§ 1
Aby byl zvýšen výkup kvalitního dobytka, zvláště skotu a zajištěny spravedlivé odměny podle jakosti dodávaného dobytka, a aby množství, započítané na plnění dodávkového úkolu odpovídalo množství získaného masa (výtěžnosti), stanoví se
1. od 25. února 1952
a) dodávkové podmínky při výkupu jatečného dobytka (skotu, telat, prasat, skopového bravu ovčího a kozího a koní) (§§ 2—12),
b) jakostní normy jatečného skotu, telat a prasat závazné pro dodavatele (zemědělské závody, držitele hospodářských zvířat) i pro odběratele (výkupní složky a jejich orgány) (§§ 13—15),
c) výkupní ceny jatečného skotu, telat a prasat (§ 16);
2. od 31. března 1952
započítací váhy skotu, telat a prasat podle jakostních tříd odpovídajících množství získaného masa (výtěžnosti) a
podmínky pro započítávání dodávek na plnění dodávkokových úkolů skotu a prasat (§§ 17—25).
započítací váhy skotu, telat a prasat podle jakostních tříd odpovídajících množství získaného masa (výtěžnosti) a
podmínky pro započítávání dodávek na plnění dodávkokových úkolů skotu a prasat (§§ 17—25).
§ 2
(1) Dodavatelé dodávají k jatečným účelům dobytek jatečně zralý, vyspělý a dobré jakosti.
(2) Pro plnění dodávkových úkolů jsou množství a čtvrtletní díla dodávky stanoveny smlouvou nebo určeny národními výbory.
(3) Dodavatelé ústředně plánovaného sektoru plní dílčí dodávkové úkoly ve lhůtách stanovených dílčími hospodářskými smlouvami.
(4) Dodavatelé krajsky plánovaného sektoru dodávají, během jednotlivých čtvrtletí jatečná zvířata v době, kterou urči v dohodě s místním národním výborem odběratel. Nedojde-li k dohodě, rozhodne okresní národní výbor po slyšení okresního plnomocníka pro výkup zemědělských výrobků s konečnou platností.
(5) Dodavatel je povinen dodat a odběratel je povinen odebrat jatečná zvířata ve smluveném po případě určeném termínu. Neučiní-li tak, odpovídají navzájem za škodu tím způsobenou.
§ 3
(1) Dodavatelé jsou povinni
a) dodat zvířata určená k jatečným účelům v čistém stavu a provést při dodávce zvířat taková opatření, aby nedošlo k poškození kůže, k úrazu nebo k uhynutí zvířete,
b) sdělit odběrateli již při sjednávání dodacího termínu všechny okolnosti, které vyžadují při nakládání s dodanými jatečnými zvířaty a při jejich zpracování odchylný postup nebo zvláštní opatření,
c) upozornit odběratele při předávání kusu na zdravotní stav a takové vlastnosti zvířete, pro které by mohlo dojít k úrazu osob, k poškození dopravních prostředků, k šíření nakažlivých nemocí, po případě k úrazu zvířete nebo k jeho uhynutí,
d) sejmout koním dodávaným k jatečným účelům podkovy.
(2) Dodavatel dodá jatečná zvířata bez ohlávek, provazů a řetězů.
(3) Dodavatelé nesmějí označovat zvířata určená k jatečným účelům výstřihem v srsti, barvou nebo jiným způsobem, s výjimkou označování zvířat ušními značkami, tetováním nebo vypalováním značek v rozsahu v zemědělské výrobě obvyklém.
§ 4
(1) Dodavatelé jsou povinni dodat zvířata určená k jatečným účelům do výkupního místa.
(2) Výkupním místem jsou jatky, vhodný prostor u jatek nebo u nakládací železniční stanice, v okresech nebo v obvodech bez železniční komunikace místa určená krajským výkupním podnikem po dohodě s okresním národním výborem. Výkupní místo bude zpravidla V sídle hlavního nebo pobočného skladu hospodářského družstva.
(3) Okresní národní výbor vyhlásí v každé obci do 15. března 1952 jednotlivá výkupní místa. Hospodářské družstvo je povinno v téže lhůtě vyhlásit dny a hodiny, kdy v těchto výkupních místech bude výkup prováděn.
(4) Výkupní místa musí být zařízena tak, aby na nich bylo možno odvážením spolehlivě zjišťovat výkupní váhu zvířat a provádět jejich jakostní hodnocení.
(5) Dodavatel a odběratel se však mohou navzájem dohodnout na odběru zvířat ze stáje nebo v pomocných, svodných místech. Odběratel je povinen oznámit dny a hodiny, kdy v pomocných svodných místech budou zvířata určená k jatečným účelům přejímána.
(6) Zvířata určená k nutnému poražení nebo maso a ostatní vedlejší produkty ze zvířat nutně poražených mimo jatky je však dodavatel povinen dodat na jatky nebo na porážku pro nemocná zvířata podle směrnic veterinárně zdravotních orgánů. Převzetí provede v zastoupení hospodářského družstva příslušný závod národního podniku masného průmyslu a vydá o tom dodavateli potvrzení. Vyúčtování, s dodavatelem provede hospodářské družstvo.
