Působnost.
1. Vyhláška platí:
I. Místně: pro země Českou a Moravskoslezskou;
II. Věcně: pro
a) státní správu (úřady) v zemích České a Moravskoslezské, jakož i pro státní nebo státem spravované ústavy, podniky, fondy a zařízení,
b) správu (úřady) zemí, jakož i pro jejich nebo jimi spravované ústavy, podniky, fondy a zařízení.
c) správu (úřady) okresů, jakož i pro jejich nebo jimi spravované ústavy, podniky, fondy a zařízení,
d) správu (úřady) obcí, jakož i pro jejich nebo jimi spravované ústavy, podniky, fondy a zařízení,
e) správu a podniky Národní banky československé,
f) nositele sociálního pojištění,
g) veřejné národní školy, veřejné kuratoriální školy všeho druhu a samostatné veřejné učňovské školy,
h) korporace a subjekty, na něž se vztahuje § 23, vlád. nař. č. 420/1942 Sb.
III. Osobně, pro všechny zaměstnance, na něž se vztahují platné předpisy o provádění mzdové politiky, kteří vstoupili u správ, ústavů, podniků, fondů a zařízení nebo korporací veřejného práva, uvedených pod II., podle soukromoprávního závazku do pracovního (služebního) poměru, obzvláště do pracovního (služebního) poměru takového druhu, jaký je vyznačen v příloze 2.
2. Vyhláška se nevztahuje na:
a) zaměstnance, na něž se podle jejich služební činnosti vztahuje zákon o soukromých zaměstnancích č. 154/1934 Sb., nebo na něž by se tento zákon vztahoval, kdyby nebyli podle § 2, odst. 1 tohoto zákona z jeho působnosti vyňati. Na tyto zaměstnance, kteří byli dosud posuzováni jako dělníci, může býti tato vyhláška vztažena se schválením ministerstva ochrany práce a sociální péče v dohodě s ministerstvem financí,
b) učně, volontéry a praktikanty,
c) zaměstnance, pro něž platí zvláštní vyhlášky vydané ministrem ochrany práce a sociální péče,
d) elektrické podniky výrobní a rozvodné, jakož i plynárny a vodárny,
e) tiskárny zaměstnavatelů, pro něž platí tato vyhláška,
f) československé státní dráhy, jakož i pro dopravní podniky, provozující dopravu po kolejích nebo určených tratích,
g) dělníky v zemědělské prvovýrobě (včetně zahradnictví a vinařství, jakož i rybářství a včelařství),
h) posádky lodí vnitrozemské plavby,
ch) dělníky jevištní a divadelní,
i) dělníky při nouzových pracích a pracích veřejné péče,
j) dělníky, zaměstnaně hlídáním obytných, obchodních a průmyslových domů, jako domovníky a pod.
Povinnost poslušnosti a mlčenlivosti, přijímáni darů.
(1) Každý dělník musí služební povinnosti, jež mu byly uloženy, podle zákonných ustanovení a služebních předpisů svědomitě vykonávati a býti poslušen služebních příkazů přednosty služebního místa nebo zaměstnance, který byl zvláštním nařízením zmocněn, aby mu udílel služební příkazy, pokud není zákonem nic jiného stanoveno. Povinnost býti poslušen zákonů a takových služebních příkazů má přednost před jakoukoliv jinou povinností poslušnosti.
(2) Dotazy, oznámení, žádosti a stížnosti jest předkládati služební cestou, stížnosti na přednostu služebního místa mohou býti podány též u jeho bezprostředního představeného.
(3) Dělník má snášenlivě spolupracovati se svými druhy v práci. Jest povinen převzíti v přiměřených mezích práci svých druhů, jsoucích na dovolené nebo přechodně nemocných.
(4) Ve styku s obecenstvem má dělník vystupovati zdvořile a ochotně, ale pevné. Má se také mimo službu prokázati hodným vážnosti, které vyžaduje jeho postavení dělníka ve veřejné službě.
(5) a) Dělník jest povinen zachovati vůči každému mlčenlivost o záležitostech, jež seznal svou služební činností a jejichž utajení jest předepsáno zákonem nebo služebním nařízením nebo jest nutné vzhledem k jejich povaze. Od této povinnosti nemůže ho osvoboditi žádný jiný osobní závazek. Bez svolení přednosty služebního místa nesmí služebně seznaných znalostí o takových záležitostech použiti mimo službu přímo ani nepřímo.
b) Bez výslovného svolení přednosty služebního místa nebo vyššího představeného nesmí dělník ani sobě ani nikomu jinému opatřiti znalost nebo opisy nebo zobrazení a reprodukce nebo ukázky nebo vzorky služebních spisů nebo tiskopisů, kreseb nebo jiných obrazových znázornění, chemických látek nebo surovin nebo způsobů výroby, části strojů nebo jiných formovaných těles k účelům mimoslužebním. Tomuto zákazu nepodléhají dělníci, pokud jde a sděleni týkající se jich osobně, pokud jejich utajení není předepsáno zákonem nebo služebním nařízením nebo není nutné pro jejich povahu.
c) Dělník musí na žádost zaměstnavatele vydati úřední spisy, kresby, obrazová znázornění a pod. a záznamy o služebních jednáních, jakož i jejich reprodukce.
d) Povinnosti podle odst. a)—c) trvají i po skončení pracovního poměru. Povinnost podle odst. c) postihuje podle platných předpisů i dělníkovy pozůstalé.
