho účastníci odbornou způsobilost závěrečnou zkouškou z teoretických i praktických znalostí a dovedností před zkušební komisí jmenovanou ministerstvem. Odbornou způsobilostí se rozumí soubor odborných znalostí vztahujících se k provádění kontroly k provádění technických kontrol a technických prohlídek vozidel v provedení podle zvláštního právního předpisu2).
(8) Absolventu základního kurzu odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí nebo předmětů ve stanici technické kontroly ADR, který při závěrečné zkoušce prospěl v obou dílčích zkouškách, vydá ministerstvo profesní osvědčení kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí podle provedení uvedeného v příloze č. 14a k této vyhlášce.
b) Přezkoušení v prohlubovacím kurzu
(5) O průběhu závěrečného přezkoušení vyhotoví zkušební komise zkušební protokol podepsaný členy komise, jehož součástí je seznam účastníků prohlubovacího kurzu, jimi odevzdané písemné testy, včetně jejich bodového ohodnocení a celkové hodnocení.
(4) Ústní zkouška, pokud musí být vykonána, se hodnotí bez ohledu na výsledek předchozího písemného testu. K ústní zkoušce nesmí být připuštěn ten, který v písemném testu neprospěl. Hodnocení ústní zkoušky se hodnotí stupněm prospěl nebo neprospěl. Hodnocení této zkoušky provádí zkušební komise hlasováním.
(3) Hodnocení písemného testu se provádí bodovým ohodnocením jednotlivých předmětů podle zkušebních otázek. Hodnocení testu provádí zkušební komise podle této stupnice:
b) prospěl a musí dále prokazovat odbornou způsobilost ústní zkouškou před komisí, jestliže účastník prohlubovacího kurzu dosáhl u zkoušky 80 % dosažitelného bodového ohodnocení,
a) prospěl a nemusí již dále prokazovat odbornou způsobilost ústní zkouškou před komisí, jestliže účastník prohlubovacího kurzu dosáhl u zkoušky 90 % dosažitelného bodového ohodnocení,
c) neprospěl, jestliže účastník prohlubovacího kurzu dosáhl u zkoušky méně než 80 % dosažitelného bodového ohodnocení.
(2) Obsahem závěrečného přezkoušení prohlubovacího kurzu je formou písemného testu prokázat odbornou způsobilost kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí podle zvláštního právního předpisu2). Otázky písemného testu schvaluje ministerstvo.
(11) U prohlubovacího kurzu v případě, že opakovaná přezkoušení bylo vykonáno s výsledkem neprospěl, profesní osvědčení pozbude platnosti dnem jejího vykonání. Tato skutečnost se poznamená do profesního osvědčení, do evidence ministerstva.
(10) U prohlubovacího kurzu v případě, že přezkoušení bylo vykonáno s výsledkem neprospěl, profesní osvědčení bude vydáno na jeden měsíc.
(1) Absolvent základního kurzu odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a předmětů ve stanici technické kontroly ADR, který je držitelem profesního osvědčení kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a předmětů ve stanici technické kontroly ADR, je povinen se v zákonem stanovené lhůtě podrobit prohlubovacímu kurzu, který je ukončen ověřením odbornou způsobilost kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a předmětů.
(9) U prohlubovacího kurzu v případě, že přezkoušení bylo vykonáno s výsledkem prospěl, profesní osvědčení bude vydáno na dobu dle ustanovení § 62 odst. 3.
(8) Předseda zkušební komise, která vykonávala zkoušku odborné způsobilost kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a předmětů podle zvláštního právního předpisu2), vyznačí na základě výsledku vykonané zkoušky do profesního osvědčení kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí jeho platnost.
(7) Další opakování přezkoušení prokazující odbornou způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek není možné bez nového absolvování základního kurzu.
(6) Absolvent prohlubovacího kurzu, který při závěrečném přezkoušení neprospěl, může si své znalosti individuálně doplnit a požádat o opakování komisionálního přezkoušení v rozsahu závěrečného přezkoušení prohlubovacího kurzu. Tuto žádost může podat nejpozději do jednoho měsíce bez ztráty odborné způsobilost kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a předmětů podle zvláštního právního předpisu2) nebo nejpozději do šesti měsíců po ukončení prohlubovacího kurzu. Kontrolní technik vozidel k přepravě nebezpečných věcí ztratí odbornou způsobilost kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a předmětů podle zvláštního právního předpisu2) ve lhůtě jednoho měsíce po absolvování přezkoušení s výsledkem neprospěl.
c) Podrobnější popis postupu a způsobu provádění zkoušky prokazující odbornou způsobilost kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a předmětů stanoví ministerstvo podle § 88 odst. 2 zákona ve Věstníku dopravy.
k vyhlášce č. 302/2001 Sb.
Vnější označení stanice měření emisí
Provedení:
Vnější označení stanice měření emisí
Provedení:
• délka strany šestiúhelníku: 265 mm
• délky stran obdélníku: šířka 600 mm, výška 620 mm,
b) Rozměry:
• délky stran obdélníku: šířka 600 mm, výška 620 mm,
b) Rozměry:
• podklad označení bílý,
a) Barvy:
• znak kontrolní nálepky zelený,
• popis označení černý,
a) Barvy:
• znak kontrolní nálepky zelený,
• popis označení černý,
k vyhlášce č. 302/2001 Sb.