§ 5
Na úhradu nákladů s dopravou vyplatí odběratel dodavateli vždy příplatek k výkupní ceně jatečného zvířete v částce 0,20 Kčs za 1 kg výkupní váhy.
(1) Na výkupních místech se provádí výkup dobytka, t. j. jeho odvážení a zařazení do jakostních tříd.
(2) Na pomocných svodných místech po případě ze stáje se provádí pouze odběr. Výkup v těchto místech může být proveden jen, dohodnou-li se o tom dodavatel s odběratelem.
(3) Při výkupu jatečných zvířat v živém stavu nese dodavatel
a) výdaje spojené s dopravou zvířete do výkupního místa,
b) ztráty na váze zvířete až do převzetí.
§ 6
(1) Jatečná zvířata mají býti dodávána nenakrmená a nenapojená.
(2) Při dodávce nakrmeného a napojeného skotu a prasat se provede srážka až do 5% živé váhy a při vyšší nakrmenosti a napojenosti až do 8% živé váhy.
(3) Je-li podezření, že dodávaný skot je překrmen, provede se ihned po zařazení do jakostní třídy kontrolní poražení. Zjistí-li se, že by bylo zapotřebí k dosažení předepsané výtěžnosti srážky na nakrmenost větší než 8% živé váhy, je zvíře překrmeno. V takovém případě se sníží živá váha kusu o váhu obsahu bachoru.
Je-li podezření, že dodávaná prasata jsou překrmena, provede se ihned po zařazení do jakostní třídy kontrolní poražení a zjistí se váha obsahu žaludku. O váhu obsahu žaludku se sníží živá váha zvířete a provede se případné přeřazení do nižší jakostní třídy.
Ministerstvo vnitřního obchodu v dohodě se zúčastněnými ministerstvy podle potřeby vydá normy pro stanovení překrmenosti.
Je-li podezření, že dodávaná prasata jsou překrmena, provede se ihned po zařazení do jakostní třídy kontrolní poražení a zjistí se váha obsahu žaludku. O váhu obsahu žaludku se sníží živá váha zvířete a provede se případné přeřazení do nižší jakostní třídy.
Ministerstvo vnitřního obchodu v dohodě se zúčastněnými ministerstvy podle potřeby vydá normy pro stanovení překrmenosti.
(4) Z živé váhy telat se provede vždy srážka ve výši 5%.
§ 7
(1) O zařazení zvířete do jakostní třídy, o případném příplatku, nebo srážce z výkupní ceny se zřetelem na jakost kůže, jakož i o srážce na nakrmenost se dohodne dodavatel s odběratelem.
(2) Nedojde-li k dohodě o jakosti nebo pokud jde o skot a prasata i o srážce na nakrmenost, kterou požaduje odběratel ve výši nad 5% živé váhy, může dodavatel požádat o kontrolní poražení.
(3) Podle výsledku kontrolního poražení se (s výjimkou prasat) zařadí kus do jakostní třídy nebo se stanoví srážka na nakrmenost. Byla-li sporná jak jakost, tak i nakrmenost, provede se podle jakosti masa nejprve zařazení kusu do jakostní třídy a z váhy masa se vypočte váha výkupní.
U prasat se kontrolním poražením zjistí váha obsahu žaludku, o kterou se sníží živá váha prasete.
U prasat se kontrolním poražením zjistí váha obsahu žaludku, o kterou se sníží živá váha prasete.
(4) Nedojde-li mezi odběratelem a dodavatelem k dohodě o přiznání příplatku ha jakost kůže nebo o provedení srážky z výkupní ceny, rozhodne veterinář pověřený prohlídkou zvířat nebo masa.
§ 8
(1) Jestliže kontrolní poražení se provede na jatkách ve výkupním místě, může dodavatel osobně být přítomen poražení a vážení.
(2) Při provádění kontrolního poražení na jatkách mimo výkupní místo potvrdí výsledek kontrolního poražení zástupce IX. referátu okresního národního výboru příslušného podle místa jatek.
(3) Pokud vzniknou s provedením kontrolního poražení zvláštní výlohy, jdou k tíži strany, v jejíž neprospěch bylo rozhodnuto.
§ 9
(1) Zdravé březí krávy a jalovice a zdravé březí prasnice nesmějí být dodávány k jatečným účelům.
(2) Zjistí-li se po poražení u krávy nebo jalovice nebo u prasnice plod, srazí se prodávajícímu dodatečně z výkupní váhy váha plodu (včetně plodových vod a obalu) a z ceny peněžitá částka odpovídající váze plodu.