(6) Dělník nesmí bez svolení zaměstnavatele přijímati odměny a dary za služební úkony ani po skončení pracovního poměru.
(7) Pokusy podplácení musí dělník neprodleně a bez vyzvání oznámiti přednostovi služebního místa.
Ručení za škody.
Poruší-li dělník úmyslně nebo z nedbalosti své služební povinnosti, odpovídá veřejné správě za škodu z toho vzniklou podle platných zákonných ustanovení.
Služební doba.
(1) Pokud není služební doba jinak upravena, jest služební dobou doba, kterou dělník konal ve služebním poměru po dosažení 18 roku věku v nevojenské službě u správ, ústavů, podniku, fondů a zařízení, na něž se vztahuje vlád. nař. č. 420/1942 Sb., jakož i ve veřejné službě cizích států po dobu války. Do služební doby jest započítati i služební dobu v soukromém hospodářství, pokud může býti získaných znalostí použito ve veřejné službě.
(2) Služební dobou jest dále:
a) doba vykonané povinné vojenské a pracovní služby,
b) doba válečné služby.
Tyto doby jest započísti nejpozději 3 měsíce po začátku zaměstnání u některého místa podle odst. 1. Ke každému časovému období se smí přihlédnouti jen jednou.
(3) Není nároku na hodnocení služební doby, před dobrovolným vystoupením nebo před dřívějším propuštěním dělníka z důvodu, za který sám odpovídá. V jednotlivém případě může býti podle volného uvážení přihlédnuto ke služební době tímto způsobem odpadnuvší.
(4) Učební poměr není služebním poměrem ve smyslu odst. 1. Do jaké míry se učební doba připočítává k době služební, stanoví služební řád.
Pracovní doba.
(1) Pravidelná pracovní doba se řídí všeobecně podle ustanovení zákona č. 91/1918 Sb. o 8 hodinové pracovní době ve znění té doby platném.
(2) Pokud nelze zákona č. 91/1918 Sb. o 8 hodinové pracovní době použiti, upraví pracovní dobu příslušný ústřední úřad zvláštními předpisy.
(3) Zahrnuje-li pravidelné služební použití dělníkovo nejméně 6 hodin pracovní pohotovosti v týdnu, může býti celková týdenní pracovní výměra o stejnou dobu prodloužena, zpravidla však nikoli nad 66 hodin v týdnu (včetně přestávek); v případech, kdy pracovní pohotovost záleží toliko v předepsané přítomnosti na služebním místě nebo ve vlastním bytě s povinností převzíti v případě potřeby potřebné a nutné služební úkony, může býti týdenní výměra služebního použití prodloužena až na 72 hodin v týdnu.
(4) Pro stanovení mzdových hodin, jež třeba zaplatiti, hodnotí se pracovní pohotovost 50% jako pracovní doba a podle toho se platí 50% mzdy, která by přišla v úvahu při plném pracovním výkonu za tutéž dobu. Činí-li týdenní výměra služebního použití nejméně 48 hodin, jest však zaplatiti nejméně mzdu za 48 hodin, jež by náležela dělníku bez pracovní pohotovosti, patřícímu do téže mzdové skupiny. Ve zvláštních případech může býti služebním řádem stanoveno nižší hodnocení a placení pracovní pohotovosti.
(5) Pravidelná pracovní doba má býti s ohledem na pracovní pohotovost v ní obsaženou prodlužována jen tehdy, jde-li o pracovní pohotovost pravidelně se opakující, nikoli jen o příležitostná krátká přerušení práce.
Práce přes čas.
(1) Za práci přes čas ve smyslu této vyhlášky se považují ty pracovní hodiny, jež v případě potřeby jest třeba konati, které přesahují 48 hodin týdně a nejsou vyrovnány poskytnutím náhradního volna.
(2) Je-li zavedena pravidelná pracovní doba kratší, platí, pokud jde o počítání hodin práce přes čas, ustanovení odst. 1.
(3) Stanoví-li služební řád nebo pracovní smlouva podle vydaného úředního nařízení nestejné rozdělení pravidelné pracovní doby podle ročních období, považují se za práci přes čas ty pracovní hodiny, jež v případě potřeby jest třeba konati, které přesahují pravidelnou pracovní výměru stanovenou podle ročního období.
(4) Při počítání hodin práce přes čas jest třeba za každý den dovolené, den nemoci, svátek, jakož i za každý den, kdy dělník byl z jiných důvodů od výkonu služby osvobozen, připočítati hodiny, které by byl dělník při pravidelném průběhu služby odpracoval, kdyby pro uvedené důvody nebyly odpadly. Jestliže se neodpracované hodiny (věta 1) napracovávají, nepočítají se po druhé.
Práce nedělní a sváteční, práce noční.
