Vyhláška ministerstva vnitřního obchodu o úpravě mzdových (platových) poměrů provozních zaměstnanců v zařízeních ubytovacích, stravovacích, v pohostinství, v lázeňských, léčebných a ošetřovacích ústavech a zařízeních a v zařízeních pro zpracování zřídelních produktů.

(1) Vyhláška platí pro zaměstnance vykonávající práce a služby

(2) Vyhláška se nevztahuje na zaměstnance administrativní (obchodní), na zaměstnance zdravotní péče, na hudebníky a artisty, na domovníky podle zákona č. 4/1949 Sb., o pracovním poměru domovnickém, ani na provozní zaměstnance Československých státních lázní a zřídel, pokud jejich platové poměry jsou upraveny předpisy platnými pro státní zaměstnance.

(3) Vzniknou-li pochybnosti, zda se tato vyhláška určité zaměstnance vztahuje, či nikoliv, rozhodne příslušné ministerstvo nebo orgán jim pověřený v dohodě s jednotnou odborovou organisací

(1) Zaměstnanci se zařaďují podle povahy práce do čtyř skupin (A, B, C, D) a v každé skupině podle druhu vykonávaných prací do pracovních tříd podle přílohy této vyhlášky.

(2) Zařadění zaměstnanců do pracovních tříd provede zaměstnavatel po projednání se zastupitelskými orgány zaměstnanců podle katalogu prací, vydaného ministerstvem vnitřního obchodu v dohodě s ministerstvy vnitra, pracovních sil a zdravotnictví. Při zařaďování zaměstnanců je nutno vycházet ze skutečně vykonávané činnosti podle popisu prací.

(3) U prací neuvedených v katalogu prací se stanoví pracovní třída obdobně podle jiných v katalogu uvedených a stejně hodnotných prací. V pochybnostech rozhodne příslušné ministerstvo nebo orgán jím pověřený v dohodě s jednotnou odborovou organisací.

(4) Koná-li zaměstnanec práce, zařaděné do více pracovních tříd, zařadí se podle prací, ve kterých je těžiště jeho činnosti.

(1) Základní mzda (plat) pro jednotlivé skupiny a pracovní třídy se stanoví takto:
Pro skupinu A.
V platovém rozpětí, stanoveném pro jednotlivé pracovní třídy, určuje zaměstnancům základní plat zaměstnavatel po projednání se zastupitelskými orgány zaměstnanců s přihlédnutím zejména k jejich rozdílné kvalifikaci, spolehlivosti, samostatnosti a pracovním podmínkám pracoviště. Při tom nesmí průměr základních platů všech zaměstnanců, zařaděných v závodě v téže pracovní třídě skupiny A, přesáhnouti nejnižší sazbu této pracovní třídy zvýšenou o 10%.
Základní hodinová mzda:

	Pro skupinu A.
Třída	Kčs měsíčně	Třída	Kčs měsíčně
1.	488—554	6.	774—876
2.	526—592	7.	848—956
8.	584—660	8.	920—1036
4.	640—726	9.	1010—1118
5.	698—792	10.	1094—1234

	třída
	1	2	3	4	5	6	7	8
	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs
Pro skupinu B	2,30	2,52	2,76	3,02	3,32	3,64	4,00	4,40
Pro skupinu C	2,22	2,42	2,64	2,90	3,18	3,50	3,84	4,22
Pro skupinu D	1,98	2,18	2,40	2,64	2,92	3,24	3,58	3,98

(2) Základní mzdové (platové) sazby uvedené v odstavci 1 platí pro zaměstnance starší 18 let. U zaměstnanců mladších 18 let se snižují sazby
o 20% do 16 let věku,
o 15% do 17 let věku,
o 10% do 18 let věku.
Toto snížení neplatí při práci v úkolu.