§ 10
(1) K zajištění kvalitních tuzemských koží pro kožedělný průmysl a k omezení poškozování koží nedbalým ošetřováním dobytka vyplácí se za kůži zvlášť dobré jakosti příplatek k výkupní ceně jatečného dobytka a při poškození kůže se sráží z výkupní ceny za 1 kg výkupní váhy
| a) | u jatečného skotu a telat | 0,50 Kčs, |
| b) | u jatečných prasat | 0,75 Kčs. |
(2) Podmínkou pro přiznání příplatku je, že zvíře nese znaky dobrého ošetřování a čištění a má zdravou a nepoškozenou kůži bez přírodních vad.
(3) Srážka z výkupní ceny se provede při poškození kůže, jež bylo zaviněno dodavatelem.
Za zaviněná poškození kůže se pokládají
Za zaviněná poškození kůže se pokládají
a) záněty a rozdrásání kůže způsobené cizopasníky (vši, klíšťata),
b) záněty a rozdrásání kůže způsobené kožními vyrážkami vznikajícími z nečistoty,
c) poškození kůže způsobené nedbalým čištěním (kaštany),
d) prašivina skotu,
e) poškození kůže způsobené mechanickými zraněními (rány a jizvy po surovém zacházení, bití a šlehání, zářezy a jizvy po ranách způsobených vadným upoutáním, bodné rány a jizvy způsobené vidlemi, odřeniny a pod.).
(4) Poškození kůže nepovažuje se za zaviněné, jde-li zejména o záněty kůže způsobené prolezením u nemocných zvířat nebo nakažlivými chorobami s výjimkou prašiviny (na př. červenkou), opar lisivý — lišejové onemocnění kůže projevující se kroužkovitým vypadáváním chlupů, v pokročilejším stadiu šupinatostí až strupovitostí onemocnělého místa nebo holými místy pokrytými příškvary, bradavičnatost kůže, porušení kůže způsobené larvami střečků, jizvy po trokarisování zvířat (při nadmutí), jizvy po operativních zákrocích, jizvy po kastraci prasniček, jiná poškození a znehodnocení kůže způsobená zvířatům prokazatelně bez zavinění chovatele, na př. při silničních nehodách, požáru a pod.
§ 11
(1) Jatečný dobytek bude zásadně vykupován v živém stavu. Pro výpočet, cen bude rozhodující výkupní váha a cenová sazba podle jakostní třídy. Výkupní váhou je skutečná živá váha kusu po srážce na nakrmenost, po případě u překrmených kusů skutečná živá váha před poražením snížená o obsah bachoru (žaludku).
(2) Skot, telata a prasata (kromě kanců), která nevyhovují podmínkám pro pojištění jatečných zvířat, dále koně a skopový brav, jež odběratel odmítne vykoupit v živém stavu, a konečně všechna jatečná zvířata dodaná k nutnému poražení budou zpeněžena jednatelsky v mase na účet dodavatele. Stejně se zpeněží i maso a ostatní vedlejší produkty ze zvířat nutně poražených mimo jatky nebo porážku pro nemocná zvířata.
(3) V případech, kdy dodavatel chce dodat jednu půlku prasete pro veřejné zásobování a druhou půlku si může ponechat pro zásobování vlastní domácnosti, musí být prase poraženo na jatkách; půlka prasete dodaná pro veřejné zásobování se zpeněží jednatelsky v mase. Tato půlka se dodává bez hlavy, drobů a plsního sádla, avšak se sádlem hřbetním.
§ 12
(1) Odběratel vystaví dodavateli ve dvojím vyhotovení ihned po výkupu nebo po provedení kontrolního poražení, výkupní lístek, ve kterém uvede jméno dodavatele, jeho přesnou adresu, počet, druh, pohlaví a jakost zvířat, zjištěnou váhu, srážku na nakrmenost, výkupní váhu, cenu za 1 kg živé váhy, pojistnou prémii a výlohy za dopravu, příplatek nebo srážku na kůži, úhrnnou cenu k výplatě a váhu rozhodnou pro započtení na plnění dodávkových úkolů.
(2) Na každé jatečně zvíře se vystaví zvláštní výkupní lístek. Více jatečných zvířat může býti uvedeno na jednom výkupním lístku jen, jsou-li téhož druhu a téže jakosti a vykupují-li se za stejných podmínek od jediného dodavatele.
(3) Výkupní lístek podepíší dodavatel a odběratel, kteří jsou za jeho správnost a úplnost osobně odpovědni.
(4) Jedno vyhotovení výkupního lístku odevzdá dodavatel nejpozději do tří dnů místnímu národnímu výboru, druhé si ponechá.
§ 13
Jatečný skot.
(1) Znakem pro zařazení do jakostní třídy je jateční hodnota skotu posouzená zrakem a hmatem. Jakosti té které třídy musí odpovídat přiměřená výtěžnost v mase.
(2) Výtěžností se rozumí poměr váhy čtyř čtvrtí masa včetně ledvin a loje ledvinového, pánevního a loje u kostí křížových, bez kůže, hlavy, useknuté před prvním krčním obratlem, bez noh, odříznutých v dolním kloubu zápěstním, případně zanártním, bez ústrojí a vnitřností dutiny hrudní, břišní a pánevní, bez přirostlého tuku na srdci, na plících, na okruží a střevech, bez pohlavních orgánů a vemene, váženo v teplém stavu po poražení, v porovnání k živé váze skotu (výkupní váze).