(1) O nedělích a svátcích (od 0 hod. do 24 hod.) jest omeziti práci na nejnutnější míru.
(2) Jestliže to služební nebo závodní poměry dovolují, jest poskytnouti nejméně 2 volné neděle v měsíci.
(3) Za svátky a památné dny se považují svátky podle příslušných zákonných předpisů.
(4) Není-li služebním řádem nic jiného stanoveno, dostanou dělníci za práci vykonanou o nedělích (od 0 hod. do 24 hod.) příplatek 25%, který jest poskytnouti vedle příplatku, jež třeba platiti podle § 7. odst. 7 a podle § 8.
(5) Pokud neplatí jiná zákonná ustanovení a nařízení a pokud nestanoví služební řád nic jiného, platí se za práci o svátcích (viz odst. 3) příplatek 50% ke mzdě. Za dobu, za niž byl zaplacen tento příplatek, se neposkytují příplatky podle § 8.
(6) Služební řád může stanoviti při určení příplatku za práci nedělní a sváteční jiná časová období, odchylující se od odst. 1.
(7) Pracuje-li zaměstnanec v noci, t. j. od 22. do 6. hodiny, přísluší mu ke mzdě příplatek ve výši 25% mzdy. Příplatek za noční práci přísluší mu jen tehdy, jde-li o práci přes čas, za niž mu přísluší příplatek podle § 8 a to vedle tohoto příplatku. Příplatek však nepřísluší za pravidelné noční směny.
(8) Příplatky za práci noční, nedělní a sváteční nepřísluší strážníkům, hasičům, vrátným a hlídačům (nočním hlídačům).
Příplatky za práci přes čas.
(1) Za práci přes čas (§ 6, č. 1 až 4) se platí ke mzdě příplatek 25%. Za hodiny práce přes čas, za které se poskytne náhradní volno, zaplatí se ve mzdovém zúčtovacím období, v němž práce přes čas byla konána, pouze příplatek. Mzda, kterou jest zaplatiti za práci přes čas, za niž se poskytne náhradní volno, se vyplatí ve mzdovém zúčtovacím období, v němž by jinak došlo v důsledku náhradního volna k odpadnutí mzdy, aby tak bylo umožněno vyplácení pokud možno stejné mzdové částky.
(2) Služebním řádem nebo pracovní smlouvou může býti stanovena paušální odměna za práci přes čas v přiměřené výši.
(3) Poskytuje-li se za služební výkon podle platných předpisů o náhradách cestovních výloh stravné, platí se za tutéž dobu příplatek za práci přes čas jen za případnou skutečně konanou práci přes čas. Služba v pohotovosti jest zaplacena poskytnutím stravného.
Mzdové podklady.
(1) Mzdy jsou vyměřeny podle druhu a zvláštních okolností pracovního výkonu, podle místních poměrů a podle věku.
(2) Dělníkům, kteří nemají řemeslné kvalifikace, jestliže konali nejméně 3 roky stále řemeslné práce a dosáhli 25. roku věku, umožní jejich služební místo podle ustanovení vydaných příslušným ústředním úřadem v dohodě s ministerstvem ochrany práce a sociální péče a ministerstvem financí, aby se podrobili zkoušce, jejíž složení jest podmínkou pro placení mzdy řemeslníka.
Výměra mzdy podle věku.
(1) Plnou mzdu jest platiti po dosažení 21. roku věku.
(2) Mzda dělníka mladšího 21 let činí:
| před dosažením 17. roku věku | 75 %, |
| po dosažení 17. roku věku | 80%, |
| po dosažení 18. roku věku | 85%, |
| po dosažení 19. roku věku | 90%, |
| po dosažení 20. roku věku | 95%, |
plné mzdy.
(3) Rok věku považuje se ve smyslu odst. 1 a 2 za dosažený počátkem mzdového súčtovacího období, do něhož připadá výroční den narození.
Přídavky za služební dobu a odměny za dlouholeté služby.
(1) Dělníci, kteří po dosažení 21. roku věku vykazují 3 roky služební doby s uspokojivým služebním výkonem, dostanou ke mzdě vyměřené podle druhu a zvláštních okolností pracovního výkonu jakož i podle místní poměrů přídavek za služební dobu. Služební doby před dosažením 21. roku věku se při tom nebéřou v úvahu.
(2) Přídavek za služební dobu se zvyšuje, jestliže služební doba po dosaženém 21. roce věku dosáhne 5 let uspokojivého služebního výkonu, a dosáhne-li služební doba 7 let uspokojivého služebního výkonu. Výše přídavků za služební dobu jest určena v připojené mzdové tabulce.
(3) Dosáhne-li se vyšší služební doby v průběhu mzdového zúčtovacího období, zvýší se přídavek za služební dobu počátkem nejblíže následujícího mzdového zúčtovacího období.
(4) Za dlouholeté věrné služby vyplatí se dělníkům jako odměna po služební době (§ 4) 25leté 1000 Kčs, po služební době 40 leté 2000 Kčs.