Učební osnova výuky teoretické přípravy k získání odborné způsobilosti k měření emisí ve stanici měření emisí v základním a prohlubovacím kurzu
(K § 71 odst. 3 zákona)
Pracovníci stanice měření emisí splňující zákonem stanovené kvalifikační předpoklady mohou vykonávat funkci mechanika až po absolvování stanovené teoretické přípravy, úspěšném ověření znalostí a vydání profesního osvědčení mechanika nebo po úspěšném ověření znalostí v prohlubovacím kurzu.
Rozsah odborných znalostí obsahuje učební osnova základního nebo prohlubovacího kurzu pro mechaniky.
Učební osnova výuky teoretické přípravy k získání odborné způsobilosti k měření emisí ve stanici měření emisí v základním a prohlubovacím kurzu
(K § 71 odst. 3 zákona)
Pracovníci stanice měření emisí splňující zákonem stanovené kvalifikační předpoklady mohou vykonávat funkci mechanika až po absolvování stanovené teoretické přípravy, úspěšném ověření znalostí a vydání profesního osvědčení mechanika nebo po úspěšném ověření znalostí v prohlubovacím kurzu.
Rozsah odborných znalostí obsahuje učební osnova základního nebo prohlubovacího kurzu pro mechaniky.
Školení v základním kurzu pro mechaniky je zpravidla jednodenní, provádí se samostatně pro měření emisí vozidel poháněných zážehovými motory, vozidel poháněných vznětovými motory a vozidel poháněných motory na pohon plynem kapalným například LPG, LNG, H2 nebo plynem stlačeným například CNG, H2. Základní kurz trvá nejméně 8 hodin.
Pro získání odborné způsobilosti k měření emisí vozidel na pohon plynem, musí mechanik, který má profesní osvědčení k měření emisí vozidel poháněných zážehovým motorem, absolvovat základní kurz pro mechaniky k měření emisí vozidel na pohon plynem v rozsahu odborných znalostí uvedených v učební osnově tohoto základního kurzu.
a) Základní kurz
Učební osnova základního kurzu pro mechaniky stanic měření emisí
Počet hodin
Pro získání odborné způsobilosti k měření emisí vozidel na pohon plynem, musí mechanik, který má profesní osvědčení k měření emisí vozidel poháněných zážehovým motorem, absolvovat základní kurz pro mechaniky k měření emisí vozidel na pohon plynem v rozsahu odborných znalostí uvedených v učební osnově tohoto základního kurzu.
a) Základní kurz
Učební osnova základního kurzu pro mechaniky stanic měření emisí
Počet hodin
| 1. | Emisní chování motorů, homologační předpisy, právní předpisy upravující měření emisí vozidel v provozu, měření emisí ve stanicích měření emisí a jejich technické vybavení | 1 |
| 2. | Metodický postup měření emisí, limity kontrolovaných parametrů, hodnocení zjištěných skutečností a výsledků měření, protokol o měření emisí, | 1 |
| 3. | Praktická ukázka měření emisí, předepsaný postup pro různé druhy a provedení motoru, bezpečnosti práce na pracovišti | 1 |
| 4. | Vedení evidence o provedených měřeních a ochranných nálepek, informační systém a systém řízení jakosti | 1 |
| 5. | Konstrukce a vlastnosti přístrojů pro měření emisí, jejich obsluha a údržba, zásady metrologického zajištění | 1 |
| 6. | Konstrukce motorů z hlediska tvorby, řízení a snižování emisí | 1 |
| 7. | Opakování hlavních zásad měření emisí | 1 |
| 8. | Závěrečná zkouška | 1 |
| Celkem | 8 | |
Učební osnova prohlubovacího kurzu pro mechaniky stanic měření emisí
Prohlubovací kurz pro mechaniky je jednodenní, provádí se samostatně pro měření emisí vozidel poháněných vznětovými motory a pro měření emisí vozidel poháněných zážehovými motory včetně vozidel s motory poháněných plynem kapalným například LPG, LNG, H2 nebo stlačeným plynem například CNG, H2, popřípadě jejich kombinace. Prohlubovací kurz trvá nejméně 8 hodin.