(3) Jateční sket se zařazuje do těchto 6 jakostních tříd:
Jakostní třída — výběr — špičková jakost:
Obvykle srst těchto zvířat ztrácí lesk, poněvadž mazové žlázky chlupů tlakem tuku degenerovaly; chlupy jsou různě zvířené (grošování).
Býci této jakosti mají výjimečně mohutně vyvinuté svalstvo na všech partiích, zvláště na krku a na plecích. Protučnělost masa a vysoké nasazení tuku mimosvalového není u býků podmínkou
špičková jakost předpokládá jateční skot velmi vysoké jatečně hodnoty s výtěžností u krav nad 60%, u volů, jalovic a býků nad 62%.
Jakostní třída A: jatečný skot velmi dobré jakosti. U volů, jalovic a, krav je předpokladem pro zařazení do této jakostní třídy bohatě vyvinuté svalstvo na všech partiích, vysoká protučnělost a vysoké nasazení tuku mimosvalového. Stejně jako u špičkové jakosti — výběru je zjistitelný tuk hmatem na kořenu ocasu, na slabině, na žebru, na hrudi, a na šourku (u volů), s tím rozdílem, že vrstvy tuku jsou slabší.
Býci této jakosti mají mohutně vyvinuté svalstvo na všech partiích, zvláště na krku a na plecích. Protučnělost masa a nasazení tuku mimosvalového u býků není podmínkou.
V jakostní třídě A se předpokládá vysoká jateční hodno ta s výtěžností u krav od 54 do 60%, u volů, jalovic a býků od 56 do 62%.
se přiznává jatečnému skotu zvláště dobré jakosti. U volů, jalovic a krav je předpokladem pro zařazení do této jakostní třídy zvláště bohatě vyvinuté svalstvo na všech partiích, výjimečně“ vysoká protučnělost masa a zvlášť vysoké nasazení tuku mimosvalového. Zejména jsou u této jakosti hmatem zjistitelné silné vrstvy tuku:
Jakostní třída B: jatečný skot dobré jakosti. U volů, jalovic a krav je předpokladem pro zařazení do této jakostní třídy velmi dobře, vyvinuté svalstvo na všech partiích, slabá protučnělost masa a dobré nasazení tuku mimosvalového. Hmatem slabší vrstvy tuku jsou zjistitelné na kořenu ocasu, na slabině, na žebru a na hrudi (u volů na šourku). Býci této jakosti mají velmi dobře vyvinuté svalstvo na všech partiích, zvlášť na plecích a slaběji na krku.
Protučnělost masa a nasázení tuku mimosvalového u býků není podmínkou.
V jakostní třídě B se předpokládá velmi dobrá jateční hodnota s výtěžností u krav od 50% do 54%, u volů, jalovic a býků od 52% do 56%.
Jakostní třída C: jatečný skot druhořadé jakosti. U všech druhů skotu je předpokladem pro zařazení do této jakostní třídy dobře vyvinuté svalstvo na zadku a slaběji vyvinuté svalstvo na předku. Maso je nedostatečně protučnělé a tuk je jen slabě nasazen mimosvalově. Hmatem jsou slabé vrstvy tuku zjistitelné na kořenu ocasu a na slabině.
V jateční třídě C se předpokládá dobrá jateční hodnota s výtěžností u krav od 45% do 50%, u volů, jalovic a býků od 47% do 52%.
Jakostní třída D: jatečný skot podřadné jakostí, málo zmasilý, slabší jatečně hodnoty. U všech druhů skotu je předpokladem pro zařazení do této jakostní třídy méně vyvinuté svalstvo na všech partiích těla. Tuk je jen nepatrně nasazen mimosvalově, a hmatem není zjistitelný.
V jakostní třídě D se předpokládá slabá jateční hodnota s výtěžností u krav od 42% do 45%, u volů, jalovic a býků od 44% do 47%.
Jakostní třída — brak (braková jakost): jatečný skot zcela podřadné jakosti, obvykle dobytek vyhublý, nebo zakrslý, a přestárlý. U všech druhů skotu je předpokladem pro zařazení do této jakostní třídy slabě vyvinuté svalstvo na všech partiích těla. Tuk zpravidla ztrácí tuhou konsistenci a stává se „tekavým“.
V jakostní třídě brak — se předpokládá nízká jatečná hodnota s výtěžností u krav 42% a níže, u volů, jalovic a býků 44% a níže.
Jakostní třída — výběr — špičková jakost:
Obvykle srst těchto zvířat ztrácí lesk, poněvadž mazové žlázky chlupů tlakem tuku degenerovaly; chlupy jsou různě zvířené (grošování).
Býci této jakosti mají výjimečně mohutně vyvinuté svalstvo na všech partiích, zvláště na krku a na plecích. Protučnělost masa a vysoké nasazení tuku mimosvalového není u býků podmínkou
špičková jakost předpokládá jateční skot velmi vysoké jatečně hodnoty s výtěžností u krav nad 60%, u volů, jalovic a býků nad 62%.