(5) Odměnu za věrné služby předá dělníku v jubilejní den přednosta služebního místa v kruhu jeho bližších spolupracovníků. Příjemce má v jubilejní den placené volno.
Místní výše mezd.
(1) Místní různosti životních poměrů, stavu povolání a v místech s četnými průmyslovými závody též poměrů mzdových jsou vyjádřeny rozdělením služebních míst na místní mzdové stupně (příloha 1).
(2) Má-li býti práce konána na místech patřících do různých mzdových stupňů, stanoví služební řád blíže, kterého místního mzdového stupně se použije.
Druh mzdy.
Pokud služební řád nestanoví nic jiného, platí se hodinové mzdy.
Tvoření mezd.
(1) Mzda se upravuje v každém mzdovém stupni v každé mzdové skupině z hodinové mzdy 21-letého dělníka (dělnice) v prvním až třetím roce služby.
(4) Zaměstnanci se rozdělí podle druhu a významu své činnosti do těchto tří základních skupin:
mzdová skupina A — řemeslníci,
mzdová skupina B — zaškolení dělníci,
mzdová skupina C — dělníci s jednoduchou činností.
(5) Za určité odborné a odpovědné činnosti může býti zaměstnanec zařaděn do mzdové skupiny A/1, A/2, nebo B/1. Zařadění zaměstnanců do jednotlivých mzdových skupin je blíže určeno v seznamu mzdových skupin (příloha 2).
(6) Uklízečky a jim na roven postavené ženské pomocné síly, které nekonají těžké, obtížné nebo zdraví nebezpečné práce, obdrží mzdu skupiny C/a.
Mzdové příplatky.
(1) Poskytování mzdových příplatků jest přípustno v rámci ustanovení obsažených v příloze 2.
(2) Nad to smějí býti poskytovány v dalším blíže stanovené příplatky za obtížnou práci (příplatky funkční, příplatky za nebezpečnou práci, příplatky za špinavou práci, příplatky vzdálenostní):
a) Funkční příplatky jsou příplatky za práce, které podle své povahy (těžká práce) nebo odpovědnosti podstatné přesahují rámec jinak obvyklých prací téže mzdové skupiny a pro něž není v seznamu mzdových skupin (příloha 2) stanoveno přiměřené zhodnocení zařaděním do vyšší mzdové skupiny.
b) Příplatky za nebezpečnou práci jsou příplatky za práce, které jsou zdraví škodlivé nebo při jejichž provádění jest dělník vystaven zvláštnímu nebezpečí pro své zdraví. Sem patří mimo jiné i práce na lešeních vyšších než 12 m jakož i práce, při nichž dělník stojí ve vodě, v blátě nebo na ledě (vodní práce) nebo je vystaven mimořádnému horku nebo chladu (na př. práce u horkých plynových generátorů nebo u chladicích zařízení, jsoucích v provozu). Příplatky za nebezpečnou práci nepřicházejí v úvahu při takových pracech, při nichž jest s nimi spojené nebezpečí pro zdraví odměněno zařazením do vyšší mzdové skupiny.
c) Příplatky za špinavou práci jsou příplatky za práce, při nichž jest dělník podstatně nad obvyklou míru vystaven znečištění, aniž bylo k této okolnosti vůbec nebo nikoliv v dostatečné míře přihlíženo poskytnutím ochranného oděvu. Příplatky za špinavou práci nepřicházejí v úvahu při takových pracech, při nichž jest odměněna s nimi spojeně mimořádné znečištění již zařazením do vyšší mzdové skupiny.
d) Příplatky vzdálenostní jsou příplatky za značně dlouhou dobu cest do práce, která nespadá do pracovní doby (včetně práce přes čas) a kterou dělník musí vynaložiti nad dobu potřebnou pro cestu z bydliště ke shromaždišti zaměstnavatelem stanovenému, poněvadž shromaždiště není zároveň pracovištěm. Příplatky vzdálenostní nepřicházejí v úvahu, pokud jsou vyrovnány jiným způsobem, na př. náhradami služebních výloh.
(3) Výši příplatků za obtížnou práci, uvedených v odst. 2, jest stanoviti služebním řádem a zaznamenati v přehledu příplatků. Celková částka příplatků za obtížnou práci, kdyby byly poskytovány všem dělníkům, na něž se vztahuje tato vyhláška a kteří jsou podle odst. 2 k přiznání příplatků oprávněni, nesmí však překročiti 10% roční mzdové částky (včetně příplatků všeho druhu a zákonných srážek) všech dělníků, na něž se vztahuje tato vyhláška. Příplatky jest stanoviti v desetihaléřových částkách. Za základ jest vzíti roční mzdovou částku vykázanou v příslušném rozpočtu.
Seznam místních tříd.