b) Prohlubovací kurz
Počet hodin
| 1. | Změny v homologačních předpisech, v mezinárodních a národních právních předpisech upravující měření emisí vozidel v provozu, v měření emisí ve stanicích měření emisí a jejich technické vybavení | 0,5 |
| 2. | Změny v metodických postupech měření emisí, limitů kontrolovaných parametrů, hodnocení zjištěných skutečností a výsledků měření, změny v protokolu o měření emisí | 0,5 |
| 3. | Praktická ukázka změn měření emisí, předepsaného postupu pro různé druhy a provedení motoru, bezpečnost práce na pracovišti | 1 |
| 4. | Změny ve vedení evidence o provedených měřeních, v informačním systému a systému řízení jakosti | 0,5 |
| 5. | Změny v konstrukci a vlastnostech přístrojů pro měření emisí, jejich obsluha a údržba, zásady metrologického zajištění | 0,5 |
| 6. | Změny v konstrukce motorů z hlediska tvorby, řízení a snižování emisí | 1 |
| 7. | Nesprávné postupy měření emisí zjištěné při kontrolách | 1 |
| 8. | Opakování hlavních zásad měření emisí | 2 |
| 9. | Závěrečná zkouška | 1 |
| Celkem | 8 | |
Prohlubovací kurz pro mechaniky je jednodenní, provádí se samostatně pro měření emisí vozidel poháněných vznětovými motory a pro měření emisí vozidel poháněných zážehovými motory včetně vozidel s motory poháněných plynem kapalným například LPG, LNG, H2 nebo stlačeným plynem například CNG, H2, popřípadě jejich kombinace. Prohlubovací kurz trvá nejméně 8 hodin.
b) Prohlubovací kurz
Počet hodin
k vyhlášce č. 302/2001 Sb.
Vzor profesního osvědčení kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí
Zadní strana je shodná se vzorem zadní strany profesního osvědčení zobrazeného v příloze č. 14 k této vyhlášce.
Vzor profesního osvědčení kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí
Zadní strana je shodná se vzorem zadní strany profesního osvědčení zobrazeného v příloze č. 14 k této vyhlášce.
k vyhlášce č. 302/2001 Sb.
Postup při závěrečné zkoušce a přezkoušení odborné způsobilosti k měření emisí ve stanici měření emisí
(K § 71 odst. 3 zákona)
Postup při závěrečné zkoušce a přezkoušení odborné způsobilosti k měření emisí ve stanici měření emisí
(K § 71 odst. 3 zákona)
a) Zkouška v základním kurzu
(7) Absolventu základního kurzu, který při závěrečné zkoušce prospěl, vydá ministerstvo profesní osvědčení odborné způsobilosti mechanika k provádění měření emisí podle provedení uvedeného v příloze č. 18 k této vyhlášce.
(1) Na závěr základního kurzu pro mechaniky prokazují jeho účastníci odbornou způsobilost závěrečnou zkouškou z teoretických znalostí před zkušební komisí jmenovanou ministerstvem. Odbornou způsobilostí se rozumí soubor odborných znalostí a dovedností vztahujících se k měření emisí, kontrole, seřízení a hodnocení technického stavu motoru a jeho příslušenství, metrologického zabezpečení a vedení agendy ve stanici měření emisí, jakož i schopnost jejich uplatnění při měření emisí.
(2) Odborná způsobilost se prokazuje vysvědčením o státní nebo maturitní zkoušce nebo výučním listem a dokladem o praxi z daného oboru, případně osvědčením o absolvování specializované výuky k problematice emisí vozidel, a závěrečnou zkouškou z předmětů stanovených v učební osnově základního kurzu pro mechaniky.
(3) Obsahem závěrečné zkoušky z teoretické přípravy je formou písemného testu prokázat odbornou způsobilost mechanika k měření emisí. Otázky písemného testu schvaluje ministerstvo.
(4) Hodnocení písemného testu se provádí bodovým ohodnocením zkušebních otázek. Hodnocení zkoušky provádí zkušební komise podle této stupnice:
b) neprospěl, jestliže účastník základního kurzu dosáhl u zkoušky méně než 90 % dosažitelného bodového ohodnocení.
a) prospěl, jestliže účastník základního kurzu dosáhl u zkoušky nejméně 90 % dosažitelného bodového ohodnocení,
(5) O průběhu závěrečné zkoušky vyhotoví zkušební komise zkušební protokol podepsaný členy komise, jehož součástí je seznam účastníků základního kurzu, jimi odevzdané písemné testy, včetně jejich bodového ohodnocení a celkové hodnocení.
(6) Absolvent základního kurzu, který při závěrečné zkoušce neprospěl, může si své znalosti individuálně doplnit a požádat o opakování písemného testu v rozsahu závěrečné zkoušky základního kurzu. Tuto žádost může podat nejdříve 1 měsíc a nejpozději do 6 měsíce po ukončení základního kurzu. Další opakování závěrečné zkoušky není možné bez nového absolvování základního kurzu.
b) Přezkoušení v prohlubovacím kurzu
(3) Hodnocení písemného testu se provádí bodovým ohodnocením jednotlivých předmětů podle zkušebních otázek. Hodnocení přezkoušení provádí zkušební komise podle této stupnice:
a) prospěl, jestliže účastník prohlubovacího kurzu dosáhl u písemné zkoušky nejméně 90 % dosažitelného bodového ohodnocení,
b) neprospěl, jestliže účastník prohlubovacího kurzu dosáhl u písemné zkoušky méně než 90 % dosažitelného bodového ohodnocení.
(2) Obsahem závěrečného přezkoušení prohlubovacího kurzu je formou písemného testu prokázat odbornou způsobilost mechanika k provádění měření emisí. Otázky písemného testu schvaluje ministerstvo.