Jakostní třída A: jatečný skot velmi dobré jakosti. U volů, jalovic a, krav je předpokladem pro zařazení do této jakostní třídy bohatě vyvinuté svalstvo na všech partiích, vysoká protučnělost a vysoké nasazení tuku mimosvalového. Stejně jako u špičkové jakosti — výběru je zjistitelný tuk hmatem na kořenu ocasu, na slabině, na žebru, na hrudi, a na šourku (u volů), s tím rozdílem, že vrstvy tuku jsou slabší.
Býci této jakosti mají mohutně vyvinuté svalstvo na všech partiích, zvláště na krku a na plecích. Protučnělost masa a nasazení tuku mimosvalového u býků není podmínkou.
V jakostní třídě A se předpokládá vysoká jateční hodno ta s výtěžností u krav od 54 do 60%, u volů, jalovic a býků od 56 do 62%.
se přiznává jatečnému skotu zvláště dobré jakosti. U volů, jalovic a krav je předpokladem pro zařazení do této jakostní třídy zvláště bohatě vyvinuté svalstvo na všech partiích, výjimečně“ vysoká protučnělost masa a zvlášť vysoké nasazení tuku mimosvalového. Zejména jsou u této jakosti hmatem zjistitelné silné vrstvy tuku:
Jakostní třída B: jatečný skot dobré jakosti. U volů, jalovic a krav je předpokladem pro zařazení do této jakostní třídy velmi dobře, vyvinuté svalstvo na všech partiích, slabá protučnělost masa a dobré nasazení tuku mimosvalového. Hmatem slabší vrstvy tuku jsou zjistitelné na kořenu ocasu, na slabině, na žebru a na hrudi (u volů na šourku). Býci této jakosti mají velmi dobře vyvinuté svalstvo na všech partiích, zvlášť na plecích a slaběji na krku.
Protučnělost masa a nasázení tuku mimosvalového u býků není podmínkou.
V jakostní třídě B se předpokládá velmi dobrá jateční hodnota s výtěžností u krav od 50% do 54%, u volů, jalovic a býků od 52% do 56%.
Jakostní třída C: jatečný skot druhořadé jakosti. U všech druhů skotu je předpokladem pro zařazení do této jakostní třídy dobře vyvinuté svalstvo na zadku a slaběji vyvinuté svalstvo na předku. Maso je nedostatečně protučnělé a tuk je jen slabě nasazen mimosvalově. Hmatem jsou slabé vrstvy tuku zjistitelné na kořenu ocasu a na slabině.
V jateční třídě C se předpokládá dobrá jateční hodnota s výtěžností u krav od 45% do 50%, u volů, jalovic a býků od 47% do 52%.
Jakostní třída D: jatečný skot podřadné jakostí, málo zmasilý, slabší jatečně hodnoty. U všech druhů skotu je předpokladem pro zařazení do této jakostní třídy méně vyvinuté svalstvo na všech partiích těla. Tuk je jen nepatrně nasazen mimosvalově, a hmatem není zjistitelný.
V jakostní třídě D se předpokládá slabá jateční hodnota s výtěžností u krav od 42% do 45%, u volů, jalovic a býků od 44% do 47%.
Jakostní třída — brak (braková jakost): jatečný skot zcela podřadné jakosti, obvykle dobytek vyhublý, nebo zakrslý, a přestárlý. U všech druhů skotu je předpokladem pro zařazení do této jakostní třídy slabě vyvinuté svalstvo na všech partiích těla. Tuk zpravidla ztrácí tuhou konsistenci a stává se „tekavým“.
V jakostní třídě brak — se předpokládá nízká jatečná hodnota s výtěžností u krav 42% a níže, u volů, jalovic a býků 44% a níže.
1. na kořenu ocasu, to je na řase kožní, táhnoucí se od sedacích hrbolů ke kořenu ocasu,
6. na šourku (u volů).
5. na hrudi, to je předním konci prsní kosti,
4. na kyčli, to je vrstvy tuku po obou stranách křížové a bederní páteře,
3. na žebru, to je hmatem, zjišťujícím pohyblivost kůže po stranách hrudníku,
2. na slabině, to je na záhybu kožním, táhnoucím se od břicha k zadní končetině,
(4) Jakostní třídy A, B a C mají každá tři podskupiny a to:
A, B, C — této jakosti nejlepší,
A1, B1, C1 — této jakosti průměrné a
A2, B2, C2 — této jakosti nejslabší, avšak jakosti té které třídy ještě dosahující.
Jakostní třída D má dvě podskupiny a to:
D — této jakosti lepší a
D1 — této jakosti horší.
A, B, C — této jakosti nejlepší,
A1, B1, C1 — této jakosti průměrné a
A2, B2, C2 — této jakosti nejslabší, avšak jakosti té které třídy ještě dosahující.