(1) Všude, kde jsou pro to technické předpoklady a kde by tím nebyla ohrožena jakost práce, je zaměstnavatel povinen po projednání se zastupitelskými orgány zaměstnanců zavést práci v úkolu

(2) Úkolové mzdy (platy) nutno stanovit tak, aby zaměstnanec při normálním výkonu a za obvyklých pracovních podmínek docílil výdělku odpovídajícího směrné úkolové sazbě násobené délkou odpracované doby.

(3) Směrnou úkolovou sazbou se rozumí základní časová mzda (plat) příslušné pracovní třídy (§ 3) zvýšená:

(4) Skutečná výše výdělku jednotlivého zaměstnance pracujícího v úkolu není omezena, pokud je podložena vyšším výkonem. Výdělek jednotlivého zaměstnance pracujícího v úkolu může klesnout pod základní časovou mzdu (plat) jen, kdyby bylo prokázáno, že příčiny nižšího výdělku tkví v osobě zaměstnancově.

(5) Při změně pracovního postupu, při použití jiného materiálu, při technickém nebo organisačním zlepšení nebo zhoršení a pod. je nutno přezkoušet stanovené úkolové sazby.

(6) Úkolové sazby a podmínky, za nichž se má provést práce v úkolu, je nutno oznámit zaměstnancům před započetím úkolové práce, obvyklým způsobem.

(1) Při pracích, jejichž povaha nedovoluje, aby se konaly v úkolu, odměňuje se zvýšený výkon výkonnostními prémiemi. Zlepšení hospodářského výsledku se odměňuje prémiemi hospodárnostními.

(2) Prémie se poskytují podle prémiových řádů, které schvaluje příslušné ministerstvo v dohodě s jednotnou odborovou organisací.

(3) Pracuje-li zaměstnanec ve výkonnostní prémii, nesmí mu být přiznán výkonnostní příplatek.

(4) Hospodárnostní prémii lze přiznat k časové mzdě (platu) vedle případného výkonnostního příplatku nebo výkonnostní prémie anebo i k úkolové mzdě.

(1) Pokud nebude práce konána v úkolu nebo odměňována výkonnostními prémiemi, může zaměstnavatel po projednání se zastupitelskými orgány zaměstnanců přiznat zaměstnancům za vyšší pracovní výkon výkonnostní příplatek, a to nejdříve po uplynutí dvou týdnů po nástupu do zaměstnání.

(2) Jednotlivým zaměstnancům lze přiznat výkonnostní příplatek až do výše 30% jejich základní časové mzdy (platu).

(3) Celková výše výkonnostních příplatků v závodě nesmí překročit 15% úhrnu základních časových mezd (platů) všech zaměstnanců placených podle této vyhlášky, kromě mezd (platů) zaměstnanců pracujících v úkolu nebo výkonnostní prémii.

(4) Zaměstnavatel po projednání se zastupitelskými orgány zaměstnanců přezkouší nejméně jednou za čtvrt roku ohodnocení výkonnosti zaměstnanců.

(1) Zaměstnancům plicních léčeben pro léčení aktivní tuberkulosy, kteří jsou při pravidelné práci trvale vystaveni nákaze tuberkulosou a jsou v seznamu prací zvlášť označeni (+), přísluší infekční příplatek ve výši Kčs 72.— měsíčně.

(2) Zaměstnancům plicních léčeben, které budou uznány ministerstvem zdravotnictví jako celek za pracoviště mimořádně ohrožující zdraví zaměstnanců možnou nákazou tuberkulosy, přísluší infekční příplatek ve výši Kčs 48.— měsíčně, pokud nepřichází v úvahu u těchto zaměstnanců přiznání příplatku podle odstavce 1.

(1) Pracovní doba se řídi předpisy o osmihodinové době pracovní.

(2) Prací přes čas se rozumí práce konaná nad 48 hodin týdně, kterou zaměstnavatel předem výslovně nařídil nebo dodatečně schválil.