Pro stanovení mezd platí toto rozdělení místních tříd (mzdových stupňů) podle služebního místa:
I. místní třída:
města Aš, Bílina, Bohumín, Brno, České Budějovice, Česká Lípa, Český Těšín, Děčín, Duchcov, Dvůr Králové nad Labem, Falknov nad Ohří, Frýdlant, Hlučín, Hradec Králové, Cheb, Chomutov, Jablonec nad Nisou, Jáchymov, Jihlava, Karlovy Vary, Kladno, Liberec, Litoměřice, Mariánské Lázně, Mladá Boleslav, Most, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Ostrava, Otrokovice, Pardubice, Plzeň, Podmokly, Praha, Prostějov, Přerov, Šumperk, Tábor, Teplice-Šanov, Trutnov, Varnsdorf, Vsetín, Ústí nad Labem, Zlín, Znojmo a správní okres Liberec.
II. místní třída:
všechna ostatní místa.
Mzdové skupiny.
(Pro zařádění jest rozhodné převážně vykonávaná činnost.)
Mzdová skupina A.
Příplatky.
Mzdová skupina B.
Příplatky.
Mzdová skupina C.
I.
Odborní dělníci (řemeslníci) všeho druhu, byli-li přijati podle mzdové skupiny A a jsou-li zaměstnáváni ve svém řemesle nebo oboru.
(1) Odborní dělníci (řemeslníci) ve smyslu této vyhlášky jsou dělníci, kteří mají
c) tovaryšský list vystavený obchodní a živnostenskou komorou podle § 7, odst. 4 nebo podle § 12 vlád. nař. č. 200/43 Sb., jakož i
b) tovaryšský list odpovídající ustanovením §§ 104, 104b, 104c, 104d, 104e živnostenského řádu nebo
a) vysvědčení o vykonané zkoušce mistrovské nebo
d) dělníci, kteří si odbyli řádnou učební dobu
aa) v některém řemesle nebo
bb) jako živnostenští (průmysloví) učňové a mohou o tom předložiti vysvědčení nebo jiný průkaz.
(2) Dalším předpokladem v uvedených případech jest, že dělník byl přijat jako řemeslník a je zaměstnáván ve svém řemesle nebo v oboru, který jest jeho řemeslu příbuzný.
(3) Získal-li dělník mladší 25 let tovaryšský nebo výuční list bez absolvování řádné učební doby, může býti jeho přijetí jako řemeslníka učiněno závislým na tom, že prokáže svou způsobilost k provádění řemeslných prací v měsíční zkušební lhůtě. Až do průkazu způsobilosti platí se mzda podle mzdová skupiny B. Prokáže-li dělník svou způsobilost, přizná se mzda podle mzdové skupiny A zpětně ode dne přijetí.
(4) Dělníci, kteří byli až do účinnosti této vyhlášky vedeni a placeni jako řemeslníci, budou i nadále placeni podle této mzdové skupiny, pokud dále provádějí práce téhož druhu.
(5) Odborní dělníci (řemeslníci), kteří byli přijati pro práce mzdové skupiny B nebo C, dostanou za dny, kdy byli zaměstnáváni převážně ve svém řemesle nebo v oboru, který jest jejich řemeslu příbuzný, mzdu podle mzdové skupiny A.
(1) Řemeslníci, kteří vedou nebo zkoušejí řemeslné práce a přední řemeslníci, kteří udílejí při řemeslných pracech pokyny, dostanou mzdu podle mzdové skupiny A/2.
(2) Řemeslníci, kteří vykonávají zvlášť hodnotné práce dostanou mzdu podle mzdové skupiny A/1. Za zvlášť hodnotné se považují práce, které, vyžadují zvláštního přizpůsobení, samostatného uvažování, zkušenosti, odpovědnosti a zvláštní zručnosti a které kladou na uvažovací schopnosti a na řemeslnou zručnost požadavky přesahující obvyklou míru toho, co se požaduje od řemeslníka s předepsanou průpravou.
(3) Dělníci, kteří složili zkoušku podle § 9, odst., 2, mohou dostati příplatek uvedený pod 2, jsou-li způsobilí vykonávati zvlášť hodnotné práce stejným způsobem jako vyučení řemeslníci a jsou-li, jim takové zvlášť hodnotné práce převážně přikazovány.
(4) Zkoušení topiči u vysokotlakých kotlů, jakož i strojníci, v obou případech pokud nejsou vyučenými řemeslníky, dostanou ke mzdě podle mzdové skupiny B příplatek Kčs 0.20 za hodinu.
Nárok na mzdu.
(1) Pokud tato vyhláška nic jiného nestanoví, platí se mzda jen za práci, která byla vykonána na příkaz. Přestávky vložené do pracovní doby se při výpočtu mzdy nepovažují za pracovní dobu.
(2) K překročením obvyklé pracovní doby kratším než 10 minut se při výpočtu mzdy nepřihlíží. Při nařízeném delším překročení pracovní doby počítá se každá započatá půlhodina jako celá půlhodina.
(3) Platí-li se dělníku mzda za dobu, kdy nekonal práci, dostane podle bližších ustanovený služebního řádu za odpadnuvší pracovní dobu mzdu toho zaměstnání, které by byl při pravidelném průběhu služby v odpadnuvší pracovní době konal.
(4) Mzdový týden začíná v neděli ráno v 6 hodin a končí příští neděli ráno v 6 hodin.