Jakostní třída D má dvě podskupiny a to:
D — této jakosti lepší a
D1 — této jakosti horší.
§ 14
Jatečná telata.
(1) Telaty se rozumí skot nejvýše do 100 kg živé váhy.
(2) Znakem pro zařazení do jakostní třídy je jateční hodnota posouzená zrakem a hmatem.
(3) Jatečná telata se zařazují do těchto tří jakostních tříd:
Jakostní třída A: prvotřídní ssavá telata, plně zmasilá (v ledvinové části, kýtě, hrudi a pleci), velmi dobrého výživného stavu, u nichž se předpokládá dosažení minimální výtěžnosti 75%.
Jakostní třída B: dobrá ssavá telata, zmasilá, dobrého výživného stavu, u nichž výtěžnost je nad 78% do 75%.
Jakostní třída C: ostatní slabá, podřadná telata s výtěžností 73% a níže.
Jakostní třída A: prvotřídní ssavá telata, plně zmasilá (v ledvinové části, kýtě, hrudi a pleci), velmi dobrého výživného stavu, u nichž se předpokládá dosažení minimální výtěžnosti 75%.
Jakostní třída B: dobrá ssavá telata, zmasilá, dobrého výživného stavu, u nichž výtěžnost je nad 78% do 75%.
Jakostní třída C: ostatní slabá, podřadná telata s výtěžností 73% a níže.
(4) Výtěžností u jatečných telat se rozumí poměr váhy telete v kůži v teplém stavu po poražení, po oddělení noh, ústrojí a vnitřností dutiny hrudní a břišní, kromě ledvin a ledvinového loje, zbytku pupeční šňůry a pohlavních orgánů v porovnání k živé váze (výkupní) telat.
§ 15
Jatečná prasata.
(1) Znakem pro zařazení do jakostní třídy je váha, po případě pohlaví a protučnění prasete, posouzené zrakem a hmatem.
(2) Jatečná prasata se zařazují do těchto deseti jakostních tříd:
1. sádelná prasata od 150 kg ž. v.,
2. těžká prasata od 110 kg ž. v. do 150 kg ž. v.
3. výseková prasata od 90 do 110 kg ž. v.,
4. lehká prasata od 70 do 90 kg ž. v.,
5. tučné svině, tuční řezanci,
6. svině polotučné, řezanci polotuční,
7. svině hubené, řezanci hubení,
8. prasata od 50 do 70 kg ž. v.,
9. prasata do 50 kg ž. v. (nutně poražená a zakrslá),
10. kanci.
(3) V každé jakostní třídě se nejnižší váha stanoví včetně nejnižší váhy, uvedené v odstavci 2 a nejvyšší váha se stanoví mimo tuto váhu (příklad: do jakostní třídy 3 patří prasata vážící nejméně 90 kg a nejvýše 109 kg).
§ 16
(1) Jatečný skot:
| jakostní třída | podskupina | voli, jalovice a býci | krávy | ||
|---|---|---|---|---|---|
| výtěžnost | cena Kčs | výtěžnost | cena Kčs | ||
| výběr | — | nad 62% | 24,— | nad 60% | 23, — |
| A | A | nad 60% | 22,— | nad 58% | 21,— |
| A-1 | nad 58% | 21,— | nad 56% | 20,— | |
| A-2 | nad 56% | 20,— | nad 54% | 19,— | |
| B | B | nad 54% | 19,— | nad 52% | 17,50 |
| B-1 | nad 53% | 17,50 | nad 51% | 16,— | |
| B-2 | nad 52% | 16,— | nad 50% | 15,— | |
| C | C | nad 50% | 15,— | nad 48% | 13,50 |
| C-1 | nad 48% | 13,50 | nad 46% | 12,— | |
| C-2 | nad 47% | 12,— | nad 45% | 11,— | |
| D | D | nad 45% | 11,— | nad 43% | 10,— |
| D-1 | nad 44% | 10,— | nad 42% | 9,— | |
| brak | — | 44% a níže | 9,— | 42% a níže | 8,— |
(2) Jatečná telata:
| Jakostní třída | Výtěžnost | cena Kčs |
|---|---|---|
| A | nad 75% | 19,— |
| B | nad 73% do 75% | 16,— |
| C | 73% a níže | 13,— |
(3) Jatečná prasata:
| jakostní třída | cena Kčs | |
|---|---|---|
| 1. | sádelná prasata od 150 kg ž. v. | 34,—, |
| 2. | těžká prasata od 110 kg ž. v. do 150 kg ž. v. | 32,—, |
| 3. | výseková prasata od 90 do 110 kg ž. v. | 30,—, |
| 4. | lehká prasata cd 70 do 90 kg ž. v. | 28,—, |
| 5. | tučné svině, tuční řezanci | 32,—, |
| 6. | svině polotučné, řezanci polotuční | 30,—, |
| 7. | svině hubené, řezanci hubení | 28,—, |
| 8. | prasata od 50 do 70 kg ž. v. | 23,—, |
| 9. | prasata do 50 kg ž. v. (nutně poražená a zakrslá) | 20,50, |
| 10. | kanci | 20,—. |
§ 17
(1) Na plnění dodávkového úkolu skotu se započítávají:
1. dodávky jatečného skotu,
2. dodávky jatečných telat,
3. maso z nutně poraženého skotu a telat, pokud bylo určeno pro veřejné zásobování,
4. prodeje užitkového (zástavového) skotu a telat hospodářskému družstvu,
5. prodeje plemenných býků, krav a jalovic na nákupních trzích nebo se souhlasem ONV na svodech nebo ze stáje,
6. u krajsky plánovaných zemědělských závodů za držbu veřejného plemenného býka 360 kg ž. v. za jednoho býka a rok.