(3) Každá započatá práce přes čas, přesahuje-li 15 minut, se počítá za půl hodiny práce přes čas, přesahuje-li 45 minut, za celou hodinu.

(1) Za práci přes čas se poskytne pokud možno náhradní volno.

(2) Nebude-li poskytnuto náhradní volno, přísluší zaměstnanci při práci v časové mzdě za hodinu práce přes čas, v noci, nebo ve dnech pracovního volna základní hodinová časová mzda (plat) a při práci v časové mzdě s prémií a při práci v úkolu jeho skutečně dosažený výdělek s těmito příplatky:

a)	za práci přes čas	25%,
b)	za práci přes čas konanou v noci, t. j. v době od 22 hod. do 6 hod., nenavazuje-li na pravidelnou pracovní směnu	50%,
c)	za práci přes čas ve dnech pracovního volna, t. j. v době od 6 hod. v den pracovního volna do 6 hod. následujícího dne	50%.

(3) Přijde-li v úvahu více příplatků, platí se pouze příplatek vyšší.

(4) Příplatky uvedené v odstavci 2 se vypočítávají ze základní hodinové mzdy a u zaměstnanců s měsíčním platem z ⅟₂₀₀ základního platu, a to i při práci v úkolu.

(5) Dosáhne-li hrubý měsíční příjem zaměstnance včetně odměny za práci přes čas výše 1.680.— Kčs, je již v něm obsažena odměna za každou další práci přes čas.

(6) Odměna za práci přes čas podle předchozích ustanovení nepřísluší domovníkům za pracovní pohotovost (§ 11 odst. 1).

(7) Za práci ve dnech pracovního klidu ve smyslu zákona č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, přísluší zaměstnancům odměna podle ustanoveni tohoto zákona.

(1) Tam, kde je to z provozních důvodů bezpodmínečně nutné a možné, lze zaměstnancům poskytnout byt, otop, osvětlení a stravu, a to za náhradu ve výši sazeb, jimiž se oceňuji naturální požitky pro účely národního pojištění. Všichni zaměstnanci kuchařští a kuchyňští, zařadění v seznamu prací do spupiny A a dále B I. s výjimkou kuchyňského zřízence, pomocné síly pro hrubé a lehčí práce a myčky černého a bílého nádobí, jsou povinni se stravovati v závodě a to za náhradu. Všichni zaměstnanci, kteří se v závodě stravují, musí odevzdati na odebíraná jídla plnou lístkovou hodnotu.
Domovníkům za jejich pracovní pohotovost po normální pracovní době přísluší byt s otopem a osvětlením zdarma.

(2) Pokud zaměstnavatel vyžaduje pro výkon, služby zaměstnance zvláštní úbor, obstará jej na svůj vlastní náklad. Úbor zůstává vlastnictvím zaměstnavatelovým.

(3) Ochranný oděv a ochrannou obuv pro práci v mokru obstará na svůj náklad zaměstnavatel. Oděv a obuv zůstává jeho vlastnictvím.

(4) Pracovní úbor obsluhujících, ubytovacích a kuchyňských zaměstnanců včetně učňů (na př. pracovní šaty, zástěry, čepce, pracovní kalhoty, blůzy, pracovní pláště, u číšníků bílé bluzy, zástěry a košile s límcem) je zaměstnavatel povinen dát vyprat na svůj náklad.

(1) Ke dni 1. ledna 1952 se zaměstnanci, na něž se vztahuje tato vyhláška, zařadí do příslušných skupin a pracovních tříd podle skutečně vykonávané práce. Jde-li o zaměstnance nepřítomné v práci, jsou pro jejich zařádění rozhodné práce, které konali před počátkem nepřítomnosti v práci.

(2) Vedoucí závodu je povinen seznámiti zaměstnance a touto vyhláškou způsobem v závodě obvyklým a projednat všechna opatření prováděná na základě této vyhlášky předem se zastupitelskými orgány zaměstnanců.