(5) Mzda se zúčtuje zpravidla jednou měsíčně nebo v období čtyřtýdenním. Při měsíčním nebo čtyřtýdenním zúčtování mzdy má býti poskytnuta přiměřená záloha, pokud možno v celých desetikorunových částkách. Od výplaty této zálohy může býti upuštěno, bylo-li již dosud obvyklé zúčtovací mzdové období 14 denní nebo delší nebo nepovede-li odpadnutí zálohy k neúnosným tvrdostem pro dělníka. Při přechodu k jediné výplatě mzdy v měsíčním nebo čtyřtýdenním zúčtovacím mzdovém období jest dělníkům na návrh poskytnouti přiměřené zálohy, které se splatí v mírných splátkách.
(6) Dělníku jest vydati vyúčtování mzdy, v němž jest odděleně uvésti jednotlivé částky mzdy a příplatků, zálohy a srážky na daň ze mzdy, příspěvky sociálnímu pojištění a věcné požitky.
(7) Vystupujícím dělníkům má býti mzda, která jim ještě přísluší, vyplacena v poslední pracovní den.
(8) Připadne-li výplatní den na svátek nebo na den svátku předcházející, vyplatí se mzda v předposlední pracovní den před svátkem.
(9) Dělníkům jdoucím na dovolenou mohou býti vyplaceny zálohové nebo konečné platby, splatné během dovolená v poslední výplatní den před počátkem dovolené.
(10) Při měsíční výplatě mezd může býti měsíční mzda stanovena tak, že se rovná jedné dvanáctině ročního výdělku (týdenní výdělek X 52) zjištěného na podkladě pracovní doby pro dělníka platné.
(11) Služební řád může stanoviti, že se mzda zúčtuje týdně a vyplatí vždy v pátek každého týdne za běžný mzdový týden:
a) u dělníků na přechodnou dobu nebo ne plně zaměstnaných,
b) v jiných případech, vyžadují-li to zvláštní poměry služebního místa.
(12) Se souhlasem příslušného ústředního úřadu může býti zcela nebo z části upuštěno od požadování navrácení požitků, které byly vybrány navíc. V oboru státní správy a jejich nebo jí spravovaných ústavů, podniků, fondů a zařízení dohodne se příslušný ústřední úřad před rozhodnutím s ministerstvem financí.
(13) Při výplatě mzdy má se dělník ihned přesvědčili o výši vyplacené částky a případnou nesrovnalost vyplacené částky s vyúčtováním ihned pozastaviti.
Zameškání práce.
Nemohla-li býti práce konána z důvodů uvedených v §§ 1154 b) a 1155 všeob. obč. zákoníku, řídí se nároky dělníka podle citovaných ustanovení všeob. obč. zákoníku.
Výkonnostní přídavky.
Podávají-li dělníci zaměstnaní v časové mzdě trvale výkony, které přesahují výkonnostní průměr ostatních dělníků správy nebo závodu, mohou jim býti poskytnuty, aniž by tím vznikl právní nárok, po pečlivém uvážení vedoucího služebního místa nebo závodu nebo místa jím k tomu zmocněného, kdykoliv odvolatelné výkonnostní přídavky až do výše 20% jejich celkové hodinové mzdy. Okruh příjemců výkonnostních přídavků se omezuje na 30% dělníků správy nebo závodu, zaměstnaných v časové mzdě.
Placení nižší mzdy.
(1) Dělníkům, jejichž výkon nedosahuje průměru, mohou býti podle stupně jejich nižšího výkonu placeny nižší mzdové sazby, než jaké jsou stanoveny v této vyhlášce. Nižší mzdu stanoví vedoucí služebního místa nebo závodu nebo místo jím k tomu zmocněné. V závodech se zákonnými zastupitelskými orgány dělníků jest se o stanovení odchylné mzdy nejprve poraditi v zastupitelském orgánu. Není-li zastupitelského orgánu, nutno oznámiti stanovení odchylné mzdy místně příslušnému okresnímu úřadu ochrany práce, jakož i dotčenému dělníkovi. Stanovení nižší mzdy jest právně neúčinné, jestliže okresní úřad ochrany práce do 30 dnů po doručení oznámení projeví s ním nesouhlas.
(2) Na dělníky, jejichž výdělečná způsobilost již při nástupu služby je podstatně snížena, může býti použito ustanovení čís. 1 jen tehdy, nebylo-li snížení výdělečné schopnosti přivoděno válečným poškozením nebo poškozením, utrpěným ve veřejné službě.
Dovolená na zotavenou.
Dovolená se řídí všeobecnými zákonnými předpisy.
Vedlejší činnost.
Vedlejší činnost bez svolení zaměstnavatele jest nepřípustná. Služebním řádem mohou býti vydána bližší ustanovení.
Změna zaměstnání.
(1) Pokud to služba vyžaduje, musí dělník konati každou jemu uloženou práci, která od něho může býti požadována podle jeho schopností, odborné průpravy a tělesné zdatnosti, i když je požadováno zaměstnání na jiném místě.
(2) Je-li dělník podle odst. 1 přidělen jinému služebnímu místu na jiném místě na přechodnou dobu (přikázání), podrží mzdu podle dosavadního místního mzdového stupně.