(2) Na plnění dodávkového úkolu skotu se tedy nezapočítává uhynulý skot a telata, maso z nutně poraženého skotu a telat, pokud bylo prohlášeno za nepoživatelné, a přímý prodej užitkového skotu a telat mezi držiteli.
§ 18
(1) Na plnění dodávkového úkolu prasat se započítávají:
1. dodávky jatečných prasat,
2. maso z nutně poražených prasat a selat, pokud bylo určeno pro veřejné zásobování,
3. půlky prasat z domácích porážek, jestliže byly dodány hospodářskému družstvu a bylo-li maso uznáno jako poživatelné bez omezení,
4. prodeje plemenných kanců a prasnic na nákupních trzích nebo se souhlasem ONV na svodech nebo ze stáje,
5. dodávky selat hospodářskému družstvu; dodávka uskutečněná v I. a II. plánovacím čtvrtletí se započte plnou váhou všech dodaných selat, nejvýše však 20 kg za 1 sele, dodávka uskutečněná v III. plánovacím čtvrtletí poloviční váhou všech dodaných selat, nejvýše však 10 kg za 1 sele,
6. dodávky běhounů (prasat k dalšímu chovu ve váze 25 až 50 kg) hospodářskému družstvu obdobným způsobem jako u dodávek selat nejvýše však v I. a II. plánovacím čtvrtletí 20 kg, ve III. čtvrtletí však nejvýše 10 kg za kus,
7. dodávky prasniček k dalšímu chovu hospodářskému družstvu,
8. u krajsky plánovaných zemědělských závodů za držbu veřejného plemenného kance 180 kg ž. v. za jednoho kance a rok.
(2) Na plnění dodávkového úkolu prasat se tedy nezapočítávají:
1. uhynulá prasata a plata,
2. maso z nutně poražených prasat a selat, pokud bylo prohlášeno za nepoživatelné,
3. přímé prodeje selat, běhounů a prasat k dalšímu chovu mezi držiteli; tyto přímé prodeje jsou však přípustně u selat a běhounů jen potud, pokud to dovolují předpisy vydané ministerstvem zemědělství, a u prasat nad 50 kg ž. v. k dalšímu chovu jen tehdy, má-li kupující nákupní povolení vydané okresním národním výborem,
4. dodávky selat a běhounů hospodářskému družstvu ve IV. plánovacím čtvrtletí,
5. držba prasnice,
6. provedení domácí porážky.
§ 26
Ministerstvo vnitřního obchodu může v dohodě se zúčastněnými ministerstvy povolit výjimky z ustanovení této vyhlášky, popřípadě pověřit jejich povolováním krajský nebo okresní národní výbor.
§ 27
Zrušují se všechny předpisy, které odporují ustanovením této vyhlášky, zejména vyhláška ministerstva výživy č. 1357/1946 Ú. l. I, ve znění vyhlášek ji měnících a doplňujících, a příslušná ustanovení vyhlášky NÚC č. 458/1949 Ú. l. I, ve znění vyhlášek ji měnících a doplňujících.
§ 19
(1) Dodávkový úkol skotu a prasat se zvyšuje:
1. statním statkům o plnou váhu selat a běhounů, koupených od hospodářského družstva,
2. JZD se společným ustájením prasat o plnou váhu běhounů, koupených od hospodářského družstva; hospodářské družstvo může prodat běhouny pouze státním statkům, výkrmnám veřejného sektoru a JZD se společným ustájením,
3. všem zemědělským závodům:
a) o váhu užitkového (zástavového) skotu a telat, koupených od hospodářského družstva,
b) o váhu plemenných býků, krav a jalovic, jakož i plemenných kanců a prasnic, koupených na nákupních trzích nebo se souhlasem okresního národního výboru na svodech nebo ze stáje,
c) o váhu užitkových prasniček nad 50 kg ž. v. k dalšímu chovu, koupených od hospodářského družstva s nákupním povolením okresního národního výboru,
4. jednotlivě hospodařícím zemědělcům, kteří mají plánovanou držbu prasnice, o skutečnou váhu selat koupených od hospodářského družstva.