(10) U prohlubovacího kurzu v případě, že opakované přezkoušení bylo vykonáno s výsledkem neprospěl, profesní osvědčení mechanika pozbude platnosti dnem jejího vykonání. Tato skutečnost se poznamená do profesního osvědčení mechanika a do evidence ministerstva.
(1) Absolvent základního kurzu, který je držitelem profesního osvědčení mechanika měření emisí, je povinen se v zákonem stanovené lhůtě podrobit prohlubovacímu kurzu, který je ukončen ověřením odborné způsobilosti mechanika měření emisí. K prohlubovacímu kurzu a k závěrečnému přezkoušení prohlubovacího kurzu bude připuštěn mechanik, který se prokáže osvědčením mechanika měření emisí v souladu s ustanovením § 71 zákona.
(9) U prohlubovacího kurzu v případě, že přezkoušení bylo vykonáno s výsledkem neprospěl, profesní osvědčení mechanika bude vydáno na jeden měsíc.
(7) Předseda zkušební komise, která vykonávala přezkoušení odborné způsobilosti mechanika k provádění měření emisí, vyznačí na základě výsledku vykonaného přezkoušení do profesního osvědčení mechanika měření emisí jeho platnost.
(6) Další opakování přezkoušení prokazující odbornou způsobilost mechanika k provádění měření emisí není možné bez nového absolvování základního kurzu.
(5) Absolvent prohlubovacího kurzu, který při závěrečném přezkoušení neprospěl, může si své znalosti individuálně doplnit a požádat o opakování komisionálního přezkoušení v rozsahu závěrečného přezkoušení prohlubovacího kurzu. Tuto žádost může podat nejpozději do jednoho měsíce bez ztráty odborné způsobilosti mechanika k provádění měření emisí. Mechanik ztratí odbornou způsobilost k provádění měření emisí ve lhůtě jednoho měsíce po absolvování zkoušky s výsledkem neprospěl.
(4) O průběhu závěrečného přezkoušení vyhotoví zkušební komise zkušební protokol podepsaný členy komise, jehož součástí je seznam účastníků prohlubovacího kurzu, jimi odevzdané písemné testy, včetně jejich bodového ohodnocení a celkové hodnocení.
c) Podrobnější popis postupu a způsobu provádění zkoušky a přezkoušení prokazující odbornou způsobilost mechanika měření emisí stanoví ministerstvo podle § 88 odst. 2 zákona ve Věstníku dopravy.
k vyhlášce č. 302/2001 Sb.
Vzor profesního osvědčení mechanika měření emisí
Zadní strana je shodná se vzorem zadní strany profesního osvědčení zobrazeného v příloze č. 14 k této vyhlášce.
Vzor profesního osvědčení mechanika měření emisí
Zadní strana je shodná se vzorem zadní strany profesního osvědčení zobrazeného v příloze č. 14 k této vyhlášce.
k vyhlášce č. 302/2001 Sb.
Výpočet kapacitní potřeby technických prohlídek, kapacity kontrolních linek stanic technické kontroly a počtu skutečně provedených technických prohlídek
Potřebné podklady pro výpočet se stanoví z centrálního registru vozidel a informačního systému stanic technické kontroly a to vždy k 1.1. a 1.7. každého roku z dat za předchozí kalendářní rok.
Výpočet kapacitní potřeby technických prohlídek, kapacity kontrolních linek stanic technické kontroly a počtu skutečně provedených technických prohlídek
Potřebné podklady pro výpočet se stanoví z centrálního registru vozidel a informačního systému stanic technické kontroly a to vždy k 1.1. a 1.7. každého roku z dat za předchozí kalendářní rok.
Kromě počtu vozidel evidovaných na území okresu se do výpočtu zahrnuje i rozdílná pracnost technických prohlídek (dále jen „TPr“) vozidel kategorií O a L vůči automobilům a rozdílná pracnost evidenčních kontrol (dále jen „EK“), opakovaných technických prohlídek (dále jen „OP“), technických prohlídek před registrací (dále jen „PR“) a technických prohlídek před schválením technické způsobilosti vozidla (dále jen „PS“) vůči pravidelným technickým prohlídkám (dále jen „PT“).
1. Výpočet kapacitní potřeby technických prohlídek
Ke stanovení kapacitní potřeby technických prohlídek na území okresu10) z hlediska zajištění potřebného počtu technických prohlídek se vychází z počtu vozidel evidovaných v tomto území. Jednotlivé druhy a kategorie vozidel se výpočtem převádějí na základní druh vozidla, kterým je osobní automobil (OA) nebo užitkový automobil (UA). Konkrétně počet vozidel kategorií M1, N1, O1, O2 a L se převádí na počet OA, počet vozidel kategorií M2, M3, N2, N3, O3 a O4 na počet UA. Tím se dostane tzv. upravený počet OA nebo UA, dále označovaný jako OAU nebo UAU.