(3) Je-li dělník podle odst. 1 přidělen jinému služebnímu místu na jiném místě na neurčitou dobu (přidělení), dostane mzdu podle dosavadního místního mzdového stupně ještě za dalších 14 dnů, je-li mzda podle nového místního mzdového stupně nižší než mzda dosavadní.
Pokud jde o náhrady služebních výloh, platí ustavení vládní vyhlášky ze dne 15. ledna 1942 o náhradách služebních výloh zaměstnancům ve smluvním poměru a dělníkům (Ú. l. č. 46/42) v platném znění.
(4) Je-li dělníku přikázána činnost nižší mzdové skupiny, jest platiti mzdu dosavadní mzdové skupiny ještě po dobu 7 dnů. Přikázání do nižší mzdové skupiny je přípustno, je-li odůvodněno nedostatkem práce.
Nemůže-li býti dělník bez své viny dále zaměstnáván na svém dosavadním pracovním místě z důvodů ležících v jeho osobě, má býti při dalším pokračování služebního poměru použit podle možnosti na jiném pracovním místě své dosavadní mzdové skupiny. Jen není-li to pro nedostatek míst nebo z jiných naléhavých důvodů možné, jest i v takových případech přípustno přikázání do nižší mzdové skupiny podle odst. 1.
Věcné požitky.
(1) Hodnota naturálních bytů se odečte podle sazeb stanovených pro sociální pojištění ze mzdy v hotovosti. Hodnotu služebních bytů nelze ze mzdy odčítati.
(2) Dostávají-li dělníci jako uživatelé závodních služebních nebo nájemních bytů, které jsou ve vlastnictví, správě nebo užívání závodu nebo správy, elektrický proud závodem nebo správou vyráběný, nebo paliva závodem nebo správou opatřovaná nebo vyráběná, nahradí připadající na ně režijní náklady, pokud nebudou účtovány ceny podle všeobecného závodního tarifu.
(3) Pokud jest nositi služební oděv a jak se nahradí náklady s tím spojené, stanoví služební řád; může se při tom odvolati na všeobecná správní ustanovení. Za služební oděv se považují ty části oděvu, které musí určití dělníci při výkonu své služby nositi místo jiného oděvu ze služebních důvodů za účelem zvláštní rozpoznatelnosti.
(4) Ochranný oděv se dodá zdarma a zůstává vlastnictvím správy (závodu). Za ochranný oděv se považují ty části oděvu, které musí býti nošeny při určitých pracech na určitých pracovištích na místo nebo přes jiný oděv k ochraně dělníka před nepohodou nebo jiným nebezpečím pro zdraví nebo před mimořádným znečištěním. Druh a jakost ochranného oděvu a práce, pro něž bude dodán, určí služební řád; může se při tom odvolati na všeobecná správní ustanovení.
(5) Ponechání, nové přiznání a ocenění jiných věcných požitků, než které jsou uvedeny v odst. 1 až 4, podléhá schválení ministerstva ochrany práce a sociální péče v dohodě s ministerstvem financí.
Ocenění věcných požitků u kuchyňského a domácího personálu.
(1) Ženské pomocné síly pro domácí a kuchyňské práce, jakož i jiné síly převážně zaměstnané domácími pracemi v nemocnicích a léčebných ústavech, které v ústavu bydlí a jsou tam stravovány, dostanou mzdu podle této vyhlášky. Za poskytované věcné požitky se sráží:
| Počet osob, pro něž jest místnost určena: | Srážka ze mzdy za osobu: |
|---|
| 1 osoba | 9%, |
| 2 osoby | 6%, |
| 3 osoby | 5%, |
| 4 osoby | 4%, |
| 5 a více osob | 2%. |
a) Za byt se zařízením včetně otopu a osvětlení:
Při užívání vlastního zařízení se srážka nesnižuje.
Při dvou místnostech zvyšuje se srážka o 50 %.
b) Za stravu:
Srážka za plné stravování se stanoví částkou, která odpovídá pořizovacím nákladům, t. j. skutečné průměrné zaopatřovací sazbě (průměrný náklad na potraviny) s připočtením 15% na výdaje s přípravou (topení, světlo, personál atd.). Vydává-li se jen oběd, srazí se polovina, vydávají-li se jiná jednotlivá jídla, přiměřený díl plné stravovací sazby. Srážka se stanoví vždy 1. ledna každého roku na podkladě průměrných pořizovacích nákladů v předcházejícím účetním roce a platí zpravidla pro 1 rok, pokud se neukáže ze zvláštních důvodů potřebným provésti nové propočítání dříve.
| měsíčně |
|---|
| Kčs |
|---|
| U mužů: | |
| za drillichovou (topičskou) bluzu | 10.50 |
| za drillichové (topičské) kalhoty | 10.50 |
| za zástěru | 5.10 |
| za košili | 5.10 |
| U žen: | |
| za sukni a bluzu (svrchní oděv) | 13.20 |
| za šatovou zástěru | 10.50 |
| za zástěru | 5.10 |
| za košili | 5.10 |
Služební oděv se dodá jen potud, pokud je to nutné ze služebních důvodů. Obuv a punčochy se nedodávají.
c) Za služební oděv (včetně čištění):
(2) Překročí-li celková částka srážek za věcné požitky 50% průměrné celkové hrubé mzdy, sníží se na tuto částku.