(2) Dodávkový úkol skotu a prasat se nezvyšuje
1. státním statkům a JZD III. a IV. typu o váhu užitkového skotu koupeného od hospodářských družstev, dovolují-li to zvláštní směrnice ministerstva vnitřního obchodu a ministerstva zemědělství pro plánovaný přesun k rozšíření plánovaných stavů,
2. státním statkům, ostatnímu veřejnému sektoru a JZD III. a IV. typu o váhu plemenných kanců a prasniček zakoupených na nákupních trzích nebo na svodech jim na roveň postavených k rozšíření plánovaných stavů, dovolují-li to zvláštní směrnice ministerstva vnitřního obchodu a ministerstva zemědělství,
3. místním a okresním národním výborům o váhu plemenných býků a kanců, koupených k veřejné plemenitbě,
4. jednotným zemědělským družstvům a jednotlivě hospodařícím zemědělcům
a) o váhu užitkového (zástavového) skotu a telat koupených přímo od jiného držitele,
c) o váhu selat nebo běhounů koupených přímo od jiného držitele.
b) o váhu selat koupených od hospodářského družstva.
5. ostatním držitelům prasat o váhu selat koupených, od hospodářského družstva.
§ 20
Na plnění dodávkových úkolů skotu a prasat se započítává jen množství dodané hospodářskému družstvu za ceny smluvního výkupu nikoliv však skot nebo prasata (vepřové půlky) dodané hospodářskému družstvu za volné ceny podle předpisů pro výkup a prodej volných zemědělských výrobků.
§ 28
Ustanovení této vyhlášky nabývají účinnosti dnem 25. února 1952 s výjimkou ustanovení §§ 17—25, která nabývají účinnosti dnem 31. března 1952.
§ 21
Při plnění dodávkových úkolů skotu platí vzájemná zastupitelnost mezi jatečným, užitkovým a plemenným skotem. Obdobná zasada platí i při plnění dodávkových úkolů prasat,
§ 22
Náhradní plnění dodávkových úkolů skotu dodávkami prasat je všeobecně přípustné; při tom se počítá 100 kg ž. v. prasat za 150 kg z. v. skotu. Dodávkový úkol prasat nemůže však býti plněn dodávkami skotu.
§ 23
Na plnění dodávkových úkolů se počítá
A. u jatečného skotu, telat a prasat:
| druh zvířat | jakostní třída | z výkupní váhy % | |
|---|---|---|---|
| skot | výběr | 120% | |
| A, A-1, A-2 | 110% | ||
| B, B-1, B-2 | 100% | ||
| C, C-1, C-2 | 90% | ||
| D, D-1 | 85% | ||
| brak | 75% | ||
| telata | A | 110% | |
| B | 100% | ||
| C | 90% | ||
| prasata | 1. | sádelná prasata od 150 kg ž. v. | 110% |
| 2. | těžká prasata od 110 do 150 kg ž. v. | 105% | |
| 3. | výseková prasata od 90 do 110 kg ž. v. | 100% | |
| 4. | lehká prasata od 70 do 90 kg ž. v. | 95% | |
| 5. | tučné svině, tuční řezanci | 100% | |
| 6. | svině polotučné, řezanci polotuční | 100% | |
| 7. | svině hubené, řezanci hubení | 90% | |
| 8. | prasata od 50 do 70 kg ž. v. | 90% | |
| 9. | prasata do 50 kg ž. v. | 80% | |
| 10. | kanci | 60% | |
b) od 31. března 1952 započítací váhá, která v jednotlivých jakostních třídách činí:
a) do 30. března 1952 výkupní váha,
B. u jatečného skotu, telat a prasat, zpeněžených v mase váha vychladlého masa, určeného pro veřejné zásobování, násobená u skotu koeficientem 2, u telat a prasat koeficientem 1,25.
C. u půlek prasat z domácích porážek váha dodané půlky násobená koeficientem 1,25,
D. u plemenných býků, krav, jalovic, kanců a prasnic a dále u užitkového skotu a telat výkupní váha (100%).
§ 24
Skot, telata a prasata prohlášená úředním opatřením za propadlá (na příklad pro zatajení při sčítání hospodářských zvířat) se držiteli, jemuž bylo zvíře zabaveno, nezapočítávají na plnění dodávkových úkolů.
§ 25
(1) Spojení ke společnému plnění dodávkových úkolů skotu a prasat je mezi držiteli v téže obci přípustné. Držitelé mohou:
a) převzít se schválením místního národního výboru již při rozpisu dobrovolnou dohodou jeden za druhého dodávkový úkol skotu nebo prasat,
b) dodat během roku se souhlasem místního národního výboru jatečný dobytek na plnění dodávkového úkolu jiného držitele. O tom musí oba zúčastnění držitelé učinit u místního národního výboru písemné prohlášení a to nejpozději pří dodávce zvířete. Podmínkou je, že držitel, který dodává jatečný skot (prasata) za jiného, má již svůj celoroční dodávkový úkol skotu (prasat) zcela splněn a že za vícedodávku nedostane volnou cenu podle předpisů pro výkup a prodej volných zemědělských výrobků.
(2) Zúčastnění držitelé jsou povinni oznámit společné plnění ihned hospodářskému družstvu.