1. Výpočet kapacitní potřeby technických prohlídek
Ke stanovení kapacitní potřeby technických prohlídek na území okresu10) z hlediska zajištění potřebného počtu technických prohlídek se vychází z počtu vozidel evidovaných v tomto území. Jednotlivé druhy a kategorie vozidel se výpočtem převádějí na základní druh vozidla, kterým je osobní automobil (OA) nebo užitkový automobil (UA). Konkrétně počet vozidel kategorií M1, N1, O1, O2 a L se převádí na počet OA, počet vozidel kategorií M2, M3, N2, N3, O3 a O4 na počet UA. Tím se dostane tzv. upravený počet OA nebo UA, dále označovaný jako OAU nebo UAU.
1.2. Pracnost EK, OP, PR a PS vůči PT je vyjádřena koeficientem kEK, kOP, kPR a kPS pro linky OA a UA
Pro účely této přílohy se rozumí:
| kEKOA = TEKOA / TPTOA | kEKOA je koeficient pracnosti EK vůči PT u OA |
| kEKUA = TEKUA / TPTUA | kEKUA je koeficient pracnosti EK vůči PT u UA |
| kOPOA = TOPOA / TPTOA | kOPOA je koeficient pracnosti OP vůči PT u OA |
| kOPUA = TOPUA / TPTUA | kOPOA je koeficient pracnosti OP vůči PT u UA |
| kPROA = TPROA / TPTOA | kPROA je koeficient pracnosti PR vůči PT u OA |
| kPRUA = TPRUA / TPTUA | kPROA je koeficient pracnosti PR vůči PT u UA |
| kPSOA = TPSOA / TPTOA | kPSOA je koeficient pracnosti PS vůči PT u OA |
| kPSUA = TPSUA / TPTUA | kPSOA je koeficient pracnosti PS vůči PT u UA |
Pro účely této přílohy se rozumí:
d) TOPUA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech opakovaných technických prohlídek vozidel kategorií M2, M3, N2, N3, O3 a O4 na území České republiky za předcházející kalendářní rok z Informačního systému stanic technické kontroly.
l) Průměrný čas (TEKOA, TOPOA, TPROA, TPSOA, TPTOA, TEKUA, TOPUA, TPRUA, TPSUA, TPTUA) se vypočte takto: Sečtou se součiny počtu evidenční kontrol, opakovaných technických prohlídek, technických prohlídek před registrací, technických prohlídek před schválením technické způsobilosti, pravidelných technických prohlídek jednotlivých kategorií M1, N1, O1, O2, L pro linky OA a M2, M3, N2, N3, O3, O4 pro linky UA s průměrným časem evidenční kontrol, opakovaných technických prohlídek, technických prohlídek před registrací, technických prohlídek před schválením technické způsobilosti, pravidelných technických prohlídek jednotlivých kategorií a to se podělí součtem počtů evidenční kontrol, opakovaných technických prohlídek, technických prohlídek před registrací, technických prohlídek před schválením technické způsobilosti, pravidelných technických prohlídek jednotlivých kategorií.
k) Průměrný čas (TOOA, TLOA, TOA, TOUA, TUA) se vypočte takto: Sečtou se součiny počtu jednotlivých druhů technických prohlídek (pravidelná, opakovaná, před schválením, před registrací a evidenční kontrola) s průměrným časem jednotlivých druhů technických prohlídek (pravidelná, opakovaná, před schválením, před registrací a evidenční kontrola) a to se podělí součtem počtů jednotlivých druhů technických prohlídek (pravidelná, opakovaná, před schválením, před registrací a evidenční kontrola) pro dané kategorie vozidel.
j) TPTUA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech pravidelných technických prohlídek vozidel kategorií M2, M3, N2, N3, O3 a O4 na území České republiky za předcházející kalendářní rok z Informačního systému stanic technické kontroly.
i) TPTOA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech pravidelných technických prohlídek vozidel kategorií M1, N1, O1, O2 a L na území České republiky za předcházející kalendářní rok z Informačního systému stanic technické kontroly.
h) TPSUA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech technických prohlídek před schválením technické způsobilosti vozidla vozidel kategorií M2, M3, N2, N3, O3 a O4 na území České republiky za předcházející kalendářní rok z Informačního systému stanic technické kontroly.
g) TPSOA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech technických prohlídek před schválením technické způsobilosti vozidla vozidel kategorií M1, N1, O1, O2 a L na území České republiky za předcházející kalendářní rok z Informačního systému stanic technické kontroly.
f) TPRUA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech technických prohlídek před registrací kategorií M2, M3, N2, N3, O3 a O4 na území České republiky za předcházející kalendářní rok z Informačního systému stanic technické kontroly.
e) TPROA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech technických prohlídek před registrací vozidel kategorií M1, N1, O1, O2 a L na území České republiky za předcházející kalendářní rok z Informačního systému stanic technické kontroly.
c) TOPOA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech opakovaných technických prohlídek vozidel kategorií M1, N1, O1, O2 a L na území České republiky za předcházející kalendářní rok z Informačního systému stanic technické kontroly.
b) TEKUA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech evidenčních kontrol vozidel kategorií M2, M3, N2, N3, O3 a O4 na území České republiky za předcházející kalendářní rok z Informačního systému stanic technické kontroly.
a) TEKOA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech evidenčních kontrol vozidel kategorií M1, N1, O1, O2 a L na území České republiky za předcházející kalendářní rok z Informačního systému stanic technické kontroly.