Skončení služebního poměru u dělníků zaměstnaných na neurčitou dobu.
(1) Služební poměr může býti po každém přijetí v prvních dvou týdnech po nástupu služby oboustranně zrušen bez výpovědní lhůty koncem služební směny. Po uplynutí 2 zkušebních týdnů činí výpovědní lhůta pro obě strany
| do 1 roku služební doby | 2 týdny, |
| po 1 roce služební doby | 4 týdny, |
| po 5 letech služební doby | 6 týdnů, |
| po 10 letech služební doby | 8 týdnů, |
| po 15 letech služební doby | 3 měsíce, |
| po 20 letech služební doby | 6 měsíců. |
(2) V prvém roce služebního poměru může býti dána dělníkovi výpověď jen ke konci kalendářního týdne, později jen ke konci kalendářního měsíce. Výpovědní lhůta počíná běžeti dnem následujícím po výpovědi. Po výpovědi služebního poměru jest dělníkovi na žádost poskytnouti volný půlden k vyhledání jiného zaměstnání. Byla-li dělníkovi dána výpověď z důvodu, za který neodpovídá, zaplatí se za tento půlden plný pracovní výdělek. V městech s více než 10.000 obyvateli poskytne se místo půldne celý den.
(3) Po 25 letech služební doby (§ 4) jest dělník nevypověditelný, je-li československým státním příslušníkem. Přípustnost propuštění bez výpovědi z důležitých důvodů (odst. 4) zůstává nedotčena. Dále může býti takovému dělníku dána výpověď s předchozím souhlasem ministerstva ochrany práce a sociální péče za účelem změny pracovní smlouvy v předpokladu, že celkové běžné požitky, jež mají dělníkovi po změně pracovní smlouvy z veřejných prostředků býti placeny, nejsou nižší, než polovina mzdových požitků, jež mu příslušely před změnou pracovní smlouvy. Odmítne-li dělník pokračovati ve své činnosti za změněných smluvních podmínek, jež mu byly nabídnuty, považuje se pracovní poměr za smluvně zrušený uplynutím nejdelší výpovědní lhůty podle odst. 1.
(4) Přípustnost okamžitého propuštění z důležitého důvodu se řídí platnými zákonnými ustanoveními. Zejména jest okamžité propuštění z důležitého důvodu přípustno u všech dělníků:
a) vylákal-li dělník své přijeti falešnými nebo, zfalšovanými listinami, týkajícími se jeho osoby, nepravdivými údaji o své dřívější činnosti nebo — byv dotázán — o nevymazaných soudních trestech (i amnestovaných),
b) ztratí-li dělník československou státní příslušnost,
(5) Následky okamžitého propuštění mohou býti v případech zvláštního zřetele hodných, zejména k odvrácení bezprostředně hrozící nouze nevinných rodinných příslušníků, v průběhu lhůty, kterou by bylo bez důležitého důvodu zachovati jako výpovědní lhůtu, zmírněny způsobem kdykoliv odvolatelným.
Zánik pracovního poměru smrtí.
(1) Zanechá-li dělník manželku nebo nezaopatřené děti, dostanou tito pozůstalí úmrtné ve výši 100 násobku hodinové mzdy, pokud ministerstvo ochrany práce a sociální péče v dohodě s ministerstvem financí nestanoví jinou úpravu. Byly-li zemřelému služební požitky již vyplaceny za dobu přesahující den úmrtí, započtou se na požitky, jež mají býti vyplaceny pozůstalým. Výplatou jednomu z pozůstalých zaniká též nárok ostatních pozůstalých vůči správě.
(2) Byt přidělený jako závodní služební byt, jakož i osvětlení a otop zůstávají za dosavadních podmínek pozůstalým po dobu nejméně 3 měsíců.
Nabytí účinnosti.
(1) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1946.
(2) Zároveň pozbývá účinnosti vyhláška ze dne 19. prosince 1944, běž. č. 764/44, o úpravě mzdových a pracovních podmínek dělníků ve veřejné službě (Ú. l. č. 305/44) a výnos ministra ochrany práce a sociální péče ze dne 15. října 1945, jedn. zn. III-2161/ 33-16/10.
(3) Dělníci, kteří jsou při nabytí účinnosti této vyhlášky ve veřejné službě již zaměstnáni, dostanou, pokud vykonávají práci, kterou jest stejně hodnotiti jako práci dosavadní, celkové požitky (s výjimkou případných příplatků za obtížné práce), jež jim příslušejí podle dosavadní úpravy, tak dlouho, pokud budou vyšší než celkové požitky (s výjimkou případných příplatků za obtížné práce), jež jim příslušejí podle této vyhlášky. Totéž platí i při výpovědi a novém přijetí dělníka, lze-li nový pracovní poměr považovati za pokračování dřívějšího.