• pro motocykly koeficientem b (lhůta 2 nebo 4 roky, b = 2/3).
• pro přípojná vozidla koeficientem a (dvojnásobná lhůta, čtyři roky, a = 0,5),
Ve výpočtu se zohledňují i různé lhůty provádění pravidelných TPr proti osobním automobilům, a to takto:
1.3. Potřebná kapacita STK pro OA (PKOA)
Upravený koeficient kOA:
Kapacitní potřeba technických prohlídek STK pro OA:
Potřebná roční kapacita technických prohlídek OA, PKOA, se vypočte vynásobením upraveného počtu OAU koeficientem kOA.
OAU = M1 + N1 + 0,5 * kpOOA * (O1 + O2) + 0,66 * kpLOA * L
Po dosazení hodnot koeficientů:
OAU = M1 + N1 + a * kpOOA * (O1 + O2) + b * kpLOA * L
PKOA = kOA * OAU
Koeficient kOA zohledňuje:
Upravený počet OA pro daný správní obvod se vypočte ze vzorců:
kOA = (l-c)*(1+oOA*kOPOA)*(1+ekOA*kEKOA)*(1+prOA*kPROA)*(1+psOA*kPSOA)/lh
• pro přípojná vozidla koeficientem a (dvojnásobná lhůta, čtyři roky, a = 0,5),
Ve výpočtu se zohledňují i různé lhůty provádění pravidelných TPr proti osobním automobilům, a to takto:
1.3. Potřebná kapacita STK pro OA (PKOA)
Upravený koeficient kOA:
Kapacitní potřeba technických prohlídek STK pro OA:
Potřebná roční kapacita technických prohlídek OA, PKOA, se vypočte vynásobením upraveného počtu OAU koeficientem kOA.
OAU = M1 + N1 + 0,5 * kpOOA * (O1 + O2) + 0,66 * kpLOA * L
Po dosazení hodnot koeficientů:
OAU = M1 + N1 + a * kpOOA * (O1 + O2) + b * kpLOA * L
PKOA = kOA * OAU
Koeficient kOA zohledňuje:
Upravený počet OA pro daný správní obvod se vypočte ze vzorců:
kOA = (l-c)*(1+oOA*kOPOA)*(1+ekOA*kEKOA)*(1+prOA*kPROA)*(1+psOA*kPSOA)/lh
c) potřebu evidenčních kontrol ekOA, které představují zvýšení nároků na kapacitu, kdy se uvádí počet (procentuální podíl) evidenčních kontrol ze všech druhů technických prohlídek vozidel kategorie L, M1, N1, O1 a O2 na území České republiky za předcházející kalendářní rok z Informačního systému stanic technické kontroly a dále se násobí koeficientem kEKOA,
a) počet OA mladších 4 roky koeficient c, kde se uvádí procentuální podíl vozidel kategorie M1 ve stáří do 4 let dle Registru silničních vozidel z celkového počtu vozidel kategorie M1 a N1,
b) potřebu opakovaných technických prohlídek oOA, kdy se uvádí procentuální podíl opakovaných prohlídek ze všech druhů technických prohlídek vozidel kategorie L, M1, N1, O1 a O2 na území České republiky za předcházející kalendářní rok z Informačního systému stanic technické kontroly a dále se násobí koeficientem kOPOA,
e) potřebu technických prohlídek vozidel před schválením technické způsobilosti vozidla psOA, které představují zvýšení nároků na kapacitu, kdy se uvádí procentuální podíl technické prohlídky před schválením technické způsobilosti vozidla ze všech druhů technických prohlídek vozidel kategorie L, M1, N1, O1 a O2 na území České republiky za předcházející kalendářní rok z Informačního systému stanic technické kontroly a dále se násobí koeficientem kPSOA,
d) potřebu technických prohlídek vozidel před registrací vozidla prOA, které představují zvýšení nároků na kapacitu, kdy se uvádí procentuální podíl technické prohlídky před registrací vozidla ze všech druhů technických prohlídek vozidel kategorie L, M1, N1, O1 a O2 na území České republiky za předcházející kalendářní rok z Informačního systému stanic technické kontroly a dále se násobí koeficientem kPROA,
f) lhůtu pravidelných technických prohlídek OA koeficient lh = 2 roky.
kUA = (1+oUA*kOPUA) * (1+ekUA*kEKUA) * (1+prUA*kPRUA) * (1+psUA*kPSUA)/ lh
UAU = M2 + M3 + N2 + N3 + kpOUA * (O3 + O4)
Kapacitní potřeba technických prohlídek STK pro UA:
Koeficient kUA zohledňuje:
Potřebná roční kapacita technických prohlídek UA, PKUA, se vypočte vynásobením upraveného počtu UAU koeficientem kUA.
Upravený počet UA pro daný územní obvod se vypočte ze vzorce:
1.4. Potřebná kapacita STK pro UA (PKUA)
PKUA = kUA * UAU.
Upravený koeficient kUA:
UAU = M2 + M3 + N2 + N3 + kpOUA * (O3 + O4)
Kapacitní potřeba technických prohlídek STK pro UA:
Koeficient kUA zohledňuje:
Potřebná roční kapacita technických prohlídek UA, PKUA, se vypočte vynásobením upraveného počtu UAU koeficientem kUA.
Upravený počet UA pro daný územní obvod se vypočte ze vzorce:
1.4. Potřebná kapacita STK pro UA (PKUA)
PKUA = kUA * UAU.
Upravený koeficient kUA:
c) potřebu technických prohlídek vozidel před registrací vozidla prUA, které představují zvýšení nároků na kapacitu, kdy se uvádí procentuální podíl technických prohlídek před registrací vozidla ze všech druhů technických prohlídek vozidel kategorie N2, N3, M2, M3, O3 a O4 na území České republiky za předcházející kalendářní rok z Informačního systému stanic technické kontroly a dále se násobí koeficientem kPRUA,
a) potřebu opakovaných technických prohlídek oUA, kdy se uvádí procentuální podíl opakovaných prohlídek ze všech druhů technických prohlídek vozidel kategorie N2, N3, M2, M3, O3 a O4 na území České republiky za předcházející kalendářní rok z Informačního systému stanic technické kontroly a dále se násobí koeficientem kOPUA,
b) potřebu evidenčních kontrol ekUA, které představují zvýšení nároků na kapacitu, kdy se uvádí počet (procentuální podíl) evidenčních kontrol ze všech druhů technických prohlídek vozidel kategorie N2, N3, M2, M3, O3 a O4 na území České republiky za předcházející kalendářní rok z Informačního systému stanic technické kontroly a dále se násobí koeficientem kEKUA,
d) potřebu technických prohlídek vozidel před schválením technické způsobilosti vozidla psUA, které představují zvýšení nároků na kapacitu, kdy se uvádí procentuální podíl technických prohlídek před schválením technické způsobilosti vozidla ze všech druhů technických prohlídek vozidel kategorie N2, N3, M2, M3, O3 a O4 na území České republiky za předcházející kalendářní rok z Informačního systému stanic technické kontroly a dále se násobí koeficientem kPSUA,
e) lhůtu pravidelných technických prohlídek UA koeficient lh = 1 rok.
k vyhlášce č. 302/2001 Sb.
Doklady předkládané před provedením technické prohlídky
1) Pravidelná technická prohlídka:
- protokol o měření emisí, pokud je měření emisí podle § 41 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyžadováno.
- osvědčení o registraci vozidla nebo osvědčení o technickém průkazu,
- výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
- technický průkaz vozidla,
- technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
- protokol o předchozí kontrole technického stavu silničního vozidla podle zvláštního právního předpisu nebo jiné obdobné kontrole v jiném členském státě, při které byla na vozidle zjištěna vážná nebo nebezpečná závada, pokud byla tato prohlídka provedena.
- výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
- protokol o měření emisí, pokud je měření emisí podle § 41 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo v rámci technické silniční kontroly7), vyžadováno,
- technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
- osvědčení o registraci vozidla, osvědčení o technickém průkazu, nebo doklad o zadržení osvědčení o registraci vozidla podle zvláštního právního předpisu9),
2) Opakovaná technická prohlídka:
- technický průkaz vozidla,
3) Evidenční kontrola:
- výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
- technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
- osvědčení o registraci vozidla nebo osvědčení o technickém průkazu,
- technický průkaz vozidla,
4) Technická prohlídka před schválením technické způsobilosti vozidla:
- výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
- protokol o měření emisí, pokud je měření emisí podle § 41 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyžadováno.
- technický průkaz vozidla,
- technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
5) Technická prohlídka před registrací vozidla:
6) Technická prohlídka ADR:
- technický průkaz vozidla,
- osvědčení o registraci vozidla nebo osvědčení o technickém průkazu,
- technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
- výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
- protokol o pravidelné technické prohlídce, pokud již byla provedena (nevztahuje se na vozidla nová, prvně uváděná do provozu),
- doklad o provedených prvních nebo periodických zkouškách pevné nebo výměnné nástavby podle dohody ADR vydaný k tomu pověřenou organizací. Zpravidla sestává ze dvou částí, a to zprávy o provedené zkoušce (např. inspekční zprávy) a návazného osvědčení (inspekčního certifikátu) o shodě s platnými požadavky dohody ADR. Jedná-li se o cisternu, musí být v certifikátu vydaném po 31. prosince 2002 uveden vždy kód cisterny a případně zvláštní ustanovení, která tato cisterna splňuje,
- doklad o zkoušce těsnosti nástavby podle dohody ADR vydaný k tomu pověřenou organizací (pokud ho podle předchozího certifikátu nástavba již má mít),
- osvědčení ADR, pokud již bylo dříve vozidlu vydáno.
8) Nařízená technická prohlídka:
- protokol o měření emisí, pokud je měření emisí vyžadováno v rámci technické silniční kontroly7).
- výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
- osvědčení o registraci vozidla nebo osvědčení o technickém průkazu,
7) Technická prohlídka na žádost zákazníka:
- pouze ty doklady, které mají vztah k požadovanému rozsahu (plný, částečný, částečný v rozsahu evidenční kontroly) technické prohlídky.
Doklady předkládané před provedením technické prohlídky
1) Pravidelná technická prohlídka:
- protokol o měření emisí, pokud je měření emisí podle § 41 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyžadováno.
- osvědčení o registraci vozidla nebo osvědčení o technickém průkazu,
- výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
- technický průkaz vozidla,
- technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
- protokol o předchozí kontrole technického stavu silničního vozidla podle zvláštního právního předpisu nebo jiné obdobné kontrole v jiném členském státě, při které byla na vozidle zjištěna vážná nebo nebezpečná závada, pokud byla tato prohlídka provedena.
- výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
- protokol o měření emisí, pokud je měření emisí podle § 41 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo v rámci technické silniční kontroly7), vyžadováno,
- technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
- osvědčení o registraci vozidla, osvědčení o technickém průkazu, nebo doklad o zadržení osvědčení o registraci vozidla podle zvláštního právního předpisu9),
2) Opakovaná technická prohlídka:
- technický průkaz vozidla,
3) Evidenční kontrola:
- výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
- technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
- osvědčení o registraci vozidla nebo osvědčení o technickém průkazu,
- technický průkaz vozidla,
4) Technická prohlídka před schválením technické způsobilosti vozidla:
- výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
- protokol o měření emisí, pokud je měření emisí podle § 41 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyžadováno.
- technický průkaz vozidla,
- technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
5) Technická prohlídka před registrací vozidla:
6) Technická prohlídka ADR:
- technický průkaz vozidla,
- osvědčení o registraci vozidla nebo osvědčení o technickém průkazu,
- technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
- výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
- protokol o pravidelné technické prohlídce, pokud již byla provedena (nevztahuje se na vozidla nová, prvně uváděná do provozu),
- doklad o provedených prvních nebo periodických zkouškách pevné nebo výměnné nástavby podle dohody ADR vydaný k tomu pověřenou organizací. Zpravidla sestává ze dvou částí, a to zprávy o provedené zkoušce (např. inspekční zprávy) a návazného osvědčení (inspekčního certifikátu) o shodě s platnými požadavky dohody ADR. Jedná-li se o cisternu, musí být v certifikátu vydaném po 31. prosince 2002 uveden vždy kód cisterny a případně zvláštní ustanovení, která tato cisterna splňuje,
- doklad o zkoušce těsnosti nástavby podle dohody ADR vydaný k tomu pověřenou organizací (pokud ho podle předchozího certifikátu nástavba již má mít),
- osvědčení ADR, pokud již bylo dříve vozidlu vydáno.
8) Nařízená technická prohlídka:
- protokol o měření emisí, pokud je měření emisí vyžadováno v rámci technické silniční kontroly7).
- výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
- osvědčení o registraci vozidla nebo osvědčení o technickém průkazu,
7) Technická prohlídka na žádost zákazníka:
- pouze ty doklady, které mají vztah k požadovanému rozsahu (plný, částečný, částečný v rozsahu evidenční kontroly) technické prohlídky.
a) v případě jednotlivě dovezeného vozidla:
- protokol o měření emisí, pokud je měření emisí podle § 41 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyžadováno.
- protokol o měření emisí, pokud je měření emisí podle § 41 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyžadováno.
- protokol o měření emisí, pokud je měření emisí podle § 41 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyžadováno,
- doklady stanovené schvalovacím orgánem pro provedení technické prohlídky stanovené v podmínkách rozhodnutí, pokud jsou stanoveny.
b) v případě jednotlivě vyrobeného vozidla:
- technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
- výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
- doklady stanovené schvalovacím orgánem pro provedení technické prohlídky stanovené v podmínkách rozhodnutí, pokud jsou stanoveny.
b) v případě jednotlivě vyrobeného vozidla:
- technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
- výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
- výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
- doklady stanovené schvalovacím orgánem pro provedení technické prohlídky stanovené v podmínkách rozhodnutí, pokud tyto jsou stanoveny.
- technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
- protokol o měření emisí, pokud je měření emisí podle § 41 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyžadováno,
- osvědčení o registraci vozidla nebo osvědčení o technickém průkazu,
- technický průkaz vozidla,
c) v případě přestavby vozidla:
- doklady stanovené schvalovacím orgánem pro provedení technické prohlídky stanovené v podmínkách rozhodnutí, pokud tyto jsou stanoveny.
- technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
- protokol o měření emisí, pokud je měření emisí podle § 41 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyžadováno,
- osvědčení o registraci vozidla nebo osvědčení o technickém průkazu,
- technický průkaz vozidla,
c) v případě přestavby vozidla: